Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 157. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 5 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner.

Zapisovatel: dr. Vlcek.

104 senatori podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Habrman, Udrzal; president nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr. Korner; odborovy prednosta dr. Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou na dnesni schuzi sen. Barinkovi, dr. Daxnerovi, K. Friedrichovi, Hrejsovi, Linkovi, Lukesovi a Koperniczkymu.

Predsednictvo senatu obdrzelo pripisy predsedy vlady ze dne 19. brezna 1923, c. 2971 S, a ze dne 19. brezna 1923, c. 2972 S, o zasedani senatu.

Zadam p. senatniho tajemnika, aby precetl prislusne pripisy.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze. President republiky prohlasil rozhodnutim ze dne 19. brezna 1923 podle § 30. ustavni listiny zasedani Narodniho shromazdeni za ukoncene. Namestek predsedy vlady: Malypetr."

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze III. President republiky svolal podle § 28. ustavni listiny rozhodnutim ze dne 19. brezna 1923 senat Narodniho shromazdeni k jarnimu zasedani na den 23. brezna 1923 do jeho sidla Prahy. Namestek predsedy vlady: Malypetr."

Predseda: Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tesnopisecke zpravy o 152. a 153. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 13. brezna 1923.

Zapisy o 152.-156. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Predseda: Prikracuji k projednavani denniho poradu schuze, jehoz prvnim bodem jest

Zpravodajem je p. sen. Jirasek, predseda rozpoctoveho vyboru, za nepritomneho prof. dr. Horacka.

Tazi se p. zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Jirasek: Neni jich.

Predseda: Neni tomu tak. Prosim, racte zaujmout mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Druhym bodem poradu schuze jest

Zpravodajem je p. sen. dr. Brabec.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Ne.

Predseda: Racte, prosim, zaujmout mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Navrhuji, aby odstavec 3. a 4. dnesniho denniho poradu byly projednavany spolecne. Jsou namitky proti tomuto zpusobu projednavani? (Nebylo namitek.)

Namitek neni, budu tudiz tak postupovati.

Zpravodajem je p. sen. dr. Facek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Facek: Vazeny senate! Podavam jmenem rozpoctoveho vyboru zpravu o prvych dvou zaverecnych uctech statnich, ktere nejvyssi kontrolni ucetni urad podle sve zakonne povinnosti predlozil obema snemovnam. Jest pravda, ze tyto zaverecne ucty byly predlozeny s opozdenim po prosle zakonite lhute 18 mesicu, ale pres to mam za to, ze predlozeni techto uctu je pozoruhodny vykon a ze mohu vysloviti uznani nejen nejvyssimu kontrolnimu ucetnimu uradu, ale i vsem organum statniho ucetnictvi, ze byli s touto praci hotovi pres to, ze slo o spravni obdobi, za ktereho byly pomery statni administrativy velmi rozharany. Vidim i v tom novy doklad pokracujici konsolidace naseho statu.

Pozoruhodne, ze jsme ze vsech nastupnickych statu, ze vsech statu kolem nas, prvy stat, ktery se muze zaverecnym uctem za prva dve leta - resp. za dva posledni mesice roku 1918 a za cely rok 1919 - pochlubiti.

Vazeny senate! Na zaverecnem uctu statnim nesmi se pri jeho kritice pozadovati, ceho tento ucet podle sve formy a podle tech zasad, na kterych je vybudovano statni ucetnictvi, nemuze vubec poskytnouti. Zaverecny ucet statni nemuze zjistiti stav statniho majetku, on take nemuze zjistiti zisk urciteho hospodarskeho obdobi, podle zasad, podle kterych se kupecke bilance sestavuji.

Statni zaverecny ucet je proste sestavenim vydaju statnich a prijmu statnich v takovem usporadani, aby bylo mozno tyto vydaje a prijmy srovnavati s rozpoctem na prislusne obdobi a v tom je velky politicky vyznam zaverecnych uctu statnich, na kterem konecne nic nemeni, ze v dobe, kdy se zaverecny ucet statni vyrizuje, je davno jina vlada, nez ktera v tom obdobi hospodarila, ze o jeho schvaleni rozhoduje parlamentni sbor v jinem slozeni, nez bylo Narodni shromazdeni, ktere jej povolovalo.

Tim jsem chtel vytknouti vseobecny vyznam statnich zaverecnych uctu, z nichz prve dva mame svym usnesenim schvaliti. Na vysvetlenou cifer, ktere jsou ve vyrocnim uctu shrnuty, uvedl bych vseobecne jen nekolik poznamek. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Kadlcak.)

Kdo z panu se probiral rozpoctem, videl, ze se tam uvadeji vedle sebe vydaje a prijmy "na rozpocet" a vydaje a prijmy "mimo rozpocet". Tomu je dluzno rozumeti tak: Vydaje mimo rozpocet jsou ty, ktere nebyly podnikany na zaklade rozpoctu, nybrz na zaklade zvlastniho zmocneni, ktere bylo dano vlade ruznymi zakony potom, kdyz uz rozpocet byl schvalen. Rovnez tak prijmy. Mezi prijmy mimo rozpocet je zejmena nejvetsi polozkou vytezek pujcek statnich, jehoz bylo uzito na zaklade zmocneni daneho financnim zakonem ke kryti rozpoctoveho schodku.

Neco jineho jsou odchylky od rozpoctu, ktere mohou zalezeti v tom, ze budto se nevydal obnos, ktery byl rozpocten, coz je ovsem vitano, nebo ze se prekrocil obnos, ktery byl rozpocten, nebo ze nastaly presuny, ze bylo pro urcite vydaje pouzito obnosu, ktere byly urceny pro jine ucely, nebo konecne ve statnich prijmech, ze nedostavily se ocekavane prijmy, nebo ze prijmy byly vetsi nez se pocitalo.

Tyto odchylky jsou ovsem veci velmi zavaznou pro parlamentni sbor, ktery ma zaverecny ucet schvaliti. Nas zakon, totiz zakon o zrizeni nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu, a krome toho financni zakony jednotlivych rozpoctu dbaji o to, aby byl pozadovan souhlas kontrolniho ucetniho uradu k jistym takovym presunum, a potom v pripadech nejzavaznejsich se zada souhlasu Narodniho shromazdeni.

Moje zprava tyka se dvou zaverecnych uctu za posledni dva mesice roku 1918 a rok 1919. Pokud bezi o rok 1918, jeho zbytek, tu ovsem toto srovnavani vydaju a prijmu skutecnych s rozpoctenymi docela odpada, ponevadz v tomto obdobi prirozene se hospodarilo bez rozpoctu. Prevratem vznikl stat a musil okamzite uhrazovati svoje potreby, shaneti prijmy, tedy nebylo mozno rozpocet sestavovati.

Co se tyka roku 1919, je uz takove srovnavani mozne. Jak je panum znamo, byl pro rok 1919 nejprve schvalen rozpocet prozatimni, to se stalo v prosinci 1918, ten obsahoval proste zmocneni, aby se hradily vydaje na ucet definitivniho rozpoctu, ktery bude potom vypracovan. Tento rozpocet skutecne byl schvalen zakonem z 27. cervna roku 1919, a druhym zakonem z 18. prosince roku 1919 a byly k nemu pripojeny dodatky. Tento rozpocet i s temi dodatky je predmetem zaverecneho uctu v tech polozkach, ktere se vykazuji jako polozky vydajove a prijmy ucinene na rozpocet. Co je nad to, to jsou uciny mimo rozpocet. O pricinach, jez vedly k velmi cetnym a hojnym uchylkam skutecneho hospodarstvi statniho od rozpoctu roku 1919, deje se obsahlejsi zminka v tistene zprave rozpoctoveho vyboru. Priciny ty jsou nasnade, v te dobe byly jeste nase pomery docela neustalene, nemeli jsme ani urcite ohranicene statni uzemi, cast tohoto uzemi nebyla pak v rukou nasi spravy. Ponevadz nebylo zkusenosti z minulosti, nebylo mozno ani jen priblizne nektere vydaje pro budoucnost odhadnouti. Mimo to rodily se z viru revolucni doby cetne potreby nove, casto naprosto neodbytne. K tomu pristoupil vzestup cen a porucha vpadem madarskym. Vsechno to vede k tomu, ze musime posuzovati zaverecny ucet za rok 1919 v tomto smeru velice shovivave a ze nemuzeme vlastne vykonnym organum ciniti pro tyto odchylky nejakych vytek. Ja proto rikam predem, ze jako referent nebudu se moci pripojiti k resoluci navrhovane panem sen. dr. Hellerem, ve ktere vytyka, ze byl zaverecny ucet predlozen pozde a za druhe zada, aby byli jmenovani vinnici.

Co jsem uvedl, byly hlavni priciny prekroceni jednotlivych polozek. Na druhe strane, pri usporach bylo hlavni pricinou to, ze systematisovana mista urednicka v teto dobe nebyla jeste vsecka obsazena a ze nektere ukoly, ruzne stavby nebo zrizovani skol, na ktere v rozpoctu pamatovano, pro fakticke prekazky nebyly provedeny a pod. Ovsem velke casti docilenych uspor pouzilo se k nepredvidanym vydajum jinym.

Nejvetsi usporu proti rozpoctu vykazuje kapitola statniho dluhu a to usporu na urocich 299 milionu Kc. Pri tom celkovy stav statniho dluhu ke konci roku v ucte vykazuje se obnosem 3.745,516.000. Pricina uspory jest v tom jednak, ze z nekterych pujcek uroky nebyly vyplaceny, nybrz ve smyslu prislusnych dohod, zejmena u zahranicnich veritelu, byly pripsany k dluhu a maji byti placeny teprve pozdeji, nebo vlada nepouzila plne zmocneni, ktere ji dano k uzavreni zapujcky, a uzavrela zapujcku jen v mensim obnose.

Druha kapitola, ktera vykazuje velkou usporu, jest kapitola pensi, uspora cini tu 150 milionu. Snad by se mohla verejnost, jak se stalo i v rozpoctovem vyboru, pozastavovat nad tim, ze na chudych ubohych pensistech, jejichz situace jest velmi trapna, bylo proti rozpoctu usporeno 150 milionu. Vec ma se jinak, pricina jest v nemoznosti presneho rozpocteni teto polozky predem a tyka se ze znacne casti pensi vojenskych osob, pri nichz nam nebylo naprosto znamo predem, mnoho-li vojenskych pensistu na etat nasi republiky bude prevzato. Pocitalo se s vetsim mnozstvim a odtud jest ta uspora.

Znacnou odchylku od rozpoctu vykazuje kapitola ministerstva narodni obrany. Uspora zde jest 292 milionu. Ovsem to jest zjev mene priznivy, prihledneme-li k tomu, ze na druhe strane toto ministerstvo prekrocilo jine polozky sveho rozpoctu o 232 milionu, takze v zaverecnem uctu vykazuje usporu pouze 60 milionu.

Konecne pri valecnych opatrenich bylo usporeno 250 milionu tim, ze vyzivovaci prispevek vojenskych osob nebyl vyplacen v takovych rozmerech, jak puvodne bylo ocekavano.

Velice pozoruhodnym zjevem jest, ze prijmy statni, zejmena v kapitole ministerstva financi, vynesly o mnoho vic, nez bylo pocitano. Tu jsou zase ruzne priciny vseobecne - zejmena plati to o danich primych - ze na priklad poplatnici, aniz by k tomu byli jeste povinni, odvadeli statu a konto dane svoji hotovost pred okolkovanim, aby se vyhnuli okolkovani bankovek. Jinou pricinou vyssiho vynosu dani jest zvyseni jednotlivych dani. Tak zvysena dan pozemkova, zvysena valecna prirazka, uvolnen kontingent vseobecne dane vydelkove, zvyseny celni sazby, a to vse projevuje se ve vetsim vynosu. Dale pada tez na vahu i to, ze v zaverecnem uctu, kde vykazuje se jako nalezitost ne to, co bylo prijato, nybrz to, co bylo predepsano, k predpisu dani za bezny rok pripocitavaji se i predpisy dani za drivejsi leta a konecne take to, co platili poplatnici na beznou dobu, aniz meli predpisy dani v rukou. Tim vsim prichazime k zminenemu zvyseni vytezku dani.

Celkove hlavni cislice zaverecneho uctu jsou uvedeny v tistene zprave rozpoctoveho vyboru. Doplnil bych je jen tim, ze podle rozpoctu s dodatkem mely ciniti vydaje 8.615,000.000, okrouhle, prijmy 3.709 mil., schodek nekryty 4.905,000.000 Kc. Ve skutecnosti zvysenim prijmu a zmensenim vydaju se docililo oproti tomuto rozpoctovemu schodku priznivejsich vysledku o 2.192,000.000 Kc. Diference 2.818,000.000 Kc byla hrazena vynosem statnich pujcek.

Uvedl jsem duvody, pro ktere nutno omluviti vsechny ty odchylky od rozpoctu, prekroceni a presuny, jsou to duvody, tkvici v pomerech samotnych. Nemuze nam vsak byti duvodem pro takovou shovivavost okolnost, ze po vsech tech prekrocenich a presunech prece jeste zaverecny statni ucet vykazuje takovyto priznivy vysledek. To by bylo stanovisko nespravne.

Prilisna lehkost v presunu je vzdy svodem k nehospodarnosti. Kdyz nektery resort na jedne veci neco usetri, je vzdy v pokuseni pouziti uspory na vydaj jiny, po pr. mene nutny. Proto take do nasich pozdejsich financnich zakonu byly k jednotlivym rozpoctum pristich let, zejmena 1921 a 1922, jiz pojaty jiste kautely, ktere mely brzditi tyto presuny, ze je toho potrebi, je videti na pr. na pripade ministerstva narodni obrany, ktere docililo velikych uspor, ale na druhe strane melo zase velke prekroceni. Bylo by to jiste osudnou chybou, kdyby jednotlive obory statni spravy nemely na zreteli stale ten zajem statniho celku, ktery vola nutne po usporach, a kdyby nebyly dosti horlivy v tom sporeni a kdyby uspor docilenych pouzivaly zase na nove vydaje, nebo kdyby dokonce, jak je k tomu i nekde naklonnost, stalym vysokym rozpoctovanim sve potreby - treba ve skutecnosti byla nizsi - hledely si trvale zabezpeciti a zachovati reservu na ruzne jine vydaje.

Jak jsem rekl, pozdejsi financni zakony celi tomuto nebezpeci ruznymi opatrenimi, zejmena oddelenim investicnich vydaju od beznych, oddelenim osobnich vydaju od vecnych a jakousi preventivni kontrolou, ktera je vykonavana tim, ze radne vydaje se uvolnuji mesicne jen po jedne dvanactine, a ze pri mimoradnych vydajich kazdy vydaj prevysujici 50.000 Kc podleha predchozimu schvaleni ministerstva financi, konecne i pravomoci nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu, kterou jsme mu dali pri schvalovani virementu. Ale nemuzeme spolehati jen na nejvyssi ucetni kontrolni urad, nebot on zasahuje a muze podle zakona zasahovati jen v casti pripadu, jen kde jde o zmenu cislic sumarnich, ktere se vyskytuji v tom strucnem rozpoctu statnim, jak je pripojen k financnimu zakonu. Naproti tomu v detailnich polozkach, ktere jsou v sesitech obsahujicich rozpocet jednotlivych ministerstev, ma ministerstvo co do virementu volnost. Mame-li dojiti k priznivejsim vysledkum, nesmime spolehati jen na nejvyssi kontrolni ucetni urad, nybrz ve vsech oborech statni spravy, ve vsech resortech, musi ovladnouti snaha, docilene uspory, take skutecne zachovati. Je to nezbytne nutno, ponevadz zmenseni statnich vydaju je porad jeste nejaktuelnejsi a nejdulezitejsi otazkou nasi financni politiky.

Jmenem rozpoctoveho vyboru navrhuji, aby slavny senat schvalil predevsim zaverecny ucet za listopad - prosinec roku 1918 a potom vyrocni ucet za cely rok 1919. (Vyborne! Vyborne!)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu se prihlasil p. sen. dr. Heller. Udeluji mu je.

Sen. dr. Heller (nemecky): Slavny senate! Ponejprv jest nam poprano videti pred sebou a zkoumati vyrocni zpravu nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu. Musim predevsim vysloviti sve politovani, ze pan ministr financi pri teto porade neni pritomen. Nebot pan president nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu ma prece pri porade o teto predloze nebo o teto zprave jen zodpovednost vice formalni, kdezto vecnou zodpovednost za vyrocni zpravu samotnu a za polozky, jez tam jsou obsazeny, nesti musi veskere ministerstvo, v prve rade vsak pan ministr financi. Jeho nepritomnost pri porade ukazuje, ze patrne ji nepriklada velke vahy a doplnuje to zcela dobre obraz, ktery zde zpravidla mivame pred sebou.

Rozpocty, na kterych se behem let Narodni shromazdeni usneslo, neobsahuji prece nic jineho, nezli sestaveni ocekavanych prijmu a vydani, kterych se vlada ma drzeti, s jistymi uchylkami, ktere byly obsazeny v drivejsich rozpoctech, t. zv. virementy. Teprve zaverecne ucty, ktere dnes mame pred sebou, podavaji nam spravny obraz o tom, jak ve financnim ohledu ve skutecnosti bylo ve state hospodareno. Teprve z techto zprav seznavame, co stat v letech 1918 a 1919 ve skutecnosti vydal a ve skutecnosti prijal. Jest to tedy, jak se domnivam, damy a panove, vec pokud mozno jeste dulezitejsi nezli rozpocet sam. Nebot teprve na zaklade techto uctu muzeme sobe uciniti predstavu o tom, jak bylo hospodareno.

Prosim, nechci naprosto niceho na tom vytykati - anebo, rekneme, nechci na tom vytykati mnoho - ze nam ty zpravy v prve rade ukazuji, ze se ruzne vlady nedrzely rozpoctu, ze skoro v kazde polozce se objevily uchylky prekrocenim anebo take usporami. To nechci vecne tolik vytykati, ponevadz rozhodne nahlizim, ze pomery roku 1918 a 1919 pri sestavovani rozpoctu nikterak jeste nebyly takove, aby s jistotou, anebo take jen s jakousi jistotou bylo lze sestaviti spravny rozpocet. Vzpominam na neustale stoupani cen v roce 1919, vzpominam na nevyjasnene pomery vubec, na jeste nezjistene hranice statu, na ruzne urady, ktere tehdy vznikly a behem roku opet svoji cinnost zastavily, na ruzne urady, ktere teprve behem roku byly zrizeny, zkratka, byla to doba prechodna, doba revolucni, pro kterou, jak se domnivam, nebylo lze sestaviti definitivni rozpocet, na ktery vlada bezpodminecne jest vazana. Proto naprosto nechci rici, ze bych chtel predem zatracovati vsechny tyto uchylky, ktere se zde objevuji, prekroceni i uspory, ponevadz musim prave vziti v uvahu skutecne pomery.