Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 156. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 30 minut.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner a dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr. Dolansky, dr. Markovic, Srba, Udrzal; odborovy prednosta dr. Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Dulovi, Durcanskemu, Jelinkovi, Frankemu, K. Friedrichovi a Hrejsovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na tyden sen. dr. Schmidtovi a Drabovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Tato dovolena je udelena.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 1592. Nalehava interpelace sen. dr. Witta, Smetany a soudr. na predsedu vlady a ministra verejnych praci ohledne konfliktu v banskem prumyslu reviru Ostravsko-Karvinskeho.

Tisk 1593. Nalehava interpelace sen. Jarolima. dr. Hellera a soudr. na pana ministra verejnych praci o stavce horniku v Moravske Ostrave, kterou vyprovokovali moravsko-ostravsti uhlobaroni.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem je

Zpravodajem je p. sen. dr. Klouda.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Nenavrhuji.

Mistopredseda Kadlcak: Pan zpravodaj nenavrhuje textovych zmen. Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Budeme tedy hlasovati. Prosim pp. senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a jednotlivych paragrafu s uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Budeme hlasovati o tistene resoluci. - Prosim p. zpravodaje!

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Navrhuji schvaleni resoluce.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi s navrzenou tistenou resoluci, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce se prijima.

Tim tento odstavec denniho poradu je vyrizen.

Pristupujeme k druhemu odstavci, jimz je

Zpravodajem je p. sen. dr. Prochazka.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nektere textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Navrhuji opravu tiskovou, ktera byla jiz konstatovana podle pripisu kancelare poslanecke snemovny ze dne 14. brezna 1923, cis. 4022, posledni veta odstavce 4, § 2 zakona ma zniti: >Soudcove z povolani pozbyvaji sveho uradu, jakmile prestali byti cleny nejvyssiho soudu nebo sborovych soudu II. stolice.<

Mistopredseda Kadlcak: Budeme hlasovati. Prosim pp. senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem i s navrzenou opravou textovou, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Pristupujeme k tretimu odstavci, jimz je

Zpravodajem je sen. dr. Horacek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Horacek: Slavny senate! Nikoli bez jakehosi pohnuti ujimam se dnes slova k tomuto referatu. Jedna se ovsem o vec celkem strizlivou, o razbu novych minci. Ale uvedomime-li si, ze tato predloha byla poslednim cinem tak tragicky zesnuleho byvaleho ministra financi dr. Al. Rasina na draze jeho velkoryse a cilevedome politiky valutni, a slysime-li, jak prave tento navrh na razbu ceskoslovenskych dukatu tak prirostl mu k srdci, ze jeste v poslednich dnech sveho zivota na smrtelne sve luzko dal si prinesti tento obrazek staroceskych svatovaclavskych dukatu. (Ukazuje obrazek staroceskych dukatu) a jim se obiral, tedy neubranime se tesklivemu dojmu a s pietou prikrocime k projednavani teto zalezitosti.

Jest znamo, ze vseobecne se u nas touzi a vola po stabilisaci nasi meny. Ale ovsem tato stabilisace bude jen tehdy dokonala, kdyz jednotka penezni, ktera je meritkem hodnot, bude se vyznacovati pevnou, nezmenitelnou hodnotou. To se stane teprve tehdy, az bude tato jednotka penezni predstavovati urcitou vahu draheho kovu, nebot zlato, jak znamo, je dnes stale jeste tim nejstalejsim statkem, ktery nemeni sve hodnoty. A proto pres vsechny ruzne moderni penezni teorie bude jedine vychodisko k uplne naprave a stabilisaci meny teprve tenkrat, az budeme moci se vratiti k mene zlate.

Ovsem tento okamzik je odsunut jeste do daleke budoucnosti, nebot i kdybychom snad mohli si dnes opatriti k tomu ucelu dostatecnou zasobu zlata - a jak znamo, podle naseho zakona o budouci ceskoslovenske cedulove bance bude treba, aby 35 % vsech obihajicich bankovek bylo kryto zlatem nebo zlatymi devisami - tedy prece jeste by nebylo mozno, abychom zavedli zlatou menu. Nebot zlata mena v podstate sve predpoklada smenitelnost bankovek za zlato, to jest aby kazdy na pozadani za sve bankovky obdrzel u cedulove banky stejny obnos ve zlate. Takova smenitelnost bankovek za zlato neni mozna v nasich pomerech, ponevadz nemame zadne zaruky, ze by toho nebylo hojne pouzivano a ze by se skutecne bankovky ihned nepredkladaly bance k vymene za zlato, kterezto zlato by se bud schovavalo, anebo by odplyvalo do ciziny. Nebot bude zalezeti predevsim na tom, aby nase mezinarodni bilance byla trvale aktivni, ponevadz jen takova trvala aktivnost obchodni bilance zarucuje, ze zlato do ciziny neodplyva, nybrz naopak ze z ciziny priplyva. Jak receno, tento okamzik jest nam jeste vzdaleny a nezbyva nez postupovati na dosavadni draze, vyrabeti, setriti, abychom jednou dospeli k tomu, ze budeme moci menu zlatou zavesti.

Avsak predlozeny navrh nema take za ucel zavedeni nejake zlate meny, treba nam zavadi zlate mince, dukaty, ponevadz tyto mince nemaji byti menou. Pod menou rozumime jen takove penize, ktere jsou zakonnym platidlem, t, j. ktere musi kazdy prijimati a kterym muze kazdy neomezene platili. Tyto dukaty nebudou zakonnym platidlem, nybrz budou jen tak zvanou obchodni minci, t. j. penezi dobrovolne uzivanymi, ktere vlastne nebudou predstavovati nez take jakysi druh zbozi. Kdo chce, bude si je kupovati, bude jich snad ruzne pouzivati, ale nikdo nebude nucen je prijimati a jimi platiti.

Zdalo by se tedy snad, ze je zbytecne takove obchodni mince u nas zavadeti. Ale duvody pro to jsou dvoji. Jeden, rekl bych, je duvod jaksi eticky, mravni. Jest to atributem statni samostatnosti, aby stat mel sve penize a zejmena dnes, aby stat mel sve penize zlate. A tyto zlate penize nam budou symbolem nasi drivejsi samostatnosti, nebot my jsme meli takoveto penize s obrazem vevody Vaclava az do belohorskych dob. Je to tedy jakousi mravni povinnosti naseho statu, kdyz nabyl opet samostatnosti, aby zase k tomu symbolu sve statni samostatnosti se vratil.

Druhym ucelem teto predlohy jest, aby se vyhovelo legitimni touze a hladu po penezich, tak zvane thesauraci. Jest to neco psychologicky vysvetlitelneho, zejmena v dobach poruseni meny a neda se to nijakymi predpisy nebo zakony zameziti. Lide proste neduveruji, at jiz pravem ci nepravem peneznim ustavum a radi schovavaji sve penize doma a kdyz uz je chteji tedy schovavati, jest zajiste lepe, kdyz budou schovavati takove plnohodnotne penize zlate, nez jako dnes papirove statovky nebo penize drobne, tedy vnitrne bezcenne.

Co do podrobnosti tohoto zakona, obsahuje zakon vlastne vetsinou jen jiste mincovne-technicke predpisy.

V § 1 jest ustanoveno, jak maji byti tyto dukaty tezke a velke. A jest zde receno, ze se ma z jednoho kilogramu ryziho zlata priblizne raziti 290 a pul takovych dukatu, cili ze jeden dukat bude vaziti ¹/₂₉₀ a ¹/₂ kilogramu ryziho zlata. Tato vaha byla vzata proto, ponevadz take nase stare dukaty z dob historickych mely tuto vahu. Mohla by nastati pochybnost, nebylo-li by snad praktictejsi raziti nove zlate mince, dukaty v takove vaze a v takovem objemu, aby se rovnaly na priklad zlatym desetifrankum. To by znamenalo, ze by muselo byti razeno takovych minci z 1 kg ryziho zlata nikoliv 290¹/₂, nybrz 344¹/₂, ze by byly tedy o neco mensi, a pak by mely vahu a hodnotu zlatych desetifranku dle soustavy mincovni t. zv, latinske. Ale proti tomu mluvi dva duvody, jednak ten, ze bychom tim prave opustili historickou kontinuitu nasich novych dukatu s temi starymi dukaty, coz ministr dr. Rasin chtel prave zachovati, a za druhe bylo by zde jiste nebezpeci, ze by se techto dukatu, ackoliv budou razeny jen na soukromy ucet - ve statni mincovne, pouzivalo ku platum do ciziny, ponevadz by to bylo vyhodne, kdyby se rovnaly zlatym desetifrankum, A tu by bylo nebezpeci, ze zlato, ktere jest u nas u soukromniku, by uplyvalo, zejmena pri nepriznive platove bilanci, do ciziny.

Proto setrvano bylo v § 1 na tom, aby vaha dukatu rovnala se onem starym dukatum a rovnez jejich ryzosti. Jak znamo, zlate mince nemohou byti razeny uplne z ryziho zlata, nybrz proto, aby byly odolnejsimi, resistentnejsimi, musi to byti jista smes s medi. Ale toto legovani jest celkem nepatrne, jak je videti z §u 1.

§ 2 mluvi o tom, jak budou vypadati tyto nove dukaty. Budou miti na lici obraz sv. Vaclava, cimz se budou prave primykati k tem starym nasim svatovaclavskym dukatum, ktere ukazuji take obraz vevody Vaclava, a na rubu budou miti maly znak Ceskoslovenske republiky.

§ 3 mluvi o tak zvanem remediu, to jest o jiste zcela nepatrne uchylce, ktera musi byti vzdycky pripustena, jelikoz neni mozno, aby se pri razeni zachovala az do jednoho tisice gramu predepsana vaha. To jest obvykle mincovne-technicke opatreni.

§ 4 ma dulezite ustanoveni, ze tyto dukaty budou jenom obchodnimi mincemi, t. j., ze se bude jich jenom dobrovolne uzivati a dale ze budou razeny na soukromy ucet mimo prvni tisic dukatu, ktere bude raziti stat a ktere budou zvlast ocislovany jako dukaty jubilejni, ktere maji byti vydany k patemu vyroci prohlaseni nasi republiky. Ostatni dukaty razene na soukromy ucet budou predmetem soukromeho obchodu.

To jsou tedy hlavni ustanoveni teto predlohy, jak vysla z usneseni poslanecke snemovny. Rozpoctovy vybor podrobne se ji zabyval a doporucil schvaleni jeji v nezmenenem zneni.

A ja mam jenom to prani, aby zahy byl vyplnen posledni odkaz zesnuleho ministra financi dr. Aloise Rasina, aby tyto dukaty rozletly se v den 5leteho vyroci samostatnosti nasi republiky po cele vlasti, aby tyto dukaty hlasaly starou slavu byvaleho ceskeho statu, a aby k srdcim celeho naroda mluvily temi tklivymi slovy nasi stare ceske hymny: Svaty Vaclave, vevodo ceske zeme, nedej zahynouti nam ni budoucim! (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava jest skoncena.

Pristupujeme k hlasovani ve cteni prvem.

Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (ma 5 paragrafu) hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Namitky nejsou.

Kdo souhlasi s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, otistenou v tisku 1564, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jsou prijaty ve cteni prvem ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou.

Pristupujeme k dalsimu odstavci, jimz je

Zpravodajem je p. sen. dr. Brabec. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Slavny senate! Mam cest podati Vam zpravu o tretim zakonu, ktery spada do skupiny zakonu na ochranu ceskoslovenskeho statu. A sice predmetem naseho jednani jest zakon o telegrafech podle usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu tehoz zakona tisk 4002. Mluvime-li o telegrafech, jest ovsem tim rozumeti a pojimati do tohoto slova elektricky telegraf, tez telefon bezdratovy, radiotelegraf a elektricke navestni zarizeni. Mimo to radiotelegrafem se rozumi take radioteleton. Dosud tato zakonodarna latka byla roztristena v ruznych zakonech, vladnich narizenich, vynosech, dekretech a byla jinak upravena pro zeme Cechy, Moravu a Slezsko jakozto soucastku byvale poloviny zemi v risske rade zastoupenych, a jinak pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, Jiz z toho je videt, ze jest take zapotrebi mimo koncentrovani teto latky zakonodarne jeji unifikace.

Myslim, ze by bylo zbytecno mluviti zde o vyznamu zarizeni telegrafnich a telefonnich, a ze staci pripomenouti, ze se chysta v mezinarodnim svete konference, ktera se bude zabyvat znovu temi pomery, takze tento zakon do jiste miry v mezinarodnim jednani bude predbihat. Ale jestlize to potrva jiste 2 az 3 roky, neni mozna podle dnesniho stavu kodifikaci cekat a jest tudiz zapotrebi, abychom vec jakozto skutecne potrebnou a nalehavou projednali. Arcit zakon, ktery nam predklada poslanecka snemovna k usneseni, je zakonem ramcovym a nebude vycerpavat vsechny podrobnosti, ktere do tohoto oboru spadaji, nybrz ustanovi nejdulezitejsi normy a ponechava namnoze vladni moci, aby je podle potreby doplnovala.

Povaha ramcoveho zakona je prave oduvodnena tim, ze mezinarodni konference prinesou jiste ruzne zmeny v zasadach upravy telegrafniho prava - mluvim tedy porad o telegrafech v tom smyslu zakona, ze se totiz tento pojem vztahuje i na vsechno ostatni, o cem jsem rekl, ze spada pod pojem telegrafu - a podle vysledku tech to mezinarodnich konferenci budeme pak jiste upravovati pravo to znovu. (Mistopredseda dr. Soukup ujima se predsednictvi.)

Osnova zakona se rozpada celkem v 6 skupin Predevsim je tu skupina norem obsazenych v §§ 1-4, ktera v § 1 definuje vyhradni pravo statu zrizovati, udrzovati a provozovati telegrafy na uzemi Ceskoslovenske republiky. V dalsim §u se ustanovuje, co spada pod pojem telegrafu, a pak v § 3 se stanovi, ze stat muze propujciti koncesi vykonavani vyhradniho prava telegrafniho. Jak znamo, telegraf byl vzdycky regalem cili vysostnym pravem statnim, ktere dnes v modernim zakonodarstvi charakterisujeme jako verejny statni podnik. Koncese je potrebi tez i pro radiotelegrafii na lodich, ktere nejsou majetkem Ceskoslovenskeho statu a ktere pluji pod ceskoslovenskou, vlajkou, pak pro radiotelegrafy na vsech vzducholodich ceskoslovenske statni prislusnosti, ktere nejsou majetkem Ceskoslovenskeho statu, a konecne na vsech vzducholodich, kterekoliv cizi statni prislusnosti uvnitr ceskoslovenskych hranic. Neni treba koncese pro telegrafy uvnitr budov soukromych, a pak na souvislych pozemcich tehoz vlastnika, pokud nejsou zadnym zpusobem preruseny. Statni telegrafy se zrizuji na ucet statu a zustavaji jeho majetkem i tehdy, kdyz sucastneni cinitele prispeli na jejich zarizeni.

Druha skupina norem, obsazena v §u 5, podrobuje vyrobu, prodej, prechovavani i dovoz cizich radiotelegrafickych zarizeni povoleni a dozoru statu. Kompetentnim je zde ministerstvo obchodu za soucinnosti ministerstva post a telegrafu.

Treti skupinou norem jsou §§ 6-9, ktere upravuji kompetenci jednotlivych ministerstev ve vecech telegrafnich. Ty - myslim - nepotrebuji zvlastniho oduvodneni.a presel bych hned ke skupine 4, obsazene v §§ 10-14, ktera stanovi podminky verejneho pouzivani statnich telegrafu a pak telegrafu soukromych, urcenych pro uzivani verejne. A tu je predevsim dulezita zasada uzivani obecneho, ze ktereho stanovi § 10 dve dulezite vyjimky, a to pro dobu bud valecnou, anebo pro dobu mimoradnych uvnitr statu vzniklych nebezpeci, kdy ma postovni a telegrafni sprava pravo zastaviti nebo omeziti pravo telegrafni, a pak odstavec treti tehoz paragrafu, kde se vylucuji soukrome telegramy, fonogramy, nebo telefonni hovory z dopravy, pokud jejich obsah smeruje proti bezpecnosti statu, nebo jeho hospodarskym zajmum, zejmena pokud se tyce utoku na nasi valutu take, anebo pokud odporuji zakonum verejneho poradku anebo mravnosti. Tu ovsem je potrebi dodati, ze rozhodnuti, kdy tyto pripady nastavaji, jsou vetsinou zavisla od posouzeni kazdeho jednotliveho pripadu, tedy, ze jsou to quaestiones facti.

V § 11 teze skupiny se stanovi zasada, ze sprava statni neruci za telegramy k doprave ji sverene, rovnez tak ne za verejnou telefonni sluzbu, ze tudiz neposkytuje nahrady skod, ktere by z tohoto duvodu povstaly.

Vypadalo by to na prvni pohled snad ponekud podivne, ze zbavujeme stat veskereho ruceni, ale dluzno uvaziti, jak provoz telegrafni a telefonni vlastne ve skutecnosti vypada, ze si kazdy, kdo pouziva techto prostredku transportnich, musi byti vedom vsech jejich vad a vsech jejich nedokonalosti, a kdyz uz jich uziva, tedy nesti take toho dusledky.

V dalsi pate skupine se upravuje otazka telegrafniho tajemstvi a pak se tam stanovi trestni normy. To je skupina paragrafu, ktera z hlediska vseobecneho jiste bude buditi nejvetsi zajem a nejvice muze zasahovati do prav statnich obcanu. Toto pravo nebyvalo skoro vubec upravovano. Pouze zamestnanci telegrafni sluzby mohli byti stihani pro poruseni tajemstvi rizenim disciplinarnim, pokud se tyce ovsem zemi Cech, Moravy a Slezska; lepe to bylo upraveno na Slovensku a v Podkarpatske Rusi v pravu madarskem resp. uherskem. Ti byli pokrocilejsi v tom smeru. Dnes ovsem se stane povinnosti zachovati telegrafni a telefonni tajemstvi nejen pro zamestnance telegrafni a telefonni sluzby, nybrz podle paragrafu dalsich, zejmena § 17, pro osoby mimo tuto sluzbu, coz je ovsem velmi dulezita norma, ktera zasluhuje zvlastni nasi pozornosti. Trestni ciny spachane proti temto normam o zachovani tajemstvi telegrafniho a telefonniho jsou jednak kvalifikovany jakozto preciny, ve trech pripadech jsou kvalifikovany jakozto zlociny. Preciny jsou tize trestne, kdyz byly spachany za urcitych, pritezujicich okolnosti, zejmena ze zistnosti, nebo kdyz bylo pouzito zrazeneho tajemstvi uverejnenim v tisku a pod. Ovsem jsou take pripady vyminecne, ktere zbavuji povinnosti zachovati tajemstvi telegrafni a telefonni a sice neplati toto ustanoveni tehdy, kdyz zakonem jest pod trestem stanovena vseobecna povinnost oznamovati trestne ciny. Tedy jsou to zname pripady, zejmena pokud se jedna o velezradu. Mimo to je zbavena postovni a telegrafni sprava povinnost, zachovavati telegrafni a telefonni tajemstvi za valky, nebo kdyz byla vyhlasena mimoradna opatreni, kdy muze pak ministerstvo vnitra nariditi censuru telegrafu, fonogramu a telefonnich rozhovoru.

Vytknouti je jeste a zvlastni zminky zasluhuje, ze i pokus precinu je trestnym. V §u 20 je upozorniti na normu, ze se stanovi i moznost uloziti vedle trestu na svobode jeste trest penezity, ktery se vsak stava zavaznym a musi byti ulozen, byl-li cin spachan ze zistnosti.

V posledni skupine seste je upraveno t. zv, dozadovaci cili rekvisicni pravo statu na soukrome telegrafy a pak jsou tam obsazeny normy o zruseni, dosavadnich predpisu a zakonu, jakoz i predpisy o ucinnosti zakona. A zde nemohu opomenouti te prilezitosti, abych nevytkl jednu vec, ktera se bohuzel v nasich zakonech casto opakuje a myslim, ze je velmi nezdravou. I tu se stanovi v §u 23, ze zakon tento je ucinny ode dne vyhlaseni. Ja myslim, ze je chyba, kdyz nedavame dostatecnou lhutu, aby zakony byly nalezite poznany statnim a vubec veskerym obcanstvem teto republiky. Je predne nemozno, aby sbirka zakonu a narizeni vsude byla vcas dorucena. Kdyz jeste ustanovime, ze plati zakon ode dne vyhlaseni, je to do jiste miry nebezpecne a nespravedlive. Musi to vzbudi i pravni nejistotu, ponevadz jsou tu velmi dulezite nektere normy o trestnich cinech, kterych se muze nekdo dopustiti - a on zakona neznal - a prec plati zasada, ze neznalost zakona nikoho neomlouva. Tedy v tomto pripade se mohou stati krivdy velmi snadno. Mam za to, ze senat bude nucen, jestli tato praxe se nezmeni v poslanecke snemovne, zamitati resp. vraceti zakony za ucelem zmeny, trebas i z techto duvodu. To je uplne pochybeny modus zakonodarne cinnosti, proti kteremu je dluzno se ohraditi a na nej vcas upozornovati. My skutecne budeme nuceni, jestli se toto bude opakovati, takove zakony vraceti, ponevadz jsou to ustanoveni velmi nebezpecna, vzbuzujici nejistotu pravni.

Jinak tento zakon, cele usneseni poslanecke snemovny je dukladne propracovano, vyhovuje uplne okamzite potrebe doby, je skutecne nalehave a ja bych nechtel navrhovati vraceni tohoto zakona, trebas i z duvodu prve uvedeneho, ponevadz se obavam, ze by tim statu vzesla vetsi skoda, nez by byl prospech, ktery by vzesel z napravy.

Proto jmenem ustavne-pravniho vyboru doporucuji, aby usneseni poslanecke snemovny, obsahujici osnovu zakona o telegrafech, bylo schvaleno beze zmeny. (Potlesk.)

Mistopredseda dr. Soukup: Navrhuji recnickou lhutu k tomuto predmetu v trvani pul hodiny.

Jsou namitky proti tomu? (Namitky nebyly.)

Namitek neni. Zahajuji debatu.

K slovu je prihlasen predevsim recnik proti p. kol. sen. Polach, jemuz udeluji slovo.

Sen. Polach (nemecky): Slavny senate! V duvodove zprave k zakonu oduvodnuje se nutnost uskutecniti nyni tento zakon nutnosti, shrnouti, sjednotiti a kodifikovati ruzne normy, ktere dosud v telegrafnim pravu existuji. Jest sice, jak duvodova zprava a jak take zpravodaj kolega dr. Brabec rekl, specifikace tohoto zakona dnes jeste nemoznou, ponevadz teprve pozdejsi mezinarodni konference prinesou zasadni zmeny, na ktere zakonodarstvi kazdeho jednotliveho statu, pokud jde o skutecne provedeni telegrafniho prava, bude vazano. Ale on mini, a zrovna tak pravi to duvodova zprava, ze nemuzeme cekati, ponevadz uskutecneni tohoto zakona ma zcela, obzvlaste naspech. A byl tak uprimny, ze rekl, ze vladni strany, pripadne ustavne-pravni vybor, povazuji zakon tento za soucast onoho komplexu, kteryz oznacujeme krasnym jmenem >zakonodarstvi na ochranu republiky<. Tedy duvody jsou, pridrzim-li se vyvodu zpravodajovych, kodifikace a sjednoceni. Jest zajimavo, ze duvodova zprava se tak mimoradne strezi mluviti o skutecnych a pravych duvodech tohoto zakona. Take zde plati slovo basnika: >Co moudre zapira, ukazuje mne mistra slohu.< Nebot nesmirny spech, se kterym se tento zakon dela, doba, ve ktere se stava zakonem, legislatorni povrchnost a nesrovnalosti, ktere se nalezaji v dikci tohoto zakona, vezmeme-li v uvahu paragrafy, ktere jednaji o politicke strance problemu, jevi nam prave pohnutky zakona mnohem jasneji nezli nutnost sjednoceni a kodifikace. Ve skutecnosti jest tento zakon sice zakonem unifikacnim a kodifikacnim, ale co sjednocuje a co kodifikuje, to jsou snahy, ktere smeruji k sjednoceni snah po utlaceni svobod statnich obcanu v tomto state z ohledu na zajmy nynejsi vladni vetsiny; a co kodifikuje, neni ani tak telegrafni pravo, jako spise vyjimecne zakonodarstvi i jest tento zakon dustojnym doplnkem onoho zakona na ochranu, jehoz uloha spociva v tom, aby osoby prave vladnouci chranil pred kazdou kritikou oposice. (Mistopredseda Kadlcak ujal se predsednictvi.) Co doplnuje, jest zakon o statnim soudu, jenz ma za ukol, neprijemnou kritiku nynejsich vladnich method a nynejsi vetsiny jiste a bezpecne odsouditi soudem, ktery jest slozen tak, ze jest mnohem spolehlivejsi, nezli snad lidovy soud porotni. Jest to tedy kodifikace a sjednoceni ve smyslu tech vladnich zasad, o ktere se namahate s tak nepochopitelnym fanatismem, s tak neuveritelnou zaslepenosti. Jest to zaroven, ponevadz dnes mame posledni schuzi podzimniho zasedani, takovym pravym zakoncenim zakonodarne cinnosti tohoto podzimniho zasedani. S timto zakonem prinasite domu ovoce, ktere jste v tomto podzimnim zasedani vytvorili.

Ze se zde nejedna o vseobecne tvrzeni, ukaze vam jasne, vezmete-li v tomto zakone v uvahu paragrafy 10, 15, 17, 18 a 21, ktere svou celou dikci podavaji dukaz o prave povaze tohoto zakona a o skutecnych pohnutkach na rozdil od pohnutek udanych. Vite, ze se pri porade ustavne-pravniho vyboru v poslanecke snemovne prislo pri paragrafu 14 na to, ze censura-telegramu, ze zastaveni telegrafniho provozu pri ohrozeni verejneho klidu, jak tam puvodne stalo, a pri ohrozeni verejneho poradku predstavuje tak velikou dvojsmyslnost, ze ustavne-pravni vybor poslanecke snemovny citil nutnost, toto ustanoveni formulovati presneji, a ze z tohoto duvodu dosadil zvlastni subkomitet, jenz predsevzal zmenu tohoto paragrafu 15, ve kterem se nyni, na rozdil od drivejsiho zneni, pravi, ze za valky nebo byla-li vyhlasena mimoradna opatreni podle zakona ze dne 14. dubna 1920, muze ministerstvo vnitra censurovati telegramy, telefonni hovory atd. Ale kdezto zde tato zmena, ktera znamena presnejsi formulovani tohoto vyjimecneho prava, byla predsevzata, zustala ve vsech jinych paragrafech, obzvlaste v §u 10, pak ale take v §u 17 odst. 3., §u 19 a §u 21 ta dikce, to formulovani, jez predstavuje mluvu zakona na ochranu republiky. Lezi v tom taz obojakost, taz legislatorni ledabylost, vyjadrime-li se mirne - ve skutecnosti jest planovita a vedoma - ktere jste se dopustili take pokud jde o zakon na ochranu republiky, tim, ze jste trestnost v nejprisnejsim slova smyslu pri vyhruzce zlocinu ve smyslu velezrady skrtli, ale totez ustanoveni, ktere jste zde odnali, v §u 39 zakona na ochranu republiky opet prijali.