Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 155. schuze |

Schuze zahajena v 14 hodin 20 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

115 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: zastupce ministerskeho predsedy Malypetr; ministri: inz. Becka, Bechyne, dr Benes, dr Dolansky, Habrman, dr Markovic, inz. Novak, Srba; odborovy prednosta dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni a vcerejsi schuzi sen. Hrejsovi a sen. Oberleithnerovi.

Zastupce senatniho tajemnika dr Trmal (cte):

Tisk 1591. Zprava rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona o neucinnosti zvyseni urokove miry pro poplatkove ulevy platne pri konversi hypotekarnich pohledavek (tisk 1454).

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1581. Vladni navrh zakona o presunu prislusnosti ve vecech vyvlastneni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi podle zak. cl. XLI:1881.

K zadosti vlady ma byti o shora uvedenem navrhu podana zprava ve lhute 14ti denni.

Predseda: Kdo s navrzenou lhutou souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrzena lhuta se prijima.

K navrhu sen. Trcky prikazuji ve smyslu §u 23 posl. odst. jednaciho radu vyboru ustavne-pravnimu nasledujici navrh, jenz byl prikazan dne 14. prosince 1922 vyboru iniciativnimu, ktery vsak o nem dosud nerozhodl:

Tisk 1516. Navrh sen. Trcky, Kotrby, Thore a druhu o zrizeni >Politicke komise ocistne.<

Prikrocuji k projednavani denniho poradu a to:

Zpravodajem je p. sen. dr Prochazka.

Tazi se p. zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Jsou ruzne stylisticke a tiskove zmeny a to:

V §u 1 odst. 2. za slovem >i< ma byti carka.

V §u 2 odst. 1. za slovem >mire< ma byti carka.

V §u 2 odst. 2. misto >pripadu< ma byti >pripad<.

V §u 4 odst. 1. za slovem >dila< ma byti carka.

V §u 8 odst. 3. za slovem >vydani< carka odpada.

V § 9 odst. 4. misto >neobmezene< ma byti >neomezene<. A v posledni radce za slovo >ucel< patri carka.

V §u 15 je stylisticka zmena, a to misto >jest-li zanikly< prijde >zanikly-li<.

V §u 27 za slovem >dila< carka odpada a patri carka v radce 2. za slovo >opravnen<.

V §u 28 patri za slovo >rozmnozeno< carka.

V §u 29 odst. 2. za slovo >dedice< patri carka a misto slov >jestli se nevyjadri< ma byti >nevyjadri-li se.

V §u 30 odst. 1. misto >prejmouti< ma byti >prijmouti<.

V §u 37 v odst. 1. v treti radce od konce za slovem >nakladatel< ma byti carka.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen usnaseti se. Prikrocime k hlasovani. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, nadpisem a uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem i s opravami panem zpravodajem nyni ucinenymi, take ve cteni druhem, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, uvodni formuli a opravami pana zpravodaje prijima se ve cteni druhem.

Pristupujeme k nasledujicimu bodu denniho poradu, jimz je

Zpravodajem je sen. dr Daxner. Preje si pan zpravodaj nejake zmeny textove?

Zpravodaj sen. dr Daxner: V §u 1, v seste radce, misto >nezarataju< ma byti >nezarataju<.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, nadpisem a uvodni formuli, jak byla prijata ve cteni prvem, i s opravou pana zpravodaje, take ve cteni druhem, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, nadpis a uvodni formule prijimaji se ve cteni druhem.

Nez prikrocim k projednani dalsiho odstavce denniho poradu, navrhuji, aby o odstavci 3, dnesniho denniho poradu, totiz o zprave vyboru ustavne-pravniho stran usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona na ochranu republiky (tisk 1588) a o odstavci 4, dnesniho denniho poradu, totiz o zprave vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o statnim soude (tisk 1589), zahajena byla spolecna rozprava povsechna a rozprava specielni a aby pro obe tyto rozpravy stanovena byla recnicka doba takto:

Klubu senatoru nemecke socialne-demokraticke strany delnicke 2 hodiny, ostatnim nemeckym klubum senatoru 2 hodiny, klubu senatoru komunistickych 2 hodiny, slovenske strane ludove 1¹/₂ hodiny, ceskoslovenske zivnostensko-obchodnicke strany stredostavovske ¹/₂ hodiny, a ostatnim klubum senatorskym 2 hodiny.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh je prijat a budeme tudiz tak pokracovati.

Prikrocuji tudiz k projednavani techto dvou odstavcu 3. a 4. denniho poradu a udeluji slovo p. zpravodaji vyboru ustavne-pravniho k podani

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavny senate! Vyprosuje si vasi pozornosti pro projednavani zakona na ochranu republiky, dovoluji si predevsim uciniti toto prohlaseni: Kdyz mne byl prikazan ukol zpravodajsky o tomto zakone, nevahal jsem referat prijmouti a prijal jsem jej s ochotou i radostne jako prislusnik strany ceskoslovenskych socialistu, aby bylo zrejmo, ze strana nase, ke ktere prave pri projednavani teto osnovy pro deje uvnitr teto strany se odehravajici upoutana byla pozornost celeho politickeho sveta v nasi risi, poklada projednavany zakon za zvlaste dulezity, ze strana nase, sverujic mne ukol zpravodajsky, zmocnuje mne zaroven, abych jmenem jejim prohlasil, ze stojime za zakonem jednomyslne, jako cela strana, stejne jednotne, a ze v cele sve sile strana nase stoji za republikou. (Vyborne! Tak jest!)

Kdyz jsem toto prohlaseni ucinil, dovolte mi, abych presel k veci.

Rekl jsem, ze zakon, o kterem jedname, jest nad jine dulezity. Tomu nasvedcuje vsestranna pozornost, ktera pri vzniku a prubehu predbezneho jednani o tomto zakone, jakoz i pri projednavani jeho v ustavne-pravnim vyboru poslanecke snemovny a plenu snemovny same byla upoutana. A pravem zaslouzi si tento zakon pozornosti vsech; jednat se o ochranu nejcennejsich pravnich statku, jedna se o ochranu ustavy, samostatnosti, jednotnosti, neodvislosti statu, o ochranu statniho zrizeni, o ochranu demokraticko-republikanske formy statu naseho, o ochranu vsech tech cinitelu, kteri ustave, kterou jsme si pro vsechny dali, vlevaji zivot.

Ano, zpracovali jsme pro vsechny ustavu, i pro ty, kteri dnes stavaji se jejimi neprateli, ale zapomneli jsme pri vypracovani teto ustavy, ze potrebujeme take praktickou ochranu jeji, A tuto praktickou ochranu, slavny senate, nelze si zjednati jinak, nez trestnim zakonem. To jest ukol trestniho, zakona, ukol positivniho trestniho prava. Kazde positivni trestni pravo jest projevem statu, ktery jednak obsahuje omezeni vsemohoucnosti statni a na druhe strane zaruceni svobody obcanum, kteri znajice meze omezeni statem vytceneho, mohou potom jednati tak, aby proti nim trestni represe pouzivano byti nemohlo a nemusilo.

Stat nas jiz jednim z prvnich zakonu svych, zakonem ze dne 28. rijna 1918 o zrizeni samostatneho statu Ceskoslovenskeho, byl nucen prohlasiti prozatimni platnost veskerych zakonu a narizeni dosud platnych. Bylo to nutno tehdy, aby zustala zachovana souvislost drivejsiho pravniho radu s novym stavem veci, aby uvarovano bylo zmatkum a aby upraven byl prechod ze stareho stavu do stavu noveho. Nasledkem toho, ze prejali jsme ze stareho utvaru Rakouskeho a Uherskeho veskere do te doby platne zakony a narizeni, stalo se, ze prijali jsme take dosavadni zakony trestni. Zustava tedy v platnosti stary trestni zakon rakousky, ktery datuje se z roku 1852, a ktery neni nicim jinym nez malo pozmenenym vydanim trestniho zakoniku z roku 1803, Tento trestni zakon koreny svymi a duchem svym kotvi jeste dale do minulosti az do doby Marie Terezie a cisare Josefa II. Takovy je dnes stav zakonodarstvi trestniho u nas; koreny svymi, duchem svym tkvi dosud platne u nas trestni zakony v dobe nejcirejsiho absolutismu.

Ne jinak je ternu na Slovensku, kde plati trestni zakon a trestni rad uhersky. Take tento zakon na Slovensku platny je nam i svym duchem i narodnim i pravnim i ustavnim naziranim naprosto cizi. A vedle techto dvou zakonu zustava v platnosti jeste treti spolecny trestni zakon vojensky z roku 1855.

Tedy vidite, ze zde v oboru trestniho zakonodarstvi shledavame se s anachronismem na anachronismus. Potreba sjednoceni, unifikace, nebyla a neni nikde dutkliveji pocitovana nez prave v oboru naseho trestniho zakonodarstvi. Ovsem prace zakonodarne za unifikaci trestniho zakona naseho jsou v plnem proudu, vyzadovati vsak budou velmi dlouhych jeste porad a priprav zakonodarnych praci, vyzadovati budou jeste leta a leta casu. (Sen. Matuscak: Za tyden budete hotovi!) Zejmena, kdyz nam takhle budete pomahati!

Ovsem prichazely udalosti, ktere ukazovaly, ze nemuzeme s touto unifikaci trestniho prava cekati tak dlouho, jak to pri normalnim chodu veci a pri povaze a dulezitosti projednavane latky je nutno. Co chvili objevila se nutnost a potreba aspon nektere partie trestniho prava upraviti, tak ze jsme pak pri ruznych prilezitostech provadeli castecne upravy v oboru trestniho zakonodarstvi.

V poslednich dobach byli jsme svedky udalosti, ktere dokazovaly nam, ze to, nac jsme zapomneli pri zpracovani sve ustavy, totiz na nutnost souditi a trestati ty, kdoz se, provinuji proti ustave nasi a proti zakladum naseho statniho byti, ze tato nutnost stava se velmi casovou. Bylo to jiz drive za vpadu Madaru na Slovensko, bylo to drive za zajezdu Karla Habsburka do Uher. (Sen. Babka: Do Madarie! To je rozdil!) Do Madarie, dobre. Ukazalo se to nutnym pri provadeni mobilisace, ukazalo se to nutnym pri odvodech a posleze ukazalo se to nutnym pri utoku, ktery byl spachan na zivot clena vlady dr Rasina.

Za takovychto okolnosti nezbyva nez prikrociti k nutne a nalehave castecne uprave trestniho zakona. Projednavany prave zakon na ochranu republiky je takovouto castecnou upravou a muzeme jej nazvati prvni unifikacni trestni novelou nasi. Jim upravuji se politicke a jim pribuzne trestne ciny. Zakon tento je vysledkem poznani, ze nevystacime s platnym dosud trestnim pravem, ktere vykazuje zejmena velmi znacne a velmi podstatne mezery v dotud platnem pravu uherskem na Slovensku a v Podkarpatske Rusi.

My jsme jiz drive citili, ze budeme potrebovati jistych ustanoveni zakonnych na ochranu republiky, my jsme si dokonce jiz v roce 1919 vydali zakon ze dne 23. cervence 1919, c, 449 Sb. z, a n,, nazvany o zakonne ochrane republiky. Nez tento zakon narizuje toliko mechanickou zamenu slov dotud v zakonodarstvi nasem obvyklych, na misto cisarsky, kralovsky, rakousky, rakousko-uhersky maji nastoupiti slova ceskoslovensky, republika atd. Takovato mechanicka slovni zamena ovsem nestacila a nestaci. Je potrebi pretvoriti ducha a zejmena v tak zv. trestnich cinech politickych a s nimi spriznenych trestnich cinech sjednotiti celou obsahlou latku v jeden celek, aby vsechen lid mel na ocich ty trestni ciny, kterych ma se predevsim se zretelem na stat, na klidne souziti obcanstva ve state vyvarovati. S tohoto hlediska musime nejprve posuzovati predlozenou nam osnovu zakona na ochranu republiky. Jako pokus, jako vysledek snahy, pretvoriti ducha dosavadnich trestnich ustanoveni a srovnati je s duchem, ktery odpovida nasemu citeni, nasemu presvedceni, jako prislusniku csl. republiky.

Zakon na ochranu republiky rozdelen je ve ctyri hlavy. Prvni hlava venovana je trestnim cinum, ktere shrnuty jsou pod spolecnym jmenem >ukladu o republiku< a ktere drive podle rakouskeho a uherskeho zakona oznaceny byly jako >velezrada<. Druha hlava obsahuje trestni ciny, jejichz obsahem je >poskozovani republiky a utoky na ustavni cinitele<. Treti hlava obsahuje ustanoveni, ktera podrazena jsou pod spolecny nadpis >ohrozovani miru v republice a vojenske bezpecnosti jeji<, Ctvrta hlava obsahuje ustanoveni zaverecna, ktera venovana jsou jednak vyzbroji zakona, jednak vykladum jednotlivych vseobecnych ustanoveni zakona.

Vedlo by prilis daleko, kdybych mel bod za bodem probirati jednotlive paragrafy, jednotliva ustanoveni zakona na ochranu republiky. Pani senatori, mate vsichni predlohu i podrobnou zpravu vyborovou ve svych rukou, i dovolite mne, ze obratim se hned k tomu nejdulezitejsimu, s cim pri teto predloze jsme se setkali, totiz k te tak cetne, tak dutklive kritice, kterou vznik, projednavani a usnaseni tohoto zakona je provazeno. Rekl jsem, ze hlavni ukol zakona na ochranu republiky je pretvoriti ducha starych dotud platnych zakonu a vytvoriti zakon noveho ducha, ktery by odpovidal nasemu mysleni a citeni. Je to ukol jiste velmi obtizny, prakticky velmi obtizny, obtizny proto, ze zde mame, rekl bych, tri jiz mohutne zakorenene a vzrostle zakonne utvary, tri mohutne pne pravniho systemu, na jedne strane stary zakon rakousky, zakotveny ve stalete tradici, na druhe strane jeho sice mladsiho druha, trestni zakon uhersky, upevneny a posileny imperialistickou moci, ktera tak byla vlastni predstavitelum statniho zivota v byvalem Uhersku, Madarum, a treti posleze mohutny kmen trestniho zakona vojenskeho. A k tomu prichazi jiz nove - rekl bych - rasici a pucici kmen vlastniho naseho pravniho zivota, pripravovana osnova naseho trestniho zakonika ceskoslovenskeho, ktera ve sve dulezitejsi casti, ve sve vseobecne casti, je jiz hotova a na jejiz zvlastni casti se velmi usilovne pracuje. Mame zde tedy zjev, ze na jedne strane je system trojiho vedle sebe platneho a zijiciho prava trestniho, na druhe strane pripravuje se novy nas vlastni trestni zakon ceskoslovensky, a bylo ukolem i pri castecne uprave a zejmena pri castecne uprave sladiti, slouciti oba tyto ruzne vyrostle a ruznym smerem nesene prvky. Zustavat pri kazde castecne uprave stara soustava trestniho prava V platnosti a vedle toho chceme si svuj trestni zakonik vybudovati tak, aby nejenom vyhovoval potrebam a duchu naseho obyvatelstva, ale take aby odpovidal pokrokum a vysledkum moderni, novodobe trestni pravo vedy. Slouciti obe v jeden harmonicky celek, to je ukolem kazde nove trestni upravy i castecne, tedy take ukolem teto unifikacni novely, ktera je nazvana zakonem na ochranu republiky.

My vime, slavny senate, ze tento zakon neni a nemuze byti vrcholem dokonalosti. Zadne dilo lidskych rukou a lidske hlavy neni absolutne dokonalym. Kdo by to take chtel pozadovati? Vime take to, ze nemuze byti absolutne dokonalym dilo, ktere vyslo z vyhne, ze soucinnosti peti ruznych stran, ktere lisi se od sebe zakladnim naziranim, rozdilnym svetovym nazorem a namnoze i praksi. Vime, ze take tento nas zakon na ochranu republiky je dilem kompromisu. Ovsem dilem kompromisu nutneho za dnesnich pomeru, a v dusledku toho vime, ze tento zakon vyhovuje pomerum u nas tak, jak jsou. Neni potreba prechvalovati, neni potreba prehaniti, je potreba konstatovati veci, jak skutecne jsou.

A tu tedy, velecteni, dovolte, abych zabyval se ponekud kritikou, ktere dostalo se v udel tomuto zakonu. Byl bych si pral a vubec bylo by si prati, kdybychom pri teto na vysost dulezite prilezitosti, kdy budujeme zaklady sveho pristiho trestniho prava, svadeli zapas o myslenky, ktere tvoriti maji obsah budouciho trestniho zakonika naseho. Byli bychom radi videli, aby zde byl postaven nazor proti nazoru, duvod proti duvodu, zasada proti zasade. Bohuzel, neco takoveho jsme nevideli, ani pri projednavani v poslanecke snemovne, jak v jejim ustavne-pravnim vyboru, tak v jejim plenu, neco takoveho nevideli jsme ani ve svem ustavne-pravnim vyboru senatnim a uvidime, shledame-li se s tim, pri projednavani dalsim v plenu senatu.

Zakon tento, jeste nez se narodil, byl vyhlasovan za zbytecny. Tak jako jedni skladali do vydani tohoto zakona vsemozne, ano namnoze prepjate nadeje, tak na druhe strane zase byli, kdoz zakon tento ocekavali s nejcernejsimi obavami, licice jej jako vylupek vsi reakce. Ani jedno, ani druhe neni pravda. Zakon neni predevsim zbytecny. Je zajimavo, ze s namitkou zbytecnosti tohoto zakona, vyslo se z rad, kde by toho clovek nejmene ocekaval: jednak ze rad zastupcu nasi vedy pravni, jednak ze rad zastupcu nasi vysoke byrokracie, tedy prave z tech dvou mist, ze kterych se z jednoho vola po co nejdokonalejsi pravo-vede a z druheho po zakonech, ktere by mohly byti prakticky pouzity.

Zakon tento neni zbytecny, zakon tento je statni nezbytnosti. Statni nezbytnosti proto, ze, jak jsem jiz uvedl, jsou zde velmi cetne nedostatky dosavadniho trestniho zakonodarstvi, ze platne trestni zakony vykazuji mezery, zejmena na Slovensku a v Podkarpatske Rusi, a ze zakony tyto jsou proste cizi, cizi svym puvodem, cizi svym duchem, svou minulosti a namnoze cizi i svym znenim, svou reci, a my prece potrebujeme zakony sve, po svem potrebujeme rici, jak budeme souditi, jak budeme trestati.

Tvrdilo se, ze zakon tento je zakonem vyjimecnym. Avsak nemuzeme nazvat zakon tento vyjimecnym, protoze v beznem slova toho smyslu vyjimecnym jest jen zakon, ktery celi proti jednotlivci, proti urcite skupine jednotlivcu, proti urcite strane politicke, proti urcite tride. Ani v jednom, ani ve druhem, ani ve tretim smeru neni v zakone naprosto zadne vyjimecnosti. Zakon jest vseobecna norma trestni, ktera ohrozuje vsechny a kazdeho, kdo se proti zakonu provini.

My nepotrebujeme vyjimecnych zakonu. Ti, kdo tvrdi, ze zakon je vyjimecnym zakonem v republice, jsou na omylu, na omylu zasadnim i casovem. Velectene shromazdeni, my jsme si jiz ustanovili jeden zakon, ale ani ten nema charakteru te vyjimecnosti, jakou vyznamenavaly se zakony za stareho Rakouska, kde jsme meli zakon o vyjimecnem stavu. My jsme si ustanovili zakon o mimoradnych opatrenich ze dne 14. dubna 1920, c. 300 Sb. z. a n., zakon, ktery dava vlade s dostatek moci i pro doby nejkritictejsi. S timto zakonem o mimoradnych opatrenich vystacime, bude-li toho potreba, a timto zakonem, ustavne projednanym a ustavne schvalenym vsemi ceskymi stranami, opakuji, vsemi ceskymi stranami revolucniho Narodniho shromazdeni bez namitek, byla dana vlade moc, aby v dobach valecnych nebo v dobach mimoradne nebezpecnych omezila svobody ustavne zarucene, omezila je ovsem docasne a vyzadala si dodatecne schvaleni parlamentnich sboru. Tedy my mame zakon, s kterym pro nejkritictejsi doby vystacime a nepotrebujeme tvoriti novy nejaky vyjimecny trestni zakon.

Tvrdi se, ze nas zakon na ochranu republiky je zakonem protiustavnim. Take to je omyl. Vyvozuje se to predevsim z toho, ze byl zrizen statni soud. Statni soud vsak neni soudem vyjimecnym, statni soud je pojat v zakone jako soud radny a trvaly, V tomto smeru nekoliduje zrizeni statniho soudu s ustanovenim nasi ustavni listiny v §u 94, ze nikdo nesmi byti odnat svemu zakonnemu soudci. Kazdy, kdo bude souzen pro trestni cin, vyhrazeny zakonu na ochranu republiky, pred statnim, soudem, bude souzen svym zakonnym soudcem, ponevadz statni soud ma svuj puvod a duvod v zakone, na kterem se usnesou obe snemovny Narodniho shromazdeni.

Jestlize se poukazuje na to, ze zakonem na ochranu republiky budou dotceny svobody ustavne zarucene, tiskova svoboda, svoboda projevu a jine svobody obcanske, ustavni listinou zarucene, tedy take v tomto smeru nemaji kritikove pravdu. Kazdy trestni zakon omezuje v urcitem smeru svobody, volnost jednani kazdeho jednotlivce. (Sen. Prusa: Prijde na to, jak a v jakem smeru!) Ano, To jiz stary Cicero rikaval: >Proto jsme otroky zakonu, abychom mohli byli svobodnymi. V tom, prave tkvi pojem svobody, vynalezti, stanoviti meze svobody, a to ovsem lze jedine zakonem. Svoboda jednech nemuze znamenati nesvobodu druhych. Svoboda nemuze se a nesmi se zvrhnouti v nevazanost, ponevadz pak by nastala ve spolecnosti anarchie a k necemu takovemu nebudeme prece chtiti dostati. Jestlize svoboda urciteho jednotlivce se omezuje, zakon na ochranu republiky necini to vetsi merou, nez to cini kazdy trestni zakon, jenom potud, pokud toho vyzaduje vyssi zajem statni, a jenom potud, pokud toho vyzaduje nutny ohled na zajmy ostatnich spoluobcanu.

Prislo se s tvrzenim, ze novy zakon, na ochranu republiky je skodlivy a nebezpecny. Ale nemuze byti skodlivym a nebezpecnym takove opatreni, ktere cini spolecnost sama ve svem vlastnim zajmu. Kazdy zlocin ve sve podstate je cinem antisocialnim. Spolecnost.ma predevsim zajem, aby tyto antisocialni ciny byly potlaceny. V zajmu spolecnosti se tak deje, V zajmu spolecnosti nemuze byti skodlivym to, co spolecnosti je prospesne. Ale ovsem je zakon skodlivy a nebezpecny tem, kdo se proti tomu zakonu prohresuji. Zakon je skodlivy a nebezpecny odpurcum republiky, jeji ustavy, jeji demokraticko-republikanske formy a jejiho statniho zrizeni, zakon je skodlivym utocnikum, na nase ustavni cinitele, je skodlivym pro ohrozovatele bezpecnosti republiky, verejneho pokoje a klidu v ni.

Zakon je pry reakcni a nedemokraticky. Prijde na to, jak se ta reakce bere. Kdybychom tak proste mohli prikyvovati: Je reakcni, tedy bych vam mohl ukazati - a mozna, ze vam ukazi - priklady, jak vypadaji reakcni zakony, skutecne reakcni zakony, ktere jdou na koreny spolecnosti lidske, na existenci cloveka a ktere jdou na klid a poradek v kazdem spolecenskem utvaru, jakym je take stat.

Tedy tento zakon je pry reakcni. Rad bych vedel, v cem se ma jeviti ta reakce, a rad bych slysel duvody, pro ktere zakon nas je reakcni, V nasem zakone na ochranu republiky nezavadi se novy trest smrti, v nem naopak odstranuje se trest smrti, ktery v dotud platnem pravu rakouskem byl zaveden na zlocin velezrady. Misto zlocinu velezrady, jak jsem jiz uvedl, vytvorili jsme zlocin ukladu o republiku. Nejtezsi trest, ktery za zvlaste pritezujicich okolnosti muze byti na zlocin ukladu o republiku dan, je dozivotni zalar, Tedy je snad v tomto smeru zakon reakcni? (Sen. Matuscak: Ale kazda malickost je velezrada!)

Pamatujte si, ze prave tento trest smrti bude a je zkusebnim kamenem, pro moderni a spravne nazirani na ukoly trestni pravo-vedy. Ja bych vam neco rekl o tomto trestu smrti. Trest smrti - abych nesel tak prilis daleko - byl uz jednou odstranen v rakouskem zakonodarstvi, Trest smrti byl odstranen v trestnim zakone, ktery byl vydan v roce 1787 cisarem Josefem II. Byl to dusledek toho svetoveho nazoru liberalniho, kteremu i tento cisar rakousky v jednom smeru byl oddan. Ale netrvalo to dlouho. Sotvaze tento cisar Josef II. zavrel oci, byl uz roku 1795 za jeho nastupce trest smrti znova zaveden - a to je to zajimave - na politicke zlociny.

Teprve pozdeji byl rozsiren, a to trestnim zakonem: z roku 1803, i na jine trestne ciny. Tato ustanoveni zustala v platnosti take v trestnim zakone z roku 1852, Je pravda, nemohli jsme odstraniti trest smrti z trestniho zakona vubec, ale nebylo to take mozno proto, ze proste tvorime jen novelu trestni, tedy upravujeme jen castecne trestni zakon a ne vseobecne. Ovsem v pripravene jiz osnove trestniho zakona, ceskoslovenskeho je pomysleno na to, ze trest smrti, az na pripad, stanneho prava a zvlaste vyjimecnych pripadu, bude odstranen vubec.

Zde vidite take jeden ten zkusebni kamenek te reakcnosti, kterou stale hledate na nasem zakone na ochranu republiky. Pri teto zkousce obstoji nas zakon na ochranu republiky. (Sen. Matuscak: Pro vas ano!) Obstoji pro nas a musi obstati pro vas take? (Sen. Matuscak: Pro delnictvo neobstoji!) A zejmena musi obstati pro komunisticke delnictvo, vazeny obcane, ponevadz kdybyste se podivali do Ruska, pak byste tam, videli... (Sen. Matuscak: Nejsme v Rusku! - Veselost.) To je stesti pro vas, ze jste u mas, ponevadz takto byste nesmel v Rusku mluviti. Ja vam neco povim. V Rusku byl vydan 1. cervence 1922 novy trestni zakon sovetsky. Tento novy trestni zakon obsahuje 227 paragrafu a z techto 227 paragrafu, upravujicich jednotlive trestni ciny je 40, pravim ctyricet trestnich cinu, ktere jsou ohrozeny trestem, smrti. (Vykriky sen. Matuscaka.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prosim o klid.

Sen. dr Klouda (pokracuje): A ukolem trestniho zakonika sovetskeho je ochrana vlady pracujiciho lidu proti cinum kontrarevolucnim.

Zakonem nasim poskytuje se take zvysena ochrana ustavnim cinitelum v nasem state. Teto zvysene ochrany ustavnim cinitelum nasim je zajiste potrebi, je potrebi zvysene ochrany pro presidenta republiky a jeho namestka, je potrebi zvysene ochrany trestni pro cleny vlady, ministry, a je potrebi zvysene ochrany trestni take pro cleny zakonodarnych sboru... (Hlas: A i pro Matuscaka!)... a je potrebi zvysene trestni ochrany i pro jine ustavni cinitele., jako je guverner Podkarpatske Rusi a posleze i pro cleny nove zrizeneho statniho soudu.

Nas zakon na ochranu republiky ma ustanoveni, podle ktereho agenti-provokateri nestavaji se beztrestnymi, kdyz oznamili trestni cin, ktery sami nastrojili, nas zakon na ochranu republiky ponechava v platnosti podminecne odsouzeni, i kdyz je v urcitem pripade vylucuje. Najisto pak nechava zakon na ochranu republiky v platnosti ustanoveni o podminecnem, propusteni.

Spornejsi uz zustava otazka demokraticnosti pri nekterych ustanovenich zakona na ochranu republiky, ktera se dotykaji tisku. V tomto smeru dovoluji si upozorniti predevsim ma to, ze pri dnesnim stavu porotniho naseho soudnictvi stali pripravovatele predlohy pred tezkou otazkou, maji-li byti ponechany poroty v dosavadni platnosti cili nic, ma-li se souzeni a trestani urcitych cinu vymknouti z pravomoci porot, ci ma-li jim byti soudnictvi v dosavadnim rozsahu ponechano. Byl to tedy ukol jiste velmi obtizny a zejmena u nas, kteri porad jsme jeste odchovani temi vzpominkami stareho tlaku rakouskeho a uherskeho, kdy pri vsi spoutanosti nasi poroty nam tvorily jakousi zaruku, jakesi paladium svobodneho lidoveho souzeni a rozhodovani. Ovsem udalosti z poslednich let i v republice nasi, kdy porota neosvedcila se dosti spolehlivym meritkem pravniho presvedceni lidu sameho, vzbuzovaly v tom smeru jiste pochybnosti. Pres to byla tato otazka rozresena tak, ze princip porot byl zachovan v platnosti. Tam, kde nemohl byti zachovan, totiz pri souzeni nejtezsich trestnich cinu, jako jest zlocin ukladu o republiku, jako jest prorada a ostatni trestni ciny, ktere jsou jmenovite uvedeny v §u 36 zakona na ochranu republiky, byly tyto trestne ciny odnaty porotam, ale nebylo provinilcum odnato to, co tvori zaruku spravneho souzeni, kontrola zivlu soudcovskeho zivlem laickym. Byl vytvoren statni soud, ve kterem na roven postaven zivel soudcovsky a zivel laicky a tento statni soud, ktery vybudovan jest na principu soudu konselskeho, kmetskeho, predstavuje za dnesnich pomeru jedine moznou a snesitelnou nahradu soudu porotnich pro pripady, pro ktere prislusnost soudu statniho byla zrizena.

Jedna vyminka byla ucinena: z prislusnosti porotnich soudu byly vynaty take urcite tiskove delikty. Az dosud v platnem pravu u nas platila zasada, ze veskere zlociny a preciny tiskem spachane prisluseji do pusobnosti soudu porotnich. Tato zasada jest zakonem na ochranu republiky prolomena. Urcite trestni ciny proti zakonu na ochranu republiky budou na priste prikazany soudum sborovym i tehdy, kdyz byly trestni ciny tyto spachany tiskem.

Vedle toho v obor tiskoveho prava spada moznost zastaveni casopisu; avsak take toto zastaveni casopisu jest omezeno na pripady vyjimecne, v zakone urcite vytcene, na pripady, kde soud musil zjistiti skutkovou podstatu trestniho cinu a teprve na zaklade pravoplatneho vyroku muze politicky urad prikrociti k zastaveni casopisu, Bylo zmeneno, castecne zmirneno, castecne zprisneno ustanoveni o zanedbani povinne pece redaktorske, bylo pojato do zakona ustanoveni, ze zakazano jest rozsirovani obrazu pachatele trestnich cinu v zakone tomto uvedenych a urcite vyjmenovanych po urcitou dobu po spachani trestniho cinu.

Mohlo by se tedy zdati, ze tato ustanoveni.zasahuji do svobody tisku ustavne zarucene, ale to jest jenom zdani. Zastupci, a to povolani zastupci stavu novinarskeho, souhlasili s pojetim vsech techto ustanoveni do zakona na ochranu republiky. Pri tom zduraznuji, ze vsechna tato ustanoveni, pokud dotykaji se svobody tisku, maji vyslovne raz prozatimnosti, docasnosti. Pri poradach, ktere vedly k vypracovani tohoto zakona, bylo zdurazneno, ze jest nalehavou potrebou doby, aby bylo prikroceno k neprodlenemu vydani moderniho tiskoveho zakona. Bylo take zavazne rozhodujicimi ciniteli dano ujisteni, ze k vypracovani a predlozeni noveho tiskoveho zakona bude prikroceno bezodkladne a ze novy tiskovy zakon bude predlozen obema snemovnam k ustavnimu schvaleni. Jen tyto dve okolnosti, ze jednak povolani zastupci stavu novinarskeho souhlasili s temito omezenimi, jednak proto, ze si byli dobre vedomi, ze jde jen o ustanoveni docasna a prozatimni, vedly tvurce osnovy k tomu, ze take tato ustanoveni v zakone byla ponechana.