Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 154. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 10 minut.

Predseda: Praaek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatel: dr. Vlcek.

117 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri dr. Benea, dr. Dolansky, Habrman, Srba, Udrlal; odborovy prednosta dr. Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. cafarovic; jeho zastupci dr. Bartouaek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Navrhuji, aby byla udelena dovolena na dobu jednoho tydne sen. Barinkovi a na dobu 14 dnu sen. Barthovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, nech> zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetaina. Navrh muj je prijat.

Prosim, aby bylo precteno, co bylo tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr. cafarovic (cte):

Tisk 1578-1578/7. Odpoved ministra zahranicnich veci a ministra socialni pece na interpelaci sen. Filipinskeho, dr. Witta, Kouai a soudr. ve pricine nahleho vyhoateni prisluaniku republiky Ceskoslovenske z kralovstvi Rumunskeho (tisk 1484/2).

Tisk 1578/1. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr. Mayra-Hartinga a soudr. ve pricine upravy pravniho postaveni statne zkouaenych opatrovnic (tisk 1513/1).

Tisk 1578/2. Odpoved ministru spravedlnosti a vnitra na interpelaci sen. Jelinka a soudr. o neopravnenem zabaveni brnenskeho >Tagesbote< (tisk 1479).

Tisk 1578/3. Odpoved ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy na interpelaci sen. Lowa, Lorenze a soudr. ve pricine polaru radioveho lecebneho ustavu ve Sv. Jachymove (tisk 1453/15).

Tisk 1578/4. Odpoved ministra akolstvi a narodni osvety a ministra vnitra na interpelaci sen. Niessnera, Polacha a druhu o zabrani budovy byvale nemecke akoly ve Studenkach u Jihlavy (tisk 1453/3).

Tisk 1578/5. Odpoved ministra leleznic na interpelaci sen. dr. Ledebura-Wichelna a soudr. stran jednostranneho nadrlovani ceskym prumyslovym zavodum (tisk 1461).

Tisk 1578/6. Odpoved ministra leleznic na interpelaci sen. Thore a soudr. v zalelitosti zkraceni dopravy mezi Prahou a severovychodem (tisk 1314).

Tisk 1578/7. Odpoved ministra akolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. dr. Facka, prof. dr. Mareae, Donata, Slavika, Zavorala, Kadlcaka a soudr. ohledne zruaeni vladniho narizeni ze dne 19. prosince 1921, cis. 463 Sb. z. a n., o uprave akolneho na strednich akolach (tisk 1552/8).

Tisk 1581. Vladni navrh zakona o presunu prisluanosti ve vecech vyvlastneni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi podle zak. cl. XLI. 1881.

Tisk 1582. Navrh sen. dr. Horacka a soudr. na provedeni zasady neanonymnosti v periodickem tisku.

Tisk 1583. Navrh sen. Donata a spol. na poskytnuti podpory zemedelcum okresu dobriaskeho, ktery lonskeho roku postilen byl katastrofalnim suchem.

Tisk 1584. Navrh sen. Donata a spol. na postatneni neb alespon na zavedeni osobni a nakladni dopravy na soukrome leleznicni trati Strancice-Velke Popovice.

Tisk 1585. Navrh sen. Donata a spol. na vydani zakona, kterym pozmenuje se clanek IX. zakona ze dne 1. dubna 1921, cis. 161 Sb. zak. a nar., v ten smysl, aby provadenim rizeni pozustalostniho povereny byly opet soudy.

Tisk 1586. Navrh sen. dr. Kloudy, dr. Krouskeho, dr. Veseleho a soudr., aby usnesen byl zakon o stavebni povinnosti.

Tisk 1587. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o ralbe ceskoslovenskych dukatu (tisk 1564).

Tisk 1588. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona na ochranu republiky (tisk 1570).

Tisk 1589. Zprava vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o statnim soude (tisk 1571).

Tisk 1590. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o telegrafech (tisk 1575).

Zapisy o 150. a 151. schuzi senatu Narodniho shromaldeni republiky Ceskoslovenske ze dne 21. a 27. unora 1923.

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1582. Navrh sen. dr. Horacka a soudr. na provedeni zasady neanonymnosti v periodickem tisku.

Tisk 1583. Navrh sen. Donata a spol. na poskytnuti podpory zemedelcum okresu dobriaskeho, ktery lonskeho roku postilen byl katastrofalnim suchem.

Tisk 1584. Navrh sen. Donata a spol, na postatneni neb alespon na zavedeni osobni a nakladni dopravy na soukrome leleznicni trati Strancice-Velke Popovice.

Tisk 1585. Navrh sen. Donata a spol. na vydani zakona, kterym pozmenuje se clanek IX. zakona ze dne 1. dubna 1921, cis. 161 Sb. zak. a nar., v ten smysl, aby provadenim rizeni pozustalostniho povereny opet byly soudy.

Tisk 1586. Navrh sen. dr. Kloudy, dr. Krouskeho, dr. Veseleho a soudr., aby usnesen byl zakon o stavebni povinnosti.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem je:

Zpravodajem je p. sen. dr. Prochazka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Valeny senate! Neustaly vzrust livota literarniho a umeleckeho, technicke pokroky knihtisku a dusledkem toho mohutny rozvoj nakladatelstvi a knihkupectvi vyladuji nutne, aby pravni pomery mezi autorem a nakladatelem upraveny byly zakonodarstvim zpusobem modernim.

V Rakousku urceny pomery ty nedostatecnymi ustanovenimi obecneho obcanskeho zakona, jednajicimi o smlouve nakladatelske, pak v kusych predpisech vaeobecneho obchodniho zakona, dale v nekterych ustanovenich zakona o pravu puvodskem, kdelto v Uhrach krome zakona o pravu autorskem obsahoval podrobnejai predpisy vaeobecny zakon obchodni.

Tato rozdilnost resp. kusost a nedostatecnost pravnich predpisu o smlouve nakladatelske byla telce poci>ovana autory i nakladateli ceskoslovenskymi, takle jejich organisace, jakol i jednotlivi spisovatele domahali se brzke zakonne upravy nakladatelske smlouvy. Ministerstvo spravedlnosti, kterel jil vypracovalo osnovu zakona o pravu autorskem, poridilo proto tel navrh zakona o smlouve nakladatelske a predlolilo jej v senatu Narodniho shromaldeni k ustavnimu projednani. Pri tom ministerstvo spravedlnosti hledelo jednak k zakonum v republice Ceskoslovenske dosud platnym, jednak tel k cizimu zakonodarstvi, zejmena ke avycarskemu zakonu o obligacnim pravu, k anglickemu zakonu o puvodskem pravu a hlavne k nemeckemu zakonu o nakladatelskem pravu z 19. cervna 1901, kterylto zakon vzat byl za zaklad osnovy, jelikol jest to moderni zakon, zpracovany podle obchodnich zvyklosti a dlouholete tradice ve state s velice pokrocilym knihkupeckym a nakladatelskym obchodem.

K navrlenemu zakonu podali tel sve navrhy, namety a pripomenuti ministerstvo akolstvi a narodni osvety, syndikat ceskych spisovatelu, spolek ceskych knihkupcu a nakladatelu, syndikat vytvarnych umelcu ceskoslovenskych a Umelecka beseda.

V senate Narodniho shromaldeni projednal ustavne-pravni vybor resp. jeho subkomitet osnovu zakona ve dvanacti schuzich a dochazi nyni k usneseni o tomto zakone.

Zakonem o smlouve nakladatelske nejen maji byti upraveny pomery mezi autorem - zadavatelem - a nakladatelem povstale smlouvou nakladatelskou, nybrl ma byti co nejairai ochrana poskytnuta autorum, jakolto smluvne slabai strane. Je prirozeno, le knihkupec-nakladatel zabyvaje se po livnostensku rozmnolovanim a rozairovanim prenechanych mu plodu duaevnich, ziskava si zkuaenosti, jel schazeji autoru uzavirajicimu vldy jen obcasne smlouvu o svem dile duaevnim. Potrebuje tudil zakonne ochrany predevaim autor.

Nakladatel prenechava smlouvou zadavateli, a> jest jim puvodce, jeho pravni nastupce nebo jina smluvni osoba, na pr. jako zadavatel dila nechraneneho pravem puvodskym, nakladateli dilo literarni, umelecke, dilo hudebni nebo vytvarne, nebo dilo fotograficke, aby je rozmnolil a rozairoval na vlastni ucet. Toto jednani nakladatele na vlastni ucet charakterisuje prave obchod nakladatelsky, jelikol jinak mohlo by se mluviti jen o obchodu komisionarskem. Nakladateli vznika ze smlouvy zavazek, i neni-li ve smlouve nijak ujednano, vyhradne pravo dilo rozmnolovati a rozairovati, a to jakolto pravo vecne, pusobici i proti tretim osobam, pokud ovaem prisluaelo zadavateli. Zadavatel je povinen zdrleti se po dobu trvani nakladatelskeho pomeru rozmnolovani a rozairovani dila a neni zpravidla opravnen po dobu tu bez svoleni nakladatele dilo tehol obsahu zadati jinemu nakladateli. Avaak puvodce nebo jeho pravni nastupce, je nadale opravnen rozmnoliti a rozairovati dilo - v urcitych pripadech v zakone vyjmenovanych, jako dilo v soubornem vydani, preklad dila do jine reci, jeho zpracovani v jine forme, atd. a puvodce dila vytvarneho umeni je vubec opravnen totel dilo soucasne nekolika nakladatelum prenechati k reprodukci, neprevedl-li ovaem na jednoho vyhradne reprodukcni a nakladatelske pravo.

Smlouva nakladatelska je sama o sobe smlouvou konsensualni, ujednava se totil vzajemnym souhlasem stran a staci ke vzniku nakladatelskeho prava, neni-li zde vyslovneho smluvniho ujednani, pouhe odevzdani dila, takle autori jsou chraneni zakonem, i kdyl neujednavaji vyslovne smlouvu, zejmena podrobne podminky. Nakladatelske pravo zanika pak uplynutim doby, na kterou bylo propujceno, rozebranim ujednanych vydani, nebo jinym ukoncenim nakladatelskeho pomeru, jako umrtim puvodce drive, nelli dilo ukonci, stane-li se k tomu nezpusobilym atd. Pravni pomer mezi autorem, zadavatelem a nakladatelem ridi se predevaim smlouvou mezi nimi ujednanou, pri ceml urcita ustanoveni zakona, jako na pr. ohledne prava puvodcova k rozmnolovani a rozairovani dila podle §u 3, ohledne povinnosti nakladatele na usporadani noveho vydani, ohledne urceni kramske ceny, ohledne nekterych pripadu urceni vyae uplaty, ohledne volnych vytisku, ohledne vypovedi smlouvy atd. prohlaaena za pravo zavazne, ius cogens, jel nelze umluvou zmeniti. Tim maji byti predevaim chraneni autori, aby smlouvou nezadali prava pro ne veledulelita. Neni-li vyslovne smlouvy, plati vaeobecne ustanoveni zakona o smlouve nakladatelske i v tech predpisech, ktere smlouvou mohou byti meneny. Pokud vaak zakon o smlouve nakladatelske neustanovuje nic jineho a neni-li tu te smlouvy, plati subsidierne pro pomer autora k nakladateli ustanoveni vaeobecneho obchodniho zakona, totil obchodni pravo, pak obchodni zvyklosti a konecne ustanoveni obecneho prava obcanskeho.

Pokud se tyka prav a povinnosti autorovych - zadavatelovych -, tu jest tyl povinen odevzdati dilo nakladateli tak upravene, aby mohlo byti rozmnoleno bez obtili a korektur. Hotove dilo ma byti odevzdano bez prodleni, kdelto dilo ktere se vyhotovi teprve po nakladatelske smlouve, ma se dodati podle dodaci lhuty resp. podle sveho ucelu. Zadavatel ruci nakladateli za to, le byl v cas smlouvy opravnen dati dilo do nakladu, a je-li dilo chraneno, le mu prisluai k nemu puvodske pravo, Bylo-li dano pred tim dilo literarni nebo hudebni jinam do nakladu, nebo bylo-li jinak uverejneno s vedomim zadavatelovym, je zadavatel povinen oznamiti to nakladateli. U del vytvarnych plati to jen, zadava-li se vyhradni reprodukcni a nakladatelske pravo. Zakonem jsou podrobne upraveny pripady a zpusoby, kdy puvodce jest opravnen provadeti zmeny, upravy neb opravy na dile odevzdanem nakladateli, resp. nove. vydanem. Pokud se tyka rozebrani vydani, k niml byl nakladatel opravnen, anebo neuplynula-li doba smluvni nebo zakonna, nesmi zadavatel dilem ani v celku ani co do jednotlivych casti jinak nakladati na ujmu nakladatelovu. Zadavatel ma vaak pravo po 10 letech odkoupiti zbyly naklad a dilem volne naloliti. Zadavatel ma tel pravo zpusobem v zakone blile uvedenym volne nakladati s prispevky vydanymi v obcasnych dilech atd. Puvodce vytvarneho dila mule, i kdyl bylo propujceno vyhradni pravo reprodukcni, otiskovati reprodukci dila sveho v clancich o sve umelecke cinnosti, nebo jako ukazku sve tvorby.

Pokud se tyka prav a povinnosti nakladatelovych, tu jest, nakladatel opravnen usporadati, neni-li jine umluvy, jenom jedno vydani a poriditi, nebyl-li u literarnich nebo hudebnich del smluven pocet vytisku, pro jedno vydani tisic. Jde-li o prispevek pro souborne dilo nebo casopis, neni, nakladatel omezen co do poctu vytisku. Vytisky volne, redakcni, reklamni atd. pocitaji se zpusobem v zakone blile uvedenym do poctu vytisku. Bylo-li nakladatelske pravo propujceno pro nekolik nebo vaechna vydani, jest nakladatel povinen usporadati nove vydani, a to v dobe co nejkratai, primerene technickym pomerum vyrobnim, jakmile bylo drivejai vydani rozebrano. Zakon stanovi pak blilai podminky teto povinnosti, dale kdy dilo je rozebrano a jaka ma prava autor, kdyl dilo znovu se nevydava. Bylo-li dano do nakladu jednotlive nekolik del tehol puvodce, neni nakladatel opravnen je take vydati jako sebrane spisy nebo v soubornem dile, V tom smeru ma pak zakon jeate dalai ustanoveni. Urcuji se dale pripady, kdy nakladatel je opravnen nahraditi a doplniti zanikle vytisky neb rozmnoleniny. Stanovi se povinnosti nakladatelovy co do rozmnolovani, vypraveni, uverejnovani a odbytu dila, co do prava jeho na opravy a zmeny, pak ohledne korektury a revise. Urciti kramskou cenu naleli pri kaldem vydani nakladateli, nesmi vaak ztiliti odbyt dila poladovanim ceny neprimerene. Kramskou cenu jil urcenou mule zvyaiti nakladatel jen se souhlasem zadavatelovym. Ke snileni potrebuje souhlasu zadavatelova jen tehdy, kdyl,by se to dotykalo zadavatelova opravneneho zajmu, Nevychazi-li z okolnosti opak, ma se vldy za to, le dilo bylo dano do nakladu za uplatu. Plati tudil zde pravni domnenka, le autor zadal nakladateli dilo za uplatu, a naleli nakladateli v procesu pripadnem dokazati opak.

Neni-li vyae uplaty ani vyslovne ani neprimo ujednana a jsou-li jak zadavatel tak i nakladatel cleny odborovych svazu, ridi se vyae jejich kolektivni smlouvou mezi temito svazy v dobe uzavreni smlouvy trvajici. (Predsednictvi ujima se mistopredseda Kadlcak.) Pripadne jest zavaznou kolektivni smlouva o odmene pro takovy druh del vubec ujednana anebo rozhodne o vyai uplaty obecni soud nakladateluv v rizeni nespornem.

Zakon jedna pak o dobe splatnosti odmeny, o povinnosti nakladatelove vydati ucet pri stanoveni odmeny dle odbytu dila a pri pocitani odmeny pri seaitovem vydani nakladu.

Dale stanovi zakon pocet volnych vytisku rozmnolenim, jel jest povinen dodati nakladatel autorovi-zadavateli, pri ceml vzat za zaklad nyni obvykly pocet. Odpadne-li po ujednani smlouvy ucel, pro ktery bylo dilo urceno, mule nakladatel smlouvu vypovedeti, zadavateli vaak naleli odmena za urcitych, zakonne uvedenych predpokladu.

V zakone pak je upravena povinnost nakladatelova, vratiti zadavateli dilo, jakmile bylo rozmnoleno. Dale jedna zakon o prechodu prav vyhrazenych nakladatelskou smlouvou nebo zakonem zadavateli, na jeho dedice nebo pravni nastupce, jakol i o prechodu prav vyhrazenych nakladateli, na jineho.

V dalaich ustanovenich upravuje se pomer nakladatelsky pri opoldenem dodani dila, neb kdyl dilo nema smluvenych nalelitosti, pripadne kdyl dilo nebylo podle umluvy rozmnoleno nebo rozairovano, pri ceml vyslovena zasada, le lze tu odstoupiti od smlouvy, nakladatel vaak neni opravnen pro nesplneni smlouvy podle §§ 30, 31, 37 ladati od puvodce nahrady ualeho zisku.

Bylo-li dilo nakladateli dodane nahodou zniceno, jest prece nakladatel povinen vyplatiti zadavateli odmenu, jinak sproa>uji se strany svych zavazku ke splneni.

Pripadne mule zadavatel propujciti jine vyhotoveni dila, neb dle molnosti nove vytvoriti dilo.

Je-li nakladatelske pravo propujceno pro urcity naklad, nebo pro urcity pocet rozmnolenim, konci nakladatelsky pomer, jakmile byly rozebrany.

Zaniklo-li nakladatelske pravo uplynutim doby, nabyva zadavatel pravo volne nakladati dilem, ale nakladatel je opravnen vyprodati zbyle vytisky rozmnoleniny, ktere byly porizeny vedle radne umluvene nakladatelske smlouvy.

Zadavatel mule odstoupiti od smlouvy do doby, nel bylo pocato s rozmnolovanim, kdyl nastaly urcite v zakone uvedene okolnosti. Byl-li vyhlaaen konkurs na nakladatelovo jmeni, nebo zahajeno bylo vyrovnavaci rizeni a nebylo-li jeate zapocato s rozmnolovanim dila, mule zadavatel odstoupiti od smlouvy a s dilem volne naloliti. Jinak plati ustanoveni konkursnich radu a vyrovnavaciho radu.

Zakon jedna dale o pripadech odstupu od smlouvy, kdyl bylo dilo jil zcela nebo castecne dodano, pri ceml zavisi na okolnostech neb na ujednani, zustane-li smlouva alespon castecne v platnosti.

Dale jedna zakon o vypovedi smlouvy a o odmene, kdyl nebyly uverejneny prispevky do souborneho obcasneho dila, do casopisu nebo novin.

Konecne zakonem ucinena ustanoveni o tak zvanych starych smlouvach, col prave velmi zajimalo verejnost. Otazka tak zvanych starych smluv byla tim zpusobem rozreaena, le urcita ustanoveni zakona - o nichl jil predem bylo mluveno - prohlaaena za pravo zavazne, jel nelze smlouvou zmeniti, a le dale urceno, le prisluana ustanoveni vztahuji se i na smlouvy v dobe ucinnosti zakona jil existujici.

Tim tato ustanoveni nutno aplikovati tel na tak zvane stare smlouvy, takle stare smlouvy nesmi byti v nesouhlasu s temito donucovacimi ustanovenimi.

Puvodce nebo jeho pravni nastupce ma tu podle §u 3, odst. 1 pravo rozmnoliti a rozairovati dilo v soubornem vydani, po uplynuti 15 let po vydani dila.

To plati pro vaechny pripady, tedy i kdyl podle stare smlouvy nakladatel ma pravo usporadati dalai vydani, nebo bylo-li dano za odmenu smluvenou jednou pro vldy nebo bezplatne.

Podle §u 13 i tenkrate, kdyl bylo propujceno nakladatelske pravo pro vaechna vydani, je nakladatel povinen po rozebrani drivejaiho vydani usporadati nove vydani, a kdyl tak neucini po 2 letech ve lhute dodatecne dane, ma zadavatel pravo domahati se nahrady akody a mimo to bud od smlouvy odstoupiti, nebo na jejim splneni trvati.

Kdyl vaak vyae uplaty ani vyslovne, ani neprimo nebyla ujednana, tu podle §u 21, odst. 2, ridi se vyae uplaty kolektivni smlouvou v dobe uzavreni smlouvy trvajici pro takovy druh del ujednane, a ne-ni-li takoveho ujednam, tu dusledkem u-stanoveni §u 21, odst. 2, podle ustanoveni §u 21, odst. 3, rozhodne o vyai uplaty soud.

Zadavatel ma dale pravo podle §u 24 pri kaldem novem vydani dila na ujednany neb obvykly pocet volnych vytisku - rozmnolenin - a na dodani dalaich vytisku - rozmnolenin dila - za cenu, za kterou nakladatel je sam ve svem obchode dodava (§ 25).

Dale vaechna prava, vyhrazena nakladatelskou smlouvou nebo zakonem zadavateli, prechazeji na jeho dedice nebo pravni zastupce (§ 29).

Je-li nakladatelske pravo propujceno pro urcity naklad nebo pro urcity pocet rozmnolenin, konci nakladatelsky pomer, jakmile byly rozebrany. Zaniklo-li nakladatelske pravo uplynutim doby, nabyva zadavatel prava volne nakladati dilem (§ 35).

To jsou tudil ustanoveni ve prospech zadavatelu podle starych smluv.

Tim upraven pomer nakladatelsky podrobne i v naaem zakonodarstvi, a to pro celou republiku Ceskoslovenskou jednotne, a lze zakoncen vitati jak ve prospech autoru, tak i ve prospech nakladatelu.

Ustavne-pravni vybor doporucuje proto senatu, aby prijal osnovu vladni pozmenenou a doplnenou podle zpravy vyborove, za sve usneseni. (Vyborne!)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu se prihlasil pan sen. dr. Mayr-Harting. Udeluji mu je.

Sen. dr. Mayr-Harting (nemecky): Slavny senate! Jest priznacnym pro zle svedomi vetainovych stran, le kdyl ke slovu prihlaaen jest nemecky recnik, zapiae se jako recnik proti, anil by potreboval rici slova. Nalezam se dnes v prijemnem, anebo neprijemnem postaveni, le vas zklamu, nebo> nechci mluviti proti zakonu, nybrl pro zakon.

Jil pred delai dobou projednala tato snemovna zakon o pravu puvodskem, jenl bohulel zustal vezeti v poslanecke snemovne. Vina postihuje ovaem do jiste miry nas samotny, ponevadl jsme tehdy urazili jeaitnost jistych panu tim, le jsme opomenuli, je vcas pozvati, aby podali sve dobro-zdani, a tito panove nedali klidu a pokoje, al tato vada byla v poslanecke snemovne napravena, kde nyni byli pozvani, aby podali sve dobrozdani, ale jak se zda, do dneaniho dne ho nepodali. Tentokrate jsme se vyhnuli teto chybe, jelto jsme tomu predeali a znalce prava nakladatelskeho pozvali jil v senate, i doufame, le jsme tim valne uspiaili vyrizeni tohoto zakona.

Podnetem k projednani prava puvodskeho bylo sveho casu, le Ceskoslovensko bylo mirovou smlouvou nuceno, aby pristoupilo k t. zv. bernske konvenci, col cinilo nutnym provesti jiste zmeny na posud platnem pravu puvodskem. Novy zakon o pravu nakladatelskem odpovida nalehave vecne potrebe, nebo> meli jsme posud o pravu nakladatelskem jen nekolik velice sporych ustanoveni obcanskeho zakonika, kteral v poslednich sto letech ovaem predstilena byla vyvojem udalosti. Proto alo o to, vypracovati novy zakon, pro kteryl v podstate tu byl pouze jeden povaimnuti hodny vzor, totil riasko-nemecky zakon o pravu nakladatelskem.

Problem, o ktery jde zde, jest obtilnym ve dvojim smeru. Jde o to, zjednati jednak potrebne vyrovnani mezi opravnenymi hmotnymi zajmy autorovymi na jedne strane a mezi zajmem verejnosti, aby dilo nemohlo byti prilia zdraleno a aby mohlo byti ucineno pristupnym, pokud molno airai verejnosti; a na druhe strane jde o protivu mezi duaevnim pracovnikem a podnikatelem potud, aby delnik take v tomto pripade obdrlel spravedlivou mzdu a aby ho podnikatel nemohl zkracovati. Byla v tomto pripade mala pikanterie, le zajmy podnikatelu zastupovati musil zastupce strany socialnedemokraticke a zajmy delniku skupina kapitalisticka. (Veselost na pravici.) Vladni predloha znamena uznani hodny pokus rozreaiti uspokojivym zpusobem problem prava nakladatelskeho. Pres to zustalo jeate dosti prace pro subkomitet, kteryl zridil ustavne-pravni vybor. Posledni prednosti, jak jsem jil rekl, dodala osnove dobrozdani nekolika vynikajicich zastupcu obou universit.

Chci-li zcela kratce dotknouti se obsahu zakona, jedna se v prve rade o to, aby oproti sobe ohranicena byla prava a povinnosti nakladatelovy. Nakladatel ziskava nakladatelskym pravem hojnost prav, naproti tomu musi ovaem prevziti take zavazky za to, aby dilo vcas vyalo, za radne rozairovani a za nalelitou upravu dila. Puvodce ma predevaim obdrleti primereny honorar, ma vaak nakladatelskou smlouvou pokud molno malo byti omezovan ve svych puvodskych pravech. Proto ponechana byla puvodci cela rada opravneni vzdor nakladatelske smlouve. Sem patri v prve rade take pravo prekladu, a ponevadl jil zde u nas nikde to nejde bez povestne narodnostni otazky, proto tato narodnostni otazka take zde, pokud jde o pravo prekladu, hrala ulohu, pokud alo o to rozreaiti slavnou doktorskou otazku, jak se to vlastne ma s ceskoslovenskym jazykem. Podle zakona o pravu nakladatelskem bylo puvodne zamyaleno prenechati nakladateli preklad do cizich reci. A nyni nastala otazka: vyalo-li nejake dilo v ceskem nebo slovenskem jazyce, jest preklad do slovenskeho nebo do ceskeho jazyka prekladem do jineho jazyka, anebo cim jest vubec? Jak znamo, neni nikoho, kdo by s dobrym svedomim tvrdil, le existuje ceskoslovensky jazyk. Ale jsou na jedne strane lide, kteri tvrdi, le existuje cesky a slovensky jazyk, a jsou na druhe strane lide, kteri mini, le slovenatina jest narecim ceatiny a - horribile dictu - jsou lide, kteri, mini, le ceatina jest narecim jazyka slovenskeho. Aby se tedy uniklo potilim, rozaireno bylo pravo puvodske na preklad do jinych jazyku a jinych nareci, takle nyni tedy otazka ceskoslovenskeho jazyka, chcete-li, sice zase neni rozreaena, ale v kaldem pripade potile pro nakladatelskou smlouvu jsou odstraneny. Puvodce ma pak dale pravo sve dilo zlepaovati, pokud to jest molno. Musi miti molnost zlepaiti je take jeate tehdy, kdyl se jil tiskne, a tu zase alo o to, chraniti opravnene zajmy nakladatelovy. Proto ustanovuje zakon, le puvodci jest sice dovoleno dilo zlepaovati, a to do posledniho okamliku, ale v danem pripade proti nahrade dotycnych utrat nakladateli. Nejdulelitejai otazkou jest take zde, jako vaude >nervus rerum<, otazka honorare. Samozrejme jest otazka honorare v prve rade veci puvodcovou, kterou usporadati ma se svym nakladatelem. Ale zkuaenost prece uci, a jest to hlavni tendence moderniho social-ne-politickeho hnuti, chranili t. zv. hospodarsky slabai proti vykoris>ovani stranou hospodarsky silnejai. Tato myalenka jest take zakladem t, zv, kolektivnich smluv. My zde tedy jeate nemame zakona o kolektivnich smlouvach, ale takovyto zakon se jil pripravuje. Mezi tim vytvorena byla soukromou cestou cela rada kolektivnich smluv, ktere existuji castecne take jil v oboru prava nakladatelskeho. Proto predpisuje zakon, le tam, kde nebyla sjednana zvlaatni umluva, v prve rade jest uliti zasad takovychto kolektivnich smluv, pokud jde o pomer mezi nakladatelem a puvodcem. Celkem vaak, jak receno, jest pravo nakladatelske smlouvy pravem dispositivnim, takle pravo v zakone stanovene nastupuje jen tehdy, pakli strany nesmluvily nic jineho. Jen rada ustanoveni byla z naznaceneho jil duvodu, podle vaeobecnych socialne-politickych uvah, odnata libovuli stran a stanovena jakolto pravo donucovaci. A ve shode s dneani v zakonodarstvi panujici tendenci vyslovuje zakon, le takoveto donucujici pravni normy maji miti zpetny ucinek, to jest, le se jich ma uliti take ohledne kalde smlouvy, ktera v dobe vydani zakona jil byla uzavrena. Sem patri zejmena take uprava honorare kolektivni smlouvou. Posledni otazkou, kterou konecne bylo reaiti, byla otazka pomeru nakladatelskeho prava k obecnemu pravu, ke vaeobecne platnemu pravu o smlouvach. Tu bylo pomyaleti na to, le nakladatelska smlouva zpravidla prinaleli obchodnimu pravu, le tudil obzvlaate upraven byti musi pomer zakona o pravu nakladatelskem k obchodnimu zakonu. Proto stanovi zakon v jednom ze svych poslednich paragrafu, le v prve rade plati zakon o smlouve nakladatelske a jen, pokud tento zakon nestanovi nic jineho, le platiti ma obchodni zakon a v posledni rade obecne pravo obcanske.

Nechci vas dale zdrlovati podrobnostmi a speji ke konci. Shrnuji svuj usudek o zakone rka: mame pred sebou zakon beze vai pochyby dobry, a tali-li se: proc jest to dobry zakon?, pak mohu na to odpovedeti: jest proto dobry, ponevadl projednavan byl zrale, vecne mezi zastupci vaech narodnostnich a socialnich skupin a ponevadl byl vysledkem valne vule zjednati skutecne neco dobreho. Mejte to na mysli a uvedomte sobe, le to snad jest jedine spravna, zajiste vaak nejlepai cesta dojiti v tomto state ke zdarnym pomerum, nelli zhoubnymi vyjimecnymi zakony, ktere vzniknuvae z hruzy okamliku, zapiraji a znasilnuji vae, co skutecne demokracii ma byti nedotknutelnym a svatym, (Potlesk na levici.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlaaen, rozprava je skoncena. Preje si pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Nikoli.

Mistopredseda Kadlcak; Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Konstatuji, le senat je schopen se usnaaeti.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (ma 44 paragrafu) hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, nech> zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetaina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se podle zpravy vyborove ve cteni prvem, ciml tento odstavec denniho poradu jest vyrizen.

Pristoupime k druhemu bodu denniho poradu, jiml je

Zpravodajem je pan sen. dr. Daxner. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Daxner: Slavny senat! Zakonne lehoty na podanie sudnych spisov v naaej republike rozne su usporiadane. Kym v Cechach doba poatovej dopravy nezapocita sa do lehoty, v byvalom Uhorsku sa i tato doba zapociluje do lehoty a z toho maju obcania mnohe ujmy, nesrovnalosti a ztraty.

Napadne a pozoruhodne je to, le prave tam, kde je sie> leleznicna a sie> poatova o mnoho hustejaia, kde poaty funguju pravidelnejaie, ako v Cechach, na Morave a vo Sliezsku, v tomto ohuade panuje o mnoho liberalnejaie ponimanie, nel na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, kde casto sa prihodi, le cely vlak sneh zaveje, le sa list na poate zaloli, jednym slovom, le spis seba vacaej dolelitosti opoldene prijde k sudu a potom strany maju z toho nehodu a akodu. V takomto pade, kde je vina? Ked spis pozde prijde k sudu, stranka, podateu neni vinen, lebo v nalelitom case a v predvidavosti spravneho dorucenia poatoveho podal svoj spis na poatu. Ani poata nie je vinna, lebo nemole za to, le stala sa nehoda, za to nezodpoveda ani sud, lebo nie je vinen, ked spis pozde prialy odmietne. Vinna je... (Sen. Matuacak: Ministerstvo leleznic!) - a vinni sme, pane kolego, tiel my, le sa nepostarame o dobre pravidla. (Vykriky.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj sen. dr. Daxner (pokracuje): Pan kolega Matuacak chce podporova> navrh a ja s nim v tomto ohuade suhlasim, aby poaty a leleznice sa neopoldovaly. Z tej priciny myslim, le tento vladny navrh i on bude podporova>, ktorylto vladny navrh pozostava v naprave, aby sa doba poatovej dopravy nezapocitala do lehoty, podruhe, le odvolania molu sa sta> telegraficky, a potretie, le otazne pravidlo rozprestiera sa i na porucenske urady, ktory zastoj svereny je ul tiel sudom. Prijatim zakona provedie sa i lelateune unifikacie a v celej riai budu jednotne pravidla.

Netreba otazky, le navrh vyhovuje surnej potrebe, srovnava sa s ucelnos>ou a spravedlivos>ou a preto ustavno-pravny vybor odporuca ho schvali> dua textu c. 1568. (Vyborne!)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni dale nikdo prihlaaen, rozprava odpada. Prosim, aby pani a pani zaujali sva mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (3 §y) minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme podle toho postupovat.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, nech> zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetaina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijimaji se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Oznamuji, le predsedou technicko-dopravniho vyboru zvolen byl p. sen. dr. Jaroslav Brabec, mistopredsedou sen. Ferdinand c>astny a zapisovatelem sen. Emanuel B. Trcka.

Predsedou livnostensko-obchodniho vyboru zvolen byl sen. Jan Jilek.

Navrhuji, aby se priati, schuze konala zitra, t. j. v sobotu dne 17. brezna 1923, o 14. hodine s timto dennim poradem.:

1. Druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 712) o nakladatelske smlouve. (Tisk 1569.)

2. Druhe cteni zpravy vyboru ustavno-pravneho o vladnom navrhu zakona (tlacivo c. 1556), ktorym sa pre Slovensko a Podkarpatsku Rus upravuje sposob pocitania lehot v sudnom pokracovani a pri porucenskych (sirotskych) uradoch. (Tisk 1568.)

3. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1570) k vladnimu navrhu zakona o ochrane republiky. (Tisk 1588.)

4. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1571) k vladnimu navrhu zakona o statnim soude. (Tisk 1589.)

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Navrh muj je schvalen.

Koncim schuzi.