Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 151. schuze |

Schuzi zahajena v 17 hodin 20 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatel: dr. Vlcek.

115 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Becka, dr. Hodza, dr. Markovic, Udrzal; odborovy prednosta dr. Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou za posledni schuzi pp. sen.: dr. Ledebur-Wichelnovi, Jesserovi, Valouskovi, dr. Schmidtovi, dr. Kovalikovi, pro dnesni schuzi pp. dru Hellerovi a Durcanskemu.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena sen. dr. Stranskemu na dobu 3 tydnu, Zimakovi na dobu 2 tydnu.

Kdo s udelenim techto dovolenych souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina - jest prijato, zadane dovolene jsou udeleny.

Predsednictvo senatu dosel pripis presidia vlady z 6. unora 1923, c. 1156 1075, o volbe namestka predsedy vlady.

Zadam p. zapisovatele sen. Sveceneho, aby jej precetl.

Zapisovatel sen. Sveceny (cte):

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Vlada republiky Ceskoslovenske vyhovela ve schuzi konane dne 5. unora t. r. zadosti pana ministra socialni pece Gustava Habrmana o sprosteni funkce namestka ministerskeho predsedy a zvolila podle ustanoveni §u 71. ustavni listiny namestkem predsedovym pana ministra vnitra Jana Malypetra.

Namestek predsedy vlady: J. Malypetr.<

Predseda: Predsednictvo senatu dosel pripis presidia vlady z 24. unora 1923, c. 2223 9099, o jmenovani ministra financi.

Zadam p. zapisovatele sen. Sveceneho, aby jej precetl.

Zapisovatel sen. Sveceny (cte):

>Presidiu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

President republiky jmenoval rozhodnutim ze dne 24, unora 1923 na miste zemreleho JUDra Aloise Rasina na zaklade §§ 64. a 70. ustavni listiny ze dne 29. unora 1919, cis. 121 Sb. z. a n., poslance, ing. Bohdana Becku ministrem financi.

Jmenovany slozil slib na ustavu do rukou presidenta republiky dne 24. unora 1923.

O tom mam cest presidium senatu vyrozumeti.

Namestek predsedy vlady: Malypetr v. r.<

Predseda: Predstavuji p. ministra slavnemu sboru! (Vyborne! Potlesk.)

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Ve 150. schuzi dne 21. unora 1923 rozdano bylo tiskem:

Tisk 1564. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 3948) o razbe ceskoslovenskych dukatu (tisk 3968).

Tisk 1566. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3950), kterym predklada se ke schvaleni Narodnimu shromazdeni obchodni smlouva uzavreni dne 7. rijna 1922 mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Lotysskou (tisk 3986 a k cis. 3986).

Dnes tiskem rozdano:

Tisk 1430. Nalehava interpelace sen Spiese a soudr. na ministra socialni pece stran protizakonneho zabranovani zrizovati zemedelske a lesnicke nemocenske pokladny.

Tisk 1559. Nalehava interpelace sen, Niessnera, Jarolima a soudr. a p. ministerskeho predsedu a p. ministra veci zahranicnich stran zjednani stavkokazu pro Poruri z rozkazu francouzske vlady.

Tisk 1560. Nalehava interpelace sen. Jelinka, dr. Mayr-Hartinga, dr. Ledebur-Wichelna, Zulegera, dr. Naegle, dr. Spiegela, Jessera, Fahrnera a spol. na vladu ve pricine slozeni vlady.

Tisk 1561. Nalehava interpelace sen. Niessnera, Jarolima a soudr. na p. ministra veci zahranicnich o zahranicni politicke situaci.

Tisk. 1562, Navrh sen. dr. Krouskeho a soudr. na doplneni trestniho radu z 23, kvetna 1873, c, 119 r, z. a na zmenu zakona z 18. prosince 1919, c. l Sb. z, a n, z r. 1920, o prislusnosti soudu trestnich rozhodovati o vysi nakladu soudnich, jez se maji nahrazovati podle § 393 odst. 3. tr. r.

Tisk 1565-1565/6. Odpoved vlady na interpelaci sen. Jarolima a soudr. (tisk 1424], na interpelaci sen. dr. Ledebur-Wichelna a soudr. (tisk 1425) a na interpelaci sen. Hartla a soudr. o prepadeni zvlastniho vlaku nemeckych turneru ve stanici Louka-Horni Litvinov (tisk 1453/9).

Tisk 1565/1. Odpoved ministra post a telegrafu na interpelaci sen. dr. Herzigove a soudr. ve pricine ruznych nedostatku v telefonnim provozu (tisk 1513/3).

Tisk 1565/2. Odpoved ministra verejnych praci na interpelaci sen. Klecaka, Stastneho, dr. Kloudy a soudr. o sleve uhli v reviru Severoceskem (tisk 1513/2).

Tisk 1565/3. Odpoved ministra verejnych praci na interpelaci sen. Hrubeho a spol. v zalezitosti nezakonneho povoleni stavby J. Habadovi u hrbitova v Tochovicich zemskou spravou politickou (tisk 1453).

Tisk 1565/4. Odpoved vlady na interpelaci sen. Hartla a soudr. stran liknaveho a neporadneho vyplaceni prislusnych pozitku statnim zamestnancum v cinne sluzbe a na odpocinku (tisk 1355/1),

Tisk 1565/5, Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Spiese a soudr. o uradovani u okresni spravy politicke v Marianskych Laznich (tisk 1453/6).

Tisk 1565/6. Odpoved ministra narodni obrany na interpelaci sen. dr. Ledebur-Wichelna a soudr. stran prelozeni vojenske strelnice v Moste (tisk 1461/3).

Tisk 1567. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3961), kterym predklada se Narodnimu shromazdeni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Portugalskou, podepsana v Lisabone dne 11. prosince 1922 (tisk 3987).

Tesnopisecke zpravy o 139. az 144. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 13., 14., 15. a 18. prosince 1922.

Z cizich parlamentu rocnik IV., cis. l az 2 z roku 1923.

Jednaci zapisy o 148, a 149, schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn, radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne.namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1562. Navrh sen, dr. Krouskeho a soudr. na doplneni trestniho radu z 23. kvetna 1873, c, 119 r. z. a na zmenu, zakona z 18. prosince 1919, c. 1 Sb. z. a n. z r. 1920, o prislusnosti soudu trestnich rozhodovati o vysi nakladu soudnich, jez se maji nahrazovati podle § 393 odst, 3. tr. r.

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1564. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 3948) o razbe ceskoslovenskych dukatu (tisk 3968).

Vyboru zahranicnimu a narodohospodarskemu:

Tisk 1566. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3960), kterym predklada se ke schvaleni Narodnimu shromazdeni obchodni smlouva uzavrena dne 7. rijna 1922 mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Lotysskou (tisk 3986 a k cis. 3986).

Vyboru rozpoctovemu, zivnostensko-obchodnimu a technicko-dopravnimu:

Zprava clenu senatu dr. Brabce a dr. Soukupa o VIII. mezinarodni parlamentarni konferenci obchodni v Parizi.

Podle §u 3. zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n.

Vyboru narodohospodarskemu:

Vladni narizeni, kterym se upravuje uzivani pastvin v Podkarpatske Rusi a na Slovensku v roce 1923.

Podle § 8, zakona z 29. unora 1920, c. 126 Sb. z. a n.

Vyboru ustavne-pravnimu:

Vladni narizeni z 22, prosince 1922 o presunech administrativnich uradu na Slovensku.

Vyboru imunitnimu:

Zadost krajskeho soudu v Liberci za svoleni k trestnimu stihani sen. dr. Herzigove pro zlocin podle §u 65 a), b), a 305 tr. z.

Zadost okresniho soudu pro prestupky v Praze za souhlas k trestnimu stihani sen. Kloface pro prestupek proti bezpecnosti cti.

Zadost krajskeho soudu v Liberci za. souhlas k trestnimu stihani sen. Hartla pro zlocin dle §u 65 a), b), tr. z. a precin §u 305 tr. z.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Pristupujeme k projednavani denniho poradu a to:

1. Zprava I. vyboru rozpoctoveho, II, vyboru branneho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1470) stran vladniho navrhu zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe. Tisk 1517 a k tisku 1517.

Zpravodaji jsou: za vybor rozpoctovy sen. dr. Karas, za vybor branny sen. Kousa.

Udeluji slovo panu zpravodaji sen. dr. Karasovi.

Zpravodaj sen, dr. Karas: Slavny senate! Intenci zakona o vojenske taxe je zavesti aspon castecne rovnopravnost vojenskych bremen mezi obcany, nebot obrana vlasti je nejenom povinnosti, ale zaroven, bremenem vsech. Jedni primo tu povinnost plni krvi, po pripade potem, druzi aspon neprimo maji prispivat k bremenum valecnymi danemi, taxou. Ovsem nesrovnalost ta v dnesnich dobach je zavinena tim, ze obcanky nase, ktere se domahaji vsude rovnopravnosti s obcany muzi, prave ve vecech bremen valecnych jsou jaksi vynaty a ze v tom smeru mely by se domahati rovnopravnosti s muzi, by vojenska taxa platila nejen pro muze, ale i pro zeny.

Zvlastni okolnost primela vladu, aby podala osnovu zakona, kterym se vojenska taxa rusi, nebot vojenska taxa v dnesnich sazbach, jake jsou zavedeny,' jest oproti oceneni fysicke sluzby vojenske velice nizkou. Ona jest stanovena jistou sazbou dle pomeru osobni dane z prijmu, ale velice nizkou, takze na pr. r. 1919 vynesla dan ta 2¹/₈ milionu korun, kdezto naklad spojeny pouze s predpisovanim, vybiranim a kontrolou jeji, obnasel 2²/₃ milionu korun, tedy je zde deficit takrka pul milionu korun. K tomu nepocita se ani cena tiskopisu, jichz bylo potrebi k predepisovani teto dane. Taxa vojenska je za dnesniho stavu pasivni. Pasivnost by priste jeste stoupala, nebot dle zakona ze dne 3. zari 1920, c. 506 a 508 Sb. z. a n., jest existencni minimum zvyseno na 6000 Kc a ledy podle toho take i vojenska taxa z osobniho prijmu nizsiho nez 6000 Kc nemuze byti priste vybirana a tedy pocet vojenskou taxou povinnych bude v budoucnosti asi o polovinu snizen. Aby vojenska taxa nebyla pasivni, musila by vlada prirozene prijiti se zvysenim taxy. To ovsem se nehodi do programu dnesni vlady, ktera ma v zasade naopak snizovani bremen a davek verejnych. Prirozene nechce tedy prijiti s navrhem na zvyseni nektere dane a nad to zabyva se vlada unifikaci veskerych zakonu, ktera se prave provadi na zaklade resoluce prijate timto slavnym senatem k rozpoctu na r. 1922, a podle teto unifikace ma byti zavedena jednotnost veskerych dani, jejich predepisovani a vybirani, takze bude potrebi take tuto dan do toho ramce systemu berniho vsunout, Z techto duvodu nepokladala vlada za vhodno prijiti dnes s novelisaci tohoto zakona. Ale ponevadz vynos tohoto zakona je vlastne bremenem pro stat, prisla vlada s osnovou zakona, v niz pravi, ze tato taxa pro leta 1921, 1922 a 1923 ma byti zrusena. Osnova zakona mluvi o tom, ze zakony o vojenske taxe se rusi, nebot § 1, pravi, ze zakony o vojenske taxe pro tato tri leta se rusi. Umysl vlady byl, aby do r. 1920 dan, pokud byla predepsana, byla vybirana a zustala statu, a pokud nebyla predepsana, aby predepsana byla, a teprve od l, ledna 1921 nema se dan ta vybirat. Tedy dle umyslu vlady mela byti vojenska taxa vubec odstranena, nebot vlada nepocita s tim, ze by pro r. 1924 dnesni vojenska taxa se dale vybirala a predepisovala. Ale umysl ten v textu osnovy nebyl presne vysloven, nebot osnova zakona pravi v 1 §u, ze zakony a narizeni o vojenske taxe se zrusuji na leta 1921-1923. Z toho by patrne vyplyvalo, ze po uplynuti r. 1923 ty zakony zase budou v platnosti. Co to znamena? Z pojmu >zrusuji se zakony< vyplyva, ze zakon ten 1. ledna r. 1923 se odstrani, cili zakon umre, jest mrtev. Tedy zakon byl mrtev 1. lednem 1921. A tedy, co bylo jednou mrtvo, nemuze obzivnouti po uplynuti jiste rady let. Tim, ze zakon pravi.zrusuji na 3 leta, na r. 1921-1923<, by zase znamenalo, ze vlastne na ta 3 leta pozbyva zakon ucinnosti a tedy ze jest v umyslu, aby po roce 1923 zakon znovu obzivl. Ale to neni v zakone receno, ze by zakon mel uplynutim 3 let vstoupiti v platnost a take nebylo to intenci ani vlady a poslanecke snemovny, ktera usnesenim z 8. listopadu tuto zakonnou osnovu prijala. Nebot prave, ze tyto zakony znamenaji pro stat ujmu, skodu pro statni pokladnu, a jednak ze nas branny zakon z 19. brezna 1920 spociva na zcela, jinych principech nez rakousky branny zakon u nas se pocita s milici a v takovem pripade vojenske taxy nebudou moci byti vybirany alespon v te podobe, jak se dnes vybiraji. Vlada zcela nepokryte vyslovila svuj nazor, ze mysli, ze tyto zakony skutecne se zrusuji, ze uz neobzivnou a ze po roce 1923 od 1. ledna 1924 bude pomer ten zcela jinak upraven nez dnes. Jak bude upraven, to jeste nebylo v dobe podani zakona jasno a presno. Z toho vidime zde patrne nesrovnalosti mezi vyslovenym textem § 1 a mezi umyslem zakonodarce, § 1 pouze zastavuje platnost zakona na 3 leta, ale nevyslovuje zastaveni, nybrz vyslovuje zruseni, ale to zruseni, ktere zakonodarce mel v intencich, ale zruseni naproste zase neni jasne timto paragrafem, omezenim na 3 leta, vysloveno. Vidime pripad nesouhlasu mezi textem zakona a mezi intencemi zakonodarce. Kdyz si rozpoctovy vybor tuto nesrovnalost uvedomil, zajiste seznal, ze neni mu nic jineho mozneho nez tuto nesrovnalost odstraniti a text zakona nahraditi jinym, kterym by tento umysl presne vyjadril. Rozpoctovy vybor se usnesl, aby § 1 byl zmenen potud, ze posledni tri slova, ze se zakon zrusuje na 3 leta, by vypadla, tak ze bude text zniti: >Tyto zakony a narizeni se dnem 1. ledna 1921 zrusuji...< a dost, ta slova vypadavaji. Ten zakon v § 2, 3 a 4 ma zvlastni nektera ustanoveni, ktera jsou oduvodnena vzhledem na pomery vyvolane posledni svetovou valkou. Zejmena, ze ma byti vybirana vojenska taxa za leta az do r. 1920 a zaroven ma byti vybirana dodatecne, ponevadz zrusiti ji vubec by bylo nespravedlnosti oproti tem poplatnikum, kteri jiz zaplatili. Na tech, kteri nezaplatili, ma se vybirati. Kdezto od 1. ledna 1921 se vubec nepredpisovala ani nevybirala taxa, ponevadz taxa predpisuje se na zaklade prijmu z lonskeho roku, teprve od roku 1922 se prijimaly taxy povinniku, a vlada se rozhodla, ze ten zakon dale provadeti nebude. V tom smyslu se dosud pro dobu od 1. ledna 1921 niceho nestalo.

V tom smeru rozpoctovy vybor schvalil celou osnovu zakona s temito dodatky, a kde novym timto zakonem pro ty povinniky az do roku 1923 maji byti stanoveny jiste ulevy v teto dani, zejmena, pro ty podle zakona o vojenskych taxach, kdo jsou povinni, ze nejsou odvedeni. Za valky jsme videli, ze spousta lidi, kteri nebyli odvedeni pri normalnich odvodech jako vojini a clenove armady, byli dodatecne prohlednuti a uznani za zbrane schopne, dodatecne musili konali vojenskou povinnost jako ostatni vojaci. Domobranec a vojak byl s lejne na tom. A tento domobranec by musil jeste platiti za tu dobu, kdy konal sluzbu, vojenskou taxu. Anebo on konal jen ukony vojenske a take by musil platili. To by bylo nespravedlive a proto ten zakon hledi v §u 3 lakove pripady nesrovnalosti a nespravedlnosti vylucovati a osvobozuje dalsi skupiny od dane az do posledniho prosince roku 1920. Osvobozeni vsechna jsou rozumna a spravedliva, a proto rozpoctovy vybor navrhuje slavnemu senatu, -aby usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe, schvalil se zmenou, jak mu ji v §u 1 v poslednich slovech navrhuje. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo druhemu zpravodaji, p. sen. Kousovi.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Branny vybor pojednal o usneseni poslanecke snemovny a pristoupil na zmenu § 1 zakona. Pokud se tyka branneho vyboru samotneho, zmenil § 3, a to v tom smeru, aby od povinnosti platiti vojenskou taxu byly osvobozeny osoby, ktere maji mensi rocni prijem nezli 10,000 Kc, kteryzto dodatek navrhuje k uvedenemu paragrafu jako lit, G. Branny vybor se usnesl pripojiti se jinak k usneseni vyboru rozpoctoveho. Prosim slavny senat, aby osnovu prijal. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: K doslovu udeluji slovo zpravodaji, p. sen. dr. Karasovi.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate! K doplnovacimu navrhu vyboru branneho se pripojil vybor rozpoctovy a navrhuje slavnemu senatu schvaleni take teto zmeny §u 3, totiz toho dodatku.

Mistopredseda Kadlcak: Ke slovu neni dale nikdo prihlasen. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, ktera ma 5 paragrafu, o jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou. Jsou namitky proti tomuto postupu?

Sen. dr. Wiechowski (nemecky): Prosim o slovo!

Mistopredseda Kadlcak: Prosim!

Sen. dr. Wiechowski (nemecky): Dovolil bych si dotaz, o cem se hlasuje? Hlasuje se o usneseni branneho vyboru o tomto dodatecnem anebo o puvodnim navrhu?

Mistopredseda Kadlcak: Hlasuje se podle zpravy zpravodajovy o cisle k tisku 1517, dodatecna zprava vyboru branneho a vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1470) stran vladniho navrhu zakona, kterym se zrusuje dosud platny zakon o vojenske taxe.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, s jeho nadpisem a uvodni formuli, jak jsou obsazeny ve zprave, kterou jsem prave precetl, at zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se ve cteni prvem a to tak, jak jsou obsazeny v naznacene zprave. Tim tento odstavec denniho poradu je vyrizen.

Pristupujeme ke druhemu odstavci poradu schuze, to jest

Zpravodaji jsou: za vybor socialne-politicky sen. Jilek, za vybor zahranicni sen. dr. Krupka, za vybor rozpoctovy sen. Klecak.

Udeluji slovo prvemu zpravodaji, p. sen. Jilkovi.

Zpravodaj sen. Jilek: Slavny senate! Privtelenim Hlucinska k republice Ceskoslovenske bylo potrebi upraviti pomery tamejsich valecnych poskozencu podle pomeru nasich, coz se take stalo umluvou v Ratibori. Ponevadz jedna se zde o to, aby valecnym poskozencum v pripojenem Hlucinsku dostalo se tychz podpor a vyhod, jako maji nasi valecni poskozenci, navrhuji slavnemu senatu tuto predlohu ke schvaleni.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, p. sen. dr. Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavny senate! Zahranicni vybor nam navrhuje prijeti nasledujiciho usneseni:

>Ceskonemecka umluva o prevodu zaopatrovani valecnych poskozencu na Hlucinsku a zaverecny protokol, podepsany v Ratibori dne 12. dubna 1922, se schvaluji.

Vlade se uklada, aby tuto umluvu, spolu se zaverecnym protokolem uverejnila ve Sbirce zakonu a narizeni statu Ceskoslovenskeho a ministru zahranicnich veci, jakoz i ministru socialni pece se uklada, aby v dohode se vsemi zucastnenymi ministry ucinili dalsi opatreni, kterych je potrebi k provedeni teto umluvy.<

Pripojenim Hlucinska k Ceskoslovenske republice na zaklade clanku 83, smlouvy Versailleske nastala nutnost upraviti mimo verejnou spravu peci o valecne poskozence na Hlucinsku, coz stalo se §em 4 narizeni republiky Ceskoslovenske ze dne 4. kvetna 1920, cis. 321 Sb. z. a n.

Jezto nebylo mozno upravu tuto provesti ihned, sverena pece o valecne poskozence od doby anexe dne 1. unora 1920 nastale prozatimne jeste vlade nemecke, kteraz ji na zaklade naseho zmocneni provadela podle predpisu svych az do 30. dubna 1920, odkud pak, dne 1. kvetna 1920, prevzala republika nase peci zminenou, provadejic tuto ovsem zase podle nasich platnych predpisu.

Nasledkem toho objevila se potreba, aby uzavrena byla zvlastni umluva s risi Nemeckou; jak co do vzajemnych nahrad prozatim nastalych, tak co do postupu pri poskytovani jejich, jakoz i co do okruhu osob opravnenych, pri cemz zasada opravnenych podle teto umluvy rozsirena byla i na potomky tech, kteri v dobe umluvy jiz na zivu nebyli, avsak eo ipso by se statnimi obcany byvali stali, takze je to zase jen humanni zpusob, kterym se zde prece slo.

Ponevadz umluvou touto byly ruzne sporne otazky mezi obema staty rozreseny a neudrzitelny provisorni stav nyni dosel definitivniho usporadani, navrhuje vam zahranicni vybor schvaleni umluvy teto senatem. (Pochvala)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo p. zpravodaji vyboru rozpoctoveho sen. Klecakovi.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Stat nas ve snaze urovnati pomery mezi valecnymi poskozenci republiky Ceskoslovenske a mezi valecnymi poskozenci, kteri byli z republiky Nemecke prideleni ke statu nasemu, dohodl se na umluve, ktera byla obema staty podepsana.

Rozpoctovy vybor pojednav o vladnim navrhu, kterym se predklada ke schvaleni senatu Narodniho shromazdeni ceskoslovensko-nemecka umluva o prevodu zaopatrovani valecnych poskozencu na Hlucinsku a zaverecny protokol, podepsany v Ratibori dne 12. dubna 1922, doporucuje senatu ke schvaleni umluvu a ratifikacni usneseni ve zneni schvalenem jiz poslaneckou snemovnou, opiraje se pri tom o duvody pripojene k navrhu usneseni a vypracovane vladou Ceskoslovenske republiky.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena.

Zadam pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi, aby ve cteni prvem bylo prijato ratifikacni usneseni tak, jak je obsazeno v usneseni poslanecke snemovny vyznacenem v c. t. 1511, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Naznacene ratifikacni usneseni prijima se ve cteni prvem. Tim je tento odstavec denniho poradu vyrizen a pristupujeme k nasledujicimu, jimz je

Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni sen. dr. Krupka, za vybor rozpoctovy sen. dr. Facek.

Udeluji slovo zpravodaji vyboru zahranicniho, p. sen. dr. Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavny senate! Zahranicni vybor navrhuje, aby bylo prijato toto usneseni:

1. Umluva mezi vladami republiky Ceskoslovenske a republiky Rakouske, uzavrena v Praze dne 17. prosince 1921, o provedeni umluvy o uvolneni zadrzenych deposit a vzajemnem uznani kontrolniho oznaceni cennych papiru ze dne 10. srpna 1920, jakoz i zapis s dodatkem a prilohou se schvaluji.

2. Vlade se uklada, aby uverejnila smlouvu i zapis s dodatkem a prilohou ve Sb. z. a n. statu Ceskoslovenskeho.

3. Ministru financi se uklada, aby po dohode s ministrem zahranicnich veci zaridil ceho treba k provedeni teto umluvy.

Za pricinou vykladu clanku IV depositni umluvy ze dne 10. srpna 1920, cis. 513 Sb. z. a n., uzavrene mezi republikou nasi a Rakouskou objevily se spory co do nutnosti okolkovani predvalecnych rent, kterez by byvalo zpusobilo vydani jednotlivych titru v korunach rakouskych pro nas mene cennych. Spory ty rozhodnuty ve smyslu mirove smlouvy Saint-Germainske usnesenim reparacni komise ze dne 31. srpna 1921, cis. 1502 k nasemu prospechu, kterezto usneseni samo zase stalo se co do vykladu spornym potud, pokud tykalo se prislusniku ceskoslovenskych, majicich sve renty na uzemi rakouskem.

Nasledkem toho projevila reparacni komise na zaklade clanku 215. mirove smlouvy Saint-Germainske rozhodnutim cis. 1502 prani po smirnem vyrizeni techto otazek mezi obema sucastnenymi staty, tedy mezi nasi republikou a republikou Rakouskou.

Umluva, predlozena senatu a prijata jiz poslaneckou snemovnou sklada se z umluvy vlastni, zapisu o prislusnem jednani i s prislusnou prilohou, jakoz i ze zvlastniho dodatku ke clanku I. tohoto zapisu obsahuje vedle ucelneho reseni techto spornych otazek cenny ustupek rakouske vlady ohledne rent z titru nabytych uplatne v dobe od 16.VI. 1920, kdy totiz nabyla pusobnosti smlouva mirova, az do 15. rijna 1920, spocivajici v tom, ze vlada rakouska vyda z techto titru - ovsem proti jinym kompensacim z nasi strany vice mene oduvodnenym - pausalni castku 100,000.000 Kc bez okolkovani, cimz zejmena vyhoveno byti ma onem ustavum a zejmena sporitelnam, jez v naznacene dobe renty zakoupily, ktere jinak vedle umluvy pritomne by podrobeny byti mely rakouskemu okolkovani, znacicimu pro nase prislusniky podstatny valutovy rozdil.

Ac umluva dotcena upravuje podstatne stejnym zpusobem jako umluva depositni ze dne 10, srpna 1920, cis. 513 Sb. z. a n., otazku rent predvalecnych a jinak by jako ukon statni administrativniho razu nevyzadovala schvaleni zakonodarnymi sbory, predklada se nicmene, byvsi jiz poslaneckou snemovnou schvalena, tez senatu, jezto by provedenim jejim mohlo vzniknouti financni zatizeni statu, a to zejmena tim, ze by snad pri tom okolkovani neco prislo v nas neprospech.

Jezto pak vyhovuje plne i v ostatnim svem obsahu, navrhuje zahranicni vybor senatu schvaleni umluvy i s veskerymi prilohami a prijeti schvalovaciho usneseni ve zneni senatniho tisku c, 1524 timto sborem zakonodarnym.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo zpravodaji vyboru rozpoctoveho p. sen. dr. Fackovi.

Zpravodaj sen. dr. Facek: Vazeny senate! Staci mne nekolik slov, abych doplnil referat kolegy zpravodaje vyboru zahranicniho jako zpravodaj vyboru rozpoctoveho. Rozpoctovy vybor zajimala hlavne ta otazka, jake financni zatizeni muze z teto umluvy nasemu statu vzejiti. To vlastne byla take pricina, proc vlada tuto umluvu predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni. Financni obet muze nas stat postihnouti v dusledku odstavce 3, a 4. umluvy, kterymi prejimame povinnost v tom pripade, kdyz by ono mnozstvi rent, ktere zjisti Rakousko na svem uzemi, bylo vetsi nebo mensi nez ona kvota spolecneho dluhu, ktera na ne pripadne podle rozhodnuti reparacni komise z tech 100 mil. korun, ktere nam byly ustupkem rakouske vlady ponechany a take z rent zakoupenych po dni 16. cervence 1920, tedy po dnu, kdy mirova smlouva Saint-Germainska nabyla ucinnosti, bud vraceti nebo od Rakouska neco prejimati vymenou. Posouditi jaksi hranice, ve kterych toto risiko financni se pohybuje, nebylo puvodne dobre mozno, ponevadz tu byla neznama, velicina, totiz ty kvoty predvalecneho dluhu rakouskeho a uherskeho, ktere reparacni komise mela stanoviti. Lituji, ze od doby, kdy tato zprava nam byla predlozena a v rozpoctovem vyboru projednana, nedostalo se nam od ministerstva financi podrobnych informaci. Dnes snad, kdy rozhodnuti reparacni komise o rozvrzeni dluhu je snad jiz aspon v subkomitetu pripraveno nebo dokonce jiz je definitivni, mohli bychom obraz tohoto risika, ktere prejimame, posouditi konkretneji a uciniti si o tom urcitejsi predstavu. Ponevadz se nam vsak techto cislic a dat od ministerstva financi nedostalo, nezbyva, nez pripojiti se k navrhu zahranicniho vyboru i jmenem rozpoctoveho vyboru, aby osnova umluvy byla. schvalena bez ohledu na to, ze jaksi docela.urcite do veci nevidime, ze pripadny financni efekt urcite nezname. (Pochvala.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi, aby ve cteni prvem prijato bylo ratifikacni usneseni tak, jak jest obsazeno v usneseni poslanecke snemovny vyznacene v tisku 1524, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedene ratifikacni usneseni prijima se ve cteni prvem, a tim je vyrizen tento bod denniho poradu.

Dnes byly tiskem rozdany tyto nalehave interpelace:

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 1430. Nalehava interpelace sen. Spiese a soudr. na ministra socialni pece stran protizakonneho zabranovani zrizovati zemedelske a lesnicke nemocenske pokladny.

Tisk 1559. Nalehava interpelace sen. Niessnera, Jarolima a soudr. na pana ministerskeho predsedu a pana ministra veci zahranicnich stran zjednani stavkokazu pro Poruri z rozkazu francouzske vlady.

Tisk 1560. Nalehava interpelace sen. Jelinka, dr. Mayr-Hartinga, dr. Ledebur-Wichelna, Zulegera, dr. Naegle, dr. Spiegela, Jessera, Fahrnera a spol. na vladu ve pricine slozeni vlady.

Tisk 1561. Nalehava interpelace sen. Niessnera, Jarolima a soudr. na pana ministra veci zahranicnich o zahranicni politicke situaci.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni):Ve smyslu §u 68 jedn. radu jest bez rozpravy rozhodnouti prostym hlasovanim zda a kdy jest o techto interpelacich zahajiti rozpravu.

Kdo souhlasi, aby ve smyslu §u 68 jedn. radu o nalehave interpelaci tisic 1430 zahajena byla debata, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest mensina. Nalehavost teto interpelaci jest odeprena.

Kdo souhlasi, aby ve smyslu §u 68 jedn. radu o nalehave interpelaci tisk 1559 zahajena byla debata, necht zvedne ruku, (Deje se.)

To jest mensina. Nalehavost teto interpelaci jest odeprena.

Kdo souhlasi, aby ve smyslu §u 68 jedn. radu o nalehave interpelaci tisk 1560 zahajena byla debata, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest mensina. Nalehavost teto interpelaci jest odeprena.

Kdo souhlasi, aby ve smyslu §u 68 jedn. radu o nalehave interpelaci tisk 1561 zahajena byla debata, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest mensina. Nalehavost teto interpelaci jest odeprena.

Iniciativni vybor kona dnes schuzi po schuzi plenarni.

Dodatecne pro dnesni schuzi udeluji dovolenou p. sen. Blahovi.

Navrhuji, aby predsednictvo bylo zmocneno ve smyslu §u 40 jedn. radu svolati pristi schuzi pisemne neb telegraficky a stanoviti jeji denni porad. Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou. Muj navrh je schvalen.

Koncim schuzi.

Oprava. V tesnopisecke zprave o 138. schuzi senatu ze dne 12. prosince r. 1922 ma na str. 351, r. 15 v reci sen. dr. Kovalika zniti poznamka sen. Babky na miste >To sa robi na katolickych farach.< spravne: >A co sa robi na katolickych farach?<.