Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 150. schuze |

Schuze zahajena ve 12 hodin 10 minut.

Predseda: Prasek:

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner a dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

98 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: zastupce ministerskeho predsedy Malypetr; ministri: Bechyne, dr. Benes, dr. Dolansky, dr. Franke, Habrman, dr. Hodza, dr. Kallay, dr. Markovic, Novak, Srba, Stribrny, Sramek, Tucny, Udrzal; odborovi prednostove: dr. Bobek, dr. Vlasak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Slavny senate! (Senatori povstavaji.)

Povazoval jsem za svou povinnost svolati jmenem predsednictva telegraficky plenarni schuzi senatu k tomu cili, abychom vzpomenuli tragiky, ktera zachvela celym narodem a abychom prave v dnesni den v teto historicke dvorane vzdali hold velikemu ceskemu cloveku, skvelemu narodohospodarskemu statniku a nezapomenutelnemu politickemu mucedniku.

Naseho ministra financi dra Rasina, neni vice. Dotrpel v nedeli po heroickem zapasu celych sesti nedel, po boji s neodvratnym osudem, nad nimz jsme se chveli v nemem uzasu, nevedouce, byl-li tento muz vetsim ve svem zivote a ve sve praci, anebo ve svem utrpeni a ve sve smrti. Dotrpel clovek mimoradny, odesel jeden z nejohnivejsich revolucionaru, jeden z nejvasnivejsich hlasatelu pravdy, jeden z nejskvelejsich a nejuvedomelejsich budovatelu republiky.

Byl to dr. Rasin, jenz byl jiz pred triceti lety v cele odboje proti stare habsburske monarchii a prace pro republikanskou samostatnost naroda.

Letos je tomu tricet let, co stal poprve pred vyjimecnym soudem rakouskym a co byl v procesu Omladiny odsouzen do tezkeho zalare na dva roky.

Dr. Rasin toto martyrium hrdinne vytrpel.

Pamatuji se, jako by to bylo dnes, na den, kdy se dr. Rasin vratil mezi nas ze zalare na Borech. Krouzek nas mladych poslal mu tenkrate tento telegram: >Vitame Te na svobode - pro svobodu. Zustan pevnym ve sve lasce, ve svem hnevu.< Dr. Rasin mi tehdy odpovedel: >Tvuj a Tvych pratel projev me potesil - rmoutilo by me vsak, kdybyste i na okamzik pochybovali, ze jsem v zalari ztratil lasku k svemu narodu a nenavist k nasim nepratelum, zvlaste Habsburkum.<

Dr. Rasin splnil tento svuj slib do posledni litery. Kdyz se rakouska monarchie dopustila bezmerneho zlocinu a prepadnutim Maleho Srbska rozpoutala vsechny bezpocetne hruzy valky svetove, vyvstal ji v dru Rasinovi jeden z nejvetsich a nejkrutejsich mstitelu.

Byla marnou nova tyranie rakouske justice, byla marnym nova dve leta tezkeho zalarovani dra Rasina ve videnske vojenske vezi smrti, byla marnou hruza sibenice, kterou dru Rasinovi postavili po preliceni celeho pul leta v povestnem rozsudku smrti. Dr. Rasin se nezachvel, nepoklesl a neustoupil, a kdyz pak katastrofy rakouskych armad otevrely brany videnskych zalaru, stal dr. Rasin zase okamzite v cele ceskoslovenske revoluce u nas doma a pripravoval s radou odhodlanych pratel ze vsech ceskych stran jeji konecne vitezstvi.

To prislo 28. rijna 1918 a z destruktivniho revolucionare ve starem Rakousku stal se nejkonstruktivnejsi stavitel v mlade republice Ceskoslovenske.

Bude veci historie, aby ocenila, co tento veliky a nenahraditelny clovek vykonal pro nasi samostatnost financni a hospodarskou, co ucinil okamzitym osamostatnenim nasi meny ihned po prevratu, cim se zaslouzil o konsolidaci naseho statniho rozpoctu, vseho naseho hospodarstvi statniho a co velikeho a nedocenitelneho vykonal pro vsechno obyvatelstvo tohoto statu tim, ze od nas odvratil hruzy inflace statu sousednich, ze ochranil majetek a uspory naroda pred katastrofalnim znicenim a ze utvoril z naseho statu v stredni Evrope pevny, nezvratitelny pilir hospodarske rovnovahy a vzor poradku, prace a miru, za nimz budou musit jit vsechny staty sousedni, aby prekonaly rozvrat, jimz se dnes zmita vsechen jejich organismus.

Je to strasliva tragika osudu, ze tento muz, jemuz jsme vsichni povinni tolika diky a jenz byl jeste takovou nadeji republiky, klesl ve sluzbach statu a jeho obyvatelstva jako obet ukladneho utoku, nad nejz neni bidnejsiho.

Jsme presvedceni, ze se stane vse, co bude tvoriti nutnou ochranu republiky, jeji demokratickych zrizeni a jeji odpovednych cinitelu, a ze mlady nas stat najde prostredky, jimiz by se podobne vrazedne utoky jiz ve svem zarodku zdusily.

Bylo nasi hrdosti a pychou, ze revoluce ceskoslovenska byla naplnena a republika tato stvorena bez jedine prolite krupeje lidske krve a verime pevne, ze pevna a rozhodna vule naroda vymyti politickou vrazdu ze svych dejin i ucini vse, aby rozpory stran a trid byly v republikanske demokracii vyrizovany prostredky lidi kulturnich dustojnymi.

Neni nikoho z odpovednych cinitelu v narode, jenz by ustoupil pred terorem a povinnost k narodu a statu jen posili a semkne v jednu jedinou hradbu vse, cim tento stat zije, a co veri v jeho velikou, zdravou a slavnou budoucnost v rodine narodu a v civilisaci celeho sveta.

A v teto chvili, stojice nad rakvi naseho draheho a nezapomenutelneho dra Rasina, jsme povinni zavazati se a slibiti si znovu co nejslavnostneji, ze pujdeme dale tak pevne a vytrvale jako. sel on v te cilevedome a neohrozene praci, jejimz cilem bylo jen jedno: Dobro republiky a jejiho lidu.

To bude nas nejvetsi dik ohromnemu zivotnimu dilu velikeho mrtveho a to bude nejvetsi a nejsvetejsi nasi prisahou pri -te ukrutne a tak bezmerne tragicke jeho mucednicke smrti. Jsem presvedcen, ze jste vsichni v dusi za jedno se mnou, kdyz pravim, ze pamatka tohoto verneho, nenahraditelneho pracovnika, vudce a pritele zustane nam navzdy a navzdy nezapomenutelnou, a ze doby, kdy nam bylo osudem poprano spolupracovati s timto skvelym duchem prace a hrdinnym hlasatelem pravdy, budou povzdy patriti k nejstastnejsim dobam naseho zivota.

Mrtvemu spolutvurci, republiky nase uprimna a nehynouci cest.

Myslim, ze budete vsichni za jedno se mnou, kdyz na znameni smutku skoncim dnesni schuzi.

Nebude-li namitek, bude se konati pristi schuze v utery dne 27. unora 1923 o 17. hodine s timto

1. Zprava I. vyboru rozpoctoveho, II, vyboru branneho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1470) stran vladniho navrhu zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe. Tisk 1517 a k tisku 1517.

2. Zprava vyboru I, socialne-politickeho, II. zahranicniho, III. rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1511) k vladnimu navrhu, kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni ceskoslovensko-nemecka umluva o prevodu zaopatrovani valecnych poskozencu na Hlucinsku a zaverecny protokol, podepsane v Ratibori dne 12. dubna 1922. Tisk 1553.

3. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1524) o vladnim navrhu, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni umluva mezi vladami republiky Ceskoslovenske a republiky Rakouske, uzavrena v Praze dne 17. prosince 1921 o provedeni umluvy ze dne 10. srpna 1920 o uvolneni zadrzenych deposit a vzajemnem uznani kontrolniho oznaceni cennych papiru. Tisk 1554.

Jsou namitky proti memu navrhu? (Nebyly.)

Namitky nejsou. Navrh muj jest prijat.

Koncim schuzi.