Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 147. schuze |

Schuze zahajena v 17 hodin 20 minut.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

115 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Svehla; ministri: dr Dolansky, Habrman, dr Kallay, dr Markovic, Novak, Sramek, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda: Zahajuji schuzi.

Prosim, aby byly precteny veci, ktere byly tiskem rozdany.

Zastupce senatniho tajemnika dr Trmal (cte):

Tisk 1550. Zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny ze dne 19. a 20. prosince 1922 o vladnim navrhu zakona o prekladani statnich zamestnancu na jine sluzebni misto (tisk 1544).

Predseda: Ministerstvo vnitra sdelilo pripisem ze dne 14. prosince 1922, cis. 93.801, ze na misto zemreleho sen. Jindricha Fritsche nastupuje na zaklade §u 56 radu voleni jako nove zvoleny clen senatu Pavel Franke, rolnik ve Velkem Losine.

Nove zvolenemu clenu senatu jest vykonati ustavou predepsany slib ve smyslu §u 6 jedn. radu a to do mych rukou slovem >slibuji<.

Zadam pana senatniho tajemnika, aby precetl formuli slibu a nove zvoleneho clena senatu, aby podanim ruky a slovem >slibuji< slozil slib.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Ich gelobe, der Cechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuuben.

Sen. Pavel Franke: (nemecky, podavaje predsedovi ruku): Slibuji!

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Na prednim miste je:

1. Druhe cteni zpravy vyboru kulturniho o vladnim navrhu zakona o zevni uprave predmetu statem vydavanych nebo podporovanych a vyznamnych po strance vytvarne nebo verejneho vkusu. Tisk 1508.

Zpravodajem jest pan sen. dr Reyl.

Ma pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Reyl: Jest zde pouze textova chyba a to v odstavci 3. na 6. radce shora v prostredku po spojce >nebo< schazi >ve vecech<, takze to bude zniti: >ve vecech mene dulezitych anebo ve vecech nalehavych<.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se take ve cteni druhem. Prve nez prikrocim k projednavani 2. odstavce dnesniho denniho poradku, sdeluji, ze pan predseda vyboru socialne-politickeho jmenem tohoto vyboru pozadal za prodlouzeni lhuty k projednavani predlohy o stavebnim ruchu.

Dam o teto zadosti za prodlouzeni lhuty o 4 nedele hlasovati ve smyslu §u 35 jedn. radu.

Svoli-li senat k prodlouzeni teto lhuty, odpadlo by usnaseni senatu o navrhu na priznani nalehavosti teto predloze podle §u 55 jedn. radu a v dusledku toho take projednani odstavce 12. denniho poradu.

Kdo souhlasi s tim, aby uvedene zadosti vyboru socialne-politickeho bylo vyhoveno, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadosti za prodlouzeni naznacene lhuty se vyhovuje.

Dalsim bodem je

2. Navrh, aby byly zkracenym rizenim vyrizeny podle §u 55 jednaciho radu:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

a) Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se prodluzuje a meni zakon ze dne 12./VIII. 1921, cis. 322 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 21. prosince 1921, cis. 482 Sb, z. a n., o podpore nezamestnanych. Tisk 1549.

b) Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se co do davek verejnych poskytuji vyhody pro stavbu budov obytnych a provoznich. Tisk 1547.

c) Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje pusobnost nekterych pravnich predpisu v oboru nemocenskeho pojisteni delniku. Tisk 1546.

d) Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni ustanoveni zakona ze dne 18./III. 1921, cis. 117 Sb. z. a n., o zmocneni vlady k dalsimu slucovani a rozlucovani obci, ke zmene hranic obci, okresu, zup a nema, jakoz i k potrebnym opatrenim s tim souvisejicim. Tisk 1541.

e) Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o uveru repatriacnim. Tisk 1542.

f) Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o prekladani statnich zamestnancu na jine sluzebni misto. Tisk 1544.

g) Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o zmene §u 8 zakona ze dne 13./VII. 1922, cis. 236 Sb. z. a n., kterym se doplnuji a castecne v cinnost uvadeji ustanoveni zakona ze dne 15./IV. 1920, cis. 332 Sb. z. a n., jimz stat prejima vykony zdravotne-policejni. Tisk 1545.

h) Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu, ktorym sa predkladaju Narodnemu shromazdeniu ku schvaleniu potazne ku vzatiu na vedomi Protokoly s prilohami o sanacii Rakuska, dane v Zeneve dne 4. rijna 1922. Tisk 1532.

ch) Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, jimz se ministr financi zmocnuje, aby prevzal zaruky za sanacni pujcky rakouske podle zenevskych protokolu ze dne 4. rijna 1922. Tisk 1533.

i) Zprava vyboru kulturniho, socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o vyplate jednorazovych vypomoci k pensim ucitelu skol obecnych a obcanskych na Slovensku, vydrzovanych cirkvemi a obcemi s podporou statni. Tisk 1540.

Predseda: Jedna se o osnovy zakonu, jejichz dusledky maji pociti jiz zacatkem roku 1923, eventuelne o osnovy zakonu terminovane.

Jest tedy treba, aby osnovy tyto parlamentarne vyrizeny byly v dobe co nejkratsi, tedy ve smyslu §u 55 jedn. radu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedenym osnovam priznava se pilnost ve smyslu §u 55 jedn. radu.

Prikrocim k bodu 3. a sloucim debatu o bodu 3. a 4.

Neni namitek proti tomuto slouceni? (Nebyly.)

Namitek neni, sloucim tedy bod 3. a 4. v jedinou debatu.

3. Zprava vyboru zahranicniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1532) k vladnemu navrhu, ktorym sa predkladaju Narodnemu shromazdeniu ku schvaleniu potazne ku vzatiu na vedomi Protokoly s prilohami o sanacii Rakuska, dane v Zeneve dne 4. rijna 1922.

Zpravodajem za vybor zahranicni jest p. sen. dr Krupka.

za vybor rozpoctovy p. sen. dr Facek.

Dale,

4. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1533) k vladnimu navrhu zakona, jimz se ministr financi zmocnuje, aby prevzal zaruky za sanacni pujcky rakouske podle zenevskych protokolu ze dne 4. rijna 1922.

Zpravodajem jest p. sen. dr Facek.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, p. sen. dru Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavny senate! Obnova Rakouska byla jiz od brezna 1921 predmetem porad Spolecnosti narodu a smerovala zejmena k odkladu zastavnich prav, jakoz i k provedeni vnitrnich reforem. Cesta tato nevedla k zadoucimu cili, az desolatni hospodarska situace Rakouska pocatkem roku 1922 ucinila nutnou pomoc ve zpusobe zaloh, kterychz mu k odvraceni hospodarske katastrofy poskytly Anglie, Francie, Italie a Ceskoslovensko, toto obnosem 500,000.000 Kc. Pres tuto pomoc hospodarska situace Rakouska stala se tak povazlivou, ze v srpnu 1922 objevila se nutnost, aby v pricine te bylo ucinneji zakroceno Nejvyssi radou, kteraz pozadala Spolecnost narodu o prozkoumani a podani prislusnych navrhu. Tato vyslechla rakouskeho kanclere Seipla, prizvala k jednani tez stat nas a sestavila tak zvlastni vybor, tak zvany rakousky vybor, skladajici se ze zastupcu Velke Britanie, Francie, Italie, Ceskoslovenska a Rakouska. Vybor tento prikazal pak zalezitost sanace Rakouska zvlastnim vyborum, a to financnimu a hospodarskemu, kterez ji z odborneho stanoviska posuzovaly a prislusne navrhy sanacni ucinily, jez ovsem spocivaji na predpokladu, ze v Rakousku bude provedena opravdova reforma spravy a ze rozpocet bude uveden do rovnovahy, coz stati se mohlo a muze podle odborneho tohoto nazoru do dvou let, tedy do konce roku 1924. Financni vybor usoudil tez, ze schodek, jenz pro prva dve leta ma byti kryt pujckami, obnasi okrouhle 520 milionu zlatych korun, mimo castky potrebne ke splaceni zaloh, obnasejicich 130 milionu zlatych korun, takze cely schodek cinil by 650 milionu zlatych korun.

Na zaklade zminenych dobrych zdani sepsany tri protokoly, kterez se predkladaji ke schvaleni a z nichz dva prvni podepsany jsou vladami britskou, francouzskou, italskou a ceskoslovenskou, treti pak jen Rakouskem jako dluhujicim statem. Neni vsak prekazky, aby prve dva protokoly podepsany byly take jeste jinymi staty. V protokolech techto dochazi vyrazu snaha zachovati politickou nezavislost, integritu uzemi a svrchovanost statni Rakouska, pripousti se dale moznost odvolaci se v urcitych otazkach na Spolecnost narodu, kterez prislusi pravo rozhodovati, stanovi se povinnost garancnich mocnosti, jakoz i podminky garancie, jednotlive zavazky Rakouska, jakoz i pusobnost generalniho komisare, jenz ma bditi nad provedenim reforem i spravnym pouzitim uveru. Generalnimu komisari priclenen je dozorci vybor garancnich statu, jehoz predsedou ma byti zastupce italsky a mistopredsedou zastupce Ceskoslovenska.

Ucelem celeho sanacniho planu jest, privesti do konce roku 1924 do rovnovahy rakousky rozpocet statni, za kterymzto ucelem ma byti schodek kryt pujckami, kterez v prve rade kryty byti maji vynosem z cel a tabaku, dle usudku znalcu plne dostacujicimi a v rade druhe zarukou vlad britske, francouzske, italske a ceskoslovenske az do 84%. Zbyvajicich 16% mohou prevziti staty, jez by jeste k financnimu tomuto planu pristoupily. Zaruka pak rozvrzena mezi jednotlive tuto uvedene mocnosti tak, ze kazda z nich prejima zavazek 20% na anuity za obnos 520 milionu, kdezto zaruka za rocni splatky, odpovidajici zbyvajicimu obnosu 130 milionu, jehoz je potrebi k splaceni zaloh zminenymi ctyrmi mocnostmi poskytnutych, rozdeli se na tri stejne castky mezi Britanii, Francii a Ceskoslovensko, kdezto Italie, jez bude miti pravo na splaceni z vynosu pujcky, ponese, pokud se tyce techto 130 milionu, jen bremeno pripadajici na cast anuity pujcky, a to onu cast, jez odpovida obnosu splatek, na nez ma pravo. O tuto castku se taktez ovsem bremeno ostatnich tri statu zmensi. A jezto timto zpusobem ma byti zjednana duvera pro stat rakousky co do uveru, jezto dale i nasemu statu na tom musi zalezeti, aby nas sousedni stat, s nimz udrzujeme a udrzovati mame cile hospodarske styky, se hospodarsky zotavil, a jezto konecne zmineny zpusob jevi se byti nemalo dulezitym krokem na poli konsolidace cele stredni Evropy, navrhuje zahranicni vybor schvaleni techto protokolu tak, jak to ucinila snemovna poslanecka: Za prve schvaluje protokol cislo 1 a 2 s prilohami danymi v Zeneve dne 4. rijna 1922 a bere na vedomi protokol cislo 3 se zpravami financniho a hospodarskeho vyboru Spolecnosti narodu. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor rozpoctovy jest pan san. dr Facek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Facek: Slavny senate! Nase narodni shromazdeni projevilo jiz schvalenim zakona z 30. cervna 1922, cislo 228, svuj souhlas s vladni politikou, ktera nestitila se prinesti i znacne hmotne obeti k financnimu sanovani a hospodarskemu konsolidovani sousedni republiky Rakouske. To byla tenkrate pomoc predbezna. Nyni zenevskou dohodou, o ktere prave muj predchudce referoval, dochazi k pomoci definitivni, ktera jiz je formulovana dokonaleji, neni to proste davani penez, nybrz jsou s tim spojena opatreni mezinarodni k odstraneni schodku republiky Rakouske, jest sjednana zaruka zastavenim statnich prijmu tohoto statu a je postarano take, aby generalni komisar, jako organ Svazu narodu a dozorci vybor jemu k ruce prideleny, skutecne se postaral a mohl se postarat o zjednani poradku v republice Rakouske.

Reknu hned, ze se stanoviska rozpoctoveho vyboru predpoklad, za ktereho jsme davali svuj souhlas v zakonu ze dne 30. cervna 1922, se docela nesplnil. Tenkrate jsme meli ujisteni se strany vlady, ze cela zapujcka 500 milionu korun, ktera se tenkrate Rakousku povolovala a ktera take skutecne castkou 419 milionu byla realisovana, bude potom pojata do velkeho mezinarodne zaruceneho uveru, o kterem se tenkrate jiz jednalo, a ze se nam tedy dodatecne dostane za tuto zapujcku 500 milionu stejnych zaruk, jake budou Rakouskem priznany teto nove mezinarodni zapujcce. Podle protokolu sepsanych v Zeneve vec vypada ponekud jinak. Jak jiz pan referent zahranicniho vyboru uvedl, je celkovy obnos teto zapujcky 650 milionu korun ve zlate rozdelen na 520 milionu a 130 milionu korun ve zlate. Prvni castka jest obnos, ktery bude Rakousku nove vyplacen. Za ten ruci 4 zucastnene staty, kazdy 20 procenty. Zbyvajicich 20 procent bylo reservovano pro ty garanty, kteri jeste pristoupi. Dodnes pristoupilo Svycarsko, prevzavsi garancii za 20 milionu korun a Belgie za 2¹/₂% celkove sumy zapujcky. Dalsi garanti se dosud neprihlasili. Jinak to vypada s druhou casti mezinarodni pujcky 130 milionu korun. Za tu budeme ruciti jen my, Francie a Anglie, a to kazdy jednou tretinou. Na nas pripadne z toho, kdyz pripocteme obnos 130 milionu korun ve zlate v kursu zlate koruny za 6 nynejsich korun, t. j. 780 milionu, jedna tretina, t. j. 260 milionu korun, kdezto kvota 20 prvni casti mezinarodni zapujcky na nas pripadajici podle stejneho kursu prepoctena cini 620 milionu, takze dohromady bude obnos nami garantovany ciniti 880 milionu dnesnich korun, ta jest asi 21.5% cele zapujcky.

Jak jsem rekl, poskytli jsme predbeznou zalohu v obnosu 419 milionu Kc, vedle nas poskytla zalohu Anglie, ale obnosem nepomerne mensim 2.25 milionu liber, coz cini v kursu pred poslednim poklesem nasi koruny 29 milionu korun, Francie poskytla 35 milionu franku, t. j. neco pres 200 milionu nasich korun. My poskytujeme tudiz dvakrat vice nez oba staty dohromady. Italie povolila 70 milionu lir, ale nevyplatila nic.

Druha cast mezinarodni zapujcky 130 milionu korun ma slouziti k tomu, aby se do ni zapocitaly tyto zalohy predem poskytnute. Zarukou mezinarodni zapujcky maji byti tyto poskytnute zalohy dostatecne zabezpeceny. Vychazime-li z obnosu nasi zalohy, pripadala by na nas vetsi kvota zarucni, nez jaka jest nam predepsana. Predepsano jest nam ruciti za jednu tretinu, kdezto podle vyse nasi zapujcky by nam mela pripadnouti kvota asi 53%. To jest pro nas vyhoda, ale jest bohate vyvazena ustupky, ktere jsme musili uciniti na druhe strane. Nedostaneme celou zalohu zaplacenu v titrech nove, mezinarodne zarucene pujcky, misto 419 milionu dostaneme jen 360 milionu splacenych v titrech nove pujcky, kdezto zbytek bude pro nas kryt jenom bony vydanymi Rakouskou republikou; za tyto bony budou sice stejne ruciti ony statni prijmy rakouske, ktere jsou dany v zastavu za pujcku mezinarodni, ale nebudou za ne ruciti ostatni mocnosti. To jest znacna nevyhoda.

Snad muzeme byti na to hrdi, ze tentokrate jsme postaveni na roven svetovym mocnostem, bohuzel jest to prvni prilezitost, kdy se tak deje a to prilezitost pro nas nevitana, ponevadz se jedna o prejimani zavazku. Prejimame stejnou kvotu, jako Anglie a Francie a dokonce vetsi nez Italie a mame na oduvodneni jen leda ten moment, ze jako nejblizsi sousede Rakouska jsme snad vice nez vzdalenejsi staty interesovani na tom, aby se v Rakousku udrzel poradek a ze take tam mame cast prislusniku nasi narodnosti, kteri upadkem Rakouska jsou rovnez spoludotceni.

Nyni si polozime otazku, jake eventuelni zatizeni nas statni rozpocet z teto umluvy muze vziti. Rucime, jak jsem rekl, za kvotu 21.5%. Jaka bude rocni anuita zaruceneho dluhu, nelze presne urciti, protoze neni smluvena urokova mira ani amortisacni splatky. V duvodech vladni predlohy jest pocitano, ze anuita rocni, urok i umor, bude ciniti asi 70 mil. korun zlatych, tedy 420 milionu korun dnesnich a procento 21.5, ktere na nas pripada, by cinilo asi 90 milionu korun. Ovsem pocita se, ze k doplaceni z titulu teto garancie nedojde. Vec bude upravena tak, ze duvernik Svazu narodu, ktery bude prijimat od Rakouska splatky, bude miti v uschove obligace, vydane jednotlivymi rucicimi staty. Kdyz mu prijem z Rakouska staci na zuroceni titru vydanych. Rakouskem, nebude pozadovati na garantech nic, kdyz nevystaci, bude pozadovati pomerne casti uhrady. Kdyz zaplatime z tohoto titulu, budeme miti ovsem regresni narok. Ale tu zustava nejasnost. Nebylo by jiste pro nas vyhodne, kdybychom meli regresni naroky jen proti Rakousku, nybrz nase stanovisko musi byti, jestlize zaplatime z titulu garancie, ze obnos, ktery odvadi Rakousko, musi byti zvysen, aby stacil nejen na dalsi anuity, nybrz take na refundovani obnosu, ktery byl jednotlivymi garantujicimi staty a tedy i nami zalohou zaplacen. Snad lze miti za to, ze clanek 8. II. Protokolu zenevske umluvy da se vykladati tak, aby tomuto nasemu stanovisku bylo vyhoveno. Tento clanek pravi: >Kontrolni vybor ustanovi podminky, za jakych by mely byti vyplaceny zalohy v pripade, ze zaruka by se realisovala, jakoz i zpusob splaceni, jehoz by bylo pouziti na zminene zalohy.< Ale, jak panove vidi, zneni tohoto clanku jest tak neurcite, ze opravdu k nasemu uspokojeni by velmi prispelo, kdyby nam zastupce vlady, zastupce ministerstva zahranicniho, ktery zde, bohuzel, neni pritomen, podal o teto veci uklidnujici vysvetleni!

Dalsi vetsi vylohy nasemu statu nevzejdou, ponevadz generalniho komisare, ktery bude do Rakouska dosazen, i s celym jeho stabem bude vydrzovati Rakousko samo podle umluvy. My si budeme platiti jen zastupce v dozorcim vyboru a dozorci vybor nebude instituci stalou, nybrz bude se schazeti cas od casu, pravidelne nekolikrate za rok.

Velmi dulezitou osobou jest duvernik Svazu narodu, ktery ma celou tuto transakci uverovou zprostredkovati. Jemu maji garancni staty odevzdati dluhopisy, on ma inkasovati z Rakouska prijmy, honorovati kupony, po pripade pozadovati platu od garantujicich mocnosti. Jiste by bylo zadoucno, aby uctovani tohoto duvernika Svazu narodu nebylo chovano v tajnosti, nybrz aby bylo sdelovano cas od casu parlamentum vsech zucastnenych statu, tedy i nasemu Narodnimu shromazdeni. Nemeli jsme v tom spechu casu, abychom se dohodli na resoluci v tomto smeru, ja se omezuji na to, ze ve svem referate tento pozadavek prednasim. V dane situaci pripojuji se k navrhu referenta zahranicniho vyboru a doporucuji, aby vladni navrh, ktery se tyka schvaleni umluvy zenevske, byl schvalen. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zahajuji debatu. Lhuta recnicka pro jednotliveho recnika jest vymerena na pul hodiny. Prihlaseni jsou pp. senatori Niessner a dr Ledebur-Wicheln.

Udeluji slovo prvnimu recniku contra, panu sen. Niessnerovi.

Sen. Niessner (nemecky): Velectene damy a panove! Ze se musime zde dnes zabyvati touto predlohou, touto predlohou, ktera znamena domnelou zachrannou akci pro Rakousko, je prirozenym nasledkem protismyslnosti mirovych smluv. Nove Rakousko, vytvorene smlouvou St. Germainskou, je nezdravym utvarem, ktery nemel v sobe podminek zivotni schopnosti. Nikoli nepravem srovnavano bylo toto Rakousko se zmrzacenym telem - to jsou zeme alpske - jez ma obrovskou hlavu - Viden - hlavu, kterou udy nemohou vyziviti. Skutecnosti jest, ze se Rakousko jen pro velmi nepatrny zlomek roku dovede vyziviti plodinami sve zeme, ze veskeru potrebu uhli musi dovazeti, ze v zadne pricine jeste neexistuji predpoklady pro prumyslovy stat, jako ktery kdysi vzniklo. Po valce videl se tedy tento nove vytvoreny, znetvoreny utvar zbavena veskere moralni a hmotne pomoci, a tu byla mu pridelena uloha, aby z trosek vybudoval stat. Tuto ulohu mohl nove vytvoreny stat resiti tim mene, jezto mel toto dilo vykonati uprostred zniceneho a zpustoseneho sveta. V teto dobe take statum, ktere prinesly s sebou zcela jine podminky sve zivotni schopnosti, bylo za tezko se udrzeti a sve pomery alespon ponekud konsolidovati. Oc mene mohlo dostati teto uloze Rakousko, nebot nemelo moznosti existence. Musilo tedy stale hloubeji upadati do zkazy.

Pri teto zcela jasne skutecnosti muzeme jen s udivem pozorovati, ze se pri posuzovani veci objevily zde nazory, ktere smeruji k tomu, aby na Rakousko samotne a na jeho posavadni spravu byla svalena vina z jeho otresu a upadku. Neni mne divno, soudi-li tak o rakouskych pomerech nejaky fanaticky anebo nacionalisticky zaslepeny clovek, ale musim doznati, ze u mne vzbudilo velke podiveni, kdyz dokonce cesky socialni demokrat se domnival, ze drivejsi vlady jsou vinny na pomerech v Rakousku, ponevadz toto Rakousko a jeho sprava zily bez starosti, aniz se o neco staraly, prave tak bezstarostne, jak se to dalo behem valky a pred valkou a ponevadz se nikdo nestaral vyuziti nejak moznosti hospodarskeho vyvoje Rakouska. Jsem proto dalek, abych rakouskou spravu bral veskrze nejak v ochranu. Jest jisto, ze take tam bylo chybovano, ale tazi se: kde nebyli chybovano? Ta skutecnost prece potrva, ze mezi vsemi starymi a novymi staty Rakousko melo zajiste nejtezsi postaveni a ze jemu nejvice bylo ztizeno nalezti zaklady sve existence a sveho hospodarskeho rozkvetu. Tuto skutecnost uznaly dokonce signatarni mocnosti a uznaly dale, ze Rakousko si nemuze vlastni silou pomoci a ze se mu musi dostat takoveto pomoci z venci. Ovsem tyto signatarni mocnosti krmily Rakousko pouze nadejemi a sliby, aniz po velmi dlouhou dobu tyto sliby plnily. Sliby nebyly plneny, pomery musily se tudiz stale horsiti a teprve v lete tohoto roku, kdyz nebezpeci katastrofy vyvrcholilo, nebezpeci katastrofy, kterez bylo schopno take sousedni staty strhnouti s sebou do zkazy, teprve v tomto okamziku vzpomnely sobe velmoci a ostatni signatarni mocnosti, ze toto zhrouceni bylo by nebezpecnym v hospodarskem a politickem ohledu, a ze tudiz jest treba neco uciniti, aby toto zhrouceni bylo zadrzeno. Tak doslo k zenevske umluve, ktera jest dnes predmetem predlohy.

Podle teto ma se za Rakousko poskytnouti zaruka pri zjednavani uveru, aby mohlo na zaklade techto uveru zvelebiti sve hospodarstvi, uvesti do poradku sve finance a vubec konsolidovati veskere sve pomery. Tazi se nyni: jest mozno a pravdepodobno, ze temito uvery bude docileno ozdraveni Rakouska? Mohu vzhledem ke skutkove podstate dati na to jen jednu odpoved, ze by bylo pochybeno doufati, ze financni opatreni sama mohou zpusobiti skutecnou sanaci Rakouska. Sanaci Rakouska lze pronikave zahajiti pouze s hospodarske stranky: tim, ze se mu pouze daji penize, a ze se ocekava, ze ozdraveni tedy nastane, to povazuji za opatreni naprosto nedostatecne. Jednalo by se tedy predevsim o to, privesti hospodarsky zivot Rakouska k ozdraveni, aby mohlo nesti take bremena, jemu ulozena, nebot dnes tomu tak neni. Predlozeny sanacni plan znamena ukladati vycerpanemu rakouskemu hospodarstvi jen jeste nove tezke, a jak se domnivam, nesplnitelne obeti, obeti, ktere rozkvet a ozdraveni tohoto statu ucini nemoznym. Vychazi se z predpokladu, ze bude mozno ve dvou letech stat postaviti na nove zaklady. To posud nebylo moznym u jinych statu, neni tomu tak zde, neni tomu tak ve Francii, v Italii, ani v Anglii. Vsechny staty musi dnes bojovati s nejvetsimi financnimi potizemi, s nejvetsimi hospodarskymi tezkostmi, od vycerpaneho rozvraceneho Rakouska vsak se ocekava, ze, kdyz vezmeme do rukou penize a pujcime mu je, ze ve dvou letech muze sve hospodarstvi uvesti uplne do poradku. Toho se ma dociliti sanaci rozpoctu. Rozpocet ma byti sanovan zavedenim novych dani a ruznymi skrty. Budou to musiti byti dane, na kterych se musi obyvatelstvo zakrvaceti. Ma dale nastati propousteni urednictva v dobe, kdy nezamestnanost take v Rakousku nastava, ma byti do dvou let propusteno 100.000 uredniku, cimz nezamestnanost jen jeste znacne ma byti zostrena. Vidime jiz nyni nasledky zenevske dohody v Rakousku. Ukazuje se jiz nyni, ze tato cesta samotna nemuze vesti k cili, nebot v samotne Vidni zaznamenavame 80.000 nezamestnanych, jejichz pocet prece denne roste, ponevadz Rakousko dnes jiz nemuze ziti ze zdanlive konjunktury, ze ktere zilo po leta. Povstava tedy z toho cela rada tezkych problemu, a ukazuje se, ze neni veci tak jednoduchou resiti tyto problemy. Pochybujeme tedy co nejvice o zdaru teto akce, ponevadz ulozeni techto nesmirnych danovych bremen musi zdraziti v Rakousku vyrobu, musi ztiziti zivobyti a tim nemuze zkvetati hospodarsky zivot, takze nebude lze mluviti o skutecne a pravdive sanaci tohoto statu. Pomoc poskytnutou tedy Vidni lze jen povazovati za okamzitou, trvalou pomoci nemuze se stati, ponevadz jest jednostrannou a nedokonalou. Povazujeme proto za naprosto nepripadna a nepostacitelna velka slova, ze zde maji byti zjednany nove zaklady pro stat, ze se nyni Rakousku poskytuji podminky pro jeho existenci.

Ale jest to predevsim druha stranka, ktera nam znemoznuje a ktera by take pro kazdeho skutecne demokraticky smyslejiciho cloveka musila vylouciti moznost, aby temto predloham dal svuj souhlas. Uver, jenz ma Rakousku pomoci, jest vazan podminkami, ktere znamenaji zhanobeni demokracie, poruseni vysostnych prav statu, vylouceni cinnosti a pusobnosti jeho parlamentu, jeho svobodne voleneho zastupitelstvi lidu ve prospech mezinarodniho bankovniho kapitalu. (Nemecky: Velmi dobre!) Tato smlouva neznamena ve skutecnosti nic jineho, nezli podrobeni rakouskeho lidu pod mezinarodni bankovni kapital. Nelze podcenovati nebezpeci, ktere v tom spociva jake pro nas. Dnes jest to Rakousko, kterez jest rdouseno, zitra to muze byti Nemecko, ktere take jest na naklonene hospodarske plose. Nemyslete si prece, ze kdyz kolem do kola tohoto statu se usazuje absolutismus financniho a bankovniho kapitalu, a kdyz se nici demokracie, ze to nezanecha stopy v tomto state! Tento krok je take ohrozenim demokracie tohoto statu a proto nemuzeme tohoto kroku schvalovati. Vytvorilo se vubec mineni, ze vuci statu, jenz obyvan jest Nemci, ze vuci takovemuto statu lze si dovoliti vsechno. Jeste pred nekolika lety byla by jednoduse byvala nemoznou myslenka, ze lze parlament vylouciti vuli jinych statu. Tazi se vas, u ktereho z Balkanskych statu by bylo mozno diktovati mu podminky, ze jeho parlament prestava miti pravo kontroly, ze do veci vnitrnich financi, do sveho celeho hospodarskeho a financniho zivota nema co mluviti a ze o tom vyhradne a jedine rozhodovati ma cizozemsky komisar? Ani u posledniho balkanskeho statu nebylo by neco podobneho moznym. (Sen. dr Karas: V Italii take italsky parlament byl vyloucen!) To jest prece prave methoda fascismu; v jine forme, ktere se v Rakousku pouziva. Musili bychom veru jiti az do Afriky nebo do Asie, abychom nasli neco podobneho, nebot to jsou methody, podle kterych se spravuji kolonie, jakoz take tato ustanoveni neznamenaji nic jineho nezli kolonisaci a podrobeni Rakouska.

Zni to jako vysmech, cteme-li zenevske protokoly, z nichz prvy zacina slavnostnim projevem pro suverenitu a vysostna prava rakouskeho statu a ve kterem se pravi, ze mocnosti, ktere tyto protokoly podpisuji, budou politickou nezavislost Rakouska respektovati prave tak, jako jeho nedelitelnost a suverenitu. Nezni-li to vzhledem k temto ustanovenim jako vysmech a neni-li tim zaroven oznacena neuprimnost, cteme-li o vzajemnem zavazku, ktery Rakousko se zavazuje za to prevziti, ve kterem se pravi, ze se Rakousko zavazuje, ze podle zneni clanku 88. smlouvy St. Germainske sve neodvislosti se nevzda, ze se zdrzi kazdeho vyjednavani, kazdeho spojenectvi a kazdeho zavazku hospodarske nebo financni povahy, jenz by mohl tuto neodvislost ohroziti. Zde jest zcela jasne vysloveno zreknuti se vsech snah, sanovati jinym zpusobem pomery v Rakousku a predevsim domahati se kdy pripojeni k Nemecku.