Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 145. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 35 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatel: dr. Vlcek.

116 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Svehla; ministri: dr. Dolansky, dr. Hodza, dr. Markovic, Novak, dr. Rasin,

Stribrny, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dodatecne dovolenou za schuzi predeslou p. sen. Dulovi a Linkovi, pro dnesni schuzi udelil jsem dovolenou p. sen. dr. Spiegelovi a dr. Brabcovi.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 1518-1518/4. Odpoved ministra financi na interpelaci sen. dr. Naegle a druhu o ubytovani ustredniho reditelstvi tabakove rezie ve skolni budove gymnasia ve Stepanske ulici v Praze (t. 1453/11).

Tisk 1518/1. Odpoved ministra narodni obrany na interpelaci sen. dr. Hellera, Linka a soudr. ve pricine zivnostenskeho provozovani hudby vojenskych kapel (tisk 1453/2).

Tisk 1518/2. Odpoved vlady na interpelaci sen. A. Friedricha, dr. Hellera a soudr. ve pricine zaopatreni delniku a zrizencu zabraneho velkostatku (tisk 1453/5).

Tisk 1518/3. Odpoved vlady na interpelaci sen. Zimaka a soudr. v zalezitosti znehodnocovani potravin a pozivatin a mylneho aplikovani rakouskych predpisu na slovenske uzemi (tisk 1349).

Tisk 1518/4. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. dr. Naegle a soudr. pro nedostatecny zretel na nemecke uchazece pri jmenovani uredniku a sluhu v prazske universitni knihovne (tisk 1453/10).

Tisk 1532. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu (tisk 3920), ktorym sa predkladaju Narodnemu shromazdeniu ku schvaleniu potazme ku vzatiu na vedomi Protokoly s prilohami o sanacii Rakuska, dane v Zeneve 4. rijna 1922 (tisk 3942).

Zastupce senatniho tajemnika dr. Bartousek (cte):

Tisk 1533. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 3921), jimz se ministr financi zmocnuje, aby prevzal zaruky za sanacni pujcky rakouske podle zenevskych protokolu ze dne 4. rijna 1922 (tisk 3939).

Tisk 1534. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuji nektere lhuty podle zakona ze dne 25. ledna 1922, c. 39 Sb. z. a n., jimz se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n., o pozitcich valecnych poskozencu (tisk 1519).

Tisk 1535. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru-rozpoctoveho k usneseni, poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuje vyplaceni drahotni prirazky k duchodum valecnych poskozencu (tisk 1520).

Tisk 1536. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o dalsim vyplaceni pridavku k duchodum podle zakona o pensijnim pojisteni (tisk 1521).

Tisk 1537. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o dalsim vyplaceni drahotnich pridavku k duchodum invalidnim a starobnim, vyplacenym na Hlucinsku (tisk 1522).

Tisk 1538. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona ohledne sluzebnich, odpocivnych a zaopatrovacich pozitku civilnich i vojenskych statnich zamestnancu a zamestnancu v podnicich, ustavech a fondech statnich a statem spravovanych (tisk 1531).

Tisk 1539. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se vlada zmocnuje zvysiti prechodne urokove rozpeti stanovene v §u 1 zakona ze dne 1. cervna 1889, c. 91 r. z., o poplatkovych ulevach pro uverni a zalozni spolky (pokladny pro uspory a pujcky) (tisk 1523).

Tisk 1540. Zprava I. vyboru kulturniho, II. vyboru socialne-politickeho, III. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o vyplate jednorazovych vypomoci k pensim ucitelu skol obecnych a obcanskych na Slovensku vydrzovanych cirkvemi a obcemi s podporou statni (tisk 1512).

Mistopredseda Kadlcak: Ustavni soud Ceskoslovenske republiky sdelil pripisem ze dne 6. prosince 1922, cis. 120-2,/10 a 121-3/5, ze vyhovuji §u 54 (8) pism. b. ustavni listiny opatreni Staleho vyboru Narodniho shromazdeni podle §u 54 ustavni listiny, a to ze dne 23. cervence 1920, cis. 450 Sb. z. a n., o inkorporaci Vitorazska a Valcicka a ze dne 4. srpna 1920, cis. 480 Sb. z. a n., o zmene nekterych ustanoveni trestniho prava.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Prvnim bodem jest

Jelikoz se jedna o osnovu zakona, jejiz ucinnost ma nastoupiti jiz dnem 1. ledna 1923, jest potrebi, aby osnova tato byla co nejdrive parlamentarne vyrizena.

Dluzno tedy osnovu tuto projednati ve smyslu §u 55 jedn. radu zkracenym jednanim.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh se schvaluje; uvedene veci je priznana pilnost ve smyslu uvedeneho §u 55 jedn. radu.

Dalsim bodem jest

Zpravodajem za vybor socialne-politicky je p. sen. Ackermann, za vybor rozpoctovy sen. Klecak.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor socialne-politicky p. sen. Ackermannovi.

Zpravodaj sen. Ackermann: Slavny senate! Podle cl. IV. zakona ze dne 25. ledna 1922, c. 39 Sb. z. a n. - novely k zakonu o pozitcich valecnych poskozencu - byla stanovena lhuta pro prihlasky o duchod tech valecnych poskozencu, kteri zakonem ze dne 20. unora 1919, c 142 Sb. z. a n., byli z naroku na duchod vylouceni a kteri se domnivaji, ze jim podle novely duchod nyni prislusi. Lhuta byla stanovena rok od pocatku ucinnosti novely, t. j. do 1. unora 1923 za predpokladu, ze bude mozno novelu ihned provadeti. Jelikoz se tento predpoklad nesplnil a s provadenim novely bude mozno zapociti az po uplnem provedeni puvodniho zakona, stalo by se, ze valecni poskozenci meli by velmi kratkou lhutu k informovani se o svych novych narocich. Pri prihlaskach podle novely nejde o uplatneni noveho naroku novou prihlaskou, nybrz jde jen o opatreni ucelne, ktere ma usnadniti praci uradum pro peci o valecne poskozence.

Ponevadz provadeni novely bude podle dnesniho stavu spadati hlavne do r. 1923, je nutno jiz z duvodu ucelnosti ponechati valecnym poskozencum, jakoz i uradum socialni pece moznost, po cely rok 1923 zmeny naroku zpusobene novelou projednati. Z techto duvodu zada vlada svym navrhem o prodlouzeni lhuty do 31. prosince 1923, jak v §u 2 predlozeneho navrhu uvedeno.

Clankem III. zakona ze dne 25. ledna 1922, c. 39 Sb. z. a n., mely byti odstraneny obtize, spojene se ziskanim dokladu o nezvestnosti. Take zde stanovena lhuta jednoho roku od pocatku ucinnosti zakona. Aby ucinen byl konec nejasnosti, doporucuje se, aby lhuta nebyla tak prilis kratkou, neb vyse uvedene duvody plati i zde plnou merou, a to tim spise, jezto se casto jedna o pochybnosti, zda nekterou osobu lze vubec pokladati za nezvestnou cili nic. Valecni poskozenci budou se jiste tezce a teprve co mozna nejpozdeji odhodlavati k zahajeni rizeni o prohlaseni za mrtva; jest tedy nutno zajistiti jim dostatecnou lhutu. Z toho duvodu zada se navrhem vlady, aby se lhuta tato rovnez do 31. prosince 1923 - pripadne do jednoho roku od priznani duchodu - jak stanovi § 1, prodlouzila. Predlozenym navrhem nebudou zpusobeny zadne zvysene naklady.

Socialne-politicky vybor senatu, pojednav o vladnim navrhu zakona tisk 1519, kterym se maji prodlouziti nektere lhuty o pozitcich valecnych poskozencu se stanoviska valecnych poskozencu, navrhuje plenu senatu, aby byl vladni navrh prijat v puvodnim zneni, jak byl prijat poslaneckou snemovnou.

Socialne-politicky vybor senatu, vzav na vedomi prijatou resoluci socialne-politickeho vyboru poslanecke snemovny, doporucuje, aby i tato resoluce byla plenem senatu prijata. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu zpravodajovi sen. Klecakovi.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Rozpoctovy vybor senatu Narodniho shromazdeni pojednav o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuji nektere lhuty podle zakona ze dne 25. ledna 1922, cis. 39 Sb. z. a n., jimz se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 20. unora 1920 o pozitcich valecnych poskozencu, pripojuje se v plnem zneni k usneseni socialne-politickeho vyboru a soucasne doporucuje slavnemu senatu ke schvaleni zakon ve zneni usnesenem poslaneckou snemovnou.

Mistopredseda Kadlcak: Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada. Budeme hlasovati. Prosim, aby panove racili zaujmouti sva mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou namitky? (Nebyly.) Namitek neni.

Kdo tedy souhlasi s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou obsazeny v tisku cis. 1519, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Maji pani zpravodajove nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Klecak: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Ackermann: Rovnez ne.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest take ve cteni druhem, cimz tento odstavec je vyrizen.

Ted budeme hlasovat o resolucich vyboru rozpoctoveho a socialne-politickeho.

Kdo souhlasi s navrzenymi resolucemi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Obe resoluce jsou prijaty.

Pristoupime k nasledujicimu odstavci denniho poradu, jimz jest:

3. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1520) o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuje vyplaceni drahotni prirazky k duchodum valecnych poskozencu. Tisk 1535.

Zpravodaji jsou: za vybor socialne-politicky sen. Ackermann, za vybor rozpoctovy sen. Klecak.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor socialne-politicky p. sen. Ackermannovi.

Zpravodaj sen. Ackermann: Slavny senate! Zakonem ze dne 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 25. ledna 1922, c. 39 Sb. z. a n., stanoveno bylo v §u 42, ze po dobu mimoradnych drahotnich pomeru vyplaceti se ma primerena drahotni prirazka k duchodum valecnych poskozencu. Zakonem ze dne 21. prosince 1921, c. 485 Sb. z. a n., byla stanovena vyse teto prirazky po cely rok 1922 na 50 %. Ponevadz veskere pozitky valecnych poskozencu nemaji za ucel nahraditi zplna ztratu vydelecne neschopnosti - resp. ztratu zivitele - a ze valecni poskozenci si doplnuji pozitky vlastnim vydelkem, jest nutno pri uprave drahotni prirazky k duchodum valecnych poskozencu vziti v uvahu jak stav drahoty, tak moznost zamestnani. Aby valecni poskozenci nebyli se zretelem k stavajici krisi, kdy zdravy delnik nema dostatek zamestnani, poskozeni, ma byti predlozenou vladni osnovou ve veci drahotni prirazky ucineno opatreni pro rok 1923.

Byl-li zakon ze dne 21. prosince 1921, c. 485 Sb. z. a n., oduvodnen tisnivymi pomery drahotnimi jakoz i velkou nezamestnanosti, ktera dolehala zvlast tezce na valecne poskozence, jest nyni situace komplikovanejsi. Zlepsily-li se nepatrne pomery drahotni, zhorsil se velmi stav na trhu prace, takze z dosavadniho zlepseni drahotnich pomeru nelze ciniti zaveru ve smeru snizeni nebo odstraneni drahotni prirazky. Z uvedenych duvodu predlozila vlada osnovu zakona, jimz se ponechava zatim drahotni prirazka a zmocnuje se dale vlada, aby ji upravila podle hospodarskych a drahotnich pomeru.

Na uhradu nakladu vzniklych timto zakonem bylo pamatovano jiz plne pri navrhu statniho rozpoctu na rok 1923, kamz jsou zarazeny vyhradne k tomuto ucelu polozky 6. a 7. v § 2 tit. 4. kap. XXI., pripadne XXI. A.

Pri jednani vyboru socialne-politickeho bylo zadano, aby skrtnuto bylo ustanoveni, ze vlada muze novou upravu drahotni prirazky provesti narizenim, jak ku konci §u 1 jest uvedeno. Po vysvetleni danem zastupci vlady, ze vlada se neodhodla vydati narizeni, kterym by valecni poskozenci narizovaci upravou byli poskozeni, se kterym by take zakonodarne sbory nemohly souhlasiti, bylo od pozadavku upusteno.

Z uvedenych duvodu navrhuje vybor socialne-politicky, aby vladni navrh, tisk 1520, byl prijat v puvodnim zneni, jak jej prijala poslanecka snemovna, jakoz i resoluce posl. Ant. Novaka a posl. Schalzkyho prijate poslaneckou snemovnou. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo p. zpravodaji sen. Klecakovi.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate!

Rozpoctovy vybor senatu Narodniho shromazdeni pojednav o vladnim navrhu zakona (tisk 1519), kterym se prodluzuji nektere lhuty podle zakona ze dne 25. ledna 1922, cis. 39 Sb. z. a n., jimz se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n., o pozitcich valecnych poskozencu, pripojuje se v plnem zneni k usneseni vyboru socialne-politickeho a soucasne doporucuje senatu ku schvaleni navrzenou osnovu zakona ve zneni, schvalenem poslaneckou snemovnou. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen, debata odpada.

Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Namitek neni.

Kdo souhlasi s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou obsazeny v tisku cis. 1520, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Maji pani zpravodajove nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Ackermann: Nikoli.

Zpravodaj sen. Klecak: Nemam.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest take ve cteni druhem.

Budeme hlasovati o resolucich socialne-politickeho vyboru, a to cis. 1. a 2. tak, jak jsou uvedeny ve zpravach.

Kdo souhlasi s navrzenymi resolucemi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Obe dve resoluce jsou schvaleny a tim tento odstavec denniho poradu je vyrizen a pristoupime k dalsimu, jimz je

4. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1521) o vladnim navrhu zakona o dalsim vyplaceni drahotnich pridavku k duchodum podle zakona o pensijnim pojisteni. Tisk 1536.

Zpravodaji jsou: za vybor socialne-politicky sen. Ackermann, za vybor rozpoctovy sen. Klecak.

Udeluji slovo p. zpravodaji sen. Ackermannovi.

Zpravodaj sen. Ackermann: Slavny senate! Motivy, ktere vedly vladu k vydani zakona cislo 299 z roku 1921, byly vysoke ceny zivotnich potreb, k nimz brala vlada i zretel pri podani navrhu, ktery projednavame. Vzestupem ceskoslovenske valuty poklesly sice ceny nekterych zivotnich potreb, ale pokles ten neni vseobecnym a u nekterych potreb trvalym, aby bylo mozno oduvodniti podani navrhu ke snizeni drahotniho pridavku k pensijnim duchodum. Jest si take nutno uvedomiti, ze vyse pensijnich duchodu i s pridavky neni v nalezitem pomeru k vysokym cenam zivotnich potreb, ze duchody i s pridavky staci k uhajeni hole existence duchodcu. Je proto vladni navrh jen pozadavkem spravedlnosti, aby drahotni pridavky v neztencene mire byly duchodcum podle zakona v pensijnim pojisteni vyplaceny tak dlouho, az cena zivotnich potreb klesne na uroven valuty, ze bude oduvodnena nova uprava drahotnich pridavku. Ponevadz je mozno, ze doba podle nazoru vlady teto uprave vhodna nastane prave v dobe, kdy nebudou zasedati parlamentarni sbory, je ucelno zmocniti vladu, aby onu novou upravu v prihodne dobe provedla vladnim narizenim. Vseobecny pensijni ustav v Praze, jenz po strance uhradove prohlasil, ze naklad spojeny s vyplacenim drahotniho pridavku bude ciniti v roce 1922 okrouhle 7 mil. Kc a pri predpisu 160 mil. Kc premii neprestoupi 4 ¹/₂%, jez se rozvrhnou na zamestnavatele, zduraznil potrebu neztencene vyplaty drahotnich pridavku, a to pro cely rok 1923, i kdyz v roce 1923 se dostavi dalsi vzrust premii, zejmena provedenim pojisteni osob dosud nahradne pojistovanych. Zvysenim nakladu na drahotni pridavky, podminenym prirostem duchodu, bude lze i pri rozvrhu drahotnich pridavku za rok 1923 zachovati rozvrhovaci procento 4 ¹/₂. Z prohlaseni vseobecneho pensijniho ustavu v Praze je videti, ze poskytnuti drahotnich pridavku k pensijnim duchodum, pripadne na cely rok 1923, nebude znamenati pro zamestnavatele zvlastniho zatizeni proti stavu dosavadnimu.

Vybor socialne-politicky uvazoval take o slovech v §u 1 navrhu zakona, o konecnych slovech v navrhu o nove uprave pridavku, jez provede vlada narizenim. Se zretelem k tomu, ze socialne-politicky vybor poslanecke snemovny uznal za ucelno, aby pripusten byl pruznejsi zpusob narizeni, k uprave pridavku prechodneho razu a ze vlada neodhodla se vydati narizeni, kterym meli by byti pojistenci postizeni a se kterym by zakonodarne sbory nesouhlasily a ze nova uprava bude se diti se vseobecnou upravou pridavku drahotnich, jez musi byti resena zakonem, vzal zpravu referentovou na vedomi.

Z uvedenych duvodu navrhuje vybor socialne-politicky, aby vladni navrh, tisk 121, byl prijat v puvodnim zneni, jak jej prijala poslanecka snemovna. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo p. zpravodaji sen. Klecakovi.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Rozpoctovy vybor senatu Narodniho shromazdeni pojednav o vladnim navrhu zakona, tisk 1521, o dalsim vyplaceni drahotnich pridavku k duchodum podle zakona o pensijnim pojisteni, doporucuje senatu ku schvaleni vyse uvedeny zakon ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni dale nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Budeme hlasovati. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou snad namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebyly.) Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou obsazeny v tisku cis. 1521, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Maji pani zpravodajove nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Ackermann: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Klecak: Ne.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Tim jest osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata take ve cteni druhem.

Tim tento odstavec denniho poradu je vyrizen. Pristoupime k dalsimu odstavci, jimz jest

Zpravodajem za vybor socialne-politicky jest p. sen. Ackermann, za vybor rozpoctovy je sen. Klecak.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor socialne-politicky p. sen. Ackermannovi.

Zpravodaj sen. Ackermann: Slavny senate! Zakonem ze dne 21. prosince 1921, c. 487 Sb. z. a n., byla pusobnost narizeni ze dne 30. brezna 1921, c. 132 Sb. z. a n., o drahotnich pridavcich k duchodum, vyplacenym na Hlucinsku Vseobecnym pensijnim ustavem podle §u 8 narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 4. kvetna 1920, c. 321 Sb. z. a n., prodlouzena toliko do 31. prosince 1922.

Duvody, ktere vedly vladu k prodlouzeni pusobnosti zmineneho narizeni v roce 1921, jsou tytez i pri nynejsim navrhu zakona. Vysoke ceny zivotnich potreb k vzestupu ceskoslovenske valuty tak nepoklesly, aby bylo lze oduvodniti valne snizeni, natoz odneti drahotnich pridavku u duchodcu, odkazanych na skrovne renty invalidni neb starobni.

Predlozenym zakonem ma byti soucasne prodlouzena az do nove upravy, kterou si vlada vyhrazuje provesti vladnim narizenim, tez pusobnost zakona c. 299 z r.1921 o drahotnich pridavcich k pensijnim duchodum i na Hlucinsku, kdez drahotni pomery jsou obdobne jako v ostatnich castech republiky, a zariditi dusledne dalsi vyplaceni drahotnich pridavku v dosavadni vysi take k duchodum dle §u 8 narizeni ze dne 4. kvetna 1920, c. 321 Sb. z. a n, rovnez do nove upravy, jiz provede vlada narizenim.

Podle vykazu Vseobecneho pensijniho ustavu v Opave poziva pensijniho duchodu okrouhle 1700 duchodcu. Vseobecny pensijni ustav zduraznil potrebu dalsi neztencene vyplaty techto drahotnich pridavku z duvodu, ze pocet vyplacenych duchodu nasledkem odpadavani pensijnich duchodcu nebude v r. 1923 podstatne zvysen, takze mozno potrebu pro drahotni pridavky vyplacene k invalidnim a starobnim duchodum na Hlucinsku odhadnouti pro cely rok 1923 castkou 800.000 Kc.

Vydej tento dluzno jako v roce 1922 poukazati z uverove polozky 2. §u 2, titul 1, kap. XXI., osnovy statniho rozpoctu na rok 1923.

Se zmocnenim vyzadovanym vladou dle navrhu, aby vlada provedla narizenim zakonnou upravu vyplaty drahotnich pridavku, projevil vybor socialne-politicky sice souhlas, ale zada, aby vlada ridila se dle zmeny hospodarskych pomeru, bez ujmy pojistencu.

Vybor socialne-politicky schvalil proto osnovu zakona, jehoz ucelem jest prodlouziti pusobnost citovaneho narizeni pres 31. prosinec 1922, a doporucuje, aby senat rovnez se na zakone usnesl tak, jak se na nem usnesla poslanecka snemovna. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo p. zpravodaji sen. Klecakovi.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Rozpoctovy vybor senatu Narodniho shromazdeni, pojednav o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o dalsi vyplate drahotnich pridavku k duchodum invalidnim a starobnim, vyplacenym na Hlucinsku, doporucuje, aby navrh zakona byl prijat senatem ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou.

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava je skoncena. Budeme hlasovati. Prosim, aby pani senatori zaujali sva mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou namitky? (Nebyly.) Namitek neni. Budeme podle toho pokracovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou obsazeny v tisku cis. 1522, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Maji pani zpravodajove nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Klecak: V § 1 je nedotisk; na konci vety ma byti >narizenim< misto >narize-<.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, i s navrzenou p. zpravodajem opravou, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se take ve cteni druhem.

Tim je tento odstavec denniho poradu vyrizen a prikrocime k odstavci nasledujicimu, jimz je

Zpravodajem je pan sen. dr. Reyl, udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Reyl: Slavny senate! Zprava vyboru kulturniho o vladnim navrhu zakona, tisk 1469, o zevni uprave predmetu statem vydavanych neb podporovanych a vyznamnych po strance vytvarne neb verejneho vkusu.

Umeni je slozkou kultury, proto v kulturnim state zaslouzi podpory statni spravy. V zajmu umeni a umeleckeho vkusu je nutno, aby ministerstvu skolstvi a narodni osvety cili kultury, byla vyhrazena kritika, a souhlas s umeleckou upravou vsech predmetu statem vydavanych nebo podporovanych, pokud jsou vyznamne po strance umelecke nebo verejneho vkusu.

Pozadavek tento je oduvodnen vecne potrebou propagace umeni a kompetenci umeleckeho odboru v ministerstvu skolstvi a narodni osvety. Vyhovuje vsak take prani umelcu a vytvarniku.

Otazku tuto resil sice zakon ze dne 13. ledna 1920, c. 45 Sb. z. a n., ale neosvedcoval se plne tim, ze bezpodminecne vyzadoval v § 1 vypsani verejne souteze k navrhum na umelecke predmety a vyroku sestavene poroty. Pouze v mene dulezitych vecech zmocnoval ministerstvo skolstvi a narocni osvety, aby zadalo dilo dle sveho uvazeni umelci bez predchazejici souteze. Nekdy ovsem, vydani dila spechalo, jindy soutez verejna byla bezvyslednou, jezto umelci prveho radu soutezi se vyhybali. Proto vlada podala navrh noveho zakona, tisk 1469, jimz by se tezkopadnosti zakona ze dne 13. ledna 1920, cis. 45 odpomohlo.

Kulturni vybor uznavaje nutnost noveho pruznejsiho zakona pro vydavani umeleckych del doporucuje slavnemu senatu vladni predlohu k prijeti, ale navrhuje zmenu v textu vladniho navrhu v odst. 3., protoze bylo nutno vziti zretel tez k tuzbam umeleckych a vytvarnych kruhu, kterym se zdalo, ze podana osnova vladniho navrhu zbavuje je vyhod, ktere jim zabezpecoval zakon 13. ledna 1920, c. 45.

Pozmeneny text oddeleni 3. vladniho navrhu uklada sice ministerstvu skolstvi a narodni osvety, aby si opatrovalo navrhy ve vecech dulezitejsich verejnou soutezi, o jejimz vysledku po strance umelecke rozhoduje porota jim jmenovana. Ve vecech mene dulezitych nebo spesne nalehavych, muze zadati dilo primo umelci zpusobilemu. Kulturni vybor ovsem predpoklada, ze ministerstvo skolstvi a osvety bude prihlizeti ke vsem smerum cele obce umelecke a zamestnavati dle moznosti vsecky umelecke talenty.

Vladni predlohu c. 69 se zmenou v tisku 1508 raciz, slavny senate, prijati a schvaliti. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava jest skoncena. Budeme hlasovati. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli vyznacenymi v tisku cis. 1508, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jsou prijaty ve cteni prvem.

Tim jest tento odstavec denniho poradu vyrizen. Pristupujeme k nasledujicimu, jimz jest