Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 144. schuze |

Schuze zahajena ve 20. hodin.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner a dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Prikryl, Low.

71 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Novak, dr. Rasin, Srba.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou dodatecne pro dnesni schuze panu sen. Jelinkovi.

Vyboru zivnostensko-obchodnimu bylo prikazano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz ma byti novelisovan zakon ze dne 19. ledna 1922, cis. 29 Sb. z. a n., o zrizeni vnuceneho likvidatora pro rozvrh bavlny a bavlnene prize zakoupene na statem zaruceny uver.

Navrhuji, aby bylo vyboru ulozeno, by o teto veci podal zpravu do nejblize pristi schuze, to jest ve stredu dne 20. prosince t. r.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrzena lhuta jest prijata.

Zpravodajem je p. sen. dr. Krousky. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krousky: Slavny senate! Na programu v dnesni schuzi je projednani ctyr zadosti za vydani kolegu senatoru. Ve vsech pripadech, o ktere jde, jedna se o trestni cin proti bezpecnosti cti, spachane tiskem. Ve vsech ctyrech pripadech jsou stihani kolegove senatori jakozto pisatele inkriminovaneho clanku. Kdyby byli stihani jako zodpovedni redaktori, tu jak znamo, neprojednavali bychom vec, ponevadz, podle §u 24 ustavy nebylo by treba zadati za vydani kolegu, nebot v tomto pripade imunity poslanci a senatori nepozivaji. Vsechny pripady, ktere dnes projednavame, jsou ze Slovenska (Hlasy: Slyste!). Jedna se jednak o clanky uverejnene v >Robotnickych novinach< jednak o clanky uverejnene ve >Slovaku<.

Na Slovensku podle tamniho platneho prava plati ta odchylna zvlastnost od naseho prava, ze zodpovedny redaktor zodpovida pouze podpurne v tom pripade totiz, je-li znam pisatel. U nas podle dosavadniho prava v Rakousku drive platneho, tedy v Cechach, na Morave a ve Slezsku zodpovida zodpovedny redaktor vedle pisatele, dokonce vedle vydavatele, kolportera, tiskare, sazece a vsech moznych, kteri se sucastnili na rozsirovani a vydavani tiskopisu. V danych pripadech zodpovedni redaktori prohlasili, ze kolegove senatori jsou pisateli a oni take prevzali za vec plnou zodpovednost. Ve trech pripadech kolegove sami zadali, aby byli vydani, v jednom pripade se kolega nevyjadril. Nyni mne dovolte, abych prisel k projednavani prveho pripadu, ktery je predmetem jednani. Ruzomberska sedrie zada za souhlas k trestnimu stihani sen. inz. Julia Klimka pro precin osocovani a pro precin urazky na cti na navrh dr. Jana Brezneho, zupana v Presove. V casopise >Slovak< z 15. cervence r. 1921 vysel clanek pod nazvem >Dalsie sarysske dzungle<, v nemz se o dru Janu Breznem pise, ze ma tvrdou kuzi, zasahuje se do soukromeho jeho zivota, tvrdi se dale, ze zupan dr. Brezny vyrizoval parcelacni smlouvy, o jejichz schvaleni sam jako drivejsi advokat v Ziline zadal, ze zneuzival uredniho automobilu k soukromym vyjizdkam, ze prikazal pridelenych 500 hl lihu misto sarysskym tovarnikum bratislavske slovenske obchodni spolecnosti, ktera mela odevzdat pro zupni fond 240.000 Kc, o nez vsak zupa prisla. To jest predmetem inkriminovaneho clanku a trestniho oznameni.

Odpovedny redaktor casopisu >Slovak< Frantisek Masar udal pri zodpovednem vyslechu, ze pisatelem onoho clanku je sen. Julius Klimko a zadal proto za vydani senatora Julia Klimka.

Sen. Klimko sdelil imunitnimu vyboru, ze svrchu uvedeny clanek psal a ze si preje nastoupiti v teto veci pred soudem dukaz pravdy. Pozadal proto sen. Klimko sam, aby byl vydan.

Imunitni vybor proto navrhuje senatu, aby vyslovil v teto veci souhlas s trestnim stihanim senatora inz. Julia Klimka.

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen, debata je skoncena, budeme hlasovat.

Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s navrhem imunitniho vyboru, aby senat svolil k trestnimu stihani sen. inz. Klimka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest schvalen.

Navrhuji, aby treti bod denniho poradu jiz nyni byl projednan.

Jsou proti tomu nejake namitky? (Nebyly.)

Nejsou, budeme tudiz podle toho postupovat.

Jelikoz senat nemuze uciniti sve usneseni ve stanovene lhute, jest treba, aby byla tato prodlouzena o 3 mesice ve smyslu §u 77 jedn. radu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest schvalen.

Pristupujem k odstavci dalsimu

Zpravodajem jest pan sen. dr. Krousky. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krousky: Slavny senate! Rovnez v teto veci jest navrhovatelem trestniho rizeni zupan v Presove dr. Jan Brezny. (Sen. Babka: Byvaly!) Prozatim se v zadosti uvadi jako zupan, ja mu tento titul jeste pridavam, ponevadz to vychazi ze spisu. Ucinil trestni oznameni na zodpovedneho redaktora >Robotnickych Novin< pro precin pomluvy, spachany obsahem clanku: >Konec basovania Brezneho v Sarisi< opatreneho podtitulem: >Sarissky kohut odlieta do Ziliny<. V clanku tom nazyva se bojovnym kohoutem zupan dr. Brezny, ohlasuje se jeho odchod do Ziliny, kde pry bude pak >sarapatit ako verejny notar< - a od nastupce jeho v urade zupanskem se ocekava, ze v urade provede ocistu.

V dalsi stati tvrdi se, ze Pozemkovy urad v Trencanskych Teplicich vyrozumel zupansky urad ve Visnom Svidniku, ze odkoupil od velkostatkare Schwimmra pozemky, jez bude parcelovat, a to po 2500 Kc jitro orne pudy a 1800 Kc jitro pasinek. Ale na zupanate v Presove pry zaridili vec jinak, tam pry ponechali rozprodej pudy velkostatkari Schwimmerovi samotnemu a on z volne ruky prodava za dvojnasobnou cenu. Dale v clanku obvinuje kolega Zimak dra Brezneho, ze si vyzvedl prideleny cukr, ale obyvatelstvu ho nepridelil, ze chtel odstraniti za hranice delnika Ogorzalka, ponevadz vedel o jeho machinacich a ze bezduvodne suspendoval Juliusa Satorisa.

V clanku se dale tvrdi, ze na zupanskem urade v Presove je vsevedoucnost a vsemohoucnost zupanska, nebot tam se vedelo jiz predcasne, ze Karel se Zitou prijedou do Soprone a ze ceskoslovensko bude mobilisovat, totiz na mobilisacni vylohy vybiralo se na zupanate a dosud pry se vybiraji zvysene poplatky, ktere se vybiraly jeste drive, nez mobilisace byla vyhlasena a vybiraji se jeste po mobilisaci, a sice ve velkem, ponevadz pry se v Presove uznava za presovskeho obyvatele kazdy, kdo radne zaplati. Zodpovedny redaktor >Robotnickych Novin< pri zodpovednem vyslechu prohlasil, ze pisatel tohoto clanku je kolega Zimak a zada se tedy o vydani senatora Zimaka. On, jakoz i senator Klimko, prohlasuje, ze prejima za clanek zodpovednost, prejima dukaz pravdy a zada za udeleni souhlasu k svemu vydani.

Vybor navrhuje, aby kolega Zimak byl vydan.

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Budeme hlasovati.

Prosim, racte zaujmouti mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s navrhem imunitniho vyboru, aby sen. Zimak vydan byl k trestnimu stihani, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh je schvalen.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Krousky. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krousky: V deniku >Slovak< z 15. cervence uverejnen byl clanek >Dalsie Sarysske dzungle<, o kterem jsme pojednavali jiz pri prvni zadosti o vydani kolegy Klimka. V tomto clanku, kde se psalo zpusobem, o nemz jsem jiz, referoval o zupanu Breznem, je take stat, ktera se dotyka Richarda Brunnera, vrch. inspektora statni policie v Presove, a tvrdi se, ze cinnost jeho osvetluje nedavno na neho podana zaloba u Presovske sedrie pro zneuziti uredni moci, pro omezeni osobni svobody a pro urazku na cti. Pokracuje clanek, ze je na case, aby toto trestuhodne pokracovani bylo zastaveno a takovy clovek byl odstranen ze Saryse. Pro obsah tohoto clanku ucinil Richard Brunner navrh na trestni stihani odpovedneho redaktora >Slovaka<, F. Masara v Illave pro urazku na cti. Masar oznacil za pisatele sen. Klimka, a sen. Klimko byl referentem v teto veci tazan, jak se vyjadri. Sen. Klimko prohlasil, ze nema k veci zadne pripominky. Imunitni vybor rokoval o veci, posuzoval clanek v celku a ponevadz na zadost kol. Klimka vyslovil souhlas s vydanim jeho k zalobe zupana Brezneho, uznal za vhodno navrhnouti slavnemu senatu, aby kol. Klimko i v teto veci byl vydan, t. j. aby senat vyslovil souhlas s jeho trestnim stihanim.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Budeme hlasovati. Prosim, aby pani zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s navrhem imunitniho vyboru, aby sen. inz. Klimko byl vydan k trestnimu stihani, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh je prijat.

Pristupujeme k dalsimu odstavci denniho poradu, jimz je

Zpravodajem je pan sen. dr. Krousky. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krousky: Slavny senate! Zalobcem v teto veci je dr. Karel Schnabl, zupni hlavni notar ze Siah. Trestni oznameni bylo podano u sedrie v Bratislave a clanek, o ktery se jedna, byl vytisten v >Robotnickych Novinach<, a tu jde vlastne o dva clanky. Jednak o clanek z 22. ledna 1922 s nadpisem: >Akych uradnikov sme si ponechali zo stareho >Magyarorszagu<, jednak clanek tehoz listu ze dne 12. dubna 1922 s nadpisem >Zupa hontianska musi byt ocistena od korupcnikov a velezradcov<.

V prvem clanku se pise o zalobci dr. Karlu Schnablovi, ze tento urednik Ceskoslovenske republiky odhalil svoji nahotu a poukazal, co znamena u takovych zbytku stareho >Magyarorszagu< cestne slovo a dobrovolny slib vernosti Ceskoslovenske republice, a ze dal vyraz sve duse timto vyrokem: >Radsej budem krumple kopat, nez tejto republike verne sluzit.< Tento vyrok podle tvrzeni pronesl Karel Schnabl, vrchni notar ze Siah, po odchodu ceskoslovenskeho dustojnika z jeho kancelare pred Janem Sirotkou, spravcem skoly z Dacalomu.

Ve druhem pripade pise se o dru Karlu Schnablovi, ze byl pro sve protistatni jednani zbaven uradu a ze tento vylozeny zlosyn byl pozdeji znovu povolan do uradu, vytyka se mu opetovne svrchu uvedeny vyrok pred spravcem skoly Sirotkou proneseny a obvinuje se konecne, ze poskozoval stat o velke sumy tim, ze bohatym Madarum vydaval vysvedceni chudoby, pomoci nichz madarsti bohaci byli zadarmo prevazeni az na hranice. Odpovedny redaktor >Robotnickych Novin< Ferdinand Benda pri zodpovednem vyslechu oznacil za pisatele kolegu Zimaka. Kolega Zimak prohlasil imunitnimu vyboru, kdyz dosla zadost o jeho vydani, ze souhlasi s vydanim, ponevadz clanky psal, prejima, za ne odpovednost a preje si, aby mu byla poskytnuta moznost o pravdivosti techto clanku nastoupiti dukaz pravdy.

Imunitni vybor uznal za vhodno vyhoveti zadosti kolegy Zimaka a navrhuje, aby senat vyslovil souhlas s jeho trestnim stihanim.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Prosim, aby pani zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s navrhem imunitniho vyboru, aby sen. Zimak byl vydan k trestnimu stihani, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh je prijat.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 1531. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3922) o sluzebnich, odpocivnych a zaopatrovacich pozitcich civilnich i vojenskych statnich zamestnancu a zamestnancu v podnicich, ustavech a fondech statnich a statem spravovanych (tisk 3944).

Mistopredseda Kadlcak: K zadosti vlady ma byti o shora uvedenem vladnim navrhu podana zprava ve lhute 24 hodin.

Kdo souhlasi s navrzenou lhutou, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrzena lhuta se prijima.

Sdeluji, ze do vyboru socialne-politickeho nastupuje za sen. Heckera sen. Polach, za sen. Hrubeho sen. Hrejsa, za sen. dr. Hilgenreinera sen. dr. Mayr-Harting.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala ve stredu dne 20. prosince 1922 o 15. hodine s timto

1. Navrh, aby bylo zkracene projednano podle §u 55 jedn. radu usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o sluzebnich, odpocivnych v a zaopatrovacich pozitcich civilnich i vojenskych statnich zamestnancu a zamestnancu v podnicich, ustavech a fondech statnich a statem spravovanych.

2. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o prodlouzeni nekterych lhut podle zakona ze dne 25. ledna 1922, cis, 39 Sb. z. a n., jimz se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n. o pozitcich valecnych poskozencu.

3. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuje vyplaceni drahotni prirazky k duchodum valecnych poskozencu.

4. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o dalsim vyplaceni drahotnich pridavku k duchodum, podle zakona o pensijnim pojisteni.

5. Zprava vyboru, socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o dalsi vyplate drahotnich pridavku k duchodum invalidnim a starobnim, vyplacenym na Hlucinsku.

6. Zprava vyboru kulturniho o vladnim navrhu zakona o zevni uprave predmetu statem vydavanych neb podporovanych a vyznamnych po strance vytvarne neb verejneho vkusu.

7. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o sluzebnich, odpocivnych a zaopatrovacich pozitcich civilnich i vojenskych statnich zamestnancu a zamestnancu v podnicich, ustavech a fondech statnich a statem spravovanych.

8. Navrh, aby zkracenym jednanim podle §u 55 jedn. radu projednano bylo usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz ma byti novelisovan zakon ze dne 19. ledna 1922, cis. 29 Sb. z. a n., o zrizeni vnuceneho likvidatora pro rozvrh bavlny a bavlnene prize zakoupene na statem zaruceny uver.

9. Zprava vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1525) o vladnim navrhu zakona, jimz ma byti novelisovan zakon ze dne 19. ledna 1922, cis. 29 Sb. z. a n. o zrizeni vnuceneho likvidatora pro rozvrh bavlny a bavlnene prize zakoupene na statem zaruceny uver.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou, zustane tudiz v platnosti navrh, jak jsem jej prednesl.

Koncim schuzi.