Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 143. schuze |

Dolu

Schuze zahajena v 18 hodin 20 minut.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Prikryl, Low.

71 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Novak, dr. Rasin, Srba.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi pp. sen. dr. Herzigove, Durcanskemu, Lippertovi, na tento tyden pp. sen dr. Stranskemu a dr. Schmidtovi.

Navrhuji, aby p. sen. Sperovi byla udelena dovolena na 14 dnu.

Kdo souhlasi s navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

Schvaluje se.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 1526. Navrh sen. Stastneho a druhu na novelisaci § 10 zakona ze dne 30. cervna 1921, cis. 242 Sb. z. a n. o danich dopravnich.

Tisk 1527. Navrh sen. Panka a spol., aby senat Narodniho shromazdeni republiky ceskoslovenske usnesl se na resoluci, tykajici se prodlouzeni platnosti kolektivnich smluv.

Tisk 1528. Navrh sen. Petrika, Jarose, Stelcla, Svece a soudr. v zalezitosti zivelni pohromy v politickem okrese Kralovice.

Tisk 1529. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o uprave hospodareni ve statnich zavodech, ustavech a zarizenich, jez prevahou nemaji plniti ukoly spravni (tisk 1514).

Tisk 1530. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, jimz se meni nektera ustanoveni o primych danich, platnych na Slovensku a v Podkarpatske Rusi pro rok 1923 (tisk 1515).

Tisk 1531. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3922) o sluzebnich, odpocivnych a zaopatrovacich pozitcich civilnich i vojenskych statnich zamestnancu a zamestnancu v podnicich, ustavech a fondech statnich a statem spravovanych (tisk 3944).

Jednaci zapisy o 138.-142. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1526. Navrh sen. Stastneho a druhu na novelisaci § 10 zakona ze dne 30. cervna 1921, cis. 242 Sb. z. a n., o danich dopravnich.

Tisk 1527. Navrh sen. Panka a spol., aby senat Narodniho shromazdeni republiky ceskoslovenske usnesl se na resoluci, tykajici se prodlouzeni platnosti kolektivnich smluv.

Tisk 1528. Navrh sen. Petrika, Jarose, Stelcla, Svece a soudr. v zalezitosti zivelni pohromy v politickem okrese Kralovice.

Predseda (zvoni): Prikrocime k projednavani denniho poradu:

Prvnim bodem je

1. Navrh, aby zkracenym rizenim podle §u 55 jedn. radu byla projednana uneseni poslanecke snemovny:

a) o vladnim navrhu zakona (tisk 3826) o uprave hospodareni ve statnich zavodech, ustavech a zarizenich, jez prevahou nemaji plniti ukoly spravni (tisk 3891 - tisk sen. 1514),

b) o vladnim navrhu zakona (tisk 3825), jimz se meni nektera ustanoveni o primych danich, platnych na Slovensku a Podkarpatske Rusi pro rok 1923 (tisk 3861 - tisk sen. 1515),

c) o vladnim navrhu zakona (tisk 3869), kterym se prodluzuji nektere lhuty podle zakona ze dne 25. ledna 1922, c. 39 Sb. z. a n., jimz se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n., o pozitcich valecnych poskozencu (tisk 3913 - tisk sen. 1519),

d) o vladnim navrhu zakona (tisk 3885), kterym se upravuje vyplaceni druhotni prirazky k duchodum valecnych poskozencu (tisk 3915 - tisk sen. 1520),

e) o vladnim navrhu zakona (tisk 3882) o dalsim vyplaceni drahotnich pridavku k duchodum podle zakona o pensijnim pojisteni (tisk 3914 - tisk sen. 1521),

f) o vladnim navrhu zakona (tisk 3881) o dalsi vyplate drahotnich pridavku k duchodum invalidnim a starobnim, vyplacenym na Hlucinsku (tisk 3912 - tisk sen. 1522),

Jedna se o zalezitosti, jez z pricin statniho rozpoctu v zajmu jednak financni spravy, jednak i poplatnictva vyhledavaji sveho zakonneho vyrizeni, kdyz ne primo do konce beziciho roku, toz aspon do zacatku roku 1923.

Jest tedy treba, aby byly projednany zkracenym rizenim ve smyslu §u 55 jedn. radu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Projednavani uvedenych veci pilnost jest priznana.

Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuji nektere lhuty podle zakona ze dne 25. ledna 1922, cis. 39 Sb. z. a n., jimz se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z..a n. o pozitcich valecnych poskozencu, dale

usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuje vyplaceni drahotni prirazky k duchodum valecnych poskozencu, pak

usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o dalsim vyplaceni drahotnich pridavku k duchodum podle zakona o pensijnim pojisteni a

usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o dalsi vyplate drahotnich pridavku k duchodum invalidnim a starobnim, vyplacenym na Hlucinsku, prikazuji vyboru rozpoctovemu a socialne-politickemu s tim, aby podaly zpravu o techto vecech do nejblize pristi schuze.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat.

Dalsim bodem je

2. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1515) k vladnimu navrhu zakona, jimz se meni nektera ustanoveni o primych danich, platnych na Slovensku a v Podkarpatske Rusi pro rok 1923. Tisk 1530.

Zpravodajem je pan sen. dr. Facek.

Na misto neho prevzal referat p. mistopredseda vyboru sen. dr. Karas. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate! Prislusna osnova zakona, kterou vlada podala poslanecke snemovne a kterou take poslanecka snemovna schvalila, ma se zavesti z jisteho druhu unifikace danoveho systemu na Slovensku se zakonodarstvim v historickych zemich koruny Svatovaclavske, a sice novinky, ktere se maji zavadeti, jsou v podstate trojiho druhu.

1. Podle dosavadniho stavu na Slovensku pro ulehceni bernim spravam ma se t. zv. zarobkova dan III. tridy vybirati na zaklade fase z r. 1917 a r. 1919. Podle techto fasi se vybirala dan na obdobi pro r. 1920-1922 a ponevadz nova fase z obdobi 1920-1922 pro r. 1923 a 1924 zpusobila by nejenom poplatnictvu, ale i bernim uradum velke potize pri dnesnim zatizeni v jinych smerech vlada predlozila osnovu zakona, aby se pro toto dvoulete obdobi nastavajici vypisovalo podle fasi z r. 1917 az 1919. Aby vsak nenastalo neprijemne prekvapeni ani pro statni spravu, ze by prijmy poplatnikovy se byly v obdobi 1920 az 1922 nepomerne zvysily, zase ani naopak, ani pro poplatnika tim, ze by se byly prijmy v tomto druhem obdobi oproti prvnimu nepomerne snizily, se dopousti, ze muze jak stat tak i poplatnik zadati noveho ulozeni dane, aby vtom pripade nenastalo nespravne presunuti tohoto bremene.

2. Druha zmena, ktere touto osnovou zakona ma byti docileno, spociva v tom, ze se budou vybirati pro toto obdobi 1923 az 1924 nektere dane, ponevadz prave ekvivalent jejich bude spocivati v one fasi, o ktere jsem se v prvnim odstavci zminil: Zarobkova dan I. tridy a zarobkova dan II. tridy a konecne duchodkova prirazka 10 az 35% k ruznym danim primym, jejiz vybirani bylo jiz drivejsimi zakony zastaveno, pocinaje od roku 1920, vzhledem k tomu, ze zakonem ze dne 12. srpna 1921 jiz na Slovensku a Podkarpatske Rusi zavedena byla dan z prijmu; tedy jednotna dan spolecna v celem statu i s valecnymi prirazkami jako v ostatnich uzemich republiky.

3. Dale osnovou tou se soucasne zrusuje zastaraly predpis uherskeho prava, ze poplatnikum zijicim mimo zemi ma veliky prijem z drzby pozemkove a domovni byti zdanovan trojnasobne. Uhersky stat ma tu zvlastnost zakonnou, ktere jine staty v Evrope nemaji, ze nemovitosti toho poplatnika, ktery nebydlel zaroven v uzemi uherskeho statu, podlehaly trojnasobnemu zdaneni oproti nemovitosti, kde ten majitel bydlel v uzemi uherskem. Prirozene uhersky stat tim chtel dociliti, aby majitel, zejmena vetsich latifundii, zvolil sidlo v uherskem state, aby duchody z realit neplynuly pryc za hranice. Ponevadz toto ustanoveni zakonodarstvi v zemich koruny svatovaclavske neni, pocitovano to bylo na Slovensku jako tezka neprijemna vyjimka a prirozene, ze financni sprava pri teto novele prichazi zaroven s unifikaci dotycnych predpisu se zakonodarstvim nasim. Odstavec 4. zakona pojmenovany clankem, ktery ustanovuje, ze zakon tento plati pouze o Slovensku a Podkarpatske Rusi, nabyva vyjma clanku 3. ucinnosti 1. kvetnem 1923. Tomuto clanku dluzno po vykladu zastupce vlady rozumeti tak, ze cl. I. a II., tedy § 1, az 3. nabudou ucinnosti jiz 1. lednem 1923, cl. 3. vsak jiz samym vyhlasenim tohoto zakon; tedy diference velika nebude, ponevadz zrusenim stareho ustanoveni zakonneho nema byti pouzivano jiz ani pri predpisech dane za leta minula, rokem 1919 pocinajici.

Rozpoctovy vybor navrhuje, aby touto zmenou v oznaceni zakona, t. j. s vypustenim slov >pro rok 1923<, jak se na tom poslanecka snemovna usnesla, byla osnova zakona schvalena ve zneni prijatem poslaneckou snemovnu, jak je uvedeno v senatnim tisku 1515. (Souhlas.)

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu zpusobu hlasovani namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove a podle tisku c. 1515 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule podle zpravy vyborove jsou prijaty ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Ma pan zpravodaj nejake tiskove zmeny? Zpravodaj sen. dr. Karas: V clanku I., § 1 v 3. vete v zavorce - zakladni cl. XXIX. ma stati dvojtecka. Jinych chyb tiskovych neb oprav neni.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, nadpisem a uvodni formuli, jak byla prijata ve cteni prvem, s opravami pana zpravodaje, jak byly predneseny, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli se prijima ve cteni druhem.

Dalsim bodem jest:

3. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1514) k vladnimu navrhu zakona o uprave hospodareni ve statnich zavodech, ustavech a zarizenich, jez prevahou nemaji plniti ukoly spravni. Tisk 1529.

Zpravodajem jest pan sen. Kousa, udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Slavny senat ma se dnes usnesti na zakone, ktery projednavala poslanecka snemovna a take se na nem usnesla. Zakon ten byl podan vladou, a sice tyka se upravy hospodarstvi ve statnich zavodech, ustavech a zarizenich, jez prevahou nemaji plniti ukoly spravni. Slavnemu senatu bude jiste znamo, ze nektere verejne podniky, ktere byly rizeny a spravovany v rezii statu, maji se 1. ledna 1923 odpoutati a ma se jim dati vice mene soukromy raz ucetnicko-obchodni. Po teto zmene volila cela verejnost nas tisk rovnez se dozadoval teto zmeny, a sice z toho duvodu, abychom pry tyto verejne podniky odbyrokratisovali. Melo se za to, ze nase burzoasie je prilis tuha, aby mohla takoveto podniky vesti a spravovati a ma se za to, kdyz se ty podniky uvolni, ze sprava tech podniku vykaze behem doby, ze podniky vedene po vzoru podniku soukromych mohou vykazovati jista aktiva, kdezto dnes vidime, ze na mnohych mistech podniky i aktivni vykazuji malo zisku. A to je ta hlavni pricina, proc se maji tyto podniky odbyrokratisovati. Ve financnim zakone za r. 1923 na strane 161, jsou nektere tyto podniky jiz vyjmenovany, a sice je to jmenovite statni statek Lany, ktery spada pod kancelar presidenta republiky, dale ceskoslovenska kancelar tiskova, vsechny statni tiskarny, uredni noviny, ktere spadaji pod predsednictvo ministerske rady, statni zbrojovka v Brne, vojenska tovarna na letadla, tiskarna ministerstva narodni obrany, vojenske podniky drevarske a vojenska hospodarstvi. Tyto podniky spadaji pod ministerstvo narodni obrany. Dale statek Uhrineves-Netluky, statek v Libverde. Tyto statky spadaji pod ministerstvo skolstvi, a osvety. Jsou to t. zv. pokusne statky, ktere slouzi za studium. Dale tabakovy monopol, statni loterie, mincovnictvi a bankovni urad ministerstva financi. Tyto ctyri podniky spadaji pod ministerstvo financi. Pak provoz statnich drah, ktere prirozene spadaji pod ministerstvo zeleznic, pak vsecky lesy a statky, ktere spadaji pod ministerstvo zemedelstvi, a konecne jsou to vsechny statni banske hutnicke zavody, jez spadaji pod ministerstvo verejnych praci, a provoz statnich lazni, ktere byly v evidenci ministerstva verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy.

To jsou tak v podstate vyjmenovany vsechny podniky, kterym ma byti dan 1. ledna r. 1923 raz soukromoobchodni, arcit pod kontrolou vlady, protoze v kazdem podniku bude kontrolorem urednik ministerstva financi. Rovnez stat bude opatrovati uver tem podnikum, protoze neni mozno takoveto podniky ohromneho vyznamu 1. ledna odriznouti od statni spravy, nechati je, na holickach, aby si samy vlastni uver opatrovaly. Samo sebou se rozumi, ze stat opatri kapital a i pripadne kapital investicni, kdyz by podnik sam nebyl schopen, aby si kapital pro investice opatril sam.

(Predsednictvi ujal se mistopredseda Kadlcak.)

Poslanecka snemovna se usnesla na tomto zakone a v duvodove zprave se pravi, ze hlavnim ukolem je, aby hospodareni na techto statnich podnicich prevahou razu soukromohospodarskeho prizpusobeno bylo hospodareni v podnicich soukromych a aby proto sprava podniku takovych byla co mozna sestatnena.

Slavny senate! Rekl jsem jiz v rozpoctovem vyboru, ze je to pokus, a take zastupce ministerstva financi muj vyrok potvrdil. Tedy my jdeme do neceho, pro co nemame jeste vzoru, nejenom u nas, tim mene v cizine. Je to pokus a musime ocekavati od vedoucich cinitelu, jak se jim tento pokus zdari. Doufejme, ze ti faktori, kterym budou svereny tyto podniky, ukazi, ze jsou schopnymi podniky vesti a ze zkratka vykazi se statu aktivnimi a ne pasivnimi.

Rozpoctovy vybor senatu. Narodniho shromazdeni projednal ve sve schuzi vseobecne a specielne, uvedenou osnovu zakona a usnesl se navrhnouti celou osnovu ke schvaleni, a to ve zneni usnesenem poslaneckou snemovnou, jak je obsazena v tisku c. 1514.

Pri projednavani jednotlivych ustanoveni vladni osnovy, pokud se tyce dodatku pricinenych k ni snemovnou poslaneckou, vysloveno bylo mineni, ze dodatku usnesenemu poslaneckou snemovnou k §u 2 odst. 3, radek 1. >po zapraveniinvestic< jest rozumeti v ten smysl, ze zpravidla tu pujde pouze o placeni dotycnych umorovacich a urokovych castek, zvlastne pokud jde o investice, jez vyzadovaly znacneho nakladu, a jen v pripadech vyminecnych, a to pri investicich mensiho rozsahu a nakladu, o zapraveni nakladu sameho.

Slavny senate! Nemohu rici nic jineho, nez doporuciti, aby osnova tato s timto dodatkem naseho rozpoctoveho vyboru byla schvalena tak, jak byla schvalena poslaneckou snemovnou. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak: Pristupujeme k rozprave. Udeluji slovo panu sen. Thorovi.

Sen. Thor: Vazeny senate! Osnova zakona, kterou prave projednavame, je velmi dulezita pro cele statni hospodarstvi. Uznavame, ze statni podniky maji byti vedeny pruzneji, po kupecku, a ze je treba velike reformy, aby byly prizpusobeny soukromemu podnikani, ackoliv, jak zkusenosti uci, bylo by pro stat a tim i pro poplatnictvo daleko lepsi, kdyby stat ve sve sprave mel co mozna nejmene podniku. Ma-li se ale dojiti k reforme vedeni a ucetnictvi ve statnich podnicich, pak by zakon musil byti jasny, aby nebyly mozne ruzne mylne vyklady tohoto zakona a aby podniky mohly se presne dle tohoto zakona riditi.

Mel jsem prilezitost v rozpoctovem vyboru vysloviti pochybnost o teto nam podane osnove zakona a jsem nucen jeste zde upozorniti, ze tento zakon neni dostatecny, aby vyplnil to, co se od neho ocekava. Predlozena osnova je jen pouhou zasadou, ale jak zkusenosti uci, na zaklade nejasnosti a neuplnosti zakona prichazi k nedorozumeni a casto i ke ztratam.

Mohu poukazati pro priklad na zakon o vnucenem likvidatorovi pro rozvrh bavlny a kde nasledkem neuplne stilisace, pres to, ze duvodove zpravy obou snemoven jasne ukazuji, co ma timto zakonem byti docileno, trpi prave ti, kteri meli byti ochraneni. V dusledku toho mame jiz pred sebou novelisaci tohoto zakona. O tomto zakone budeme jiz jednati, prosim, po treti! Proto je nutno,, aby zakony byly tak zpracovany, aby co nejvice vyhovovaly a nebylo treba po nekolika mesicich je opetne opravovati.

V rozpoctovem vyboru zastupce ministerstva financi sdelil, ze je to jen na zkousku. Vidim v tom chybu, delame-li zakony jen na zkousku. Cini to dojem, ze delame vsechno na zkousku, a ze mame i celou republiku na zkousku. Tomuto zakonu mela predchazeti porada odborniku z praxe, kteri by sve zkusenosti jiste k prospechu statu uplatnili. Priznavame, dobrou vuli tech, kteri ve statnich podnicich jsou zamestnani, ze se budou snaziti svymi radami prispeti a prospeti. Ale ten, kdo nikdy nenesl risika samostatneho podnikani, spojeneho casto se zklamanim a ztratou, ten i pri nejlepsi vuli nemuze se vziti do ohromne odpovednosti, ktera s podnikanim je spojena. Proto si od tohoto zakona nemuzeme nic slibovati.

V zajmu techto podniku, a tim i v zajmu statu, doporucuji vratiti tuto osnovu zakona a zadati zakon uplny a dostatecny. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak: Rozprava je skoncena. K slovu jiz neni nikdo prihlasen.

Preje si snad pan zpravodaj k doslovu slovo?

Zpravodaj sen. Kousa: Nikoliv.

Mistopredseda Kadlcak: Nepreje. Prosim pany, aby zaujali sva mista. Budeme hlasovati. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli dam hlasovati najednou. Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Kdo souhlasi s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou obsazeny v tisku 1514, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijima se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Ma pan zpravodaj nektere opravy stilisticke?

Zpravodaj sen. Kousa: Nemam.

Mistopredseda Kadlcak: Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se ve cteni druhem, cili tento odstavec denniho poradu je vyrizen.

Prerusuji jednani a navrhuji, aby se pristi schuze konala dnes za 20 minut po teto schuzi s timto poradem:

1. Nevyrizene imunitni veci teto schuze (IV. a VII. denniho poradu).

2. Prideleni doslych spisu.

3. Navrh, aby poslanecka snemovna byla pozadana za prodlouzeni lhuty o 3 mesice k vyrizeni usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona stran zruseni dosud platnych zakonu o vojenske taxe.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)

Nejsou, zustane v platnosti, jak jsem navrhl.

Koncim schuzi.

(Konec schuze v 18 hodin 50 minut.)

Nahoru