Schuze zahajena v 10 hodin 20 minut.
Pritomni:
Predseda: Prasek.
Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatele: dr Prikryl, Low.
112 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady: ministri: Habrman, Novak, Srba, Stribrny, Tucny.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.
Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.
Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou dodatecne pro vcerejsi schuzi a pro dnesni schuzi p. sen. dru Spiegelovi; do konce tydnu sen. Fahrnerovi a sen. dr Schmidtovi.
Navrhuji, aby byla udelena zdravotni 14tidenni dovolena p. sen. J. Prochazkovi.
Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To jest vetsina. Zadana dovolena jest udelena.
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
Tiskem rozdano:
Tisk 1516. Navrh sen. Trcky, Kotrby, Thore a druhu o zrizeni >Politicke komise ocistne<.
Tesnopisecke zpravy o 136. a 137. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v patek dne 1. prosince 1922.
Z predsednictva prikazano:
Vyboru rozpoctovemu:
Tisk 1514. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 3826) o uprave hospodareni ve statnich zavodech, ustavech a zarizenich, jez prevahou nemaji plniti ukoly spravni (tisk 3891).
Tisk 1515. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3825), jimz se meni nektera ustanoveni o primych, danich, platnych na Slovensku a v Podkarpatske Rusi pro rok 1923 (tisk 3861).
Predseda: K zadosti vlady ma byti o shora uvedenych navrzich podana zprava ve lhute co mozna nejkratsi.
Kdo souhlasi s navrzenymi lhutami, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To jest vetsina. Lhuty se prijimaji.
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
vyboru iniciativnimu:
Tisk 1516. Navrh sen. Trcky, Kotrby, Thore a druhu o zrizeni >Politicke komise ocistne<.
Predseda: Prikrocujeme v
podrobne rozprave ke skupine treti, to jest narodohospodarske, jez zahrnuje tyto kapitoly:
Kap. XV. Ministerstvo obchodu.
Kap. XVI. a XVI. A) Ministerstvo post a telegrafu.
Kap. XVII. Ministerstvo zeleznic.
Kap. XVIII. a XVIII. A) Ministerstvo zemedelstvi.
Kap. XX. Ministerstvo verejnych praci.
Kap. XXI. a XXI. A) Ministerstvo socialni pece.
Kap. XXII. a XXII. A) Ministerstvo pro zasobovani lidu.
Kap. XXIII. a XXIII. A) Ministerstvo verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy.
Jako recnici jsou prihlaseni: proti: Spies, dr Herzigova, Jelinek, dr Ledebur-Wicheln, Perthenova, Barth, Hecker, Lorenz, Hladik, Durcansky, Kotrba, Matuscak, Luksch; pro: Hucl, dr Malinsky, Petrik, Lorenc, Dedic, Sabata, Horak, Lisy.
Udeluji slovo prvemu recniku >proti< p. sen. Barthovi.
Sen. Barth (nemecky): Slavny senate! Konam-li svou cinnost jako odpovedny, zvoleny funkcionar bud v obci nebo v okresu a predlozi-li mne nekdo rocni praeliminar, rozpocet, pak budu presne zkoumati, k jakym ucelum se pouzije obnosu, jez jsou zaradeny do tohoto rocniho rozpoctu. Totez plati ovsem take pro stat. Take zde mame zkoumati, k jakym ucelum pouziva stat penez, jez mu zastupitelstvi lidu povolilo. Damy a panove! Pohlizime-li na obnosy v tomto rozpoctu u jednotlivych kapitol zaradene, shledame, ze vetsina techto polozek - a to uvedla jiz cela rada recniku - se vydava pro ucely nikoli produktivni, nybrz neproduktivni, pro militarismus, pro uroky nesmirneho statniho dluhu, pro zahranicni politiku atd., kdezto prece pro ucely vzdelavaci zaradeny jsou jen obnosy nejmensi. Cela rada recniku poukazala zejmena na to, ze v nemeckem uzemi pokracuje utisk skol. Ba dnes nespokojite se vice se zaviranim jednotlivych skolnich trid, nybrz berete cele skolni obvody, jak tomu bylo v Zatci, zaviraji se skoly, odebiraji se nasilim a deti namacka se az 70 do jedne jedine tridy.
Rozdil ovsem jest pri predpisovani dani a vybirani dani mezi uzemim nemeckym a ceskym. Chci poukazati jen na dva sousedici zemedelske okresy, abych ukazal, ze se zde jedna tymz zpusobem, jako pri utisku skol. V okresu rakovnickem, jenz hranici s okresem zateckym, cinil predpis dani v roce 1918 priblizne 700.000 Kc. Tyz obnos byl predepsan v letech 1919, 1920 a 1921, kdezto v okresu zateckem - take v okresu ciste zemedelskem a nevim, zdali v rakovnickem okresu neni jeste vice prumyslu nezli v okresu zateckem, i kdyby to nebyly velike zavody - predepsany byly v roce 1918 3 miliony, v letech 1919 a 1920 6 milionu a v roce 1921 9 milionu korun. Vidite tedy, ze se v nemeckych krajinach provadi predpis dani zcela jinak nezli v ceskych. Ale jak vypada vec s druhe stranky? Zadaji-li neco nemecke okresy, at jiz pro podporu v nezamestnanosti, at pro nouzove prace atd., pak musi osoby, obce anebo okresy prichazejici v uvahu prodelavati pravou cestu utrpeni, aby obdrzely od statu nejakou podporu anebo subvenci.
Nyni jest v zateckem okresu 2.300 nezamestnanych osob, a to 1.500 muzu a 800 zen. Kolik z techto osob poziva nyni statni podpory v nezamestnanosti? Vy to neuhadnete? Pravim, celych 27! Tato cifra zni temer jako vysmech vzhledem k velikemu poctu nezamestnanych. Mezi temito 2.300 nezamestnanych je 600 zemedelskych delniku a delnic, kteri vubec jsou vylouceni ze statni podpory v nezamestnanosti. Tito lide jsou vydani v sanc nejvetsi bide a nejvetsi nouzi i nevedi, jak uhajiti svuj bidny zivot. Teprve pred kratkym casem oznamilo ministerstvo socialni pece v novinach nezamestnanemu delnictvu, ze intervence nezamestnanych u tohoto ministerstva jsou bezucelny, aby se zadosti prednasely u prislusne okresni politicke spravy. Kdyz se vsak nezamestnani tam doprosuji, rekne se jim, ze zadosti sly jiz pred nekolika mesici do Prahy, a chteji-li dosici techto podpor, ze bude zapotrebi intervenovati v Praze. Tak uplynou tydny a mesice, nezli lide, hospodarskou krisi postizeni, obdrzi podporu v nezamestnanosti, predpokladaje, ze jim vubec bude priznana. Tak, damy a panove, jedna se v nemeckych okresech s nezamestnanymi delniky.
Nyni presel bych k jine kapitole a to k reakcionarske pozemkove reforme a rekl bych nekolik slov o tom. Kdyz ceskoslovensky revolucni parlament pripravoval radou zakonu provedeni t. zv. pozemkove reformy, zdalo se, jako by se stary pozadavek socialismu priblizoval svemu uskutecneni. V tomto zakonu byly mezi temi, kdoz jsou opravneni prevziti vyvlastneny majetek velkostatku, jmenovany obce, a jejich svazy. Dale pak se mluvilo mnoho o predani pudy vyrobnim a hospodarskym druzstvum. Veskeren cesky tisk velebil tuto pozemkovou reformu jako obrovsky socialni pokrok. I cesti socialni demokrate tvrdili pri mnohych prilezitostech, ze zacala socialisace velkostatku. Od te doby uplynulo nekolik let. Jisty castecny vysledek teto akce jest jiz viditelny a tento castecny vysledek poskytuje jasny dukaz o tom, ze t. zv. pozemkova reforma v tomto state neslouzi hospodarskemu pokroku, neslouzi socialismu, nybrz technickemu a spolecenskemu zpatecnictvi, takze by pro ni prisluselo vlastne oznaceni >pozemkova reakce<. O povaze teto reformy neinformuji nas ani chvalozpevy vladniho tisku, ani ujistovani ministerskych radu, nybrz nahe cifry, z nichz vychazi na jevo, co se stalo s pudou posud vyvlastnenou. Cislice, ktere vam chci prednesti, pochazeji z nejlepsiho pramene, z t. zv. interviewu, jejz poskytl president pozemkoveho uradu dr Viskovsky jistemu vladnimu zurnalistovi, a jenz uverejnen byl v >Prager Presse< dne 22. rijna 1922. Dle teto zpravy prohlasil pan dr Viskovsky toto: Z cele v Cechach, na Morave a ve Slezsku prevzate vymery zemedelske pudv 40.227 ha bylo 28.116 ha prikazano malym drzitelum. Na teto vymere zucastneno asi 18.000 drobnych pachtyru. Prumer pridelene pudy cini skoro 2 ha. Na Slovensku obnasi pridel drobnym pachtyrum asi 35 ha. V celem statnim uzemi bude prikazano v tomto roce asi 62.000 ha zemedelske pudy malym drzitelum. Zprava pravi dale, ze byl vzat zretel na druzstva zamestnancu tim, ze jim byla prikazana cast zbytkovych statku, prikazanim zbytkovych statku ze uspokojeno bylo 25 procent zamestnancu, a dalsich 50 procent zamestnancu ma byti umisteno na techto zbytkovych statcich. Velikost takovehoto zbytkoveho statku ma obsahnouti 25 az 80 procent drivejsi vymery dvora. Pak se ve zprave pravi dale: Rozdeleni zbytkovych statku deje se tim zpusobem, ze stat obdrzi 9 techto statku, obce a jine korporace 15, schopni zamestnanci velkostatku 28, castecne do soukromeho majetku, castecne do pachtu, druzstva zamestnancu 8, schopni pachtyri, posud ve sve existenci pozemkovou reformou ohrozeni 41; mimo to se zbytkove statky, vymenene za nezabranou pudu, a sice 19, predaji jeste jinym subjektum, kteri podle zakona maji narok na pridel. Z nich uvadi se 12 legionaru a 2 legionarska druzstva. Zrizovani sobestacnych hospodarstvi bylo podporovano tim, ze byl obzvlaste na to bran zretel, aby pokud mozno nejvetsimu poctu domkaru se dostalo pridelu. Doplnuji timto zpusobem vymeru sve pudy zpravidla na 4 az 10 ha. Tak, damy a panove, ma se rozdeleni orne pudy.
Nyni prijde rozdeleni lesu. Dne 6. prosince t. r. intervenovali u presidenta pozemkoveho uradu dra Viskovskeho clenove vyboru pro pozemkovou reformu, dosazeneho Svazem nemeckych samospravnych korporaci, aby se tam informovali o zamyslenem sestatneni lesu. Z rozmluvy mezi panem presidentem pozemkoveho uradu a cleny vyboru pro pozemkovou reformu lze seznati, ze pri sestatneni lesniho majetku nedba se prava a zakona, a ze zde nelze mluviti o socialismu. Take zde stat jedna svemocne a nasilne. Vybor pro pozemkovou reformu vyslovil se u pana presidenta Viskovskeho zasadne proti postatneni lesu a zadal, aby predevsim byly podeleny obce a jejich svazy lesnim majetkem, jejz pozemkovy urad zabral. Zdali drzitele moci v tomto state vyslysi opravnene naroky vyboru pro pozemkovou reformu, jejz Svaz nemeckych samospravnych korporaci dosadil, jest dle posavadnich zkusenosti velmi pochybno. Poukazuji take pri teto prilezitosti na navrh, ktery jsme v te pricine podali na zmenu tohoto zakona. Tak, damy a panove, to ve skutecnosti vypada s velice velebenou pozemkovou reformou v Ceskoslovenske republice. 62.000 ha pudy v celem statnim uzemi nebylo socialisovano, nybrz rozbito, rozdeleno castecne v male nepatrne statecky, castecne zas rozdeleno kapitalisticky v jine forme. Drzitele moci v tomto state necht jen dale tak reformuji, ucini brzo zkusenost, ze bida v tomto state bude jeste mnohem vetsi, kdyz rozbiji velke podniky zemedelske vyroby. Co zamysleji pak pociti s velkym poctem zemedelskeho delnictva, o tom zda se, ze si panove v pozemkovem uradu hlavu jeste nelamou. Dnes jiz pozorujeme, ze nouze a bidy techto delnickych kategorii pribyva, i chci vam pri teto prilezitosti hned blize vysvetliti, jak to v pritomne dobe vubec vypada se mzdovymi a pracovnimi pomery, se mzdou zemedelskych delniku, pod jejiz tihou dle udani pana kolegy Zulegera zemedelstvi se musi shroutiti. Dle nynejsich mzdovych smluv obdrzi koci u koni mesicne 170 Kc, koci u volu jeste o 10 Kc mene. Na deputatu obdrzi tito delnici 85 kilogramu obili, 60 kg brambor, 3 q uhli, neco drivi, relutum za omastek, vejce, peri, mleko a byt. Vydrzi-li cely rok u majitele, obdrzi jeste rocni premii 14 Kc 16 h. To vse prepocitano na dnesni ceny da obnos 475,41 Kc mesicne. Dle toho obnasi cely rocni prijem takoveho deputatnika 5.700 Kc 92 h, prepocitano na den 15 Kc a nekolik haleru. U nadeniku to vypada jeste bezutesneji. Pro muze obnasi mzda za hodinu 1,60 Kc, pro zeny 1,25 Kc, pro mladistve l K. Vezme-li se vsak v uvahu, ze se pri nadenicich odpocitaji ty dny, kdy se nemuze pracovati, pak, damy a panove, muzete si o tom uciniti pojem, jak ve skutecnosti vypada zivobyti techto delniku. Temito pomery se octla velika cast delnictva zamestnaneho v zemedelskych podnicich na hranici proletariatu trhanu a tahne jiz dnes s kosikem nebo s pytlem a nekolika hadry v tom od jednoho dvora ke druhemu. Mluvi-li se zde jeste o tom, ze pod temito mzdami zemedelstvi se musi shroutiti, pak, damy a panove, musim jiz prohlasiti, necht tento system mzdoveho vykoristovani se shrouti a my na techto troskach vybudujeme zemedelska vyrobni druzstva, t. zv. svazy ucelove a uvidime, zdali puda nemuze vyziviti delnika na ni zamestnaneho. Tak totiz to vypada u lidu pracujiciho pri zemedelstvi. Bude-li stat dale pokracovati v rozbijeni velkych statku, pak se jeste vice zmuze armada techto pracujicich lidi a ovsem take jejich bida.
Vezmeme-li vse v uvahu a vidime-li na druhe strane, k jakym ucelum stat uziva penez, pak vlada od nas nemuze obdrzeti zadne jine odpovedi, nezli ze hlasy svoje odevzdame proti tomuto rozpoctu. (Potlesk na levici.)
Predseda (zvoni): Udeluji slovo dalsimu recniku a sice pro, panu sen. dr Malinskemu.
Sen. dr Malinsky: Slavny senate! Prihlasil jsem se ke slovu ku hospodarske casti rozpoctu. Pan ministr financi si v rozpoctovem vyboru stezoval na to, ze u nas se o nicem jinem nemluvi, nez o krisi a ze kazde druhe slovo je krise. Mame-li vsak nalezite posouditi nas rozpocet, musime zrale uvazovati a zodpovedeti si otazku, zdali nas hospodarsky zivot v rozpoctovem roce se tak vyvine, aby mohla byti dosazena preliminova cast dani. A tu ovsem opet a opet budeme musiti mluviti o krisi a jejich pricinach. Jako priciny krise se uvadi jednak vysoka valuta nasi koruny, drahe dopravni sazby, drahe uhli, vysoke dane a vysoke mzdy. Ale na jednu, podle meho mineni z hlavnich spolupricin krise se zapomina. V dobe, nikdy netusenych, rekl bych primo blaznivych konjunkturalnich zisku, kde obratem rukou se tvorila nova papirova bohatstvi, kdy daly se nespravedlive a neprirozene presuny majetku a duchodu, co zatim narod ve svem celku chudnul, v prvych letech valky a v letech povalecnych, tu se, slavny senate, zapominalo na ten vekovecny spravedlivy zakon vyrovnavaci. Zapomenulo se, ze jako kazda vlna ma svuj vrchol, tak ma i svuj dol, ze jako kyvadlo po nejzassim vykyvu v pravo vraci se v nejzassi vykyv v levo a ze po kazdem masopuste prichazi popelecni streda. Kdyby se na tento vyrovnavaci zakon bylo nezapomenulo, jsem presvedcen, ze bychom neprozivali tak tezkou hospodarskou krisi, jakou prozivame, a ze zejmena mohli jsme byti usetreni te hrozive primo laviny konkursu a soudnich vyrovnani. U nas trpi krisi predevsim obchod a prumysl. Prumysl si bude musiti krisi tuto vyresiti sam a ja nepochybuji, ze ji take vyresi. Vyresiti ji musi zredukovanim vyrobnich nakladu, zeleznou a vytrvalou uspornosti ve vsech smerech a zejmena dokonalejsi organisaci vyroby. V tomto smeru byla jiz vykonana prace velika. Prumyslove vyrobky, zejmena nektere, klesly o 30 az 50 % v cene a v technicke organisaci vsech prumyslovych odvetvi bylo dosazeno dobrych a potesujicich vysledku.
Ale, slavny senate, vsecka tato prace az dosud vykonana a vsecky obeti byly by marne, kdyby nevykonali i jini cinitele svou povinnost, a tak musi i stat pri sve administrative a ve svych podnicich vykonat to, co prumysl vykonal a kona, totiz musi ve sve administrative vyplnit tytez prikazy uspornosti, jake dnesni situace diktuje vsemu soukromemu podnikani. Pri tom nesmi se zapominat na to, ze reorganisace statni administrativy neda se provesti tak rychle, jak je to mozne u podniku soukromych. A tu, velecteni panove, v tomto smeru s resenim tohoto tezkeho problemu nebylo jeste u nas ani zapocato. Ackoliv komise pro reorganisaci statni administrativy byla jiz dvakrate mezi ministerstvy usnesena, jeste se vubec ani nesesla. (Slyste!)
Podle usneseni poslanecke snemovny, vcerejsiho dne nam doruceneho, bude statnim podnikum prikazano obchodni uctovani. Prikaz tento budou snad moci provesti statni zelezarny a statni hute, ponevadz maji svuj vzor v soukromem podnikani, ale obavam se, ze u nasi statni spravy zeleznicni bude tato prace velice problematicka. Nase statni drahy jsou vedeny az do tech nejmensich podrobnosti jako urad. Havlicek by rekl, ze je to urad ze vsech uradu nejuradovatejsi. Uctovani statnich drah, evidence zasob, a co vsechno s tim souvisi, jest tak tezkopadne a neprehledne, ze zpusob uctovani bude musiti byt ze zakladu zmenen, a nejen to, ze zakladu budou muset byti zmeneny i cetne obory ostatni. Reseni dnesni hospodarske krise, a to rychle, je take zadoucno z toho ohledu, aby nebyl znovu ohrozen kurs nasi koruny, ponevadz jeji pokles by nas vrhl opet zpet a ucinil marnym vsechno to, co dosud bylo vykonano, a zmaril by nadeje, ktere vuci priznive se utvarejicim pomerum chovame, ze bohda rychle prekoname hospodarske krise.
Rozpocet ministerstva obchodu na r. 1923 vykazuje pozadavek 51,913.000 Kc, ktery jest o vice nez 5,5 milionu Kc nizsi, nez byl rozpocten na r. 1922. Uskrovneni ve vydani pri uradu pro zahranicni obchod v likvidaci vypocitava ministerstvo skoro na 45 milionu Kc. Prijem vcetne Uradu pro zahranicni obchod rozpocten na 64,900.000 Kc a jest o vice nez 6 milionu vyssi nez pro rok 1922. Z techto cifer je vidno, ze ministerstvo obchodu opravdu setrilo a zaslouzi si uznani a to tim vice, ze setrilo tam, kde se setriti mohlo a setriti dalo, jako na pr. to ucinilo v titulu I., kde vykazuje oproti roku predeslemu usporu o 1,385.000 Kc, a ze nesetrilo tam, kde to vyzadoval zajem obchodu, prumyslu a zivnosti.
Pri titulu II. § l, ktery se tyka zvelebovani zivnosti, jest polozka preliminovana oproti lonsku sice nizsi o 1,227.000 Kc, ale to stalo se proto, ponevadz nemaji byti, jak se domnivam, prozatim prevzaty ustavy pro zvelebovani zivnosti v Praze a v Brne, ale celkova cifra na zvelebovani zivnosti venovana jest v celku vyssi a z teto vyssi cifry jest hlavne venovana znacna polozka na subvence ustavu pro zvelebovani zivnosti a co zvlaste vitam, jest venovana na poradani kursu a prednasek, takze tato celkova cifra venovana na zvelebeni zivnostnictva a delnictva, jest o 1,120.000 Kc vetsi, nez loni. Zvyseni toto zajiste nutno s povdekem uvitati. Ale zac nemohu pana ministra obchodu pochvaliti jest to, ze prazskemu Ustavu pro zvelebeni zivnosti, t. zv. technologickemu museu, misto slibenych 325.000 Kc na letosni rok dano bylo pouze 250.000 Kc, ackoliv kuratorium opetovne bylo ujistovano, ze cifra 325.000 Kc jest ministerstvem schvalena.
Prazsky Ustav pro zvelebovani zivnosti zalozen byl v roce 1898 prazskou obchodni komorou a bude slaviti tudiz pristim rokem dobu 25 let sveho trvani. Ustav tento za prispeni komory, zeme a byvaleho statu vysinul se v nekolika malo letech na predni ustav v byvalem Rakousku a i mimo hranice pozival nejchvatnejsi povesti. Cinnost jeho neomezovala se nikdy jen na obvod obchodni a zivnostenske komory prazske a dnes pusobi vydatne v oblasti cele republiky. Ustav vykonava precetne prace pro veskera ministerstva, provadi sta a sta lucebnich rozboru, zkouma vzorky zbozi, dava sve dobrozdani pri zadavani dodavek atd. atd. A jednim z hlavnich jeho ukolu jest poradani kursu pro zivnostniky a delniky, zejmena i pro zivnostniky a delniky ze Slovenska. Kursu techto bylo poradano v roce 1919 celkem 49 s 1.150 absolventy, v roce 1920 50 s 1.355 absolventy, v roce 1921 65 s 1.447 absolventy, v roce 1922 98 s 2.020 absolventy.
Zajem o tyto kursy jest velmi zivy a jest to velice potesitelne, ze nase zivnostnictvo snazi se nabyti odborneho vzdelani a sice tam, kde toho levnym zpusobem dociliti muze. Kazdemu zivnostniku dnes neni mozno, aby navstevoval odbornou skolu, protoze to vyzaduje vetsiho nakladu, ale v kursech technologickeho musea se mu dostane odborneho vzdelani pri nakladu nejmensim, a obchodni komora poskytuje posluchacum zvlastni podpory.
Ustav zamestnava trvale 5 inzenyru a 2 technicke uredniky, celkem 11 uredniku a 4 zrizence. Ministerstvem obchodu jest ustavu prideleno 6 odbornych ucitelu statnich, externich ucitelu: remeslniku, architektu, inzenyru atd. zamestnava ustav 67. Z toho je zajiste vidno, jaky vyznam ma technologicke museum pro nase zivnosti a nase remesla, ale tim, co jsem rekl, neni daleko jeste vyznam tohoto ustavu vycerpan a proto myslim, ze plne zasluhuje, aby pan ministr obchodu venoval tomuto ustavu podpory, jake vuci sve blahodarne cinnosti plne zasluhuje.
Pozadavek ministerstva zeleznic na rok 1923 rozpocten jest na 4.165,381.740 Kc. Titul I. na vecne a osobni vydaje rozpocten na 22,799.000 Kc. To je vice o 4,380.000 Kc - mluvim jen v zaokrouhlenych cifrach. Titul II.: garantovane drahy, vyzaduji 17,900.000 Kc, vice o 15,100.000 Kc nez v roce predeslem. Titul III.: provoz statnich drah 4.165,000.000 Kc jest nizsi tentokrat o 470.000 Kc nez loni, takze uhrnem jest pro rok 1923 pozadovana potreba mensi o 454,176.000 Kc. Prijmy rozpocteny jsou obnosem 4.951,000.000 Kc, t. j. o 6,700.000 mene nez v roce 1922. Podle techto cifer jest predlozeny rozpocet aktivni a sice prebytkem 786,375.000 Kc. Pak-li skutecny vysledek dopadne podle tohoto rozpoctu, mohli bychom prozatim byti spokojeni, ale ze to tak dopadne, o tom pochybuji.
Charakteristickou znamkou pro zpusob naseho zeleznicniho hospodarstvi je polozka osobnich a vecnych vydaju, obnasejici 2.454,000.000 - v rozpoctu predchazejicim dokonce 2.783 milionu - to jest vice jak 58 % celkovych vydaju. Pri tak vysoke rezii, ktera pohlcuje skoro 2/3 celkoveho rozpoctu ministerstva zeleznic, nelze se diviti vysokym tarifum, na ktere se vseobecne pravem zehra, ktere brzdi nasi dopravu domaci, nas obchod a prumysl primo zabiji a znemoznuji nas styk s dopravou zahranicni. Po prevratu tesili jsme se, ze stat nas stane se pruvoznim statem pro celou stredni Evropu. A jaka je situace dnes? Dnes nasi domaci zasilatele jsou nuceni nasledkem vysokych tarifu hledat nejkratsi cestu, aby se dostali na hranice a z naseho statu ven, a musi posilat sve zbozi kolem cele nasi republiky po cizich drahach.
Tvrdi se nam, ze dopravni sazby se nezvysili ani desetkrat. To by bylo spravne jen tehdy, kdyby nebyly statni drahy preradily podstatnou cast vseho dopravovaneho zbozi do vyssich tarifnich trid. Tim se stalo, ze ve skutecnosti nase sazby zvysily se ne desetkrat, nybrz 15 a 16 krat, nezli byly do konce roku 1917, kdezto cena zbozi oproti roku 1914 je 5 krat az nejvyse 10 krat vyssi. Je proto prikazem i same spravedlnosti, abychom se vratili k puvodni klasifikaci zbozi, nebot po tom vola jednak cena zbozi, a jakekoliv oddaleni povazuji za nejvetsi prekazku reseni prumyslove krise. Dovoluji si dokonce tvrditi, ze dnes nevystacime jiz ani s navratem k puvodni klasifikaci zbozi, ale ze musime odstraniti dopravni dan. Tato dan jest svoji povahou dani nanejvys nespravedlivou a to proto, ponevadz zatezuje stejne veskere druhy zbozi, pocinaje od zemin, uhli, surovin, polotovaru, az k tem nejcennejsim hotovym vyrobkum. Vedle toho dopravni dan zvysuje nase sazby o 20 az 30 %, bez ohledu na delku nebo vysi provozu, a tim se stava, ze cele skupiny zbozi jsou predem z dopravy drahou vylouceny.
Tarifni vybor ceskoslovenskych drah pracuje na reklasifikaci zbozi a pracuje pilne, ale prace pokracuje pres to tak pomalu, ze to bude trvat snad dele nez rok, nez se reklasifikace ve vsech druzich zbozi provede. A co je pri tom na povazenou, je to, ze ministerstvo zeleznic navrhy teto reklasifikacni komise vsechny neschvaluje, a kdyz je schvali, tu je neprohlasuje. Tak na priklad navrh tarifniho vyboru, usneseny ve Vratkach z mesice zari a rijna a v Plzni o deklasifikaci potravin z mesice rijna, neni do dnes jeste vyhlasen, takze musi ti, kteri dotycne zbozi zasilaji, pres to, ze je snizeni usneseno, platiti stare vysoke tarify. Z toho je vidno, ze nemaji-li se statni drahy stati tezkou prekazkou reseni hospodarske krise, musi upraviti sve sazby tak, aby neznemoznovaly konkurencni schopnost naseho prumyslu s prumyslem okolnich statu, jichz dopravni sazby jsou mnohem nizsi, ackoliv se rika, ze to neni pravda, nehlede k tomu, ze tyto staty maji mnohem lepsi valutu nez my.
Jako priklad, jak vysoke jsou nase tarify u porovnani s tarify drah v Italii, Francii a Belgii, uvadim, ze pri vzdalenosti 50 km obnasi sazba pri uhli: V Italii 2,14 Kc, ve Francii 2,05 Kc, v Belgii 1,66 Kc a v Ceskoslovensku 4 Kc, pocitano podle kursu nasi koruny z 1. zari letosniho roku. Pri surovem zeleze: V Italii 2,09 Kc, ve Francii 2,19 Kc, v Belgii 1,66 Kc a v Ceskoslovensku 4,20 Kc. Na vzdalenost 150 km pri uhli: V Italii 4,30 Kc, ve Francii 4,02 Kc, v Belgii 2,77 Kc a v Ceskoslovensku 6,48 Kc. Pri surovem zeleze v Italii 4,04 Kc, ve Francii 4,16 Kc, v Belgii 2,77 Kc, a v Ceskoslovensku 9,25 Kc. Pri tycovem a fasonovem zeleze v Italii 4,48 Kc, ve Francii 6,75 Kc, v Belgii 4,66 Kc a v Ceskoslovensku 11,86 Kc. Pri vzdalenosti na 300 km koks v Italii 6,86 Kc, ve Francii 8,27 Kc, v Belgii 3,59 Kc, v Ceskoslovensku 10,04 Kc. Pri surovem zeleze v Italii 6,52 Kc, ve Francii 7,14 Kc, v Belgii 3,59 Kc a v Ceskoslovensku 15,02 Kc. Pri tycovem zeleze v Italii 7,27 Kc, ve Francii 11,96 Kc v Belgii 5,66 Kc a v Ceskoslovensku 20,13 Kc.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti