Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 138. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 25 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Nissner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

117 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Svehla; ministri: dr Makovic, dr Rasin, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Batousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schazi p. sen. Huclovi, Krizkovi a dru Spiegelovi. Dale navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena panu sen. dru Hellerovi a sen. Sadovi do konce letosniho roku.

Kdo s mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Zadana dovolena je udelena.

Prosim, aby bylo precteno, co tylo rozdano tiskem:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1505. Navrh sen. dra Hellera, Bartha a soudr, na zmenu § 9 zakona z 11. cervna 1919, cis. 330 Sb. z. a n.

Tisk 1506. Navrh sen. dr Herzigove a soudr. na odstraneni zavad telefonniho zarizeni v Liberci.

Tisk 1507. Navrh sen. Luksche a soudr., aby venovana byla castka 50,000.000 Kc na sanaci zemedelskych druzstev, jez nasledkem hospodarske krise jsou ve svem trvani ohrozena.

Tisk 1508. Zprava kulturniho vyboru o vladnim navrhu zakona o zevni uprave predmetu statem vydavanych nebo podporovanych a vyznamnych po strance vytvarne nebo verejneho vkusu (tisk 1469).

Tisk 1509. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho, II. vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona o nalezitostech vkladnych listin, o vymazu starych pohledavek a o poplatkovych ulevach pri vymazu a pri sestavovani vlozek na Slovensku a Podkarpatske Rusi (tisk 1482).

Tisk 1510. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1923 (tisk 1500).

Tisk 1511. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3804), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni ceskoslovensko-nemecka umluva o prevodu zaopatrovani valecnych poskozencu na Hlucinsku a zaverecny protokol, podepsane v Ratibori dne 12. dubna 1922 (tisk 3875).

Tisk 1512. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 3798) o vyplate jednorazovych vypomoci k pensim ucitelu skol obecnych a obcanskych na Slovensku, vydrzovanych cirkvemi a obcemi s podporou statni (tisk 3854).

Tesnopisecke zpravy o 132., 133. a 134. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve ctvrtek dne 9., v utery dne 21. a ve ctvrtek dne 23. listopadu 1922.

Zapisy o 135., 136. a 137. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1505. Navrh sen. dra Hellera, Bartha a soudr. na zmenu § 9 zakona z 11. cervna 1919, cis. 330 Sb. z. a n.

Tisk 1506. Navrh sen. dr Herzigove a soudr. na odstraneni zavad telefonniho zarizeni v Liberci.

Tisk 1507. Navrh sen. Luksche a soudr., aby venovana byla castka 50,000.000 Kc na sanaci zemedelskych druzstev, jez nasledkem hospodarske krise jsou ve svem trvani ohrozena.

Vyboru imunitnimu:

Zadost okresniho soudu ve Stubnanskych Teplicich za svoleni k trestnimu stihani sen. Jana Blaho pro precin lehkeho telesneho ublizeni dle §u 301 tr. z.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu, jehoz prvnim odstavcem je:

Vzhledem k pokrocilosti rocni doby a vzhledem k tomu, aby statni hospodareni dalo se jiz od zacatku roku na podklade zakonite vyrizeneho rozpoctu, je treba, aby naznacena zprava vyboru rozpoctoveho projednana a vyrizena byla v senate co nejdrive.

Kdo souhlasi, aby uvedena zprava projednana byla rizenim zkracenym, necht zvedne ruku. (Deje se).

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Ve smyslu §u 55 odst. 9. jedn. radu muze byti rozpocet projednan nejdrive v sesti dnech.

Navrhuji, aby byla uvedena zprava rozpoctoveho vyboru projednana tak, ze by jedna schuze pripadla na debatu povsechnou a ctyri vzdy zvlastni schuze na debatu specialni, a to podle ctyr skupin, tedy

skupina politicka zahrnujici kapitoly:

I. President republiky.

II. Kancelar presidenta republiky.

III. Narodni shromazdeni.

IV. Nejvyssi spravni soud.

X. Ministerstvo zahranici.

XI. Ministerstvo narodni obrany.

XXIV. Ministerstvo pro sjednoceni zakonuv a organisace spravy.

Skupina financni zahrnujici kapitoly:

V. Nejvyssi ucetni kontrolni urad.

VI. Pridely samospravnym svazkum.

VII. Statni dluh republiky Ceskoslovenske.

Skupina hospodarska zahrnujici kapitoly:

XV. Ministerstvo obchodu.

XVII. Ministerstvo zeleznic.

Skupina kulturni zahrnujici kapitoly:

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Dale je

Zpravodajem jest pan sen. dr Horacek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Horacek; Slavny senate! Jako minula leta, tak i letos pokladam za ukol hlavniho zpravodaje rozpoctoveho vyboru nikoliv to, abych zde cinil nejake exkurse politickeho razu, treba by ovsem projednavani rozpoctu zavdavalo podnet k ruznym politickym pranim a k ruznym politickym debatam, nybrz vidim tento ukol v tom, abych se omezil ciste na financni stranku rozpoctu a ovsem take na kritiku celeho naseho financniho hospodarstvi. Predevsim ovsem pokladate za svou povinnost, vytknouti i zde to, co jsem jiz zduraznil lonskeho roku, t. j. ustavni stanovisko senatu k rozpoctu. Jak znamo, rozpocet nalezi k tem nekolika vecem, ktere maji byti predkladany vladou napred snemovne poslanecke k projednani. Ale mimo tuto vyjimku neni zde co do kompetence snemovny poslanecke a senatu se zretelem k rozpoctu, zadneho rozdilu. Senat ma tataz prava, pokud se tyce zkoumani a schvalovani rozpoctu, jako snemovna poslanecka. A toho musime si byti vzdy vedomi zde v senate tim spise, jelikoz nasledkem ruznych okolnosti, pro nas velmi neprijemnych, vzdycky se nam dostava rozpoctu prilis pozde, tak pozde, ze jej musime co mozno rychle projednati a ze nemuzeme na nem, treba bychom byli k tomu teoreticky opravneni, ve skutecnosti niceho meniti, nechceme-li se vystaviti nebezpeci, ze nastane stav ex lex, pokud se tyce naseho financniho hospodarstvi t. j., ze rozpocet nebude do 1. ledna pristiho roku vyrizen. Ale to neznamena jeste, ze bychom se meli snad zde v senate vzdati kritiky rozpoctu, naopak. A jsem presvedcen, ze takova kritika bude se zde take konati. A neznamena to take, ze bychom nemeli pri tom pronaseti prani, pokud se tyka naseho financniho hospodarstvi, kterazto prani muzeme ciniti zejmena ve forme resoluci. Tedy tohoto prava resolucniho zajiste nemuzeme se zde vzdati. Tim neni receno, ze bychom resolucemi chteli projevovati nejakou nespokojenost s vladou. Ale jest znamo, ze ruzne resoluce, ktere jsme loni prijali, bud byly jen castecne splneny anebo nebyly splneny vubec, a proto pokladame ovsem za zahodno, aby aspon nektere z dulezitejsich techto resoluci, ktere nemaji raz politicky, byly take letos opakovany a znovu zdurazneny.

Pokud se tyka formalni stranky rozpoctu a souvisejiciho s tim financniho zakona, setkavame se v letosnim rozpoctu s jistymi novotami. Takovou novotou je zejmena to, ze rozpocet neni jenom rozclenen na rozpocet vydaju radnych, mimoradnych a vydaju investicnich, nybrz setkavame se tu jeste s novym roztridenim vydaju na vydaje osobni a vydaje vecne. Jest ovsem otazka, zdali lze pri kazdem vydaji zcela urcite konstatovati, je-li to vydaj osobni nebo vecny. Jsou skutecne nektere vydaje toho druhu, ze takova presna hranice mezi tim, zdali maji charakter osobni nebo vecny, nemuze se dobre stanoviti, ale s druhe strany slusi vitati tuto zmenu, ponevadz ona ma zabraniti tomu, aby vydaje osobni, ktere jsou zajiste velikou pritezi naseho rozpoctu, nevzrustaly na ukor vydaju vecnych, aby se jistych vecnych polozek nemohlo pouzivati k uhrade polozek osobnich.

Druha novota po strance formalni jest ona, s kterou rovnez lze souhlasiti, ze totiz aspon formalne zmizela z naseho rozpoctu cela jedna kapitola, kapitola hospodarstvi povalecneho. Pravim, ze zmizela, jem formalne, ona se totiz ve veci same, trebas v jistem zmirneni, letos zase opakuje v jednotlivych kapitolach vecnych, kam nalezi, ale je to dobre znameni, kdyz prece jen uz samostatna kapitola povalecneho hospodarstvi se v rozpoctu nasem neobjevuje, ponevadz tim take nas rozpocet nabyva vzhledu rozpoctu normalniho.

Jina takova novota v nasem financnim zakone je ta, ze stanovi, ze vypujcky, ke kterym bude vlada zmocnena financnim zakonem, aby jimi hradila schodek, zejmena v oboru potreb investicnich, maji byti zprosteny dane rentove. Tentokrate byla tedy volena cesta, aby jiz v samem financnim zakone toto zprosteni bylo vytceno, cimz i, ma byti dan vetsi podnet k upisovani techto vypujcek.

Proti tomu nelze niceho namitati. A myslim, ze dnes situace financni spravy, pokud se tyce emisni akce vypujcek statnich, je ponekud priznivejsi, nez byla drive, jednak nasledkem celkove nalady v obecenstvu, jednak nasledkem jistych zjevu, ktere se staly v bankovnim svete, jednak i tim, ze mame zcela urcite zaruceno p. ministrem financi, ze uroky z predvalecnych dluhu budou co nejdrive vyplaceny. To, zda se mi, velmi povzbudilo duveru v nase finance, a take duveru obecenstva k upisovani budoucich statnich vypujcek.

Konecne jedna, rekl bych, nejdulezitejsi, z formalnich novinek naseho rozpoctu, je ona, jez se tyka statnich podniku. My v tento pojem statnich podniku zarazujeme celou radu ruznych takovych ustavu a zavodu, ktere provozuje stat, jez maji povahu vydelecnou, to jest, jez maji zase prinaseti statu jiste vynosy. Ja jsem ve sve zprave vsechny tyto podniky na str. 4. uvedl. Jsou to: statni statek Lany, Csl. tiskova kancelar, statni tiskarna, uredni noviny, zbrojovka v Brne, tovarna na voj. letadla, tiskarna min. nar. obrany, voj. podniky drevarske, voj. hospodarstvi, skol. zemedel. zavod v Uhrinevsi, skol. zemed. zavod v Libverde, monopol tabakovy, statni loterie, mincovnictvi, bankovni urad, statni zeleznice, statni lesy a statky, Lesy a statky v Podkarpatske Rusi, statni doly a hute, statni lazne. - A tu je zavedena v rozpoctu ta novinka, ze podrobne prijmy a vydaje techto podniku nejsou obsazeny v rubrikach rozpoctu sameho, nybrz teprve ve vysvetlivkach. To ma za ucel, aby sprava takovych podniku nebyla vazana prilis cisly v rozpoctu, aby mela vetsi, jak se rika, latitudu, vetsi moznost, pokud se tyka jednotlivych vydaju a prijmu, tak jako to musi byti v obchodnich podnicich soukromych.

Ovsem, musim zde hned podotknouti, ze tato otazka neni tak jednoducha. Kdyz zavedeme snad nove uctovani pro tyto podniky nebo kdyz nejakym zvlastnim zakonem rekneme, ze tyto podniky maji byti obchodnicky spravovane, to jeste neznamena, ze se tak skutecne stane a ze se budou opravdu vyplaceti, nebot o tom, zdali nejaky podnik bude prospivati, nebo neprospivati, nemuze rozhodovati zadny zakon a zadne ucetnictvi, nybrz o tom muze rozhodovati jen duch, v jakem tento podnik se vede. A tu se ovsem pak setkavame s celym tim velmi nesnadnym problemem podnikani verejneho a podnikani soukromeho, problemem, ktery, jak znamo, nebyl jeste rozresen a o ktery se rozbijeji vsecky ty tak zvane snahy socialisacni. Vidime, ze prece jen dnes podniky ve verejnem vlastnictvi a provozu, at jsou to statni, zemske nebo obecni atd., maji jiste vady naproti podnikum soukromym, kterezto vady jsou ruzneho druhu, a ktere nepodarilo se jeste dnes zcela prekonati a odciniti.

Ja sam jsem byl vzdy a jsem dosud aspon v teorii pritelem tak zvaneho verejneho podnikani. Ale skutecnost ukazuje, ze tu pricinou neuspechu ani neni vzdy to, co se vytyka mnohdy verejnym podnikum, to jest prilisna tezkopadnost, byrokraticnost atd.; nebot lze se tazati, proc neni takove tezkopadnosti na priklad v akciovem podnikani, ktere je take neosobnim podnikanim, pri kterem neni jednotlivec, nybrz cely soubor podnikatelu? Mne se zda, ze hlavni vadou vsech neuspechu verejneho podnikani je prilisne zpolitisovani techto podniku a ze jsou namnoze zavisle od politickych stran. Plati to nejen o statnich podnicich, ale plati to take o obecnich podnicich a dokud, vazeni panove, v teto veci neucinime napravy, dokud neodpolitisujeme verejne podniky, tezko docilime, aby prokazovaly takove vysledky obchodni jako podniky soukrome. V teto veci, zda se mi, ze lezi tezisko veci a nikoliv pouze ve formalni strance, jak uctuji a zdali nejaky zakon bude zadati, aby byly po obchodnicku vedeny.

Co se tyka vecne stranky rozpoctu, neminim unavovati nejakymi cislicemi, ktere maji panove otisteny v usneseni poslanecke snemovny. Podotkl bych jen tolik: Jak znamo: naleza se dnes cele nase hospodarstvi u nas ve stadiu tak zvane deflace. Rozumi se tim snaha, abychom konecne prekonali valecne doby, abychom vymanili se z tech vysokych cisel, s kterymi se vsude setkavame, abychom se vratili zase k nizkym cislicim. K tomu smeruje tez treba pozvolne zmirnovani cen, snizovani mezd a platu, stoupani nasi koruny atd. Jest ovsem znamo - a ja to nikterak nechci popirati - ze cely tento pochod jest spojen s jistymi obtizemi, s nesnazemi, s krisemi, zejmena naseho prumyslu i naseho zemedelstvi, krisemi naseho exportu, i s jistymi socialnimi poruchami, nezamestnanosti atd. Zkratka, cely tento vyvoj ma nasledky velice bolestne. Ale na druhe strane vime, ze je to vyvoj nutny, ktery musily prodelati take bohate staty zapadoevropske i Amerika a kteremu se nevyhnou ani ony staty, ktere jeste dnes sleduji politiku zcela jinou nez deflacni.

Ale je treba take uvazovati, kdyz jiz zijeme v dobe takove deflace, zdali tato deflace nema se take projevovati v hospodarstvi financnim, to znamena, zdali take cislice nasich vydaju a prijmu nemaji sledovati tuto vseobecnou tendenci. A v tom smeru, bohuzel, musime rici, treba nas letosni rozpocet vykazuje jiz o neco malo mensi cislice nez lonsky, prece jen to neni v zadnem pomeru s celym ostatnim hospodarskym vyvojem.

Nas rozpocet a nase financni hospodarstvi naleza se jeste ve stavu deflace, nybrz stale jeste ve stavu inflace, a to pokladam ovsem za vaznou chybu.

Vazeni panove! Ve sve sprave poukazal jsem k tomu, ze pred valkou v Rakousku, v Predlitavsku cinil celkovy rozpocet asi 3 miliardy K. Nas rozpocet i s investicemi cini jeste 22 miliardy K. Rakousko-Predlitavsko melo 28 mil. obyvatelstva, tedy dvakrate tolik nez nase republika, ktera ma asi 14 milionu. Vezmu-li znehodnoceni dosavadni nasi meny, ktere cini asi ¹/₆ puvodni hodnoty, mel by nas rozpocet ciniti cislici asi 9 miliard. Jestlize pocitam i se stoupnutim vseobecne drahoty po valce, ktere nema svou pricinu v znehodnocene mene, ktere se projevuje i v zemich se zlatou menou a ktere cini asi 60%, a pripocteme-li k tem 9 miliardam jeste 60%, vidime, ze jeste daleko nedostupujeme te cislice 22 miliard, ktere vykazuje nas rozpocet.

Z toho vyplyva, ze nas rozpocet je stale jeste prilis vysoky. V minulych letech jsme vlastne nic jineho nedelali nez stale zvysovali dane. V programu minule vlady bylo, ze dane se nemaji dale zvysovati. Myslim, ze s timto programem uz nevystacime. Nejen ze nesmime dane a davky a poplatky dale zvysovati, nybrz musime jiti dale a dane priste snizovati.

Ale to se netyka jen dani a poplatku statnich. To se tyka jeste ve vetsi mire dani a vydaju nasich svazku samospravnych. A my musime k tomu take s tohoto mista jednou zaujmouti stanovisko. Myslim, ze kazdy z nas je pritelem autonomie, ale myslim, ze autonomie nema byti autoneekonomii. Zda se mi, ze dnes, treba bych nechtel vseobecne generalisovat, hospodarstvi mnohych nasich samospravnych svazku jest jeste vlastne nehospodarstvim. Jest to docela bila vlastovka, kdyz slysime, ze nekde obce sve prirazky snizuji. Myslim, ze s timto prirazkovym hospodarstvim musime jiz konecne jednou prestat. Kdyz nekde v obci jsou 500-1000% prirazky, znamena to 5tinasobne az 10tinasobne zatizeni danove, nehlede k tomu, jaka danova nestejnomernost obyvatelstva tim se provadi, kdyz v jedne obci ma nekdo platiti 5krat az 10krat tolik dani, nez kolik plati kdo v jine obci. To musi se stanoviska produkcniho pusobiti velmi nepriznive. A podivame-li se na hospodarstvi nase ve velkych obcich - nechci tu zadne jmenovati - je to jiste velmi smutne, kdyz napr. musime priznati, ze platime plyn nejdraze v cele Evrope, anebo kdyz v jine obci skolnici maji vetsi plat nez stredoskolsti profesori a lampari vetsi plat, nez okresni soudcove. To, myslim, ze jsou jiste veci, ktere by konecne u nas mely zmizeti.

Je ovsem povinnosti statu, aby v te veci sel prikladem napred. Uznavam, jak tezkou situaci maji zde spravcove jistych resortu, jako zeleznic, posty atd., ale i tu neni pomoci, i tu bude musiti dojiti k jiste deflaci, co se tyka tarifu, porta atd., ponevadz to nesouhlasi, jak receno, s celym dnesnim nasim hospodarskym vyvojem.

Konecne zda se mi, ze cela nase obchodni politika take jednou bude musiti brati se jinou cestou. Uznavam, ze bylo nutno v dobach valecnych a povalecnych mimoradnym zpusobem nas zahranicni obchod regulovati, ale proc dnes jeste na pr. mame nejake povolovaci rizeni, ktere - racte prominouti - prece jen mnohdy nechava zadni dvirka jistemu protekcionarstvi, to zda se mi, ze je jiste zbytecne a ze by bylo zahodno, aby takova zarizeni pokud mozno byla co nejdrive odstranena.

Tyka se to take cele nasi politiky celni. A ja jiste nejsem zadnym odpurcem ochrany celni. Uznavam, ze nase vyroba - a netyka se to jen vyroby prumyslove, nybrz i vyroby zemedelske - jiste ochrany ma potrebi, ale, vazeni panove, co se dnes deje a jak to dnes je, to se mi zda, ze neni v zajmu naseho narodniho hospodarstvi. Mame dnes jeste porad k staremu rakouskemu celnimu tarifu jiste nasobky cili koeficienty, ktere byly sdelavany pred rokem, kdy nase koruna stala v Curychu na 5 centimech. Tyto koeficienty maji byti ekvivalentem prave znehodnoceni teto koruny. Tyto koeficienty vsak jsou stale v platnosti, ackoliv koruna nase stoupla a dosud cini 15-30%. To znamena nikoliv ochranu celni, nybrz primo prohibici, primo zabraneni souteze ciziny.

Z toho ovsem vznika ona disparita, o ktere se mluvi, nejen, mezi vyrobou zemedelskou a prumyslovou, ale i disparita mezi cenou nasi koruny za hranicemi a mezi cenou nasi koruny doma, jelikoz, kdyby zde nebylo onech prohibicnich opatreni, nemohla by koruna doma miti mensi hodnoty, nez koruna za hranicemi.

Dovolte, abych se zde jeste zminil pri teto prilezitosti o tom, co spada do oboru ministerstva financi, t. j. o zadouci reforme danove.

Je znamo, ze vsechny politicke strany dnes zadaji takovouto reformu, ktera se tyka cele soustavy danove, zpusobu vybirani, ukladani a placeni dani. I ja pokladam takovou reformu za nutnou z toho duvodu, ze skutecne nase soustava danova je prilis neprehledna, ze je takovym chaosem a pralesem nescislnych zakonu a narizeni, ve kterych se pomalu ani financni organy nevyznaji, ale take z toho duvodu, ze zejmena take reformy, ktere jsme provedli, co se tyce ukladani a vybirani dani, nebyly stastne. Je starou zasadou, ze dan platiti a vybirati se ma tenkrate, kdyz ten platitel je k tomu nejzpusobilejsi a nejschopnejsi, a ne v nejakych libovolnych lhutach, kdy on neni dosti solventni. Je take starou zasadou, ze kazdy poplatnik se ma vyznati v predpisech danovych, cemuz dnes neni. Je dale starou zasadou, ze kazdy ma vedeti, mnoho-li a kdy ma platiti. Dnes se v tom nikdo nevyzna a nasledkem toho pak danova povinnost je mnohem tizivejsi, nez by byla, kdyby poplatnik napred vedel, kdy a co ma platiti. To jsou vsechno pozadavky zcela opravnene a jsem presvedcen, ze pan ministr financi pranim tem take vyhovi. Na druhe strane nesmime si vsak pod reformou danovou predstavovati, ze bychom snad mohli odstraniti vsechny dane a zavesti jen jednu dan, ponevadz soustava danova je neco historicky vziteho, co souvisi s celym nasim hospodarskym vyvojem a da se tedy provadeti jen postupem a racionelne. V tom smeru bylo nam slibeno, ze jiz od r. 1924 ma takova reforma danova vejiti v zivot, a my tyto sliby muzeme jen vitati.

Konecne jeste rad bych se zminil o jedne davce, ktera zejmena v posledni dobe zpusobuje mnoho zle krve a to je ta osudna davka z majetku a prirustku na majetku. Vime, ze tato davka z majetku a prirustku na majetku sveho casu byla oduvodnena, ze byla celym Narodnim shromazdenim prijata, ale ovsem od te doby se pomery velmi zmenily. Chybou bylo, kterou tezko nekomu klasti za vinu, ze tato davka nemohla byti hned predepsana a hned vybirana, kdy snad jeste mene tizive by se byla citila, kdezto dnes se stava pro mnohe vrstvy obcanstva bremenem skoro nesnesitelnym. Proto doufame, ze sprava financni v tom smeru jistou novelisaci provede, totiz takovou, ktera by bez noveho zatizeni financniho aparatu prece jen brime danove snizila.

Vazeni panove! Nechci zde liciti stav nasich financi a naseho celeho hospodarstvi nejak prilis optimisticky. Mozna, ze jdeme jeste dosti tezkym dobam vstric, nevime, co nas ceka a je vzdycky lepe, radeji hledeti do budoucnosti s jistou opatrnosti, nez snad nejak lehkomyslne, ze to vsechno pujde hladce a dobre. Ale na druhe strane, myslim, prehledneme-li cely ten nas vyvoj od prevratu az dodnes, ze by bylo krivdou a bezpravim, jak se to nekdy deje, prehlizeti, ze jsme prece jen ucinili treba ne veliky, ale prece aspon jakysi pokrok, pokud se tyka nasich pomeru hospodarskych vubec. Jestli tento pokrok se nekdy zapira, zejmena od nasich stran oposicnich, neni to opravneno. Prosil bych vazene pany z oposice, kdyby se podivali na stav hospodarstvi a financi onech statu, ktere lezi mimo nase hranice, tedy nasich statu sousednich (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Vy jste prece vitezny stat, kdezto oni jsou porazeni!), a jestlize panove budou uprimni, musi priznati, ze by jiste obyvatelstvo nemecke naseho statu nemenilo s hospodarskym osudem obyvatelstva tech statu, ktere lezi mimo nas. (Sen. Meissner [nemecky]: Ale co musilo Nemecko vykonati? O tom nema >Tschechei< ani zdani!) Prave proto, ze tam jsou velice tezke dusledky svetove valky, kterych prece jenom u nas v tak znacne mire neni. Nechci posuzovati, jak dalece oposicni stanovisko panu, zejmena se strany nemecke souvisi s jejich nazory politickymi, to mi neprislusi. Ale se stanoviska hospodarskeho myslim, ze k tomuto - rekl bych - zasadne nesmiritelnemu stanovisku pricin nemaji. Apeluji zde na pany se strany nemecke agrarni, ze jiste nas stat pro zemedelske obyvatelstvo cini dosti (Odpor u prislusniku nemecke strany zemedelske, souhlas na socialne-demokratickych lavicich.), apeluji na nemeckou stranu socialne-demokratickou, aby priznala, ze jiste nas stat provozuje velmi intensivne socialni politiku, politiku, se kterou mohou byti spokojeni, apeluji zde dale na mestacke strany nemecke, ze jiste neni liberalnejsi ustavy a jiste ze neni liberalnejsich zarizeni (Odpor u nemeckych stran obcanskych. Nemecke vykriky: Valecna pujcka! - Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: A jazykovy zakon), nez v nasi republice. Neuzaviram se nadeji, treba ze dnes musim jen jmenem vetsiny doporucovati rozpocet tento ke schvaleni, ze prece jednou - treba po delsi dobe, az vzroste nova generace, take na strane nemecke, ktera strizlive bude posuzovati veci a ktera se postavi na pudu dnesniho, politickeho usporadani stredni Evropy - ze potom snad nadejde doba, kdy hlavni zpravodaj rozpoctu take jmenem spoluobcanu nemecke narodnosti bude moci doporucovati rozpocet naseho statu senatu ke schvaleni.