Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 135. schuze |

Schuze zahajena ve 14 hodin 35 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr, Krousky, Sveceny.

106 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Bechyne, dr. Dolansky, Habrman, dr. Markovic, Udrzal.

Predseda: Zahajuji schuzi.

Slavny senate! Jest mi tezkym ukolem sdeliti se slavnym sborem truchlivou zpravu, (Senatori povstavaji.) ze dne 25. t. m. ve svem bydlisti moravskem Suchdole v muzne jeste sile zemrel a tamtez vcerejsiho dne byl pohrben senator p. Jindrich Fritsch, clen nemeckeho svazu zemedelskeho.

Nemecke zemedelstvo severni Moravy ztraci v zemrelem jednoho ze svych vudcich muzu, ktery po nekolik desetileti jeho zajmum dal do sluzby sve bohate zkusenosti a cinorodou praci. Jeho vynikajici vlastnosti osobni a siroky rozhled v otazkach zemedelskych postavili jej na vynikajici mista v zivote verejnem; jeho skromna a prima povaha zjednala mu ve vsech kruzich, s nimiz se stykal, vseobecnou uctu a vaznost.

Byl predsedou nemeckeho odboru moravske rady zemedelske, clenem moravske zemske skolni rady, clenem predsednictva ustredniho svazu nemeckych zemedelskych druzstev Moravy a Slezska a jinych organisaci zemedelskych.

Stejne vaznosti tesil se i v nasem sboru, v nemz byl cinnym ve vyboru brannem a pred tim tez ve vyboru narodohospodarskem.

Se zemrelym odesel nemeckemu lidu horlivy zastance zemedelskych zajmu, nasemu sboru zdatny, zkuseny pracovnik a vsem nam mily, konsiliantni kolega, jemuz zachovame cestnou, pamet.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. Kotrbovi, pro tento tyden p. sen. dr. Schmidtovi, dodatecnou dovolenou pro posledni tri schuze p. sen. dr. Stojanovi, dodatecnou dovolenou pro schuzi dne 9. listopadu pi. sen. dr. Herzigove.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 1489. Navrh sen. dra Hellera, A. Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr. na novou upravu vysluzneho a zaopatrovacich pozitku obecnim a okresnim zrizencum, kteri byli dani na odpocinek pred ucinnosti zakonu ze dne 17. prosince 1919, c. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920, po pripade jich pozustalym.

Tisk 1490. Navrh sen. dra Hellera, A. Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr. na novou upravu vysluzneho a zaopatrovacich pozitku obecnim a okresnim zamestnancum, kteri byli dani na odpocinek pred ucinnosti zakonu ze dne 23. cervence 1919, c. 443 a 444 Sb. z. a n., pripadne jich pozustalym.

Tisk 1491. Navrh sen. Filipinskeho, Zimaka, Cholka a soudr. na prodlouzeni lhuty pro prihlasky valecnych poskozencu.

Tisk 1492. Navrh sen. Jessera a soudr., aby venovan byl obnos 50 milionu Kc na sanaci vydelkovych a hospodarskych spolecenstev, jez nasledkem hospodarske krise ve svem trvani jsou ohrozena..

Tisk 1493. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych a k celeni nezamestnanosti vubec (tisk 1486).

Tisk 1495. Zprava I. vyboru branneho, II. vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona o nahrade za vojenskou priprez v miru v roce 1923 (tisk 1481).

Tisk 1496. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho, II. rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni o porucenstvu a opatrovnictvi (tisk 1480).

Jednaci zapisy o 129., 130., 131. a 132. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 24. rijna, 7., 8. a 9. listopadu 1922.

Tesnopisecka zprava o 130. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v utery dne 7. listopadu 1922.

Z cizich parlamentu rocnik III. cislo 11-12 r. 1922.

Zapisy o 133. a 134. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1489. Navrh sen. dra Hellera, A. Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr. na novou upravu vysluzneho a zaopatrovacich pozitku obecnim a okresnim zrizencum, kteri byli dani na odpocinek pred ucinnosti zakonu ze dne 17. prosince 1919, c. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920, po pripade jich pozustalym.

Tisk 1490. Navrh sen. dra Hellera, A. Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr. na novou upravu vysluzneho a zaopatrovacich pozitku obecnim a okresnim zamestnancum, kteri byli dani na odpocinek pred ucinnosti zakonu ze dne. 23. cervence 1919, c. 443 a 444 Sb. z. a n., pripadne jich pozustalym.

Tisk 1491. Navrh sen. Filipinskeho, Zimaka, Cholka a soudr. na prodlouzeni lhuty pro prihlasky valecnych poskozencu.

Tisk 1492. Navrh sen. Jessera a soudr., aby venovan byl obnos 50 milionu Kc na sanaci vydelkovych a hospodarskych spolecenstev, jez nasledkem hospodarske krise ve svem trvani jsou ohrozena.

Na zaklade usneseni iniciativniho vyboru ze dne 23. listopadu 1922 prikazano:

vyboru ustavne-pravnimu a rozpoctovemu:

Tisk 1477. Navrh sen. Trcky, Kotrby, Thore a spol., aby senat Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske usnesl se na resoluci stran vydani doplnujiciho vladniho narizeni k provedeni zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 329 Sb. z. a n., o prechodne uprave financniho hospodarstvi obci a mest s pravem municipalnim.

vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 1488. Navrh sen. Donata a spol. na vydani zakona, jimz se povoluje dodatecny uver pro nouzove akce pri zivelnich pohromach na rok 1922.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Prochazka.

Tazi se pana zpravodaje, zda-li ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Navrhuji nasledujici opravy tiskovych chyb: V prve vete clanku I. presunuti slov >zakonneho clanku<, takze to bude znit >§ 295 trestniho radu zakonneho clanku XXXIII.< a v clanku II. misto >uklada se ministru< ma byt >uklada se ministrum<.

Predseda (zvoni): Prikrocim k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty, ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se take ve cteni druhem.

Dalsim bodem je:

Zpravodajem jest pan sen. dr. Prochazka.

Tazi se pana zpravodaje zda-li ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Nikoliv.

Predseda: Neni tomu tak. Prikrocim k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se take ve cteni druhem.

Bodem nasledujicim je

Zpravodaji jsou za vybor ustavne-pravni sen. dr. Daxner, za vybor rozpoctovy sen. Zimak.

Udeluji slovo p. sen. dr. Daxnerovi.

Zpravodaj sen. dr. Daxnex: Slavny senat! Na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi neni takych penaznych ustavov, ako su sporitelne v ceskych zemiach existujuce. Za ciasu madarskej vlady boly take ustavy, tak zvane Uverne druzstva, ale to boly ustavy madarisacne a preto ani v obecenstve nemaly ucinku. Obecenstvo ich jmenovalo posmesne >koldusbank< - >zobralna<, a preto sa ani neudrzaly. Po prevrate, ponevac im zostalo ustredie v Budapesti, samy sebou zanikly bez prostriedkov, a co este tu zostalo, to sa teraz koncentruje v Ustrednom druzstve bratislavskom. Ale to vsetko len vegetuje. Tyto okolnosti pri terajsej konkurencii naduzivaju privatne ustavy penazne tym zposobom, ze od poziciek beru uroky a provisie desieti, 12 az 16 i viace procentne. Vymluvaju sa tym, ze dlznik si tu ztratu vynahradi dobrymi obchody. Ale tomu tak neni, lebo dobrych obchodov nieto a taky lichvarsky uver vedie k ochudobneniu ludu. Tu je potreba nieco urobit. Bolo by potreba zakladat sporitelne v smysle zakona cis. 302. Sb. z. a n. z r. 1920. Ale zakladanie novych ustavov ma velke tazkosti. Je treba draho platit uradnictvo, miestnosti, palivo, osvetlenie i tlaciva a vsetky tieto naklady nove zalozene ustavy nezvladnu. A tak nezbyva nic ineho, nez podporovat nejakym sposobom uz existujuce sporitelne, alebo odbocky sporitelien, ktore sa na Slovensku zalozia. To ma za ucel tento navrh zakona a sice tym sposobom, ze vlada mieni podporovat taketo odbocky alebo sporitelne vkladom, pri ktorem by urokova miera nebola vyssia ako 4%. Suma na to obetovana obnasala by behom 3 rokov 1924 a 1925 po 5tich milionoch, tedy najviac 15,000.000. Vklad mal by sa vratit nejdle behom 10tich rokov. Potrebny uver by vlada ziskala uvernou operaciou. Ztraty takto sposobene na kapitalu alebo istine a na urokovych ztratach by obnasaly len prave ten rozdiel medzi urokom skutecnym a medzi urokmi pozadovanymi. Z toho je vidno, ze je tento navrh zakona ucinnym podporovat velmi blahodarne Slovensko a Podkarpatsku Rus. Vytykat mozno len dvoje: 1. ze tento navrh zakona prichadza prilis pozde. Od 4 rokov mal byt zavedeny uz davno, lez ale radsie pozde, ako nikdy. Lenze teraz uz ozaj bez dalsieho otalania. Vytykat dalej mozno po druhe, ze tento navrh zakona a tato akcia je prilis malichernym: 15 milionov pre dve velke zeme! To je tady, ale i tu plati: ze radsie malo, ako vobec nic a konecne s rozhladnostou, a ochotou a dobrou volou i s malymi prostriedky daju sa docielit uspokojive vysledky. Ustavne-pravny vybor tento navrh posudil a s potrebnymi opravami a premenami doporucuje vladny navrh slavnemu senatu k schvaleniu tak jak je obsazeny v tlacive 1487. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo p. zpravodaji sen. Zimakovi.

Zpravodaj sen. Zimak: Slavny senat! Rozpoctovy vybor zkumal tento vladny navrh zakona so stanoviska zatizenia statnej pokladnice. Jedna sa o celkovy obnos behom troch rokov 15 milionov korun, tedy rocne o 5 milionov korun, ktory sa ma nie venovat, ale len pozicat na 10 rokov. So zretelom na daleko sahajuci ucel je tento obnos spis nedostatecny, nez neprimerany. Medzi povinnosti statu spada tiaz prave na prvom mieste peclivost o narodohospodarstvo, aby toto sa vyvijalo v prospech vseobecnosti a nielen k dobru jednotlivcov, alebo hospodarsky silnych skupin. Doterajsie penazne ustavy na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi su zalozene len na podklade zarobkovom a jako takym chybi im kazda tendencia socialna. Preto je vitany vladny navrh zakona, ktorym sa ma davat moznost vybudovat na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi sporitelne toho druhu, ake sa osvedcily v udanom cieli v inych zemiach historickych, ktore podporuju komunalne verejno-spravne podnikanie a sleduju tedy vseobecne uzitocne ucele. Obnosy, statom poskytovane, su pri tom zarucene zakladatelkami, t. j. obcami, okresmi, zupami a za filialky touto pomocou vybudovane budu rucit materske ustavy, takze stat prinesie na obetiach vlastne len tolko, co stoja a tvoria rozdiele urokovej miery v dobe konjunktury spekulacie, ktora sa ujima v kruhoch sukromych, ziskov lacnych, oproti dobe normalnych hospodarskych pomerov. § l ustanovuje totiz, ze statne vklady budu zurokovane pozadu o jedno procento niz nez je docasna urokova sadzba eskomptova. Najvyssi urok bude vsak 4 % - co asi v normalnych dobach sa vyrovna.

Rozpoctovy vybor sa usniesol vo svojej schodzi konanej dna 9. listopadu doporucit slavnemu senatu predlozeny navrh zakona k schvaleniu. (Pochvala.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni dale nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Budeme hlasovati. Prosim, pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (ma pouze 5 paragrafu) hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme podle toho postupovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou obsazeny v tisku cis. 1487, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni ve cteni prvem.

Pan zpravodaj navrhuje resoluci, prosim, aby byla prectena.

Zpravodaj sen, dr. Daxner: Slavny senat! Ustavny vybor si praje, aby taketo osobitne ucty neboly vedene pri state, ale ze by to vyslo pri statnom rozpocte do rozvahy a preto doporucuje tuto resoluciu: >Minister financi sa vyzyva, aby potrebnu penaznu ciastku dla § 2 citovaneho zakona zaradil do statneho rozpoctu na kolko mozno, tiez uz do rozpoctu na rok 1923.<

Mistopredseda Kadlcak: Prikrocime k dalsimu bodu denniho poradu, jimz je

Zpravodajem za vybor branny je pan sen. Sehnal, za vybor rozpoctovy pan sen. Kroiher. Udeluji slovo panu zpravodaji sen. Sehnalovi.

Zpravodaj sen. Sehnal: Slavny senate! Vlada pod tiskem cis. 1481 podala navrh, ktery ma doplniti zakon, jenz konci rokem letosnim. Nahrada totiz za vojenskou priprez v miru byla urcena poslednim vladnim narizenim ze dne 14. zari 1921, cis, 348. Sb. z. a n., do konce roku 1922. Branny vybor zabyval se touto otazkou ve sve schuzi dne 23. listopadu konane a dosel k tomuto usneseni:

>Duvody, jimiz doprovazi vlada tento svuj navrh, zejmena jeji doznani, ze jest presvedcena, ze navrhovana vyse nahrady plne neodmenuje vykon pripreze, ale ze povazuje poskytovani pripreze podle zakona ze dne 22. kvetna 1905, c. 86 r. z. za verejne bremeno, tedy za obeti, jez nutno statu prinesti, dale, ze dluzno ocekavati moznost dalsiho poklesu cen krmiv, branny vybor plne uznava a proto doporucuje dle usneseni ucineneho ve schuzi dne 23. listopadu 1922 slavnemu senatu prijeti navrhu vladniho beze zmeny a to tim spise, jelikoz platnost tohoto zakona konci jednorocni dobou.<

Proto jmenem vyboru branneho prosim slavny senat, aby predlohu schvalil tak, jak je vladou navrzena.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu zpravodaji sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavny senate! Rozpoctovy vybor probiraje vladni navrh zakona o vojenske priprezi pro rok 1923 dosel ke stejnym usudkum, jako vybor branny a navrhuje rovnez, aby zakon, jehoz nam vlada navrhuje, byl schvalen beze zmeny.

Vzhledem k tomu vsak, ze vladni navrh zakona zminuje se take o priprezich kravskych, jejichz uzivani nema valneho efektu, ale za to jest spojeno se znacnou skodou pro drobne zemedelce, kteri vyhradne kravskeho potahu uzivaji, usnesl se rozpoctovy vybor navrhnouti slavnemu senatu, aby prijal tuto resoluci: