Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 132. schuze |

Schuze zahajena u 10 hodin 15 minut.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

120 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Svehla; ministri: Bechyne, dr Benes, dr Dolansky, dr Franke, Habrman, dr Hodza, dr Kallay, dr Rasin, Sramek, Tucny, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Na zaklade usneseni iniciativniho vyboru ze dne 8. listopadu 1922 prikazano:

vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1447. Navrh sen. Filipinskeho, Hnatka a soudr. v pricine poskytnuti okamzite podpory ze statnich prostredku zivelnimi pohromami postizenym okresum Tisnov a Boskovice na Morave. (Tez narodohospodarskemu).

vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 1450. Navrh sen. Horaka a soudr. na zmenu zakona ze dne 22. brezna, cis. 197 Sb. z. a n. o hornickem vyhledavani a tezeni zivic (bitumen). (Soucasne tez vyboru ustavne-pravnimu).

Tisk 1451. Navrh sen. Jelinka, K. Friedricha a soudruhu v zalezitosti zivelni katastrofy v Marianskych Laznich.

Tisk 1352. Navrh sen. Petrika a soudr. na zmenu a doplneni zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 313 Sb. z. a n. o obnove drobnych zemedelskych pachtu.

vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 1452. Navrh sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na doplneni zakona ze dne 29. rijna 1919 o prozatimnim zvyseni zaopatrovacich platu hornickych. (Soucasne tez vyboru ustavne-pravnimu a rozpoctovemu).

vyboru technicko-dopravnimu:

Tisk 1459/3. Navrh sen. Kloface, Stastneho a spor, na zmenu narizeni ministerstva vnitra s ministerstvem obchodu, ministerstvem verejnych praci a ministerstvem financi ze dle 28. dubna 1910, jimz se vydavaji bezpecnostni ustanoveni policejni pro jizdu samohybnych vozidel (automobilu, motorovych vlaku a motorovych kol).

Tisk 1459/2. Navrh sen. Kloface, Stastneho a spol. na vydani zakona o statnich cvicebnych kursech pro ridice automobilu. (Soucasne tez vyboru rozpoctovemu).

vyboru brannemu:

Tisk 1459/1 (1137). Navrh sen. Lukese a druhu na reorganisaci statnich hrebcincu. (Soucasne tez vyboru rozpoctovemu a narodohospodarskemu.).

vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1463. Navrh sen. dra Prochazky a soudr. stran zakona, jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 27. dubna 1922, c. 130 Sb. z. a n. o ochrane najemniku. (Soucasne tez vyboru socialne-politickemu.)

vyboru kulturnimu:

Tisk 1469. Vladni navrh zakona o zevni uprave predmetu statem vydanych neb podporovanych a vyznamnych po strance vytvarne nebo verejneho vkusu.

Mistopredseda Kadlcak: Prikrocuji k dennimu poradu.

Recnici:

proti: dr Koperniczky, Zuleger, Wallo, Thor, Jarolim, Prusa;

pro: dr Soukup, Rozkosny, ministr dr Dolansky.

Udeluji slovo p. sen. Jarolimovi.

Sen. Jarolim (nemecky): Slavny senate! Program vlady, ktery pan ministersky predseda predlozil slavnemu senatu, nemuze nas, nemecke socialni demokraty, v zadnem smeru uspokojiti. Pan ministersky predseda prinesl sice jako strycek z ciziny bohate daru, ovsem jako smenky na dalekou videnou, avsak o tom, co se ma stati v dobe nejblizsi, aby se zastavily nicive ucinky krise, o tom pan ministersky predseda skoro pomlcel, nebot s jeho poukazem, ze vlada bude miti na zreteli vhodne prostredky ku snizeni hospodarske krise, nelze nic pociti ani pri nejvetsi skromnosti. Ponekud cize ovsem pusobi okolnost, ze vladni program mohl byti sestaven za spolupusobeni sedmi socialistickych ministru. Tuto skromnost socialistickych stran v koalicni vlade, tuto skromnost sedmi socialistickych ministru nutno dle naseho mineni rozhodne pricisti okolnosti, ze ucinky hospodarske krise v ceskych prumyslovych krajinach neprojevily se jeste tak, jak tomu jiz davno jest v uzemich nemeckych. V tom zadame od vlady a zvlaste od ministra socialni pece co nejdrive jasno. Zadame, abychom o ucincich hospodarske krise byli stale informovani a to nejdrive o poctu nezamestnanych, o poctu delniku se zkracenou dobou pracovni, oddelene dle jednotlivych kraju prumyslovych a krome toho dle jednotlivych kraju republiky. Pan ministr socialni pece ucinil jiz vcera nektera sdeleni o stavy nezamestnanych. Rekl take, co vlada v budoucnosti zamysli delali. Ta nas rovnez nemuze uspokojiti, co rekl, to je prilis malo. Proto zadame podrobnou zpravu ve smeru, jejz jsem naznacil. Pakli se nam teto zpravy nedostane, musi si vlada dati libiti, vyslovime-li domnenku, ze jako tak casto na poli politickem, tak i na hospodarskem rozhoduji v prvni rade narodnostni cile a motivy. Nebot v nemeckych krajich republiky jsou dnes desetitisice delniku bez prace, mnoha jinych tisic ma zmensenou mzdu nasledkem volnych smen. V pametnim spise, ktery podaly obchodni a zivnostenske komory clenum Narodniho shromazdeni, je uvedeno, je na pr. v obvodu obchodni komory chebske bylo v urcitem potu podnika zamestnano pocatkem tohoto roku 8297 delniku. V tychz podnicich bylo koncem zari zamestnano uz jen 4223 delniku, pocet zamestnanych se tudiz v nich snizil o 4074. Krome toho je v obvodu obchodni komory chebske bez prace 2400 delniku textilnich. Ve zminenem pametnim spise se dale pravi, ze je nebezpeci, ze se v nejblizsi dobe pocet nezamestnanych delniku textilnich zdvojnasobi. Dale se tam pravi, ze z 15.000 delniku keramickych bylo 1500 propusteno, 10.000 pracuje v tydnu 3-4 dny. Delnici moji tydenni mzdy asi 50-100 korun. Z toho muzeme poznati, jak strasne jsou zivotni pomery delniku. Ve Slezsku, v obvodu obchodni komory opavske je rada textilnich tovaren uplne zastavena. Druhe textilni tovarny pracuji temer bez vyjimky jen 3 az 4 dny v tydnu. Primo katastrofalni je take nezamestnanost v prumyslu sklarskem a v kovoprumyslu. Ze 42.000 sklarskych delniku je nyni 25.000 bez prace, to je tedy priblizne 60%. V celku je dnes jeste zamestnano jen asi 16.000 sklarskych delniku. Mezinarodni svaz kovodelniku se sidlem v Chomutove usporadal v zari tohoto roku setreni o stavu nezamestnanosti a o stupni zamestnani svych clenu. Setreni konano u 28.052 clenu, a z tech bylo v zari 7743 cili 27.6% uplne bez prace, 12.282 nebo 43,7% pracovalo ve zkracene dobe, tedy 71% vsech clenu, o nichz setreni konano, bylo bud bez prace nebo pracovali ve zkracene pracovni dobe. Ne mnoho prizniveji maji se veci u hornictvi. Take zde bylo v tomto roce propusteno pres 6000 muzu. Z toho pripada opet dobra tretina na revir falknovsky. Ze se tam krise v hornictvi projevila podstatne ostreji nez v revirech druhych, jest pricisti v neposledni rade okolnosti, ze na tom ma znacny podil usporna komise. Jestlize usporna komise neco vykonala, pak se postarala o to, aby v Karlovarskem reviru znacna cast horniku ztratila praci. Krome toho je faktem, ze v cele republice jiste dobra polovice horniku ma volne smeny. Od dvou svazu a to unie horniku a unie textilnich delniku mohu take udati podporu, ktera byla v tomto roce do konce zari vyplacena jejich nezamestnanym clenum. Unie horniku vyplatila v 9 mesicich pres 1 milion korun, unie textilnich delniku skoro 2 miliony korun na podporach nezamestnanym, a pusobi to velmi divne, ze pan ministr socialni pece ve slavnem senate vcera prohlasoval, ze z 33 milionu pojistenych bylo v cele republice napocitano jen 167.000 nezamestnanych. Prohlasoval dale, ze v cele republice dostava podporu 129.000 nezamestnanych. Nejprve popiram cislici, ze mame jen 167.000 nezamestnanych. Kdyby tomu tak bylo, nemeli bychom v cele republice vice nez 5% nezamestnanych. Nuze, ukazal jsem na nekolika skutecnostech, ze pocet nezamestnanych je mnohem vetsi v prumyslovych okresech nemeckych; pakli tam je vetsi, musi byti proto v ceskych krajich proste mensi. (Sen. Wallo [nem.]: Take zde se to zatajuje!) Zajiste! Krome toho vyplyva to take z toho, ze rozdil mezi nezamestnanymi a skutecne podporovanymi musi byti vetsi, nez se opravdu projevuje. Kdyby byly udaje pana ministra socialni pece spravne, meli bychom 77% vsech nezamestnanych, kteri dostavaji podporu. Tomu vsak ve skutecnosti tak neni. Vlada je take toho nazoru, ze se nezamestnanost odstrani jiz tim, kdyz se pocet nezamestnanych zamlci, a rovnez neuda spravne pocet delniku pracujicich kratsi dobu a kdyz se bledi, aby se pocet podporovanych nezamestnanych zmensil. M.a-li vlada skutecne takovy nazor, pak dela politiku pstrosa, ktery proste strci hlavu do pisku, kdyz nechce neco neprijemneho videti. Proto vsak se nestane ptakem neviditelnym. Pan ministersky predseda take prohlasil, ze vlada odstrani podporami prime nasledky vyrobni krise, ktera se projevuje zvysenou nezamestnanosti, ovsem jen potud, pokud neni mozno opatriti nezamestnanym vydelek podnikanim statnim nebo komunalnimi investicemi. Aby neproduktivni pece o nezamestnane byla nahrazena produktivni, to ma vlada rozhodne sama v ruce. Jen pujde-li napred a poskytne potrebne penize komunalnim svazkum, pak mozno ocekavati, ze bude mozno pociti s vetsimi komunalnimi pracemi. Avsak jak si vlada predstavuje produktivni peci o nezamestnane krajinach nemeckych, o tom podava dostatecne vysvetleni take rozpocet na rok 1923. Dle zmineneho rozpoctu ma, byti vydani v roce 1923 a ruzne investice castka priblizne 3 miliard. Nuze, dal jsem si prace a v rychlosti, - domnivam se ze jsem snad nic neprehledl, - jsem vypocital, ze na nemecke okresy ma prijiti z techto 3 miliard v celku jen 100 milionu korun, to jsou 3% celeho investicniho programu, ktera maji byti rozdelena na nemecke okresy. V techto 100 milionech korun, ktere zbyvaji vlade pro nas, figuruje nekolik milionu na vojenska kasarna, strelnice a municni skladiste. (Vykriky na levici.) Mame proto dojem, kdyby se nepovazovalo za nutno staveti v nemeckych krajinach kasarny, municni skladiste a strelnice, vubec by nic nezbyvalo pro nas na investice. (Vykrik na levici: Tak jest!) I kdyz je to chvalitebne, ze vlada ma v umyslu hoditi nam temito vojenskymi vydaji nejaky drobek, bylo by konkretnejsi, rozumnejsi a lepsi, kdyby se starala, aby za to byly vystaveny obytne domy, nebot i o bytovou peci je u nas mnohem hure postarani, nez vseobecne v cele republice. Vezmete do ruky nejnovejsi knihu, ktera byla vydana ligou Masarykovou, a tu najdete, ze tu jsou nemecke prumyslove okresy, kde je nejvetsi umrtnost z tuberkulosy. To je dukazem, ze jsou tam pomery bytove a konecne i vyzivovaci velmi nepriznive. Je velmi priznacne, jestlize vlada mela ze svych 3 miliard pro nas jen 100 milionu korun, ponevadz tim jest vyjadreno, ze se tu zrcadli to, co jsem jiz pred tim rekl, ze totiz rozhoduji narodnostni motivy nejen v politice, nybrz i na poli hospodarskem. Nyni vsak take rozumime slovum, jez vyrkl ve svem prohlaseni ministersky predseda, ze pri investicnich pracich ma byti rozlisovano mezi delniky kvalifikovanymi a nekvalifikovanymi. My tedy naprosto nemyslime, ze podpora nezamestnanych jest to nejdulezitejsi, z mnoha duvodu jsme proto, aby bylo pecovano o odstraneni nezamestnanosti, aby si delnici svuj prijem proste vydelali. Avsak v pripade, ze se ukaze vlada neschopnou zmirniti nezamestnanost, musi pecovati, aby delnici, kteri ztratili praci, dostavali podporu. To je jiste kapitola velmi smutna.

Zakon z 12. srpna 1921 o podporach v nezamestnanosti je nepochybne velmi uzkoprsy, ministerstvo socialni pece vsak udelalo zakon jinak sam o sobe nedostatecny jeste horsim a obratilo ho namnoze v opak. Na priklad v celem zakone o podporach v nezamestnanosti neni jedine vety, dle niz jsou svobodni delnici z podpor vylouceni. Toto omezeni provedlo ministerstvo socialni pece teprve behem doby cestou narizeni. Ve skutecnosti dostane se osobam svobodnym podpory zridka. Z ceho maji tito delnici ziti? Mozno snad rici, ze pocet jich neni prilis velky; pozorujte vsak veci jinak! Nejprve, z ceho maji vubec ziti svobodni delnici, kteri bydli u cizich lidi? Jestlize nemaji prijmu, nemaji ani utulku. Ucinila si snad vlada ukolem zvysiti timto zpusobem zlocinnost jiz dosti vysokou, jakou ve skutecnosti mame, aby mohly byti k dosavadnim 13.000 cetnikum, jez v republice mame, ustanovenu jeste dalsi tisice? To by bylo zvlastni zmirneni nezamestnanosti. Povazuje vlada za socialne spravedlive, aby se otcum rodin, kteri namnoze zadneho majetku nemaji nez prostou bidnou chatrc, aby se jim zadrzovala podpora? Neni to hrozne, ze se delnikum - a takove pripady se staly - odpirala podpora proto, ze jejich zivobyti neni ohrozeno, ponevadz otec nezamestnaneho, stary 60 let, ma jeste prijem jako nadennik? Vyse nemuze ovsem prisnost a brutalita jiti. Bylo by jiste velmi prehnane, kdyby se mely vsechny tyto nesocialni ciny, jez byly spachany na obetech hospodarske krise, svrhnouti na bedra a podrizenych politickych sprav okresnich. Zde radi jiz zly duch, prosty jakehokoli socialniho citeni, v ministerstvu socialni peci. Za vsechny tyto veci, jez se tu prihazeji, je bezprostredne zodpovednym ministr socialni pece. Vcera pan ministr socialni pece take prohlasil, ze se ministerstvo toto otazkou tou zabyvalo, ze bylo podrizenym uradum vydano narizeni, dle nehoz maji take svobodni delnici za jistych predpokladu a pomeru dostavati podporu. Rovnez pry byly podrizene urady poukazany, ze stari nema miti pro brani podpory vyznamu; avsak v obou pripadech bylo stanoveno omezeni, tpokud neni ohrozeno zivobyti te ktere osobyT. Nuze, priklad k tomu: Mam za to, ze to, co ministr socialni pece rekl, na veci nic nemeni. V nektere rodine jest dorostly syn, otec jde do prace; ponevadz vsak otec jde do prace, ac snad nutno ziviti jeste dve az tri skolou povinne deti, neni zivobyti onoho svobodneho delnika ohrozeno a on podpory nedostane. Ministr socialni pece stejne jako vlada povazuji se svou socialni politikou za slucitelno, aby delnik vychovaval sve deti pres vek skolou povinny, aby v budoucnu byly schopny take nositi pusku, on vsak aby byl krome toho take povinen dorostle deti ziviti. Takove veci se skutecne vsude staly, ze nyni v srpnu, myslim take v zari, byli mladi delnici propusteni z vojny, do svych drivejsich zavodu nebyli jiz prijati, bez zamestnani chodi sem tam a nyni v cetnych pripadech nedostavaji podpory v nezamestnanosti.

Zadame proto od vlady a zvlaste take od ministra socialni pece velmi durazne, aby tyto vylicene pomery byly odstraneny, aby nad to bylo pecovano take o to, aby socialni pece byla deste rozsirena. Nasi klubovni pratele v poslanecke snemovne podali o tom navrh a my ocekavame, ze tato vlada se postara o to, aby tento navrh byl sborem zakonodarnym priznive vyrizen.

Ministersky predseda mluve o opatrenich proti hospodarske krisi rekl; ze se vlada vynasnazi sniziti dane, aby byly timto zpusobem snizeny vyrobni naklady; pri tom vsak ocekava, ze vsechny vrstvy pri tom budou pomahati, ze delnici a podnikatele museji prinesti obeti. Dovolavati se obetavosti delniku, je dle naseho nazoru skutecne zbytecno a to proto, ponevadz podnikatele a take vlada ani v nejmensim neprispeli k odstraneni hospodarsky krise. Soude dle ruznych zprav, shoduji se vlada i podnikatele v tom, ze vyhradni obeti hospodarske krise maji byti delnici; nebol pro to mluvi okolnost, ze v ministerskych pokojich bylo methodicky vydano heslo, ze nutno systematicky provesti snizeni cen. (Sen. dr Heller [nem.]: Uz s tim zacali!) Tak jest. Od pocatku republiky prohlasovali podnikatele kazdeho roku, ktery mame za sebou, ze v tom roce stale jen velmi znacne doplaceli. Kdyz prislusny rok minul, poznalo se, ze bylo dosazeno velmi uctyhodnych zisku, o nichz nemozno jen rici, ze to jsou zisky lichvarske, nybrz nutno o nich rici, ze konsumujici obyvatelstvo bylo za jasneho dne okradano, aniz taskari byti nejak lapeni.

A jak je tomu nyni? Beze vseho priznavame, ze je hospodarska krise. Avsak je rozdil mezi hospodarskou krisi, ktera se jevi v nezamestnanosti delniku a tou, ktera se ukazuje u podnikatelu, a proto ve vsi forme prohlasujeme, ze je jeste mnoho podnikatelu, kteri pres hospodarskou krisi dosahuji velmi znacnych zisku, ze podnikatele, posuzujeme-li je jako celek, rozhodne nedoplaceji. Podnikatele hoji se proste na delnicich. Ridi se zasadou: maly obrat, velky zisk, a prichazeji pri tom k svemu. Proto jsme jiz zadali - a byli to zvlaste nasi pratele minuleho roku v poslanecke snemovne, - aby byl vydan zakon, jimz by bylo zabraneno, aby podnikatele nemohli bezohledne vyhazovati delniky na ulici. Vlada vydala narizen, jimz se propousteni delniku a omezovani vyroby ponekud stavi. Myslim, z se to vetsim dilem odbude na papire. Kdyby byla vlada ucinila v tomto smeru spatreni jiz roku minuleho, nebylo by doslo k tomu, aby mohlo byti tisice delniku libovolne propousteno. Nezapominejme na toto: Jestlize podnikatel dnes nebo zitra necha provoz 14 dnu v klidu a pak jej opet obnovi a to za zcela jinych podminek pro delniky, pak nelze vzdy tvrditi, ze tento provoz byl zastaven jen proto, ponevadz ho nelze hospodarsky jiz udrzeti, nybrz ze byl zastaven proto, aby byli delnici prohaneni, mzda jejich snizena, aby zivobyti delniku bylo jeste vice stizeno. Kdyby byla vlada sveho casu prijala nas navrh, nebylo by jiste, jak jsem jiz pravil, doslo k tonu, aby tolik delniku ocitlo se bez prace. Podnikatele nebyli by mohli libovolne zastavovati podniky, nybrz musili by si to rozmysliti, a bylo by se tak mohlo stati teprve v tech pripadech, kde to skutecne bylo nevyhnutelno.

Nuze, vlada take vydala sveho casu heslo o snizovani mzdy a rekla take samozrejme, ze udela neco, pokud jde o dane. Nestalo se nic. Vzhledem k danim jsme se skutecne odrakoustili, avsak nikoli ve smyslu dobrem, nybrz ve spatnem. Jeden pan kolega podal jiz vcera cislice, kdyz mluvil o pomeru dani u nas a v Rakousku pred valkou. Nerekl vsak, ktery rok mysli. Ucinil jsem zakladem vypoctu rok 1913. Tu je videti, ze v Rakousku minily v roce 1913 rozpoctove vydaje na hlavu obyvatelstva 118 zlatych korun. V Ceskoslovenske republice je to dle rozpoctu na rok 1923 bez investic 1425 K, Hledime-li k tomu, ze se take ve Svycarsku zvysily ceny a hledime-li ke kursu na curysske burse, je znehodnoceni koruny dnes 9¹/₂nasobne, odpovida tedy 1425 Kc castce 150 zlatych korun, tedy zvyseni ze 118 na 150 zlatych korun, to jest zvyseni o 32 zlate koruny nebo o 27.1%. Nase vydaje dle rozpoctu jsou tudiz o dobrou ctvrtinu vyssi nez ve starem Rakousku. Bylo by tedy nejvys na case, aby se take v tomto state myslilo na to, aby se kytice dani zmensila, a to nejdrive at co nejrychleji zmizi dan z obratu a z uhli. Pan ministersky predseda vsak pravi, z dan z uhli by bylo mozno sniziti jen tehdy, kdyby jeji snizeni bylo vyjadreno take cene uhli. Kdyz pan ministersky predseda tuto vetu vyslovil, prehledl rozhodne, ze 30% davka z uhli se prirazi k cene uhli. Tato dali z uhli cini u jamy z celkove ceny uhli 23%, stejne zda cena jeho stoupa nebo klesa. V tomto smeru je pan ministr financi mnohem uprimnejsi nez pan ministersky predseda. Pan ministr financi pravi zcela kratce, ze nejprve vubec nemysli na to, aby dan z uhli nizil. Za to vsak ma recept naprosto jiny: Nejprve museji sleviti majitele dolu na cenach a delnici na mzdach. Ze podnikatele pujdou dolu s cenami na ukor sveho prospechu, jiste pan ministr financi satu neveri. Co je prave na jeho vire, je okolnost, ze mzdy delniku a zamestnancu maji byti snizeny. V reviru ostravsko-karvinskem byly v posledni dobe mzdy snizeny o 30%. Dosud cinily mzdove naklady pri jednom metrickem centu 9 korun. Nyni budou ciniti si 6 kor. Podnikatele vsak snizili cenu uhli o 3 kor., ackoli podil mzdy na tom cini pouze 3 kor. Jestlize podnikatele, uhlobaroni v Moravske Ostrave, mohli nyni sniziti cenu uhli o 8 korun, byli by tak mohli ucinili liste jiz take v roce minulem. Jednou ta vec nebyla prave v poradku, bud minuleho roku nebo v roce tomto. Byl tu tedy proveden pouhy manevr. Kdyby byli podnikatele stale doplaceli, nebyli by mohli sniziti ceny uhli vice nez cinilo snizeni mzdy. Tomu tak neni. V severozapadnim hnedouhelnem reviru cinily nakladu mzdove v nynejsi dobe 375 korun pri jednom metrickem centu. Nyni maji klesnouti po poklesu mzdy na 260 korun. V Praze stoji metricky cent uhli hnedeho 28 K. Mozno to vsak vysvetliti jeste jinak. Stat dodava dosti velke mnozstvi uhli do Prahy, snad nejvetsi dil sveho uhli. Na statnich jamach je mozno pro priznive geologicke a strojni pomery, aby tam byly nejnizsi naklady mzdove. Na statnich jamach dobyva se cent uhli za 2,72 koruny. Pani senatori z vetsiny necht se zde v Praze informuji, jak draho stat sve uhli prodava. Tim jsem chtel dokazati, ze je nesmyslem, vice nez omylem tvrditi, ze mzdove naklady maji podstatny dil viny na tom, ze ceny uhli jsou tak vysoke. Tazi se tudiz cele vlady a zvlaste vsak p. ministra financi, zda se domnivaji, ze obrovskym snizenim cen bude nam umozneno, abychom prodali treba jen jediny cent uhli vice do ciziny? Nebot ze nemuzeme jiz prodavati nic do ciziny, ba ze my jiz ani lidi nemuzeme vyvazeti, ponevadz proste nejsme nikam vpusteni, souvisi s celkovou politikou statu. Rekli jsme s tohoto mista vice nez jednou, ze tento stat je statem vyvoznim a ze nutno pecovati o to, aby nebyl prumysl ohrozovan, ze se mu musi opatriti moznost odbytu. Tehdy se nam dostalo vysmechu, ba bdelo se nad tim, aby jiz ani jediny cent uhli neprisel do Nemecka a do Rakouska. Pan ministr verejnych praci byl dokonce interpelovan, kdyz dovolil dati nekolik metrickych centu uhli pres kontingent nekteremu z techto statu. Dnes tam uhli nepotrebuji, jednak ze tam uhli kupovati nemohou, ponevadz se nasledkem valutarnich pomeru prilis zdrazilo, a zvlaste ze i v Nem. Rakousku pecovali o to, aby se tam hospodarske pomery staly nesnesitelnymi. Co nasi produkci zdrazuje, lezi na jinem poli. Potrvaji-li dopravni tarify, potrva-li davka z uhli, dan z obratu a zistnost podnikatelu i v budoucnosti, pak nebudeme moci s cizinou konkurovati. My mame v Ceskoslovensku doslova nejvyssi dopravni tarify na drahach. Mozno ciselne dokazati, ze tomu tak jest. Pan kolega dr Stransky jiz predevcirem o tom podal zpravu. Svoje vyliceni omezil jen na vzdalenost 10 km. Zaridil jsem svuj popis na 200 km a vysledek jest tento: v Ceskoslovensku cini dopravni poplatky za 100 kg na vzdalenost 200 km 7,30 kor. Ucinim-li tuto castku rovnou 100, cini tarifni poplatek na stejnou vzdalenost dle stavu 1. zari v Italii 72%, ve Francii 67%, v Belgii 41%, v Nem. Rakousku 22%, v Nemecku 21% v Jugoslavii 19%, v Polsku 13%, v Uhrach pro cizi uhli 13% a pro domaci uhli 5%. Tak vypada v republice konsolidace zeleznic. Kdyby se chtel pan financni ministr zrici dane z uhli, usetril by vlastne take pan ministr zeleznic dobrych 300 milionu korun, ponevadz prece take ministr zeleznic musi tuto dan z uhli platiti. Jiz v tomto smeru by bylo mozno dopravne sniziti, aniz by v rozpoctu vznikl nejaky nepomer. Pan ministr financi vsak trva na svem nazoru a ctim zpusobuje, ze uhelnou dan musi platiti z dobre ¹/₄, temer ¹/₃ ministerstvo zeleznic. Vlada slibila pusobiti take v tom smeru, aby nejsirsi vrstvy obyvatelstva dostaly nejnutnejsi zivotni potreby za primerene ceny a dobre jakosti. To je kaucukove slovo, ktere mozno tahnouti a otaceti se vsech stran, pri nemz mozno si mysliti mnoho, avsak netreba si mysliti take nic. Ve skutecnosti nelze s takovym poddajnym slovem nic pociti, a faktem jest, ze se nestalo to, co vlada slibovala. Pro delnika jsou ceny zivotnich potreb primereny jen tehdy, jestlize nominelni vyse mzdy je tak velka, ze si za ni muze opatriti silnou stravu, dobry odev a zdravy byt. Nehlede k necetnym vyjimkam mozno vsak rici, ze jen velmi malo delniku dosahlo skutecne mzdy mirove, to jest, ze mzda nejvetsiho poctu delnictva stoupla mene nez ceny zivotnich potreb v celku. Bylo to blaznive pocinani, ze se pri nastalem poklesu cen pocaly jeste silneji snizovati mzdy, coz bylo vladou jeste podporovano. Pan ministersky predseda take rekl, ze nutno dbati toho, aby byl zvysen odbyt domaci, ponevadz tim mozno povznesti vseobecne hospodarstvi. Jak si pan ministersky predseda predstavuje zvysenou kupni silu, to vedi bohove. Rovnez neverime, ze vlada podporuje snizovani cen, aby povznesla kupni silu. Nejprve by bylo byvalo nutno, aby se mzdy pokud mozna udrzely na sve nynejsi vysi, aby se tak zvysila skutecna mzda a prekonala skutecnou mzdu mirovou. Mysli snad nekdo z luna vlady, ze se mozno zariditi na mzdu predvalecnou? Vime prece, ze jsme ve starem Rakousku meli nejnizsi mzdy, nejvyssi ceny potreb zivotnich a nejvyssi umrtnost. Chcete v tomto state zavesti opet takovy stav? Zda se, ze jste na ceste k tomu a proto neverime, ze snizovani cen ma byti podporovano jen za tim ucelem, aby byly realni mzdy zvyseny, ponevadz by se jinak neprikrocovalo soucasne ku snizovani mzdy. Ostatne to neni ani pravda, ze se maji ceny sniziti. Je to velmi pozoruhodne, chceme-li to zjistiti na nekolika prikladech. Na zacatku zari stalo kilo hoveziho masa 14 korun, hned na to uznalo ministerstvo zemedelstvi, ze domaci skot potrebuje zvlastni ochrany, ponevadz nesnasi nizkych cen. Pan ministr zemedelstvi tedy vydal 22. zari narizeni, jimz se dovoz dobytka z Jugoslavie proste zamezuje. Duvodem toho je, jako jiz tak casto, kulhavka. Jiz ve starem Rakousku hravala velkou roli. Bude-li jednou nektery historik zkoumati priciny valky, shleda take, ze kulhavka hrala pri tom velkou roli, a zda se, ze tato politicka kapitola kulhavky ma se prenesti take do Ceskoslovenske republiky. Vzdycky, kdykoli maso v cene nejak o nekolik haleru klesne, prohlasi se proste na zaklade predpisu veterinarskych, ze jugoslavsky dobytek je zamoren; on ma to nestesti, ze je pokazde zamoren, kdyz tuzemske ceny klesnou, a hranice se uzavrou. Totez, co plati o cenach masa, jez se dosud drzely na stejne vysi, plati konec koncu take o cene psenice. Dne 5. zari byla cena za 1 q psenice 150 K, 12. zari 155 K, 19. zari 160 K a 7. listopadu 170 K, Od 5. zari do 7. rijna stoupla tedy cena psenice za 1 q o 11 K. Den 5. zari jest pred narizenim vlady, tedy pred 9. zarim. Tehdy rekla vlada, ze bude pecovati o to, aby byly ceny snizeny. Vysledek nyni jest, ze v teto dobe cena psenice stoupla. Stejne ma se vec s americkym sadlem. Americke sadlo stalo 5. zari na prazske burse 1 kg 987 K, 7. listopadu 11,50 K, coz znaci stoupnuti o 16%. A tu ma vlada jeste smelost neustale prohlasovati, ze se snazi podporovati snizovani cen. O tom nam jiz vcera rekl neco kolega Donat, kdyz prohlasil, ze agrarnici budou musiti trvati na tom, aby byly opet zavedeny celni sazby mirove a to ve zlate mene, to znaci, ze agrarnici chteji miti 7 az 8nasobne clo jako plus ku zdejsi cene, jako dostavaji nyni. Tak se veci maji. Dle vcerejsiho kursu stal na americke burse 1 q psenice 156 K, Loco Hamburk prijde na 165 korun. Okamzite nevim, co stoji doprava z Hamburku sem, jiste vsak nestoji vice nez 9 korun. I kdyz ji pripocteme, muzeme zjistiti, ze je to priblizne taz cena, jak byla minuleho tydne prumerne znamenana na prazske burse, totiz 170 K. K domacim cenam snazi se tedy ziskati jeste dopravni naklady, a to jeste nestaci, nybrz nad to ma byti zavedena jeste celni sazba. A pri tom bylo jeste soucasne ohlasovano, pakli se tak nestane, ze domaci zemedelstvi zahyne.

Jestlize nekdo v tomto state prispiva k tomu, aby se v budoucnosti stalo zemedelstvi menecennejsim, pak to jsou v prvni rade strany koalicni, ktere se snazi vsi moci provesti program tak zvane pozemkove reformy. Cim vice malozemedelskych mist vytvorite, tim spise omezite produktivnost zemedelstvi. Tak dale nelze. Kdyz jste se rozhodli vyvlastniti velkostatky, meli jste pomysleti aspon na to, abyste je nechali v celku, aby byly vzdavany druzstevne, aby se mohlo rici, ze se kona kus socialisticke prace, o niz se mluvi take v ministerstvu. Avsak ze vsech tech veci nevidime niceho, nybrz jdeme cestou opacnou a myslime, ze cile dosahneme tim, ze domaci obyvatelstvo proste musi zaplatiti ucet. Pan ministersky predseda take slibil, ze znarodneni dolu a prirodnich pokladu bude i dale predmetem bedliveho studia. Predpokladam, ze pan ministersky predseda slovem tznarodneniT, jez prece pochazi ze zapadu, minil skutecne socialisaci. Pakli myslil tuto, pak smime zajiste rici, ze 27 akciovych spolecnosti, jez asi ovladaji sedm desetin veskereho hornickeho prumyslu republiky, budou miti velkou radost z toho, ze se otazka socialisace jeste dale rozvazne studuje.

Domnivam se, ze vlade a panu ministerskemu predsedovi nejde vazne o toto studium, nybrz ze to byla jen poklona, ktera byla ucinena pred stranami socialistickymi, kdyz se pravilo, ze se pred take mysli na socialisaci. Kdyz se cizozemskym uhlobaronum, kdyz hornici zapocnou mzdove hnuti a vzpiraji se souhlasiti se snizenim mezd, dostalo policejni ochrany a mohou si dovoliti zde v Praze vyvesiti vyhlasky, ze v zajmu nasi republiky nutno sniziti mzdy hornikum, myslim, ze to hodne silne, zvlaste kdyz si pomyslime, ze za valky neustale zadali, aby byli delnici postrileni a aby jednano s nimi jako s desertery. A to se deje, aniz se nekdo rozciluje, aniz se citi nekdo dotcen. Dale veci jiz nejdou a uplne to tedy souhlasi s tim, co jame prohlasili. Podnikatele budov to povazovati zajiste za potvrzeni, ze se socialisace necha proste padnouti.

V celku vzato, rekl jiz muj soudruh v politickem smeru, co melo byti receno. Dovolil jsem si jen rici neco ve smeru hospodarskem, avsak musime zajiste prohlasiti, ze nam vladni prohlaseni nevyhovelo ani v tom, ani v onom smeru, a ze za nynejsich pomeru nemuzeme jinak nez hlasovati proti vladnimu prohlaseni. (Potlesk na levici.)

Mistopredseda Kadlcak: Sdeluji, ze v senate kona se ministerska rada a ze jsou vsichni ministri pritomni.

Udeluji slovo panu sen. Rozkosnemu.

Sen. Rozkosny: Slavny senate! Predstavila se nam nova vlada, ktera potrebovala hlavne proto predvesti nam svuj program, ponevadz ti panove pochazeji z ruznych politickych stran, v tomto dome zastoupenych. Mam totiz za to, ze kdyby byli zasedali na ministerskych tavicich panove z jedne politicke strany, ze by se rozumelo to, co nam chteji rici, resp. jak chteji vladnouti, samo sebou. Ponevadz vsak jsou to panove z ruznych stran., tedy se to samo sebou nerozumelo a rekli nam proto jen zhruba, na cem se dorozumeli a na jakych kolejich se ma pohybovati kara, jiz chteji tahnouti. Myslim, ze je to poucne pro nas a pro veskere obyvatelstvo v nasi risi. Ti panove, kteri se dohodli, ze budou tvoriti vladu ceskoslovenskou, musili se dohodnouti na jistem programu, ktery natur sdelili, a o nemz rekli, ze ho chteji zachovati, a my jsme z toho mohli miti nauceni, ze v tomto state neni mozno, by vladla nejaka politicka strana jedna, nybrz ze je potrebi, kdyz se ma ten stat spravovati, aby vice stran politickych se o vladu delilo a aby vladly tak, aby pokud mozna vsem stranam, jez zastupuji, to vyhovovalo. To bylo asi zakladem sestaveni teto vlady a, kdyz to ma byti poucenim Take pro nas, myslim, ze z toho musime miti hlavne pouceni v tom smeru, abychom i my to zachovavali, coz vzdy nebyva. Pozorujeme na ruznych politickych schuzich, ze jedna strana druhou zlehcuje. V te pricine nase pomery mohly by se zlepsiti proti tomu, jak nyni vypadaji. Kdyz vsak vidime, ze sprava naseho statu jinak mozno neni, ze se musilo vice politickych stran sloucit, aby mohly tvoriti majoritu v zakonodarnych sborech, bez ktere neni mozno risi spravovati, nezbyva, nez uciniti navzajem jiste ustupky, zachovati jistou konciliantnost a chovati se navzajem tak; aby spoluprace byla pokud mozna nejlepsi. Myslim, ze kdybychom to dovedli, pusobilo by to take vychovne na nase obyvatelstvo, ve kterem je stale jeste mnoho sporu. V cem tyto spory pozustavaji, to vime. Ovladaji nas otazky, ktere nas ovladaly jiz v byvale risi, totiz hlavne otazky narodnostni, hospodarska a socialni, jez budou davati jeste dlouho smer nasi politice a ovladati mysl naseho obyvatelstva. Vidime i z debaty, ktera se o prohlaseni vladnim rozvinula, ze se tyka techto otazek. Je tedy na nas, abychom k programu vladnimu, ktery nam oznamila ve vladnim prohlaseni, zaujali zde svoje stanovisko. Je to snad dosti divne kdyz i se stran, ktere patri samy ke koalici, delaji se vytky prohlaseni vladnimu, nebo se pronaseji prani k tomu, co bylo v prohlaseni vladnim projeveno. Vypada to jako kritika, ale myslim, ze se to nema tak posuzovati, nybrz mam za to, ze my vsichni v tomto senate jsme povinni vlade rici, co si nase obyvatelstvo; nasi volicove, kteri nas sem vyslali, preji... (Sen. Matuscak: Nezapomente, ze v teto vlade maji agrarnici pojistene stanovisko.) Ja jsem jeste o agrarnich pomerech nezacal mluviti, snad pozdeji bude k tomu prilezitost. Zatim dekuji za upozorneni. (Veselost.) V prohlaseni vladnim oznamila nam vlada, ze ma skonciti doba slibu a vselijakych dorozumivani a ze ma nastati doba prace. Vlada ma za to, ze je potrebi risi drzeti a zvelebovati praci a zada nas, abychom ji v tom smeru byli napomocni. A to zajiste uzname vsichni za svou povinnost. Vlada prohlasuje, ze chce pecovati o zabezpeceni klidneho rozvoje vnitrnich, hospodarskych a socialnich pomeru. My to chceme take a myslim, ze bez rozdilu stran si vsichni prejeme, aby nase obyvatelstvo, vsechny jeho stavy, byly co nejspokojenejsi.

K tomu je treba, aby nase rise byla k jinym risim a hlavne sousednim v pratelskem pomeru. Usty pana ministra zahranici bylo nam zde receno, ze vlada bude v tomto smeru pusobiti.

Nesmime mysleti, ze kdyz jsme prodelali petiletou valku, ze jiz tim jsou valky odstraneny. Vidime, ze nebezpeci porad hrozi na vsech stranach a ze musime byti pripraveni na vsecko. Hlavni vec je, aby u nas doma pomery byly pokud mozno ustaleny. Tomu se prispeje nejlepe tim, kdyz vsechny stavy se semknou, aby vladu ve snaze o blahobyt obyvatelstva co mozna podporovaly. I veskere obyvatelstvo chce jako vlada miti usporadany vnitrni pomery.

Posledni dobou zajima nas nejvice krise prumyslova, ktera se veskereho naseho Obyvatelstva tezce dotyka. O ni se tak z vetsi casti mluvi ve vladnim prohlaseni a take skoro vsichni recnici se ji zabyvali. Bylo zkoumano, v cem nase krise zalezi, a se vsech stran bylo naznacovano, ze jsou to valutarni pomery, ktere ji zavinily. O napravu bychom se vsichni zajiste radi pricinili, ale je tezko najiti prostredky. Vlada sama ve svem prohlaseni podotkla, ze nase dane jsou velike, coz je pricinou takoveho zdrazeni nasich vyrobku, ze nemuzeme do ciziny prodavati. Nehlede k valutarnim pomerum u nas a zejmena v sousednich risich, mame take drahou vyrobu proto, ze mame vysoke dane, vysoke samospravne prirazky vseho druhu, a kdyz jeste uvazime, ze nase valuta je lepsi u nas nez v sousednich statech Nemecku a Rakousku, nejlepsich to odberatelu nasich prumyslovych vyrobku, snadno se domyslime, ze je stav naseho prumyslu tezky a ze vsichni se musime priciniti o napravu.

Vsichni recnici naznacili cesty, kterymi s to ma diti: snizenim dani zejmena davky z uhli, ktera nejvice obyvatelstvo tizi; ac do jiste miry byla jiz snizena, a snizenim davky z majetku ktera se nyni plati. Byla zavedena r. 1919, kdy ceny nemovitosti byly naramne vysoke: Proto ten prirustek ceny u zemedelstvi a nemovitych statku je vlastne fiktivni.

Nyni zase maji nemovitosti daleko mensi cenu nez 1. brezna 1919; Proto davka z prirustku na majetku, zejmena u nemoviteho statku, u zemedelstvi, skutecne je neopravnena, a je tedy pochopitelno, ze veskere obyvatelstvo zemedelske se domaha toho, aby davka byla pokud mozno snizena, zejmena pokud jde o dan z prirustku. Jestlize pan ministr financi splni svuj slib, tedy ocekavame, ze i v te pricine se nejaka naprava stane, ponevadz je skutecne potrebi, aby se stala.

Vlada nam take pripovedela, ze se pricini o to, aby podklad pro vymerovani dani byl budoucne pokud mozno jiny nez doposud, aby nebyly dane tak rozptyleny. Mame nyni tolik dani. (Hlas: 49!) a ja jiz jednou ve slavnem senate pravil, ze by nejaky berni urednik snad ani nedovedl vypocitati vsechny dane, jez se predpisuji a vybiraji, a v tom jiste je velika nesnaz a nesrovnalost a take pro obyvatelstvo je to velice obtizne, ponevadz nyni, kdyz se neplati dan u berniho uradu a nedava se na to potvrzeni, nevi nikdo, co vlastne ma platiti. Deje se to tak, ze kazdeho ¹/₄ roku prijde exekutor do obce a rekne, tolik mas platiti. Nebyva to malo, ponevadz je v tom obsazena prirazka autonomni, a dohromady to dela velikou sumu, takze takovy baracnik musi platiti tisic korun za ctvrtleti prave uplynule. Opravdu by bylo zadoucno, aby dan byla jednotna a nerozptylena, aby nebylo 49 dani, jez bylo prave receno. Myslim, ze to neni tak jednoduche, ze kdybychom se sesli dohromady a radili se, jak ma jednotna dan z prijmu vypadati; bude si to predstavovati kazdy jinak, a bylo by se tezko o tom domluviti. Pan ministersky predseda slibil sice; ze do roku 1924 bude reforma danova provedena; pral bych mu x duse, aby byla provedena. Myslim vsak, ze to nebude mozno, a jestlize svoje sliby jinak dodrzi, v tamto smeru nebude s to je dodrzeti, ackoliv by pro obyvatelstvo to bylo velmi dobre, kdyby to bylo mozne. (Hlas: A pro stat take!) Ano, pro stat take!

Ja bych znovu apeloval, kdyz mame noveho ministra financi, aby se postaral o to, aby kazdy poplatnik dostal predpis Bane. Vim, ze u pozemkove dane to neni mozne pro pristi rok; ale kdyby letos na konci roku kazdy dostal od berniho uradu trebas jen listek, na kterem by bylo napsano, kolik zaplatil r. 1922 na jednotlive dane a prirazky, bylo by to pro pristi rok voditkem. Podle zakona manie platiti ctvrtletne dane; kdyby mel takovy listek, nemusil by cekat, az prijde exekutor, aby rekl; ze ma tisic nebo dva zaplatiti, nybrz vypocetl by si to podle listku sam. Snad je to vec malicherna, ale pro poplatnictvo velice dulezita, nechalo by se to velmi snadno takovymto zpusobem spraviti, nebot berni urad musi vedeti, kdo ma co platiti, a bylo by to jednodussi, aby se to kazdemu poplatnikovi na konci roku oznamilo a podle toho by platil pristi rok a konci roku pripadne vyrovnal rozdily, ktere za rok snad ve vysi nekterych dani, na pr domovni u poplatnictva se staly. Tim by se cela otazka velmi zjednodusila nejen pro poplatniky, ale i pro berni urad; nebot nebylo by potrebi posilati tolik uredniku ven vymahati dane nebo sdelovati poplatnikum, kolik maji platiti, kolik maji nedoplatku. Tim by se usetrilo ve sprave statni pri vymerovani dani. (Vyborne!)

Slavny senate! Mne se zda, kdyz se zabyvame otazkou krise, ze se vsechny pricny teto krise dosti stejnomerne neocenuji. Jako jsem se zminil o tom, ze bychom se nedomluvili, jak ma jednotna dan vypadati, tak take myslime, ze i zde je oduvodneno, ze nazory jsou tak ruzne. Ale necemu nerozumim prece. Nas prumysl domaha se nyni velice houzevnate napravy, a to dle meho nazoru jednostranne. Domaha se napravy jen pokud se tyce vyvozu. Porad slysime, ze se ma vladu stat postarat o to, aby se vyvoz vselikych prumyslovych vyrobku usnadnil. Ale velice zridka slysime, po pripade vubec neslysime, ze se ma stat a vlada starati take o to, aby se nakupni sila domaciho lidu podporovala. Ovsem rekne se mi z jistych politickych stran, ze nakupni sila ma se podporovati tim, ze maji byti vysoke mzdy. A ja uznavam take, ze cim je mensi mzda, tim ze poplatni sila je mensi. Nechci nikomu krivditi, ale podle meho nazoru se chybuje, ze neocenuje se dosti poplatni sila take u zemedelskeho obyvatelstva, ta se podcenuje velice. Vcera jsem se divil, kdyz jeden z panu recniku odhadoval pocet zemedelskeho delnictva na 30% naseho obyvatelstva. Myslim, ze ho pokara z nepravdy statistika, az ji budeme miti, o povolani jednotlivych trid obyvatelstva. Mam za to, ze nejmene 50% bude obyvatelstva, ktere se zamestnava zemedelstvim, a ze tedy odhad 30% je daleko od pravdy. Tak se tedy na tuto zalezitosti pohlizi a nic nehledi se k tomu, aby i zemedelske obyvatelstvo mohlo kupovati. Zasl jsem predevcirem, kdyz jsem cetl v jednom casopise - poznamenal jsem si to, ponevadz to bylo od jednoho narodohospodare, ktereho si velice vazim - ktery napsal: tObchodni politika nesmi smerovati k tomu, aby se nalezite zvetsila vykonnost zemedelske vyroby, ale aby produkce pudy byla maximalni.T tNesmiT Nemohu tomu verit a mam za to, ze je to chyba tisku, ze tam melo byti tmusiT smerovati k tomu atd. Rad bych videl narodohospodare, ktery aby s tim souhlasil, aby vyroba domaci, at v kteremkoli smeru, ale v zemedelskem smeru je to nejdulezitejsi, - nemela vzrustati, nebot je tak dulezite, abychom s potravinami byli sobestacni. V tom ohledu videli jsme to ve valce a vidime to pri kazde prilezitosti, ze jest v prvni rade zapotrebi, abychom jich meli dosti. Proto se divim, jak se muze napsati, ze obchodni politika nesmi k tomu smerovati. Naopak, musi k formu smerovati, abychom nemusili vyvazeti penize, ktere v prumyslu vydelame, za zemedelske vyrobky. Mam za to, ze v te veci je potreba korigovati. Nechci sve mineni nikomu vnucovati, ale musime o tom klidne uvazovati. Neni potrebi se rozcilovati. K cemu povede takove jednani se strany vlady a statu. Nikdo na svete, at je to prumyslnik nebo zemedelec nebo jakykoliv vyrobce, nevydava na mzdy a opatreni stroju vice, nez ma. Po te strance je kazdy s tim svym, co ma velice brzy hotov, kdyz ma brati z hotoveho. Proto take u zemedelcu se samo sebou rozumi, kdyz se utlouka ta vyroba zemedelska, kdyz se ji nevenuje pozornost, naopak musime rici, ze se delaly vselijake veci, ktere byly, nechci rici, - bylo by to snad prikre tvrzeni, kdybych rekl, ze se to delo umyslne - ale bylo to proti stavu zemedelskemu namireno a delalo se to. Tak na pr. roku 1921 bylo podle zpravy v novinach nakoupeno obili 7,900.000 metr, centu za 4.537,000.000,- korun, stat platil tedy za 100 kg obili prumerne 574 korun. Obili toho nebylo v Ceskoslovenske republice potrebi, ponevadz jsme meli obili r. 1921 dosti. To bylo zakoupenu, ja myslim, k vuli tomu, aby se snizila domaci cena obili, nechci rici k vuli tomu, aby se utloukalo zemedelstvi, abych nevypadal prikre. Ale tim byl poskozen ukrutne stat, nebot nase uroda drivejsi z r. 1921 dostacila k nasi vyzive. Stat platil 574 korun za 100 kg obili, ktere by byl dnes koupil za 130 korun, tudiz byl poskozen pri kazdem metr. centu o 440 korun.

To prece je pekna suma, o kterou statni rozpocet mohl byt usetren. Kdyz se chtela sniziti cena zemedelskych vyrobku, snad to mohlo byt oduvodneno z jistych smeru, ale se stanoviska zemedelskeho je to nemozne. Slavny senate, necht nikdo nemysli, ze rolnik je nevycerpatelny, nemuze, prave tak jako prumyslnik, dati nic vice do sve vyroby, nez kolik ma, a jestlize se takovym zpusobem bude v nasi republice hospodariti, jestlize se takto bude utloukati nase zemedelstvi, bude to miti za nasledek, ze vyroba zemedelska bude stale klesat a ze misto intensivniho hospodareni pokroci se o krok zpet k hospodareni extensivnimu, ze misto prumyslovych plodin, ktere nyni pestujeme, a na ktere nejsou odkazani jenom rolnici, nybrz take jine tridy, ktere pracuji ruznych prumyslovych zavodech, ze tyto plodiny budeme musiti nejdrive vynechati, ze tam, kde ted roste repa, budeme musiti nasiti travu a pasti tam dobytek. A bude-li to na prospech nasemu statu, ta davam slavnemu senatu na uvazenou. Nejde tu jen prospech zemedelstvi, o okamzity prospech kohokoliv, nybrz o velice vitalni zajem statu. I ten stat je v zajmu sebezachrany a vlastni prosperity nejen zemedelstvi, ale i veskereho obyvatelstva povinen uciniti napravu aspon potud, pokud sam zavinil zdrazeni vselikych vyrobku. (Vyborne!)

A tu jsem u jednoho bodu, ktery nemohu nechati bez poznamky. Slavny senate, narikali jsme dlouho a narikame jeste na drahotu. Skutecne nas tizila a tizi, ale ovsem kazdy ji vidi u toho, co sam kupuje, a ne u toho, co sam prodava. Myslim, ze neumim dokladati, ze zemedelske vyrobky byly te pricine prve, ktere slevily. Po znich byla u nas cena hod svetovou paritou a tedy je potrebi, abychom v te pricine uvazovali, co se ma v budoucnosti zaridit, aby tyto pomery byly lepsi. A tu si dovoluji podotknout, ze vlastne zakonodarne nase sbory maji velikou vinu na tom, ze zdrazeni nastalo. Neni k ocekavani - necht si nikdo nemysli - ze cokoliv bude se u nas prodavati za predvalecne ceny, jak casto po tom touzime, to neni mozne, kdyz jsme zavedli 8hod. pracovni dobu a vselijake tak zvane socialni zakony, - ja nejsem proti nim, preji kazdemu co mu patri - ale nikdo nema mysliti, ze je mozne vyrabeti tak lacino jako se vyrabelo pred valkou (Hlas: Tak jest!), ponevadz pribyly ke vsemu vysoke clone a za druhe vsechna ta opatreni socialni. Nesmime si, panove, mysliti, ze ta je bezvyznamne. Na pr. dosti bezvyznamne se zda byti i nemocenske pojistovani u zemedelcu. Prosim, to jiste honi bez vyznamu, kdyz to dela vic u zemedelskych delniku, nez delala jejich mzda pred valkou. O tech mzdach ani nemluvim, ty musi byti primerene upraveny nasim pomerum, ale neni mozno potom prodavati zemedelske vyrobky za predvalecne ceny, kdyz zrizuji se narizeni a zakony, jimiz uvaluji se takove veci na zemedelce, jez v jinych zemich nemaji. Tu prichazim na jednu vec, jez snad narazi leckde na odpor. Ale nic platno, musi byti take resena. Kdyz my mame vselijaka zarizeni, ktera v jinych zemich nemaji, zejmena v tech, ktere jsou nam, pokud se tyce zasobovani zemedelskymi plodinami, konkurenta, tedy myslim, ze je svatou povinnosti naseho statu, aby vyrobu zemedelskou chranil alespon tou merou, jakou merou se mu ukladaji vyssi povinnosti, nez jake maji v sousednich statech konkurenti, ponevadz, jestli se o to nepostara, aby v te veci byla poskytnuta ochrana, neni mozno, aby nase zemedelstvi konkurovalo se sousednimi staty; zemedelci sami odtamtud nam mohou velice lacino privazeti vyrobky a nasledek toho jest extensivni hospodareni, o nemz jsem se zminil a jez v zajmu statu nedopustiti je svatou povinnosti jak vlady, tak i nasich zakonodarnych sboru. (Hlasy: Tak jest! Vyborne!) A jeste na jednu vec bych poukazal, ktera zejmena minuleho roku i letos, jak jsem rekl, nepriznive pusobila. Vlada, neb aspon jiste kruhy to docela urcite dokazaly. Byl to vyvoz jecmene. Vazeni panove, ja mam za to, ze je v zajmu nejen vyrobcu, ale zejmena take statu, aby vsechny veci ve state, pokud jsou zbytecny, se zpenezily. Nez u nas se tak nepostupovalo. Pokud se tyce vyvozu jecmene, podotykam, ze se vyrobe naseho jecmene, ktery je svetoznamy a skutecne hledan v cele Evrope, ode davnych dob venovala velika pozornost a ze zejmena pri uzavirani obchodnich smluv s Nemeckem vzdycky se velmi dobre o tom uvazovalo, jak to zariditi, aby byla moznost vyvozu naseho jecmene do Nemecka a aby take, ponevadz nam na tom zalezi, vyvoz jecmene byl mozny - a pri tom take nase sladovnictvi prosperuje - uvazovalo se vzdycky o tom, jak zariditi, aby ten pomer mezi clem sladu a jecmene byl v jiste parite, aby byl v priznivem pomeru a hledelo se pokud mozno nejvice vyvoz podporovati. Co vsak u nas se stalo? U nas vyvoz jecmene byl jednoduse minuleho roku zakazan a 60.000 vagonu jecmene a myslim, ze i vice - se nemohlo vyvazeti proto, ponevadz vlada dala monopol k vyvozu nekolika lidem, kteri ovsem nemeli zajmu na tom, aby jecmen byl vyvazen, nybrz aby za ten jecmen pro svoje ucely nemusili nic dati. Bohuzel, letos nejsou pomery lepsi a vyvoz jecmene je jeste vazan na vyvozni povoleni. Myslim, ze urad pro zahranicni obchod jest uplne zbytecny, a bylo by dobre, kdyby v zajmu statu a nasich vyrobnich trid byl odstranen. Vsechno na svetu ma jakousi setrvacnost, pud sebezachovani, a myslim, ze ten urad z pudu sebezachovani se hledi take udrzeti. Bylo by si prati, aby vlada co nejdrive v te pricino udelala poradek a uradu pro t. zv. zahranicni obchod se zbavila, ponevadz ho nemame skutecne v nynejsi dobe potrebi.

A kdyby to s vyvozem jecmene melo zustati jako nyni, je tim umyslne poskozovano nase jecmenarstvi a take republika, ponevadz vzdy za jecmen, ktery zna svetovy vehlas, utrzilo se dosti mnoho penez ktere mohly jinak ve prospech statu se upotrebiti. Bylo by si prati, aby v teto pricine do budoucna nastaly jinake pomery, nez jake jsou posavad.

Co se tyce teto zalezitosti, ochrany celni, bych jeste poukazal na jednu vec, a to, ze neni asi daleka doba, kly se bude jednati o uzavirani obchodnich smluv s cizimi staty. Takovemu uzavirani obchodnich smluv musi predchazeti sestaveni autonomniho tarifu, k cemuz budou povolany zakonodarne sbory, a tu bych velice litoval, kdyby v autonomnim tarifu nemela byti zavedena cla na zemedelske plodiny. Dovoluji si tento svuj nazor oduvodniti tim, ze z toho nenasleduje, ze cla, ktera v celnim tarifu budou, neb by mala byti obsazena, nemuseji byti vybirana, ale nevyhnutelne potrebujeme, aby v autonomnim celnim tarifu byla cla na zemedelske plodiny, abychom oproti snad Uhram. Rumunsku a jinym statum, ktere k nam chteji zemedelske plodiny dovazeti, mohli pri uzavirani smluv delati koncese a ovsem z toho vymahati protikoncese, pokud se tyce vyvozu nasich prumyslovych vyrobku. (Tak jest!) Je to dulezite a neni dosud u ruznych lidi pro to pochopeni, ponevadz casto nedelaji rozdilu mezi tarifem autonomnim a celnim nebo obchodni smlouvou, coz je veliky rozdil.

Proto je potrebi pomysleti na to, pokud se tyce sestaveni autonomniho tarifu, aby bylo pamatovano na zabezpeceni nasich pomeru na celni care. Musime si byti vedomi toho, ze nase pomery vzhledem k ruine valuty v sousednich statech, zejmena v Nemecku a Rakousku, jsou tak snizeny, ze clovek tezko si predstavi, ze by mohly byti horsi, a proto musime se snaziti, pokud je v nasi moci, co muzeme si opatriti, abychom si opatrili, aby se nam nemohlo vytykati, ze se ve smlouvach neco opomenulo.

Ke konci bych rekl nekolik slov k tomu, cim se zabyval v senate pan ministr financi. Souhlasim s nim uplne, kdyz pravil, ze bude jednou dobre, kdyz budeme vedeti, kolik obnaseji nase mezinarodni uvery. Pokladal jsem od pocatku za lehkomyslnost, rekl bych trestuhodnou, kdyz se kupovaly vselijake predmety za miliardy a nikdo se nestaral, jakym zpusobem a kdo je zaplati. Bude dobre, kdyz to jednou budeme vedet, a pan ministr financi se o to postara, aby to prislo do poradku. Prisla nam ovsem nase valuta po te strance k dobru, a pokud se tyce zaplaceni, budeme na tom lepe, nez kdybychom byli platili hned. Nevedeli jsme a nemohli jsme ovsem tehdy vedeti, jak veci dopadnou, ale meli jsme v tom pripade, abych tak rekl, dobry osud.

Uznavam dale take za vhodne, kdyz nam rekl pan ministr financi, ze budou rozdeleny vydaje na osobni a vecne, ponevadz myslim, ze bude v tomto ohledu lepsi kontrola. Zejmena slibil pan ministr, ze vlada predlozi navrh zakona, ktery by mel za ucel zabezpeciti, aby podniky statni zurocily kapital statem do nich vlozeny a jeho amortisaci podle zasad obchodnich. V te veci potrebujeme skutecne, aby se stala naprava. Mozna, ze jsem zpatecnik, ale ja bych na priklad lazne nekupoval a nevyhazoval za ne penize. Ponevadz znyslim, ze je to luxus zejmena kdyz se to kupuje tak jako posledni rok, kde se miliardy a miliony vyhazovaly. Takovych podniku bych statu nepral a proto se na takove podniky muj apel na pana ministra nevztahuje. Muj apel se vztahuje jen na takove podniky, ktere stat musi provozovati nebo provozuje, zejmena zeleznice, na zeleznicich nam musi obzvlaste zalezeti, a bylo by dobre; kdybychom nemuseli na ne ty dva miliony denne doplaceti, a kdyby nekryly svymi prijmy samy. Mam hlavne na mysli drahy, ktere ukazuji nejlepe, jak se hospodariti nema. Vim, ze vyvesti podnik z bahna neni tak lehke, a ponevadz ocekavam jeste radikalnejsi opatreni, ktere se ukaze nutnym, myslim, ze to dale tak jiti nemuze, ponevadz deficit na draze je jiz takovy, jaky pred valkou by byl cinil cely statni rozpocet. Kryti to stale z kapes poplatnictva je nemozna a myslim, ze by bylo v zajmu samych cinitelu, zucastnenych na sprave drahy, aby se pricinili o to, aby nasli cesty k tomu, aby nase drahy nebyly pasivni. O jinych podnicich to plati ovsem take. Bohuzel, dosud jsem prilisnou uzkostlivost neshledal. Naopak, pozoroval jsem, ze vselijaci panove, kteri by meli dozirati k tomu, aby drahy vynasely, pokladaji to jen za dobre umisteni, a snazi se o to, aby vsichni, kteri u drahy jsou, se meli dobre. Ale jak stat pri tom pochodi, na to nehledi nikdo. Proto by se doporucovalo hledati cesty k tomu, aby vedouci osoby mely zajem na usporach, kterych by se dalo dosahnouti v podnicich jejich spravam sverenych. Kdyby pan ministr zeleznic na pr. s temi jednotlivymi reditelstvy smluvil, ze na usporach, jichz se v zeleznicich dosahnou, budou zniti jakysi podil, da se ocekavati, ze by alespon nekdo premyslel, ponevadz, kdyz ty veci jsou tak, jak jsou, jest to vlastne podnik bez pana, o ktery se nikdo nestara. Kazdy podnik potrebuje nekoho, kdo by zan myslil, co se ma podniknout, aby byla prosperita a aby podnik neco vynasel. Jestlize podnik takoveho myslitele nema; nemuze to s nim byti dobre. V nejhorsim pripade je potrebi zainteresovati nekolik lidi, kteri by to mysleni si vzali na starost; a zda se mi, ze bychom se takto domohli snad lepsich uspechu nez dosud. (Hlas: Dej Buh!) Konecne bych jeste jednu radu dal panu ministrovi financi, ktery sliboval, zena vsechny strany se bude setriti. Ja jsem totiz s podivem shledal, kdyz jsem dostal do ruky nas rozpocet, ze tam jeste strasi ministerstvo zasobovani, ktere naprosto nepotrebujeme, kdyz se dovedeme zasobovati sami velice dobre. (Hlas: Jeste lepe!) kdyz ono, jak se chova, mysli, ze ma za ucel rozestvavati lidi mezi sebou a delati ruznice. Takove ministerstvo nepotrebujeme (Tak jest!) a proto bych radil panu ministrovi, aby v te pricine take udelal poradek, a myslim, kdyz zacne o te veci uvazovati, ze uzna, ze jeste trebas i nejake jine ministerstvo, nejaky jiny urad centralni by se mohl zrusiti a jiste by to nasemu statu neprislo ke skode. (Souhlas.)

Jmenem strany, za kterou mluvim, prohlasuji, ze vladni prohlaseni bereme na vedomi. (Vyborne! Potlesk.)