Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 131. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena ve 14 hodin 15 minut.

Pritomni:

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr PrikryI, Low.

118 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda SvehIa; ministri: dr Benes, dr Dolansky, dr Franke, Habrman, Malypetr, dr Markovic, dr Rasin, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Churavosti omluvil se predseda Karel Prasek.

Navrhuji, aby udelena byla zdravotni dovolena a to na dobu 14 dnu p. sen. Hrejsovi a sen. Barthovi.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Dovolena se udeluje.

Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1469. Vladni navrh zakona o zevni uprave predmetu statem vydanych neb podporovanych a vyznamnych po strance vytvarne nebo verejneho vkusu.

Z predsednictva prikazano:

vyboru brannemu a rozpoctovemu:

Tisk 1464. Vladni navrh zakona o rozsireni ucinnosti zakona ze dne 10./VII. 1922, cis. 277 Sb. z. a n., kterym se upravuje placeni nahrady pri trvalem ubytovani vojska v roce 1921 a 1922, na placeni nahrady pri trvalem ubytovani vojska v roce 1923.

vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1468. Vladni navrh zakona, kterym se meni ustanoveni trestnich radu o tom, kdo ma pravo byti posluchacem verejneho hlavniho liceni.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu, to jest

pokracovani v rozprave o prohlaseni vlady a o nalehavych interpelacich c. t. 1465 a 1467.

Recnici:

pro: sen. dr Soukup, sen. Klofac, Donat, sen. Rozkosny, sen. Valousek, sen. dr Karas, sen. Jilek.

proti: sen. dr Ledebur-Wicheln, sen. dr Koperniczky, sen. dr Naegle, sen. Karl Friedrich, sen. Zuleger, sen. dr Kovalik, sen. Wallo, sen. Thor.

Udeluji slovo prvemu recniku sen. KIofacovi.

Sen. Klofac: Slavny senate! Jestlize dnes predstavuje se nam nova vlada, nepotrebuji za svou stranu zvlast opakovati politicke jeji kredo, nebot zustava v platnosti stara koalice a vlastne vymenili se jen nekteri ministri. Ale situace mezinarodni a zejmena situace v nejblizsim nasem sousedstvi stava se cim dal povazlivejsi a jiz proto je treba, aby nase parlamenty techto abnormalnich pomeru vcas si vsimly - a konecne ukazuji se i u nas v republice zjevy, ke kterym politicke strany musi zaujmout jasne, presne stanovisko.

Vyvoj orientalni otazky, pri kterem jsou sice biti Rekove, ale pri kterem nedopadaji pokud Balkanu se tyka dobre take Slovane je jiste necim, nad cim treba se zamysliti. V Male Asii odehralo se neco vic, nez Evropa z velke casti neinformovana, se domniva, a snad ani Francie, ktera tady stala na jinem stanovisku, nez Anglie, dnes jeste nechape, ze vitezstvi Kemal-pasi neni vitezstvi Turku nad Reky, nybrz, ze jest to vitezstvi panislamismu, ktere dnes v prve rade bude neprijemno Anglii, ale drive nebo pozdeji take Francii, jejiz Mohamedani v severoafrickych koloniich nebudou na konec jednati jinak, nez vudcove panislamismu v Asii. Co se v posledni dobe v Asii odehrava, je udalost epochalniho vyznamu, abych uzil prirovnani, je to asi takova ohromna a prekvapujici udalost, jako kdyby caristicke Rusko najednou pres noc byvalo se stalo statem demokratickym a sdruzilo vsecky slovanske narody a staty ve vseslovanskou panslavskou organisaci.

Ja prave Turky mam velice rad, ale v zajmu pokoje, rekl bych, v zajmu pacifistickem by bylo, aby ponechan jim byl volny rozvoj v Asii, ale ne v Evrope. Tady muze byt pocatek novych sporu a valek.

Muze-li byti jeste nekde nas hlas slysen, pak prosim, aby velmoci problem Thrakie neresily lehkomyslne a zejmena, aby neznemoznovali Bulharum pristup k mori, aby jim neupirali pristav v Dedeagaci. A jako jsem byl stasten, kdyz prijeli k nam v techto dnech poslanci jihoslovansti, protoze jsou to manifestace pro zajisteni miru a ne akce utocne, prave tak jsem rad, kdyz nyni v Belehrade sejdou se sef vlady bulharske a zastupcove vlady Srbu, Chorvatu a Slovincu, protoze - at uz maji Srbove sebe trpci vzpominky na minula leta - na konec musi slovansti narodove mysliti na budoucnost a dohodnouti se o positivnim programu budoucnosti.

O tom, co se stalo v Italii nebudu mluviti, trebas nelze se zavrenyma ocima divati se na podobne udalosti a na jejich mozne nasledky. Mussolini byl v dobe naseho osvobozovaciho boje nasim spojencem a spolupracovnikem, ministr Benes, Hlavacek a jini, kteri v Italii opracovali, jsou mu jiste povinni diky za jeho zurnalistickou, organisacni i politickou spolupomoc, ale ted musime se svym konecnym usudkem byt jeste velmi zdrzelivi. Jedno je jisto: jako bolsevictvi je zjev ciste a typicky rusky a nemuze nikde jinde byti ani napodoben, tak i fasismus je zjev ciste italsky a je mozny jen v Italii. Neni zadne pochybnosti, ze fasism je dite bolsevismu, ne levobocek, jeho prave, vlastni, plnokrevne dite. Napred pred dvema roky musilo prijit bolsevicke zabirani tovaren a komunisticky terror a pak teprve byl mozny fasistu. Vlada niceho nedelala, kdyz radili komuniste, urady take byly passivni, kdyz radili fasiste a kdy vlastne radila v zemi stala obcanska valka. Kde kdo tpracovalT na vlastni pest a nasledkem toho byl vseobecny neporadek. Byla tu stala zmena vlad a politikove nechteli prijimati uz ani funkce ministru. Socialisticke strany mezi sebou se rvaly a na konec byl vitan tedy ten, kdo ukazal silu a slibil poradek. A k tomu treba vzit v uvahu i italsky temperament.

Divam-li se na nase pomery, na to, jak nas mlady stat se vyvijel, pocitujeme pychu a radost, ze pochopitelne detske nemoci nasi nove zrozene republiky byly leceny zcela jinak. Jestlize socialismus v Italii svemu statnimu poslani po valce neporozumel, u nas socialisticke strany okamzite a bez vahani daly veskere sve sily k disposici republice nebojic se popularity, v nejhorsich dobach, kdy rozvrat z Ruska a povalecna demoralisace radily vsude kolem nasi republiky a snazily se, rozkladne pusobiti i u nas, kdy vsade kolem nas tekla krev, nase socialisticke strany pochopily svou narodni a statni odpovednost a vsude ve statu i v obcich postavily se na stanovisko demokracie, legalnosti a poradku a tim pro nas narod a pro nas mlady stat vykonaly dilo, ktere neni dnes jeste dosti oceneno a ktere nekdy teprve oceni objektivni historie. (Tak jest!) proto je to nepoctivosti, je to fixlovanim, kdyz nektere mestanske listy porad jeste pred svymi ctenari nedelaji rozdil mezi socialisty a komunisty a kdyz ani toho nevidi, ze jsou u nas socialiste, kteri vubec ani nestoji na stanovisku marxistickem jako jsou i ve Francii a v Belgii, socialiste, kteri na marxismu nestoji. Vzpomente si na rok 1918 - co by se byvalo uz tehdy stalo s nasi mladou republikou, kdyby proti elementum rozkladu nebojacne nepostavil se socialismus konstruktivni. A kdo pomerne nejcetneji zastoupen byl v radach tech, kteri na Slovensku bojovali proti madarskym bolsevikum? A kdo loni prvy mobilisoval branne sily naroda; kdyz doslo k puci excisare Karla? A nasi komuniste mohou si po vsem tom; co stalo se v Bavorsku. Madarsku a ted v Italii na prstech vypocitati, co by se stalo, kdyby byval na pr. podaril se jejich predlonsky puc!

Z takovych detinstvi a do nebe volajicich hrichu proti lidskemu rozumu rodi se jen reakce a ona nasledkem toho, ze socialisticke strany nesjednotily se na jednotnem proziravem postupu a rozbily se v ruzne frakce nepratelske, ukazuje se oproti roku 1919 i u nas, a jestlize nevitezi jako jinde, pak je to jen tim, ze dve velke socialisticke strany postavily se na pudu republiky a neboji se odpovednosti ve vlade.

Dobre armady jiste, jak dnes pomeru kolem nas jsou, potrebujeme - ale nejlepsi obranou nasi republiky je nas pracujici lid a jak pomery v lidu znam, kdyby republika bula ohrozena, ani sto Munu a jinych agentu z Moskvy placenych by tomu neprekazili, aby i ti kteri prihlasili se k praporu komunistickemu, protoze tady slyseli nejsilnejsi slova, neuchopili by se zbrane proti kazdemu, kdo by nasi republiku chtel ohrozovati. Proto je to primo hloupe, kdyz vlastenectvi stavi se jako neco, v jehoz jmenu musi se potirat socialism, kdyz je jasot v nekterych novinach, dostanou-li u nas nebo za hranicemi socialiste o par hlasu nebo o nejaky mandat mene - panove, je to hloupe a je moc hloupe, protoze patrne si nekteri panove neuvedomuji, jak velke zasluhy o stat a narod maji nase strany konstruktivniho socialismu a velmi rychle zapominaji, ze legie tvorila zdrcujici majorita socialistuv, ze na popravisti hynuli oni a take u nas oni to byli, kteri hrdinne podstupovali za sve narodni presvedceni smrt a konecne jen politicke deti nemohou v dnesni mezinarodni tezke situaci nevidet te dulezite ulohy, pred kterou v zajmu sveho naroda postaven byl ceskoslovensky proletariat, aby pri poradach internacionalnich svazu socialistickych, pri nichz otazka revise mirovych smluv casto bude se ozyvati, nalezite pripraven hajil zajmy nasi republiky a naseho naroda.

Nas pracujici lid ma pravo na uctu celeho naroda. On nepostavil nekriticky a jednostranne zajmy sve tridy nad zajmy celku, on dobre vi, jak odvisle jsou zajmy celku od zajmu trid a jednotlivcu, ale take naopak, a prave dnes kazdy spravedlivy clovek mel by se poklonit pred sebezapiranim, ano, ja rikam, heroismem delniku, kteri snazice se vyrobu dostati do normalnich koleji, zrikaji se casto i tretiny sve hubene mzdy a pri tom nejsou vlastenci na vypoved! Velke tisice delniku jsou bez prace, tisice delniku a delnic tydne pracuji jen dva dny - uvazte, panove, co to je, jaka je bida v precetnych delnickych rodinach, a pak teprve pochopite opravdovost a mravni hloubku idealismu socialistickych vrstev, ktere nas nezahnaly do oposice, ktere stoji verne za republikou a ucasti ve vlade cinne chteji pomahati ke konsolidaci pomeru, pak teprve ocenite ten rozdil od tech, z nichz mnozi za valky zbohatli a z duvodu uzce materielnich stoji v oposici s komunisty, s Nemci a s Hlinkovci, anebo od tech statnich nebo jinych zamestnancu, kterym nehrozi nezamestnanost a prece docela demagogicky hned zvlast se organisuji a, to se rozumi, hned hlasaji oposici. Oc mravne vys stoji tu nase delnictvo, nase socialisticke strany, jichz premnozi clenove nemaji sousta do ust! At takovy hypervlastenec, ktery je v deseti spravnich radach a tam bratrickuje se s Nemci a pri tom tleska fasismu, zajde na pr. mezi nase tkalce, at zajede si mezi delniky, kteri i v bide na severu drzi ceskou vec - a pak teprve uvidi, co je to vlastenectvi! (Vyborne!) Dokud mame takove charaktery tdoleT, nebojim se o nas narod, o nas stat! A proto moje prva vzpominka dnes plati heroismu tohoto delnictva, ktere v nejkrajnejsim sebezapreni statu dava vse (Potlesk.), a proto je ovsem prvni povinnosti teto vlady - a ja necekam vsecko jen od vlady - prvni povinnosti vsech prislusnych cinitelu starat se vsemi moznymi prostredky o to, aby krise prumyslova a vyrobni co nejrychleji byla skoncena, aby mohli pracovat ti, kteri necekaji na podporu v nezamestnanosti, aby proste nebylo u nas naroda k zahalce donucovaneho a hladoviciho. Nasi nejnarodnejsi ulohou, nejnarodnejsi politikou je dnes postarati se o to, aby nasi lide mohli se najist a obleci, aby meli kde a zac bydliti. To je take dnes nas prvni statni ukol a chcete-li to je take jedina rozumna politika proti bolsevismu, rozumnejsi, nez vsecko mimoradna opatreni policejni.

Nasi prumyslnici meli by pochopiti, co mnoho modernich prumyslniku za hranicemi uz davno pochopilo, ze k prosperite zavodu nestaci jen to, o cem vcera kol. dr Stransky mluvil, ze je tu treba predevsim take spokojenosti delnictva. Nas delnik ma jiste zajem na tom, aby odstranena bylo vsecko, co prekazi rozvoji prumyslu, aby bylo uhli, pokud mozno nejlevnejsi, aby tarify byly snizeny, aby system danovy a zejmena prirazkovy byl prepracovan atd., atd., ale ukazuje se, ze jsou prumyslnici, kteri velmi malo mysli na vyrobu a na vyssi poslani podnikavosti, prumyslu a obchodu a kteri mysli tvrde sobecky jen a pouze na svou kapsu, a dostane-li se jim ustupku se strany statu zvysuji tim proste svuj zisk, misto aby myslili na konsumenty a snizovali ceny svych vyrobku. Pan dr Stransky mluvil za prumyslovy velkokapital a v jeho jmenu prednasel sve zaloby a stiznosti. Jestlize takhle krici veliky kapital, ktery v poslednich letech shraboval bez jakychkoliv starosti milionove a stamilionove zisky, o nichz drive nenapadlo mu ani snit, a teprve ted musi prizpusobovat se v tezke svetove konkurenci novym pomerum - co maji rikati tu zastupci delnictva, kteri nemohli nahromaditi si peneznich reserv a dnes ocitaji se v situaci, jez stava se povazlivost i pro stat?

Jsou stiznosti ke kterym prumysl jest opravnen a ty podepiseme take my. Ale jsou cetni prumyslnici, kteri sami patri na lavici obzalovanych (Tak jest!), kteri v dobach dobrych do zavodu niceho neinvestovali a kteri vedle toho venovali se hazardni spekulaci s cizimi devisami a chtejice pohodlne zbohatnout napr. spekulaci na nemeckou marku, prisli o miliony nemecti prumyslnici u nas ztratili pry tak vic, nez obnaseji valecne pujcky (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Kdo to muze rici! To nevi nikdo!)

Sen. Klofac (pokracuje): Prave proto bude nutno se podivati do kmih tito prumyslnici pasou zlocin na statu, na sobe a predevsim na - delnictvu! A tito jsou nesolidni a nesvedomiti, kteri pri jakekoliv krisi nechteji zadne obeti prinaseti sami, ti proste jdou a zadaji obeti jen na delnictvu, skrtaji mu proste mzdy a misto, aby sve zasoby hodili hned na trh za nejnizsi cenu, jak by to ucinil prumyslnik americky, a chvilka trebas i pod cenu, mysli, ze mohou cekati na priznivejsi periodu a propousti veskere delnictvo nemajice ani nejslabsiho lidskeho citu k poctivym, v praci sesedivelym delnikum, kteri maji rodiny a kteri s mimi najednou jsou hazeni do jicnu hladu! Solidni a moderni prumyslnik musi byt solidarnim se svym delnictvem i v dobach zlych, prave tak, jako delnik v prosperite zavodu vidi a musi videti svuj zajem ale kolik mame takovych modernich, lidskych tovarniku?

Za to mame najednou tu nemaly pocet podnikatelum, kteri i ze spatne obchodni konjunktury delaji si dobry obchod. Bude dobre velmi prisne podivati se na ruzne spekulacni konkursy a spekulacni vyrovnani, zejmena, kdyz delnictvo pri tom vyhazovano je na dlazbu a odnasi to stat i obce! Vyroba je vubec dnes omezovana anebo dokonce zastavovana i v takovych zavodech, kde pro to financnich duvodu neni - a tady je treba zakrocit energicky, a to je, po cem volame - tady musi byt provadena uredni revise skutecneho financniho stavu a musi byt postupovano bezohledne! (Vyborne!)

Prave tak si vyprosime, aby na severu do prace, kdy mame takovou armadu nezamestnanych delniku ceskych i nemeckych, prijimani byli prislusnici zahranicni, kteri dostavaji tzv. tpasirkyT pres hranice, zde tedy nebydli a kteri prave proto u nas pracovati mohou za velmi nizkou mzdu, kdyz za nasi valutu doma mnoho mohou nakoupiti.

Za nepochopitelne povazuji take, ze dane na delnicich bezohledne se vymahaji prave nyni, kdy pracuji dva, tri dny v tydnu, kdy prijmy jejich nestaci ani na nejnutnejsi potreby a kdy druzi nemaji vubec zadneho prijmu! Kdyz dane nebyly tem chudakum predpisovany vcas, myslim, ze prave v nynejsi krisi nemusi se jejich zaplaceni vymahati najednou, tady jest na miste nariditi poseckani, odklad na dobu, az budou zas vydelky.

Ocekavame take, ze vlada bude zlevnovaci akci sledovati durazne, ze nebudeme slyset pouze slova. Vime, co se dalo v Americe a jinde, podekovali bychom se za to, aby dobry kurs nasi koruny spocival v tom, ze za ni muzeme dobre nakupovati jen v cizine, ale ne doma. Kdyz zada se od delnika, aby snizoval cenu sve prace, misi za delnikem jit kazdy, ad statu a zemedelce az po prumyslnika, obchodnika a zivnostnika a v prve rade nase banky, o kterych vcera zde mluvil kol, dr Heller, ktery v te pricine u nas protestu nenalezl. Myslim ze jednani nekterych bank je takove, ze mozno tu uziti zakona o lichvarstvi. Vysoky urok neni, panove, vsecko, ale pomalu stejne tolik delaji ruzne provise, a tornu konecne nutno jednou uz uciniti konec, nema-li opravdu se zdat, ze vsecko dovedeme, ale proti vydridusstvi bank, ktere svym kartelem jsou primo statnim nebezpecim, ze jsme uplne, ale uplne bezmocni. O tom mel vcera dr Stransky jmenem prumyslu mluvit, protoze to brzdi prumysl vic, nez cokoliv jineho, ale patrne pan dr Stransky teto choulostive veci nesmi se dotknout i z duvodu, rekneme, strannicke discipliny. Proto s tim vetsi utocnosti vrhl se na dnesni samospravu, protoze je dnes z velke casti v rukach socialistickych stran.

Panove! Ani mi nenapada rikati, ze samosprave neni treba nyni, kdy mame svuj stat, leccos zmeniti, opravdu je zbytecne casto dvoji uradovani a pod. My sami to vime a myslim, ze prijdeme take s positivnimi navrhy. Ale i mluvci velkeho kapitalu musi byt objektivnim a spravedlivym a jestlize se mluvi o spatnem hospodarstvi, o plytvani obecnim jmenim, o korrupci a pod., pak o takovych zjevech, pokud se pamatuji, byvaly plne noviny pred valkou, kdy na radnicich a v cele obci zadni socialiste nebyli, ale dnes - podivejme se jen na Prahu a na predmesti - za socialistickych starostu po dlouhych letech ponejprv do obecniho hospodarstvi uveden byl poradek a odstranen deficit a take jinde bude vyjimkou velmi vzacnou, aby ukazala se korrupce ci neco podobneho. A prejeme si jen, aby skandaly z dob predvalecnych nemohly se dnes v zadne forme uz objeviti!

V zari lonskeho roku byl jsem pritomen ve Washingtonu zahajeni konference proti nezamestnanosti. Imponovala mi vaznost, a dukladnost, s jakou kde kdo ujimal se akce. A tu zarazi mne, ze uz v prve schuzi podobne anketu schazeli zastupci zamestnavatelu. Slysim, ze byly pozde pozvani. At je vina na jejich strane, nebo na nedbale rezii ministerstva pro socialni peci, porad je to dukaz, jak ledabyle divame se na nejzivotnejsi otazky naseho naroda, naseho lidu, nasi republiky. Nerad uzivam silnych slev, ale uz bych si hral, aby lajdactvi vymizelo z veskereho naseho konani, a zejmena tam, kde po aktivnim zasazeni vola hlad statisicu, prosim, aby uz jednou zacalo se jednat promyslene, pripravene a vazne, jako vaznym je lidsky zivot!

Lid dava vse republice, republika stejne musi chovati se k lidu. My jsme loyalne sli zas do koalice, protoze musi tu byt majorita a musi nekdo vladnout. A kdyz nikdo z koalovanych stran nema majority, rekneme: tspoluvladnoutT. Ale jestlize to delame a musime tu i proti svemu presvedceni ciniti ruzne ustupky, pak jiste a pocestne dodrzime veskere zavazky, ktere jsme na sebe vzali, ale beda, kdyby kterekoliv strane napadlo trebas jen zdrzovati uskutecneni zavazku, ktere se tykaji lidu pracujiciho a ja nepotrebuji dlouho vykladat, ze tyka se sto starobniho a invalidniho pojisteni; na, nemz ma zajem delnik a jiste take zivnostnik a maly zemedelec. Tady je otazka, ve ktere nezname zertu, tady take nemecky pracujici clovek musi jiti s nami. A kdyby ukazalo se v koalici jen zdani neloyalnosti, pak neopustime prirozene republiku a nebudeme se na ni mstiti, ne, pak z vlady musili by okamzite ti, kteri by nemeli dost pocestnosti, slovo dodrzeti a musilo by dojiti k vlade, ktera by nejzivotnejsi pozadavek delnictva ucinila skutkem. Doufejme, ze k stiznostem v tomto smeru nebudeme miti pricin!

V narode, kde je 45% delniku a zrizencu a kde je 30% a snad vic zemedelcu, je jasno, o koho vlada se hlavne opira a je jasny ukol inteligence, at uz je organisovana v kterekoliv strane. Zadna vlada u nas nemuze jit na pravo tam, kde by toho delnictvo nesneslo, i kdyby takova chut leckdes byla. A nelze vladnout take proti zemedelcum, proti lidu pracujicimu na poli, protoze i to je nemozno. Mame dnes sirsi koalici a muzeme vtipkovat, jak chceme, zakladem vsech kombinaci, kdyz bude se jednati o spravu statu, v zajmu tohoto statu, je, bude a zustane tak casto napadana a sesmesnovana rudo-zelena koalice, dohoda naroda pracujiciho v tovarnach, v dilnach, v uradech, na drahach i na poli. A nikdo z nas neni tak omezenym na rozumu, atak nekritickym, aby pri tom podcenoval ucast tak zv. inteligence, od ktere zadame jen; aby stale se opravdu inteligenci narodni, aby i ona nebyla tak uzce tridni a kastovni, aby znela vice lasky k narodu a hady k lidu a v narode a pro narod daleko intensivneji, nez dosud, pracovala.

A jsou-li nase strany dnes stejne odpovedny za stat, pak kazdy poctivy nas obcan musi vedet, ze fasism je stejne trestny utok proti poradku a zakonum republiky, jako bolsevism, ze nase vlada - vlada nasich stran - a vsecky jeji organove jsou povinni prisne toho dbat, aby zakony republiky vsude byly do posledni pismenky respektovany, aby tedy konaly proti kazdemu a za vsech okolnosti svou povinnost a nepardonovaly niceho a nikoho, jakmile by zakony republiky byly ruseny. I nasi okresni hejtmani casto dnes nevedi, co maji delat, a to je pramenem nesnazi. At dostanou jasne smernice, to jest dovoleno, to neni dovoleno, to se trpet nesmi - ale te jasnosti tady porad jeste neni a proto dochazi nekdy k udalostem, ktere nas pravem rozciluji. Nasi nemecti krajane necht zajedou si do Ameriky, jaka je tam citlivost, jedna-li se o republiku, o jeji prapor, o poradek. Ja nevim, co by se stalo Lodgmanovi nebo Baeranovi v Americe! A ja rikam, ze americky parlament ani okamzik nestrpel by to, co muzove nemecke irredenty opovazuji se cinit v nasem Narodnim shromazdeni. Mam za to, ze by bylo dobre poradit se ve washingtonskem kongresu s jeho predsednictvim, abychom videli, jak za vsech okolnosti treba uhajiti vaznost parlamentu a ulicniky vykazat tam, kde je pro ne misto!

Dali jsme sobe i druhym narodnostem nejdemokratictejsi ustavu, ale mluvi-li se o pravu, pak soucasne musi mluviti se i o povinnostech. A kdo nezna se k tem a mysli, ze ty mame jen my. Cechoslovaci, ten vlastne chce nicim neoduvodnene nadpravi.

Zvitezivse, nechteli jsme nemeckym spoluobcanum odplaceni zle zlym. At si vzpomenou, co jen od rakouske vlady jeste v r. 1918 zadali za svou tloyalnostT! To bylo uplne nase zniceni. Ctyri leta podavali jsme Nemcum pravici, ale treba se uz neznenim a nechci, abychom v panovacnem nemeckem nacionalismu videli i my svuj ideal, v tomto nacionalismu nekulturnim, zpupnem a nasilnickem; ktery na konec proti Nemcum postval cely svet, prece po vsem tom, co se v poslednich mesicich v nemeckem nasem taboru deje, mam za to, ze bude dobre, kdyz svou pravici zastrcime do kapsy a pockame, az s ni - a to poctive - prijdou pani Nemci. Ke kopulaci je treba vzdy dvou lidi a kdyby se k ni hlasil porad jen jeden, musili by ho zavrit do blazince.

Vime, ze prosty nemecky lid je jiny, nez jeho tak zv. inteligence, ktera ve strasne skole valky nicemu se nenaucila. To jest poctivy, pracovity, poradkumilovny lid. Snad, prijdou chvile, kdy delnik s delnikem, rolnik s rolnikem se sblizi, prumyslnici cesti i nemecti uz to cini, nedbajice tBohemieT ani tNarodnich ListuT, Ale zatim nemeckou vec ve vetsine representuji Lodgmanove a ti zcela nestydate vyzdvihuji prapor irredenty. Mluvi se sice o dvou taborech nemecke burzoasie, ale zda se, ze jsou tu rozdily jen v temperamentu a snad v taktice, cil je jeden, znicit republiku. At delame, co delame, vsecko je spatne. To mi pripomina slova, ktera jsem kdysi slysel od jednoho Nemce. Povidal: tAber die czechische Sprache ist wirklich eine besondere Sprache. Sagt man tOlovoT, ist das schlecht, sagt man. tolovoT, ist das auch schlecht, sagt man tolovoT, ist das auch schlecht!T A tak je to take s Nemci v politice. At si delame, co chceme, at vlada a republika delaji cokoliv, vsecko je a musi byt tschlechtT, protoze nase nemecke strany proste toho nesnesou, aby lidsky a samostatne jit mohl ceskoslovensky narod, protoze nemohou zapomenout casu, kdy policejni a vojenskou moci tlacili nas k zemi, kdy jen oni vladli, a my byli odsouzeni k otroctvi.

Pan Lodgman mysli, kdyz jeden mir do vzduchu vyhodil Kemal-pasa, proc by druhy nemohl do povetri vyhoditi Lochman-pasa! Ale zapomina, ze predne my nejsme Rekove a potom, ze mezi nim a Kemalem je asi takovy rozdil, jako mezi artileristou a chlapcem, ktery tstriliT fazole do jamky, a ze je velky rozdil mezi muzem boje a mezi hrdinou slova a bombastu! At pan Lodgman a jeho soudruzi jednoho nezapominaji: Bez vas, panove, o proti vasi vuli jsme si: svuj stat vydobyli, bez vas za ctyri leta jsme z neho neco, co nam svet zavidi udelali. Kladli jste pod nase zaklady podkopy a pomlouvali nas, ze Slovane a my nejsme schopni udrzeti stat. Ale v teze dobe, kdy Nemecko jde ne od deseti k peti, ale hospodarsky od deseti k nule a Rakousko take, my za strasnych pomeru povalecnych dokazali divy a to vas dopaluje. Proto je ten vas vztek, ze my jedine rosteme a silime, ze jsme to dokazali i bez vas, a proto vsecky ty urazky a sprostoty; i na toho Masaryka, ktery jiste poctive to myslil i s vami, jako s celou republikou. Kdo takhle jedna, dokazuje jen svou slabost. Dokazali jste jen, ze jen tim vic milujeme svou republiku, ze ceskoslovenske strany se sblizuji a ze pro dalsi pokrok republiky budeme pracovat tim obetaveji.

A nikdo z vas nema prava odvolavat se na nas odboj! Cesi za Rakouska byli zivlem az prilis loyalnim a az do okamziku, kdy bylo prohlaseno, ze svetova valka je valka Nemcu se Slovany a ze svou narodni smrti mame ji zaplatit i my Cesi, nemuzete nam vytknouti pranic nekorrektniho. Byli jsme casto v oposici, ano i v ostre oposici, ale nic vice. Sprostotu do parlamentu po Badeniovych jazykovych narizenich zanesli jste vy a ceska politika i potom porad byla vic, nez loyalni. Za valky cesky odboj vyrostl z prava sebezachovy, kdyz mucenemu narodu uz nic jineho nezbyvala, kdyz bylo kazdemu u nas jasno, ze prisla rozhodujici chvile, kdy rozhodovalo se o nase byti a nebyti a tu nikdo z vas, a nejmene vasi velkohubi Baeranove, byli by schopni te mravni sily, obeti az do te smrti, jako byli schopni v osudove chvili nasi lide. Takova mravni statecnost je mozna jen tam, kde sverepa ruka hmatne na krk naroda, ale u vas neni tohoto cisteho zridla mravni revoluce, vani neni treba o vasi narodnost se bat, vam nehrozi ani osobne smrt, my nikoho nevesime, jako vy. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: To jeste schazelo!) Ale, prosim, vy jste svobodni, svobodni jako my, a neni zadneho rozdilu. Co vam schazi? (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Co nam schazi, je rovnopravnost!) Vam schazi ucast ve vlade a vy tam nechcete jiti sami. (Hluk.) My budeme dnes ruku drzeti tak dlouho v kapse, az budeme u vas pozorovati jine city k nam. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Vy jste meli pro nas vzdy jen krasna slova, ale nic jineho!)

Vy jste meli pro nas spatna slova a spatne skutky. Nejsem zadny soven, ale kdyz vy budete jednati proti nasemu statu, budu ja prvy s revolverem v ruce stati na ochranu statu. (Sen. Lisy: My vsichni! - Sen. Luksch [nemecky]: To je to jeho vyssi Svycarsko!), Napred vy musite byti Svycary, pak bude zde moznym Svycarsko. Ja se pamatuji na to, jak vy jste se chovali ve Vidni. Vy nam musite dokazati, ze jste se stali jinymi: My vam jiz plna 4 leta podavame ruce. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Vy jste nas sem vtahli, my jsme se sem nedrali! Za ty 4 roky jste neucinili nic, ani zde v parlamente!) Ctyri roky chovame se k vam zpusobem, ktery byste jinde ve svete nenasli. Vy jste prisli k nam a myslite, ze nasi lide budou umirati pro stat za hranicemi, a doma ze vy budete jednati proti tomuto statu a ze my vam za to budeme libati ruce. V kazdem jinem state byste byli nemozni, take v Nemecku. Tam take vedi, jaky vy jste nesnasenlivy, rozvratny element. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Nechceme polibeni ruky, chceme pravo, nic vic. Vzpomente na jazykovou otazku. My jsme narodem druhe tridy. Nase rec neni rovnopravna s ceskou.) Dovolate se ve svem materskem jazyku vsude prava nebo ne? (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Zde ne!) Zde mate pravo mluviti i ve vyborech nemecky. My jsme toho prava ve Vidni nemeli. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Nikdo z predsednictva nesmi mluviti nemecky. Podali jsme v te pricine navrh a ten byl v iniciativnim vyboru zamitnut!) Nechtejte, abychom zacali vycitati a abychom vas charakterisovali tim, co jste nam delali ve Vidni. (Sen. dr Spiegel [nemecky]: Co delali vasi auditori? Vasi auditori vynaseli prece take rozsudky!?) Ja jsem to osobne prodelal. Co pak byli Preminger a Peutelschmidt Cechy? (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Vy jste jiste meli take ceske auditory!) Nechtejte, abychom vas za to delali odpovednymi. Chtejte od nas jedno, abychom svuj stat nikym nedali ohrozovati. Nemame vas v nenavisti, ale spravedlivost mohla by se take stati nespravedlivosti tim, kdybychom mlcely ke vsemu co delate.

Vy mate velka strediska sve narodni kultury take v Nemecku a v Rakousku, proto vsecko, co delate, nema a nemuze mit raz elementarniho narodniho pozdvizeni, proto jsou to jen histericke nalady, krik a ztek, neni to revoluce, je to bohopusta demagogie, pri niz z praobycejnych nul a prazdnych zvanilu stavaji se papirovi a hospodsti hrdinove a proto tohle vsecko nikomu neimponuje a imponovat nemuze, zejmena kdyz dobre vime, ze vasi lide jsou velmi radi, ze jsou ted v hranicich nasi republiky a ne za nimi.

Vas nacionalismus zije z nenavisti, to je krave jeho zahuba. My te nenavisti nemame, a kdyz pracujeme pro republiku a pro jeji konsolidaci pracujeme tim i pro nemecky lid. My take nejsme v nepratelske linii proti Nemecku a jak vedeni zahranicni nasi politiky loyalne chova se k republice rakouske, o tom nejlepsi dukazy podava tak zv. zenevsky protokol. Nikdo tak obetave na pomoc Rakousku neprispel jako nase republika, jejiz financni pomoc je temer nad nase sily, a nase republika to byla, ktera vse mozne cinila, aby nikym nemohla byt take ohrozena, suverenita rakouske republiky.

Neni tedy divu, ze konecne take tSvaz NaroduT, ktery jiste ovladan je nejslechetnejsimi intencemi, zaujal k nasi nemecke mensine spravne stanovisko. I on rekl: jsou prava, ale jsou take povinnosti A tak nebudou ted zkoumany jen stiznosti nemecke, nebo madarske, nybrz take to, jak se nase mensiny chovaji. To je zasluha dr Benese a patri mu za to dik nas vsech.

Uz jsem o tom mluvil, ze chaos je vsude kolem nas a divam-li se na Nemecko, tu nikdo nevi, ceho se tu dozijeme v nejblizsich tydnech a jiste zadne, prekvapeni neni vylouceno, slysime-li na pr. zpravy z Mnichova. Ja pro svou osobu si preji, aby te nejistote brzo bylo konec, cim drive tim lepe. Ale cim vic te nejistoty je kol dokola, cim je nutnejsi, aby nase republika byla ostrovem klidu a konsolidace a o to se musime starat vsichni, to take znamena priznivejsi kurs nasi koruny a trebas i to je spojeno soucasnou krisi, na konec to znamena zlevneni zbozi a zlepseni zivotni miry nas vsech. To jsou uz ted prirozene dusledky lepsici se nasi situace hospodarske a politicke a v tom je smysl koalice i pro zastupce delnictva a socialismu. Ale chybou by bylo, kdybychom pri tom pecliveji si nevsimali, co se za hranicemi kuti proti nam, proti nasi republice.

Cisar Karel odesel na vecnost a nase verejnost ukolebala se v bezstarostny klid; nemysli vice ani na monarchisticke, ani na jine nebezpeci. Jsme lidem mirumilovnym, duverivym; domnivame se, ze i jini narodove maji podobne vlastnosti a zapominame pri tom, ze jsme vyspou v neklidnem, bourlivem mori. Kol dokola jsou zavistivi nepratele, kteri neslozili ruce v klin, jako my, nybrz pracuji potaji a houzevnate na podvraceni a zniceni naseho statu.

Caste prepady nasich strazi na slovensko-madarskych hranicich dokazuji zretelne, maka zast a nenavist panuje v Madarii proti nam. V poslednich dnech odkryta vyzvedacska afera brnenska ukazala pak, jakymi prostredky se proti nasemu statu pracuje. Madarska vlada posle nam osvedceneho vojenskeho vyzvedneho dustojnika v zakukleni legacniho tajemnika, aby onu praci usnadnila a chranila jej pri moznem vyzrazeni plastem exteritoriality. Rakousko by bylo drive velmi peclive zkoumalo osobnost, charakter toho, kdo ma byti pripusten jako zastupce toho neb onoho statu. Zde stalo se jiste nedopatreni, ktere velmi odsuzuji. Musime vyzkoumat napred kazdeho, nez ho sem pustime. Zcela tak, jak to delalo Rakousko-Uhersko pred valkou a za valky, kdy na pr. Svycarsko hemzilo se rakousko-uherskymi dustojniky generalniho stabu v maskach konsulu a vicekonsulu.

To je cinnost uredni, namirena proti nasemu statu. Mimo tu jest zde vsak jeste dobre organisovana, siroce rozvetvena cinnost privatni. A tou cinnosti oblazuji nas nejenom Madari, nybrz i druzi nasi sousede: Rakusani a Nemci. Madarsko ma sve tSvazy probouzejicich se MadaruT, Nemecko sve tHeimatsdienstT a tOrgescheT, Rakousko sve tHeimatsschutzT a tVereine der Deutschbohmen und SudetenlanderT. Vsechny tyto svazy a spolky, at se jiz nazyvaji jakkoliv, maji jen jeden cil a jeden ucel: znovu zriditi monarchii a osvoboditi tujarmene bratryT. Jiz pred delsi dobou byl v Madarii ventilovan navrh na premenu tSvazu probouzejicich se MadaruT v jednotnou mohutnou organisaci tMadarskych fascistuT. Horlivymi podporovateli teto myslenky byl madarsky vyslanec v Rime hrabe Niemes a znamy pritel Madaru princ Castagnetto, italsky vyslanec v Budapesti. Vudce italskych fascistu Mussolini byl vyzvan, aby preorganisovani osobne provedl, Mussolini znel vsak doma plne ruce prace a proto do Budapesti prijeti nemohl, udelil vsak ochotne potrebne informace, podle kterych povestny poslanec Friedrich organisaci jiz prakticky provadi. Budou-li madarsti fasciste miti tak utocneho ducha a takovou ukaznenost jako jejich italsti soujmenovci, lze snadno prorokovati, ze mir ve Stredni Evrope bule tim vazne ohrozen.

Povsimneme si nyni organisaci rakouskych.

Rakouske svazy tOchrana domovinyT tHematsschutzT - pozustavaji po vetsine z byvalych rakouskych dustojniku, poddustojniku a vojaku. Jsou zcela vojensky organisovany. Svazy nachazeji se v urcitem administrativnim okrsku, tvori zupy, zupy pak slouceny jsou v zemske svazy. Zemske svazy maji sva sidla v hlavnich mestech rakouskych spolkovych zemi: Vidni, Linci, Salcburku, Inspruku, Styrskem Hradci a Celovci. Veliteli zemskych svazu jsou stabni dustojnici. Na prikl. v Celovci plukovnik Klimen, v Salcburku plukovnik Schod, ve Vidni plukovnik Buley. Svazy jsou castecne vyzbrojeny: skladiste zbrani nachazeji se v sidle jednotlivych zup a zemskych svazu. Nejdulezitejsi skladiste zbrani je v Inspruku, kde sbihaji se nitky veskerych rakouskych zemskych svazu a vedou do Mnichova. Organisace rakouska a bavorska uzce spolu souviseji.

V Inspruku usadilo se nekolik vynikajicich byvalych rakouskych generalu, mezi nimi i povestny Conrad z Hotzendorfu, kteri do taju organisace jsou zasveceni, sucastnujice se porad a udelujice sve navrhy a rady. Vrchni veleni nad organisaci rakouskou a bavorskou je v Mnichove, odkud vysilaji je delegati k sjezdum zup neb zemskych svazu. Zupniho sjezdu v Celovci, konaneho dne 12. zari t. r., sucastnili se za vrchni veleni mnichovske podplukovnik Hodl a major Prankh.

V tajnych operacnich planech ma kazdy jednotlivy svaz presne vymezeny ukol. Vynikajici roli v operacnim planu hraje osazeni ruznych vojenskych objektu, jako skladist zbrani a streliva, jakoz i tovaren na strelivo, obzvlaste pak zname zbrojovky ve Styru. S vaznejsim odporem nedisciplinovane tVolkswehrT se vubec nepocita. Ta ma jiz v prvnich 48 hodinach nove revoluce byti vyrazena.

Netreba pripominati, ze valna cast vylicenych priprav namirena je proti nasi republice. Nabyvse zkusenosti pri pucich Karlove a Kappove nechteji nasi vOdy dobri sousede podnikati nic prenahleneho, nybrz vyckavaji prihodne doby. Tou je jim predevsim okamzik, kdyby mas president zemrel. Pocitaji s nesjednocenosti Cechu... (Hlas: Spali si prsty.) Ano, urcite!... nam pohrichu tak vlastni a tak casto jiz osudnou pri volbe noveho presidenta a na nesjednocenosti te stavi sve plany: odtrhnouti ponemcena uzemi a osvoboditi tujarmene bratryT, Madari ve stejne dobe chteji se pokusiti a znovuvydobyti Slovenska. Na to by meli mysliti bratri Slovaci. (Hlas: Tak jest! Jiny hlas: To jsou jejich sprezenci!) Nejake intervence dohodovych mocnosti se neobavaji; postavi je spred fait accompli. Jsou presvedceni, ze Velka Dohoda smiri se s tim prave tak, jako smirila se s pozadavky viteznych Turku.

Ze v podvratne teto cinnosti je rakouska tOchrana domovinyT obetave podporovana kruhy velkonemecky ani, je samozrejmo, nebot cela rada velkonemeckych predaku je cleny oznacene organisace. Je rovnez nepochybno, ze mezi Nemci a Rakusany s jedne a Madary s druhe strany docileno bylo takticke dohody.

Zbyva jeste, abychom se zminili o drive jiz uvedenych spolcich Cechonemcu a Sudetanu, existujicich v Rakousku a Nemecku. Zvlaste v Rakousku jsou spolky ty dobre organisovany. Jejich ukolem je pracovati horlive k rozvraceni naseho statu a odtrzeni ponemcenych uzemi. Maji pravidelne spojeni s nasimi ceskonemeckymi poslanci, posilaji jim sve zpravy a prijimaji od nich potrebne instrukce. Ceskonemecky poslanec dr Schollich, ktery casteji zajizdi na valne hromady Cechonemcu a Sudetanu za hranice, je jednim z nejhorlivejsich podporovatelu teto podvratne cinnosti.

Ostatne pocinaji se Cechonemci jiz i v nasem uzemi tajne vojensky organisovati, aby v dany okamzik byli pripraveny. Zakladaji t. zv. tMistni rady obranneT, ktere nejsou nicim jinym, nez pocatky drive jiz popsanych tajnych rakouskych a bavorskych organisaci vojenskych.

Cechonemci a Sudetane v Rakousku povazuji se, kde jim z toho plynou vyhody, za prislusniky rakouske a je jiste priznacno, ze i rakouske statni urady s nimi tak jednaji. Rakouske statni urady salcburske a tyrolske maji - ovsem v dohode s Bavorskem pravo udelovati z vlastni moci povoleni k prekroceni hranic na dobu tri dnu. Dotycna instrukce pravi, ze tceskoslovensti prislusnici nemecke narodnosti postaveni jsou na roven prislusnikum rakouskymT, To znamena jinymi slovy, ze Rakousko stale jeste nerespektuje suverenitu naseho statu.

Vi videnska vlada o podvratne cinnosti a pripravach svazu tOchrany domovinyT a tSpolku Cechonemcu a SudetanuT? Vi to zcela nepochybne, nepodnika vsak nic proti nim. Jednak nechce, jednak nemuze. Polovina rakouskych statnich uredniku je smysleni monarchistickeho, vsichni rakousti statni urednici nepreji nasemu statu a chteji jeho zanik. Proto rakouske vlady trpely a trpi na svem uzemi podvratne hnuti smerujici proti existenci naseho statu. Na tom ani lanska smlouva nic nezmeni.

Obrana a zachrana lezi v nas samych. Chceme-li svuj tak tezce vydobyty svobodny stat udrzeti, musime zanechati podradnych a malichernych putek, ktere nas uvnitr i navenek seslabuji, musime miti smysl pro celek, pro republiku a za tim ucelem sdruzujeme se v jednotu, ktera republice poslouzi nejvic, kdyz bude miti na zreteli zajmy lidu a v nem pak najde nejspolehlivejsi oporu a silu.

To, co jsem sdeloval tady, jsou naprosto zjistena fakta, kterych popriti nelze; a je jev. smutno, ze i nekteri cesti generalove jsou cleny teto podzemni prace, a ze jeden z nich je i zastupcem u Horthyho. Nevim, co o veci vi nase zahranicni ministerstvo, ale nevi-li, musi po veci jit a cinit kroky, aby aspon Rakousko chovalo se k nam prave tak Ioyalne, jako chova se nase republika k Rakousku, aby netrpelo organisaci, o nichz sem mluvil, proti nimz ozbrojovati se dnes musi i rakouska socialni demokracie. (Vykrik sen. Matuscaka. Hluk.) Co jste racil rici? Jeste jste dnes nerekl ani slova. Proto je mi to divne. (Mistopredseda dr Soukup: Kolega Matuscak nema slovo!) Jak by nemel slovo. Vzdycky ho ma, kdyz ja mluvim. (Veselost.) A nyni panove, vidite, ze to, co dela pan Lodgman nebo Baeran, ktery zapleten je i do afery vyzvedacske, neni pouhou improvisaci, je to v primem spojeni s akcemi, pripravovanymi za hranicemi.

Strana, za kterou mluvim, citi hluboce odpovednost narodni i statni. Vsima si mezinarodni situace a vi, jake povinnosti z toho plynou pro nas lid.

I my jsme casto nespokojenymi. Ale to neznamena strcit ruce do kapes a kde komu - nadavat. To znamena chyby videt a k jich odstraneni pracovat. A doma, ve vnitrni politice, porad plati slova Masarykova, pronesena k legionarum v Rusku: Ceska otazka je socialni otazka! I dnes je to pravdou. Maly narod, zijici ne u more, ale uprostred Evropy, muze imponovati a pozornost celeho sveta k sobe soustredovati jen tehdy, bude-li na ceste kulturni, vyspelosti a socialni pokrokovosti porad dal neb druzi, budeme-li prikladem pro druhe a vzorem.

Pral bych si, abychom, to dovedli i na Slovensku, jemuz nase laska platila vzdy a jez neopustime, ani kdyby Budapesti tam nalezla jeste tisic Hlinku a Jurigu, kteri tak tezce se prohresuji i na svem lidu, i na krestanstvi. Od kazdeho nabozenskeho cloveka zadame, aby se nabozensky choval, ale kdyz vystoupi knez, z neho ma dychat laska; snaselivost, ale ne hrubost, sprostota a alkohol. (Potlesk.) Ja vas upozornuji, bratri slovensti, ze mezi nami neni nejmensi predpojatosti, u nas je laska a v otazce nabozenske je zlocincem kazdy, kdo by se dotykal citeni nabozenskeho.

A ovsem, musime jednou take dokazat, ze Podkarpatska Rus nasla ve spojeni s republikou bratrskou ruku a pomoc ze stredoveku, do ktereho uvrhla je nadvlada madarska.

Od korene roste strom, z lidu roste sila a budoucnost naroda. Ale sila a zdar republiky je take silou a zdarem lidu a proto znova dnes volam: za republikou ve sluzbach naroda jdeme do posledniho muze a do posledniho dechu, protoze tim pracujeme i pro hmotne a kulturni povzneseni tech, ktere zde zastupujeme a kteri se sorganisovali, aby ze sve republiky ucinili domov pro vsecky a ze sveho naroda narod socialni spravedlnosti, narod, ktery porozumel duchu slavnych ceskych dejin a dle toho jedna a zije. (Vyborne! Hlucny potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Sdeluji, ze pan ministersky predseda omluvil svou nepritomnost tim, ze se zucastnuje schuze rozpoctoveho vyboru v poslanecke snemovne, kde nan byla vznesena rada dotazu, jez musi zodpovedeti. Jakmile bude volny, dostavi se ihned do schuze senatu.

Ke slovu prihlasil se pan ministr Habrman. Udeluji mu je.

Nahoru  Dalsi