Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 130. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 16 hodin 10 minut.

Pritomni:

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner a dr. Soukup.

Zapisovatel: dr. Vlcek.

116 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Svehla; ministri: dr. Dolansky, dr. Franke, Habrman, dr. Hodza, Malypetr, Srba, Sramek, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro tento tyden sen. Dulovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena sen. Chlumeckemu po dobu dvou mesicu a sen. Mudronovi na sest tydnu z tychz duvodu.

Kdo s udelenim techto dovolenych souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadane dovolene jsou udeleny.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 1463. Navrh sen. dr. A. Prochazky a soudr. stran zakona, jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 27. dubna 1922, cis. 130 Sb. z. a n. o ochrane najemniku.

Tisk 1464. Vladni navrh zakona o rozsireni ucinnosti zakona ze dne 10. cervence 1922, cis. 227 Sb. z. a n., kterym se upravuje placeni nahrady pri trvalem ubytovani vojska v roce 1923.

Tisk 1468. Vladni navrh zakona, kterym se meni ustanoveni trestnich radu o tom, kdo ma pravo byti posluchacem verejneho hlavniho liceni.

Zastupce senatniho tajemnika dr. Trmal (cte):

Jednaci zapisy o 120., 121., 122., 123., 124., 125., 126., 127., 128. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 27., 28. a 30. cervna, 10., 11., 13. a 14. cervence 1922.

Tesnopisecka zprava o 129. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Z cizich parlamentu rocnik III. cislo 9.-10.

Rocenka Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske 1921-1922.

Zapis o 129. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Z predsednictva prikazano:

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1352. Navrh sen. Petrika a soudr. na zmenu a doplneni zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 313 Sb. z. a n. o obnove drobnych zemedelskych pachtu. Tisk 1463. Navrh sen. dr. A. Prochazky a soudr. stran zakona, jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 27. dubna 1922, cis. 130 Sb. z. a n. o ochrane najemniku.

vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1454. Vladni navrh zakona o ucinnosti zvyseni urokove miry pro poplatkove ulevy platne pri konversi hypotekarnich pohledavek.

vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1458. Vladni navrh zakona o statni podpore sporitelen a jich pobocnych ustavu na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. (Soucasne tez vyboru rozpoctovemu.)

Dale vyboru imunitnimu:

Zadost lichevniho soudu v Prostejove za souhlas k trestnimu stihani sen. Mechury pro precin §u 11 zakona ze dne 17. rijna 1919, cis. 568 Sb. z. a n.

Dale podle §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n.

vyboru narodohospodarskemu:

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 12. rijna 1922, jimz se castecne meni vladni narizeni ze dne 9. zari 1922, cis. 263 Sb. z. a n. o prodejnich cenach lihu. (Soucasne tez vyboru zivnostensko-obchodnimu a rozpoctovemu.)

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 19. rijna 1922, jimz se vzhledem k ukonceni pusobnosti Ceskoslovenske komise lihove cini opatreni pro prechodne hospodareni lihem v dobe, nez provedena bude zakonna jeho uprava. (Soucasne tez vyboru zivnostensko-obchodnimu a rozpoctovemu.)

Predsednictvu senatu sdelil volebni soud v Praze pripisem ze dne 14. rijna 1922, cis. 861, ze overil volitelnost senatoru: dra Bohumila Nemce, Josefa Ficzy, Antonina Slavika, jezto proti jejich volbe ani stiznosti podano nebylo ani zakonnych prekazek volitelnosti shledano nebylo.

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu a to:

1. Druhe cteni zpravy vyboru ustavno-pravneho o vladnom navrhu zakona, ktorym zavadzia sa metricka miera pre pravne pokonavania, listiny, knihovne zapisy a operaty katastru pozemkovej dane na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Tisk 1457.

Zpravodajem jest sen. dr. Daxner. Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Daxner: Ne.

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Prosim, zaujmouti mista. (Deje se.) Konstatuji, ze senat jest schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se take ve cteni druhem.

Navrhuji, aby se body 2. a 3. denniho poradu presunuly na konec.

Jsou nejake namitky proti tomuto navrhu? (Nebyly.)

Namitek neni. Tento navrh se schvaluje.

Nez prikrocim k projednavani 4. odstavce denniho poradu sdeluji, ze byly tiskem rozdany tyto nalehave interpelace:

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 1465 sen. dra Soukupa, dra Fronty, dra Krouskeho, Donata, Zavorala a soudr. k vlade republiky Ceskoslovenske o krisi vyroby vsech odvetvi, o nezamestnanosti a neoduvodnene drahote zivotnich potreb pro kruhy konsumentske, dale

tisk 1467 sen. dra Hellera, Jarolima a soudr. na veskerou vladu a obzvlaste pana ministra socialni pece o hospodarske krisi a nezamestnanosti.

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Tyto obe nalehave interpelace spolu uzce souviseji. Ve smyslu §u 68 jedn. radu jest bez rozpravy rozhodnouti prostym hlasovanim, zda a kdy jest o techto interpelacich zahajiti rozpravu.

Byl mne podan dostatecne podporovany navrh sen. dra Franty, Donata, dra Krouskeho, dra Soukupa, Zavorala a soudr.

Zadam, aby byl precten.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

tPodepsani navrhuji, aby ve smyslu §u 68 jedn. radu zahajena byla debata o nalehavych interpelacich:

Tisk 1465 sen. dra Soukupa, dra Franty, dra Krouskeho, Donata, Zavorala a soudr. k vlade republiky Ceskoslovenske o krisi vyroby vsech odvetvi, o nezamestnanosti a neoduvodnene drahote zivotnich potreb. Tisk 1467 sen. dra Hellera, Jarolima a soudr. na veskerou vladu a obzvlaste pana ministra socialni pece o hospodarske krisi a nezamestnanosti soucasne s rozpravou o vladnim prohlaseni.T

Mistopredseda dr. Soukup: Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh je schvalen a sloucime tim rozpravu o zminenych dvou nalehavych interpelacich s rozpravou n vladnim prohlaseni.

Dale rozdana byla nalehava interpelace tisk 1466 sen. K. Friedricha a soudr. na vladu o zneuziti vladnich organu k demonstracim v Chebu.

Kdo souhlasi, aby ve smyslu §u 68 jedn. radu o teto nalehave interpelaci zahajena byla debata, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest mensina. Teto interpelaci nalehavost priznana nebyla.

Prikrocuji dale k projednani posledniho odstavce denniho poradu, k

rozprave o vladnim prohlaseni o nalehavych interpelacich tisk cis. 1465 a 1467.

Prihlaseni jsou tito recnici:

Proti: kol. Jelinek, dr. Heller, dr. Ledebura-Wicheln, dr. Koperniczky, dr. Naegle, K. Friedrich, Zuleger, dr. Kovalik, Wallo, Thor a Jarolim.

Pro: dr. Stransky, dr. Soukup, Klofac, Donat, Rozkosny, Valousek, dr. Karas a Jilek.

Udeluji slovo prvnimu recniku prihlasenemu proti vladnimu prohlaseni, panu sen. Jelinkovi. Prosim, aby se uchopil slova.

Sen. Jelinek (nemecky): Slavny senate! V kratke dobe 2¹/₂ let stojime pred ctvrtou vladou, i mame zaujmouti stanovisko k jejimu programovemu prohlaseni. Kdezto prvni vlada podala prohlaseni, ktere melo silne socialni nater, kladla druha vlada zvlastni duraz na spravu a udrzeni poradku a zakonu; a kdezto treti vlada stkvela se mezinarodnimi, lepe receno stredoevropskymi barvami, jest prohlaseni ctvrte vlady, kterym se nyni zabyvame, mixtum compositum vseho toho, co predchazelo a nese jako vsechny ostatni, jenze jeste durazneji, znak vseslovanske koalice.

Vladnim prohlasenim, slavny senate, netreba obycejne prikladati obzvlastniho vyznamu, ponevadz prirozene hlasaji pouze mineni jednotlivych stran; ktere se prave dostaly k vlade, pres to vsak na vsechny strany rozdileji Jary, lici budoucnost v ruzovych barvach, a libuji si, sledujeme-li jejich pokyny, jiz predem v nejnemoznejsich slibech. Ve prohlasenich ceskoslovenskych vlad neprednaseji se vsak plany jednotlivych skupin, ktere se dostaly k vlade, nybrz maji souhrnem hlasati vuli vsech ve vlade sjednocenych, politicky sobe navzajem nepratelskych stran. A to jesle jednoduse holou nemoznosti a bylo by veru treba statniku zcela vynikajiciho vyznamu, aby byli lze tyto plany provesti. Neni mozno sjednotiti politicke nazory na priklad pana ministra skolstvi a pana ministra zdravotnictvi. Zde stoji oproti sobe svetove nazory, ktere nelze preklenouti. Jist to, jakoby se misily ohen a voda, protismysl, ktery pripousti jen jedine zvlastni vysvetleni, ze vsechny tyto strany v jednom bode, totiz v nenavisti vuci Nemecku, prece jsou spolecneho nazoru. Tato okolnost dodava nove vlade a jejima prohlaseni, ktere ostatne v nicem nezada, pokud jde o nedostatek cile a planu drivejsim prohlasenim, jisteho vyznamu, ponevadz tato vlada dle dosavadni politicke cinnosti svych clenu predstavuje v drol nepratelstvi proti nemeckemu lidu a proti mensinam v tomto state a musi tudiz take vzbuditi nejprikrejsi odpor techto statnich obcanu. Jestlize panove, kteri sedi dnes na ministerske lavici, konat svoji nepratelskou praci proti nam posud pouze za kulisami, ridice ji, a dovedli kazde sebe skrovnejsi sblizeni odvratilo, toz jsou dnes kazdemu viditelnymi vudci kampane, kteri po dlouhem zkoumani sveho sirokeho svedomi a zajiste na utraty sveho presvedceni se konecne po dlouhych mesicich rozhodli, otevrene podstoupiti boj za narodnostni stat. A aby jen nevznikl mylny nazor, a aby na vsechen zpusob zachovana byla kontinuita s minulosti a abyste svymi slavnymi ciny nestali za svymi predchudci, naleza prvni vase vystoupeni na vladnim jevisti krvavy ohlas v poburujici, zbabele, nicemne, ukladne vrazde v Bruntale, ktera situaci lepe osvetluje nezli jakekoli vladni prohlaseni a jakykoli ministersky slib, a ktera jest nasledkem nezmerne politiky zasti, nasledkem vasne jistych kruhu, kterou jste dovedli vybicovati do bodu varu. (Fuj! na levici.) Tato vrazda ma vsak Take svoje zvlastni vysvetleni ve smutne skutecnosti, ze v tomto state lze bez trestu vrazditi Nemce, ze vsechna tato prepadeni - a zazili jsme jich nyni veru jiz dosti - zustavaji bez odvety. Coz byl jen jediny z hrdinu v Usti, Kraslicich, Asi, Podboranech, Louce atd. vypatran a predan radnemu soudu, zaslouzenemu potrestani? Naridite sice vysetrovani; v jeho prubehu uda se nove prepadeni, na prve se zapomene, po druhem nasleduje treti a tak to jde v dojemnem planovitem poradi dale, aniz by doslo k potrestani a odvete; Coz nemusi takoveto jednani vlad vzbuditi podezreni, ze takovato stvanice na Nemce jest byt ne bohulibym, toz prece majorite prijemnym pocinanim, ze Nemci, Slovaci a ostatni mensiny ve state, jakozto obyvatele panujicimu narodu neprijemni jsou psanci? (Souhlas na levici.) Tazi se, smi se neco takoveho stati ve state kulturnim, ztotoznuji se skutecne vedouci muzove republiky s politickymi blouznivymi ideami techto vrahu? Vepsali jste humanitu na svuj prapor. Jak dalece vzdalen jest tento ideal od vaseho jednani! A nesmi vas, obzvlaste pany z vlady, naplniti podivenim, jestlize take v nasich kruzich nabyvaji vrchu ti, kdoz stejne oplaceji stejnym, kdoz chteji sahnouti k svepomoci, a kdoz tem, kteri doposud konejsive pusobili na massy lidu, cini opravnenou vytku vlaznosti; neuspokojte se tentokrate pouhymi sliby! Prolita krev naseho soukmenovce jest prilis draha, nez aby mohla byti pomstena pouhymi recnickymi obraty. Okamzik jest strasne vazny, neprechazejte pres nej lehkovazne, slabost nebo ohled na kohokoli mohl by v tomto pripade miti nejtezsi nasledky. (Bravo!) Ve svem prohlaseni nemluvi ani nynejsi vlada o narodnostnim boji v tomto state ani sluvka, prvne o tomto boji, ktery nam nepoprava klidu a ktery, nebude-li rozresen tak, aby vsechny narody uspokojil, potrva a vzmahati se bude na skodu tohoto statu. Jako ve starem Rakousku; ani pro vladu Svehlovu neexistuje narodnostni otazka. Take pro ni jest zdurazneni narodniho statu nejdulezitejsi veci. Tomuto preludu obetuje take tato vlada klid a blahobyt statu, nestarajic se o to, ze konecne take v cizine pocinaji se zabyvati nasimi vecmi a ze tam v mnohych kruzich budi zpusob, jakym zde v zemi se jedna s mensinami, povazlive potrasani hlavou, cekali jsme jiz stokrate. Neuznavame narodniho statu. Jsme rovnopravnymi cleny a zadame pauze sve pravo, ktere jste ve znamem Memoiru III. slibili a ktereho jste nam nedali, prave tak jako nedodrzujete slibu, ktery jste Slovakum dali ve smlouve pittsburske. Ceskoslovensky narodni stat oznacovati jej jako takovy - jest na zaklade ruznosti jeho obyvatelu utkvelou predstavou, a oznaceni toto prohlasuji Take vazne ceske kruhy jako nespravne a skutecnosti neodpovidajici. Bylo to v jiste schuzi stare rakouske poslanecke snemovny v roce 1883, kdyz zastupce vaseho naroda, znamy poslanec Matus, pronesl slova; Dokud vy, panove z vlady, nemuzete houbou smazati dejiny a etnograficke pomery monarchie, neucinite nikdy Rakousko statem ciste nemeckym. Zamenuji slova tnemeckyT a tceskyT a pravim: Ani vy nikdy nenajdete houbu, kterou byste mohli smazati historicke a etnograficke pomery tohoto stadu. (Souhlas na levici.)

Take v hospodarskem oboru rika nam vladni prohlaseni jen veci vseobecne a nepriznava, ze pochybene jeji politice, kterou jiz druhy ministr obchodu nalezite oznacil, nutno pricisti, ze cely nynejsi hospodarsky zivot vazne, ze se nalezame v katastrofalni krisi, jejiz nasledky nelze prehlednouti, a kterez vzhledem k nasim pomerum bylo lze se vyvarovati anebo ji alespon zmirniti. Pouze nenavist vuci nemeckym podnikatelum a nemeckym sousednim zemim, ktere, at jiz chcete cili nic, prece jen jsou nasimi prisazenymi odberateli, a vase silena politika ochrany hranic zpusobila pomery, ze kvetouci nas prumysl, ktery od dob Marie Terezie a cisare Josefa II. pracne, ale s uspechem byl vybudovan, ve ctyrech sotva letech uplne byl znicen a ze tim stat jest zbaven jednoho ze svych nejcennejsich piliru. Kdezto jinak panuje snaha poprati hospodarstvi rozvoj zbaveny vsech prekazelo, podporovati hospodarstvi a napomahati mu v kazdem smeru, vnesli jste take do toho oboru neblahou politiku, a jako kdysi mohlo se ve starem Rakousku rict, ze kultus zabil vyucovani; tak dluzno rici u nas; politika zabila hospodarstvi. (Nemecky: Velmi dobre!) Jakym zpusobem pri pokracujicim upadku prumyslu, obchodu a zivnosti a vubec vyrobnich trid dovede financni ministr dnes nebo zitra vybrati dane a tim siroce rozvetvene zilky rozpoctu naplnili cerstvym tepem noveho zivota, toho veru nevim. Zda se, veru, ze mu to nedela mnoho starosti, zda se, ze jest optimistou a ze veri jeste v divy a zazraky. Ve druhe snemovne jisty poslanec uzil slova todepreni daniT a byl proto predsedou volan k poradku. Vazeni panove, pujde-li to v tomto state takto dale, nebude ani treba siroke massy upozornovati na tento krajni prostredek, nebot nebudou jednoduse pri nejlepsi vuli s to zaplatiti dane (Nemecky: Velmi dobre!) a zda-li exekuce u nich provadena bude stati za namahu a za vylohy, take o tom bych pochyboval. Kdyz jiz jsem u pana ministra financi - v sale ovsem pritomen neni -- rekl bych nekolik slov o valecne pujcce. Pan dr. Rasin oznacuje tuto otazku jakozto res judicata a domniva se, ze tuto vec tim vyridil. Vladni prohlaseni nemluvi o tom sluvka a prece vam, panove, pravim, ze uplne zaplaceni valecnych pujcek jest pozadavkem, od nehoz nikdy a za zadnych okolnosti ustoupiti nemuzeme. (Nemecky: Velmi dobre!) Jest pochopitelno, ze jest treba upozornovati vas nyni jiz od nekolika let na tuto vasi moralni povinnost, jest nepochopitelno, ze nestarajice se o nouzi a bidu, kterou v tisici rodinach zpusobujete, nechcete nahlednouti, jakou hospodarskou skodu statu pusobite, nechavate-li lezeti ladem miliardy, misto abyste je ucinili pristupnymi narodnimu hospodarstvi, zda se, ze jest vam zcela lhostejnym vedomi, ze vsichni majitele valecnych pujcek jsou odpurci financniho hospodarstvi statniho a tudiz statu sameho, vsichni, at mluvi jazykem kterymkoli. (Nemecky: Velmi dobre!) Jsem presvedcen, ze potrva-li krise - a ona nejen ze potrva, nybrz nabude dalsich katastrofalnich rozmeru - ze take ty vrstvy, jejichz jmenem lonskeho roku pani senatorka Ecksteinova prohlasila, ze se zaplaceni velkomyslne zrikaji, dychtive zadati budou tech nekolik set korun, ktere upsaly. Otazka zaplaceni valecnych pujcek neni otazkou narodnostni a neni otazkou hospodarskou. I o financni ministri, predchudcove pana dr. Rasina, s tohoto mista prohlasili opetne. Otazka tato jest po vytce hospodarskou a prave tak jest v zajmu statisicu postizenych jako v zajmu tohoto statu. Vy vsak chcete neplacenim valecnych pujcek postihnouti Nemce, a pak zadate jeste loyalitu a oddanost, zadate davku z majetku a dane vseho druhu, kdyz jste podkopali a znicili existenci tisicu a tisicu lidi a rodin! (Nemecky: Tak jest!)

Dalsi nesmirne smutnou kapitolou, kterou prozivati musime v teto republice, preplnene duchem svobodomyslnosti a demokracie, jest bezohledne znasilnovani naseho nemeckeho skolstvi. Jestlize jiz narizeni revolucniho shromazdeni, dle nehoz byti a blaho skolstvi prenechano bylo volnemu uvazeni predsedy Zemske skolni rady, bylo naprosto nedemokraticke, pak to, co po tomto narizeni prirozene musilo nasledovati, jest vysmechem nejprimitivnejsich zasad prave demokracie. Zrusi-li se behem sotva dvou let vice nez dva tisice trid, zredukuje-li se cela rada skol, zrusi-li se rada strednich skol, jedna-li se, jak z rozpoctu vidno, s nasim nemeckym skolstvim primo macessky, tu nelze vice mluviti o zrusovani zbytecnych skol, nybrz o nepratelskem umyslu, o umyslu potlaciti nemecke skolstvi. Zda-li jest to dustojno statu, ktery se v cizine chlubi modernim zarizenim, to posudte sami. Zajiste ani toto jednani neni s to, a neni zpusobile, aby z mensin utvorilo loyalni statni obcany. V jedne ze svych drivejsich reci mluvil jsem o ceskoslovenskych specialitach v oberu skolstvi, a byt take pan ministr vyucovani ve snemovne nebyl pritomen, chci prece kratce promluviti o techto specialitach, ponevadz v pritomne dobe trvaji merou jeste zvysenou, pri cemz podotykam, ze pri tom obzvlaste na mysli mam Moravu. Jest ceskoslovenskou specialitou v oboru skolstvi, ze mame na Morave ceske skoly, ve kterych nutno vyucovati nemecky, ponevadz deti nejsou mocny jazyka ceskeho; jest dalsi specialitou, ze ve mnohych mistech budova, ktere posud uzivaly deti vetsiny obyvatelstva, teto vetsine byla odnata, a prikazana detem ceskym. Jako dalsi specialitu mame skoly v obcich, ve kterych mensina ma skolni budovu, vetsina naproti tomu musi sve ditky posilati tri az ctyri kilometry daleko, aby se jim dostalo vyucovani v jazyce nemeckem. Jest dalsi specialitou, ze na priklad na Morave, zemi to jak znamo jazykove smisene, doposud nemame zadnych nemeckych mensinovych skol, ackoli pro ceske mensinove skoly na Morave byly jiz vydany miliony. Ale take proti zrizovani zakonem dovolenych soukromych skol, ktere za jistych podminek zemska skolni rada ma povolovati, kladou se vsechny mozne prekazky, i uplyne casto pul roku, nezli se povoleni k tomu udeli. Pri projednavani teto veci pripominam take slova ceskeho politika ve starem rakouskem parlamentu a sice slova poslance dra Kramare. Zvolal kdysi pri rozhovoru o teto veci: tCoz je to hrichem, kdyz tito lide chteji zustati ceskymi, coz je to hrichem, chteji-li tito lide sve ditky dati do ceskych skol? Vy vsakT - volal na Nemce - tdopoustite se socialniho hrichu, jestlize zaky nutite do skol, jejichz jazyku nerozumeji a jestlize v techto skolach vychovavaji se mravni mrzaci, kteri rozmnozuji armadu zlocincu.T Jak lehko lze tato slova prizpusobiti nasim pomerum! Chtel bych jen jeste kratkou poznamku o vlivu t. zv. narodnich vyboru, ktere v prvych letech trvani republiky mely jiste opravneni, pozdeji pry byly zruseny, ale ve skutecnosti dnes jeste existuji. V jiste obci na Morave, ktera az do prevratu byla nemeckou a nyni prilivem ceskych uredniku atd. nabyla povahy narodnostne smisene, zamysleli jsme zriditi nemeckou skolu obcanskou, kterouz sobe nemecke obyvatelstvo zadalo. Uplynula leta nez tato vec mohla byti vyrizena. Nyni konecne mistni cinitele, cesti i nemecti obcane mesta, spolecne se na tom shodli, ze se zridi nemecka obcanska skola. Jak zemska skolni rada, zemska vlada, tak take zemsky vybor byli radi, ze vec konecne byla upravena; sotva ze vsak zemsky vybor dal k tomu sve svoleni, prijde telegram od Narodniho vyboru v Olomouci, v nemz se prohlasuje, ze obcane v Silperku - tak se jmenuje obec, o ktere mluvim - nejsou, aniz by se tazali olomouckych, opravneni svoliti ke zrizeni obcanske skoly. Tak, panove, dnes jeste stale vypadaji pomery; ackoli narodni vybory jsou odstraneny, jsou prece vlastnimi veliteli v zemi.

Velevazeni panove! Mel bych jeste vice na srdci, ale moje doba recnicka miji a speji ke konci. Pro vas, panove z vlady a z vetsiny, jsou jen dve cesty: budto setrvate na svem dnesnim vladnim principu, budete pokracovati v utisku mensin v oboru narodnostnim, kulturnim a hospodarskem, budete pokracovati v pseudodemokracii, kterou jste si prizpusobili, a ve sve neprirozene koalicni politice, kterou drzi pohromade pouze nenavist proti vsemu nemeckemu - pak, velevazeni panove, pracujete do rukou tem, kteri si preji zahubu tohoto statu; anebo se obratite, upustite od utopie narodniho statu a utvorite spolecne s ostatnimi narody, kteri tuto risi obyvaji, atmosferu, ktera vsem umozni zivot v tomto state, budete provadeti vubec realni, skutecnym pomerum odpovidajici politiku, pak zjednate moznost udrzeti tento stat, ktery by setrvati mohl pouze ve spolupraci, v klidnem spoluziti vsech narodu, kteri pres vsechny rozmisky na sebe jsou poukazani. Pro nas vsak, panove, je v nynejsim okamziku jen jedina cesta: pres vsechna protivenstvi a utlacovani vytrvati v boji nam vnucenem, spolehati na sebe a na nikoho jineho, s rozhodnosti hajiti prav a zajmu naseho naroda, jemuz nalezi veskera nase vrela Irska a vernost, jeho blahu, jeho zdaru posvetiti vsechny nase sily (Souhlas.) a s touzebnosti cekati na okamzik, az kratkozraka, sebevrazedna vase politika zalostne se shrouti a ucini misto politice spravedlnosti a rozumu. (Souhlas na levici.) Vim sice, ze okamzik tento dik mentalite vudcu ceskeho naroda jeste lezi v daleke budoucnosti, jsem vrak presvedcen, ze nadejde, nebot jest nemozno v dnesni dobe v mnohojazycnem state pestovati jednostrannou politiku narodnostniho sovinismu. Pral bych si jen, aby tento okamzik shledal nemecky lid jednotnym a silnym. (Potlesk na levici.)

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Dalsi slovo ma pan sen. dr. Stransky.

Sen. dr. Stransky: Slavny senate! Jmenem klubu narodni demokracie dovoluji si sdeliti s vami, ze bereme prohlaseni vlady na vedomi a ze ji budeme podporovat tak dlouho, dokud ona bude svuj prohlaseny program plniti neochvejne, nestranne a spravedlive. Neochvejne, nedavajic se zastrasovat zadnou stranou politickou, zadnou tridou, zadnymi osobnimi zajmy, nestranne, ze neda se v podruci zadne strany a ve vsech odvetvich verejne spravy bude si pocinati spravedlive, totiz ze nestrpi zadneho nadpravi a ze take nestrpi zadneho prikori. Hlasime se k teto vlade a to proto, ponevadz nam predstavuje jedinou tohoto casu moznou strukturu vladni. Nehlasime se proto k ni snad, jak se ona vydava ve verejnosti, jen proto, ze je to vlada parlamentni. Pro mne, velecteni panove a damy, parlamentni, noho neparlamentni. Parlamentni je ne pouze ta vlada, ktera je vzata z clenu parlamentu, nybrz kazda ta, ktera v duchu, ve smyslet a dle vule parlamentu vladne. Urednicka vlada napr. nebyla parlamentni a prece citim se ja alespon povinen doznat, ze nebylo vlady, ktera by byla povelu parlamentu vzdy tak uposlechla, jako to byla vlada urednicka. Jestlize se vudcove parlamentu nedovedli casto shodnouti o techto povelech, nebyl na tom vinen system. A nehledic k tomu, velecteni panove, myslim, ze slovo tparlamentniT je vlastne to, co Nemci nazyvaji politicky slagr a nic jineho, preneseny k nam z Rakous. Tam jmenovala vladu koruna, a sice nekdy z parlamentu, nekdy ze svych duverniku. U nas jmenuje vlada president, zvoleny Narodnim shromazdenim, tedy cinitel, ktery jiz z predu a vzdy musi pozivati duvery veskereho obyvatelstva nasi republiky. Naproti tomu jsme meli po urednicke vlade vladu pana dra Benese, a presvedcili jsme se casto, ze ackoliv byla to vlada parlamentni, neridila se vzdy vuli parlamentu. Potrebuji jen pripomenouti priklad s Kosikem a jine pripady, ktere tu byly, kdy usporna komise co representant parlamentu ucinila rozhodnuti a vlada ucinila rozhodnuti proti tomu. Tedy, velecteni panove, my nehlasime se jedine pro to k teto vlade, ale hlasime se k ni proto, ponevadz ona zalozena jest na jedine toto casu mozne zakladne nasi republiky, totiz na koalici vsech stran, ktere dnes hlasi se nejen snad k ni, nybrz hlasi se ke statu. A proto, velecteni panove a damy, budeme my tuto vladu podporovati.

Ja, velecteni panove, jeste z jineho duvodu vidim se nucena nekolika slovy zminiti se o tom, proc my nepodskrtavame ten rys parlamentni teto vlady. Je to ponekud choulostiva otazka proto, ponevadz by snad mohla zavaneti nejakou osobni ambici. Ja vsak myslim, ze jsem povznesen nad podezirani, ze bych sam o sobe, nebo nekdo z mych pratel mel touhu po kandidature na ministerske kreslo, nicmene musi tato vec byti zde jednou projednana, ponevadz je velice dulezita ne z osobniho, ale principielniho duvodu. Velecteni panove! Dle §u 6 nasi ustavni listiny sklada se Narodni shromazdeni, z nehoz parlamentni vlada ma byti vzata, ze dvou snemoven; ze snemovny poslanecke a ze snemovny senatu. Neni zadneho predpisu v ustavni listine, v nemz by byla vytycena nejakym zpusobem nejaka norma, ktera by svedcila pro to, ze nejsou obe snemovny rovnopravny a rovnocenny. Jestlize, velecteni panove, dle §u 75 ustavni listiny vlada je odpovedna snemovne a jestlize jen ve snemovne muze byti polozena otazka duvery, tedy nema to nic co cinic s rovnopravnosti a rovnocennosti, nebot toto ustanoveni musilo byti pojato v ustavni listinu, jelikoz by jinak ucel duvery a ucel odpovednosti ministerske rady, o niz se musi snemovna vyjadriti, byl by zmaren. Nebot, predstavte si, kdyby se stalo, ze v otazce duvery jedna snemovna by rekla ano, a druha by rekla ne! Proto jest, rekl bych, z duvodu technicko parlamentarnich tento predpis pojat do ustavni listiny.

Jestlize dale dle §u 44 ustavni listiny usneseni snemovny stava se pres to zakonem, ze senat ucinil nejake zmeny, jestlize snemovna pri svem puvodnim usneseni kvalifikovanou vetsinou setrva, jest to opet jen predpis z technicko - parlamentarnich duvodu, jelikoz zakonodarstvi nemuze prec byti nejakou houpackou, kde by na jedne strane sedel senat a na druhe strane snemovna a kde by se vecne obe ty korporace mohly houpat. Zakonodarstvi musi doznat prec jisteho konce, ponevadz nelze prece jen takovym odporem jedne korporace proti druhe zdrzovat zakonodarnou cestu.

Tedy, velecteni panove, novi tu zadneho rozdilu co do rovnopravnosti a rovnocennosti a jestlize nektera vlada o sobe chce vsim pravem rici, ze jest vladou parlamentni, nesmi byti sestavena jen ze snemovny poslanecke, nybrz musi byt vzat zretel take na senat. Prosim, aby nepovstalo nejake nedorozumeni, netvrdim, ze musi v kazdem parlamente sedet nejaky senator. Nahodou se muze stat, ze v senate neni nikoho, kdo by chtel byti ministrem, ackoliv tu nahodu skoro vylucuji. (Veselost.) Muze se take nahodou stat, ze senat, kdyz se vlada tvori, nema zpusobilych clenu, kteri by mohli zasedat ve vlade. Je-li to nahoda, nevidim vtom zadne poruseni ustavnosti. Tvori-li se vsak vlada, jako se sula v tomto pripade a v predeslem pripade, kdyz tvorila se vlada dr. Benese, s predsevzetim a vyslovnym umyslem nepojmouti do jejiho luna zadneho ze senatu, pak po mem nazoru jest tu ustavnost porusena. (Tak jest! Souhlas.) Pak nelze vice mluviti o tou, ze jest to vlada parlamentni, pak jsme opravneni tazal se tech, kdo by s nami v tomto ohledu nesouhlasili ze snemovny, kdyby vlada byla sestavena ze samych senatoru, zda-li by snemovna poslancu uznala tuto vladu za vladu parlamentni. Jsem presvedcen, ze ne, l proto, velecteni panove, nam tato zalezitost nemuze byti lhostejna. Nejde o zadne osoby, nejde take o zadnou stranu politickou, nybrz o dalekosahly princip rovnovahy mezi senatem a snemovnou poslaneckou.

Krome toho, velecteni panove, vec ma, kdyz na ni popatrime v tom prostredi, ve kterem se naleza, jeste jinou stranku. Jest zde mnoho lidi v nasich autokratickych kruzich, kteri senat bagatelisuji, kteri na nas pohlizeji skutecne jako na nejakou, rekl bych, obtiznou, menecennou zakonodarnou slozku, ba vy jste toho byli casto svedky, jak v posledni chvili tesne pred uzavrenim neb odrocenim senatu poslanecka snemovna nekdy dva az tri dny pred tim poda sem 30 az 40 predloh, ktere musi byti ve trech az ctyrech dnech v tomto senate promrskany. (Dr. Spiegel [nemecky]: Ale vse se prijima!) To patri na jine pole, zda-li to prijimame nebo ne. Ja ostatne o te formalni strance se jeste vyjadrim. Referenti nasi nemivaji ani casu, aby prostudovali takovou osnovu. Musi se prijmout ve vyboru, musi se prijmout i v plenu a jde se domu. Stane se nam bohuzel, velecteni panove, velmi casto, nezname ani dukladne cely obsah a dosah takove osnovy. (Sen. dr. Spiegel [nemecky]: Tak jest! Ale prijme se to! - Sen. dr. Hilgenreiner [nemecky]: Stransky sam nadava, ale prijme to!) Velecteni panove, ja nenadavam na to, to neni nadavani, ja to zde prednasim proto, ponevadz mne jde o to, abych hajil prestiz a zajem senatu jako zakonodarneho sboru (Vyborne!). Velecteni panove, my zde vypadame jako by bylo clenstvi v senatu nejakou sinekurou. Nevim, jak je vam pri tom, ale sve cti dbaly clovek se musi stydet, ma-li on vypadat na verejnost tak jako by byt zbytecnym a dostaval diety za to, aby nekde hlasoval pro anebo kontra. (Vyborne! - Sen. dr. Spiegel [nemecky]: Rekne-li to oposicnik, obstruuje! -- Sen. dr. Heller [nemecky]: A v prosinci bude to zrovna tak! - Sen. Wallo: Senat posud neskoncil moji zalezitost, at se hanbi! - Mistopredseda zvoni.) Velecteni panove; ja lituji, ze zde neni pan president Prasek, ze to nemohu rici za jeho pritomnosti, ale ta okolnost, ze zde neni, mne nevadi, bych to prednesl. Ja vzhledem k tomu, jak se tvorila vlada bez senatu, jak se jedna s nami, jak se zada od nas rychle projednani vsech predloh, musim prece ucinit dotaz k panu presidentovi a tazat se ho. Kde byl on, jenz v prvni rade jest povinen hajit prestiz, cest; dustojnost a zajem teto korporace, ponevadz jeho ukol prece nepozustava v tom jenom, aby zde sedel na tomto miste. Kde byl on, kdyz se ta vlada tvorila? Byl tazan nebo ne? Nebyl-li tazan, jake konsekvence z toho chce vyvoditi? Da sobe pan president senatu takove jednani libit? Ja se ho dale tazi, kde je, kdyz se nam sem hazi 30 az 40 predloh a zada se od nas, abychom je v nejvetsi rychlosti vyridili. Kde je pan president, proc nepostavi se proti vlade a proti tem cinitelum ze snemovny poslanecke, kteri at svou nerozhodnosti anebo proto, ze se nemohou dohodnouti, zdrzuji veci tak dlouho, ze teprve v posledni chvili musi byti zde rozhodovano. Jestlize, velecteni panove, pan president by se proti takove veci ozval, jsem presvedcen, ze by se neopakovaly. Ja se sveho mista musim se priznati, nez takovy senat, radeji zadny! (Vyborne! Potlesk. - Hlas: No, tak zle to snad prece neni!)

Panove, ja se obavam, bude-li se pan president nadale bat nebo ostychat vystoupiti rozhodne proti takoveto procedure, ze nezbude nam nic jineho nez svepomoc. Ja alespon - prohlasuji to pro svou osobu - kdybych nemohl predlohu prostudovat, budte ubezpeceni, ze v takovy den nebudu zde sedet na svem miste. I kdyby muj jediny hlas schazel k vetsine, nebude mi to vadit, abych nekonal povinnost, ktera neni vlastne povinnosti, nybrz potupou. (Hlasy nemeckych senatoru: Vyborne! Znamenite!) Proto doufam, ze se tyto veci opakovat nebudou.

Rekl jsem jiz, velecteni panove, ze budeme podporovati tuto vladu, ponevadz vidim v ni jisty postup a dalsi krok ke konsolidaci nasi republiky. (Hluk nemeckych senatoru.) Ano ja vim, velecteni panove z nemecke strany, ze tato cast mych slov sude se vam mene libiti, nez kdyz jsem mluvil proti vlade, ze nerespektuje senat. Ale ja si nemohu pomoci. Ja myslim, velecteni panove, ze nesmi zustati pouze pri konsolidaci, totiz pri konsolidaci vyvolane tim, ze mame koalicni kabinet, nybrz ja pokladam za jednu z prednich podminek konsolidace odstranovani - a nejde-li to odstranovani - tedy alespon zmirneni nasich stranickych zapasu mezi sebou a zapasu mezi nami a oposici protistatni. (Hluk a vykriky nemeckych senatoru.) Koalice, to je jenom forma. Ma-li miti kyzeny uspech, musi se uplatnovati jeste v ni sourucenstvi vsech v ni zastoupenych stran. Pod sourucenstvim ja rozumim to, ze nesmi ministr ve vlade a poslanec ve snemovne nebo senator v senate byti toho mineni, ze zastupuje jen jine zajmy, jiste sily, nybrz ji mam za to, ze kazdy ministr ve vlade, ze kazdy poslanec ve snemovne a senator v senate musi si byti stale toho vedom, ze predni jeho povinnosti jest miti na mysli a na zreteli stat, republiku a celkove vsechny zajmy nase. (Hlasy [nemecky]: Vyborne!) Ja nerikam, ze neni povinen snad zastupovati tridni jiste zajmy, proto byl vyslan do parlamentu z jistych vrstev. Ale, velecteni pratele, to sourucenstvi nesmi jiti tak daleko, abychom se potirali na nuz a neni to nic platno, jestlize ve vlade sedi nasi strannici, kdyz nase noviny a nase zurnaly a v nasich spolcich nasi poslana a predaci jsou co mozna nejvice stranicti i ucinne potiraji druhe dosavadni licitace o prizen jednotlivych volicskych vrstev, musi prestal anebo musi aspon byti zmirnena a rekl bych tam, aspon, kde politikove delaji politiku jen u svych stran, a tam, kde v obyvatelstvu stara se kazdy jen o tridni zajem svuj tam, ztraci pak obyvatelstvo zajem pro celek a pro stat a to neskodi pouze tomu statu, nybrz to skodi take te jednotlive tride a tomu zajmu take. Dosavadni koalicni vlady po mem nazoru trpely nedostatkem toho sourucenstvi. Vselicos si rekli pani ministri, ze se bude tak a tak jednat, ale nemyslila se to uprimne (Hluk. - Sen. dr. Spiegel: Aha!) a dosti loyalne. (Hlasy [nemecky]: Slyste!) To myslim, ze musi prestati, a ze sourucenstvi musi byti uplatnovano cinem. Onehdy jsem cetl v novinach, ze pan ministr Franke mel ve schuzi duverniku sve strany referat o politicke situaci a rekl tam, ze strana jeho setrva tak dlouho v koalici, dokud bude vlada plniti to, co bylo ujednano. Ja z techto slov soudim, ponevadz mam za to, ze jsou vsichni ti panove tak opatrni, a ze si to napsali, co ujednavaji, ponevadz jiste velice Snadno dnes se zapomene na vselicos. (Veselost.) Ano, a ja bych myslil tedy, ze nejlepsim prostredkem k dosazeni sourucenstvi a nejlepsim prostredkem proti demagogii venku na schuzich a v novinach by bylo uverejneni Toho, co panove mezi sebou ujednali, nebot jakmile narod bude vedet, ze to a to je smluveno a ujednano, pak nemuze prijit poslanec nebo senator ven a rici: My vam opatrime to a to, ponevadz ten voli; rekne: Panove, to nemate tam v te dohode. (Sen. dr. Heller [nemecky]: Vy mate obrovskou duveru k poslancum, ze se napred dohodnou, a pak jdou na verejnost a mluvi proti tomu!)

My jsme, pane kolego, proti sobe tak aspon uprimni, ze kdyz nekde mame vady, dozname si je, ale vy ze svych vad cinite jeste ctnosti. (Veselost. Potlesk koalicnich stran.) Velecteni panove, kdo s koalici to mysli uprimne, kdo nema zadnych zaludnych umyslu jednat jinak pres dohodu; ten muze souhlasiti s tim, aby to bylo uverejneno; Kdo nesouhlasi, ten dava tim uz na jevo, ze po pripade by nemohl vselicos rici, co by jinak rad rekl. Ja pravim, uverejnenim teto dohody byla by zastrcena zavora veskere demagogii. (Tak jest!) Nyni dovolte, panove, abych rekl jeste neco o methode, jakou se chceme chovat k teto vlade, ktera je nasi vladou. Veci vlady bylo - a ona to take ucinila aby rekla ve svem prohlaseni, jak se na veci diva. Nasi povinnosti je, abychom podrobili stanovisko vlady dukladne kriticke analyse a abychom rekli zase my se sveho stanoviska, jak se divame na politicke veci. A z toho vychazi, velecteni panove, ze i ten, kdo se hlasi k taboru vladnimu, vyhrazuje si pravo - a ja to pravo vyhrazuji nejen sobe, ale i svemu klubu, jakoz jiste i vy z ostatnich klubu to budete cinit - totiz pravo, podrobit svemu usudku jednani vlady. A toto pravo prohlasujeme take za svoji povinnost. Na tomto pravu ovsem a na te povinnosti nesmi nic zmeniti ta okolnost, ze casto nasi kritiky, jak jsme prave toho byli svedky, zneuziji snad pani oponenti pro svoji potrebu. To nas nesmi mast. My, velecteni pratele, jsme od pocatku zalozeni republiky - rekneme si to zde, kde sedime mezi sebou, nikdo se to nedozvi, co se zde povida (Veselost) - nadelali se dosti chyb. Neni potrebi v nich pokracovat. My musime davat pozor, ponevadz mame veliky ukol pred sebou; vybudovati tuto republiku, ucinit z ni stanek, v nemz by veskere obyvatelstvo bez rozdilu narodnosti bylo stastno. (Odpor u nemeckych senatoru. - Sen. dr. Hilgenreiner [nemecky]: Dosud tomu tak nebylo!) Pane kolego, na celem svete neni Nemcu, kterym by se tak dobre vedlo jako vam. (Odpor u nemeckych senatoru: Hlas: Racte mne rici: kde? Ja se dam rad poucit. V Nemecku? - Hluk.) Panove, odpustte, vy si zde stezujete na nas, lamentujete, ale jak ja zcela dobre vim, v srdci majice Nemeckou risi, mate radi v kapse nase penize slovacke. (Potlesk na ceskych lavicich, odpor u Nemcu. Sen. dr. Spiegel [nemecky]: To prece nejsou vase penize, to jsou nase penize! Coz neplatime dani? Vy jste nam prece penez tech nedarovali!) Ne, ne, to ja netvrdim, odpustte, pane profesore, ".. (Sen. dr. Spiegel [nemecky]: Jak muzete rici tnase penizeT?) Ale odpustte, jak muze universitni profesor takto cloveku nerozumet? Pod nasimi penezi ja rozumim penize Ceskoslovenske republiky. (Vykriky sen. dr. Hilgenreinera a sen. Niessnera. - Sen. dr. Spiegel [nemecky]: My platime dane a vy nam berete valecnou pujcku!) Ale jsou to dnes penize Ceskoslovenske republiky. (Vykriky.)

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Prosim, panove, racte zachovati klid.

Sen. dr. Stransky (pokracuje): Vzdyt ja take nerikam, ze jste je ukradli. (Veselost na ceskych lavicich.) Ja take nerikam, ze jsme vam je dali, ale ja rikam, ze vy mate radi penize Ceskoslovenske republiky v kapse a v srdci mate Nemecko. (Sen. dr. Spiegel [nemecky]: Vzali jste nemecke Cechy, protoze jste pravili, ze nemuzete bez nemeckych Cech existovati!) A, velecteni panove, kdybyste se meli rozhodnout o zmene, kdybyste meli miti v srdci ty penize a v kapse to Nemecko, vy byste se podekovali. (Potlesk na ceskych lavicich, veselost. - Sen. dr. Hilgenreiner [nemecky]: Penize prece nejsou vsecko, jsou jeste jine statky! - Sen. Hartl [nemecky]: My chceme miti svobodu, chceme jiti k nasemu narodu a pak se smirime i s valutou!) Odpustte, kdybych se Vas, pane kolego, zeptalo kolik svobody mam ja vice nez vy, pak budete v rozpacich mne to vysvetliti anebo dokazati. (Sen. dr. Hilgenreiner [nemecky]: Za svobodu chceme i hladoveti! Sen. dr. Spiegel [nemecky]: Mluvte si jak chcete a muzete, my narazime vsude na jazykovy zakon!)

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Panove, neracte vyrusovat recnika:

Nahoru  Dalsi