Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 129. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 16 hodin 30 minut.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

115 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Svehla; ministri: Bechyne, dr Benes, dr Dolansky, dr Franke, Habrman, dr Hodza, dr Kallay, Malypetr, dr Markovic, Novak, dr Rasin, Srba, Stribrny, Sramek, Tucny, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda: Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. Rohackovi.

Predsednictvo senatu obdrzelo pripisy kancelare presidenta republiky ze dne 7. rijna 1922, cis. P 1069 o propusteni dosavadni vlady a jmenovani clenu nove vlady. Zadam pana senatniho tajemnika, aby precetl prislusny pripis.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

V Praze dne 7. rijna 1922.

Panu predsedovi senatu Narodniho shromazdeni v Praze.

Kancelar presidenta republiky sdeluje, ze p. president republiky vydal tyto dva vlastnorucni listy.

V Praze dne 7. rijna 1922.

Pane predsedo vlady dre Benesi!

Vyhovuji zadosti vlady o propusteni, dne 5. rijna 1922 mne podane a sprostuji Vas a vsecky cleny vlady Vasich uradu.

Dr Edvard Benes v. r.

T. G. Masaryk v. r.

V Praze dne 7. rijna 1922.

Pane poslance Antonine Svehlo!

Jmenuji Vas predsedou vlady a poslance: dra Edvarda Benese ministrem veci zahranicnich, Jana Malypetra ministrem vnitra, dra Aloise Rasina ministrem financi, Rudolfa Bechyni ministrem skolstvi a narodni osvety, dra Josefa Dolanskeho ministrem spravedlnosti, inz. Ladislava Novaka ministrem obchodu, Jiriho Stribrneho ministrem zeleznic, Antonina Srbu ministrem verejnych praci, dra Milana Hodzu ministrem zemedelstvi, Frantiska Udrzala ministrem narodni obrany, Gustava Habrmana ministrem socialni pece, Jana Sramka ministrem verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy, Aloise Tucneho ministrem post a telegrafu, dra Emila Frankeho ministrem pro zasobovani lidu a dra Ivana Markovice ministrem pro sjednoceni zakonodarstvi a organisace spravy. Dale jmenuji ministrem dra Josefa Kallaye.

Svehla v. r.

T. G. Masaryk v. r.

Predseda: Predstavuji vladu slavnemu sboru.

Predsednictvo senatu obdrzelo pripisy predsedy vlady ze dne 14. rijna 1922, cis. 12.6101096 a ze dne 14. rijna 1922, cis. 12.611/1096 o zasedani senatu.

Zadam pana senatniho tajemnika, aby precetl prislusne pripisy.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

V Praze dne 14. rijna 1922.

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze.

President republiky prohlasil rozhodnutim ze dne 14. rijna 1922 podle § 30 ustavni listiny zasedani Narodniho shromazdeni za ukoncene.

Predseda vlady Svehla v. r.

V Praze dne 14. rijna 1922.

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze.

President republiky svolal podle § 28 ustavni listiny rozhodnutim ze dne 14. rijna 1922 senat Narodniho shromazdeni k podzimnimu zasedani na den 24. rijna 1922 do jeho sidla Prahy.

Predseda vlady Svehla v. r.

Zastupce senatniho tajemnika dr Bartousek (cte):

Postou rozeslano:

Tisk 1455. Zprava kulturniho vyboru o navrhu sen. Lukese a soudruhu na poznacovani letopoctu na knihach odbornych a ucebnicich.

Tisk 1457. Zprava ustavno-pravneho vyboru o vladnom navrhu zakona, ktorym zavadzia sa metricka miera pre pravne pokonavania, listiny, knihovne zapisy a operaty katastru pozemkovej dane na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.

Tiskem rozdano:

Tisk 1451. Navrh sen. Jelinka, K. Friedricha a soudr. v zalezitosti zivelni katastrofy v Marianskych Laznich.

Tisk 1452. Navrh sten, dra Ledebura-Wichelna a soudr. na doplneni zakona ze dne 29. rijna 1819 o prozatimnim zvyseni zaopatrovacich platu hornickych.

Tisk 1453-1453/15. Interpelace sen. Hrubeho a spol. na ministra vnitra v zalezitosti nezakonneho povoleni stavby J. Habadovi u hrbitova v Tochovicich zemskou spravou politickou.

Interpelace sen. dra Hellera, Perthenove a soudruhu na pana ministra narodni obrany a na pana ministra skolstvi a narodni osvety ve pricine nahrady skod, jez ceskoslovenskym vojskem zpusobeny byly na nemecke zivnostenske pokracovaci skole v Usti nad Labem.

Interpelace sen. dra Hellera, Linka a soudr. na pana ministra narodni obrany ve pricine zivnostenskeho provozovani hudby vojenskych kapel.

Interpelace sen. Niessnera; Polacha a soudr. na pana ministra skolstvi a narodni osvety a pana ministra vnitra ve pricine zabrani byvale nemecke skolni budovy ve Studenkach u Jihlavy.

Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministerskeho predsedu ve pricine zkraceni nemeckeho stavebniho druzstva v Hajde.

Interpelace sen. Alberta Friedricha, dra Hellera a soudr. na veskera ministerstvo ve pricine zaopatreni delniku a zrizencu zabraneho velkostatku.

Interpelace sen. Spiese a soudr. na pana ministra vnitra o uradovani u okresni spravy politicke v Marianskych Laznich. Interpelace sen. Hartla, dra Naegle a soudr. na pana ministra skolstvi a narodni osvety ve pricine poskozeni nemeckeho oddeleni na prazske akademii vytvarneho umeni.

Interpelace sen. Jelinka, dra Spiegela a soudr. na vladu ve pricine konfiskace cisla 187 periodickeho casopisu tPilsner TagblattT.

Interpelace sen. Hartla, dra Ledebura-Wichelna, Jelinka, dra Naegle, Jessera, Zulegera a saudr. na pana ministra vnitra a pana ministra zeleznic ve pricine loupezneho prepadeni zvlastniho vlaku nemeckych turneru v zeleznicni stanici Louka-Horni Litvinov.

Interpelace sen. dra Naegle a soudr. na pana ministra skolstvi a narodni osvety pro nedostatecny zretel na nemecke uchazece pri jmenovani uredniku a sluhu v prazske universitni knihovne.

Interpelace sen. dra Naegle a soudr. na pana ministra financi o ubytovani statni tabakove rezie ve skolni budove ve Stepanskem gymnasiu v Praze.

Interpelace sen. dra Naegle, dra Hilgenreinera a soudr. na pana ministra skolstvi a narodni osvety ve pricine nemeckeho statniho realneho gymnasia v Prachaticich.

Interpelace sen. Alberta Friedricha, Starka a soudr. na pana ministra skolstvi a narodni osvety ve pricine zruseni 5 trid na realnem gymnasiu v Prachaticich.

Interpelace sen. Linka, Polacha a soudr. na pana ministra skolstvi a narodni osvety stran nemecke mensinove skoly v Neredine u Olomouce, dale stran utisku nemecke obecne skoly v Luzici u Sternberka a stran zrizeni nemecke obecne skoly v Hlucine.

Interpelace sen. Lowa, Lorenze a soudr. na pana ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy ve pricine pozaru radioveho lecebneho ustavu ve Sv. Jachymove.

Tisk 1454. Vladni navrh zakona o neucinnosti zvyseni urokove miry poplatkove ulevy platne pri konversi hypotekarnich pohledavek.

Tisk 1456. Zprava kulturniho vyboru o vladnim navrhu zakona o ceskoslovenske komisi astronomicke, geodeticke a geofysikalni.

Tisk 1458. Vladni navrh zakona o statni podpore sporitelen a jich pobocnych ustavu na Slovensku a v Podkarpatske Rusi.

Tisk 1459-1459/7. Seznam obnovenych navrhu.

Navrh sen. Lukese a druhu na reorganisaci statnich hrebcincu.

Navrh sena Kloface, Stastneho a spol. na vydani zakona o statnich cvicebnych kursech pro ridice automobilu.

Navrh sen. Kloface, Stastneho a spol. na zmeno narizeni ministerstva vnitra s ministerstvem obchodu, ministerstvem verejnych praci a ministerstvem financi ze dne 28. dubna 1920, jimz se vydavaji bezpecnostni ustanoveni policejni pro jizdu samohybnych vozidel (automobilu, motorovych vlaku a motorovych kol).

Navrh sen. dra Naegle, dra Mayra-Hartinga; dra Spiegela, dra Hilgenreinera, Hartla, Fahrnera a druhu na zrizeni nemecke vysoke skoly vytvarneho a uziteho umeni v Liberci.

Navrh sen. dra Naegle, dra Spiegela, dra Mayra-Hartinga, Zulegera, Fahrnera a soudr. na vydani zakona o zrizeni nemecke vysokoskolske fakulty lesnicke v Ceskoslovenske republice.

Navrh sen. dra Naegle, dra Mayra-Hartinga, dra Spiegela, dra Hilgenreinera, Hartla a soudr. na prelozeni sidla nemecke university v Praze.

Navrh sen. dra Naegle, dra Spiegela, dra Mayra-Hartinga, dra Hilgenreinera, Hartla a soudr. na prelozeni nemecke vysoke skoly technicke do nemeckeho uzemi.

Tisk 1460-1460/8. Odpoved vlady na interpelaci sen. dra Spiegela, dra Mayra-Hartinga a soudr. stran narizeni ze dne 16. unora 1922, cis. 49 Sb. z. a n. o stazeni drobnych minci 20halerovych meny rakousko-uherske.

Odpoved ministra financi na interpelaci sen. Spiese a soudr. ve pricine vyplaceni nahrady za bankovky s padelanymi kolky.

Odpoved ministra obchodu na interpelaci sen. Liseho, Thore, Ackermanna, Rohacka a spol. v zalezitosti provadeni zakona o vnucenem likvidatoru pro rozvrh bavlny zakoupene na uver statem zaruceny.

Odpoved ministra obchodu na interpelaci sen. dra Herzigove, Hartla a soudr. ve pricine dovozu cerstve zeleniny do okresu libereckeho.

Odpoved ministra socialni pece na interpelaci sen. Knesche a soudr. o nemocenske pojistne povinnosti vlastnich prislusniku rodiny, kteri jsou zamestnani v hospodarstvi zemedelcu.

Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Karla Friedricha a soudr. o soudcovske zkousce nemeckych cekatelu stavu soudcovskeho.

Odpoved ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy na interpelaci sen. Perthenove a soudr. ve pricine nemecke skoly pro osetrovatelky v Praze.

Odpoved ministra spravedlnosti a vnitra na interpelaci sen. Hartla a soudr. ve pricine novinarskych zprav o protizakonnych pokynech pro sestavovani seznamu porotcu.

Odpoved ministra post a telegrafu a ministra obchodu na interpelaci sen. dra Herzigove a soudr. ve pricine seznamu majitelu postovniho sekoveho konta.

Tisk 1461-1461/4. Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra zeleznic stran jednostranneho nadrzovani ceskym prumyslovym zavodum, pokud jde o sazby.

Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra financi stran rozesilani vyzvy k upisovani 6% investicni pujcky.

Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra financi stran berni revise v tovarne tMunzer-HutteT u Usti n. Labem.

Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra narodni obrany stran prelozeni vojenske strelnice v Moste.

Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na vladu ve pricine domneleho sjednani kupni smlouvy se Standard Oil Copany.

Tisk 1462. Interpelace sen. Niessnera, dra Hellera a soudr. na pana ministra spravedlnosti stran zabaveni casopisu tDer SozialdemokratT.

Tesnopisecke zpravy o 123., 124., 125., 126., 127. a 128. schuzi senatu Narodniho shromazdeni ze dne 30. cervna, 10., 11., 13., a 14. cervence 1922.

Z cizich parlamentu rocnik III. cislo 7.-8.

Zapisy o 120., 121., 122., 123., 124., 125., 126., 127. a 128. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle § 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Z predsednictva prikazano:

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1451. Navrh sen. Jelinka, K. Friedricha a soudr. v zalezitosti zivelni katastrofy v Marianskych Laznich.

Tisk 1452. Navrh sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na doplneni zakona ze dne 29. rijna 1919 o prozatimnim zvyseni zaopatrovacich platu hornickych.

Tisk 1459-1459/7. Seznam obnovenych navrhu (§ 19, odst. 2. j. r.).

Navrh sen. Lukese a druhu na reorganisaci statnich hrebcincu.

Navrh sen. Kloface, Stastneho a spol. na vydani zakona o statnich cvicebnich kursech pro ridice automobilu.

Navrh sen. Kloface, Stastneho a spol. na zmenu narizeni ministerstva vnitra s ministerstvem obchodu, ministerstvem verejnych praci a ministerstvem financi ze dne 28. dubna 1910, jimz se vydavaji bezpecnostni ustanoveni policejni pro jizdu samohybnych vozidel (automobilu, motorovych vlaku a motorovych kol).

Navrh sen. dra Naegle, dra Mayra-Hartinga, dra Spiegela, dra Hilgenreinera, Hartla, Fahrnera a druhu na zrizeni vysoke skoly nemecke vytvarneho a uziteho umeni v Liberci.

Navrh sen. dra Naegle, dra Spiegela, dra Mayra-Hartinga, Zulegera, Hartla, Fahrnera a soudr. na vydani zakona o zrizeni nemecke vysokoskolske fakulty lesnicke v ceskoslovenske republice.

Navrh sen. dra Naegle, dra Mayra-Hartinga, dra Spiegela, dra Hilgenreinera, Hartla a soudr. na prelozeni sidla nemecke university v Praze.

Navrh sen. dra Naegle, dra Spiegela, dra Mayra-Hartinga, dra Hilgenreinera, Hartla a soudr. na prelozeni vysoke nemecke skoly technicke do nemeckeho uzemi.

Z predsednictva prikazano:

Podle §u 3 zakona ze dne 15./IV. 1920, cis. 337 Sb. zak. a nar.

vyboru socialne-politickemu:

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 14. cervence 1922, kterym se meni a doplnuji ustanoveni o urazovem a nemocenskem pojisteni delniku na Slovensku a Podkarpatske Rusi.

Narizeni vlady republiky ceskoslovenske ze dne 14. cervence 1922 o zaradeni podniku, podlehajicich na Slovensku a v Podkarpatske Rusi pojisteni urazovemu a do nebezpecenskych trid a ustanoveni procent techto trid.

Narizeni o zachovani sluzebnich a pracovnich pomeru po dobu cviceni ve zbrani v roce 1922. (Soucasne tez vyboru brannemu,)

vyboru narodohospodarskemu:

Narizeni ze dne 9. zari 1922, jimz se stanovi prodejni ceny lihu. (Soucasne tez vyboru zivnostensko-obchodnimu a rozpoctovemu.)

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 6. zari 1922, jimz se stanovi prejimaci ceny za surovy lih a odmena za jeho rafinovani pro vyrobni obdobi 1921/22. (Soucasne tez vyboru rozpoctovemu a zivnostensko-obchodnimu.)

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 21. zari 1922, jimz se zrusuji narizeni veskereho ministerstva ze dne 11. brezna 1918, cis. 94 r. z. o drazbe predmetu potreby a narizeni uherskeho ministerstva ze dne 15. kvetna 1917, cis. 1715/1917 o zpenezeni predmetu potreby zabavenych za trestniho rizeni.

vyboru rozpoctovemu:

Narizeni vlady republiky ceskoslovenske ze dne 22. zari 1922, jimz se zrusuje narizeni ze dne 5. srpna 1919, cis. 464 Sb. z. a n. o retorsnich opatrenich proti zavere cennych papiru a jinych hodnot bankovnich u bank madarskych.

Z predsednictva prikazano:

vyboru imunitnimu:

Zadost okresniho soudu na Smichove za souhlas k trestnimu stihani sen. Klecaka pro precin urazky na cti.

Žadost krajskeho soudu v Liberci za souhlas k stihani sen. Hartla pro zlocin dle §u 65 a tr. z.

Žadost okrasniho soudu v Teplicich-Sanove za svoleni k trestnimu stihani sen. dra Hellera pro urazku na cti k zalobe dra Karla Bedricha Stradala.

Krajsky soud v Liberci za souhlas k stihani sen. Hubnera pro zlocin dle §u 87 tr. z.

Zadost hlavniho statniho zastupitelstvi v Bratislave za souhlas k trestnimu stihani sen. Zimaka pro precin dvojnasobne pomluvy dle §u 1 zak. cl. XLI ai 1914, spachany tiskem.

Predseda (zvoni): K slovu se prihlasil pan ministersky predseda Svehla. Udeluji mu je.

Ministersky predseda Svehla: Damy a panove! Politicke a parlamentni pomery naseho statu nedoznaly od lonskeho podzimniho zasedani, v nemz ohlasila nova vlada, nastoupivsi po vlade neparlamentarni, sve programove smernice, podstatne zmeny.

Jednim z nejprednejsich ukolu vlady jest a bude pece zabezpeceni klidneho rozvoje vnitrnich politickych, hospodarskych a socialnich pomeru, cemuz slouziti musi predevsim ucelna zakonodarna cinnost a bezvadna verejna sprava, prihlizejici k zajmum vsech slozek obyvatelstva. Vlada bude v oboru vnitrni spravy dbati toho, aby pravni rad, jehoz zaklady po lozeny byly ustavnimi zakony, byl v jejich smyslu dobudovan, a budou proto podany prislusne osnovy zakonu.

Vsecky organy verejne spravy budou pecovati o to, aby tento demokraticky pravni rad byl plne dodrzovan a budou se starati vzdy o udrzeni klidu a poradku, dbajice pri tom predevsim vseobecnych statnich zajmu.

Reforma verejne spravy bude soustavne provadena.

Dnem 1. ledna pristiho roku bude uskutecneno zupni zrizeni na Slovensku, kterym ucinen bude dulezity krok k sjednoceni spravy a k ucelnemu a jednotnemu vybudovani samospravy.

V Podkarpatske Rusi bude pracovano k tomu, aby vykonany byly vsechny pripravy k uprave statopravniho jejiho pomeru podle ustavy a ve smyslu mirove smlouvy st.-germainske. Proto bude vlada venovati plnou svoji peci tomu, aby sprava verejnych zalezitosti provadena byla i tam podle stejnych zasad jako v celem state. Zakladni podminkou klidneho vyvoje statu jsou urovnane a ustalene pomery mezinarodni, jimz nase zahranicni politika venuje stale bedlivou a ostrazitou pozornost. Za pomerne kratkou dobu naseho samostatneho statniho zivota vytvorili jsme si urcite a jasne smernice v zahranicni politice, ktere v souladu s politikou nasich spojencu smeruji k zachovani miru na zaklade mirovych smluv a k jeho zabezpeceni proti vsem pokusum opacnym.

Pratelske semknuti statu v Male Dohode, spocivajici na spolecenstvi zajmu a na procitene potrebe hajiti spolecne klid a mir ve stredni Evrope, jest pevnou zarukou jejich bezpecnosti a umoznuje navazani a soustavne prohlubovani dobrych styku; ostatnimi staty, zejmena na poli hospodarskem.

Vlada je presvedcena, ze touto cestou je mozno dospeti k zabezpeceni klidneho rozvoje naseho hospodarskeho zivota, ktery je dosud, podobne jako ve statech jinych, tisnen tezkymi dusledky valky.

Prekonati tyto dusledky a dospeti k cilemu hospodarskemu ruchu, poskytujicimu vsem vrstvam obyvatelstva primereny blahobyt, jest nejnalehavejsim ukolem nejblizsi doby.

Stat nas ma vsecky k tomu potrebne podminky a jest jen treba vyuziti jich ucelnym zpusobem.

Muzeme s uspokojenim porovnavati svuj hospodarsky stav s jinymi staty a s vetsi odhodlanosti snaseti docasnou hospodarkou krisi, ktera vystupnovana byla rychlym vzestupem nasi valuty.

I kdyz uzname, ze na tento vzestup mela vliv do urcite miry spekulace, vedena snahou zahraditi sve ztraty utrpene katastrofou nemecke marky, shledame prece, ze nejvaznejsi pricinou spravneho hodnoceni nasi meny v cizine byly a jsou sporadane hospodarske a financni pomery, projevujici se v obchodni bilanci a ve financnim hospodarstvi statnim, jimiz vuci cizine byla prokazana zivotaschopnost naseho statu a pevna vule statotvornych slozek obyvatelstva, poskytnouti statu vse, ceho ke svemu rozvoji a zabezpeceni potrebuje.

Pres vsecky dusledky, jez tento rychly vzestup mel v zapeti, nelze podnikati niceho, co by znamenalo navrat k znehodnoceni meny.

Nase valutova politika musi smerovati k tomu, aby nebylo prilisneho kolisani nasi meny na zahranicnich trzich, nybrz aby docileno bylo primereneho jejiho ustaleni.

Proto setrvame ve statnich financich na zasade spravneho hospodareni, pri nemz vydava se jen tolik, kolik se prijme. Vyrazem toho jest jiz rozpocet na rok 1923, ktery neni sice dosud aktivnim, ale strizlivou opravdovosti vsech polozek velmi se priblizuje rovnovaze.

Jsme si vedomi toho, ze uhrnny jeho obnos jest na nase pomery dosud neprimerene veliky, a ze i v dalsi budoucnosti bude nutno pracovati k tomu, aby docileno bylo podstatneho jeho snizeni. K tomu jest ovsem potreba vsestranne a uzkostlive setrnosti zalozene take na zvysene nakupni hodnote meny ve vnitrozemskem obehu statku, primerene k jeji hodnote mezinarodni.

Pokud projevila se jiz zvysena hodnota meny v poklesu cen, bylo ji uzito k zmenseni rozpoctu ve vydanich na vecne potreby, zejmena take v rozpoctu ministerstva narodni obrany, a bude ji uzito, jakmile se projevi v mire obecnejsi a trvale, take ke snizeni nakladu osobnich, kterych nase statni hospodarstvi nemuze snesti. Toto muze se vsak stati jen postupne se zretelem k tomu, aby existence statnich zamestnancu a tech, kteri jsou jim na roven postaveni, nebyla nijak ohrozena.

Bedliva pozornost venovana jest tomu, aby zjisteny a presne vyuctovany byly uvery, poskytnute nam cizimi staty v dobe poprevratove na opatreni potravin, k ucelum konsolidace naseho mladeho statu a k ucelum repatriacnim.

Pro statni rozpocet na pristi rok byly tyto zavazky urceny pribliznym odhadem. Pujcka svobody bude dnem 1. prosince 1922 hotove vyplacena. Rovnez bude v brzke dobe prikroceno k vyplate kuponu z predvalecnych rent.

Celkoveho zmenseni statnich vydani bude pak uzito ke zmirneni dani, aby i timto zpusobem zlevneny byly vyrobni naklady.

Pri tom je nutno postarati se o to, aby take podstatne zmenseno bylo zatizeni vyplyvajici z hospodarstvi samospravy, ktera musi rovnez dbati nutne setrnosti a poplatne schopnosti obyvatelstva.

Take v oboru dani neprimych bude nutno provesti ulevy umerne k usporam ve statnich vydanich a bude to predevsim davka z uhli, jejiz zmirneni prispeje podstatne k zmenseni vyrobnich nakladu, ovsem jen tehdy, kdyz bude postarano, aby sleva dosla plneho vyrazu na zlevneni ceny uhli.

Vzhledem k tomu, ze v praksi zakona, o statni davce z prirustku na majetku prokazany byly mnohe tvrdosti, jest nutno prikrociti k oprave zakona ve smeru primerenych a socialne spravedlivych materielnich ulev.

Nalehavym pozadavkem jest reforma danove soustavy, pro niz konaji se pilne pripravy tak, aby pro rok 1924 dospelo se k podstatnemu zjednoduseni a uplnemu sjednoceni danoveho systemu a umernemu rozvrzeni danovych bremen.

Krome techto opatreni financniho razu bude vlada starati se i dalsimi vhodnymi prostredky o zmirneni hospodarske krise a splni - pokud se tak jiz nestalo - vsecka opatreni ohlasena v projevu minule vlady ze dne 9. zari t. r. Je vsak nutno; aby i obyvatelstvo samo prispelo k tomu, aby vyroba a obchod byly opet oziveny, vedeno jsouc vedomim, ze vsecky vrstvy vyrobni musi prinesti obeti na vytezku sve prace a sveho podnikani.

Vlada poklada za svoji povinnost sledovati tento nutny obrodny hospodarsky proces se zvlastnim zretelem k tomu, aby netisnil vice vrstvy hospodarsky slabe nez silne a je odhodlana vsemi vhodnymi prostredky tomu celiti.

Bezprostredni dusledky vyrobni krise, projevujici se ve stoupajici nezamestnanosti, bude vlada odstranovati podporami v nezamestnanosti, ovsem jen potud, pokud nebude mozno podnikanim statnich nebo komunalnich investicnich praci opatriti nezamestnanym vydelek primo. Poskytovani podpor v nezamestnanosti nemuze se stati opatrenim trvalym a je nutno, aby vsemi vhodnymi prostredky pracovano bylo o znovuprobuzeni plneho vyrobniho ruchu. Velmi dulezity ukol pripada tu oboru verejnych praci, ktery rychlou pripravou statniho investicniho programu a urychlenym jeho zahajenim muze zmirniti znacne nezamestnanost.

Budou proto zahajeny nouzove stavby, predevsim v oblastech republiky s vetsim procentem nezamestnaneho delnictva nekvalifikovaneho; temuz bude take dana moznost vydelku pri ruznych upravach ricnich, jichz postupne provadeni, pokud tomu financni prostredky dovoluji, je v eminentnim zajmu radneho hospodarstvi vodniho. Stejnou merou bude pecovano o vystrojeni nasich pristavu labskych i dunajskych jakoz svobodnych pasem v pristavech namornich mirovymi smlouvami nam prircenych. Vyuzitim vodnich sil a usilovnym provadenim soustavne elektrisace budou jednak zuzitkovany hospodarne domaci prirodni zdroje energie, jakoz i menecenne uhli a jednak se tim i prispeje k zlevneni energie vyrobni.

V souvislosti s tim bude otazka znarodneni dolu a prirodnich pokladu i nadale predmetem pilneho studia vlady.

Dalsiho zvyseni schopnosti, souteziti s vyrobou cizi lze ocekavati od racionelniho zavadeni normalisace a typisace v prumyslu i zivnostech a od ucinneho vybudovani zkusebnictvi a vyzkumnictvi. Vlada bude proto podporovati zdravy hospodarsky rozvoj vsech odvetvi vyroby a bude pri tom riditi se zasadou rovnocennosti a rovnopravnosti mezi vyrobou prumyslovou a zemedelskou, vychazejic z presvedceni, ze obe jsou pro nas stejne dulezitym narodohospodarskym cinitelem. Bude proto prihlizeti zejmena k tomu, aby jejich vyrobni a odbytove podminky upravovany byly podle stejnych zasad, umoznujicich zdravou soutez vnitrozemskou i zahranicni, ktera je nejsilnejsi vzpruhou pokroku a podnikavosti.

Temito zasadami bude se riditi nase obchodni, celni a dopravni politika, aby opatrovala a zabezpecovala prumyslu, odkazanemu na vyvoz, moznost cileho odbytu na zahranicnich trzich, ovsem za predpokladu plne jeho konkurencni schopnosti, ktera vsak nemuze byti umele zvysovana a posilovana na ukor domaci spotreby. Aby vyroba prumyslova a zivnostenska nebyla presprilis odvislou od promenlivych pomeru vyvoznich, bude treba rozsirovati moznost odbytu pro vnitrozemskou spotrebu.

Nejbezpecnejsim zakladem proto jest zkvetajici vyroba zemedelska, ktera zvetsenim sve vykonnosti jak co do mnozstvi tak co do jakosti muze podstatne prispeti k rozmnozeni celkoveho narodniho jmeni. Vlada bude proto podporovati vsechny snahy, smerujici k zdokonaleni zemedelstvi a lesnictvi.

Bude tudiz venovati bedlivou pozornost i podporu ucelnym snaham po zvyseni vyroby rostlinne i zivocisne, o urychlene provadeni melioraci a o soustavne vyuziti vodnich sil i k ucelum melioracnim.

Pro vsestranny a zadouci pokrok a rozvoj zemedelske vyroby bude vlada podporovati odborne skolstvi, vedecke vyzkumnictvi a pokusnictvi, jakoz vseobecne vzdelani zemedelskeho obyvatelstva.

Zdrave snahy, smerujici k tomu, aby zemedelstvi spolecenskym podnikanim budovalo zemedelsky prumysl, naleznou u vlady vzdy porozumeni a primerene podpory. Stalou pozornost bude vlada venovati pozemkove reforme, ktera prichazi prave nyni k svemu vyvrcholeni.

Po zjisteni prostredku financnich a vybudovani pracovniho souboru, provadi se reforma pozemkova v plnem rozsahu tak, ze letosniho roku prideluje se jiz znacna vymera pudy zemedelskemu lidu. Potrebne pripravy pro rozdeleni zbyvajici zabrane pudy budou ukonceny do konce pristiho roku. Pri tom bude prihlizeno k tomu, aby ukojeny byly pozadavky uchazecu o pudu a aby vyhoveno bylo opodstatnenym zajmum dosavadnich zamestnancu na zabranem majetku pozemkovem.

K tomu konci vydano bylo prave provadeci narizeni k prislusnemu zakonu. Rozmnozeni malych podniku zemedelskych bude vyzadovati upravy pojistovani proti zivelnim skodam, aby zmenseno bylo risiko zemedelskeho podnikani a aby nabyvatelum pudy byla umoznena sobestacna samostatna existence.

V tomto smeru muze cenne sluzby prokazati take druzstevnictvi, ktere vlada pro vseobecny jeho vyznam, zejmena pro vrstvy hospodarsky slabsi, bude co nejucinneji podporovati.

Take podnikani zivnostenske muze v druzstevnictvi nalezti ucinny prostredek k zlepseni svych vyrobnich i odbytovych podminek a k posileni sve konkurencni schopnosti.

Pro hospodarske zabezpeceni zivnostnictva i obchodnictva je potrebi zdokonaliti soustavu odborneho vzdelani a starati se o technicke zdokonaleni vyroby.

V tom smeru bude vlada vzdy ochotna k nejmoznejsi podpore.

Pokud stat je odberatelem vyrobku jez take po zivnostensku jsou vyrabeny, bude prihlizeno k tomu, aby pri zadavani statnich dodavek bylo vhodnymi predpisy dodavkoveho radu umozneno ucastenstvi i drobnych zivnostniku.

Pri techto dodavkach bude primerene prihlizeno k docasne a nezavinene mensi konkurencni schopnosti vyrobnich kruhu na Slovensku. (Slava! Souhlas u ludovych senatoru.)

Na poli socialni politiky bude ucinen dalekosahly krok zavedenim starobniho a invalidniho pojisteni delniku a samostatnych drobnych podnikatelu zemedelskych i zivnostenskych. V jednani, jez kona se jiz delsi dobu s nejvetsi peclivosti, pripravuji se prislusne osnovy, ktere budou Narodnimu shromazdeni predlozeny jeste v tomto zasedani, aby mohly byti hned projednany. Pri tom bude zabezpeceno starobni zaopatreni osob, ktere pro svuj vysoky vek nemohou byti pojaty do starobniho a invalidniho pojisteni vubec.

Republika nase vyvrcholi tim velikym socialnim opatrenim celou dosavadni soustavu pojistovani, kterou zmirnovano a odstranovano ma byti risiko prace. Bude tim jasne prokazano, ze stat - a to jest v demokracii souhrn vseho obcanstva - neleka se ani tezkych obeti, aby chranil toho, kdo chce pracovati a tvoriti nove hodnoty pro lidstvo. Jest samozrejmym dusledkem nasich demokratickych zasada pomeru, ze zejmena pri vsech opatrenich socialniho razu prihlizi se a prihlizeno bude i napriste k zvlastnim zajmum zen.

V peci o zdravi lidu a v peci o dite byly ucineny znacne pokroky. Zde dluzno poukazati zejmena na vysledky opatreni proti nakazlivym chorobam. Na teto ceste bude soustavne pokracovano s plnym porozumenim pro starou pravdu, ze jen ve zdravem tele jest zdravy duch.

Stat nas potrebuje v nejhojnejsi mire obeho take z toho duvodu, aby byl pripraven i pro nejhorsi doby; v nichz by bylo nutno hajiti bezpecnost statu.

Proto bude i dale usilovne pokracovano na organisacnim, moralnim i materielnim vybudovani branne moci. Pri tom bude dbano uspornosti v rozsahu, srovnatelnem s ukoly a odpovednosti, jez branne moci ve state prinalezeji.

V oboru skolskem a osvetovem pokracovati bude vlada v provadeni zakonu Narodnim shromazdenim jiz usnesenym a vynasnazi se, aby na tomto poli bylo co nejvice vykonano pro povzneseni vzdelanostni urovne nejsirsich vrstev obcanskych a pro dobudovani strednich; odbornych a vysokych skol.

Bude klasti vaha nejen na organisaci vnejsi, nybrz i na vnitrni konsolidaci skolstvi a uplatnovati bude pravo na skolu verejnou vsem bez rozdilu stejne pristupnou. (Sen. dr Kovalik: Tedy katolicke gymnasium na Slovensko dati - slibene!)

V nynejsi dobe stava se skola casto strediskem myslenkovych a socialnich zapasu, v nichz zijeme.

Deti i rodice maji mravni narok, aby skolske vzdelavani smerovalo k vychove uslechtileho obcana a cloveka: (Sen. dr Heller /nemecky/: Tu je predpokladem volna skola!)

Plnic zakon, jimz Narodni shromazdeni doplnilo zakony o skolach obecnich, bude vlada dbati; aby vychova skolni vedla k lasce k vlasti, ke vzajemne snasenlivosti. (Vykriky sen. dr Hellera. - Predseda zvoni.) ucte a lasce a tim k demokracii. Bude proto vlada chraniti skolu, aby netrpela onemi zapasy a aby mohla konati tve vychovne dilo, z nehoz uzitek ma vzejiti pristim generacim.

Skola bude ustavem, jemuz vsichni obcane bez rozdilu sveri sve ditky v presvedceni, ze prace tam konana prinese vsem dobry prospech.

Majic na mysli hrichy byvaleho statniho rezimu na Slovensku, bude vlada venovati i nadale zvysenou pozornost kulturnimu povzneseni Slovenska a Podkarpatske Rusi, jmenovite stavbam skol a vybudovanim odbornych a vyssich ucelist, predevsim universit bratislavske.

Rozborem dosavadnich theoretickych priprav pro reseni pomeru mezi statem a cirkvemi se ukazuje; ze otazka tato - nehledime-li k dulezitosti politicke - jest velikym ukolem administrativnim.

Vlada se postara, aby reseni pomeru statu k cirkvim bylo po teto administrativni strance nalezite pripraveno.

Majic na zreteli konecne reseni celeho souboru techto otazek, hodla vlada predloziti Narodnimu shromazdeni co nejdrive nektere osnovy specielni.

Ve statnich zarizenich slouzicich vseobecnym hospodarskym a spolecenskym potrebam obyvatelstva, k nimz v prvni rade patri zeleznice, bude pracovano k vseobecnemu zdokonaleni.

Prednim ukolem jest tu vybudovani zeleznic na Slovensku a v Podkarpatske Rusi.

Železnicni sprava poklada za svoji povinnost; aby provoz provaden byl tak, aby mohlo byti prikroceno k umernemu snizeni dopravnich tarifu a k jich uprave s patricnym zretelem ke geografickemu utvaru statu, pri cemz bude mozno na Slovensku napraviti az dosud trvajici system dopravni site, kterym byly umyslne a umele oddelovany jednotlive oblasti a tim citelne poskozovany potreby prumyslu a obchodu. Pokracovana bude take ve snaze, aby zdokonalovana byla postovni, telegrafni, telefonni i automobilova a letecka doprava tak, aby plne vyhovovala potrebam mezinarodniho styku s pouzitim vsech modernich a osvedcenych vynalezu. (Sen. dr Kovalik: Aby to nebyly jen sliby, ale skutky!)

Aby, pokud muze, prispela - ke snizeni cen, pripravuje postovni sprava --v mezich sve sobestacnosti snizeni sazeb.

Pro mnohotvarne rozcleneni hospodarskeho, socialniho i kulturniho zivota soudobe lidske spolecnosti jest potreba upravy pravnich norem zpusobem odpovidajicim nynejsim pomerum.

Je proto zejmena potreba ukonciti co nejdrive reformu obecneho zakonnika obcanskeho a vypracovati novy trestni zakonnik.

Obe prace pokrocily jiz znacne za vynikajici soucinnosti zastupcu vedy.

Na Slovensku a v Podkarpatske Rusi ocekava justicni spravu nova organisace porucenske a opatrovnicke agendy.

Snahou justicni spravy bude i nadale vybaviti soudy, zvlaste na Slovensku a v Podkarpatske Rusi, dostatecnym personalem, zejmena soudcovskym tak, aby nalezani prava dalo se rychle, jal toho vyzaduji zajmy denniho zivota.

Muzeme-li s uspokojenim konstatovati, ze tezke pomery ve vyzive obyvatelstva z doby valecne a povalecne temer pominuly, jest prece nutno venovati pozornost tomu, aby nejsirsim vrstvam obyvatelstva dostaly se nezbytne zivotni potreby za primerene ceny v dobre jakosti.

K tomu konci bude vlada pusobiti k soustavnemu zlevnovani cen veskerych zivotnich potreb, zejmena v drobnem prodej na domacim trhu, za soucinnosti zucastnenych vrstev.

Navrzena bude proto primerena novelisace lichevnich predpisu, zejmena pokud jde o predrazovani a umluvy, smerujici k udrzovani neprimerenych cen.

Pri provadeni vsech tuto vyjmenovanych ukolu, ktere ovsem nevycerpavaji potrebnou cinnost zakonodarnou a spravni, jest nutno soustavne pracovati k tomu, aby urychlene a peclive provadeno bylo sjednoceni zakonodarstvi a spravy, jichz ruznost jest prirozenym dusledkem slozeni naseho statu.

Vlada bude proto dbati toho, aby osnovy zakonu a narizeni byly upravovany jednotne pro cele uzemi republiky, a zejmena bude jeli snahou, aby unifikacni prace jak v oboru spravy, tak i soudnictvi byly co nejvice urychleny.

Vlada ma plne porozumeni pro zvlastni pomery na Slovensku a v Podkarpatske Rusi a bude proto se zvlastnim zretelem k nim prihlizeti u vedomi, ze smysleni a citeni lidu po staleti ujarmeneho vyzaduje primereneho casu i ohledu, aby mohl spravne pochopiti a v zivot uvadeti zasady demokracie.

Vlada jest si vedoma toho, ze jsou a budou jeste jine ukoly, jez prinasi zivot statu a obyvatelstva; a chce je resiti v uzke soucinnosti s Narodnim shromazdenim nevylucujic nikoho, kdo ma uprimny zajem o stat a vseobecne dobro z teto prace.

Bude pri tom spravedliva a nepredpojata ke vsem, bez rozdilu narodni, nabozenske nebo spolecenske prislusnosti a - setric sama presne zakonu - bude toho zadati na vsech obcanech.

Poklada se za dosti silnou, aby uhajila autoritu a zajem statu v kazdych okolnostech a aby chranila organy moci vykonne pri konani jejich povinnosti.

Mlady nas stat prekonal jiz nejhorsi pocatecni obtize a nyni je potreba pracovati k vsestrannemu upevneni jeho demokratickeho vyvoje.

Budeme-li vsichni pri tom plne a presne konati svoje povinnosti, muzeme klidne pohlizeti do budoucnosti. (Vyborne! Dlouhotrvajici potlesk.)

Nahoru  Dalsi