Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 128. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 30 minut.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner a dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Prikryl, Low.

103 senatori podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Tucny, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro obe dnesni schuze sen. dr. Koperniczkemu.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

K rozprave prihlaseni jsou tito recnici: Sen. Hladik, dr. Naegle, dr. Brabec.

Prosim, aby byly precteny podane resolucni navrhy.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Resoluce vyboru ustavne-pravniho:

>Uvazujice, ze vladni navrh zakona o radu voleni v obcich tisk cislo 766 predlozeny v tretim zasedani r. 1921 senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske byl vzat zpet a ze mnohamesicni jednani na to mezi stranami v poslanecke snemovne konane nemelo zadouciho vysledku, vyzyvame vladu, aby v nejblizsim podzimnim zasedani predlozila Narodnimu shromazdeni novou celkovou reformu radu voleni v obcich.<

Resolucni navrh sen. Hladika a soudr. k tisku 1403:

> Vybizime vladu, aby ve vsech castech republiky, ve kterych se posud nekonaly volby do obecnich zastupitelstev, tyto volby do konce roku dala provesti.<

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu sen. Hladikovi.

Sen. Hladik (nemecky): Slavny senate! Zakon, o kterem dnes mame jednati, jest zakonem, jenz puvod svuj nema v motivech vecnych, nybrz jedine politickych, U tohoto zakona jedna se jen o to, provesti zmenu platneho volebniho zakona do obci z 31. ledna 1919. Ovsem pravi se: provesti zmenu tohoto zakona, ve skutecnosti jedna se jedine o to, aby prodlouzena byla doba mandatu obecniho zastupitelstva, zvoleneho roku 1919, ze 3 na 4 roky. Pro strany vetsiny byl rozhodu jicim strach pred novymi volbami a strach pred ztratou mandatu, jenz je pohnul k tomu, aby privolili k zakonu, kterez dnes nam byl predlozen. (Vykrik: Vsichni snad ne!) Tedy pro mne za mne nekolik vetsinovych stran. Jaky duch ovlada strany vetsiny, projevuje se se vsi jasnosti v tomto zakone nepochybnym zpusobem. Nahodne moci, kterou nektera strana ma pouzivati k tomu, abychom se dostali v drzeni mandatu, nema dle meho nazoru naprosto nic spolecneho s moralkou. Je rovnez nepochybno, ze takovymito zakony neziska se vaznost parlamentu, ktera beztak v obyvatelstvu neni prilis velika. O opaku bylo by zajiste pochybovati.

Volby do obecnich zastupitelstev byly by mely byti provedeny jiz v cervnu. Zminil jsem se jiz, ze volebni perioda ma byti prodlouzena o jeden rok. Bylo by nyni vznesti otazku, zdali se politicka situace behem tohoto rotu pro vas utvari prizniveji. Jest nadevsi pochybnost, ze setrvate-li pri vasi posavadni politice, nenastane zadne zlepseni, nybrz zhorseni, takze vase nadeje, udrzeti se pri moci, znacne se oslabi, leda ze by nastaly udalosti, jez v pritomne chvili naprosto prichazeji mimo uvahu, leda ze by snad - procez vsak neni nejmensi nadeje, prihlizime-li k pritomne situaci - ze by behem tohoto roku snad se mohl stati ministrem Smeral, Kdyby tomu tak mohlo byti, pak by se ovsem situace ponekud zlepsila. Jestlize se nyni pomery behem tohoto roku nezlepsi, pak musili byste pripustiti, aby v dusledku vaseho dnesniho stanoviska pak nastal novy presun, anebo byste musili jiz dnes dati jine zneni rozhodujicimu §u 10, jenz obsahuje odlozeni obecnich voleb. Musili byste snad rici, ze volby do obecnich zastupitelstev nelze provesti tak dlouho, pokud nemate bezpodminecne jistoty, ze zvoleni budou pouze prislusnici vetsinovych stran. (Souhlas a veselost.) Kdybyste rozhodujici § 10 takto neupravili, octli byste se po roce opet v neprijemne situaci, trapiti se s myslenkou, co se nyni vlastne ma stati, abyste se dostali z teto bidy. Bylo by tedy nejjednodussi, kdybyste §u 10 dali toto zneni, prenesli byste se tim pres vsechny potize. Ovsem, nesmel by potom, kdybyste §u 10 dali toto zneni, provedenim tohoto zakona byti poveren ministr vnitra, nybrz musila by vec vziti do rukou >Petka<. Nemusim zajiste poukazovati zvlast na to a zvlast vytykati, ze my socialni demokrate s veskerou rozhodnosti vystupujeme proti odlozeni obecnich voleb, ackoli take my zcela dobre vime, ze nebudeme moci udrzeti posici, ktere jsme v roce 1919 pri obecnich volbach dobyli. Ale jsme si toho vedomi a pevne o tom presvedceni, ze reakce nastavajici na poli hospodarskem a politickem jest zjevem jen prechodnym, (Vykriky nemecky: Tak jest!) a ze vitezny pochod socialismu ztratou nekolika mandatu nemuze byti zadrzen.

Neni pochybnosti o tom, ze volebni rad do obci z 31. ledna 1919 potrebuje reformy. Tento nazor projevil jiz take zcela zretelne ve druhe snemovne mluvci nemeckych socialnich demokratu, soudruh Hackenberg. Ale v souvislosti se zmenou volebniho radu do obci musila by take soucasne nastati novelisace zakona, o stalych volicskych seznamech. Nejsme zadnymi odpurci stalych volicskych seznamu, ale jsme pro ne jen tehdy, poskytuji-li uplnou zaruku, ze vsichni opravneni, jimz prislusi pravo.volebni, do techto listin budou pojati. Moznost prece jest dana, aby vsichni tito lide do volicskych seznamu byli pojati. Ale stava se jeste dnes zhusta, ze vzdor zakonu o stalych volicskych seznamech veliky pocet lidi do techto seznamu pojat neni, a ze v nich zapsani jsou lide, kteri tam nepatri. Praxe tedy ukazuje, ze ve stalych volebnich seznamech nemohou byli zachyceni a udrzeni vsichni lide k volbe opravneni. Ovsem - to dluzno rici - maji stale volicske seznamy tu vyhodu, ze lze volby provesti bez velmi dlouhych technickych priprav. Ale dle naseho nazoru jest hlavni veci, aby, ma-li spravne byti vyjadrena nalada volicstva, vsichni lide k volbe opravneni do volicskeho seznamu byli pojati. Aby nyni ponekud zmirneny byly nedostatky, ktere v zakone o stalych seznamech volicskych jsou obsazeny, jevi se pozadavek noveho reklamacniho rizeni bezprostredne pred volbou naprosto opravnenym a take nutnym.

Predlozeny zakon resp. predlozena novela - poznam znal jsem to jiz uvodem - prinasi s vyjimkou §u 10 jen nektere zcela nepodstatne zrniny zakona ze dne 31. ledna 1919. Nejprve vylucuji se ustanoveni §§ l, 2, 3, 12 a 7 prave citovaneho zakona, dale skrta se pak v §u 3 odstavec 3., jenz jedna o tom, ze aktivni pravo volebni ztraceji osoby, ktere nedostaly sve povinnosti ciniti pocet obci. Dle novych ustanoveni, ztraceji tyto osoby pouze pasivni pravo volebni. Vite, ze pred tim byli k volbe opravneni jen ti lide, kteri se objevuji ve volicskych seznamech, a osoby, ktere nedostaly svym povinnostem pokud jde o to, ciniti pocet vuci obci, nemely byti pojaty do volicskych seznamu. To se nyni meni. Tyto osoby obdrzi aktivni pravo volebni, ovsem nikoli pasivni. My socialni demokrate jsme proti skrtnuti citovaneho odstavce 3. §u 3.

Trestni ustanoveni obsazena ve starem zakone rozsiruji se byt ne znacne, toz prece ponekud. Jsme ovsem proti tomu, ponevadz mohou skutecne nastati okolnosti, ktere ospravedlnuji, jestlize nekdo mandatu neprijme anebo ho nevykonava. Nekoho v takovemto pripade nutiti nepovazujeme za bezpodminecne nutne ani za mistne. Prohlasil jsem jiz, i;e rozhodujici zmenou, podstatnou zmenou zakona jest § 10. A podivame-li se dobre na tento § 10, shledame, ze pri dusledne n pouziti ustanoveni §u 10 jest stranam v obci panujicim dana moznost zabezpeciti sobe sve mandaty dozivotne. Nejdrive odstavec 3. tohoto paragrafu 10: Neustavi-li se nove zastupitelstvo do ctyr mesicu ode dne, kdy uplynulo obdobi zastupitelstva drivejsiho, jmenuje, zada-li to aspon tretina clenu stareho zastupitelstva, dohledaci urad pro mezidobi spravni komisi s pomernym zastoupenim podle vysledku platnych voleb do obecniho zastupitelstva posledne provedenych. Co to znamena v praxi? V praxi znamena to tolik, ze kdyz v nektere obci vladnouci tam dnes strana nebo strany ztrati pri volbach vetsinu, pak potrebi jen zcela jednoduse neprovadeti ustaveni se obecniho zastupitelstva, obecniho predstavenstva. Duvod pro to se prece brzy najde, potrebi jen podati namitky proti provedeni volby. Ve starem zakone pravi se o provadeni volby obecniho predstavenstva v §u 59: >Nebyly-li proti volbe podany namitky anebo bylo-li o namitkach pravoplatne rozhodnuto, svola dohledaci urad nove zvolene cleny obecniho zastupitelstva nejdele do osmi dnu po tom, kdy volba tato stala se pravoplatnou - a nyni prijde to rozhodujici - >po pripade, kdy rozhodnuti o namitkach bylo stranam doruceno, k volbe starosty atd....,< jest tedy uplne ponechano na vuli a umyslu panujicich stran, dojde-li k ustaveni zvolenych cili nic. Zcela nemoznym dle: meho nazoru jest ustanoveni, ze klicem pri sestaveni jmenovane spravni komise jest pomer sil posleze zvolenych jednotlivych stran. V takovemto pripade tedy by bylo pouzito klice dle voleb z r. 1919.

Dale se pravi v osnove zakona, ze volby maji byti prodlouzeny jen o jeden rok. V praxi vsak jest lhuta prodlouzeni mnohem delsi; to vysvita z odstavce 4. tehoz paragrafu 10, kde se pravi: >V dobe dvou mesicu, pocitajic ode dne, kdy podle zakona o stalych volicskych seznamech vylozeny byti maji stale volicske seznamy, nebudtez volby obecniho zastupitelstva provadeny. < Rekl jsem jiz, ze v cervnu t. r. mely se konati volby. Odstavec 4. §u 10 pravi, ze ode dne, od ktereho jest obec zakonem zavazana na zaklade zakona.o stalych seznamech volicskych vyloziti tento volicsky seznam, v dobe 2 mesicu nemaji se provadeti zadne volby. A nyni jest vam znamo, ze 15. cerven jest lhutou pro vylozeni volicskych seznamu v obcich. V praxi jest to tedy tak, ze v nejblizsim roce nebudeme miti volby v cervnu, nybrz nejdrive v srpnu. To tedy ve skutecnosti neznamena prodlouzeni o rok, nybrz jak jiz zmineno o 14 mesicu. Jest nade vsi pochybnost, ze vsechna ustanoveni mimo zmineny § 10 jsou razu zcela vedlejsiho, rozhodujici ustanoveni jest pouze ustanoveni §u 10.

Nemohu opomenouti teto prilezitosti, abych vladu znovu neupozornil na to, aby konecne provedla volby v tech uzemich a obcich, ktere v pritomne dobe jeste postradaji zvoleneho obecniho zastupitelstva. Podali jsme take resoluci v teto veci, ktera zada, aby provedeny byly do 31. prosince t. r. volby v tech uzemich a obcich, kde posud provedeny nebyly. Jest to cela rada obci na Slovensku, v Podkarpatske Rusi, Hlucinsku, Valcicku, Vitorazsku, v casti Tesinska, ktera patri k Ceskoslovensku atd. (Vykrik nemecky: V Cechach take!) V Cechach take jest jeste cela rada obci, ktere rovnez postradaji zvoleneho obecniho zastupitelstva bylo by potrebi, aby si tu vlada vzala priklad z jinych statu. Burgenland byl teprve lonskeho roku priznan Rakousku, volby vsak jsou jiz provedeny do vsech korporaci, volby do obci, do snemu a Narodniho shromazdeni. Slovensko a Podkarpatska Rus patri ke statu od trvani teto republiky, ale dodnes neuznala vlada za nutne, aby tam dala provesti volby. Zda se, ze se vlada boji projevu vule lidu v techto castech statu. (Nemecky: Tak jest!) Nejinak jest tomu take v jinych uzemich, ktera jsem jmenoval. Bylo by nejvys nutno, aby vlada, jak jsem se jiz zminil, prikrocila k vypsani a provedeni techto voleb. Zadame vas tudiz, abyste souhlasili s nasi resoluci v teto pricine podanou. Ostatne dovoluji si poznamenat, ze jak jste zajiste jiz seznali z mych vyvodu, nelze nam hlasovati pro tento zakon. (Souhlas a potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu sen. dr. Naeglemu.

Sen. dr. Naegle (nemecky): Slavny senate! Jmenem stran sdruzenych v nemeckem parlamentarnim svazu kladu sobe za cest podati k predlozene osnove zakona nasledujici prohlaseni:

V novele zakona o volebnim radu do obci, kterou vlada predlozila, vystupuje do popredi obzvlaste ustanoveni §u 10, dle kterehoz nove zavedena ctyrleta doba uradovani obecnich zastupitelstev se zavadi se zpetnou platnosti take, pro obecni zastupitelstva nyni jiz uradujici. Duvody, jez uvadi duvodova zprava vladni osnovy, jevi se pri blizsim zkoumani pouhou zaminkou, aby zastren byl pravy duvod. Tento duvod tkvi v politickych pomerech. Ceske strany vetsinove se obavaji, ze obecni volby by mohly projeviti silnou, zmenu ve smysleni volicstva a prokazati, ze strany nyni u vesla se nachazejici z valne casti ztratily duveru volicu. Zmena v politickem seskupeni musila by prirozene dle demokratickych pojmu miti za nasledek take zmenu v pomeru stran. Aby nynejsim drzitelum moci bylo zachovano jejich postaveni, pripravuji se volicove v obcich na jeden rok o volebni pravo do obci. Jest to opatreni veskrz nedemokraticke, ba podvod na volicstvu spachany. Jest neslychano, ze nynejsi obecni zastupitelstva, jimz volicove dali plnou moc pouze na tri roky, bez noveho dotazu volicu po uplynuti sve uredni doby maji byti ponechana dale o ctvrty rok.

Volicstvo necht na tomto priklade opetne sezna, ze ceskym stranam vetsinovym neni svatym ani nejvyssi zakon demokracie, dle kterehoz vule obyvatelstva, ve volbach vyjadrena, ma byti zakladem pro utvareni veci pravnich a statnich.

Ohrazujeme se rozhodne proti takovemuto jednani a budeme tudiz hlasovati proti osnove zakona. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu sen. dr. Brabcovi.

Sen. dr. Brabec: Slavny senate! U nas se opakuje v kazdem zasedani zvlastni neblahy zjev, ze ke konci v poslednim okamziku ucini poslanecka snemovna celou radu usneseni a nam se predkladaji v ocekavani, ze je vsechny beze zmeny schvalime a cini se na nas ruzne vlivy s poukazy na statni zajmy domnele i skutecne.

My az dosud jsme vzdycky povolovali, majice na zreteli, ze skutecne vnitrni pomery politicke jsou obtizne, chtejice zachovati co mozna klidny vyvoj veci. Ja bych nechtel obvinovati ani jednotlivce ani strany, ale rozhodne myslim - a je to potrebi zdurazniti - ze je nejvys na case, abychom si rekli zcela jasne a urcite, ze tento postup neni na dale mozny, (Tak jest!) ze by to znamenalo tezkou ujmu pro nas parlamentarismus, ze by senat zahazoval tim vsecku svou. vaznost a ze by tak poskodil jeden z nejdulezitejsich statnich zajmu. (Sen. dr. Karas: I kvalitu zakonu!) zajem, ktery mame na udrzeni existence druhe komory v nasem parlamentarnim ustroji. Ja mam zvlastni pricinu, proc se chapu dnes slova.

Mame pred sebou nove usneseni poslanecke snemovny o zmenach radu voleni v obcich. Kdyz uvazite, co tomu predchazelo, ze jiz roku lonskeho, roku 1921, byl zde podan vladni navrh, obsahujici celkovou reformu volebniho radu v obcich pod cis. 766, ze pak ten navrh byl vzat zpet, aniz by to bylo nejakym zpusobem oduvodneno (Slyste!), ze dale konala se potom ruzna jednani mezi stranami, zejmena v poslanecke snemovne, ale tato jednani mela za vysledek jenom to, co se nam dneska predklada ke schvaleni, tedy neco docela nepatrneho, obsahove nevyhovujiciho, tu nelze se dobre ubraniti myslence, ze cela vec ma pozadi jine, ze pomoci tady tohoto usneseni poslanec te snemovny ma byti jaksi proneseno prodlouzeni prvniho volebniho obdobi v obecnich zastupitelstvech o 1 rok a 4 mesice.

Mam za to, ze my nemame potrebi takovychto prostredku k podobnemu opatreni, (Sen. Polach [nemecky]: To jest spravne!), to bychom mohli rici docela rovne, ze neni vlastne vecnych duvodu a nebylo jich take, aby prvni volebni obdobi v obecnich zastupitelstvech bylo kratsi, nez ta dalsi a ze ve svem statnim zivote potrebujeme co mozna klidu i ne volebniho rozcilovani a mohli jsme se docela kratce usnesti na zakone o jednom paragrafu, ze volebni obdobi o 1 rok prodlouzime. To myslim, ze by bylo jednani parlamentu dustojne!

Ja jsem by puvodne ustanoven referentem o tomto zakonu a take jako referent bych byl toto vsechno si troufal rici, ale kdyz jsem trpelive procital paragraf za paragrafem usneseni poslanecke snemovny, kdyz jsem srovnaval jednotlive ty zmeny s dosavadnim zakonem, kdyz jsem videl, jak ten puvodni vladni navrh byl daleko jasnejsi, ac take obsahove nevyhovoval a jak parlamentarnim projednavanim stylisace byla skutecne zhorsena, znejasnena a jak na konec pri §u 76 byl usnesen patrny omyl, pak reknu uprimne, ze jsem si takove nasili uciniti nemohl uz ani jako pravnik, abych vam k schvaleni doporucoval v zakone tautologie a rozpory. A to zde jest, kdyz zustane nezmenen dosavadni § 75 radu voleni v obcich a kdyz k nemu bude pridan novy zmeneny § 76. Nedivim se, ze se to stalo, ponevadz jest mi velmi dobre znamo, ze tehdy byl znacny rozruch v poslanecke snemovne, ze pak za noc a den musila byti vec hotova, ackoliv pred tim byly cele mesice promarneny hadanim a stranickym licitovanim, jako obycejne.

Myslim, ze byste mne nemohli nikdy uz verit a ja bych take takovym lehkovaznym zpusobem nechtel se u vas diskreditovati. Tedy to byl duvod, proc jsem se vzdal referatu a proc jsem se hlasil k debate, abych mohl volne, svobodne rici sve mineni nejen o bezprostrednim predmetu naseho jednani, ale i o celem tom nasem pomeru, o nasi zakonodarne cinnosti a ovsem take, abych mohl vyloziti ony programove zasady, ktere doufam, ze se nam jednou podari vteliti do noveho radu volebniho pro obce. Otevrene rikam, ze jsme dosli tentokrat na pokraj, z nehoz jest jenom krok do propasti bezvyznamnosti a zbytecnosti. (Tak jest!)

Neuzaviram se nijak uvaze, ze v poslanecke snemovne jsou pomery obtizne, ze tam politicky zivot vre daleko mocneji a vlny ulice 'dolehaji mnohem tize na poslaneckou snemovnu. Ale prave proto mam za to, ze bude nutno nastoupiti jinou praxi, ze musime zadati, aby predlohy, litere neni mozno s uspechem projednati v poslanecke snemovne, byly davany vcas - na tom jest duraz - do senatu a pak musi nam byti dovoleno, abychom ty predlohy projednali zcela, samostatne a ponechali poslanecke snemovne, aby je bud prijala, nebo zmenila, a vratila, (Hlas: Jest to ustavou dovoleno!) To jest v ustave dovoleno, to ustava predpoklada, ale, bohuzel, u nas jedna se velmi casto proti temto zasadam ustavy, a mluvi se velmi casto, ze senat nema do toho a onoho co mluvit, ackoliv v ustave jsou mu jasne ta prava reservovana, (Tak jest!) At se pak tedy s takovymi predlohami stane cokoliv, ale my nebudeme miti odpovednost, to jest jedna vec a za druhe, jsem presvedcen, ze i kdyby byla nase usneseni vracena a zamitana poslaneckou snemovnou, vykoname prec uzitecnou praci zakonodarnou a uzitecnou praci pro stat, nebot neni mozno, aby takova vecna zakonodarna prace se casem a dosti brzy neuplatnila. Tolik mam duvery v soudnost nasi verejnosti. Ostatne tyto hlasy z verejnosti jsou vseobecne znamy, jak se cinnost nase tady posuzuje. Jenom snad jedna vec se postrada, a to vetsi rozhodnost, vetsi energie. Proto dnes v tomto smyslu mluvim, ze uz je na case, abychom se k te energii odhodlali. (Hlas: Principiis obsta!)

To nejsou, prosim, zadne vytky poslanecke snemovne. To je proste konstatovani nemozneho stavu nasi zakonodarne cinnosti a nic vice. Ja to zvlaste vytykam, aby se v tom nevidelo zadne nepratelstvi, ale musime z toho chaosu nejakym zpusobem vyjiti, A neni-li jiny zpusob, pak cestou, kterou jsem si dovolil naznaciti. Na tom usneseni poslanecke snemovny je videti zretelne atmosfera, v jake bylo delano. A za takoveho rozcileni mysli neni mozna vazna zakonodarna prace - toho mame doklady kazdym dnem - a tim mene jeste, kdyz se ta prace vzdycky odsune az na konec a vykona se potom primo v nesmyslnem spechu. Na tom zakone je videt, ze ten, kdo o nem referoval, ne vystihnul jeho smysl ani celkovy ani jednotlivych ustanoveni.

V pripade zmeny volebniho radu do obci bude se jednat a jedna se o napravu starych chyb - to je moje osobni presvedceni - a to chys, kterych jsme se dopustili pod vlivem pomeru vnitrnich i vnejsich, za ktere nemuzeme byti cineni odpovedni. A tu by ovsem byvalo nutno, aby vsechny statotvorne koalovane strany se sestoupily, aby odlozily svoje malicherne zajmy stranicke, aby zkoumaly vec v principech, zasadach a aby se dohodly na tom, co skutecne je v zajmu celku a nebaly se, jaky to bude miti vliv na jejich stranicke polozeni, na pocet jejich prislusniku resp. na pocet jejich mandatu. Casu na to bylo veru dost. Vzdyt snahy po reforme volebniho radu do obci a take do ostatnich verejnych sboru, zejmena do Narodniho shromazdeni datuji se od doby prvnich voleb podle novych zakonu provedenych. Hned bylo videt, ze ti, kteri oponovali, meli v urcitych vecech pravdu a ze v sirokych vrstvach obcanstva velika vetsina je proti principu vazanych kandidatnich listin. Myslim, kdyby dnes byl proveden plebiscit o teto otazce, o tomto principu, ze by vazane kandidatni listiny padly. (Sen. dr. Horacek: Zcela spravne!) Avsak jsou i jine zasady, ktere mely byti take podkladem reformy a o kterych, bohuzel, nic nenalezame v predlozenem nam usneseni. Ja si dovoluji - ze svych hledisk ovsem - prednesti nektere tyto zasady a pozadavky, ktere arci zaroven jsou programem strany, k niz prislusim.

A tu mame prvni dulezity bod, aktivni volebni pravo vojaku. Tady je otazka tak zvaneho odpolitisovani armady, otazka zruseni volebniho prava vojinu v cinne sluzbe se nalezajicich. Po te strance je zajimavo, ze byla konana setreni a ze bylo shledano, ze vojsko samo si preje miti klid od agitaci volebnich, ze vojini se velkou vetsinou vyslovovali asi timto zpusobem: >Dokud jsme nemeli s volbami co ciniti, byli jsme mezi sebou jako bratri a to bez rozdilu stran i narodnosti.< Vojak v cinne sluzbe je urcen aby vsechen svuj cas, pokud ho ovsem nema zapotrebi k nutnemu sebezotaveni at telesnemu ci dusevnimu, venoval priprave k obrane statu a k vykonu teto obrany. Myslim take, ze to tak musi byti, nechceme-li pestovati militarismus, A nyni si predstavte, ze kdyz ma jiti voliti, tu jiste nejmene nekolik nedel napred se mysl jeho odvraci od vlastniho jeho ukolu obrance statu v dobe, ktera je prece jenom omezena at na dva nebo jeden rok nebo sest mesicu. Avsak nejenom to. Mezi vojiny se vnese agitace pro ruzne listiny, tedy vnesou se mezi ne spory. Avsak vojactvi predpoklada druznost, predpoklada vzajemnou duveru, kamaradstvi. To vse se volebni cinnosti mari a ztraci. Tedy pro takove pravo na tu kratkou dobu cinne vojenske sluzby neni skutecne mista ve vojsku a take my musime na tom trvati, ze i narodnostni spory musi byti co mozna vymyceny a jiste by takove narodnostni spory ve volebni agitaci zbytecnym zpusobem byly rozdmychavany. (Hlas: To je otazka!) To neni otazka, to je jasne.

Dalsi, prosim, takovou programovou zasadou je, ze by melo byti zarizeno, aby starosta byl volen z plena zastupitelstva, ponevadz to musi byti muz duvery ne jedne strany, nybrz co mozna nejsirsich kruhu stranickych slozek, nejsirsich kruhu obcanstva dotycne obce. Toto rikam ze zkusenosti vlastni, z autonomni praxe temer dvacetilete a, prosim, mne je to veci samozrejmou. Mohlo by se zdat, ze je zbytecno o tom mluviti, ale bohuzel neni. Ti panove, kteri prosadili svou vuli v uzakoneni nynejsiho volebniho radu do obci, neznali autonomniho zivota, autonomie obecni ve skutecnosti vubec. Oni spolehali jen na theorie a mysleli, ze skutecny zivot se ridi podle pravidel napsanych na papire. Oni delali neco podobneho, ale na stesti jenom v mensim meritku, jako v sousedni risi ruske se stalo s pouzitim theorii Marxovych. Dnesni hospodarsky stav obci a jejich naprosta financni, kulturni a socialni impotence, nemohoucnost vyplyva z teto zakladni chyby, ze delati volebni rad podle theorie a ne podle skutecneho praktickeho zivota, podle zkusenosti vzatych z autonomni praxe.

Dale bych, jakozto dulezitou vec povazoval, ze by mel byti v zakone presne urcen pojem politicke strany, aby lide, kteri kandidovali na urcity program a opusti ten program resp. ze strany vystoupi nebo jsou z ni vylouceni si nemohli ponechati to, co jim nepatri a co jim nikdo nesveril. Je mnoho lidi, kteri nechapou, ze je to nemoralni opustiti stranu a ponechati si to, co jim od strany bylo svereno, (Tak jest!) anebo co na zaklade prislusenstvi ke strane nabyli. Tazi se, jak takovi lide mohou poctive a nestranne spravovat veci verejne. (Sen. Matuscak: To se da lehce vyriditi! Nove volby, pak se to ukaze!) Neni jich, prosim, potrebi, at ti, kteri nepravem drzi veci, je vrati. Tak je ta vec.