Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 126. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 10 hodin 25 minut.

Pritomni:

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

116 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Cerny, dr Dolansky, Habrman, Aug. Novak, Stanek, Udrzal, dr Vrbensky; za ministerstvo financi odborovy prednosta dr Vlasak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou dodatecne za posledni dve schuze p. sen. Lazo.

Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1417. Zprava vyboru kulturniho, socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se meni nektere zakony o sluzebnich pomerech ucitelstva verejnych skol obecnych a obcanskych.

Tisk 1418-1418/4. Interpelace sen. Hartla, dr Herzigove a soudr, na p. ministra vnitra ve pricine protipravnich opatreni okresni spravy politicke ve Vrchlabi pri tamnejsi slavnosti slunovratu.

Interpelace sen. dr Prikryla a soudr. na p. ministra skolstvi a narodni osvety a na p. ministra verejnych praci v zalezitosti stavby budov pro mensinove skoly na severni Morave.

Interpelace sen. Perthenove, dr Wiechowskiho, Lowa, A. Friedricha a soudr. na p. ministra zdravotnictvi ve pricine nemecke skoly pro osetrovatelky v Praze.

Interpelace sen. Kiesewettera, A. Friedricha, Perthenove a soudr. na p. ministerskeho predsedu a p. ministra financi ve pricine upravy odpocivneho t. zv. staropensistum a jejich pozustalym.

Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na p. ministra skolstvi a narodni osvety ve pricine zruseni odbornych skol pro palickovani krajek v Rudohori.

Tisk 1419. Odpoved ministra narodni obrany na interpelaci sen. K. Friedricha

a soudr. ve pricine zruseni pusobnosti zakona o valecnych ukonech.

Tisk 1426. Zprava vyboru narodohospodarskeho o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Dubickeho, Vraneho a soudi stran vladniho navrhu zakona o obnove prozatimniho vnuceneho pachtu.

Tisk 1427. Zprava vyboru narodohospodarskeho stran usneseni poslanecke snemovny k navrhu posl. Koudelky, Cerneho a soudr. na novelisaci zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 313 Sb. z. a n. o obnove drobnych zemedelskych pachtu.

Tisk 1428. Zprava vyboru zivnostensko-obchodniho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o nove uprave statistiky zahranicniho obchodu.

Tisk 1429. Zprava, vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona, jimz -se meni a doplnuje zakon ze dne 18. brezna 1921, cis. 130 Sb. z. a n., kterym se upravuji pozitky byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem.

Tisk 1431. Navrh sen. Donata, Sablika, dr Horacka, dr Franty, dr Facka, Panka, dr Veseleho, Zavorala, Jilka, Sabaty a spol. na vydani zakona, jimz se stanovi vyhody v plneni branne povinnosti.

Tisk 1432. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o propocitani sluzebni doby prislusnikum ceskoslovenskeho cetnictva.

Tisk 1433. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho stran usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se upravuji sluzebni pozitky cetnickych vrchnich strazmistru, kteri jsou veliteli stanic nebo kteri konaji rovnocennou sluzbu cetnickou.

Tisk 1434. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona na poskytnuti bezurocne statni zapujcky 15,000.000 Kc na nejnutnejsi investice mesta Ceskeho Tesina.

Tisk 1435. Zprava vyboru zdravotnickeho, socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se doplnuji a castecne v cinnost uvadeji ustanoveni zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 332 Sb. z. a n., jimz stat prejima vykony zdravotne-policejni.

Tisk 1436. Zprava vyboru narodohospodarskeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Berana a soudr. a navrhu posl. Adamka, Samalika a soudr. na zmenu zakona ze dne 22. prosince 1920, cis. 683 Sb. z. a n. o opatreni strojenych hnojiv v r. 1921.

Tisk 1437. Zprava vyboru kulturniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se meni a doplnuji zakony o skolach obecnych a obcanskych.

Tisk 1438. Zprava vyboru ustavne-pravniho a socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se vseobecne upravuji pravni pomery mezi zamestnavateli a zamestnanci na Slovensku a v Podkarpatske Rusi.

Tisk 1439. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuji prisahy osob bez vyznani nabozenskeho konane pred soudy.

Tisk 1440. Zprava vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni poslaneckej snemovny o vladnom navrhu zakona o docasnej uprave porucenskej a opatrovnickej agendy na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.

Tisk 1441. Zprava vyboru socialne-politickeho, ustavne-pravniho, zdravotniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se upravuje vysluzne lekaru obecnich a obvodnich prelozenych na odpocinek pred ucinnosti zakona ze dne............. kterym se doplnuji a castecne v cinnost uvadeji ustanoveni zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 332 Sb. z. a n., jimz stat prejima vykony zdravotne-policejni jakoz i zaopatrovaci pozitky pozustalych po obecnich a obvodnich lekarich zemrelych pred ucinnosti zakona zprvu uvedeneho.

Tisk 1442. Zprava vyboru ustavne-pravniho, socialne-politickeho a rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o sborech straze bezpecnosti.

Tisk 1443. Zprava vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se prodluzuje platnost ustanoveni §u 32 zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 329 Sb. z. a n. o prechodne uprave financniho hospodarstvi obci a mest s pravem municipalnim na berni leta 1922 a 1923.

Tisk 1444. Zprava vyboru narodohospodarskeho, ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 8. dubna 1920, cis. 329 Sb. z. a n. o prevzeti a nahrade za zabrany majetek pozemkovy.

Tisk 1445. Odpoved vlady, ministra vnitra a ministra narodni obrany na interpelaci sen. Hartla, dr Spiegela a soudr. a Perthenove, Kiesewettera a soudr. o udalostech v Litomericich.

Tisk 1446. Zprava vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, tykajicim se prozatimni upravy obecniho zrizeni na Slovensku.

Mistopredseda Kadlcak: Z predsednictva prikazano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1346. Navrh sen. Spery a soudr. na sestatneni zemskych strednich skol na Morave.

(Soucasne tez vyboru kulturnimu a brannemu.)

Tisk 1347. Navrh sen. Spery a soudr. na vydani zakona o prevzeti ubytovani cetnictva na naklad statu. (Soucasne tez vyboru brannemu.)

Tisk 1298. Navrh sen. Polacha, A. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. ve pricine

stabilisace mimoradnych pozitku statnich uredniku jakoz i na roven postaveni staropensistu s novopensisty. (Soucasne tez vyboru socialne-politickemu.)

Vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 1331. Navrh sen. Fahrnera, K. Friedricha, dr Hilgenreinera, dr Herzigove a soudr. na zmenu zivnostenskeho radu.

Tisk 1354. Navrh sen. Liseho a spol. na prominuti prispevku na opatreni strojenych hnojiv obcim, okresum, zupam, zemim a drobnym vlastnikum pudy. (Soucasne tez vyboru rozpoctovemu.)

Tisk 1353. Navrh sen. inz. Klimko a spol. na poskytnutie pomoci pohorelcom obce Ruska-Nova-Ves, okres Presov, zupa Saris. (Soucasne tez vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu.)

Tisk 1348. Navrh sen. Liseho a spol. na ochranu drobnych pachtu.

Tisk 1350. Navrh sen. Spery a soudr., jimz se vlada vyzyva, aby prenesla dozor zverolekarsky posud v ministerstvu zemedelstvi se nalezajici na ministerstvo verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy. (Soucasne tez vyboru zdravotnimu.)

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1431. Navrh sen. Donata, Sablika, dr Horacka, dr Franty, dr Facka, Panka, dr Veseleho, Zavorala, Jilka, Sabaty a spol. na vydani zakona, jimz se stanovi vyhody v plneni branne povinnosti.

Z predsednictva prikazano podle §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n.:

Vyboru socialne-politickemu: Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 30. cervna 1922, kterym se prodluzuje pusobnost narizeni o zachovani sluzebnich pomeru zamestnancu podlehajicich zakonu o obchodnich pomocnicich ze dne 16. ledna 1910, cis. 20 r. z. a zakonneho cl. XXXVII. z roku 1875.

Mistopredseda Kadlcak: Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Prvnim odstavcem je

1. Zprava vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o nove uprave statistiky zahranicniho obchodu. Tisk 1428.

Navrhuji, aby byla vec tato projednana v jedine debate a to ve lhute ctvrt hodiny.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

Je nekdo proti? (Neni.) Neni, muj navrh jest prijat.

Zpravodajem je pan sen. Lisy. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lisy: Vazeny senate! Statistika zahranicniho obchodu byla dosud upravovana jednak vseobecnym zakonem o organisaci statisticke sluzby ze dne 28. ledna 1919, jednak specielnim zakonem o statistice zahranicniho obchodu ze dne 18. zari 1919. Tento posleze uvedeny zakon byl sdelan podle vzoru stareho rakouskeho zakona, podle nehoz zjistuje se methodou statistickou, pouze mnozstvi dovezeneho zbozi podle zeme, puvodu a mnozstvi vyvezeneho zbozi podle zeme urceni, jakoz i mnozstvi zbozi provezeneho, tedy pruvoz; hodnota dovezeneho a vyvezeneho zbozi nebyla dosud urcovana methodou statistickou, nybrz pouhym odhadem, ktery provadela vzdy po uplynuti celeho roku stala komise pro urcovani obchodnich hodnot pro statistiku zahranicniho obchodu.

Tato odhadova methoda, kterou jsme prevzali ze stareho Rakouska, je velmi nedokonala. V dobe velikeho kolisani cen je skoro nemozne spravne odhadnout hodnotu ruznych druhu dovezeneho nebo vyvezeneho zbozi. Dale jest uvaziti, ze o hodnote zbozi rozhoduje nejen druh, ale i jakost jeho, ze ze statisticke ohlasky o mnozstvi dovezeneho a vyvezeneho zbozi neni jakost zbozi nikterak patrna a je proto velmi obtizny ukol cenove komise odhadnouti na priklad hodnotu peti set metrickych centu soukennych latek, nevi-li se, kolik v tomto mnozstvi bylo latek hrubych, kolik prostrednich a kolik jemnych. A uvazime-li, slavny senate, ze nas statisticky seznam zbozi obsahuje 2400 polozek a stoji co do poctu jejich v cele ostatnich statu svetovych, ze vykazuje prevaznou cast svych polozek jako polozky skupinove, a ze tedy uplny vypocet statisticky jednotlivych druhu zbozi sel do 10.000, je videti, ze zde jsou potize a ze je nutno novou methodu zavesti pri sdelavani statistiky. Zakladni chybou odhadove methody je take ta okolnost, ze cenovych prumeru, jez byly odhadnuty pro minulost, nutno pouzivati i pro budoucnost, k niz nemaji vubec zadneho vztahu, dokud se novou komisi nezjisti nove hodnoty.

Dalsi vadou jest, ze hodnoty odhadnute stalou cenovou komisi, dovida se verejnost velmi pozde. Duvody, ktere nas prinutily z byvaleho Rakouska odhadovou methodu prevziti pres jeji znacne nedostatky, byly velice zavazne. Prevzali jsme celou organisaci statistiky zahranicniho obchodu z byvaleho Rakouska, nebot po prevratu nebylo casu lustiti obtizne theoreticke a methodicke problemy. Hlavni veci bylo organisovati nasi statistiku zahranicniho obchodu co nejrychleji. Musili jsme upraviti bez prutahu svuj hospodarsky pomer k ostatnim statum, a to tim spise, ze jsme statem prumyslovym prvniho radu. Nesmeli jsme provadeti experimenty s novymi methodami statistickymi, jejichz funkce jsme dostatecne neznali a nemeli dostatek zkusenosti ani my, ani jine staty, ktere teprve kratce pred ukoncenim valky k nim presly.

Pres to jsme si byli od pocatku vedomi, ze jde o pouhe provisorium, ktere bude nahrazeno methodou lepsi, jakmile budou splneny zakladni predpoklady takoveho prechodu. Methoda, ktera nam tane na mysli, je methoda deklaracni. Methoda deklaracni prenasi urcite ceny dovezeneho a vyvezeneho zbozi na dovozce a vyvozce a na mista, jez jsou poverena kontrolou udaju stran. Nepochybujeme o tom, ze velika cast nasich dovozcu a vyvozcu je si vedoma velikeho vyznamu radne statistiky zahranicniho obchodu a ze ma jiste zajem na tom, aby tato statistika splnila co nejlepe sve poslani, poskytnouti solidni zakladnu pro obchodni smlouvy s cizinou. Tato pohotovost celnich organu se od prevratu podstatne zvysila. I statni urad statisticky svoji vnitrni organisaci se upevnil a provadi soustavne pripravne prace, jez by zabezpecily uspech deklaracni methody. Deklaracni methoda umozni nam takto uverejnovati mesicne nejen data o mnozstvi dovezeneho a vyvezeneho zbozi, nybrz take o jeho hodnote. Tim teprve nabyva statistika zahranicniho obchodu sveho plneho obsahu. Vyhody, jez skyta methoda deklaracni u srovnani s methodou odhadovou, primely temer vsechny vyznacnejsi staty obchodni ku prechodu od methody odhadove k methode deklaracni. Tak methoda deklaracni dnes je uzivana zejmena v Anglii, Spojenych Statech Severoamerickych, v Nemecku, Holandsku, Italii, ve Svycarech, v Belgii, Polsku, Bulharsku, Recku, Svedsku, ve Francii pri dovozu, v Kanade, Australii, Egypte, ve Spojenych Statech Jihoafrickych, v Britske Indii, jakoz i v jinych statech.

Vlada pri zjistovani hodnot rozhodla se upustiti od methody odhadove a zavesti methodu deklaracni. Zavedenim methody deklaracni pri statistice zahranicniho obchodu nevzniknou statu zadne vydaje. Ohrada nakladu na tuto statistiku byla jako dosud hlavne dana statistickymi poplatky. Naproti tomu neni pochyby o dalekosahlych vyhodach, ktere plynou z radne statistiky zahranicniho obchodu, jenz je zrcadlem a zaroven pateri dobre obchodni a financni politiky statu. Novela zakona umoznuje nam rychlejsi a vcasnou orientaci o hodnote dovezenych a vyvezenych statku, bez nichz neni myslitelna ani priprava k novym obchodnim smlouvani, ani usudek o funkci smluv jiz uzavrenych. Posavadni zpusob zjistovani hodnot naseho zahranicniho obchodu teto moznosti neskyta a neni tudiz s to splniti nejdulezitejsi pozadavky, jez klade obchodni a financni politika naseho statu na statistiku zahranicniho obchodu.

Proto vlada podala navrh zakona o nove uprave statistiky zahranicniho obchodu na podklade methody deklaracni a opravila v teto methode mensi nedokonalosti zakona dosud platneho. Osnova byla podana v souhlase s interesovanymi kruhy a doporucena vyborem statisticke rady statni. Osnova byla zevrubne projednana a schvalena obchodni politickou komisi a Sdruzenim obchodnich a zivnostenskych komor a ostatnich komisi zastoupenych v hospodarskych korporacich, jako jsou Korporace obchodni a zasilatelske, zemedelskych rad a Ustrednich svazu prumyslovych.

Poslanecka snemovna schvalila vladni navrh dne 20. cervna t. r. ve sve 250. schuzi. Zivnostensko-obchodni vybor senatni projednal tento vladni navrh a usneseni poslanecke snemovny dne 11. cervence 1922, schvalil je a doporucuje vysokemu senatu ke schvaleni. Konstatoval vsak, ze zneni paragrafu v rozdanem tisku 1381 neodpovida skutecnemu usneseni poslanecke snemovny, jezto usneseni poslanecke snemovny znelo v paragrafu 11.: >Provedenim tohoto zakona, se poveruje predseda vladyv dohode s ministry obchodu, financi, zeleznic, post a verejnych praci.<

Slova >a verejnych praci< byla skrtnuta teprve dodatecne po schvaleni senatu, tedy nepravem. Jezto je potrebi souhlasneho usneseni obou snemoven, navrhuje zivnostensko-obchodni vybor senatu, aby zneni §u 11 bylo puvodni, to jest, aby znelo: >Provedenim tohoto zakona se poveruje predseda vlady v dohodes ministry obchodu, financi, zeleznic, post a verejnych praci,< Koncim.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Rozprava je skoncena, budeme hlasovati. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu nejake namitky? (Nebyly.) Nejsou, Budeme podle toho postupovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty v usneseni poslanecke snemovny, obsazene v tisku cislo 1381, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijima se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Ma pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Lisy: Ano. V § 11, v predloze zakona cis. 1381 schazi slova: >a verejnych praci<. Navrhuji, aby ta slova >a verejnych praci< byla tam vlozena.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, i s opravou navrzenou p. zpravodajem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule jsou prijaty take ve cteni druhem, i s navrzenou opravou, cimz jest tento odstavec denniho poradu vyrizen.

Pristoupime k nasledujicimu, to jest

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se prodluzuje platnost ustanoveni §u 32 zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 329 Sb. z. a n. o prechodne uprave financniho hospodarstvi obci a mest s pravem municipalnim na berni leta 1922 a 1923. Tisk 1443.

Navrhuji, aby vec tato projednana byla v jedine debate a to ve lhute ctvrt hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Zpravodajove jsou: za vybor ustavne-pravni pan sen. Lukes, za vybor rozpoctovy pan sen. dr Karas.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor ustavne-pravni panu sen. Lukesovi.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Po prevratu, jak znamo, stouply prirazky k primym danim samospravnych korporaci mirou prevelikou. Pricinou tohoto stoupnuti prirazek bylo jednak zanedbani komunalnich otazek nasledkem dlouho trvajici valky, jednak vsak tez bylo to socialni zlepseni zamestnancu samospravnych korporaci. Ponevadz prilis vysoke prirazky samospravnych korporaci brzdily jakekoliv podnikani a primo jej ohrozovaly, obmezila vlada zakony do jiste miry ukladani a povolovani prirazek, jak pokud se tyka obci, tak i zemi. Prirazky pouze do urcite vyse mohou obce bez souhlasu nadrizenych instanci povolovati, a rovnez pokud se tyka zemi predkladaji se nyni rozpocty vlade ke schvaleni, ktera si privlastnuje pravo po pripade vysoke prirazky zemske sniziti.

Bylo tedy umyslem podnikani hajiti, a za tim ucelem byly pojaty do zakona o prechodne uprave financniho hospodarstvi obci a mest s pravem municipalnim z 12. srpna 1921, c. 329 Sb. z. a n., ustanoveni, a to v §u 32, ze vydelkova dan podle hlavy zakona o osobnich danich ze dne 25. rijna 1896, c. 220 r. z. na berni leta 1920 a 1921 predepsana nesmi s valecnymi prirazkami, jakoz i se vsemi prirazkami samospravnych svazku cinit vice nez 80% cisteho vynosu onoho obchodniho roku, ktery jest podkladem pro vymereni dani. Pokud by byl predpis vyssi, snizi se predepsana dan statni vcetne valecne prirazky a prirazek samospravnych svazku pomerne.

Toto ustanoveni zakona platilo pouze pro rok 1920 a 1921 a myslelo se v dobe, kdy vlada podala osnovu citovaneho zakona, ze zakon o prechodne uprave financniho hospodarstvi obci a mest s pravem municipalnim bude moci klasti hraz obecnim prirazkam tim, ze obmezi pravo jich povolovanim a nasledkem toho ze zabezpeci podniky proti prilis vysokym prirazkam. Pokud se tyka obci, do jiste miry se to skutecne stalo, nebot obce jsou povinny k vymahani prirazek pres 100% domahati se schvaleni nadrizenych uradu, pri vyssich prirazkach pak financnich uradu.

Avsak jsou zde tez prirazky zemske a okresni a ponevadz tyto mohou byti dosud povolovany v mire ne aspon zakonem omezene, videla se vlada v zajmu podniku a k jich ochrane nucena, aby platnost citovaneho ustanoveni §u 32 prodlouzila tez na berni leta 1922 a 1923. To jest ucelem tohoto zakona, resp. osnovy zakonne, ktera obsahuje pouze jeden clanek.

Jako referent ustavne-pravniho vyboru navrhuji slavnemu senatu, aby osnova tohoto zakona tak, jak je navrzena a poslaneckou snemovnou schvalena, byla tez slavnym senatem prijata.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Osnova zakona, jimz se prodluzuje platnost §u 32 obecniho financniho zakona na rok 1922 a 1923 ma sve duvody narodohospodarske, proc nelze pripustiti, aby prirazky u podniku verejne uctujicich byly ad infinitum stupnovany. Pri restrinkci techto podniku nastava restrinkce statnich dani a statnich prirazek valecnych a pak restrinkce autonomnich prirazek. Tedy statnich financi dotyka se osnova tato potud, ze dane budou v urcitych pripadech restringovany. Z duvodu narodohospodarskych je naprosto nutno uchraniti podniky tyto pred neprimerenym zdanenim, nebot byly by vydany nebezpeci, ze by veskere zisky jejich padly na verejne zdaneni. Osnova ma platnost jeste o dve leta dale do budoucnosti, a vlada doufa, ze behem dvou let budou finance obecni definitivne upraveny, a proto tedy prodluzuje platnost §u 32 jeste na 2 dalsi leta.

Vybor rozpoctovy prave z duvodu, o kterych jsem se jiz zminil, navrhuje slavnemu senatu, aby tato osnova zakona, schvalena jiz poslaneckou snemovnou, byla take prijata slavnym senatem.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Rozprava je skoncena, budeme hlasovati. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se).

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) - Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou a vyznacenem v tisku cis. 1393 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se).

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zdali ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Ne.

Mistopredseda Kadlcak: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se).

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest take ve cteni druhem, cimz tento odstavec denniho poradu je vyrizen.

Pristupujeme ke tretimu odstavci denniho poradu, jimz je:

3. Zpravy vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona na poskytnuti bezurocne statni zapujcky 15,000.000 Kc na nejnutnejsi investice mesta Ceskeho Tesina. Tisk 1434.

Navrhuji, aby vec tato projednana byla v jedine debate, a to ve lhute jedne hodiny

se stanovenim recnicke lhuty na 10 minut pro jednotliveho recnika.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se).

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Udeluji slovo zpravodaji p. sen. Klecakovi.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Rozdelenim tolik krasneho Tesinska mezi republiku Ceskoslovenskou a stat Polsky, kterezto rozdeleni na drahnou dobu zustava bolestnou ranou pro nas, rozdeleno bylo tez hlavni mesto Tesinska, samotny Tesin. Co nekdy nalezelo po cela staleti ku statu Ceskemu, pozdeji statu Rakousko-Uherskemu, to rozdeleno a sice tak dukladne, ze nasemu statu nastala povinnost podati rychle Ceskemu Tesinu pomocnou ruku, aby tyz nezakrnel, nybrz mohl rusti. Pro Cesky Tesin nutno vybudovati nejnutnejsi zarizeni, aby tak nase obcanstvo nemusilo se kazdodenne doprosovati urcitych ohledu se strany polske.

Za tim ucelem podan byl vladou republiky Ceskoslovenske navrh zakona na poskytnuti bezurocne statni zapujcky 15 mil. Kc na porizeni nejnutnejsich investic mesta Ceskeho Tesina. Poslanecka snemovna Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ve schuzi konane dne 28. cervna schvalila navrzenou osnovu zakona beze zmeny.

Rozpoctovy vybor senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske projednav usneseni poslanecke snemovny, doporucuje slavnemu senatu ke schvaleni navrhovany zakon u vedomi toho, ze prijetim jeho vykona se jenom povinnost vuci Ceskemu Tesinsku. Prosim o schvaleni navrzeneho zakona. (Souhlas).

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu sen. Linkovi.

Sen. Link (nemecky): Slavny senate! Touto predlohou ma mestu Ceskemu Tesinu byti povolena bezurocna pujcka 15 milionu korun. Mesto Tesin s veskerym obyvatelstvem bylo nesmirne tezce poskozeno. Kdyz ve vychodnim Slezsku byla vytvorena hranice mezi Polskym Tesinem a Ceskym Tesinem, rozdeleno bylo mesto ve dva dily. Vetsina obyvatelstva s mestskymi budovami, ruznymi mestskymi urady pripadla Polskemu Tesinu a cast budov a uradu Ceskemu Tesinu, nastalo tedy nesmirne poskozeni. Mesto Cesky Tesin nema nyni hrbitova, nema porazek, neni tu skol, zarizeni pro osvetlovani jest rozdeleno, cast budov jest v Polskem Tesine a cast v Ceskem Tesine, Vidime tedy, jake nestesti zpusobili diplomate, spravcove statu na obou stranach, na strane polske i ceskoslovenske. Prejeme si tedy, aby se tyto veci brzo zmenily. Stav tento jest zhola nemozny. Jak chce obyvatelstvo ziti, kdyz ulici prochazi hranice? Delnici pracovali drive naproti v Polskem Tesine a nemohou tam jiz dochazeti, kladou se prekazky v cestu a veskere obyvatelstvo ma nejvetsi potize. Jsme tedy proto, aby mestu Ceskemu Tesinu tato pujcka byla povolena, prali bychom si vsak, aby take ostatni potize byly brzo odstraneny, aby obyvatelstvo hospodarsky zase mohlo drzeti stejny krok. (Souhlas na levici).

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Rozprava je skoncena. Preje si pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Kolega sen. Link naznacil, jake potize ma Cesky Tesin pokud se tyka jak uradu, tak i urcitych dulezitych slozek potrebnych k rozvoji mesta i spokojenosti obcanstva. Bylo pri tom receno, ze toto rozdeleni nebylo zrovna dvakrate diplomatickym tahem. My to uznavame, ale ze bychom pomohli Ceskemu Tesinu tim, ze bychom poukazovali na mezinarodni smlouvy, ktere privodily rozdeleni Tesina na cast ceskou a cast polskou, o tom pochybuji. Stat nas resp. vlada ocenila a uznava, ze je treba Ceskemu Tesinu podati pomocne ruky. Vlada pomocnou ruku podava. Poslanecka snemovna navrh zakona jiz schvalila a zalezi jenom na senatu, aby usneseni poslanecke snemovny bylo jim schvaleno. Uznavame, ze tech 15 mil. Kc na.vybudovani vseho toho, co nam v Ceskem Tesine schazi, nestaci, ale kdyz se vzijeme do financni situace naseho statu, musime prece jenom obnos 15 mil. Kc povazovati za velmi slusny, ano za takovy, kterym je mozno alespon z casti odstraniti zavady, s kterymi se v Ceskem Tesine shledavame.

Nahoru  Dalsi