Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 125. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 20 minut.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Dolansky, Stanek, Udrzal; za ministerstvo financi odborovy prednosta dr Vlasak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Navrhuji, aby udelena byla zdravotni, dovolena do 15. srpna p. sen. Dulovi na zaklade lekarskeho vysvedceni.

Kdo s udelenim teto dovolene souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadana dovolena se udeluje.

Udelil jsem dovolenou pro tento tyden p. sen. Mudronovi.

Tiskem rozdano: Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1420. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona jednajicim o rozsireni pusobnosti zemskych uvernich ustavu na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Tisk 1421. Zprava I. vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu, II. vyboru socialne-politickeho a III. vyboru rozpoctoveho stran usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu k vladnimu navrhu zakona, o potirani pohlavnich nemoci.

Tisk 1422. Zprava I. vyboru zahranicniho a II. vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu na ratifikaci >Mezinarodni umluvy o zrizeni Mezinarodniho Ustavu zimneho<.

Tisk 1423. Zprava I. vyboru zahranicniho a II. vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu, kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a risi Nemeckou o ochrane pravni a pravni pomoci ve vecech obcanskych, podepsana v Praze dne 20. ledna 1922.

Mistopredseda Kadlcak:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte): Podle §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n.:

vyboru rozpoctovemu:

Ucetni zaverka nejvyssiho kontrolniho uradu za rok 1921 a dodatecna ucetni zaverka tehoz uradu za rok 1919.

vyboru zivnostensko-obchodnimu:

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 22. cervna 1922, jimz se zrusuji vyjimecna ustanoveni v oboru prav ze zivnostenskeho vlastnictvi.

Mistopredseda Kadlcak: Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Odstavec prvni:

Zadam p. zapisovatele sen. dr Prikryl a, aby precetl prislusny pripis vlady.

Sen. dr Prikryl (cte):

>Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze. Vzhledem k preruseni snemovnich praci, k nemuz doslo dle druhe vety odstavce 4., §u 4 jedn. radu senatu pri zakonceni predesleho (podzimniho) zasedani Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske, dovoluje si vlada ve smyslu treti vety odstavce 4., §u 4 jedn. radu senatu uciniti navrh, aby senat Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske usnesl se v jedne z nejblizsich schuzi tohoto noveho (jarniho) zasedani, ze se podle citovaneho ustanoveni zakona povoluje obnova resp. pokracovani ve snemovnich pracich prozatim take u vladniho navrhu zakona o nemocenskem pojisteni statnich zamestnancu (c. tisku 1062 sen. ai 1921).

Vlada doporucuje, aby tento vladni navrh byl prikazan vyborum socialne-politickemu a rozpoctovemu k podani zpravy v primerene lhute.

Predseda vlady:

Dr Ed. Benes v. r.<

Mistopredseda Kadlcak: O tomto vladnim navrhu jest nam jednati a to ve smyslu §u 4 jedn. radu usnesenim bez rozpravy.

Kdo souhlasi, aby tomuto vladnimu navrhu priznana byla obnova, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vlady jest prijat.

Pristoupime k druhemu odstavci denniho poradu, jimz je

Navrhuji, aby vec tato projednana byla v celkove lhute pul hodiny se stanovenim doby recnicke na ctvrt hodiny pro jednotliveho recnika.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Zpravodajove jsou: za vybor ustavne-pravni misto p. sen. dr Brabce predseda vyboru ustavne-pravniho pan sen. dr Vesely, za vybor socialne-politicky pan sen. Ackermann.

Udeluji slovo p. sen. dr Veselemu.

Zpravodaj sen. dr Vesely: Vazeny senate! Ustavne-pravni vybor usnesl se doporuciti senatu, aby schvalil usneseni poslanecke snemovny, ve kterem jde o opatreni bytove pece.

Ustavne-pravni vybor byl si vedom, ze navrhovana predloha zakona uklada vlastnikum domu znovu tezke povinnosti a tezka obmezeni, ktera ovsem se soukromym vlastnictvim nejsou srovnatelna, ale byli jsme si take vedomi toho, ze jde jen o zakon prechodny, o zakon, kterym se ma prekonati chvilkova obtiz a take platnost zakona je omezena jen do konce roku 1923. Tedy na takove zakony nelze brat takove prisne meritko, jako pri zakonech, jichz platnost je neobmezene dlouha.

Zneni zakona ovsem v nekterych ustanovenich by bylo vyzadovalo jeste oprav. Ustavne-pravni vybor by si byl pral zmeniti nektera ustanoveni, zejmena pokud jde o paragraf 8, ve kterem, se ustanovuje, ze rodine, ktera ma vice nez 5 clenu, nemuze byt prideleno mistnosti vice nez 5. Je to jista nesrovnalost, ponevadz pro rodiny mensi je vzdy nejaka prebytecna mistnost, tedy prikazuje se byt vetsi nez je pocet clenu rodiny, ale pri rodinach pres 5 clenu, pri rodinach velkych, cetnych neni tolik mistnosti prikazano, aby pro kazdeho clena rodiny byla l mistnost, V tom je jista nesnaz, a az pujde o novelisaci, prodlouzeni nebo novou upravu zakona, bude nutno zjednat v tomto smeru napravu. Rovnez pokladame za nevhodne, ze sluzebne osoby nejsou pocitany za cleny rodiny a ze se nepamatuje pro ne na zvlastni mistnost. Ten l pokojik, ktery se pro sluzku nebo kucharku atd. vyhrazuje, nestaci jiste v tech rodinach, ktere na priklad pro znacnejsi pocet clenu maji takovych pomocnych osob v domacnosti nekolik. Zde by bylo zahodno ustanoviti, ze pro pomocnice v takove domacnosti ma byti urcena jedna zvlastni mistnost - obycejne je to mistnost mala - po pripade, ze pro nekolik takovych osob ma byt vyhrazena l svetnice bytova, nebo 2, kde je na pr. potrebi vychovatelky atd.

Tedy to je take nedostatek zakona, ktery pri pristi uprave bude nutno odstranit. Poukazovano bylo na to, ze by zakon tento nemel mit platnost pro Podkarpatskou Rus ponevadz tam jsou pomery primitivnejsi, ktere nevyzaduji snad takovych omezovani, jako u nas je potrebi. Avsak presvedcili jsme se, ze i tam, zejmena, v mestech, je bytova tisen rovnez znacna a zejmena pro urednictvo, ktere tam je nutno presazovat od nas z Cech a Moravy, ze se tezko opatruji byty a z toho duvodu je tedy potrebi, aby zakon napomahal uradum, ktere by byty mohly opatrit.

To jsou vady, ktere bychom radi byli opravili, ale kdyby zakon byl vracen poslanecke snemovne, nastalo by dosti nebezpecne vakuum, ponevadz by otazka bytove pece nebyla vubec nijak upravena. Chteli jsme zamezit tuto mezeru, v zakonodarstvi a proto doporucujeme, aby zakon byl schvalen v tom zneni v jakem byl poslaneckou snemovnou usnesen, ale vyhrazujeme si a take vlade doporucujeme, az se bude jednat o prodlouzeni nebo novelisovani zakona, aby k temto vytkam prihlizela.

Navrhuji tedy, aby senat schvalil usneseni poslanecke snemovny.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu sen. Ackermannovi jako referentu, za vybor socialne-politicky.

Zpravodaj sen. Ackermann: Slavny senate! Vybor ustavne-pravni projednaval zakon po strance socialni a pridruzil se k duvodove.zprave, tisk Narodniho shromazdeni 3308, ponevadz odpovida plne tem nesnazim, ktere byly podnetem, ze byl podan navrh z poslaneckych kruhu, aby stala se nejaka naprava a zejmena aby se stala naprava ve prospech nemajetnych vrstev, ktere v teto dobe jeste prilis trpi nedostatkem bytu. Stezuji-li si mestacke vrstvy na nedostatecne byty, tim vice si muze stezovati delnicka trida, ktera bydli v bytech, ktere nelze zvati byty, V nekterych pripadech snad staje pro dobytek jsou lepe vypraveny a vybaveny nez delnicke byty. Socialne-politicky vybor priklonil se k duvodum, ktere byly predneseny p. referentem za vybor ustavne-pravni. ale pripomina, ze vybor socialne-politicky poslanecke snemovny opomenul pri projednavani zakona v §u 20 ochranu spolkovych mistnosti, aby se zakon nevztahoval take na spolkove mistnosti, slouzici k ucelum vychovnym a telocvicnym. Bylo mi ulozeno jako referentu vyboru socialne-politickeho senatu, abych tento nedostatek pripomenul v ustni duvodove zprave a zadal, aby urady prihlizely k tomu, aby zakon podle § 20 nevztahoval se na mistnosti spolkove, slouzici k ucelum vychovnym a telocvicnym. Vybor socialne-politicky pres vady, ktere zakon ma jak po strance ustavne-pravni, tak take po strance socialni, nechtel delati nejake zmeny, ponevadz by, tim vyvolal jeste vetsi nesnaze, nezli ktere zde jsou. Jezto zakon konci rokem 1923, do kterezto doby mame nadeji, ze se snad nesnaze bytove trochu odstrani, a jestlize se neodstrani, ze mame moznost, pri projednavani novelisace zakona vady, ktere zakon nynejsi ma, odstraniti, doporucuje vybor socialne-politicky, aby navrh zakona byl schvalen tak, jak byl prijat poslaneckou snemovnou.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zadam, aby byl precten pozmenovaci navrh pana sen. Hartla.

Zastupce senatniho tajemnika dr Bartousek (cte):

Pozmenovaci navrh sen. Hartla, dr Herzigove a soudr.:

>§ 13 budiz skrtnut.<

Mistopredseda Kadlcak: K slovu se prihlasili pan sen. Hecker a sen. Hartl.

Udeluji slovo p. sen. Heckerovi.

Sen. Hecker (nemecky): Vazene damy a panove! Myslim, ze mate se mnou tyz pocit, ze ani predloha, kterou se nyni zabyvame, zhola niceho nezmeni na nynejsich pomerech, pokud jde o otazku bytovou. Behem poslednich let pokusili jsme se v tomto oboru jiz nekolikrate, abychom ozivili potrebnou cinnost stavebni a celili teto obrovske bytove nouzi, ale dosud vsechno niceho nespomohlo. A take osnova zakona, kterou se dnes zabyvame, niceho na tom nezmeni.

Podivame-li se na § l zakona, tedy nepravi nam vlastne nic jineho, nezli co stanoveno jest ve stavebnich radech, jiz davno platnych. Jinak ma se vec s § 2 predlozeneho zakona. Politickym spravam okresnim ma byti prenechano, ze byty, ktere v roce 1921 byly alespon po 6 mesicu pronajaty, zase musi byti pronajaty. Tu ale schazi to, ceho, bohuzel, v tak mnohych zakonech postradame a co nelze dosti casto zdurazniti; znamena to snad skutecne nejaky pokrok, ze lze alespon nutiti majitele najemnich bytu, ktere v roce 1921 castecne byly obydleny, aby tyto byty opetne na urcitou dobu pronajali. Co vsak bude s byty, ktere bylo lze obyvati a ktere v roce 1921 nebyly obydleny, tedy nebyly pronajaty? Takovych bytu jest v kazdem miste veliky pocet a kdyby zakon byl skutecne chtel uciniti neco praktickeho, pak nemel sahati zpet na rok 1921, nybrz mel sahnouti zpet alespon na rok 1914.

Jak pak to vypada s ostatnimi paragrafy az k §u 8, ktere jednaji o poctu obytnych mistnosti? Mame dnes oproti roku 1914 v mensich a strednich mistech pomerne mnohem mene pronajatych bytu, ba mohl bych vam uvesti jistou obec, s poctem obyvatel pres 3.000, kde dnes oproti roku 1914 jest o 148 najemnich bytu mene, ackoliv jest zde tentyz pocet domu, ba snad nekolik k tomu bylo pristaveno. Proc? Ponevadz sobe majitele podrzi byty zcela jednoduse pro sebe. Tak. tomu jest ve strednich a v mensich obcich. Jak to nyni vypada ve vetsich mestech? Znam v Liberci pripad - a podobne tomu bude na mnoha jinych mistech - kde osamocena pani, ktera nebydli daleko ode mne, ma 6 obytnych mistnosti, a k tomu jeste delsi cas v roce nebyva doma, Pripousteji-li se takoveto veci, nezabrani se bytove nouzi. K tomu jeste pristupuje, ze take predlozeny zakon pravi, ze najemci takovych bytu, kteri drive jiz, tedy pred rokem 1921, meli vice mistnosti nezli zakon stanovi v §u 8, mohou tyto byty podrzeti. Kdyby tedy dnes nasledkem toho osamocena osoba mela take 10 obytnych mistnosti, nemuze ji podle predlozeneho zakona byt byti redukovan. Domnivate se, ze takovymito vecmi muzete skutecne bytove nouzi odpomoci? To myslim nikdo se nemuze domnivati.

Prihledneme-li nyni k §u 13 - chci zde vytknouti jen nektere veci - pak musime upamatovati na to, ze nyni vlastne zabirani bytu prece jest zruseno: § 13 vsak pravi, ze byty statnich zamestnancu, statnich zrizencu atd., kteri meni svuj byt, musi byti zachovany pro jejich nastupce ve sluzbe. To samo o sobe bylo by velmi peknou veci. Preji si jen s tohoto mista, aby zakona pouzivano bylo nejloyalnejsim zpusobem take, pokud jde o obe narodnosti. Jest zde vsak neduslednost potud, ze majitelum takovych bytu, kteri maji za najemniky statni uredniky nebo statni zrizence, timto zakonem vlastne se byt zabira, ackoliv jiz nemame zakona o zabirani bytu. Mohu z praktickych duvodu velmi dobre chapati, ze dnes pri presazovani zamestnancu se cini takovato opatreni, aby jim byt byl zabezpecen. Nenamitali bychom proti tomu niceho, kdyby se to provadelo tak, jak si toho prejeme, cemu vsak, jak se obavame, tak nebude, aby totiz pri presazovani s prislusniky obou narodnosti anebo vsech narodnosti se jednalo stejne. Ale co bude praktickym dusledkem? Ze dnes majitele domu, pokud jiz ve svych bytech nemaji statni uredniky jako najemniky, nebudou jich vice prijimati do bytu, ponevadz se patrne nenajde zadny majitel domu, jenz by nezname mu osoby z buh vi kolika clenu rodiny zamenil za jineho najemnika, takze pravdepodobne ani zde nebude dosazeno toho, co bylo pranim; ba naopak, bytova nouze statnich uredniku a statnich zrizencu tim snad jeste bude zhorsena. Navrhy na odstraneni anebo zmirneni bytove nouze, ktere v tomto zakone jsou obsazeny, nejsou vlastne zadnymi positivnimi navrhy; zde bylo by prece treba nasaditi paku nejdrive u cinnosti stavebni. Nechci zde opakovati, co v teto snemovne jiz drive pri projednavani teto veci bylo receno, ze totiz stat ma povinnost zde spolu zasahnouti. A pravite-li, ze nemuzete to uciniti jinak, nezli stavebni vypujckou, anebo podobnymi takovymi opatrenimi, pak to zde prave neplati. Podivejme se napr. na Nemecko! Nemecko vydalo z roku 1920 na rok 1921 vice nez 21 miliard marek na stavebni cinnost; v ruhrske uhelne panvi bylo pro havire z verejnych penez vydano vice nezli 3 miliardy pro stavebni ucely. K tomu pristupuje, ze tam obce jeste spise mohou neco dati na tento ucel, takze znacna cast bytove nouze byla zmirnena. Ale tazi se vas: Co pak ucinil tento stat, co pak ucinilo Ceskoslovensko z moci statni pro tyto ucely, vyjimaje stavebni pujcku, ktera take ztroskotala? Obce nemohou niceho ciniti, sporitelny resp. banky nedaji zadnych penez i kdyz jim pujcky statem z casti jsou zabezpeceny nebo garantovany, a prumyslnici jsou z valne casti, jak rikaji, valecnou pujckou a jinymi vecmi spoutani, takze stavebni -cinnost temito prostredky ovsem nelze zvelebiti. Co se dela nyni pri novostavbach a take jiz pri pronajimani starych bytu? Zada se od najemnika, aby zaplatil najemne na 5 az 10 roku napred, sice neni prijat. Kde vsak ma takovy chudak, delnik nebo zrizenec, nebo i vyssi urednik nabrati penez, aby mohl zaplatiti najemne na 5 nebo 10 roku napred?

Ponevadz stojime prirozene na stanovisku, ze ani nejmensi pokrok nema byti popiran, a ponevadz vime ze zkusenosti, ze vsechny navrhy na zlepseni, jez vychazeji z oposice, beze vseho rozmysleni jednoduse se prehlasuji, a ponevadz vidime, ze zamitnuty byly navrhy nasich soudruhu v poslanecke snemovne, jez znamenaly zlepseni, trebas nikoli idealni zlepseni zakona, neopetovali jsme zde tyto navrhy, ponevadz by pro oposici nemelo smyslu ani ucelu, aby vubec jeste padavala navrhy. Prehlasovanim vsech navrhu oposice dosahnete v budoucnosti jen toho, ze oposice bude muset prejiti k jinemu zpusobu oposice a verejnost venku konecne take uvidi, ze za techto okolnosti jest oposici nemozno prispeti i v nejmensim ke zlepseni ruznych zakonu. Zadame jakozto socialni demokrate v zajmu a na ochranu najemcu, aby znovu zaveden byl zakon o zabirani bytu z roku 1918. Ani tento navrh jsme zde nepodali, ponevadz jsme vedeli, ze by byl prehlasovan.

Ackoli tedy jsme presvedceni, ze ani predlozeny zakon niceho nezmeni na nynejsich pomerech anebo zmeni toho tak malo, ze to sotva pada na vahu, budeme prece hlasovati pro zakon, ponevadz i to malo chceme prijmouti. Prosime jenom, aby stat vsemozne se namahal, aby konecne vazne bylo celeno bytove nouzi a aby cinnost stavebni byla zvelebena. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu sen. Hartlovi.

Sen. Hartl (nemecky): Slavny senate! Chci navazati na posledni slova vazeneho pana recnika prede mnou, ktery poukazal na to, ze jest vlastne zcela zbytecno, aby oposice v teto snemovne podavala navrhy, i kdyz jsou sebe vice oduvodneny; nebot jednoduse se prehlasuji. Souhlasim ovsem zuplna s timto nazorem pri skutecnosti, denne se opakujici, a pak obzvlaste pod dojmem toho, ceho jsme se vcera dozili, kdy nam zcela, jednoduse znemozneno bylo rozhovoriti se o primo hanebne udalosti poslednich dnu, tim, ze nalehavost interpelace o litomerickych udalostech jednoduse byla zamitnuta a tim take zabraneno o techto udalostech se rozhovoriti. A dnes stane se to zcela urcite zase, az budeme chtiti mluviti o bidnem loupeznem prepadeni, jez spachano bylo nedavno v Louce-Hornim Litvinove proti klidnym, niceho netusicim a spicim nemeckym turnerum bandou lupicu, patrne za asistence urednich organu, az dnes o tom podame pilny navrh. Jest nasi povinnosti, take v tomto okamziku - byt by to take nepatrilo k veci - vysloviti sve rozhorceni. Jsme toho syti, davati nase lidi prepadati bandou zakerniku, aniz by se neco stalo, aby nam dano bylo zadostiucineni. (Vykriky, hluk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zadam pana recnika, aby mluvil k veci.

Sen. Hartl (pokracuje): A jedno musim jeste pripojiti: jestlize znemoznujete rozhovor o takovychto udalostech, zamitajice nase pilne navrhy, pak jste to vy, kteri temto lupicskym bandam poskytujete ochrany. Vy a tato vlada, kteri snazite se vyhnouti rozhovoru o techto neslychanych udalostech. (Souhlas na levici.)

A nyni, velevazeni, dovolte, abych presel k rozhovoru o zakonu, kteryz projednavame. Meli bychom sice mnoho vytykati tomuto zakonu a mohli bychom k ruznym paragrafum ciniti navrhy na zmenu a zlepseni, chci se vsak omeziti jedine na to, ze jeste jednou blize prihlednu k paragrafu 13, o kterem jiz pan recnik prede mnou promluvil. V tomto §u 13 jednoduse se zrusuje pravo domaciho pana na zadani sveho bytu v urcitych pripadech. Jestlize byt mel posud urednik, pak bere se mu pravo, s timto bytem volne nakladati, opusti-li urednik takovyto byt. Spatrujeme v tom opetny hluboky zasah do soukromych prav, ztenceni vlastnickeho prava majitele domu, zatizeni domu sluzebnosti, o jejiz zavaznosti vlastne predem vubec nelze souditi. Nebot novy najemnik muze za okolnosti podle pomeru ciste osobnich zpusobiti tak tezke zatizeni pro dum a tak velke znehodnoceni domu, ze majitel tim co nejtizeji bude poskozen. Mohli bychom si to ovsem dat libiti, kdyby toto ustanoveni platilo teprve ode dne, kdy zakon vstoupi v platnost, t. j. kdyby bylo ustanoveno, ze byty posud uredniky obyvane nespadaji pod platnost tohoto ustanoveni, nybrz teprve ty byty, jez pronajaty budou po pusobnosti tohoto zakona, to tedy znamena, kdyz majitel domu pronajme byt, maje vedomost o zavazku, kteryz musi prevziti, takze do jiste miry dobrovolne prijima zatizeni sveho majetku domovniho. Ovsem lze sotva se domnivati, ze majitel domu, jenz trochu jest rozumny, pristoupi dobrovolne na takovouto podminku, resp. ze akceptuje pronajem za tak zavazneho zatizeni. To jest vyslovena sluzebnost, pro jejiz vyznam a zavaznost vlastne predem nemame zadneho urciteho meritka. Ponevadz prave, jak jiz take recnik prede mnou se zminil, sotva se najde majitel domu, ktery by dobrovolne takovouto vec prevzal, jest tim take receno, ze sotva bude mozno, aby vubec nejaky byt nalezl urednik, jenz hleda byt, paklize nenajde pristresi v byte uvolnenem. A jest mnoho uredniku, kteri nemaji bytu, bytova nouze jest prave pro uredniky tak velika, ze mimoradne silne a bolestne bude pocitovano kazde stizeni teto nouze. Z tohoto duvodu, take v zajmu uredniku, navrhujeme tudiz, aby § 13 zakona byl skrtnut. Panove, to jsou vecne duvody, pro ktere se vidime nuceni vystoupiti proti §u 13. Dovoluji si nyni jen jeste poukazati na to, ze mame take jeste jine namitky proti tomu. Videli jsme jiz tak casto, ze zakony, ktere zdanlive a obzvlaste pri povrchnim pozorovani vypadaly dosti nevine, pri blizsim pozorovani staly se zcela strasnou zbrani pri narodnostnim utisku Nemcu, i obavame se netoliko velice, nybrz primo jsme pevne presvedceni, ze take s timto zakonem tomu tak bude, ze take tento zakon v praktickem pouziti nebude znamenati nic jineho, nezli ze dosti nehlucne, ale s tim vetsi intensitou budou cesti urednici strkani do nemeckych mist a mest, a aby pro jejich ubytovani kazde chvile byl po ruce takovyto prakticky nastroj, jakyz prave tento zakon poskytuje.

A abyste se nedomnivali, ze vidim prisery, dovolim si prednesti dva pripady z posledni doby, jez se udaly v Liberci. V Liberci existuje pensijni fond pro zeleznicni zrizence. Budova, ve ktere se nalezaji naturalni byty pro zeleznicary, lezi naproti nadrazi. V poslednim pololeti jest to jiz druhy pripad, ze nemecti zeleznicni urednici, resp. nikoli oni, nybrz jejich predstaveny urad, dostali jednoduse od reditelstvi statnich drah v Hradci Kralove rozkaz: Dotycny budiz pohnut k tomu - mluvim o poslednim pripade - aby do konce cervence vyklidil byt, sice muselo by byti vzato v uvahu jeho prelozeni do jineho mesta. (Vykriky.) Vyraz >muselo byti vzato v uvahu< jest ovsem minen eufemisticky. Znamena: Jinak bude prelozen, jak take v prvem pripade bylo vyhrozovano. Referent, k nemuz dotycny dosel, prohlasil to take zcela otevrene, rika: >Budte rad, ze jste prvni! Prijde jich po vas jeste mnoho, nebot jedna se o to, ze musime ceskym zeleznicnim urednikum, kteri maji byti do Liberce prelozeni, opatriti byty, a ty nemuzeme dostati jinak, ponevadz zadnych nelze dostati, nezli kdyz nemecke uredniky odtud prelozime.< Vidite, ze v tomto smyslu se jedna jen za tim ucelem, aby napomahano bylo pocestovani nemeckych mest prilivem ceskych uredniku a tomu odpovidajicim odstranovanim uredniku nemeckych. Vime zcela dobre, ze ani tento zakon, provaden v praksi, nebude slouziti jinym ucelum, a ze byl predlozen jen za tim ucelem, aby zjednan byl dalsi prostredek pro pocestovani nasich nemeckych mest. Z tohoto duvodu budeme hlasovati obzvlaste proti §u 13 tohoto zakona. - v teto pricine byl jiz podan dotycny navrh - jehoz skrtnuti navrhujeme. (Potlesk na levici.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prosim pana zpravodaje, aby se ujal slova k doslovu.

Zpravodaj sen. dr Vesely: Vazeny senate! Proti vyvodum panu senatoru Heckera a Hartla musim trvati na navrhu, aby usneseni poslanecke snemovny bylo take senatem schvaleno. Myslim, ze ty vytky, ktere zde byly ucineny, nejsou tak zavazne (Sen. Matuscak: Ty jsou velmi vazne!), abychom na usneseni poslanecke snemovny neceho menili. (Sen. Matuscak: Slovensti a nemecti zeleznicari jsou vyhazovani z bytu a druzi lide jsou postaveni na jejich mista.)