Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 123. schuze |

Schuze zahajena ve 14 hod. 15 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

115 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: A. Novak, Stanek, Sramek; za ministerstvo financi odborovy prednosta dr Vlasa.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. Chlumeckemu, dr Koperniczkemu.

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1377. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o uprave pravnich naroku a zavazku ceskoslovenskych statnich prislusniku vuci cizincum, pokud vznikly pred 28. rijnem 1918 a zneji na menu jinou nez korunovou (tisk 1365).

Tisk 1378. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o zpusobu vyrovnani pohledavek a zavazku, vzniklych v korunach rakousko-uherskych mezi dluzniky nebo veriteli ceskoslovenskymi a cizimi (tisk 1364).

Tisk 1379. Zprava I. vyboru technicko-dopravniho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny ohledne vladniho navrhu zakona (tisk 3699) o vykupu Ustecko- Teplicke drahy statem (tisk 1369).

Tisk 1380. Zprava I. rozpoctoveho vyboru, II. zahranicniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se zmocnuje vlada, aby poskytla uver republice Rakouske (tisk 1360).

Zapis o 118. a 119. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 31. kvetna a 1. cervna 1922.

Mistopredseda Kadlcak: Pristupuji k projednavani denniho poradu, a to k jeho 1. odstavci, jimz je

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni sen. dr Krupka, za vybor technicko-dopravni sen. Poliak.

Tazi se panu zpravodaju, maji-li nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Krupka: Nemam niceho dodati k prvemu cteni.

Mistopredseda Kadlcak: Pani zpravodajove nemaji zadnych dodatku ani oprav. Pristoupime k hlasovani. Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jest v uvedenem usneseni poslanecke snemovny a jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou ve cteni druhem.

Tim je tento odstavec vyrizen.

Pristoupime k druhemu, jimz je

2. Druhe cteni zoravy vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona o upotrebeni casti spravnich prebytku hromadnych sirotcich pokladen. Tisk 1345.

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni sen. dr Prochazka, za vybor rozpoctovy sen. dr Karas.

Tazi se panu zpravodaju, zda-li maji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Pouze tiskovou opravu, a to v §u 3 misto >uhrazen< ma byti >uhrazen<.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, i s opravou, navrzenou p. zpravodajem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou tez ve cteni druhem.

Tim vyrizen je tento odstavec denniho poradu a pristoupime ke tretimu, jimz je

O tomto navrhu senat usnasi se po rozprave prostym hlasovanim; muze se vsak i usnesti, ze hlasovani odklada nebo prikazati navrh vyboru do podani zpravy.

Preje sobe k tomuto navrhu nekdo slova? (Nikdo se nehlasi.)

Neni tomu tak.

Jelikoz mne jiny navrh podan nebyl, budeme o navrhu poslanecke snemovny, aby ji prodlouzena byla lhuta k projednani usneseni senatu o dani vydelkove o dalsi tri mesice, hlasovati. (Zvoni.)

Kdo s navrhem poslanecke snemovny souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadane prodlouzeni trimesicni se schvaluje.

Tim jest tento odstavec denniho poradu vyrizen a pristoupime k odstavci ctvrtemu, jimz jest

O tomto navrhu senat usnasi se po rozprave prostym hlasovanim; muze se vsak i usnesti, ze hlasovani odklada nebo prikazati navrh vyboru k podani zpravy.

Preje sobe k tomuto navrhu nekdo slova? (Nikdo se nehlasi.)

Neni tomu tak.

Jelikoz me jiny navrh podan nebyl, budeme o navrhu poslanecke snemovny, aby ji byla prodlouzena lhuta k projednani uvedeneho usneseni senatu a to o dalsi tri mesice, hlasovati. (Zvoni.)

Kdo s navrhem poslanecke snemovny souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadane trimesicni prodlouzeni se schvaluje.

Tim jest tento odstavec denniho poradu vyrizen a pristoupime k odstavci patemu, jimz jest

O tomto navrhu senat usnasi se po rozprave prostym hlasovanim.

Muze se vsak usnesti, ze hlasovani odklada nebo prikazati navrh vyboru k podani zpravy.

Preje sobe k tomuto navrhu nekdo slova? (Nikdo se nehlasi.)

Neni tomu tak.

Jelikoz mne jiny navrh podan nebyl, budeme o navrhu poslanecke snemovny, aby ji prodlouzena byla lhuta k projednani uvedeneho usneseni senatu a to o dalsi ctyri mesice, hlasovati. (Zvoni.)

Kdo s navrhem poslanecke snemovny souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadane prodlouzeni ctyrmesicni se povoluje.

Dalsim bodem je

Povaha techto veci vyzaduje, aby byly co nejdrive vyrizeny.

Vzhledem k tomu navrhuji, aby byla priznana pilnost temto vecem ve smyslu §u 55 jedn. radu.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrhovana pilnost se priznava.

a) Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o bratrskych pokladnach prikazuji vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu.

b) o vladnim navrhu zakona, jimz se meni nektere zakony o sluzebnich pomerech, ucitelstva verejnych skol obecnych a obcanskych vyboru kulturnimu, socialne-politickemu a rozpoctovemu,

c) o vladnim navrhu zakona o potirani pohlavnich nemoci vyborum pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu, socialne-politickemu a rozpoctovemu.

Navrhuji, aby vybory o techto vecech podaly zpravu do 6 dnu.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se )

To jest vetsina. Lhuty jsou priznany.

Dalsim bodem je

Ponevadz teto veci byla jiz priznana pilnost, navrhuji, aby cela vec projednana byla v jedine debate a to v celkove dobe l hodiny.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina - navrh muj jest prijat.

Zpravodajem za vybor technicko-dopravni sen. Havlena, za vybor rozpoctovy sen. dr Karas.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu jsou prihlaseni sen. dr Heller a sen. Jelinek. Udeluji slovo panu zpravodajovi sen. Havlenovi.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavny senate! Usneseni poslanecke snemovny o vykupu drahy Ustecko-Teplicke statem je udalosti velkeho vyznamu. Draha tato vedena je velikym obvodem uhelnym severozapadnich Cech a spojuje velmi dulezita prumyslova mista a krizovatky zeleznic severozapadnich i severnich Cech od Chomutova az po Liberec, a v Osti n. L. vede primo do pristaviste, duleziteho pro splavnene Labe a splavnenou Vltavu az do Prahy.

Draha je majetkem akciove spolecnosti. Podle koncesnich listin z roku 1866, 1870 a 1896 sklada se ze tri casti: Z trati Chomutov-Usti n. L.-Teplicke nadrazi, s odbockou Usti n. L. hlavni nadrazi a s pripojkou Usti n. L. do zmineneho pristaviste, dale z trati Duchcov-Svetec a Trmice- Bilina, tedy z t. zv. stare site v delce 101 km, a konecne z tak zv. mistni drahy Teplice-Liberec s odbockami Zalhostice- Zernoseky v Usteku, ve stanici Mimon a nakladni nadrazi v Liberci, celkem v delce 149 km. Celkova delka vsech trati, ktere maji byti postatneny, je 250 km.

Krome toho akciova spolecnost je majitelkou vlecek v delce 78 km, ktere rovnez vykupem pripadnou statu. Soukrome vlecky pripojene k tratim Ustecko-Teplicke drahy maji celkovou delku 15 km.

Predmetem vykupu je draha jako celek ve smyslu protokolu z 18. brezna 1896. Jednalo se tehdy o novou emisi 3¹/₂% prioritni pujcky a nove investice. Spolecnost dostala od tehdejsi statni spravy pripoved, ze pri eventuelnim vykupu drahy bude vykoupena draha jen jako celek.

K sestatneni vedou duvody hlavne dopravne-technicke, ale ovsem take duvody komercni a financni a jedna se o dalsi krok v politice postatnovani soukromych drah ve smyslu resoluci usnesenych v Narodnim shromazdeni.

Draha tato je vklinena do site drah statnich. Jako soukromy podnik je spravovana vlastnim reditelstvim, ktere ma sve sidlo v Teplicich. Tato draha ma sve vlastni tendence dopravni i obchodni, ktere nejsou ovsem nijak v souladu se zajmy zeleznicniho provozu statniho. Draha je v ohledu spravnim zvlastnim odlisnym clankem v nasi zeleznicni siti a z toho pak vznikaji nevyhnutelne konkurencni snahy vadici dopravni ekonomii na obou stranach. V obrovskem obvodu uhelnem, z nehoz jedina statni draha Obrnice-Podmokli ma pouze dva vychody a dve pripoje na ostatni statni drahy, neni mozno nalezite dirigovati ani smerovani vozu at prazdnych nebo plnych. Dochazi k vozovemu preplneni a ucpani jednotlivych nadrazi i trati a nelze obe soubezne trati drahy Ustecko-Teplicke a trati statni drahy Obrnice-Podmokli nalezite vyuzitkovati. Pada take na vahu, ze dosavadni trati statnich drah v tomto obvodu nevyhovuji plne svemu ucelu. Trat Louny- Praha je jednokolejna, plna zatacek a dlouha. Drahy, jichz se pouziva, maji male, nedostatecne stanice, ktere by bylo nutno s velikymi naklady rozsirovati. Tyto naklady na rozsireni hranic bylo by mozno usetriti jen tehdy, kdyby se ucelne rozdelil provoz po sestaneni drahy Ustecko-Teplicke. Posud se vozi uhli po trati Duchcovsko-Podmokelske, ktera ma nevyhodny terrain, misty znacne stoupani a vyzaduje znacne postrkovych lokomotiv. Cesta pro dopravu po teto draze pres Podmokli na Usti n. L. je delsi o 50 km nezli primo po draze Ustecko-Teplicke.

Drahy statni na provoz uhelny nepostacuji a muselo by se zadati na draze Ustecko-Teplicke, aby cast dopravy prevzala. Mimo to se vraci z vychodnich trati denne pres Ustecko-Teplickou drahu 1700 vozu prazdnych. Tim se ovsem dosud zvysoval prijem soukrome drahy Ustecko-Teplicke na ukor drah statnich. Vlaky uhelne musely byti dirigovany na Obrnice a na Prahu, a zatloukala se primo prazska nadrazi, pro velkomesto beztak mala a nedostatecna. Postatnenim Ustecko-Teplicke drahy budou tyto i mnohe jine zavady v provozu odstraneny a bude docileno vseobecne dulezitych vyhod dopravnich.

Statni sprava zeleznicni bude moci pak ucelne organisovati provoz a prospesne jej rozdeliti mezi trate prilehajici a soubezne. Priznivy terrain drahy Ustecko-Teplicke nevyzaduje take az na male useky stroju postrkovych, a je na teto draze dana vubec moznost nejvyssiho vyuziti stroju. Dosud byly i obtize pri vraceni prazdnych vozu na puvodni stanice, protoze musely byti z duvodu dopravnich a provoznich vraceny oklikami; za to pozadovala Ustecko-Teplicka draha nahrady, a to i v pripadech, kde statni drahy posilaly sve vozy na trate drahy Ustecko-Teplicke, ackoliv jich pro nedostatek vozu vlastnich jmenovana draha potrebovala a zadala.

Pri nove organisaci se cirkulace vozu urychli. Nebudou v takovem rozsahu, jako dosud, oklikami jezdit prazdny a nebudou zatloukati dosavadni pretizene trati a nedostatecna nadrazi.

Dale pozadovala Ustecko-Teplicka draha vysoke poplatky z propujcovani svych vozu, ktere jsou v provozu na tratich statnich. Dle mezinarodni umluvy ve Streese byla smluvena odmena ve francich. Vniterni umluvou u nas byla smluvena relace l : 2, ale Ustecko-Teplicka draha pozadovala relaci 1 : 6, takze statni sprava doplacela na to rocne znacne sumy. Postatneni drahy Ustecko-Teplicke je tudiz nutne potrebi k odcineni techto nepriznivych pomeru, prekazejicich racionelnimu vyuziti jak zeleznic sousednich tak i drahy Ustecko-Teplicke.

Pak blizke i soubezne nebo sousedni statni drahy s dosavadni soukromou drahou Ustecko-Teplickou budou tvoriti spojeny celek, a je dana moznost jednotne organisace provozu.

Pro sestatneni mluvi take duvody komercni i financni. Zajem prumyslu, obchodu a. vseho obcanstva - v tomto pripade hlavne nemeckeho vsech vrstev - je zajiste otazka upravy vzdalenostnich tarifu. Pokud prejizdeji vlaky ze statnich drah na soukrome, jest. co ciniti s rozdelenym pocitanim tarifu. Obcanstvu zalezi na tom, aby se doslo k tarifum jednotnym na vzdalenosti co nejvetsi, nebot se timto zpusobem doprava zlevnuje. Sestatnena Ustecko-Teplicka draha bude pojitkem statnich drah na zapade Cech v Usti nad Labem s t. zv. drahou Spolecnosti statnich drah a pres Strekov s drahou severozapadni a statnimi drahami v oblasti Usti nad Labem-Liberec. Trate smerujici na Liberec jakoz i drahy severozapadni bude mozno nalezite vyuziti k doprave az na Moravu event. do Slezska, Povstanou tak nova velika, a daleka prima spojeni zeleznicni v jednotne statni sprave. Uhli i jine naklady dirigovany budou cestami nejkratsimi a nejlevnejsimi. Ze tu usetri stat na strojich, vozech, uhli a kolejnicich, budovach i ostatnim zarizeni zeleznicnim a ze bude sjednano prime spojeni misto provozu oklikami, je na snade. Stejne mnoho usetri timto zpusobem, obcanstvo ma tarifech. Muze pak byti i zvyseno vyuziti paroplavby na Labi a Vltave.

Postatnenim Ustecko-Teplicke drahy usetri se mnoho na poplatcich, ktere byly statnimi drahami placeny v pripojovacich stanicich drahy Ustecko-Teplicke - na pr. draha Plzen-Brezno, Prazsko-Duchcovska, Duchcovsko-Podmokelska a t. zv. Spolecnost statnich drah - usetri se dopravne, placene nyni draze Ustecko-Teplicke za plne i prazdne vozy, za propujcovani vozu, usetri se obnosy z dane dopravni, jichz draha Ustecko-Teplicka posledni dva roky pouzila ke kryti bilancnich schodku a vyuzitkovan bude nalezite strojovy i vozovy park, stejne jako samotne trate. To vse muze ciniti na usporach a vytezcich znacne obnosy az nekolik desitimilionu.

U drahy Ustecko-Teplicke poklesl oproti dobam predvalecnym provoz velmi znacne a nedostoupi te vyse ani kdyz statni sprava zvysi provoz na draze postatnene. Draha byla v poslednich letech pasivni. Schodky cinily roku 1920 15 mil. korun, roku 1921 21 mil. korun a v roce 1922 lze ocekavati opet schodek. Schodky za rok 1920 a 1921 kryla draha z priplatku z dane dopravni, tedy vlastne jaksi z prostredku statnich. Neni take vyhlidky, ze by prijmy mohla nejak zvysiti. Spise se musi pocitati s tendencemi tarify snizovati, jak toho zada zivot hospodarsky. Zlepsiti prijmy mozno jen zvysenym provozem, k nemuz se jedine dojde novou organisaci provozu, az draha stane se majetkem statu.

Stat ziska drahu za dnesnich pomeru dle podminek koncesnich listin vyhodne. Cenu nelze zatim presne stanoviti.

Cena stanovi se po propocitani bilance a listin podle prumeru 7 let. Pri tom se odectou vytezky dvou let nejmene priznivych a vypocte se prumer 5 zbyvajicich priznivejsich let, cena bude obnaseti dle odhadu asi 80,000.000 Kc a k zuroceni a amortisaci bude treba asi 4,000,000 Kc rocne. Z rozpoctoveho vyboru bude zajiste v ohledu financnim podana zpravodajem zprava podrobnejsi.

Zamestnancum na teto draze pro pripad postatneni zarucuji se zakonem vsechna prava a pozitky dle dosavadnich sluzebnich smluv. Zarucuje se jim. dale zachovani dosavadnich sboru duvernickych, vyboru nemocenske pokladny a duchodoveho vyboru pro urazove zaopatreni do te doby, nezli budou provedeny nove volby do jmenovanych vyboru u statnich drah.

Zvlastni revoluci usnesenou poslaneckou snemovnou dava se moznost duvernickemu sboru, aby vyslal sve zastupce do duvernickeho sboru zamestnancu statnich drah az do doby, dokud nebudou nove volby provedeny. Zakon stanovi, ze nastradane fondy k ucelum socialnim zustanou zachovany svemu ucelu az do doby, kdy dosavadni instituce vpluji pozdeji do instituci ostatniho statniho zamestnanectva. Budou tudiz zajmy zamestnanectva zakonem v dostatecne mire zabezpeceny.

Sestatnenim drahy nesleduje se take zadny jednostranny narodnostni ucel. Statni sprava zeleznicni musi ovsem trvati na zakonite povinnosti zamestnancu, aby ovladli statni jazyk, aby se mu naucili a dovedli se sluzebne dorozumeti s obcanstvem v jeho reci. Ale i v teto veci usnesl se vybor technicko-dopravni na resoluci, kterou se pozaduje, aby v teto veci oproti personalu statni sprava zeleznicni postupovala liberalne. Resoluci nutno ovsem rozumeti tak, ze by se mel hlavne brati zretel na zamestnance takoveho stari, kdy clovek k uceni nema uz potrebnych schopnosti, vnimavosti a pameti.

Konecne nejedna se take o zadne nespravedlive zabrani majetku nemeckeho. Byla prece uz take postatnena i v ceskem kraji draha Rakovnik-Louny a bude se v teto akci postatnovaci take pokracovati.

Nesou-li urciti cinitele nelibe, ze snad budou stazeny prioritni markove obligace a vydany budou obligace v mene ceskoslovenske, nutno podotknouti, ze spravni rada drahy Ustecko-Teplicke koncem roku 1921 sama prisla zadati za konversi prioritnich obligaci, znejicich na nemeckou menu markovou, v obligace vyjadrene v mene ceskoslovenske. Jednani, ktere se posledne delo po vice mesicu, vedlo k dohode a spravni rada podepsala uz dohodu o splaceni markovych prioritnich akcii ceskoslovenskymi obligacemi. Ruzna tvrzeni, jakoby se jednalo o nejaky utok na nejaka majetkova, socialni nebo narodnostni prava nemeckeho obcanstva, postradaji tudiz jakehokoliv opodstatneni.

Chtel bych strucne poznamenat, ze v zakone v §u l, jak se na nem usnesla poslanecka snemovna, dava se vlade zasadni zmocneni, aby drahu Ustecko-Teplickou vykoupila podle podminek koncesnich listin, a to s ucinkem od 1. ledna 1923. Technicko-dopravni vybor z duvodu, ktere jsem tu uvedl, doporucuje schvaleni tohoto paragrafu. Po strance financni poda k tomuto paragrafu, jakoz j dalsim paragrafum 2, 3 a 4, zpravu vybor rozpoctovy.

§ 4 az 9 vcetne jednaji o zalezitostech zamestnancu, § 5 zabezpecuje jim veskera prava i povinnosti zajistene sluzebnimi smlouvami i 'ziskane pozitky vseho druhu.

§ 6 zavazuje spolecnost k predani fondu a poskytnuti uhrad ke kryti takovych pozitku anebo eventuelne jejich zvyseni podle norem platnych pro statni zamestnance.

§ 7 stanovi, ze zamestnanci stanou se cleny nemocenske pokladny statnich drah s vyhradou nabytych prav a ze statni nemocenska pokladna prevezme vsechny zavazky, zacez prejdou na ni take prislusne fondy.

§ 8 obsahuje ustanoveni, ze na statni spravu prechazi tez vsechny zavazky urazoveho zaopatreni podle XIX. cl. zak. z 10. dubna 1919, c. 207 Sb. z. a n., z odborove urazove pojistovny rakouskych zeleznic. Spolecnost je povinna poskytnouti statni sprave prislusne nahrady a zarukove hotovosti po pripade i ze sveho akcioveho kapitalu.

§ 9 je paragraf novy, ktery v poslanecke snemovne byl vsunut do predlohy na dukaz, ze se zabezpecuji prava statnich zamestnancu. Tento paragraf ponechava zamestnancum nynejsi jejich duvernicke sbory az do provedeni novych voleb do duvernickych vyboru u statnich drah. Resoluce v tomto smeru prijata umoznuje i styk s nynejsimi duvernickymi sbory statnich drah. Zustava zatim v pravomoci i vybor nemocenske pokladny i vybor pro duchody urazove, a budou ve vecech nemocenskych a urazovych spolupusobiti, dokud prislusne socialni instituce nevplynou do podobnych instituci statnich drah.

§ 10 pravi, ze spolecnost Ustecko-Teplicke drahy musi predati fondy i ostatnich socialnich ustavu statni sprave zeleznicni a zarucuje zamestnancum vsechny ziskane vyhody, jakoz i to, ze nebudou platiti vyssi prispevky nez ostatni zamestnanci zeleznicni.

§ 11 az 15 obsahuji podrobnejsi pravidla a zpusob provedeni vykupu, zabezpeceni podniku jako celku po prevzeti, zabezpeceni provozu, vydani listin, bilanci a pomucek ke zjisteni ceny vykupni, zaknihovani vlastnictvi apod.

§ 16 vyhrazuje vlade pravo, aby event. prevzala drahu se zpetnou platnosti ke dni 1. ledna 1922.

§ 17 stanovi osvobozeni od kolku.

§ 18 pravi, ze zakon nabyva ucinnosti dnem vyhlaseni a provedeni uklada se ministrovi zeleznic a financi.

Predloha je eminentni potrebou statu, ktery pouziva potize sveho prava, plynouciho z koncesnich listin. Proti predloze mohl by hlasovat pouze ten, jemuz na zdravem rozvoji statu a jeho potreb zvlaste by nezalezelo. Bude-li vsak predloha posuzovana vecne s hlediska ucelnosti a potreby, pak mam za to, ze by mel senat Narodniho shromazdeni hlasovat pro predlohu jednomyslne.

Vybor technicko-dopravni doporucuje ke schvaleni predlohu tak, jak byla prijata poslaneckou snemovnou. Doporucuje dale ke schvaleni obe resoluce, prijate usnesenim poslanecke snemovny, tedy resoluce, nesouci jmeno posl. Burivala a posl. Dietla. Konecne doporucuje vybor technicko-dopravni, aby prijata byla take resoluce navrzena sen. Hellerem, aby pri tom pozadavku, aby se personal naucil statnimu jazyku, bylo postupovano liberalne. Doporucuji prijeti i teto resoluce v tom smyslu, jak jsem jiz oduvodnil a objasnil. Prosim slavny senat, aby podle usneseni vyboru technicko-dopravniho predlohu schvalil v nezmenenem zneni tak, jak se na ni usnesla poslanecka snemovna v zajmu statni potreby. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Referent vyboru technicko-dopravniho zde vysvetloval motivy, ktere vedly vladu, aby podala osnovu o vykupu drahy Ustecko-Teplicke z duvodu ciste narodohospodarskych. Rozpoctovy vybor zabyval se predlohou touto se stanoviska ryze financniho a dovolte, abych jmenem jeho pouze z tohoto hlediska na predlohu pritomnou hledel. Trati spolecnosti Ustecko-teplicke drahy jsou v podstate dvojiho druhu. Jiz pred 50 lety koncesovana a vybudovana trat od Usti na zapad - Usti-Teplice- Duchcov-Most az do Chomutova, s odbockou Trmice do Biliny a asi pred 25 lety nove koncesovana trat, ktera usti v Liberci do trati statnich drah. Tyto puvodne starsi linie byly zbudovany nakladem 60 mil, korun a ona trat vychodni nejvyse nakladem asi 90 mil, korun. Je zajimavo, ze trati zapadni byly zbudovany z penez, ktere byly sehnany z nejvetsi casti pomoci akcii a trat vychodni na zaklade priorit. Pri tom je zajimave, ze priority ony byly vydany ne v mene rakouskeho statu, nybrz v mene statu sousedniho, v mene markove, tedy jakesi unikum, ze akciove spolecnosti v Rakousku, stavene na uzemi rakouskeho statu a podlehajici rakouskym zakonum, byly vybudovany v mene a na zaklade cennych papiru v mene ciziho statu.

Dnes referent vyboru dopravne-technickeho znazornil ruzne uspory, kterych dosahne nas stat priclenenim teto cizi drahy do telesa drah statnich, a ja bych k tomu dodal, ze tyto uspory by rocne delaly priblizne neco pres 60 milionu. Tyto uspory se ihned, t. j. letosnim rokem, neobjevi, nybrz az v nejblizsich letech, kdy budou zajiste velmi patrny. Stat sam na dnesnich poplatcich uz ziskava neco pres 60 mil. korun. Z toho kapitalu, jejz stat bude museti prevziti, po pripade amortisovati a zurokovati, zbyva dnes 30 milionu akcioveho kapitalu, ponevadz nebyly z nejvetsi casti amortisovany, a pak onech 80 milionu marek priorit, k cemuz pristupuje jeste nezalozeny dluh asi 8 milionu na dodatecne stavby v poslednich 20 letech a pak 12 milionu na investice nejnovejsi doby.

Kdyz nyni stat bude drahu tu vykupovati, bude museti prevziti zavazky spolecnosti a ve smyslu koncesni listiny vyplatiti spolecnosti hodnotu, kterou papiry ty v rukou drzitelu dnes representuji.

Dle koncesnich listin vezme se za prumer vynos z poslednich sedmi let. Spolecnost ma pravo vynos dvou nejhorsich let odecisti. To prirozene budou ta posledni dve leta 1921 a 1922, ktera byla nejnepriznivejsi pro spolecnost, a zbude ostatnich pet let, jejichz vynos prumerny ma byti jiz nyni kapitalisovan. Pro stat, je velikou vyhodou, ze prave posledni tri leta byla pro drahu pasivni, nebot jiz rok 1919 a 1920 a pred tim jiz rok 1918 koncil vlastne urcitym schodkem a stat musil vypomahat spolecnosti tim, ze ji prenechaval castku valecne prirazky a od roku 1921 castku vynosu dane dopravni. Tyto castky, litere stat spolecnosti ponechaval, samy jiz koncem roku letosniho obnaseji kolem 40 milionu, a zase pripadne statu z toho castecne zisk. Dnes tento kapital obnasi asi 30 milionu korun v akciich a pak jsou priority, puvodne v 80 milionech marek vydane.

Pan referent technicko-dopravniho vyboru zminil se jiz o tom, ze spolecnost sama na konci lonskeho roku se uchazela o konversi toho markoveho kapitalu ve valutu ceskoslovenskou, nebot prave pomery valutove k tomu spolecnost primo nabadaly. Tato konverse byla spolecnosti povolena a take na generalni valne hromade konane pred nedavnem - minuly ctvrtek - ve Vidni byla definitivne schvalena. Konverse je povolena asi v kursu 100 M rovno 27 az 32 Kc priblizne, takze tento kapital 80 milionu marek se dnes scvrkne asi na 27 milionu korun ceskoslovenskych, ktere bude nas stat museti urokovati a amortisovati. Dle toho jevi se kapital, ktery stat musi spolecnosti dnes vyplatiti, nebo aspon zurokovanim se zaruciti, v podstate jako 30 milionu akcioveho kapitalu, 27 milionu priorit a asi 27 milionu korun nezalozeneho dluhu, dnes premeneneho v zalozeny dluh, kde jsou vydany titry ovsem v kurse 75, takze ani celych 20 milionu to delati nebude. Na zurokovani tohoto kapitalu, ktery dnes dela asi 64 az 65 milionu korun - castku tuto nelze definitivne stanoviti, proto § 2 ji neuvadi, nybrz pravi, ze bude vypocitana na podklade pevnych uctu a dokladu - na zurokovani tohoto kapitalu a amortisaci bude stal potrebovati rocne asi 4 miliony korun. Uvazime-li, ze stat ziska na poplatcich a davkach, ktere musil spolecnosti jiz drive odvadeti, a ze naopak bude platiti 4 miliony korun na umor a uroky, zajiste kazdemu vysvitne, ze tento krok vlady byl velice ucelny ve prospech nasich financi, a ze vlada, podavsi tuto predlohu prave v dobe nynejsi, skutecne nasemu statu vykonala sluzbu nedocenitelnou, nebot nas stat stane se vlastnikem objektu, zbudovaneho nakladem asi 150 milionu korun predvalecne meny a dnes jeste daleko cennejsiho.