Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 120. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 15 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

120 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Dolansky, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. dr Daxnerovi, pro dnesni a zitrejsi schuzi p. sen. dr Vlckovi, dr Schmidtovi.

Navrhuji, aby byla udelena dovolena p. sen. Ferd. Jiraskovi do 16. cervence, p. sen. Lowovi na l mesic, p. sen. Fahrnerovi na dva mesice, p. sen. dr Krouskemu do 12. cervence, p. sen. Kadovi na dobu 14 dnu.

Kdo s navrzenou dovolenou souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Dovolena se udeluje.

Pani interpelanti odvolali pilnost u interpelaci cis. 1349. a 1351., ktere se vykladaji jako interpelace obycejne, a jsou to:

Tisk 1349. Senatora Zimaka a sudruhov na vladu Ceskoslovenskej republiky v zalezitosti znehodnocovania potravin a pozivatin a mylneho aplikovania rakuskych predpisov na slovenske uzemie.

Tisk 1351. Senatora Zimaka a sudruhov na vladu Ceskoslovenskej republiky v zalezitosti cirkevnych dani a povinnosti, tak zvanych koblin alebo rokovin zavedenych na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.

Zadam p. senatniho tajemnika, aby precetl, co bylo tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1353. Navrh sen. inz. Kliniko a spolocnikov na poskytnutie pomoci pohorelcom obce Ruska Nova Ves, okres Presov, zupa Saris.

Tisk 1354. Navrh senatora Liseho a spol. na prominuti prispevku na opatreni

strojenych hnojiv obcim, okresum, zupam, zemim a drobnym vlastnikum pudy.

Tisk 1355-1355/6. Interpelace sen. Hartla a soudruhu na pana ministra financi ve pricine konecne upravy pensijnich pozitku bosensko-hercegovinskych pensistu, kteri jsou ceskoslovenskymi statnimi obcany.

Tisk 1355/1. Interpelace sen. Hartla a soudruhu na veskerou vladu stran liknaveho a neporadneho vyplaceni prislusnych pozitku statnim urednikum v cinne sluzbe a na odpocinku.

Tisk 1355/2. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudruhu na pana ministra financi o pouziti anglickeho uveru.

Tisk 1355/3. Interpelace sen. dr Herzigove, Hartla a soudruhu na ministra obchodu ve pricine dovozu cerstve zeleniny do okresu libereckeho.

Tisk 1355/4. Interpelace sen. dr Herzigove a soudruhu na pana ministra post a na pana ministra obchodu ve pricine seznamu majitelu postovniho sekoveho konta.

Tisk 1355/5. Interpelace sen. dr Spiegela, dr Mayr-Hartinga a soudruhu na vladu ve pricine poruseni jazykoveho zakona zeleznicni spravou.

Tisk 1355/6. Interpelace sen. Spiese a soudruhu na pana ministra financi ve pricine vyplaceni nahrady za bankovky s padelanymi kolky.

Tisk 1356. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2107), kterym se upravuje placeni nahrady pri trvalem ubytovani vojska v roce 1921 a 1922 (tisk 3602).

Tisk 1357. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3552) o vyplaceni uroku statniho predvalecneho nezajisteneho dluhu (tisk 3609).

Tisk 1358. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, (tisk 3559) o dani vydelkove pravovarecnych mestanstev (pravovarecnych komunit) (tisk 3607).

Tisk 1359. Vladni navrh zakona, jimz se rozsiruje platnost zakona ze dne 24. cervence 1919, cis. 446 Sb. z. a n., dale narizeni ministra s plnou moci pro spravu Slovenska ze dne 25. listopadu 1919. c. 8428 pres. a zakona ze dne 21. prosince 1921, cis. 480 Sb. z. a n. o uprave promlceni prava k vymereni a vymahani dani a davek na leta 1921 a 1922.

Tisk 1360. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3527), kterym se zmocnuje vlada, aby poskytla uver republice Rakouske (tisk 3687).

Tisk 1361. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, (tisk 563) o uprave pozitku pro muzstvo csl. vojska, jemuz neni vojenska sluzba povolanim (tisk 3650).

Tisk 1362. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3589), jimz se meni nektera ustanoveni zakona o dani z cukru (tisk 3672).

Tisk 1363. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu poslancu Langra, Bezdeka, Binovce, inz. Becky, Dubickeho a soudruhu (tisk 3308) na mimoradne opatreni bytove pece (tisk 3675).

Tisk1364. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3539) o zpusobu vyrovnani pohledavek a zavazku vzniklych v korunach rakousko-uherskych mezi veriteli nebo dluzniky ceskoslovenskymi a cizimi (tisk 3680).

Tisk 1365. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3553) o uprave pravnich naroku a zavazku ceskoslovenskych statnich prislusniku vuci cizincum, pokud vznikly pred 28. rijnem 1918 a zneji na menu jinou, nez korunovou (tisk 3681).

Tisk 1366. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu (tlac 3338), ktorym sa predklada ke schvalemu Narodnemu shromazdeniu obchodna umluva uzavrena dna 20. rijna 1921 vo Varsave medzi republikou Ceskoslovenskou a Polskom (tisk 3686).

Tisk 1367. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3544), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a Nemeckou risi o urovnani tuzemskeho a cizozemskeho zdaneni, zvlaste o zamezeni dvojiho zdaneni v oboru primych dani, jakoz i smlouva mezi Nemeckou risi a Ceskoslovenskou republikou o pravni ochrane a pravni pomoci ve vecech danovych a zaverecny protokol, podepsane v Praze dne 31. prosince 1921 (tisk 3729).

Tisk 1368. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3586), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou o urovnani tuzemskeho a cizozemskeho zdaneni, zvlaste o zamezeni dvojiho zdaneni, podepsana ve Vidni dne 18, unora 1922 (tisk 3721).

Tisk 1369. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, (tisk 3699) o vykupu Ustecko-Teplicke drahy statem (tisk 3733).

Tisk 1370. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu zakona (tisk 3590) o rozsireni pusobnosti zemskych uvernich ustavu na Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 3715).

Tisk 1371. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3652), jimz se povoluje uziti dilcich dluznich upisu, ktere vyda hlavni mesto Praha do uhrnne vyse 1,500.000 liber sterlinku a 7,500.000 dolaru, k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu, pak platiti cla slosovanymi titry a splatnymi kupony (tisk 3716).

Zapisy o 116. a 117. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 23. kvetna a 24. kvetna 1922.

Tesnopisecke zpravy o 116., 117., 118. a 119. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 23., 24., 31. kvetna a 1. cervna 1922.

Z cizich parlamentu rocnik III. cislo 5. a 6.

Zapis o 118. a 119. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1353. Navrh sen. inz. Klimko a spolocnikov na poskytnutie pomoci pohorelcom obce Ruska-Nova-Ves, okres Presov, zupa Saris.

Tisk 1354. Navrh sen. Liseho a spol. na prominuti prispevku na opatreni strojenych hnojiv obcim, okresum, zupam, zemim a drobnym vlastnikum pudy.

Podle §u 3 zakona ze dne 15, dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n.:

vyboru rozpoctovemu a zivnostensko-obchodnimu:

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 18. kvetna 1922, c. 157 Sb. z. a n., jimz se meni seznam prepychovych predmetu, pripojenych k zakonu ze dne 12. srpna 1921, cis. 321 Sb. z. a n.

Vyboru narodohospodarskemu:

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 18. kvetna 1922, kterym se pozmenuje narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 21. cervence 1921, cis. 237 Sb. z. a n. o uvolneni a hospodareni sklizni z roku 1921.

Predseda: Pristupuji k projednavani denniho poradu:

1. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Spanelskym, uzavrena vymenou not vyslanectvi republiky Ceskoslovenske v Madridu ze dne 18. listopadu 1921 a ministerstva zahranicnich veci kralovstvi spanelskeho za dne 19. listopadu 1921. Tisk 1337.

Zpravodajem za vybor zahranicni je pan sen. Lukes, za vybor zivnostensko-obchodni pan sen. Lisy.

Udeluji slovo panu zpravodaji za vybor zahranicni sen. Lukesovi.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Nas mlady stat ma cile obchodni styky s kral. Spanelskym pres to, ze kralovstvi toto jest od nas pomerne dosti vzdaleno. Tak vyvezeno bylo v roce 1920 do Spanelska od nas okrouhle zbozi hlavne prumysloveho asi za 40,000.000 Kc a dovezeno ponejvice surovin a polotovaru za 21 milionu Kc. Az do 21. kvetna m. r. platila u nas obchodni smlouva uzavrena mezi risi byv. Rakousko-Uherskou a mezi kral. Spanelskym, kterazto prestala ve zmineny den 21. kvetna 1921 platiti. Bylo proto zapotrebi uzavriti se Spanelskem smlouvu novou. To se stalo vymenou not mezi vyslancem nasim a zahranicnim ministerstvem spanelskym dne 18. a 19. listopadu r. 1921, Smlouva tato uzavrena byla na zaklade nejvyssich vyhod a vstoupila ve Spanelsku ihned v den, ve kterem byla publikovana, t. j. 25. listopadu 1921 v platnost. V republice Ceskoslovenske vstoupila sice smlouva tato take ihned v platnost, avsak pouze zatimni a stane se definitivni, jakmile bude schvalena Narodnim shromazdenim. Poslaneckou snemovnou obchodni dohoda tato jiz schvalena byla. Smlouva obchodni sklada se z vlastni obchodni smlouvy a mimo to 3 priloh, ktere tvori dohromady jeden celek. V priloze prve uvedeno jest zbozi, ktere v neomezenem mnozstvi muze do nasi republiky ze Spanelska a jeho drzav byti dovazeno. V priloze 2. a 3. uvedeno je zbozi, ktere pouze v urcitem mnozstvi muze k nam byti dovazeno. Pokud se tyka prilohy 2. vychazi zde vlada nase Spanelsku s nejvetsi blahovuli vstric.

Zahranicni vybor senatu projednal obchodni smlouvy ve schuzi konane dne 21. kvetna t. r. a shledal je vecne spravnymi a pro nas stat vyhodnymi. Mohu proto jmenem zahranicniho vyboru senatu doporuciti tez slavnemu senatu tuto obchodni dohodu ke schvaleni.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu zpravodaji vyboru zivnostensko-obchodniho sen. Lisemu.

Zpravodaj sen. Lisy: Vysoky senate! Spanelska vlada vypovedela dne 21. kvetna r. 1921 obchodni smlouvy s jednotlivymi staty a uzavrela pouze prechodne dohody. Tim jsme se octli vuci Spanelsku v bezesmluvnim pomeru a nase posice na tamnim trhu byla vazne otresena, jezto nase zbozi podlehalo pak sazbam prveho sloupce spanelskeho celniho tarifu, t. j. sazbam generalnim, prumerne o 2000% vyssim, nez byly sazby minimalni. Tento stav jeste zhorsil se kralovskym narizenim spanelskym ze dne 3. cervna r. 1921, kdy byly zavedeny zvlastni prirazky na zbozi, Dochazejici ze statu se znehodnocenou valutou. Tim samozrejme byl nas vyvoz do Spanelska temer znemoznen a zdarny vzestup naseho obchodu se Spanelskem zarazen. Stoupajici vykonnost naseho prumyslu vyzadovala co nejrychleji upravu vzajemneho obchodniho pomeru, abychom ve Spanelsku zejmena byli postaveni na roven statum s nami konkurujicim. Za teto situace byla uzavrena dne 18. a 19. listopadu m. r. vymenou not mezi ceskoslovenskym vyslancem v Madride a spanelskym ministrem zahranicnich veci obchodni dohoda, obsahujici 3 clanky s tremi prilohami. Na zaklade teto dohody poskytuje nam Spanelsko cely svuj minimalni tarif, v kterekoliv dobe platny, my pak zarucujeme Spanelsku nejnizsi platne sazby dle zasady nejvyssich vyhod, s vyjimkou eventuelnich zvlastnich celnich umluv, ktere bychom snad uzavreli ve smyslu clanku 222 mirove smlouvy Saint-Germainske s Rakouskem a dle clanku 205 mirove smlouvy Trianonske s Uhrami. Vzhledem k tomu, ze 11 nas dosud je v platnosti statni kontrola dovozu a vyvozu, hledelo si Spanelsko zajistiti k nam urcitou moznost dovozu sveho zbozi uz take proto, ze samo nijak neobmezuje dovoz zbozi naseho. Usneseni o teto moznosti dovozu jsou obsazena ve clanku 2. a 3. a k nim nalezejici prilohy 1-3. Ustanoveni techto clanku jsou razu ciste administrativniho.

Dohoda byla uzavrena na tri mesice a po uplynuti teto doby prodluzuje se dohoda automaticky az do jednoho mesice po tom, kdyby jednou z vlad byla vypovezena. Ve Spanelsku umluva vstoupila v platnost 21. listopadu r. 1921. Vyhody smlouvy pro nas spocivaji v tom, ze - jak jiz bylo receno - pouzivame ve Spanelsku minimalniho celniho tarifu, kdykoliv platneho, coz umoznuje nam konkurenci na spanelskem trhu. Naproti tomu ulevy, ktere nam Spanelsko poskytlo, nemohou nijak dotknouti se nasi vyroby, jezto se tykaji vetsinou vyrobku, kterych my nemame, jako jizni ovoce, safran, paprika a pod. Tam pak, kde poskytlo by Spanelsko urcity kontingent na dovoz vyrobku prumyslovych, nemohou tyto nijak ohroziti nasi vyrobu vzhledem k vysoke vyspelosti naseho prumyslu, ktery spanelske konkurence u nas naprosto se neobava.

Poslanecka snemovna schvalila dohodu tuto 5. kvetna t. r. ve sve 136, schuzi, zivnostensko-obchodni vybor senatu pojednal o teto dohode ve schuzi dne 11. kvetna t. r. a navrhuje vysokemu senatu Narodniho shromazdeni, aby udelil citovane obchodni dohode ustavni sve schvaleni.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu neni dale nikdo prihlasen, rozprava jest skoncena.

Preje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Lisy: Nepreji.

Mistopredseda Kadlcak: Ne, prosim tedy pany, aby zaujali sva mista. Budeme hlasovat.

Kdo souhlasi s ratifikacnim usnesenim lak, jak je obsazeno v usneseni poslanecke snemovny vyznacenem v tisku cislo 1307, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, uvedene ratifikacni usneseni se schvaluje ve cteni prvem.

Pristoupime k nasledujicimu odstavci denniho poradu:

2. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1311), tykajicim se vladniho navrhu, kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou, uzavrena v Praze dne 4. kvetna 1921, se zaverecnym protokolem, jakoz i a) priloha k clanku XII.: >ulevy v pohranicnim styku<; b) priloha k cl. XII.: >umluva vzajemne podpory pri celnim odbavovani<; c) priloha k §u 8 (2); >ustanoveni o predbeznem slouceni ceskoslovenskych a rakouskych pohranicnich celnich a pasovych kontrolnich uradu<; d) priloha k cl. XII.: >dohoda o nakazach zvirecich<; e) priloha k cl. XII.: >dohoda o vzajemnem uznani vysvedceni o zkouskach zbozi<; i) priloha k cl. XII.: >dohoda o vzajemnem uznavani zkusebnich znacek na rucnich strelnych zbranich<, (Tisk 1338.)

Zpravodajove: za vybor zahranicni sen. dr Krupka, za vybor zivnostensko-obchodni sen. Lisy.

Udeluji slovo p. sen. dr Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavny senate! Osamostatnenim naseho statu objevila se potreba upraviti blize hospodarske styky se sousednim Rakouskem, jez jednak z valne casti hranici s nasi republikou, jednak tvorilo s nim pred tim jednotne uzemi celni. Bylo proto nutno brati zretel k teto posledni okolnosti, ku zakorenenym tradicim hospodarskym, jakoz i stalete obapolne zavislosti hospodarske obou statu, pri cemz prihlizeti sluselo nemene k postaveni pohranicniho obyvatelstva a jeho vzajemnym stykum.

Smernice v techto naznacenych smerech stanoveny jsou mirovou smlouvou St. Germainskou a respektovany celkem tez ve pritomne smlouve, pri cemz vyzdvihnouti dluzno, ze zejmena pri propujceni vyhod vyvoznich, dovoznich a pruvoznich v zajmu blahovolneho vzajemneho obchodovani opustena byla zasada clanku 220 mirove smlouvy o kompensacich, kterez v tomto pripade stat nas poskytovati principielne povinen nebyl.

My tedy poskytli vyhody, za nez jsme vyhody obdrzeli, ackoliv jsme vyhody statu Rakouskemu propujcovati nebyli povinnymi. Po ruznych poradach a postupem casu ucinenych umluvach dospelo se konecne dne 4. kvetna 1921 ke pritomne dohode, jez schvalena byla poslaneckou snemovnou dne 6. dubna 1922.

Pres pripoved drivejsi vlady, ze predlozeny budou senatu napred mezinarodni smlouvy obchodni, cimz mela se zejmena tez rozvrhnouti ucelneji parlamentarneji prace obou snemoven, jak casove tak i technicky, neucineno, bohuzel, tak a ocita se senat nasledkem toho opetne v situaci schvalovati dohodu po lhute vice nezli jednorocni.

Co do formalni stranky sklada se smlouva tato z vlastni obchodni dohody, obsahujici 26 clanku a zaverecneho protokolu z tehoz dne z 4. kvetna 1921, obsahujici blizsi podrobnosti a vyklady teto dohody, jakoz i z 5 priloh a) b) d) e) f) ke clanku XII. obchodni dohody, konecne ze prilohy k §u 8 zaverecneho protokolu, litera c.

Vlastni obchodni dohoda stavi ve pricine provozovani obchodu prislusniky nase uplne na roven prislusnikum statu druheho, obsahuje obvykla ustanoveni ve pricine te, zejmena pokud se tyce nastupovani zivnosti a obchodu ve state druhem a konecne dulezite ramcove ustanoveni, dle nehoz zvlastnimi umluvami zajistena ma byti delnictvu a zrizenectvu jedne smluvni strany zamestnanym na uzemi strany druhe dle moznosti rovnocennosti v nakladani s domacimi, a to jak dle oboru ochrany pracovni, tak i socialniho pojisteni; spociva pak na zaklade nejvyssich vyhod, jakoz i na systemu parity tam, kde vzajemne prakticke potreby toho vyzaduji, a obsahuje zejmena ulevy ve pricine dovezu a vyvozu, zvlaste vyvoznich povoleni, znenahle uvolnovani v teto pricine, a to za tim ucelem, aby temer vsechny druhy zbozi, na jejichz dovozu, resp. vyvozu mame zajem, byly uvolneny bud vubec anebo do vyse urcitych kontingentu, pri cemz dluzno miti na zreteli, ze kontingenty vycerpany byti nemusi, takze i v tomto smeru hajeny jsou zajmy naseho statu plnou merou.

Dohoda pak nabyva ucinnosti 10. dne po vymene listin ratifikacnich, jest co do casu neomezena a pozbyva ucinnosti po trech mesicich, kdy byla vypoved druhe strane oznamena.

Prilohy zminene upravuji obchodni a zahranicni styky podrobnym zpusobem a tykaji se, a to pril. lit. a) prepravnich styku pohranicniho obyvatelstva co do ulev od prukazu davek z prekroceni hranice, jak co do osob, zejmena delnictva, polniho hospodarstvi, dobytka, vyrobku hospodarskych, prumyslovych, leku atd., pri cemz bylo vzorem ujednani jiz drive mezi starym statem Rakouskym a Nemeckem uzavrene.

Priloha lit. b) ma celiti podloudnictvi a tyka se t. zv. celniho kartelu, t. j. vzajemne podpory pri celnim odbavovani, pri zamezovani stihani a trestani prestupku celnich predpisu a vzajemne pravni pomoci v celnich zalezitostech trestnich, k cemuz dluzno podotknouti, ze stihani a rizeni pripousti se i proti prislusnikum druheho statu, pakli stalo se na uzemi vlastnim, avsak pouze s omezenim na toto uzemi a ve forme v tomto state platne s ucinkem pro druhou smluvni stranu.

Priloha c) upravuje podrobne slouceni celnich a pohranicnich pasovnich uradu kontrolnich ve spolecne budove za ucelem usnadneni a urychleni prepravy cestujicich jakoz i zbozi, jak to zejmena tez se stalo pri obchodni smlouve s Rumunskem a jevi se podrobnym provedenim §u 8 prilohy predchozi.