Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 119. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 30 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Prikryl, Low.

119 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda dr. Benes; ministri: Cerny, Stanek, Tucny, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. dr. Hilgenreinerovi a dodatecne pro schuzi vcerejsi sen. Cholkovi.

Sen. tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 1352. Navrh sen. Petrika a soudr. na zmenu a doplneni zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 313 Sb. z. a n., o obnove drobnych zemedelskych pachtu.

Zapisy o 116. a 117. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky ceskoslovenske byly vylozeny podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadne pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Mistopredseda Kadlcak: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem jest

1. Pokracovani v rozprave o prohlaseni ministerskeho predsedy a o nalehavych interpelacich stran sankci proti Nemecku. Tisk 1328 a 1329.

Ke slovu prihlaseni jsou dale tito recnici:

Proti: sen. Jesser, Prusa, dr. Heller. Pro: sen. dr. Brabec, Zimak, Trcka, Klofac.

Udeluji slovo prvnimu recniku proti sen. Jesserovi.

Sen. Jesser (nemecky): Slavny senate!

V reci pana ministerskeho predsedy zda se mi jedno misto zvlaste pozoruhodnym. Zni: "Vyrazem neduvery je take pece o narodnostni mensiny a snaha omeziti hospodarskou nezavislost malych statu utvorenim vetsich oboru hospodarskych zajmu". Temito neduverivymi staty jsou zdanlive Anglie a Italie, o nichz pan ministersky predseda rekl, ze chteji rychle a nasilne zrusiti tradice valky, kdezto jeho sympatie zdanlive se obraci k francouzskemu smeru, ktery chce odbouravati valecnou psychologii jen krok za krokem. Mnohem ostreji nez v reci pana ministerskeho predsedy projevuje se francouzske pojeti v reci francouzskeho posl. Tardieu, jiz mel dne 23. kvetna. Lituje, ze ciste materialisticka anglosaska these, ze svet musi se riditi vylucne dle hospodarskych hledisek, dosahla souhlasu veskereho financniho sveta. Tato, these vede vsak logicky k pozadavku revise mirovych smluv, ktere daly Evrope jeji nynejsi hranice. Lloyd George vsak dal dne 24. kvetna zrejme na jevo, ze se ze statnich pomeru, jez utvorily mirove smlouvy, nikterak netesi, nebot, pravi, jest jednim z nejnestastnejsich vysledku valky, ze vytvoren byl nationalismus opravdu obmezeny, ktery poznavame podle toho, ze stanovi celni sazby, jez omezuji veskery obchod.

Lloyd George trva tedy na presvedceni, ze to, co pan ministersky predseda oznacuje jako hospodarskou nezavislost malych statu, je obmezenym nationalismem, nestastnym vysledkem mirovych smluv. Neni nemoznym, aby Lloyd George toto sve mineni pravdepodobne take vyslovil panu ministerskemu predsedovi. Zda se, ze Lloyd George predevsim usiluje o obnoveni byvale hospodarske jednoty byvaleho rakouskeho mocnarstvi. Je samozrejme, ze by podobna forma hospodarske jednoty mela za nasledek ohromne sesileni politickeho postaveni Rakouska a Madarska, zaroven vsak take oslabeni prevladajiciho postaveni Ceskoslovenska. Pan ministersky predseda mluvi o udrzeni hospodarske neodvislosti, mini vsak udrzeni politicke nadvlady ve Stredni Evrope. V kazdem pripade byla nase kritika pochybene hospodarske politiky vladni ospravedlnena tim, ze Lloyd George klade dnes tentyz pozadavek, ktery jsme vzdy kladli, a minim, ze nikoliv my, kteri jsme byli pojmenovani destruktivni oposici, jsme zde vedli destruktivni politiku, nybrz vlada a vetsina. Jelikoz nelze se domnivati, ze by smerodatni cinitele jednali v uplne neznalosti nasledku takove hospodarske politiky, musi zde byti smerodatnymi jine duvody, a tyto duvody lze poznati z ruznych projevu ceskych ministru, zvlaste vuci prumyslnikum, kteri si u nich stezovali na nasledky hospodarske politiky; nebot se jim vzdy rikalo, ze hospodarska krise je jen prechodnou, nebot shrouti-li se Nemecko, ze pak odpadne konkurence, pak ze predevsim hospodarske znovuvybudovani Ruska pres Polsko pripadne zvlaste prumyslu ceskoslovenskeho statu. Vzpominame si zde na slovo ministerskeho predsedy, jehoz pouzil vuci jednomu francouzskemu tazateli, a jez zni: "Dve petiny veskereho naseho obchodu deje se s Nemeckem. To je prilis mnoho,to je nebezpecne, zvlaste vuci Nemecku, jez vidi v upadku jedinou zachranu ze sve nesnaze." To bylo tehdy v souvislosti se znamymi vlivy, ktere mel Hodac na upravu hornoslezske otazky. Panove z. vlady buduji tedy svou nadeji na hospodarskem skrouceni Nemeska, na zubozeni 60 milionu lidi. Myslim, ze tato chyba, ke ktere se zde vlada jiz jednou priznala, dokazuje, jak spatne jedna, nebot zamyslene zniceni financi a hospodarstvi nemeckeho Rakouska a Madarska trpce by se vymstilo na nasem vlastnim hospodarstvi a minim, ze se take Nemcum nepratelska financni, prumyslova a agrarni politika uvnitr statu musi vymstiti rovnez take na state samotnem. A ptam se, ktere pojeti je sobectejsi? Domnele materialisticky anglosasky smer, ktery, treba ve vlastnim zajmu, odvratiti chce od mas stredni a vychodni Evropy hrozici bidu, nebo zdanlive idealisticky smer francouzsky s jeho druzinou, ktery stoji nepratelsky proti temto snaham, protoze se strachuje o politicky a narodnostni zisk, jejz mu prechodna a prizniva konjunktura svetove politiky hodila do klina.

Bylo by uzitecnym, pripamatovati dnes na to, ze nase pochybnosti o vecnosti teto priznive svetove konjunktury politicke vyvolaly jen, posmech. Byli jsme nazvani illusionisty, kdyz jsme poukazovali na neproveditelnost dlouho trvajiciho vylouceni Nemecka ze svetove politiky a kdyz jsme radili k tomu, aby s Nemeckem byly udrzovany nejen samozrejme korektni styky, nybrz aby se tyto styky staly take pratelskymi. Marne bylo vsechno poukazovani na zakony pro zivot tohoto statu, jez predepsala priroda a hospodarstvi. Naopak, v novorocnim poselstvi presidentove z roku 1919 a pozdeji jeste dost casto byl licen ukol Ceskoslovenska jakozto jednoho clanku v zeleznem retezu okolo Nemecka. Take temito vystrahami dalo se nam za pravdu, a nikoli vetsina, nybrz oposice zastupovala prave zajmy narodu tohoto statu. A dnes? Dnes sice zapira, pan ministersky predseda, ze je krise alianci, pripousti vsak, ze existuji spory mezi Anglii a Francii; chce jen vzbuditi dojem, ze tyto spory nemaji zvlastniho vyznamu, skoda jen, ze sam musel priznati ohromny zasadni rozdil v pojeti nove upravy evropskych pomeru. Tardieu byl otevrenejsim, pojmenoval dite pravym jmenem: revise mirovych, smluv jako vudci motiv materialistickeho smeru anglickeho, zadna revise jako vudci motiv politiky francouzske. Dohoda jeste trva, neoddavame se nikterak falesne nadeji, ze bude v dohledne dobe zrusena. Take jsme pevne presvedceni, ze Anglie nebude provadeti zadne Nemcum nepratelske politiky. Ale jedno muzeme tvrditi za kazdych okolnosti, ze totiz Anglie nikdy nestrpi, aby Francie dosahla kontinentalni nadvlady, ktera by vzdy musela byti take hospodarskou nadvladou. O tom ucinil jisty americky narodohospodar nekolik velmi dobrych poznamek; pravi, Poincare'ova politika je srozumitelnou z houzevnate sledovaneho planu, uciniti Francii vojensky a hospodarsky panem Evropy, k cemuz je odtrzeni Rynskych zemi od Nemecka a obsazeni Ruskeho uzemi hlavnim, prostredkem. Jisty francouzsky narodohospodar pripojil k tomu tato slova: Kdyz anglicky zahranicni urad po tri posledni roky vsechno vynalozil, aby Francouzum zabranil v obsazeni Ruskeho uzemi, tu primela ho k tomu nejen nesobecka mirumilovnost; Anglie nerozborila nemeckou hospodarskou budovu s ohromnymi obetmi k tomu uceli, aby dovolila, by na jejim miste na druhe strane Kanalu se vzmohl jeste strasnejsi sok. Take jeden z nejhorsich nevrazivcu

proti Nemcum, znamy spisovatel romanu Wells, ktery take ve svetove valce vyznacne spolupracoval v protinemecke propagande, vyjadril drasticky anglicke pojeti: Ponechame-li Francii, aby sve ctizadostive velikasske plany dale sledovala, pak je konec vyvoje: Francie jako jediny pozustaly, jako kohout na hnojisti vseobecneho setleni. Pujde o svetovladne postaveni Anglie, stane-li se Francie panem kontinentu.

V sluzbach teto francouzske myslenky stoji staty Male Dohody, ktere maji predevsim, jak to stalo prec i v novorocnim poselstvi, Nemecko pridrzeti, pak ale maji tvoriti most k Rusku, ovsem k povolnemu Rusku. Hlavni oporou v teto budove je Polsko, o nemz Nitti, italsky ministersky predseda, mluvi jako o neplese. Tomuto statu, ktery mezi svymi 31 miliony obyvatel cita jen 18 mil. Polaku, podarilo se velke umeni uciniti si nepratele nejen z Nemcu, ale i slovanskych sousedu. Kdokoliv bude panovati v Rusku, at bolsevici nebo mensevici nebo snad car, bude vzdy povazovati a pocitovati Polsko jako nepratelskou prehradu, kterou treba strhnouti bud dobrovolnym vrazenim Polska do noveho systemu, nebo pripadne nasilim. Kazdy spolek s dnesnim Polskem je zaroven nepratelstvim proti Litevcum, Belorusum, Ukrajincum a Velkorusum, je akci nepratelskou Slovanum. Muze to srovnati cesky narod se svym slovanskym svedomim, aby tomuto Polsku zarucoval ony hranice, jez obdrzelo v mirove smlouve, ktera vykrojuje ohromne kusy z tel jinych slovanskych narodu? Co potom, kdyz padne tato polska prehrada? Kdyby se vystraha Lloyd George pred Rusy a Nemci dohnanymi k zoufalstvi mela stati pravdou? Pak je i pro ceskoslovensko otazkou, jake pak zaujme stanovisko. Nebot padne-li hlavni opora z versailleske mirove smlouvy, samostatne Polsko, pak je samozrejme take pro Ceskoslovensko dana jina situace.

Hospodarska rovnovaha, ktera byla v parizskych, mirovych smlouvach zalozena domnele na mnoho desitileti, je jiz porusena. Predpoklady pro nove staty ve stredni a vychodni Evrope staly se jinymi, ceskoslovensko stoji pred rozhodnutim: pripojiti se k francouzskemu smeru strnuleho trvani na pismenech mirove smlouvy nebo pripojiti se k anglicko-italskemu smeru rychleho zboreni prekazek ozdraveni sveta. Chce-li delati pan ministersky predseda jen ceskoslovenskou politiku, pak se musi pripojiti k druhemu smeru. Rad bych zde zvlaste zduraznil, ze pripojeni ke druhemu smeru nevyzaduje od neho nikterak, aby se zrekl celosti a svrchovanosti tohoto statu. Vyzaduje jen hospodarske, politicke a narodnostni prizpusobeni ke stredoevropskym pomerum, a. sice k pomerum, ktere stvorila priroda a nikoli ke stredoevropskym pomerum, ktere zkonstruovali skutecnosti nepratelsti mudrlanti. Konstruovanou je vsak ona stredni Evropa, nebo, ponevadz je toto slovo zakazano, ona centralni Evropa, jejimz hlavnim mestem ma byti Praha, to znamena, ona centralni Evropa, ve ktere 80 milionu Nemcu ma byti primo a neprimo kontrolovano nikterak homogenni slovanskou mensinou, v pripojeni ke Francii. Kdyz smlouva Rapallska obnovila prirozene spolecne zajmy mezi nemeckym narodem, a hlavnim slovanskym narodem, ktere trvaly od doby Hansy, pak se bude jako dalsi dusledek teto smlouvy predevsim Rusko snaziti, aby atlanticke zapadni staty zatlacilo od vlivu ve stredni Evrope a aby je vytlacilo z okruhu stredoevropskych hospodarskych zajmu. Nebot Rusko potrebuje silne a svobodne Nemecko, aby na zapade bylo kryto pro svou asijskou politiku. Proto pres veskerou lasku ke Slovanstvu musi byti zaprisahlym nepritelem vsech statu, kteri stoji nepratelsky proti temto zivotnim zajmum tim, ze stredni Evropu politicky a hospodarsky desorganisuji a tim seslabuji. Podobna desorganisace je balkanisovani, kteremu vdecime za tezkou hospodarskou krisi, jitri ve narodnostni boje a nesmirna vojenska bremena. Jedinou organisaci stredni Evropy, jez se srovnava s prirodou, je takova organisace, ze svobodne samospravne narody na ochranu svych velkych hospodarskych a kulturnich zajmu dobrovolne se seskupi v komplexy statu vyssiho radu. Jsou zde jen dve moznosti: Budto budou uznany prirozene a historicke skutecnosti teto zivotni pospolitosti, to znamena, nerozlucitelne vzajemne vztahy uzemi lezicich mezi Vychodnim morem, a Adrii, nebo budou umyslne zruseny. V prvnim pripade lze dojiti ke snesitelnemu zivotu vedle sebe a ke smirnemu zavodeni, v druhem pripade musi byti veden boj tak dlouho, az jedna z bojujicich stran bude porazena. Ale to je vitezstvi, ktere vzdy bude vitezstvim Pyrrhovym.

Ceska oficielni politika dopustila se chyby, ze cenila prechodnou konjunkturu svetove politiky vyse nez tuto zivotni pospolitost, prirodou danou a proto jedine moznou. Italsky ministersky predseda Nitti charakterisoval dle meho nahledu zcela spravne skutecnost, kdyz pravi: "Neni tezko prorokovati, ze drive nebo pozdeji se Rusko znovu vzchopi a ze Nemecko pres vsechny pokusy je odlouciti a jeho jednotu zlomiti bude ve 30 az 40 letech, nejsilnejsim narodem centralni Evropy." Co se pak stane s Polskem, ktere si troufa rozlucovati dva narody, ktere poctena jako v jinych oborech predstavuji nejmocnejsi sily kontinentu v budoucnosti? Minim, ze by na tuto budoucnost meli mysleti take vudcove tohoto statu. Smlouva Rapallska zajiste pripravila panu ministerskemu predsedovi ne jednu neprijemnou hodinu. Je priznacno, ze pres to, ze je privrzencem francouzskeho smeru, jak jsme v poslednich dnech slyseli, uzavira jiz samostatne obchodni smlouvy s Ruskem. Zajiste bude stale vice mysleti tak jako Lloyd George, jenz rekl 27. dubna: "Jen slepy muze se domnivati, ze jakoukoliv kombinaci mohou byti udrzovany v sachu dva velke narody, ktere representuji dve tretiny Evropy." Ale pan ministersky predseda je prirozene zajatcem sve minulosti. Provadi sice ceskoslovenskou politiku, ale takovou politiku, ktera se shoduje s francouzskou politikou strnuleho trvani na mirovych smlouvach a na pomalem odbouravani valecne psychologie. V ceskem, lidu se vsak prece zacina pochybovati o bezpodminecne spravnosti politiky ministerskeho predsedy. Prede vsim z tech kruhu, ktere se cinne zucastnuji vydelecneho zivota, jako zamestnavatelu nebo delniku, zaznela vystraha: Nase pomery podobaji se mnohem vice pomerum Anglie nezli Francie, proto meli bychom, take podporovati anglicke metody a zamery. Mimo to nic neni vyznacnejsim pro psychologii ceskeho lidu jako clanek v "Obchodnich Listech". V nem se pravi, ze redakce vyslovuje odvazne slovo, ze rakousko-uherske naslednicke staty jsou pro nas prirozenym a hospodarskym trhem. Jak musi byt narod zmaten, kdyz redakce povazuje zjisteni takove proste samozrejmosti jeste dnes za odvazlivost?

Hospodarska krise, kterou dnes trpime, je velice bolestnou a je praktickym narodohospodarskym kursem. Ministr obchodu kdysi kazal o nutnosti zmenseni prumyslu a o prevychove delniku. Nuze, panove, prumyslnici jiz zacinaji s odbouravanim, zrizuji v Uhrach, v Polsku, v Jugoslavii a v Nemeckem Rakousku, ba dokonce v Nemecku tovarny, s jejichz vyrobky delaji konkurenci prumyslu sve vlasti.

Tak zridila nejvetsi tovarna na klobouky v Ceskoslovensku, firma Hickl v Novem Jicine, velkou, tovarnu na klobouky v Ratibori a chce domaci tovarnu udrzovati jen na tolik, jak se ji to zda pro domaci trh. nutnym, dale uvadim firmu Jindrich Klinger, ktera jiz stavi v Madarsku velkou tovarnu; take jine firmy to jiz delaji, i nase sklarny se stehuji ze zeme. V roce 1923 bude vynos dani neobycejne mensi, a tu bych rad upozornil pri teto prilezitosti na katastrofu, jez nastane pro obce. Panove, kdyz zaklad vydelkove dane bude tak spatnym, tak zubozenym, kde potom vezmou obce penize na sve potreby? Jak mame nesti ohromna bremena militarismu, kdyz provedeni socialniho pojisteni a stabilisace urednickych platu je naprostou nutnosti, neodkladnou veci? Jak vsak bude vypadati zaklad dani v nasledujicich letech, kdyz se podniky uzavrou nebo dokonce vystehuji? A nyni se tazi, kam maji tedy jiti delnici, aby nasledovali rady ministra, aby se naucili necemu jinemu? Ministr zajiste by si ziskal vdek vlasti, kdyby pojmenoval delnikum onen druh prumyslu, ktery bude v nejblizsi dobe schopnym takoveho vyvoje, aby mohl prijmouti statisice nezamestnanych. Pretvoreni statu s tak vyslovenym vyvoznim prumyslem jako jest ceskoslovensko na stat mene prumyslovy bylo by jen tehdy moznym, kdybychom zde meli extensivni zemedelstvi, kdybychom mohli zpet prevesti vetsi mnozstvi delnictva na zemedelstvi k tomu uceli, abychom toto zemedelstvi ucinili intensivnim; ale nase zemedelstvi je velmi intensivni, nemuze proste tyto massy delnictva pojmouti. Zpetny proud vetsich mas k polnimu hospodarstvi je v tomto state vyloucen. Nuze, pripoustim, ze by v mnohych ceskych vrstvach byla promena na mene prumyslovy stat zadouci snad z ceskych narodnostnich duvodu, nebot snad by se dalo toto vystehovalectvi delnictva utvariti tak, aby postihlo prevazne nemecky prumysl. Neschazely pokusy, nas nemecky prumysl dovedl by o tom vypraveti. Zde se vsak znovu ukazuje, ze spojitost hospodarskych pomeru je takova, ze nasilnym opatrenim, paragrafy a narizenimi nelze niceho dokazati. Delnici se stehuji, ale nejen Nemci, take cesky delnik se dnes stehuje, a jaka ironie, stehuje se prave z nemeckych krajin! Ma sve duvody, ze mame dnes tak cetne ceske delniky v nemeckem uzemi; to ma svou pricinu v tom, ze nemecke pohranicni uzemi je prumyslove tak velike, ze bylo pro domaci nemecke obyvatelstvo prilis velikym. To znamena, ze domaci nemecke obyvatelstvo nebylo s to, aby vsechny potrebne... (Sen. Hladik: [nemecky]: To je falesne, delniku bylo v nemeckych prumyslovych uzemich dostatek, ale nemecti podnikatele nasli v ceskych delnicich levnejsi pracovni silu!) Zajiste, to hned pripoustim, ale pres to je pravdou to, co jsem rekl. Vezmete dnes uhelne uzemi! Tam byste sotva nasli takove mnozstvi nemeckeho delnictva, abyste mohli v uhelnem reviru sami dolovati. Proto prislo toto velke pristehovalectvi ceskych delniku do tohoto uzemi. Nuze, panove, jsme toho mineni, ze toto vystehovalectvi, vezmeme-li to tak, v jistem ohledu nam Nemcum nemuze byti nikterak neprijemnym, ale o tom nemluvme. Nechci mluviti o narodnostni strance, chci se zabyvati jen strankou hospodarskou. Skutecnosti je, ze vystehovalectvi neomezuje se pouze na Nemce, nybrz ze se samozrejme prenasi take na Cechy.

Minim, jen, ze prave jako hospodarska rozervanost sveta vynuti revisi mirovych, smluv, tak ze take vynuti revisi ceskeho hospodarstvi a tim tez revisi ceske zahranicni politiky, a pak teprve bude dle meho nahledu mozna take revise ceske vnitrni politiky, obzvlaste pokud se tyka pomeru k Nemcum v tomto state. Jeste nejsme tak daleko a rad bych pri teto prilezitosti upozornil na slovo pana ministerskeho predsedy v jeho replice. Je vyznacne pro trvani ceskych mass na narodnostnim dogmatu. Ministersky predseda mluvi ve sve odpovedi o tom, ze stat byl nucen vziti nemecke uzemi do Ceskoslovenska, protoze ho bylo potrebi. Nyni pravi, ze vznika z toho pro neho pozadavek, dusledek, ze musi uspokojiti Nemce, pokud jde o jejich prava. Nerika "pro stat a pro vladu", rika pouze: pro sebe, pro svou osobu. Zda se, ze se neodvazuje mluviti jmenem ceskeho lidu.

Tato revise hospodarske politiky musi prede vsim zaciti zastavenim uzavreni vuci Nemeckemu Rakousku a Madarsku, bezodkladnym obnovenim stare hospodarske pospolitosti. Nebo chceme snad skutecne cekati, az se jine staty castecne nebo uplne obrati na cizi trhy nebo dokonce prejdou k prumyslovym samozasobitelum a tim nam budou samozrejme delati ohromnou konkurenci a zpusobi nezamestnanost? Kde jeste krome toho, na pr. Nemecke Rakousko a Madarsko, dopravnimi pomery jako Dunajem a centralni polohou k blizkemu vychodu jsou neobycejne ve vyhode proti zemepisne poloze Ceskoslovenska!

Zcela pochybenym vsak je pocitati s padem Nemecka. Za prve proto, ponevadz je nepravdepodobny, protoze se ho Anglie a Francie boji jako ohne. A tu bych pri teto prilezitosti rad uvedl fakt, ktery nedavno uverejnil jisty americky bankovni urad. Vyvoz v britske svetove risi - beru zde vsechny jednotlive casti svetove rise dohromady - v roce 1920/21 poklesl skoro o 40%, vyvoz Severni Ameriky rovnez asi o 40%, kdezto vyvoz Francie poklesl jenom o 20%.

Za druhe vsak je tato nadeje na pad Nemecka pochybena prede vsim jinym z teto priciny: Pripustme, ze by Nemecko skutecne padlo a ze by se nemohlo dale zucastniti svetoveho hospodarstvi; pak bylo by prirozenym, nasledkem, ze na zmensenem nyni svetovem trhu, jelikoz take Rusko je vylouceno, vznikla by mezi jednotlivymi konkurenty - smim-li tak rici - jeste vetsi tlacenice. A kdyby dnes Francie skutecne obsadila Ruske uzemi, pak neobsadi tohoto uzemi, aby zastavila prumysl, nybrz, aby z vytezku tohoto prumyslu pro sebe dosahla vyhod, jednim slovem, pak mate konkurenci tohoto velkeho uzemi teprve na krku. Minim tedy, ze theorie o padu Nemecka nebo Rakouska nebo Madarska jako predpoklad pro cesky vzestup je prave tak pochybena, jako byla theorie anglicka, jez si delala velke nadeje na ztroskotani Nemecka, s tim vysledkem, ze je dnes nezamestnanost v Anglii obrovska. Minim tedy, ze potrva stara pravda: kazdy muze koupiti jen tolik, kolik muze prodati, to jest, kazdy kupec - a konecne je prece kazdy stat se svym hospodarstvim kupcem - ma nejvetsi zajem na tom, aby jeho zakaznici meli prostredky k nakupu, a to mohou jen tehdy, kdyz sami mohou mnoho prodavati, at je to jiz zbozi, nebo mohou-li dobre zpeneziti svou pracovni silu. A proto, vazeni panove, ze se v mirovych smlouvach jednalo proti teto zakladni pravde, proto se svet vysinul ze sve drahy.

Mohu sve vyvody ukonciti jen tim, ze davani vlade dobrou radu, aby dosavadni politice ucinila konec jak v politice zahranicni tak v politice vnitrni. (Potlesk na levici.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu sen. dr. Brabcovi.

Sen. dr. Brabec: Slavny senate! V Janove se mela podle prohlasovanych umyslu konati hospodarska mezinarodni konference, ktera mela za ucel hospodarskou rekonstrukci Evropy, a nalezti prostredek, jak by se sjednala znovu atmosfera vzajemne mezinarodni a obchodni duvery. Ale ve skutecnosti ta konference byla spise konferenci politickou a jejim, hlavnim ucelem bylo vyresiti otazku Ruska.

Rozvracene Rusko neda Evrope prijiti ke klidu, ba ani ne ostatnimu svetu. Zastupci sovetske republiky se domahaji pomoci hospodarske slovy, ale zda se, ze jim jde o neco jineho, ze jim jde o udrzeni se pri politicke moci. (Sen. Matuscak: A nam take!) Ano. Neni zadne namitky, ja vam reknu vice, ze vycerpali sve hotovosti a poklady Ruska, ze jsou po pripade aspon blizci toho vycerpani, a ponevadz jsou proziravi, staraji se vcas, aby pujckami si opatrili nove hotovosti a nove poklady. My jim je mame dati. Jim se vice jedna o kredity, o hotove penize, ktere bychom jim meli dati, a ja nevim, jestli bychom davali uvery lidem, kteri se s nami tak zasadne v nazorech na spravu statni, na hospodarsky system rozchazeji.

Jestli se mluvi o otazce uznani sovetu de jure, tedy ovsem, bere-li se to se stanoviska pravnickeho, je to pojem razu dosti pochybneho, zada-li nekdo ode mne, abych jej uznal de jure, a ja to nechci prohlasiti, ale naproti tomu od neho zadam, aby on uznal, ze je mne z drivejsi doby dluzen, nebo ze prejima dluhy a zavazky svych predchudcu, tedy zda se mi, ze jest v tom cosi nelogickeho, ceskoslovenska republika na priklad nechce vlastne niceho od Ruska; ovsem otazka soukromeho vlastnictvi jest pro nas otazkou kardinalni a jeji uznani Ruskem, jest vlastne predpokladem veskereho hospodarskeho styku.

Tedy prirozene, kdyz to tak posuzujeme, pak koho neuznavam de jure, od toho vlastne nemohu zadati, aby uznal nejake sve zavazky, ponevadz, bud jest to pravnicka osoba a ja ji za takovou uznavam a pak od ni mohu navzajem zadati prevzeti zavazku a uznani dluhu, at jiz vlastnich nebo po predchudcich; nebo nekoho de jure neuznavam a pak s nim vlastne nemohu vejiti v pravni styk. Nemohu od neho chtiti, aby on si mne zavazoval za nejaky dluh a aby uznal nejake zavazky. To by nemelo take zadnou cenu.

Mluvi-li se vsak take o uznani de facto, tu je potrebi ponekud se zamysliti, jaky to jest pojem. Faktum je faktum, neco, co se deje nebo co trva. Uznani de facto se muze stati konkludentnim cinem, na pr., prijmeme-li od nekoho prohlaseni, ze uznava vuci mne svuj dluh, nebo, jak zde v tomto pripade se jednalo, spise dluh sveho predchudce. Tim vsak v podstate delame neco, co jest velmi podobno uznani de jure, jenze je necinime formalne, slavnostne, a to ma urcity mezinarodni vyznam. My nechceme a nemuzeme formalne a slavnostne prohlasiti uznani sovetu jako representace Ruska, ponevadz vidime a jsme presvedceni, ze jest to vlada jenom nekolika lidi, kteri se nasilim, zmocnili politicke moci. Avsak to by konecne tak nevadilo. To se delo take nekde jinde (Hluk. Sen. Matuscak: To je smesne, takhle mluviti o Rusku!), ale vuci 100,000.000 at je jich tam 600.000, kteri se zmocnili te politicke moci pomoci a penezi valecneho nepritele. (Souhlas u ceskych senatoru. Hlasy: Tak jest!) Tedy podle naseho pojmu o mezinarodni, narodni a statni moralce zmocnili se te politicke moci zradci. To je to, co nam brani, abychom zradce slavnostne, formalne uznavali za opravnene representanty statu a naroda znasilneneho a zotrocileho. (Hlasy: Tak jest! Sen. Matuscak: Vy je jeste uznate!)

Ale je tu fakt a to je to, co snad myslite vy, pane kolego, ze tito vladcove tu jsou, ale ze v narode ruskem neni dosti sil, aby se jich zbavili, aspon ne v tomto okamziku, ze vsak to bude jeste dlouho trvati, nez k tomu dojde. Doufame vsak, ze k tomu prece dojde. Ale fakt je neco, s cim je potrebi pocitati a s cim. je potrebi nejak se vyporadati, ovsem tak, abychom si nezadali na sve cti a sve budoucnosti a do budoucnosti necinili nemoznou soucinnost s pristimi vladci, s pristimi statnimi ciniteli ruskymi, kteri prijdou po tech nynejsich, ktere prijimame pouze jako faktum, ponevadz jinak je uznati nemuzeme, jelikoz oni maji zakladni, ruzne nazirani, a to jak co se tyce statniho a svetoveho poradku, tak co se tyce hospodarskeho systemu. My se s nimi nemuzeme shodnouti. (Sen. Matuscak: Budete k tomu nuceni! - Vykriky: Oho! Oho!) Az budeme nuceni... (Sen. Matuscak: Budete od Ruska chleba zebrati jeste, ta doba prijde, nebojte se!) Pak prestava filosofie. Ale abychom prisli k tomu hospodarskemu. (Vykriky sen. Matuscaka.) Pane kolego, poslechnete, co vam rikam, mozna, ze vam to prospeje. (Sen. Matuscak: Nestvete proti slovanskemu narodu!) Vzdyt ja nerekl ani slova. (Sen. Matuscak: Vzdyt Rus je take Slovan. - Sen. Klofac: Od kdy pak jste, pane kolego, Slovakem? - Sen. Matuscak: Od kdy vy jste byl Rakusakem. Chodil jste do nemecke skoly. - Sen. Klofac: Od kdy jste byl Slovakem-? Vy jste byl Madarem, jeste roku 1918. - Sen. Matuscak: Vy jste byl Rakusak. - Vykriky: Matuscaka si dame do spiritusu!)