Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 118. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 50 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Stojan, dr Vlcek.

121 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda dr Benes; ministri: dr Derer, dr Dolansky, Habrman, Stanek, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. dr Koperniczkemu, pro tento tyden sen. dr Schmidtovi.

Navrhuji, aby byla udelena dovolena na dobu 4 tydnu sen. Fritschovi a sen. dr Mudronovi.

Kdo s udelenim dovolene souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadana dovolena jest udelena.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1344. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho, II. vyboru technicko-dopravniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1164) tykajicim se vladniho navrhu zakona, kterym se doplnuji ustanoveni zakona ze dne 27. kvetna 1919, c. 305 Sb. z. a n., jenz tyka se prozatimnich opatreni na ochranu vynalezu, a meni nektera ustanoveni zakona ze dne 11. ledna 1897, c. 30 r. z. jenz se tyka ochrany vynalezu (zakon o patentech).

Tisk 1345. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 1279) o upotrebeni casti spravnich prebytku hromadnych sirotcich pokladen.

Tisk 1346. Navrh sen. Spery a soudr. na sestatneni zemskych strednich skol na Morave.

Tisk 1347. Navrh sen. Spery a soudr. na vydani zakona o prevzeti ubytovani cetnictva na naklad statu.

Tisk 1348. Navrh sen. Liseho a spol. na ochranu drobnych pachtu.

Tisk 1350. Navrh sen. Spery a soudr. jimz se vlada vyzyva, alby prenesla dozor zverolekarsky posud v ministerstvu zemedelstvi se nalezajici na ministerstvo verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy.

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1346. Navrh sen. Spery a soudr. na sestatneni zemskych strednich skol na Morave.

Tisk 1347. Navrh sen. Spery a soudr. na vydani zakona, o prevzeti ubytovani cetnictva na naklad statu.

Tisk 1348. Navrh sen. Liseho a spol. na ochranu drobnych pachtu.

Tisk 1350. Navrh sen. Spery a soudr., jimz se vlada vyzyva, aby prenesla dozor zverolekarsky posud v ministerstvu zemedelstvi se nalezajici na ministerstvo verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy.

vyboru kulturnimu:

Tisk 1301. Navrh sen. Jos. Lukese a soudruhu na poznacovani letopoctu na knihach odbornych a ucebnicich.

Tisk 1323. Navrh sen. dr Krejciho a spol. na vydani narizeni o uprave vyucovani nemcine na skolach strednich.

Tisk 1326. Navrh sen. dr Krejciho a spol. na vydani zakona o zrizeni hudebnickych komor.

Tisk 1300. Navrh sen. Jos. Lukese a soudruhu na stanoveni minimalniho poctu zactva pro normalni tridu verejnych obecnych skol vicetridnich, jakoz i pro verejne skoly obcanske, kde jest jich v obci vice tehoz vyucovaciho jazyka.

vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 1289. Navrh sen. Sachla, Sabaty a soudruhu stran zmeny zakona ze dne 17. brezna 1918, cis. 82 Sb. z. a n. o prozatimni ochrane lesu.

Tisk 1299. Navrh sen. Jos. Lukese a soudruhu na stanoveni novych predpisu, ktere osoby mohou byti v osetrovani v ustavech pro choromyslne.

Tisk 1318. Navrh sen. Liseho a spol. na vydani zakona, kterym se premenuje statni pozemkovy urad v ministerstvo pro pozemkovou reformu.

Tisk 1325. Navrh sen. dr Witta, Smetany a soudr. o nove uprave uhelne davky.

Tisk 1327. Navrh sen. Hrejsy, Cholka, Stastneho a druhu na dalsi provadeni zakona ze dne 11. cervna 1901, r. z. c. 66, o stavbe vodnich drah a provedeni upravy rek.

vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1295. Navrh sen. inz. Klimko a spol. na poskytnutie pomoci pohorelcom obci Slov. Raslavice, okres Bardiov, zupa Saris.

Tisk 1299. Navrh sen. Jos. Lukese a soudruhu na stanoveni novych predpisu, ktere osoby mohou byti v osetrovani v ustavech pro choromyslne.

Tisk 1300. Navrh sen. Jos. Lukese a soudruhu na stanoveni minimalniho poctu zactva pro normalni tridu verejnych obecnych skol vicetridnich, jakoz i pro verejne skoly obcanske, kde jest jich v obci vice tehoz vyucovaciho jazyka.

Tisk 1318. Navrh sen. Liseho a spol. na vydani zakona, kterym se premenuje statni pozemkovy urad v ministerstvo pro pozemkovou reformu.

Tisk 1325. Navrh sen. dr Witta, Smetany a soudr. o nove uprave uhelne davky.

Tisk 1327. Navrh sen. Hrejsy, Cholka, Stastneho a druhu na dalsi provadeni zakona ze dne 11. cervna 1901, r. z. c. 66, o stavbe vodnich drah a provedeni upravy rek.

vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1318. Navrh sen. Liseho a spol. na vydani zakona, kterym se premenuje statni pozemkovy urad v ministerstvo pro pozemkovou reformu.

vyboru socialne-politickemu:

Tisk 1302. Navrh sen. Jos. Lukese a soudr. na zjisteni poctu statnich zamestnancu a agendy v roce 1913 a 1921.

Tisk 1295. Navrh sen. inz. Klimko a spol. na poskytnutie pomoci pohorelcom obci Slov. Raslavice, okres Bairdiov, zupa Sari.

vyboru technicko-dopravnimu:

Tisk 1327. Navrh sen. Hrejsy, Cholka, Stastneho a druhu na dalsi provadeni zakona ze dne 11. cervna 1901, r. z. c. 66, o stavbe vodnich drah a provedeni upravy rek.

vyboru zdravotnimu:

Tisk 1299. Navrh sen. Jos. Lukese a soudruhu na stanoveni novych predpisu, ktere osoby mohou byti v osetrovani v ustavech pro choromyslne.

Predseda (zvoni): Pani senatori dr Heller a Niessner jmenem klubu senatoru nemecke strany socialne-demokraticke podali ke mne dle §u 69 jedn. radu dotaz stran zpusobu projednani navrhu sen. dr Franty a spol. na vyslani sen. dr Brabce a dr Soukupa jako delegatu senatu k VIII. Mezinarodni parlamentni konferenci obchodni, podaneho ve 116. schuzi senatu dne 23. kvetna 1922.

Pani dotazovatele uvadeji, ze zpusobem, jakym zmineny navrh byl vyrizen, porusen byl jednaci rad v nekolika smerech, totiz, ze navrh dr Franty a spol. neni navrhem doplnovacim, ze take nebyl jako takovy projednavan; byl precten po uplnem vyrizeni dotycneho predmetu denniho poradu. Je to navrh iniciativni, s nimz melo byti nalozeno podle §u 21 jedn. radu.

Pani dotazovatele uvadeji dale, ze nebyla o tomto navrhu pripustena rozprava, nybrz ze bylo ihned po precteni o nem hlasovano.

Konecne poukazuji pani dotazovatele k tomu, ze nebyla zachovana v senate obvykla cesta potud, ze o navrhu nebylo ucineno sdeleni v konferenci klubovnich predsedu.

K dotazu tomu dovoluji si odpovedeti takto:

Navrh sen. dr Franty a spol. byl podan vcas a radne podpisy dolozeny k predmetu denniho poradu, totiz ke zprave vyboru technicko-dopravniho, zivnostensko-obchodniho a rozpoctoveho o zprave sen. dr Soukupa jako clena csl. delegace o VII. Mezinarodni parlamentni konferenci obchodni v Lisabone, tisk 1336, tedy jako doplnovaci navrh ve smyslu §u 48. jedn. radu a bylo tudiz o nem dati hlasovati.

Nemohu proto souhlasiti s nazorem panu dotazovatelu, ze slo o iniciativni navrh, stran jehoz projednavani melo platiti ustanoveni §u 21 jedn. radu, a to tim mene, ze jak zprava delegata dr Soukupa o VII. Mezinarodni parlamentni konferenci obchodni v Lisabone, tak i tistena zprava vyborova se zminuje o pristi konferenci, jejiz obeslani navrh dr Franty a spol. se tyce. Take zpravodaj vyboru technicko-dopravniho ve sve ustni zprave dotkl se teto veci.

Pokud jde o namitku, ze o navrhu nebyla pripustena rozprava, nybrz ze hned po precteni o nem bylo hlasovano, poukazuji k tomu, ze ani timto zpusobem nebyl porusen jednaci rad. Z ustanoveni §u 48, dle nehoz vedlejsi, pozmenovaci neb doplnovaci navrhy mohou byti podany jeste bezprostredne potom, kdy bylo usneseno skonciti rozpravu, nebo kdyz predseda prohlasil, ze neni jiz nikdo k slovu prihlasen, vyplyva, ze podanim navrhu doplnovaciho, jakym sporny navrh jest, nevznika snemovne podle jednaciho radu narok, aby o navrhu tom byla provedena rozprava. Uvazi-li se dale, ze v jednacim radu neni ustanoveno, kdy nejpozdeji maji byti podane doplnovaci nebo pozmenovaci navrhy z predsednictva snemovne sdeleny, a ze, jak jiz uvedeno, takoveto navrhy mohou byti podany jeste take po skoncene rozprave, jest zrejmo, ze o takovych navrzich musi byti hlasovano, trebaze nebyly predmetem rozpravy.

Mely-li by navrhy takove byti po pripade predmetem rozpravy, bylo by ovsem nutno, aby navrhovatele navrhy po strance formalni, jednacimu radu plne vyhovujici, nepodavali v nejkrajnejsi dobe, jakou pro jich podavam vubec § 48 jednaciho radu pripousti.

Musim vsak prisvedciti panum dotazovatelum v tom smeru, ze nebyl v tom pripade zachovan obvykle zde praktikovany postup, podle nehoz behem, rozpravy nebo bezprostredne po skonceni jejim, podane navrhy sdeluji se snemovne v takove dobe, aby zpravodaj v zaverecnem slove k nim zaujal stanovisko. Ostatne byl v danem pripade navrh zpravodaji znam.

Nebyl bych tez opomenul uciniti o chystanem pozmenovacim navrhu sdeleni v konferenci klubovnich predsedu, kdyby mne byl do te doby byval jiz podan, coz se vsak nestalo.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Prvnim bodem jest

1. Druhe cteni zpravy vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi spotrebni davka z tabaku, slouzici za zaklad ku vymerovani trestu pri du-chodkovych prestupcich tabakovych. Tisk 1334.

Zpravodaj je p. sen. dr Karas.

Tazi se pana zpravodaje, zda-li ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nemam.

Predseda: Neni tomu tak. Dam tedy hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest take ve cteni druhem.

Dalsim bodem denniho poradu je:

2. Druhe cteni zpravy I. vyboru zahranicniho, II. vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona o uprave osvobozeni osob exterritorialnich od statnich a jinych verejnych dani a davek. Tisk 1335.

Zpravodajove jsou: za vybor zahranicni sen. dr Krupka, za vybor rozpoctovy sen. dr Karas.

Tazi se panu zpravodaju, zda-li maji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen dr Karas: V §u l, odst. 2., radce druhe misto >jakoz i mira osvobozeni< ma byti >jakoz i miru osvobozeni<. Pak v posledni radce prvni stranky za slovy >zahranicnich veci< ma byti carka. Dalsich zmen neni.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem i s opravami, navrzenymi p. zpravodajem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku, (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest take ve cteni druhem.

Dalsim bodem jest

3. Druhe cteni zpravy I. vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu, II. vyboru socialne-politickeho a III. vyboru rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 764) o potirani pohlavnich nemoci. Tisk 1332.

Zpravodajove jsou: za vybor pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu sen. Klecak, za vybor socialne-politicky sen. Hrejsa, za vybor rozpoctovy sen. dr. Karas.

Tazi se panu zpravodaju, zda-li maji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Klecak: V §u 3 za slova >o to, aby< prijde carka. V §u 4 ve treti radce prijde jeste jeden §. V §u 6 za slovem >nutno< carka prijde pryc. V §u 20 za slovem >prijici< prijde carka pryc.

Predseda (zvoni): Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, s opravami navrzenymi p. zpravodajem take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest take ve cteni druhem.

Prikrocime k dalsimu odstavci, jimz jest

4. Druhe cteni zpravy I. vyboru zahranicniho, II. vyboru technicko-dopravniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1310) o vladnom navrhu, ktorym sa pred-

Zpravodajove jsou: za vybor zahranicni sen. dr Brabec, za vybor technicko-dopravni sen. Stastny.

Maji pani zpravodajove nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Brabec: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Stastny: Rovnez ne.

Predseda: Neni tomu tak, prikrocim k hlasovani.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim ve smyslu usneseni poslanecke snemovny, obsazeneho v c. t. 1310, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Schvalovaci usneseni prijato jest take ve cteni druhem.

Predseda (zvoni): Prikrocime k bodu

5. Rozprava o prohlaseni ministerskeho predsedy a o nalehavych interpelacich stran sankci proti Nemecku. Tisk 1328 a 1329.

Prihlaseni jsou recnici proti sen. Niessner, dr. Ledebur, Knesch, dr Naegle, Jesser, Jelinek, Hartl, Meissner, Chlumecky a Prusa; pro sen. dr Horacek, dr Krupka, dr Brabec, Zimak a Klofac.

Udeluji slovo prvnimu recnikovi proti, p. sen. Niessnerovi.

Sen. Niessner (nemecky): Damy a panove! Nemohu se ubraniti dojmu, ze tato debata o vykladu pana ministra zahranicnich veci je vladnim stranam velmi vhod. Bez teto debaty bylo by zrejmym, ze je parlament sterilnim, ze se parlamentarni stroj zastavil, ze parlamentarni mlyny jdou na prazdno. K zastreni teto parlamentarni ubohosti slouzi zajiste tato debata. Jsem dalek toho, abych vyznam teto debaty nejak podcenoval, ale jest treba poukazati na to, ze by bez teto debaty cela bida naseho parlamentarniho zivota, zastaveni tohoto zivota, byly zrejmy.

Vraceje se k reci pana ministra zahranicnich veci, rad bych predevsim podotkl, ze v tomto ohledu byla hodne nejasnou, a.ze pan ministr zahranicnich veci znamenite rozumi umeni Talleyrandovu, jak uzivati.slov, abychom sve myslenky zastreli. Rad sestavuje sve vyklady a vsechny sve reci ve vseobecnych obratech, tak ze neco skutecne hmatatelneho tezko v tom nalezti. Take v zadne ze svych reci jeste neopomenul ujistovati, ze se vasnive zastava konsolidace a stabilisace a jak se vsechna tato cizi slova jmenuji, ale z ducha jeho reci a jeho obratu nelze nikdy presne vyzvedeti, jak si v detailech, v malem, prave tuto konsolidaci a stabilisaci predstavuje a jakymi prostredky se prede vsim snazi jich dosici. (Ministersky predseda dr Benes: >Berliner Tagesblatt< rekl, ze to je nezvykle otevrene Uceni situace v Evrope!) Nemohu prece brati >Berliner Tagesblatt< jako uplne spravneho prisezneho svedka. Take pripoustim - a jeste se k tomu v reci vratim - ze tentokrat pan ministr zahranicnich veci prece aspon nadzvedl cipek, aby bylo mozno do stroje nahlednouti. Tato charakteristika vztahuje se vseobecne k recem pana ministra zahranicnich veci a take celkem na posledni rec. Tutez methodu sleduje pan ministr zahranicnich veci pri oznaceni sveho stanoviska k jednotlivym sousednim statum. Toto stanovisko je, jak take v teto vseobecne forme prohlasuje, pratelske, blahovolne, korektni. Ale jake je povahy, v cem spociva, pres to se neobycejne obratne prenesl. To jsou prirozene sama kaucukova slova, ktera mu umoznuji, aby ujistoval: Moje politika byla spravnou, protoze jsem k tomu nebo onomu statu prave zaujal stanovisko pratelske nebo blahovolne nebo korrektni a tak prispel k slavne konsolidaci Evropy. Take ve sve posledni reci, jak jsem jiz rekl, obchazel pan. ministr zahranicnich veci velmi dulezite veci; predevsim neni v jeho zprave o jeho cinnosti v Janove, o jeho vlastni pusobnosti skoro zadne zminky. Tuto uzavrenost, tuto zalibu v mlceni shledali jsme u neho take v odpovedi, kterou dal vcera na reci pronesene v poslanecke snemovne. Polemisoval tam hlavne proti dvema recnikum, predevsim proti recniku strany, ktera je velmi malou. Zde povazoval za nutne, aby velmi obsirne odpovedel. Naproti tomu pan ministr zahranicnich veci na priklad ani slovem nereagoval na rec meho soudruha dr Czecha, stanovisko tak velke strany povazuje uplne za nic a zabyva se naopak zcela zevrubne recmi jinych poslancu, kteri jiz dle poctu svych hlasu vubec neprichazeji v uvahu. A take to, co pan ministr zahranicnich veci takto rekl, neni vubec zadnou odpovedi na otazky jemu polozene. Ale ta troska, kterou pan ministr zahranicnich veci ve sve posledni reci rekl, ukazuje nam jiz dostatecne, ze tam v Janove ve sve uloze zahranicniho ministra ocitl se sam s sebou jakozto ministersky predseda v tezkem rozporu a ze pri tomto zapase ministersky predseda uplne podlehl, ministr zahranicnich veci vsak uplne zvitezil.

Pan ministr zahranicnich veci, jak to jeho rec znazornuje, holdoval tam politice, ktera jemu jakozto ministerskemu predsedovi, jenz predevsim ma ochranovati take hospodarske zajmy statu, a ktera temto hospodarskym zajmum, jak my tvrdime, primo odporuje. V debate v poslanecke snemovne bylo o teto otazce zcela, obsirne mluveno, a proto mi zde nezbyva, nez abych kratce konstatoval, ze by pan ministr zahranicnich veci dle naseho nazoru byl mel pri spravnem uznani a oceneni hodnoty nasi hospodarske politiky k tomu pracovati a ze by jeho smer byl mel jiti k tomu, aby se postavil na stranu one skupiny a onoho smeru, ktery se zobrazuje ve skupine Anglie a Italie. Tam jako zde, v Anglii a u nas, trpi stat a narod stejnymi vlivy, stejnymi zjevy. V Anglii pocituje se prave tak tezce a tisnive, ze stale jeste nenastal mir, treba ze byly podepsany mirove diktaty, ze pres to nepanuje skutecny mir, ze jeste dnes neni miru, ktery bori prehrady mezi narody a staty. Tam jako zde strada se stejnou merou pod nasledky mirovych smluv. Jsou to ostatne take stejne zjevy. Tam jako zde je zastaven prumysl, v Anglii jako u nas je stoupajici nezamestnanost, tam jako zde muze narodni hospodarstvi ozdraveti jen, kdyz budou otevreny nove trhy, u nas ovsem jen v mensim meritku. Nemuzeme se meriti s obrovskou Anglii, ale take nas prumysl je odkazan na otevreni zahranicnich trhu a tam jako zde bazi obyvatelstvo po miru, po zavedeni pomeru, ktery umoznuje, aby svet byl znovu vybudovan.

Damy a panove! Bohuzel, pristupujeme u nas k projednani otazky, jak by melo byti leceno a zlepseno rozharane hospodarstvi, zcela, jinak nezli v Anglii a take v Italii. O Lloydu Georgeovi nerad bych tvrdil, ze ridi sve jednani vzdy dle ethickych hledisek. Nerad bych o nem tvrdil, ze je velkym lidumilem a slechetnym fanatikem pro dobro lidstva, jak by se snad z jeho reci mohlo usuzovati. Ale, co o nem tvrdim, je, ze je praktickym politikem, ze je presvedcen, ze hospodarska a zahranicni politika nejsou dvoji veci, nybrz veci jednou, ze patri dohromady a ze spolecne musi byti projednavany. Lloyd George sedel take za temi stoly, na nichz byl uzavren mir diktatu. On byl take v dobe nejvetsiho fanatismu a nejvetsi nenavisti pri tom, kdyz byl tvoren nasilny mir. Ale vidime u Lloyda George, ze muzne vyznava, ze dnes zijeme jen ve zdanlivem miru, ze je to mir dle jmena a nikoliv mir skutecny, a ze zde musi byti nalezeno vychodisko. Vi take, ze v ovzdusi poddanosti a poplatnosti celych narodu nemuze povstati sporadane hospodarstvi a obnoveni hospodarstvi. Musime zdurazniti, ze organismus svetoveho hospodarstvi naprosto nechuravi jenom nasledky valky, jak to tvrdi nas pan ministr zahranicnich veci, nybrz ze svetove a nase hospodarstvi churavi take timto mirem samotnym, a ze se neuzdravi potud, pokud potrvaji neslychane tvrde podminky tohoto miru. Lloyd George tedy zmenil svuj nazor. Aspon se stanoviska tohoto mestackeho, tohoto kapitalistickeho spolecenskeho radu stal se ukazovatelem na ceste k lepsi budoucnosti. Proti tomu musime s politovanim zdurazniti, ze nas pan ministr zahranicnich veci sleduje zahranicni politiku, ktera si vzala, za zaklad nesmiritelnost, neporusitelnost mirovych smluv a jejich plneni. Pan ministr zahranicnich veci nam rika, ze boj o zmenu mirovych smluv znamenal by nebezpeci pro vsechny, velke nebezpeci, a boji se dokonce valecnych zapletek. Na to bych rad odpovedel: Coz neexistuje toto nebezpeci pri trvani mirovych smluv? Nevidime, jak se hromadi stale nove mraky, a jak mezi staty a narody vznika nenavist, ktera se stava bezednou, nenavist, jez pro budoucnost znamena draci seme a jez muze miti pro budoucnost osudne nasledky? Je znamo, ci je to politika, kterou nas pan ministr zahranicnich veci sleduje. Je to politika oficielni soucasne nacionalisticke a imperialisticke Francie. (Vykrik nemecky: Tak jest!) Tato politika pres vsechny pokusy to zapirati dostava se stale vice do rozporu nejen vuci Anglii, nybrz do rozporu vuci vetsine statu vubec.

Damy a panove! Je-li mozno mluviti o nejakem zvlastnim uspechu konference v Janove, pak je to ten uspech, ze na teto konferenci to, co musi prijiti, ucinilo velmi dulezity krok, ze se tam poprve a vyznacnym zpusobem ukazalo osamoceni Francie. (Vykrik nemecky: Velmi spravne!) Prosim, nerikam to, protoze si ja a moje strana toto osamoceni prejeme, ze bychom snad touzili po prilezitosti, abychom se pomstili Francii za jeji osudnou politiku, ze bychom snad ve stavu, jenz vznika osamocenim Francie, slidili po prilezitosti k prepadeni Francie a vubec vyvolavali nebezpeci novych valek; nybrz rikam, ze tento vyvoj musi se diti a bude se diti tak, aby se ukazalo, ze Francie stoji sama a stane se tak, protoze vsechny ostatni staty - a jsme presvedceni, take ceskoslovensky stat - budou nezbytne donuceny, aby se od teto politiky odvratily.

Damy a panove! Pan ministr zahranici dr Benes snazi se toto osamoceni popirati. Tvrdi, ze je to neporozumenim dnesni skutecne politicke situace. Na to mu odpovidam: je to v pravde osamoceni a nejen osamoceni od ostatnich statu, nybrz, dozijeme se toho jeste, take osamoceni od vlastniho naroda. V samotne Francii bude vlada poznenahlu isolovana. Slo by to snad prilis daleko, kdybych z jednoho hlasu, ktery k nam z Francie zaznel, z hlasu clena komory Fabrea, jejz bych snad mohl pojmenovati bilym havranem odvozoval, ze obrat zde jiz nastal. Ale, ze je mozne - a tento hlas neni take ve Francii sam - ze tam clen komory prohlasuje, aby byly povoleny potrebne obeti, nebot uziti nasili nema zadneho ucelu, a ze prohlasuje, ze on, jenz drive rozhodne hlasoval proti kazde vlade, ktera se chtela vzdati cehokoliv z Versaillesske smlouvy, nyni dosel k opacnemu nazoru - to je tak dulezite, tak vyznamne doznani, ze je treba si je dobre zapamatovati. Je to priznani, ale doufame a jsme take presvedceni, ze po tomto jednom priznani bude nasledovati mnoho tisic priznani vynucenych pomery, a ze toto osamoceni Francie, jez nastane uvnitr i zevne - minim pod slovem Francie oficielni Francii - bude take pusobiti, ze vzdy vice a vice na jevo bude vychazeti vysvetleni o uloze, kterou zde Francie hraje.

Damy a panove! Pan ministr zahranicnich veci citi zajiste sam, ze aspon verejne nesmi priznati, ze slepe nasleduje Francie. To dnes vice nemuze. Snad bylo mozno pred dvema roky uciniti tak otevrene doznani, dnes vsak i pan ministr zahranicnich veci musi od toho upustiti. Rika tedy: politicti protivnici budou take nadale mluviti o vasalstvi, ale to je prece jen osocovani. Pan ministr zahranicnich veci to naznacuje a pripojuje k tomu, ze je cilem techto protivniku pusobiti statu v kazdem pripade obtize, to znamena, ze imputuje tem, kdoz tvrdi, ze je pan ministr zahranicnich veci ve vleku Francie, ze jsou protivniky, kteri statu cini obtize, ze se vsak s temito protivniky nemusi pocitati a ze neni zapotrebi s nimi dale polemisovati. Nikoliv, to jest uplne falesne! Soudim, ze ani vznesenym gestem, ani vycitkou o vedomem prekrouceni a vedome zaujatosti nelze vec odbyti. Myslim, ze bychom jiz museli videti skutky. Panu ministru zahranicnich veci, ktery prece na zaklade sveho povolani citi se byti povinen, aby pravdu vzdy neprojevoval - coz doufam nebude povazovati za vec osobni - muselo by byti znamo, ze bychom prece museli videti neco hmatatelneho, ciny. Pravi ovsem: neprovadel jsem politiky francouzske, nybrz provadel jsem politiku ceskoslovenskou. Mozna, ze se politika, kterou tam sledoval, shoduje s duchem, jenz az doposavad zde panoval oficielne. Ale tazi se: Je to skutecne ceskoslovenska politika, predevsim v hospodarskem smeru, kdyz se nebere zretele na Nemecko, na Rakousko, na Madarsko, ani na Anglii a na Italii, a kdyz jedine a vylucne mame na zreteli Francii, kdyz vsechny tyto staty stavime stranou, kdyz nepestujeme s nimi spolecnou politiku v patricne mire, nybrz kdyz, trebas i bez umyslu, tedy prece nevedomky k tomu pracujeme, abychom si z techto statu udelali nepratele? Ptam se take: Je to ceskoslovenska politika, kdyz se tak bezpodminecne trva na neporusitelnosti mirovych smluv, i kdyz-poznavame, ze dodrzeni techto smluv znamena zniceni statu a hospodarstvi? (Sen. dr Horacek [nemecky]: Naseho statu?) Take naseho statu, pane doktore. Pozorujete-li to s nacionalistickeho stanoviska, budete miti pravdu, stojite-li vsak na stanovisku hospodarskem, uvidite, ze to musi znamenati take zniceni tohoto statu, kdyz tyto mirove smlouvy zustanou neporusene v platnosti.

Jak velice se nas pan ministr zahranicnich veci naleza ve vleku Francie, ukazuje jiz liceni, jez podal o dvou smerech, ktere panovaly na konferenci. Pravil o prvnim smeru, ze je to smer Anglie a Italie. Tento smer je vyslovne pacifisticky, zada a mluvi mnoho o odzbrojeni vubec. A pan ministr zahranicnich veci brani se v dalsim prubehu svych vyvodu proti tomu, aby tento smer byl prohlasovan za system demokracie a pokroku. Vidim v tom vyzyvavost vuci Anglii, vyzyvavost, kterou v Anglii a take v Italii sotva budou poteseni; mozna, ze ve Francii pri nynejsi nalade budou cititi z toho radost, ale dle meho zdani neni vhodnou k tomu, aby ziskala v Anglii podstatne mnoho pratel. Je to vubec zvlastni zpusob, jimz pan ministr zahranicnich veci lici dva smery zastoupene na konferenci. Prvni smer, to jest tedy Francie, ten haji. Pravi, ze si tento smer je vedom toho, ze nasledky valky jeste prilis tkvi v dusich lidi. Povsimneme si, jak laskyplne se snazi pan ministr zahranicnich veci vmysliti se do myslenkoveho postupu techto po valce a moci dychticich sovinistickych Francouzu. Bylo by pochybeno, pravi, provadeti bezprostredni politiku, jako by se to - mini tim zpustoseni - nebylo stalo. Minim, ze o tak bezprostredni politice, dnes po trech a pul, ba skoro po ctyrech letech po valce prece nelze mluviti. Musime jiz rici, ze ctyri roky po ukonceni valky je velmi na case, abychom pristoupili k zmirneni nenavisti a abychom cit nepovazovali za >noli me tangere<, jez by v srdcich lidi, jednotlivcu nebo snad mnoha lidi mohlo jeste ziti, kteri nemohou a nechteji zapomenouti na to, co se za valky a pred valkou stalo. Jsem dalek toho, abych to jakymkoliv zpusobem podcenoval, vim, ze to bylo hrozne, ale pan ministr zahranicnich veci nesmi prece videti jen zpustoseni, ktera se udala ve Francii, vzdyt vsechny narody trpely valkou, a Anglie sama pohrbila jeden milion svych synu ve francouzske pude. Ale Anglie pristupuje pres to k tomu, aby z danych pomeru vyvodila spravny zaver, i nestavi se na toto stanovisko citu, ze musime bezpodminecne lpeti na techto bitech, ze by bylo pochybne sledovati tuto politiku, protoze se nemuze a nesmi tak rychle zapominati. Trpely tedy vsechny narody. A damy a panove, jakkoliv uznavame, ze utrpeni Francie bylo nevyslovne a treba ze jsme pro to, aby byla ucinena naprava, predevsim musime uvaziti, ze tato naprava musi nastati v ramci moznosti; nesmi byti prepinana takovym zpusobem, aby znamenala nejen zkazu Nemecka, nybrz zkazu Evropy. (Vykrik nemecky: Velmi spravne!)