Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 117. schuze |

Schuze zahajena ve 12 hodin 45 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

122 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri, dr. Dolansky, Habrman, Stanek, Sramek, dr. Srobar, dr. Vrbensky; za ministerstvo zdravotnictvi ministersky rada dr. Skacelik.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Huclovi, sen. dr. Malinskemu a sen. dr. Kovalikovi; na pristi tyden sen. dr. Krouskemu.

Navrhuji, aby byla udelena dovolena zdravotni na dobu 14 dnu sen. Sablikovi a sen. Dedicovi, na dobu 6 tydnu sen. Sperovi.

Kdo souhlasi s udelenim techto dovolenych, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrhovana dovolena jest udelena.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Zapis o 112, 113, 114, a 115, schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 24., 27. a 28. dubna 1922.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem je

1. Druhe cteni zpravy I. ustavne-pravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se doplnuje zakon ze dne 19. brezna 1876, cis. 28 r. z. o lhutach k opravnym prostredkum v rizeni pred urady financnimi. Tisk 1333.

Byl mi podan dostatecne podporovany navrh sen. dr. Spiegela a soudr.

Zadam p. zapisovatele sen. Sveceneho, aby jej precetl.

Zapisovatel sen. Sveceny (cte):

Navrh sen. dr. Spiegela a soudr. k resoluci navrzene rozpoctovym vyborem:

>V prve radce navrzene resoluce budiz misto slova >provedla< reformu dano slovo >navrhla<,

Predseda: Zpravodajove jsou: za vybor ustavne-pravni sen. dr. Vesely, za vybor rozpoctovy sen. dr. Karas.

Tazi se pana zpravodaje, zda-li ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Vesely: Nemam.

Predseda: Neni tomu tak, prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se take ve cteni druhem.

Udeluji slovo panu zpravodaji sen. dr. Karasovi.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate! Navrhuji pouze tiskovou zmenu v resoluci v odstavci prvem. Misto slova >provedla< ma byti slovo >navrhla<. Tim take zaroven se vyrizuje navrh pana sen. dr. Spiegela a soudr., ktery take navrhuje toto slovo.

Predseda: Dam hlasovati o resoluci opravene panem zpravodajem. Tim odpada hlasovani o dodatku nebo zmene pana sen. dr. Spiegela.

Kdo souhlasi, aby resoluce vyboru rozpoctoveho byla prijata, jak byla nyni upravena, prosim, aby pozvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce se prijima.

Pristupujeme k odstavci druhemu, jimz jest

Zpravodaji jsou: za vybor rozpoctovy sen. Ferd. Jirasek a za vybor zivnostensko-obchodni sen. Stelcl.

Tazi se pana zpravodaje, zda-li ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Ferd. Jirasek: V § l na radce 15. ma byti >1< misto >I<.

Predseda: Prikrocime k hlasovani.

Ve smyslu §u 59 jedn. radu provedeme hlasovani ve cteni druhem podle jmen, jezto senat zmenil v prvem cteni usneseni poslanecke snemovny.

Zadam pp. zapisovatele dr. Krouskeho, Sveceneho a Lowa, aby sebrali hlasy do urny a to: dr. Krousky na prave strane, Sveceny ve stredu a Low na leve strane a je pak secetli a oznamili mi vysledek. Hlasovati se bude listky ano nebo ne.

Kdo souhlasi s navrzenou osnovou,zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht odevzda hlasovaci listek znejici na ano do urny, jinak necht odevzda hlasovaci listek znejici na ne.

Predseda (zvoni): Vysledek hlasovani je tento:

Pro navrzenou osnovu zakona ve cteni druhem bylo celkem hlasu 89 proti 16. Jest tedy navrzena osnova zakona prijata take ve cteni druhem.

Nyni dam hlasovati o resoluci.

Kdo souhlasi s navrzenou resoluci, prosim, aby pozvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Resoluce jest prijata.

Prikrocime k bodu dalsimu, kterym jest

3. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi spotrebni davka z tabaku, slouzici za zaklad ku vymerovani trestu pri duchodkovych prestupcich tabakovych. Tisk 1334.

Zpravodajem je pan sen. dr. Karas. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate! Osnovou, kterou vlada predklada slavnemu senatu k projednani, ma byti docileno toho, aby podloudnictvi tabaku a poskozovani statu bylo co mozna braneno. Toto jest trojiho druhu. Tabak zahranicni jednak dovazi se k nam do naseho statu - zahranicni tabak jest levnejsi - a tim se statu ubira licencni poplatek. Dale unika statu zisk z monopolu, ktery stat ma, kdyz tabak za hranicemi nakupuje a u nas ho zpracuje. Konecne byva stat zkracen tim, ze na Slovensku jest dovoleno pestovani tabaku doma, ale ten tabak musi se vsechen odevzdati tabakove rezii, ktera ho zpracuje v tovarnach a jako monopol statni jej prodava. Je prirozene, ze cim vyssi kupni cenu vyrobky tabakove maji, tim vice to laka k podloudnym manipulacim s tabakem. Vlada prichazi proto s osnovou zakona, aby takove podloudne obchodovani tabakem anebo tabakovymi vyrobky bylo trestano vyssimi pokutami nez jako dosud bylo. V paragrafu prvnim se stanovi, ze zakladem pro vymerovani pokut ma byti licencni davka, ktera v zemich nasich byla stanovena na 400 korun za l kg. Tato vyse byla upravena zakonem nasi republiky ze dne 29. ledna 1920, cis. 74 Sb. z. a n.

Na Slovensku, kde plati dodnes zakon uhersky, byla davka z jednoho kg nesmirne mala, cinila jen 3.20 Kc, a tudiz take pokuty, ktere byly vymerovany, byly nasledkem toho relativne nizke.

Dale jest jeste druha vec na Slovensku. Tam totiz vsechny tyto prestupky musily byti stihany pouze radnymi soudy, rizeni bylo tedy mnohem delsi a nakladnejsi, kdezto u nas financni urady samy bezprostredne vsechny tyto berni prestupky stihaji.

Tato osnova zakona ma zaroven za ucel jednak upraviti vysi pokut, jednak unifikovati zakonodarstvi nase se zakonodarstvim slovenskym. Ponevadz tedy oba dva ucely, jichz predloha ma dosahnouti, jsou v zajmu naseho statu, navrhuje rozpoctovy vybor slavnemu senatu prijeti teto vladni osnovy. (Potlesk.)

Predseda: Zahajuji debatu. Ke slovu jsou prihlaseni tito recnici: pan sen. Zulegera pan sen. Reyzl. Recnicka lhuta je stanovena pro jednoho recnika na ctvrt hodiny.

Udeluji slovo panu sen. Zulegerovi.

Sen. Zuleger (nemecky): Slavny senate! Vzhledem na nespravnou informaci - bohuzel nemuzeme za to, ze jsme nemohli sledovati ceske reci - hlasovali jsme pri poslednim hlasovani proti navrhu, i prohlasuji, ze toto hlasovani odvolavame a ze hlasujeme pro navrh. Jednaci rad sice o tom niceho nestanovi, ale nasledkem nespravne informace hlasovali jsme proti navrhu, coz, nyni odvolavame. Jsme pro navrh. Jmenem nemeckych mestanskych stran. (Vyborne!)

Predseda: Dalsim recnikem je pan sen. Reyzl.

Sen. Reyzl (nemecky): Panove! Zakon, spise zmena zakona ze dne 29. ledna 1920, je tak zvanym unifikacnim zakonem. Tento zakon ma nyni pro cele uzemi republiky stanoviti trestni sazbu dle dosud obvyklych vymer. Na Slovensku, kde duchodkove prestupky tabakove byly dosud trestany na zaklade tabakove davky 3.20 Kc, budou tato ustanoveni trestniho zakona nyni provadena na zaklade licencnich poplatku, ktere plati v ostatnich castech republiky, a sice za l kg 400 korun. Vidite tedy, ze tato unifikace se vykonava tak, ze za zaklad zakona je bran vzdy onen zakon, jenz podrobuje statni obcany vyssimu trestu, tedy unifikace, vychova statnich obcanu tresty. Panove! Kdyz jsme se pri tomto zakone prihlasili ke slovu, tu pouzivame v prve rade prilezitosti, abychom rekli neco o nasem tabakovem monopolu a o vyborne jakosti nasich tabakovych vyrobku. Bydlim asi 25 let tesne na rissko-nemecke hranici a znam jiz pomery z predvalecne doby, jak se pohranicni styk odehraval pokud jde o tabakove vyrobky na one strane hranic, a na druhe strane o kupovani tabakovych vyrobku u nas a v cizine. Pokud se mohu upamatovati, pozivaly vyrobky stareho rakousko-uherskeho mocnarstvi vzdy dobre povesti. Pocinaje od nejlevnejsiho doutniku, tak zvaneho >dlouheho< za tri halere, az nahoru k nejlepsimu doutniku, k virzinku nebo k doutnikum vybrane jakosti, byly tyto druhy doutniku take v cizine velmi oblibeny. Cast obyvatelstva privazela si tabak jiz v one dobe z druhe strany, ale priznavam se vam uprimne, ze ti kuraci, kterym jen zpola zalezi na chuti doutniku, vzdy odmitali kouriti rissko-nemecke doutniky, ktere byly ve stejne cene s nasimi druhy. Rakousky doutnik, >kratke<, tuzemske, drive uvedene >dlouhe<, kuba a virzinka byly vzdy proslule jako velmi dobre doutniky. Nevim, muzeme-li to take dnes tvrditi. Pokud mne samemu jako kuraku je znamo, je dnes jakost techto doutniku pode vsi kritiku. Nejen ze je k tomu zpracovan nejhorsi material, myslim dokonce, ze je zpracovavan jeste onen material, ktery byl za valky porizovan z papiru a zpracovan na >kratka<, tedy primo listy papirove. Toto mnozstvi papiroveho materialu nyni jeste se zpracovava v >kratkych<. Nase virzinky, ktere ve skutecnosti vubec tak casto nedostaneme - nebot virzinky, ktere dostaneme ke koupi, nejsou z velke casti nasim vyrobkem, jsou dovazeny z Italie a u nas prodavany za ohromne vysokou cenu 2 Kc - tedy tyto virzinky, ktere byly proti mirove cene dvacetkrate zdrazeny, jsou dnes jakosti znacne horsi nez byly pred valkou. Minim virzinky, ktere se u nas vyrabeji; ale jeste mnohem horsi jsou virzinky, ktere se za levnejsi cenu dovazeji z Italie a zde prodavaji za ceny 2 Kc. (Vykriky.) Dale bych velmi rad videl, kdyby nam zastupce financniho ministerstva snad vysvetlil, jak se vec ma s egyptskymi cigaretami, ktere se dovazeji z Nemecka. V Mnichove totiz pry se vyrabeji egyptske cigarety, ktere stoji 40 feniku kus, to je asi 8 nebo 10 haleru, a u nas se prodavaji za pravidelnou cenu. Ze hodnota techto cigaret prirozene tomu odpovida, je jasne.

Tabakovy monopol v minulem roce vynesl statu jednu miliardu cisteho zisku. Nyni bychom se prece radi zeptali, je-li pri teto vysoke vynosnosti monopolu skutecne zapotrebi, aby stat kourici statni obcany timto zpusobem podvadel. Nikomu neni dana moznost, aby zdejsiho kuriva nepouzival, aby ho snad odebiral z ciziny, ponevadz jsou prece na podloudnictvi stanoveny vysoke tresty. Z druhe strany privadi vsak stat svym monopolem mizerne zbozi do obchodu, ktere vubec nelze popsati. Zminil jsem se jiz i hlavnich druzich cigaret, ktere kouri delnictvo. Rad bych pri tom jeste promluvil o znamenite jakosti naseho obycejneho kurlaveho tabaku. Myslim dokonce, ze je mnoho lidi, kteri kdyby nevedeli, ze kupuji tabak, vubec by nemohli posouditi o jake zbozi se jedna. Nevoni ani tabakem ani necim jinym, je to konglomerat listi, ktery nelze pojmenovat tabakem. Nyni slysime, ze vetsina suroveho materialu se kupuje v cizine. Kratke patrani po techto nakupnich pramenech dovoluje nam ale zde hloubeji do veci nahlednouti. Tu se dovidame, ze onech nakupnich pramenu, ktere melo stare Rakousko pro tabak, davno se jiz nepouziva, a ze neprichazeji v uvahu, nybrz ze nase tabakova rezie skupuje surovy material v Turecku, v Bulharsku, v Rumunsku a sice takovy material, ktereho se tam jiz nepouziva. Tedy skupuje se takovy nerad a zde se zpracovava na nejlepsi doutniky a cigarety. Bylo mne receno, ze nejen tyto horsi druhy jsou nyni tak ohavne, nybrz ze dokonce doutniky, ktere drive mely svetove jmeno, jako regalia media a britanica, jsou jakosti prave tak spatne jako jine druhy. Ackoli nam cisty vytezek tabakove rezie zde jiz dosti pravi, napadla by vas prece snad myslenka, ze ti, kdoz maji uzitek z tohoto spatneho zbozi, z tohoto odberu spatneho tabaku, jsou snad delnici tabakovych tovaren. Ale pohled na mzdy nasich delniku a delnic v tabakovych tovarnach nam ukazuje, ze zde stat jedna prave tak spinave, jak je vseobecne zvykly jednati vuci statnim zamestnancum. Mzdy delniku v tabakovych tovarnach jsou bidne a kdo zna zamestnani delniku a delnic v tabakovych tovarnach, vi, ze to neni nejlehcim zamestnanim. Tabakovym monopolem, pravem statu, ze jen on sam smi toto zbozi vyrabeti a prodavati, hresi se velmi jednak na ukor zdravi delniku zamestnanych v tomto monopolu, jednak na ukor zdravi kurakova. Chteli bychom z tohoto mista vyzvati vladu, aby v techto vecech zjednala napravu, totiz aby tento nerad nebyl vice nakupovan, aby obyvatelstvo za sve drahe penize obdrzelo take bezvadne zbozi. Dale vyzyvame vladu, aby predpisy o tabakovem podloudnictvi neprovadela tak prisne jako dosud. Zazivam na hranici denne veci, ktere se vam snad budou zdati neuveritelnymi. Kdyz si ku prikladu zastrcite do kapsy malou lulku a jdete na prochazku do Saska a nahodou vam dojde tabak, ktery jste si zastrcili, chcete kouriti, koupite si balicek tabaku za 5 neb 6 grosu, nacpete si dymku a strcite zbytek balicku do kapsy, tak vas na hranici prohlizeji a tento tabak zabavi. A nestaci ani, ze zaplatite pokutu, a pak mate pokoj, nikoliv, pak mate s financnimi urady opletacky po cele dny a cele tydny, jste nekolikrate predvolani, podrobeni dlouhemu a trapnemu vyslechu, je z toho halda spisu, a konecne musite byti jeste radi, nemusite-li si pro par gramu tabaku odsedeti trest vezeni. Zde prave jedna se s veskerou prisnosti vuci drobnym lidem, kde je na biledni, ze nemuze jiti o remeslne podloudnictvi. Naopak je znamo, ze prese vsechny silnou financni straz a spehy, kteri hlidaji hranice, pasuje se tabak v celych bednach a koluji povesti, ze mnozi z techto uredniku jsou dorozumeni s paseraky. Vse smeruje k tomu, aby drobny kupec, ktery jde na druhou stranu a rad by ochutnal cizi doutniky a snad beze zleho umyslu dve si strci do kapsy, byl potrestan. Minim, panove, ze by se vlada mela primo stydeti. (Sen. Lorenz [nemecky]: Vlada ma byti tim potrestana, ze ma spatny tabak kouriti sama. - Veselost.) Sazim se, ze nase smerodatne panstvo techto vyrobku nekouri a ze tyto vyrobky jsou urceny pro plebs. Toto jednani s tak zvanymi paseraky tabaku na hranicich je dle meho nazoru zbytecne. Kdyz vime, jaka je jakost tabaku a doutniku v cizine,.nemusime se obavati, ze obyvatelstvo bude tak bourlive baziti po tomto kurivu. Ale je priznacne pro nynejsi jakost naseho kuriva, ze si tak mnoho lidi prinasi kurivo z druhe strany. Zde neni smerodatnym ani nizky kurs marky, nebot i kdyz doutniky za hranici zdaji se byti pomerne levnejsimi, pak tomu ve skutecnosti tak neni, protoze prave na hranicich v Sasku ceny za tabakove zbozi ohromne stouply. Ceny doutniku za hranicemi vyrovnaji se nasim cenam, ale ze nasi pohranicni obyvatele chodi na druhou stranu a prinaseji si kurivo odtud, pochazi z toho, ze nase kurivo se stalo asi od roku tak prabidnym. Myslim, ze kdyby tabakove rezii jen trochu zalezelo na jeji povesti, pak musela by se snaziti, aby zase obnovila stare dobre jmeno tabakovych vyrobku a neuvadela do obchodu takovy smejd, jak se to dnes deje. Budeme hlasovati proti tomuto zakonu, protoze jsme toho mineni, ze se obyvatelstvo tresty nevychovava. (Sen. Fahrner [nemecky]: Tresty a spatny tabak!) Tresty a spatny tabak, to jsou prostredky, kterymi snad lidi vychovame k tomu, aby dale pestovali a dale delali prave to, cemu zamyslite zakonem zabraniti. Z vyvodu pana zpravodaje jsme slyseli, ze na Slovensku je obyvatelstvu dovoleno pestovati tabak a ze prave toto obyvatelstvo je nizkymi trestnimi sazbami k tomu svadeno, aby s tabakem provadelo podloudnictvi a pokoutni obchod, Je-li to nejlepsim prostredkem, aby tomu bylo odpomozeno, zvysuji-li se sazby trestu na uroven, jez je u nas obvyklou, o tom pochybuji. Proto povazujeme tyto zmeny zakona za nezpusobile, aby do naseho tabakoveho monopolu vnesly poradek, a proto budeme hlasovati proti zakonu. (Souhlas na levici.)

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Preje si pan zpravodaj snad doslov?

Zpravodaj sen. dr. Karas: Ano.

Mistopredseda dr. Soukup: Pan zpravodaj ma slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: K vyvodum pana sen. Reyzla reknu toto: Pan senator rekl, ze pri unifikaci zakona vzdycky zachovava se to, co bylo obcanstvu nepriznivejsi, cili co je pro statni pokladnu priznivejsi. K tomu dodavam, ze statni pokladna neni jeste tak usporadana nebo v takovem blahobytu se nenachazi, aby mohla dnes jiz slevovati neco z prijmu, ktere dosud mela. Naopak pri kazde prilezitosti az dosud fiskus statni hledi z obcanu co mozna nejvice vyzdimati, nez dostaneme se k tomu okamziku, kdy bude mozno verejne davky snizovati; pral bych si, abychom pri te moznosti brzy byli.

Pokud pan recnik vytykal spatnost tabaku a spatnou kvalitu tabakovych vyrobku, tu prosim, racte prominouti, velecteni, ze ja sam v teto veci nemohu polemisovati, ponevadz sam jsem nekurakem a tem vecem naprosto nerozumim. (Veselost.)

Ministerstvo financi sem vubec zadneho zastupce neposlalo a neuznalo ani za vhodne, aby v senatu svoji predlohu hajilo. Ja v tom smeru naprosto nechci hajiti tabakove rezie, ze by skutecne jeji vyrobky byly tak krasne a ze by zasluhovaly toto hajeni; ale zvlastni bylo, ze jedinym zastupcem vlady byl zde p. ministr zdravotnictvi. Kdo vi, jestli ten zakon nebyl vypracovan v dohode s ministerstvem zdravotnictvi, nebot lekari rikaji, ze koureni je nezdrave, a budou-li se davati obcanstvu spatne tabakove vyrobky, bude si obcanstvo odvykati kouriti; tim docili ministerstvo zdravotnictvi, ceho dociliti chce, a proto asi zde byl p. ministr zdravotnictvi a zastupoval tuto predlohu. (Veselost.)

K veci vlastni na obhajobu vyrobku tabakove rezie tedy mluviti nebudu a trvam jen na svem navrhu, aby z duvodu fiskalnich tato predloha zakona byla prijata, jak ji rozpoctovy vybor slavnemu senatu navrhuje.

Mistopredseda dr. Soukup: Panove, racte zaujmouti mista, pristoupime k hlasovani.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati na jednou. (Namitek nebylo.) Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni prvem.

Prikrocime k projednavani nasledujiciho bodu, jimz je

4. Zprava vyboru zahranicniho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona o uprave osvobozeni osob exterritorialnich od statnich a jinych verejnych dani a davek. Tisk 1335.

Zpravodajem je p. sen. dr. Krupka za vybor zahranicni. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavny senate! Osvobozeni od poplatku, dani a jinych verejnych davek je predmetem zakonodarstvi v ruznych statech pokud se tyce osob diplomatickych. U nas v tom okamziku, jakmile se osamostatnil nas stat, bylo zapotrebi take tyto pomery upraviti blize. Byli jsme tim vice k tomu povinni, ponevadz vice versa jsme musili ocekavati take dotycne osvobozeni a dotycne vyhody od statu jinych, u kterych nasi vyslancove a zastupci jsou ustanoveni a povereni. Ovsem, ze tato ustanoveni prysti vlastne vice z mezinarodniho prava a v te pricine existuji nejen prime predpisy zakona, ale take pravni obyceje. Nejdulezitejsi ustanoveni pokud se tyce slevy techto dani a davek obsahovala jiz nase stara ustanoveni zakona ve starem Rakousku a to pokud se tyce dane z prijmu, dane duchodkove a pak cla a ruznych poplatku z listin, pozustalosti a daru movitych. Pri tom poukazuji na to, ze nase stare zakonodarstvi rakouske tykalo se pouze nasi polovice, ze vsak na Slovensku plati jeste ustanoveni zakona, uherskeho. Pripoustim, ze tato ustanoveni se neprilis podstatne lisi od naseho zakonodarstvi a je to take prirozene, ponevadz prece jsme meli zahranicni zalezitosti spolecne, V nekterych mensich nepodstatnych vecech se jaksi lisi a zejmena pokud se lyce ustanoveni, ze prislusna sleva je take zavislou ucinena na reciprocite, Mimo to dluzno uvesti, ze se take tato osvobozeni netykala vlastne autonomnich poplatku, zejmena zemskych, okresnich a obecnich prirazek. K tomu pak v nejnovejsi dobe pristoupila ustanoveni, pokud se tyce novych dani, a to dane z obratu, dane prepychove a dani spotrebnich.

Ve Svycarsku a v Rakousku pripravuje se jednotne zakonodarstvi a vlada take sleduje tento cil i predklada nam osnovu, ktera vlastne v podstate sve jest ramcovym zakonem, pri tom vyhrazuje si pravo, aby byla zmocnena prislusne predpisy cestou narizovaci k platnosti v tom kterem konkretnim pripade privadeti. A to zejmena je dulezite vzhledem k tomu, ponevadz jde o okruh osob, ktere maji byti techto poplatku resp. dani sprosteny, ponevadz jde take o to, je-li stat nas vzajemnym v teto pricine a take o to, abychom meli pratelstejsi styky s tim nebo onim statem.

V prve rade ovsem vztahuje se toto osvobozeni na osoby podle mezinarodniho prava exterritoriality pozivajici. Osnova tato vsak pripousti take moznost, aby, paklize toho verejny zajem vyzaduje, a sice verejny zajem statni, take ruznym missim, ktere nepozivaji techto zasad exterritoriality, byla ve vyjimecnych pripadech takovato sleva poskytnuta. Ovsem vztahuje se to na pripady naprosto mimoradne a jenom zcela ojedinele.

Pokud se tyce stanoviska, ktere v otazce teto osnovy zaujal zahranicni vybor, poukazuji k tomu, ze vybor zahranicni tak jako jeho zpravodaj, ja, stali jsme na tom stanovisku, ze nesmime vlade propujcovati prilisnou moc, aby ruzna odvetvi verejne zpravy a ruzna odvetvi, ktera vlastne patri do oboru zakonodarnych, upravovala cestou narizovaci a parlament ji k tomu zmocnoval. My mame tech zmocnovacich zakonu jiz dosti a pokud se pamatuji a vim, take ustavne-pravni vybor v te pricine se usnesl na resoluci, aby vlada nezneuzivala jednak techto zakonu, jednak aby je omezila na miru co nejmensi. A touto snahou veden byl jsem take ja jakozto zpravodaj toho nazoru, ze ony predpisy, ktere jsou jaksi ustalenym zvykem a zakonodarstvim jak nasim, tak i cizim, talioveho razu, ze jsou vseobecne uznanymi a platnymi, aby ty jednoduse byly take petrifikovany zakonem, aby v te pricine vlade nebyla poskytnuta nejaka moc narizovaci, nybrz primo zakonem aby se vyslovilo jako v jinych statech, ze urcite osoby, a jsou to zejmena panovnici, presidenti republik, pak vyslancove atd., byli eo ipso podle zakona od techto ruznych poplatku osvobozeni, a to ovsem za predpokladu reciprocity, nebot ta, jak znamo, podle mezinarodniho prava hraje velikou ulohu.

Ponevadz vsak v ruznych statech jsou pomery mnohdy ruzne a ponevadz zejmena take mira osvobozeni je ruzna, nebylo mozna, a to zejmena v teto prechodne dobe, abychom hned a sice definitivne take tyto pomery upravovaly primo zakonem. Proto bylo potrebi, aby ponechana byla vlade jakasi moznost, aby v tomto ramcovem zakone mohla urcita narizeni vydati, ktera by byla vice mene konkretniho razu a ktera by sledovala zajiste jisty diplomaticky ucel.

Nasledkem toho take zmenili jsme § l vladni osnovy a na miste, aby byla vlada zmocnena, aby osvobodila hlavy statu cizich jakoz i cleny mezinarodnich komisi a vyslanectev a diplomaticke zastupce od ruznych davek, aby v teto pricine to bylo ustanoveno zakonem, ovsem s predpokladem reciprocity a nasledkem toho take jsme dale priznali vlade jenom pravo, aby okruh tech osob, ktery je ruzny, pokud se tyce osvobozeni od techto dani a verejnych davek a mira tohoto osvobozeni, jakoz i druh techto davek aby take ponechan byl vlade, ponevadz ta nejlepe za konkretnich pomeru dovede uvaziti, zda-li tak muze uciniti ci nic a do jake miry.