Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 116. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 15 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

125 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda: dr Benes; ministri: dr Derer, dr Dolansky, Fajnor, Habrman, Aug. Novak, Srba, Stanek, dr Srobar, Tucny, dr Vrbensky.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro tento tyden sen. dr Schmidtovi, pro dnesni schuzi sen. Lazovi, dr Stojanovi a Lippertovi, pro dnesni a zitrejsi schuzi sen. Svrakovi.

Prosim, aby byly precteny veci, ktere byly postou rozeslany.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1333. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny tisk 1312 o vladnim navrhu zakona, jimz se doplnuje zakon ze dne 19. brezna 1876, cis. 28 r. z. o lhutach k opravnym prostredkum v rizeni pred urady financnimi.

Tisk 1336. Zprava I. vyboru technicko-dopravniho, II. vyboru zivnostensko-obchodniho, III. vyboru rozpoctoveho o zprave sen. dr Soukupa, jako clena csl. delegace o VII. mezinarodni parlamentarni konferenci obchodni v Lisabone.

Tisk 1339. Zprava I. vyboru rozpoctoveho, II. vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny, tisk 1313, o navrhu posl. Dietla a soudr. a o navrhu posl. Patzela a soudr. na zmenu §§ 85 a 100 hlavy I. zakona z 13. ledna 1914, c. 13. r. z. a z 23. ledna 1914, c, 13 r. z. o dani vydelkove.

Tisk 1340. Zprava ustavno-pravneho vyboru o usneseniu poslaneckej snemovne (tisk 1309) o vladnom navrhu zakona, ktorym sa ciastocne zrusuje zak. cl. LXIII. z r. 1912 o vynimecnych opatreniach a menia sa niektore opatrenia dla neho vydane.

Tisk 1323. Navrh sen. dr Krejcika a spol. na vydani narizeni o uprave vyucovani v nemcine na skolach strednich.

Tisk 1325. Navrh sen. dr Witta. Smetany a soudr. o nove uprave uhelne davky.

Tisk 1326. Navrh sen. dr Krejciho a spol. na vydani zakonu o zrizeni hudebnickych komor.

Tisk 1327. Navrh sen. Hrejsy, Cholka, Stastneho a druhu na dalsi provadeni zakona ze dne 11. cervna 1901, r. z. c. 66. o stavbe vodnich drah a provedeni upravy rek.

Tisk 1330-1330/3. Interpelace sen. Konecneho a spol. na pana ministra skolstvi a narodni osvety, na pana ministra vnitra, na pana ministra socialni pece a na pana ministra zahranici ve pricine verbovani a posilani nezkusenych divek, clanek t. zv. Marianske druziny zen a divek pri kostele Redemptoristu sv. Michala v Brne, Dominikanska ul. 7. do klastera Bozsk. Srdce Pane (Benedictine convest of the sacred heart) v Lisle, ve state Illinois, U. S. A. Z t. 1330/1, 1330/2, 1330/3.

Tisk 1331. Navrh sen. Fahrnera, K. Friedricha, dr Hilgenreinera, dr Herzigove a soudr. na zmenu zivnostenskeho radu.

Tisk 1332. Zprava I. vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu, II. vyboru socialne-politickeho a III. vyboru rozpoctoveho ke vladnimu navrhu zakona o potirani pohlavnich nemoci.

Tisk 1334. Zprava, rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi spotrebni davka z tabaku, slouzici za zaklad ku vymerovani trestu pri duchodkovych prestupcich tabakovych.

Tisk 1335. Zprava. I. vyboru zahranicniho a II. vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona o uprave osvobozeni osob exteritorialnich od statnich a jinych verejnych dani a davek.

Tisk 1337. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Spanelskym, uzavrena vymenou not vyslanectvi republiky Ceskoslovenske v Madridu ze dne 18. listopadu 1921 a ministerstva zahranicnich veci kralovstvi Spanelskeho ze dne 19. listopadu 1921.

Tisk 1338. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny, tykajicim se vladniho navrhu, kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou, uzavrena v Praze dne 4. kvetna 1921, se zaverecnym, protokolem, jakoz i a) priloha k cl. XII.: >ulevy v pohranicnim styku<; b) priloha k cl. XII.: >umluva vzajemne podpory pri celnim odbavovani<; c) priloha k §u 8: >ustanoveni o predbeznem slouceni ceskoslovenskych a rakouskych pohranicnich celnich a pasovych kontrolnich uradu<; d) priloha k cl. XII.: >dohoda o nakazach zvirecich<; e) priloha k cl. XII.: >dohoda o vzajemnem uznani vysvedceni o zkouskach, zbozi<; f) priloha k cl. XII.: >dohoda o vzajemnem uznavani zkusebnich znacek na rucnich strelnych zbranich<.

Tisk 1341. Navrh sen. Fahrnera a soudr. na poskytnuti dovolene ucednikum a mladistvym pomocnym delnikum.

Tisk 1342. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. zahranicniho k vladnimu navrhu, kterym se predkladaji ke schvaleni Narodnimu shromazdeni osnovy hospodarskych ujednani, uzavrenych v Praze dne 29. cervna 1920 mezi republikou Ceskoslovenskou a risi Nemeckou.

Tisk 1343. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru technicko-dopravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu, ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu umluva stanoviaca definitivny dunajsky statut, podpisana v Parizi dna 23. cervenca 192.

Tisk 1328. Nalehava interpelace sen. Fahrnera, dr. Naegle, dr Mayra-Hartinga, Zulegera, Jelinka a soudr. na vladu ve pricine pouziti sankci proti Nemecku.

Tisk 1329. Nalehava interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra veci zahranicnich ve pricine pouziti sankci proti Nemecku.

Tesnopisecke zpravy o 112., 113., 114. a 115. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Zapisy o 112., 113., 114, a 115 schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske byly vylozeny podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadne pisemne namitky podany, dluzno zapisy ty pokladati za spravne a daji se do tisku.

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1289. Navrh sen. Sachla, Sabaty a soudr. stran zmeny zakona ze dne 17. brezna 1918, cis. 82 Sb. z. a n. o prozatimni ochrane lesu.

Tisk 1323. Navrh sen. dr. Krejciho a spol. na vydani narizeni o uprave vyucovani nemcine na skolach strednich.

Tisk 1325. Navrh sen. dr Witta, Smetany a soudr. o nove uprave uhelne davky.

Tisk 1326. Navrh sen. dr Krejciho a spol. na vydani zakona o zrizeni hudebnickych komor.

Tisk 1327. Navrh sen. Hrejsy, Cholka, Stastneho a druhu na dalsi provadeni zakona ze dne 11. cervna 1901, r. z. c. 66, o stavbe vodnich drah a provedeni upravy rek.

Tisk 1331. Navrh sen. Fahrnera, K. Friedricha dr Hilgenreinera, dr Herzigove a soudr. na zmenu zivnostenskeho radu.

Tisk 1341. Navrh sen. Fahrnera a soudr. na poskytnuti dovolene ucednikum a mladistvym pomocnym delnikum.

Z predsednictva prikazano podle §u 3 zakona, ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. zak. a nar.:

vyboru narodohospodarskemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 21. dubna 1922, c. 127 Sb. z. a n., jimz se pozmenuje narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 7. dubna 1921, c. 148 Sb. z. a n. o ochrane proti zavleceni rakoviny bramboru a jejim potirani.

vyboru imunitnimu:

zadost vysetrujiciho soudu v Bratislave za svoleni k stiham sen. Frant. Zimaka pro precin pomluvy a urazky na cti dle §u l a 2 zak. cl. XLI. ai 1914.

Zadost sedrie v Ruzomberku za svoleni k trestnimu stihani sen. Julia Klimko pro precin pomluvy a urazky na cti dle §u 33 trest. zak. a § 40 T. P.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu. Prvnim bodem jest

l. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseniu poslanecke snemovne (tisk 1309) o vlad. navrhu zakona, ktorym sa ciastocne zrusuje zak, cl. LXIII z r. 1912 o vynimecnych opatreniach a menia sa niektore opatrenia dla neho vydane. Tisk 1340.

Navrhuji, aby k projednani tohoto odstavce stanovena byla celkova lhuta 2¹/₂ hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh je prijat, budu se podle toho riditi.

Zpravodajem je pan sen. dr Daxner. (Sen. Matuscak: Ten zakon je ostudou demokracie.)

Udeluji slovo p. zpravodaji sen. dr Daxnerovi. (Sen. Matuscak: Na Slovensku je to hezke!)

Zpravodaj senn dr Daxner: Cteny senate! Ustavno-pravny vybor prejednal vo svojom zasedani dna 12. kvetna t. r. vladny navrh zakona ohladne zakonneho clanku byvaleho uhorskeho zakona, z r. 1912, zakonny clanok LXIII, ktorym sa ciastocne zrusuje jeho ustanovenie a menia sa niektore opatrenia dla neho vydane. Zakon tento stoji v mnohych protivach so zakonom nasim, ktory bol doneseny pod c. 300 z r. 1920 a preto musi sa na nom premena stat potazmo musi byt ciastocne zruseny. Bohuzial nemoze byt tento zakon uplne zruseny z tej priciny, ze mnohe ustanovenia jeho su este nasledkem nariadenia vlady v platnosti a zaujem statu pozaduje, aby este za cas a docasne na prechodny cas zostaly v platnosti.

Menovite tretia hlava jeho moze byt zrusena, lebo su to len zaverecne ustanovenia, hlava druha tohoto zakona musi zostat v platnosti, ponevac je integrujucou ciastkou trestneho radu platneho na Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Hlava prva moze byt zrusena a ma byt zrusena, ale len s tymi vyhradami, ze ustanovenia vlady, ktore ona na zaklade tohoto zakona doniesla a ktore su v mnohom chlade dolezite, ze tie musia este za cas zostat v platnosti. Medzi tymito ustanoveniami a medzi zrusenim ustalenym na ostatny december 1930. kratsi termin k tomu je nemozny. Myslim, ze cteny senat bude zaujimat ta otazka, z ktorych ustanoveni vladnych pozostavaju tie opatrenia, ktore docasne este maju zostat v platnosti. I v novinach, i v prejednavaniach poslaneckej snemovne povstala otazka ktore ze su to ustanovenia a ponevac nebolo mozno ich vypocitat, tak povstalo iste rozhorcene z rozlicnych stran oproti samemu navrhu vlady, lebo povstala obava, ze vlada chce len stanne pravo a podobne utiskovacie ustanovenia dalej predrzovat, kdezto tomu tak nebolo, lebo tieto ustanovenia, ktore docasne zostanu v platnosti, su v mnohom chlade dolezite a potrebne. Ony pozostavaju z nasledujucich:

Jedno nariadenie ministerstva z 15. brezna 1911 je o zakazu oslav, jedno je o moratoriu, o vojenskej diktature, ktora je zrusena, o sbierani zbrani potazmo odmena z vyjavenia takeho padu u koho sa nachadzaju zbrane, o potlaceni poplasnych zprav na Slovensku. Tento punkt nema ziaidneho vyznamu a je to uz i zrusene. Nariadenie o docasnom zruseni odsudenia v kontumacii takych, ktori sa k sudu nedostavili, to bolo modifikovane tym sposobom, ze sa sud zastavi za ten cas, az sa bude moct postavit k sudu. O trestnom stihani obcanov, ktori s madarskymi bolseviky isli do Slovenska, to je zrusene uz zakonom o statnom obcianstve, Dalsie nariadenie bolo o patrani pomocou okresnych sudov, pomocou pohranicnej policie, v dalsom nariadeni bolo urcene sudu bratislavskemu v takom pripade, keby zakon urcoval budapestansky sud. Dalsie nariadenie bolo o uplatneni narokov statu oproti vlastizradcom a v tomto pade bol urceny za prislusny sud v Trencine, dalej bolo nariadenie o sbierani zbrani, ktore boly ukryte, dalsie nariadenie o obmedzeni odsudeni, prenajmutie a obtizenie nemovitosti, co je integrujucou ciastkou zakona cislo 64 z roku 1918. Nariadenie dalsie bolo o Slovenske pokladnici pre hospodarskych robotnikov, jedno nariadenie bolo o smenkach, obchodnych, poukazkach a skladnych listoch, dalsie nariadenie je o vyvoze umeleckych pamatok. Dalsie nariadenie jest o zabezpeceni prava shromazdovacieho na Slovensku, nakolko bolo obmedzene nariadenim madarskej vlady v tomto ohlade. Nariadenie o stannom prave: Toto nariadenie je uz od toho casu, jak poslanecka snemovna o tom pojednavala, zrusene. Dalej doplnenie nariadenia o vyvozu umeleckych pamatok a doplneni predesleho nariadenia o shromazdovani na uzemi stanneho prava, ktore je uz zrusene, a konecne nariadenie ohladom zriadenia hospodarskeho uradu pre Slovensko a o rozhodcich sudoch delnickych.

Jak racite videt, su tu mnohe ustanovenia, ktore su velmi dolezite a ktore zrusit kratkym sposobom je nemozne, dokial o tom zakon nerozhodne a tuto otazku neusporiada.

Dalej ponatie zasluzi, ze vladnym navrhom zakona, ktory prave prejednavame, uskutecnuje sa prepotrebna unifikacia zakonov, a sice uplne sa prevadza ohladom vynimecneho prava, vynimecnych opatreni a ohladom tlacovych zalezitosti. Ohladom stanneho prava ale nebolo mozna tuto unifikaciu previest z tej priciny, ze je roznost prava trestneho na Slovensku, Podkarpatskej Rusi a v Cechach, Morave a Sliezsku.

Nasledkom vsetkeho tohoto uznavajuc vseobecnu potrebu tohoto zakona a potazne prijatiu vladneho navrhu zakona, ustavno-pravny vybor odporucuje slavnemu senatu, aby tento navrh zakona bol prijaty tak, ako ho poslanecka snemovna prijala vo svojom zasedani zo 4. aprila 1922.

Predseda (zvoni): Zahajuji debatu. K slovu jest prihlasen pan sen. Polach, sen. dr Kovalik, sen. dr Naegle, sen. Matuscak a sen. dr Brabec.

Udeluji slovo prvnimu recniku p. sen. Polachovi.

Sen. Polach (nemecky): Slavny senate! Clanek LXIII. uherskeho zakona, kterym se zabyva vladni navrh nam dnes predlozeny, byl vytvoren v roce 1912, v dobe, ve ktere jsme se, jak vite, nalezali v nebezpeci valky, valky balkanske. Nic nebylo by samozrejmejsim a pochopitelnejsim, nez kdyby dnes, ve ctvrtem roce po skonceni svetove valky ukonceno bylo jakekoli vyjimecne zakonodarstvi, aby zejmena, ucinen byl konec jakemukoli vyjimecnemu zakonodarstvi v one casti statu, ktera k Ceskoslovensku pribyla a kterou pro Ceskoslovensko take dusevne si ziskati by bylo jednou z nejdulezitejsich uloh politickeho rozumu. Vime vsak, ackoli ministersky predseda dr Benes prohlasil sveho casu v ustavne-pravnim vyboru poslanecke snemovny, ze veskera vyjimecna opatreni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi brzo budou zrusena, ze jedine, co v tomto smeru posud se stalo, jest toto zdanlive zruseni vyjimecneho stavu a vyjimecnych opatreni. Nebot o vice nezli o zdanlive zruseni v tomto zakone se nejedna. Snaha po unifikaci, kterouz tento zakon jest vykladan, prinesla posud ve vsech jinych oborech jeste velmi malo ovoce. Mame dnes na Slovensku a v Podkarpatske Rusi jeste velmi pochybne provadeni zakona tiskoveho, zakona spolkoveho a zakona shromazdovaciho. Dnes na Slovensku a v Podkarpatske Rusi neni jeste mozno oposicnim stranam politicky se uplatnovati, at jiz to jsou strany obcanske anebo socialisticke. Dnes jeste nemame radne kontroly spravy na Slovensku. Jevi se tudiz na Slovensku den ze dne stale vzrustajici ukaz zapasu tak zvanych vykoupenych a vysvobozenych proti jejich vykupitelum a osvoboditelum.

S touto skutecnosti se nevyporadame, domnivame-li se, ze tento ukaz a toto hnuti musime odbyti slovem >velezrada<. Pro nekoho, kdo zna svetove dejiny - a nyni, kdy jeste pocitujeme dech svetovych dejin, musime se na tyto veci divati se stanoviska svetovych dejin - jest tvrzeni o velezrade samo sebou smesnosti. Toto tvrzeni bylo by prirozene predevsim odsouzenim sebe sama. Veskere dejiny jsou, jak jisty zesnuly vudce rakouske socialni demokracie rekl, vydlazdeny velezradou, a tim, cemu tak rikame >velezrada< a co svetove dejiny sankcionovaly, i nebylo by vubec zadneho pretvoreni veci, zadneho vzniku statu a predevsim ovsem ani vzniku Ceskoslovenskeho statu. S policejnim pojmem velezrady nemuzeme ovsem niceho zaciti se stanoviska vyssi politiky.

Velevazeni! Obyvatelstvo Slovenska touzi a zada sobe vzrustajici merou autonomie, i znamena to velmi spatnou politiku, jestlize tato snaha po autonomii s policejniho hlediska jest posuzovana, denuncovana a osocovana. Nemuzete se sveta sprovoditi skutecnost, ze na Slovensku sedlaci a delnici vzrustajici merou sobe zadaji, autonomie a ze tento pozadavek jest nutnym zjevem u vsech onech trid, ktere vstupuji do dejin. Dejinny vzrust trid projevil se ve vsech statech v silnem pozadavku po samostatnosti, v silnem pozadavku, po ohledu k jejich zajmum. S tohoto hlediska tedy, abyste snaze mohli potirati autonomni snahy, ktere ovsem odporuji falesne statni myslence panujicich, predlozili jste nam tento neuveritelny zakon, ktery pod zdanlivym zrusenim vyjimecnych pomeru sofistickym zpusobem zachovava podstatu vyjimecneho stavu a to prave v charakteristickych vecech. Pravi se v prvem clanku tohoto zakona, ze vsechna na zaklade zakona ucinena opatreni zustanou zachovana. Jiz toto ustanoveni, ze ze zakona, jak se pravi, vetsi cast se zrusuje, totiz prvy a treti clanek, naproti tomu, ze opatreni na zaklade tohoto zakona vydana maji zustati v platnosti, jest necim, proti cemu se stanoviska pravnicke a ustavne-pravni presnosti, jasnosti a uprimnosti dluzno velmi rozhodne se postaviti. Otazku dalsi pusobnosti zakona v opatrenich, ackoli zakon sam jest zrusen, lze se stranky pravnicke a se stranky pravni filosofie oznaciti jako skutecnost neprirozenou a ne zcela uprimnou.

Tim vsak neni jeste vycerpana komplikovanost a sofistika tohoto zakona. Pravi se: Zakon se zrusuje. Pak se ale pravi: Ackoli se tento zakon zrusuje, zustavaji v platnosti opatreni, jez na zaklade tohoto zakona byla ucinena. Na techto opatrenich vsak zase cini zmeny, to znamena, ze se netoliko tento zakon zrusuje, kdezto opatreni zustavaji V platnosti, nybrz ze z techto opatreni zase nektera tak se pozmenuji, ze se skorem zrusuji. Vec jest tedy nesmirne komplikovana. Neco se popira, z popreneho vsak cast zase zustava v platnosti a timto zpusobem ponechava se umyslne nejistota o tom, ze jest umyslem zrusiti podstatna ustanoveni, opatreni ucinena na zaklade tohoto zakona, ona ustanoveni, ktera by mohla pusobiti svobodomyslne, ovsem ve forme, ktera se zda rovnati zruseni a ktera takoveto zruseni predstira.

Cim ospravedlnuje se tento v ohledu zakonne techniky a politicky tak slozity aparat? Tvrzenim, ze kdyby se zrusila opatreni, ktera na zaklade tohoto zakona byla vydana, tim take ze by se zrusila zaroven cela rada socialne-politickych opatreni, jichz pro vyjimecne doby jest zapotrebi. Panuje domnenka, ze tim zrusena by byla take opatreni o zasobovani lidu v dobach valecnych a jina socialne-politicka opatreni, i ospravedlnuje se reakcionarska povaha tohoto zakona jeho zdanlive socialne-politickym obsahem. Pravem poukazovali nasi politicti pratele v poslanecke snemovne na analogii s §em 14 stareho rakouskeho zakona, o nemz se absolutiste a reakcionari domnivali, ze jej mohou take vzdy ospravedlniti tim, ze timto §em 14, jenz znamenal zruseni ustavy, preneseni prilis velike moci na vladu, sem a tam take ucineno bylo nektere socialne-politicke opatreni, a to tehdy, nebyl-li parlament shromazden anebo byl-li poslan domu. Ale obsah zakoniteho ustanoveni, byt by bylo sebe blahodarnejsi, nemuze ospravedlniti absolutistickou povahu, ktera v nem spociva. Ustanoveni takove tim mene lze ospravedlniti, jezto take mohl tu byti umysl anebo moznost, provesti socialne-politicka opatreni v jine forme a beze spojitosti s jinymi opatrenimi vlady, ktera projevovala skutecny jeji umysl, nikoli tedy ve forme zmocnovaciho zakona.

Nuze, nemuzeme prece mili pochybnosti o tom, ze spolknete take tento zakon, jako jine zakony. Prece vsak davame vam prilezitost, abyste alespon projevili ucinnou litost, prijavse pozmenovaci navrh, ktery jsme podali a podle ktereho hospodarska opatreni tohoto zakona zustavaji v platnosti, policejni a jinaka ustanoveni jeho vsak se skrtaji. Predkladame vam pozmenovaci navrh a doufame, ze demokraticnost vaseho presvedceni a vase bdelost, pokud jde o ustavnost a kontinuitu ustavniho zakonodarstvi, vas pohnou k tomu, abyste hlasovali pro tento nas navrh.

Popatrme na opatreni, ktera z onech opatreni se meni, jez na zaklade zakona byla ucinena a ktera jinak zustavaji zachovana. Ve dvou bodech predsevzali jste zmenu opatreni, jez zakon umoznuje. Pozmenili jste § 11 zakona, jenz se vztahuje na tiskovou censuru, to znamena, ze jste na miste predpisu o censure, jez platila dle uherskeho clanku zak. LXIII., postavili ustanoveni rakouskeho tiskoveho zakona z r. 1873 a §§487 az 494 trestniho radu. Jednim slovem: oslabili jste odrakousteni, kterym se pri kazde prilezitosti chlubite, tim, ze jste jeden z nejvice reakcionarskych zakonu a stary rakousky trestni rad, pokud jde o censuru, postavili na misto mnohem liberalnejsiho zakona a na misto liberalnejsiho provadeni uherskeho zakona. Pouzili jste prilezitosti zakonodarne cinnosti v ceskoslovenskem parlamente k tomu, abyste oslavili pulstolete jubileum stareho rakouskeho tiskoveho zakona. Domnivali jste se, ze musite take v duvodove zprave poukazati obzvlaste na to, ze konfiskace dosud prichazely prilis pozde. Dle dosavadniho zrizeni bylo tomu tak, ze podrizeny organ, chtel-li provesti konfiskaci, mu-sil nejdrive navrhnouti tuto konfiskaci u vysetrujiciho soudce, resp. u okresniho soudu vubec. Ponevadz vsak tiskarna byla opravnena ihned pri odeslani povinneho vytisku statnimu navladnictvi predsevziti tez rozsirovani listu samotneho, prihazelo se ovsem velmi casto - ale pro to monarchie nezahynula - ze novinarske zpravy dostaly se do rukou ctenaru, ackoli dodatecne, v praxi vsak prilis pozde, statni zastupitelstvo spatrovalo v tom zlocin vele-zrady anebo nektery jiny zlocin. V duvodove zprave poslanecke snemovny k teto predloze, ktera na miste tohoto postupu stavi vetsi bezpecnost predchozi censury, vyslovne se to ospravedlnuje tim, ze se pravi, ze konfiskacni praxe byla by ilusorni, nebot konfiskace nastala prilis pozde. Ve vetsine pripadu tudiz prislo se o celou peceni konfiskace nektere te >velezrady

Ale, velevazeni, to jest jen jedno ustanoveni, kterym menite opatreni ucinena na zaklade zak. cl. LXIII. Druha zmena vztahuje se na § 12 o trestnim rizeni stannem. Podarilo se poslanecke snemovne zmirniti v nekterych bodech puvodni pozadavek vladni predlohy. Poslanecka, snemovna, jak chci priznati, zde a onde predsevzala male zlepseni. Trestni rizeni stanne zustava ovsem zachovano - a to jest druha zmena v zakone - tato zmena ovsem zase jest pozmenena, vidite tedy, co velkolepych pravnickych klicek jiz technicky v tomto zakone jest obsazeno - ze trestni rizeni stanne z pravidla muze byti prohlaseno jen na zaklade usneseni veskere vlady. Ale - a nyni prijde certovo kopytko - je-li nebezpeci, ze by usneseni veskere vlady nemohlo byti vcas prohlaseno, muze na Slovensku vyjimecne prohlasiti stanne pravo, jak se vyslovne pravi, take ministr s plnou moci pro spravu Slovenska, v Podkarpatske Rusi guverner v dohode s predsedy soudnich tabuli a vrchnim statnim zastupitelstvem v jednotlivych obvodech, v nalehavych pripadech vsak take jiz zupan. Tedy naprosto podrizeny organ v dohode s prednostou soudniho dvora prve instance. Z pravidla, pravi se sice, veskera vlada, ve vyjimecnych pripadech, v nutnych pripadech dokonce zupan! To bylo tak silne, ze se to samotnym privrzencum vlady, politikum vladnich stran, zdalo prilis silnym. Zde poslanecka snemovna prinesla zlepseni, ze totiz rozsudek v takovemto trestnim rizeni stannem, jez zupan prohlasil, nemuze ihned byti proveden, ze naopak vyckano byti musi potvrzeni vlady, a ze nedojde-li toto potvrzeni do osmi dnu, stanne pravo implicite jevi se byti zrusenym. Pres to vsak zustava skutecne zhorseni, i zavisi to od docasne vlady, jak na pripad pohlizi, zdali jej povazuje za nalehavy, zda-li se domniva, ze si nelze jinak pomoci. A musite vedeti, ze kazda vlada dovede si konstruovati pripad a upraviti si ho tak, ze jest dan vyjimecny pripad, na ktery ona pomysli, ze tedy vyjimecny pripad se stane pravidlem. A kdyz jste podali certu malicek - odpustte, ze oznacuji vladu jako certa - bude chtiti celou ruku.

Ve clanku II., odst. 1. se pravi, ze tento znamenity zakon, jenz ve skutecnosti pres tvrzeni v uvodu obsazena jest vyjimecnym zakonem, takze pres veskere ujistovani tvori protivu k unifikacni politice, neslychanym, zpusobem az do 31. prosince roku 1930 ma miti platnost. Velevazeni! Je podivno, ze na jednom miste ve vasi duvodove zprave, kde chcete vzbuditi predstavu, jako by tento zakon byl pokrokem a zrusenim vyjimecneho stavu, mluvi se o konsolidovanych pomerech na Slovensku^ tam vsak, kde ma byti prokazano, ze ma byti dovoleno tato vyjimecna opatreni ponechati v platnosti jeste 8 a pul roku ode dneska, odvolavate se na nekonsolidovanost pomeru na Slovensku. Tam, kde se vam to hodi, anebo se domnivate, ze muzete klamati, mluvite o konsolidaci, tam vsak, kde nelze jiz dale ospravedlnovati bezpravi a spatnou politiku, jez nesporne v tomto zakone jsou obsazeny, domnivate se, ze muzete poukazovati na nekonsolidovane pomery na Slovensku, Jednim slovem: chcete stejnou dobou dokazovati jedno i druhe. V politice nazyvame to obycejne dvojakosti a dvojakost v politickem zivote a v politicke cinnosti demokratickeho statu vzdycky se vymsti. Cely zakon jest klamem a pres duvodovou zpravu, pres vsechny pokusy recniku vec oduvodniti, recniku, kteri meli smutnou odvahu zastavati se v poslanecke snemovne tohoto zakona, neni pochybnosti o tom, ze pohnutka tohoto zakona jest politicka, ze jest to zakon pro udrzeni politiky, kterou pestujete na Slovensku, kterouz vsak to, ceho byste radi chteli, dosahnouti nemuzete, totiz lasky a prichylnosti obyvatelstva ke statu, politiky, kterouz musite nutne rozmnoziti pocet tak zvanych velezradcu.