Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 115. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 15 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Stojan, dr. Vlcek.

95 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Cerny, Srba, Stanek, dr. Vrbensky.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Dulovi, Sablikovi a sen. dru Stranskemu. Tyka se take vcerejsi schuze.

Ve vcerejsi schuzi byl podan navrh sen. Lukese a druhu na reorganisaci statnich hrebcincu, ktery ma stejny obsah jako tisk 1137. V plny obsah tohoto navrhu lze nahlednouti v senatni kancelari cis. dveri 92.

Tento navrh dam vytisknouti, jakmile bude vyhotoven ve smyslu §u 19 jedn. radu seznam navrhu, jez by snad ve stejnem zneni z predeslych zasedani nove byly podavany.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1303. Vladni navrh zakona, jimz se zavadi metricka mira pro pravni jednani, listiny, knihovni zapisy a operaty katastru dane pozemkove na Slovensku a Podkarpatske Rusi.

vyboru imunitnimu:

Zadost krajskeho soudu v Olomouci s obnovenim zadosti za svoleni k trestnimu stihani sen. Jindricha Fritsche pro zlocin dle §§ 99 a 65 tr. z.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem jest:

l. Druhe cteni zpravy vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona, kterym se Hlavni puncovni urad v Praze podrizuje ministerstvu verejnych praci. Tisk 1317.

Zpravodajem je p. sen. dr. Franta. Tazi se pana zpravodaje, zda-li ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Franta: Nemam.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. Pristoupime k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jest prijata ve cteni druhem.

Tim je tento odstavec denniho poradu vyrizen a pristoupime k dalsimu, jimz je

2. Navrh, aby zkracene projednana byla podle §u 55 jedn. radu zpravu rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o vseobecne dani vydelkove pro obdobi 1922/23.

Zakon tento ma nabyti ucinnosti dnem 1. ledna 1922, Vzhledem k tomu navrhuji, aby vec tato byla projednana jako pilna a to tim spise, ze se jedna jen o hlasovani v obou ctenich tehoz dne.

Kdo souhlasi s timto mym navrhem, aby vec tato projednana byla jako pilna ve smyslu §u 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Navrhuji dale, aby cela vec projednana byla v jedine debate ve lhute l hodiny se stanovenim recnicke lhuty na 10 minut. Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Dalsim bodem denniho poradu jest

3. Zprava rozpoctoveho vyboru o vseobecne dani vydelkove pro obdobi 1922/23. Tisk 1321.

Zpravodajem jest p. sen. dr. Facek. Udeluji mu slovo.

Sen. dr. Facek: Vazeny senate! Nase vseobecna vydelkova dan prodelava metamorfosu, ktera neni jeste ukoncena. A prave ten neukonceny stav jest jiste pricinou k mnohe nespokojenosti poplatnictva. Vyvoj vseobecne dane vydelkove jest zajimavy. Puvodne byla tato dan objektni, t. j. ona byla vymerovana na zaklade prumerneho pravdepodobneho vynosu zivnosti, ne na zaklade skutecneho vynosu, a byla vymerovana take bez zretele na zadluzenost podniku, proste podle velikosti podniku zivnostenskych, zjistovane kontigentovana podle jistych zevnich znamek. Proti nesmirnemu zvysovani dane byla pri tom poplatnictvu dana ochrana tim, ze dan byla kontingentovana a ze kontingent se jen mirne kazdorocne, o nejake male procento zvysoval, a byl pak na jednotlive skupiny poplatnictva repartovan.

Jiz zakonem z 10. prosince 1918 byly provedeny zmeny, ke kterym nutkal jednak pokles nasi valuty, jimz se posavadni nizke sazby teto dane staly neudrzitelnymi, jednak okolnost, ze vynosove pomery v zivnostech byly tenkrate uplne zrevolucionisovany, zivnosti, ktere drive vynasely, se staly nevynosnymi a naopak vyrostly nove zivnosti se znacnymi vynosy. Zmena, zalezela, v tom, ze byl kontingent zrusen a bylo uvolneno zvysovani posavadnich sazeb danovych. Tim vsak byly take otevreny dvere libovuli vymerovacich uradu. Aby poplatnik mel jakousi ochranu proti teto libovuli, byla stanovena zasada, ze dan ma byti vymerovana ve vysi primerene ke skutecnemu cistemu vynosu zivnosti. Tim se ovsem porusil charakter teto dane, ktera byla drive dani objektni a tento novy predpis menil jeji povahu, ponevadz jest to predpis, ktery se hodi jen pro dane subjektni, vymerovane poplatniku podle vyse jeho prijmu. Tim byl vnesen zmatek do vymerovani teto dane. Meli jsme tu dan, ktera nebyla vlastne ani objektni, ani subjektni, ani ryba ani rak, a berni spravy resp. komise pro vymerovani dane vydelkove byly pri nejlepsi vuli v nesnazich jak dan vymerovati.

Jako dalsi pomucka byl tenkrat internim vynosem dan bernim spravam jisty klic percentuelni, ktery ji mel uvesti v souvislost s cistym vynosem zivnosti. Podle toho klice mela stoupati dan od 0.3% az do 5% pri vynosech nad 1,000.000 Kc. Ale ani to nepomohlo, ponevadz pricina nejasnosti vezela hloubeji. Z toho duvodu take ani nynejsi osnova noveho zakona, kterym se uprava dane provadi na rok 1922/23 nezjedna napravu, ponevadz prece jen neurcity charakter dane zustava. Osnova s jistou obmenou to, co bylo dosud stanoveno internim klicem, stanovi nyni v zakone a pripojuje k tomu jiste podrobnejsi modality.

Puvodni vladni predloha znela, jinak nez usneseni poslanecke snemovny. Tato stanovila zasadu, ze vseobecna dan vydelkova nema ciniti vice nez 4% cisteho skutecneho vynosu zivnosti.

Poslanecka snemovna zmenila tento jednoduchy predpis a zavedla odstupnovani sazby tohoto maxima dane vydelkove, tak ze pri vynosu zivnosti do 20.000 nesmi dan presahovati ¹/₂% a pak vzestupne se sazba zvysuje, az pri vynosu pres l milion Kc dosahuje vyse 4%, Byl tu jakysi socialni zretel aplikovan nemistne - ponevadz takova progresivni sazba se hodi na dane subjektni, litere postihuji poplatni silu poplatniku, nikoli vsak na dan objektni, jakou je doposud ve sve podstate dan vydelkova.

Uprava tato ma take nektere jine nedostatky. Predevsim ochrana poplatnikova jest dosti oslabena, on muze ji uplatniti teprve cestou rekursni, kdyz mu berni sprava vymerila dan vyssi. Take v tom jest jista nespravedlnost, ze se stanovi jen omezeni pro dan zakladni a nebere se zretele na prirazky autonomni, litere mohou vesti v ruznych obcich k zatizeni danovemu, velmi ruzne vysokemu. A take bych jeste to uvedl, ze krajne fiskalni princip, ktery financni sprava pri zvlastni dani vydelkove pri lonskem zakonu opustila, kde totiz pripustila, aby se do zakladu dane nepocitala zaplacena dan minuleho roku a urok z investovaneho kapitalu, ze tento princip se zde na vseobecnou dan vydelkovou nove aplikuje, takze bude zde divergence mezi upravou tech dvou dani velmi zasadni.

Rozpoctovy vybor pres vsechny tyto nedostatky se prenesl v uvaze, ze se jedna zase jenom o upravu provisorni na dve leta, ale ovsem v resoluci, kterou vybor navrhuje, projevil prani, aby to, co vlada jiz opetovne slibila, zejmena pri predkladani predesleho zakona o dani vydelkove na rok 1921, bylo brzo provedeno, totiz definitivni uprava vseobecne dane vydelkove, ktera by vyhovovala vsem tem zretelum, ktere uz jsem naznacil.

V druhe casti navrzene resoluce dozaduje se rozpoctovy vybor mirne praxe berni v tom smyslu, aby byli poplatnici usetreni neprijemnosti, klere jim prutahem v projednavani vzejdou bez jejich viny, tim ze vlastne jiz koncem dubna prochazeji nektere lhuty, ktere zakon dava poplatnikovi k uplatnovani urcitych naroku.

Jmenem rozpoctoveho vyboru navrhuji, aby usneseni poslanecke snemovny o vseobecne dani vydelkove na leta 1922 az 1923 a resoluce, pripojena k tistene zprave rozpoctoveho vyboru, byly slavnym senatem schvaleny. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo p. sen. Thorovi.

Sen. Thor: Vazeny senate! Danova otazka, zasluhuje nejen pouhe kritiky, ale nalezite a dukladne zmeny, o kterou zivnostnictvo jiz radu let usiluje. Bohuzel, ze senat i pri dobre vuli veci prospet, ma malo moci menit usneseni poslanecke snemovny, ktera cim dale tim vice tlaci senat na bezvyznamne misto, a tak se zda, ze vsechna prace senatu rovna se nule. Videli jsme to zvlaste pri zakonu o stavebnim ruchu, kde dobre a vecne navrhy senatu snemovna zamitla a nechala zakon se vsemi nedostatky, ktere pak, kdyz v praxi bylo videt jeho neudrzilelnost, sama musila opravit. Ovsem ani nyni se ji ten zakon nepovedl, je tezkopadny a proto stavebni ruch je jim samotnym nesmirne zdrzovan. Bytova krise je cim dale tim horsi a trva to mesice, nez se dostane vyrizeni, a tak vyplacime a doplacime na podpory v nezamestnanosti a stavet se nemuze. Ustupkem senatu dostava se senat do bezvlivneho pozadi a stava se komorou podrizeneho razu.

Proto i dnes pri projednavani dane vydelkove musime se omezit na pouhou kritiku, ponevadz nase opravne navrhy i z jinych duvodu byly by jiste zamitnuty. O reforme dane vydelkove jedna se uz velice dlouho a velice casto se tato otazka ventilovala, a zejmena zivnostnictvo volalo po zjednoduseni dnesni huste danove spleti, ve ktere se nikdo nevyzna, ktera je nepruhledna a take nespravedliva. Zivnostnictvo domahalo se celou radu roku danove reformy v tom zpusobu, aby byla zavedena dan jedna, tak zvana dan progresivni, kterou by byli zatizeni vsichni poplatnici pomerne stejne, a prekvapuje nas proto, ze vlada prichazi opetne s reformou dane vydelkove, a to jeste takovou, ktera znamena, spise zhorseni dosavadni dane vydelkove. Cini to dojem, jako by zde slo jen o zajem urcitych, rekl bych druzstev, kterym se maji poskytnout urcite ulevy na ukor a na utratu samostatne vydelecnych jedincu. Dan vydelkova sama o sobe vzhledem k nynejsimu rozpoctu neprinasi statu velikych prijmu, za to zivnostnictvo zatezuje svymi privesky, ktere ve zpusobe prirazek na tuto dan jsou naveseny primo straslive. Jsou obce, kde maji 15-1700% obecnich prirazek a k tomu pristupuji jeste prirazky okresni, zemske, komorni a jine a tak na pohled nepatrna dan stava se pravou konfiskaci tak casto velmi tezce nasetreneho jmenicka, ktere po cela desitileti, jsouc koruna ke korune stradano, melo slouzit k tomu, aby zivnostnik v pripade nemoci nebo stari nebyl odkazan na obtiz verejnosti. Pravem jsme ocekavali, ze az se sahne k uprave dani, bude se zejmena prihlizej; k zjednoduseni a ze zvlaste dan vydelkova bude odstranena. Nez nynejsi system, zda se, ze jest zahrocen stale proti zivnostnictvu, proti strednimu stavu, a proto tato dan nejen ze se ponechava, nybrz naopak se.zhorsuje. Tak pro priste bude zaplacena dan z predesleho roku zapocitana do cisteho zisku a jako cisty zisk opetne zdanena. Timto zpusobem bude behem nekolika roku cisty prijem poplatnika zdvojnasoben, ovsem jen u bernich sprav a zaplati na danich temer tolik, kolik skutecne jeho cisty zisk bude obnaseti.

Tedy na papire se prijem zivnostnika umele zvedne, ale ve skutecnosti bude tento zebrakem. Jak ma byti ziv zejmena v nedostatku prace, v pripade nemoci nebo ve stari, nikdo se nestara. Jen o to je starost, aby mu nic nezbylo.

Totez je podle cl. III., lit. b, podle nehoz placene nebo citane uroky a jine uplaty za uzivani cizich kapitalu v podniku ulozenych, jsou cistym ziskem. Myslim, ze dluhy a zejmena obchodni, pri nynejsi urokove mire nejsou stestim ani zabavou, a zre nemohou se delati ze spekulace, ponevadz ve vypocitavani uroku jsou banky nemilosrdne. Vypujci-li si tedy nekdo provozovaci kapital, pak cini tak bud z nutne potreby nebo podnikavosti. Ale proto, ze svoji prosperitou nebo zvetsenim zavodu prinasi statu jiz cisty zisk, ma vetsi obrat a tim se mu zvysi i dane, protoze koupil zarizeni obchodni nebo stroje, aby mohl pracovat a dane platiti, ze plati jiz uroky z vypujcek, musi do cisteho zisku zapocitati vedle zaplacenych dani a prirazek i uroky z vypujceneho ciziho kapitalu, ktere se mu opetne zdani. Tedy my jsme se zdanovanim tak daleko, ze budeme platiti dane z dani. Ale toho se bohuzel nezada na vsech, toho se zada jen na zivnostnictvu. My vidime, ze konsumnim druzstvum na pr. je dovoleno uroky z vypujceneho kapitalu si odpocitat, a podle usneseni poslanecke snemovny, nepresahuje-li ryzi vytezek 6000 Kc - coz prijde take jeste sem - jsou zcela osvobozeny od berni povinnosti, kdezto zivnostniku, i kdyz prokaze ztratu, je dan stejne predepsana a vymaha se na nem se vsi krutosti a casto bezohledne. Tedy, jak je videti, nepostupuje se vsude stejne a delaji se rozdily. Zadame, aby stejna prava a stejne povinnosti platily pro kazdeho obcana, a maji-li se ve state pomery snesitelne upraviti, pak bez teto zasady to nepujde.

Casto slysime, ze zivnostnik ke zdaneni vseho neprihlasi a ze se timto zpusobem kryje. Jestlize se to tu a tam deje, pak neni vzdy vinen poplatnik, nybrz nynejsi berni system, ktery k tomu napomaha a dokonce svadi. Jsem svedkem mnoha radnych a svedomitych priznani k danim, ale k tem se neprihlizelo, nybrz libovolne se zvysily. Jen u maleho obuvnika v mensim meste, u ktereho revise ministerstva financi nalezla vsechno v poradku a danovy zaznam mu podle toho podepsala bez namitek, zvysila berni sprava jeho rocni prijem o 130.000 Kc. A danova kniha podepsana a v poradku shledana jako doklad berni sprave neplatila. Co se tim vychovava? Dosahne se timto postupem stoupnuti berni moralky? Ziska se tak duvera vuci statnim uradum? Jiste ze neziska. Tedy tento system je neudrzitelny a vyvolava u zivnostnictva velkou nespokojenost a je casto pricinou spatneho priznani, nebot mnohy si rekne; Co je mi to platne, priznam-li spravne, kdyz berni sprava neveri a upravi si to, jak chce sama. Zadali, jsme a zadame, aby byly provedeny volby do odhadnich komisi, ktere maji pravo a povinnost upravili priznani, a nezname skutecnych duvodu, proc se tak dosud nestalo. Nynejsi odhadni berni komise nemaji ve vetsine pripadu duvery zivnostnictva, mnohe jsou jiz dosazene bez volby, ponevadz desitiletym trvanim se zvoleni clenove bud vzdali nebo zemreli nebo padli ve valce, a proto jsou volby nanejvys nutne. Vychovu berni moralky je nutno sveriti jen zivnostnictvu, nebot ono provede samo napravu a samo se postara o odstraneni luznych nesrovnalosti, at jiz se tykaji zajmu statu nebo zivnostnika. Musi byti zde ziskana vzajemna duvera, jinak by zde opanovaly pole klam a lez a vsechna nase snaha pozvednouti pokleslou berni moralku, setkala by se s nezdarem. Pri te prilezitosti si stezujeme do postupu ve vymahani dani a konfiskovani majetku. Zejmena zadame, aby do vyrizeni rekursu nebyly timto zpusobem dane vymahany.

My zivnostnika nabadame, aby priznaval svedomite a poctive a aby zaplatil v pripade vysokeho predpisu tolik, kolik by dle sveho poctiveho priznani zaplatiti mel, ale vladu zadame, aby naproti tomu, nez bude jeho odvolani vyrizeno, necinila mu zbytecnych utrat a neznemoznovala mu jeho existenci. Nebot casto konfiskovanim majetku je zkracen zivnostnik na sve vydelecnosti a je tim postizen dvakrat, jednak konfiskacnimi utratami, jednak porusenim vydelecnosti. Rovnez 10% urok z prodleni je v demokraticke republice nemyslitelny. Neni vinna vzdy liknavost neb nedbalost, ze se dane neplati, nybrz nedostatek penez, ktery cim dal tim hroziveji nastava, je vinna spatna konjunktura, nezamestnanost, a proto, ze nema zivnostnik zamestnani a vydelku a nemuze zaplatili, nema byti trestan jeste tak velikymi uroky. V zakone o lichve se pravi, ze ten, kdo vyuziva tisne druheho, je lichvar. Co mame souditi o techto urocich? Je velikym omylem a velikou krivdou tvrditi, ze zivnostnictvo se danim vyhyba. Neznam takovych pripadu. Naopak, chce je platiti a bude je rado platiti, budou-li to dane spravedlive a snesitelne. Je vsak roztrpceno na nespravedlive vysoke predpisy a je roztrpceno nad spatnym hospodarstvim ve state, nad korupci a nepoctivosti, ktera s tezce vydelanymi jim penezi zle naklada. A pri vsi sve poctive praci a svedomitem vykonavani svych obcanskych povinnosti je pri vsech vyhodach, a ohledech se sirany vlady vzdy na miste poslednim, ano, je dokonce pokladano za parasita, ktery pry prehazi vyvoji. Je tedy zivnostnictvo postaveno do krizoveho ohne, ale nesmi se ozvati, ze je mu zle, hned se na ne ukazuje jako na zivel statu nebezpecny. Az dosud zadna vlada nepochopila jeho mentality, ani tato vlada ne, i kdyz tvrdi o sobe, ze zastupuje vsechny strany a zajmy, a tim take nevystihla ani mentalitu ani povahu obcanstva nasi republiky.

V nasem state je vice nez pul milionu samostatnych zivnostniku soustredeno ve spolecenstvech a gremiich, tedy tolik zivnostniku prinalezejicich ke strednimu stavu. Pripocteme-li cleny rodiny, muzeme rici, ze 20% vseho obyvatelstva prinalezi ke stavu zivnostenskemu. Ale tento stav je, jak dokazuje rozpocet vseobecne dane vydelkove, pomerne nejpoplatnejsim ve state. Ptam se, jak je respektovan? Nebylo zde dosud osnovy zakona, ktera by se ridila potrebou zivnostnictva, spis naopak. I dnesni navrh zakona o dani vydelkove znamena zhorseni. Nezmerny pocet a vyse dani a pri tom nezamestnanost, nedostatek penez znici mnoho zivnostniku, z nichz mnozi padnou uplne, jini budou ozebraceni. Poplatnictvo nesnese tak velkych bremen, nemuze platiti 20 miliard rocne na dane, ty musi byli zmenseny. Musi se cely aparat berni zmeniti, hlavne zjednodusiti. Musi se setrit, hospodarit. Je treba odbyrokratisovat nasi administrativu, vypracovati nalezity program prace, vymeziti pusobnost, zamestnavati lidi schopne, poctive a pracovite, dati jim dle potreby vetsi pravomoc, aby akta nemusila od stolu ke stolu, od uradovny do uradovny, a aby se jich vyrizeni nasi obcane dockali. A je zejmena, jak jsem se jiz zminil, treba zmeniti a zjednodusiti berni system, zmensiti pocet dani,.a vymytiti detektivni system a tim zmensi se i pocet pracovnich sil. Jen nalezitym hospodarstvim a svedomitosti naseho statniho zamestnanectva bude poplatnictvo a tim i stat usetren tezkych nasledku. Zivnostnictvo jest ochotno konati vsechny povinnosti ke statu, ale zada, aby stat take konal sve povinnosti k nemu. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji dale slovo p. sen. Friedrichovi.

Sen. Karel Friedrich (nemecky): Vazene damy a panove! Proti predloze zakona podane v teto forme musim se bezpodminecne postaviti. Touto predlohou zakona rozsiruji se valecne prirazky na leta 1922 a 1923. Nuze budsi, stat potrebuje penez, a chce si jich opatriti. Ale se zpusobem, jimz maji dle teto predlohy penize byti opatreny, nemuzeme a nesmime souhlasit. To uvidite, kdyz Vam obsah predlohy blize vysvetlim.

Dle clanku 3 teto predlohy je vyse vydelkove dane stanovena nejvyse 4%. Zdanlive je to vyhoda proti drivejsku. Pozorujme vsak, jak se dan jevi, je-li prenesena do skutecnosti. Pri vynosu jednoho milionu korun, obnasi vydelkova dan 4%, to jest 40,000 Kc. Valecne prirazky obnaseji pri dani 40.000 Kc 250% dane, to jest tedy 10% vynosu, to jest 100.000 Kc. Nyni cini obecni, okresni a zemske prirazky, ve vetsine ceskych mest, jez znam, dohromady 1000% dane. V tomto pripade je to 40% vynosu, dohromady 400.000 Kc, takze 56% vynosu, to jest 540.000 Kc odpada na dane. To je uplne jasne dle zakona pocitano. Pri tom ale vynos, na jehoz zaklade je tato dan vypocitana, neni snad cistym vynosem, nybrz vynosem, ktery do jiste miry musi byti pocitan jako hruby., vynos, nebot zivnostnik nesmi si z tohoto vynosu strhnouti ani vydelkovou dan; musi tedy z vydelkove dane znovu platiti vydelkovou dan. Rovnez nesmi odecisti zaplacene a zuctovane uroky a jinou uplatu za pouzivani cizich kapitalu, ktere jsou ulozeny v podniku. Z techto zbyvajicich 44%, ktere mu zustanou, musi zaplatiti celou radu vydaju, jez se mu jako srazka neuznavaji. Prosim uvazte, jak hrozne zdaneni to znamena. Kdyz vam priklad vypocitam pri 3%, kde by to zdanlive melo byti mnohem priznivejsi, uvidite, ze ani zde tomu tak neni. Pri vynosu 500.000 Kc obnasi dan 3%, tedy 15.000 Kc, 250% valecnych prirazek cini 37.000 Kc, 1000% prirazek cini 150.000 Kc, dohromady 202.500 Kc dani, tedy zase vice nez polovina celeho vynosu, o nemz jsem drive rekl, ze to neni cisty vynos, nybrz hruby vynos. Kdyz dale uvazite, ze zivnostnik neplati pouze dan z vydelku - musi platiti jeste dan z prijmu, cinzovni dan se vsemi prirazkami a davkami, ktere jsou jeste v ruznych formach, atd. - pak ptam se: co mu zbude, zac vubec pracuje?

Nutno vziti zretel jeste na jednu pritezujici okolnost, kterou bereme v uvahu pri vsech danich, to jest jednani organu, kteri dan vymeruji a vybiraji. V tomto ohledu jedna se o libovuli, ktera vola do nebes. Nedavno konala se v Chebu protestni schuze a tu bylo zjisteno, ze dan z obratu je predpisovana takovym zpusobem, ze obyvatelstvo musilo vyjiti na ulice a proti tomu se postaviti. Bylo narizeno, ze zivnostnik ma vesti o svem obratu knihy. Vede-li knihy a predlozi-li je organum, nevezme se na knihy zcela, jednoduse zadneho zretele, neuznaji se. Zjistili jsme, ze aniz by berni urady mely sebe mensiho dukazu, ze by tyto zaznamy byly nespravny, zvysily obrat desateronasobne, v jednom pripade dokonce stonasobne proti tomu co v knihach bylo zapsano. Dejme tomu, ze nekteri podvadeli a vedli spatne knihy, ale to zde nemuze rozhodovati. Je veci uradu, aby dotycneho potrestal; ale bez duvodu, ze by podobny zapis byl nespravne veden, nema zadny berni organ prava jiti dale nez co mu zakon predpisuje. Danova bremena nabyvaji pro zivnostnika takovych forem a takovych rozmeru, ze se stavaji nesnesitelnymi. Vidite to prece na pribyvani konkursu, ktere jsou u kazdeho soudu pribity a vyveseny. Cini to skoro dojem, jako by tu byla snaha zniciti vubec cele podnikani, nebot zadati od podnikatele, aby pracoval zcela zadarmo, aby ducha, nervy a vse na to obetoval a pri tom take jeste sve uspory do toho vlozil, jen aby dane sehnal, to je silenstvim. K necemu podobnemu nemuze zakonodarstvi smerovati.

Uvadim zde jeste pripad, ze spolecnost s omezenym rucenim jsou zatezovany 80% zisku, tedy maji platiti 80% cisteho zisku pouze jako dane. Tu zbude dotycnym 20%. Ty zase nejsou cistym vynosem, nybrz z nich maji zaplatiti jeste nescislnou radu veci, ktere jim berni inspektor nikdy jako srazku nepovoli. Zac tedy pracuje tento clovek? To vede k pripadum, z nichz bych rad jeden uvedl: Jisty pan mi vypravoval, ze vyrabi zbozi, ktere je lidu nezbytne nutnym predmetem. Vynalezl vlastni postup, dle ktereho by jednotku tohoto zbozi mohl prodavati o 10 Kc levneji. Rad by to udelal v zajmu obyvatelstva. >Kdyz to ale udelam,< rekl mi, >musim zamestnati vice delniku, musim vydati v sanc vyrobni tajemstvi, a v tom okamziku, kdy budu zamestnavati o nekolik delniku vice, prepadne mne berni inspektor, bude cely podnik jinak klasifikovati a ja budu v nebezpeci, ze misto sveho skrovneho zisku budu jeste mene vydelavati. Nepodniknu toho, protoze je mi jiz pres 60 roku.< To je skodou pro konsumujici obyvatelstvo. Kdyz takovym zpusobem kazdy je danovym utiskem postizen, trpi tim nejen dotycny, nybrz veskere obyvatelstvo, a stat z toho nema niceho, nebot takovym zpusobem kazde podnikani pomalu zanikne. Je silenstvim chtit nekoho zniciti danemi. Cele danove zakonodarstvi je u nas nyni takoveho druhu, ze dohani lidi k danove nemoralnosti a podvodum. Kdo nepodvadi, nemuze vubec existovati. Podnikatel je nucen mysleli na podvadeni, chce-li existovati a obstati pri obrovskych danich. Odpomohl by zde jen zcela novy danovy system. O neprimych danich nechci vubec mluviti. S dosavadnim systemem primych dani museli bychom prestati, museli bychom dane shrnouti, zavesti jakysi census a lid by si musil sve obcany sam seraditi dle toho, co maji na danich odvadeti. Musely by byti stanoveny tridy jen podle danovych jednotek. Danova jednotka by byla utvorena tim, ze by uhrnny pozadavek statu byl delen poctem danovych jednotek. Kdyby pak nekdo na pr. byl zaraden do tridy 10, kde ma platiti sto jednotek, pak je prave zaplati; to by bylo velmi jednoduche a zmensilo by to obrovsky spravni aparat. Byl by to dustojny system, nikoliv system, kde kazdemu obcanu a kazdemu podnikateli se nahlizi do kapsy a kazdeho dne se kontroluje tobolka, co v ni ma a je-li jeste mozno z ni vytahnouti krejcar.