Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 114. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 15 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

114 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Derer, Habrman.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni a zitrejsi schuzi p. sen. Durcanskemu, pro zitrejsi p. sen. Barinkovi, sen. dr Schmidtovi a sen. dr Koperniczkemu.

Zadam, aby byly precteny spisy, ktere byly tiskem rozdany.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1318. Navrh sen. Liseho a spol. na vydani zakona, kterym se premenuje statni pozemkovy urad v ministerstvo pro pozemkovou reformu.

Tisk 1319. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. socialne-politickeho vyboru o vladnim navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni konkursniho a vyrovnavaciho radu, cis. nar. ze dne 10. prosince 1914, cis. 337 r. z.

Tisk 1320. Zprava zivnostensko-obchodniho vyboru o vladnim navrhu zakona, kterym se meni clanek XIX. zakona o celnim sazebniku ze dne 13. unora 1906, c. 20 r. z. a clanek XIX. uherskeho zakonneho clanku LIII. z roku 1907.

Tisk 1321. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, o vseobecne dani vydelkove pro obdobi 1922/23.

Tisk 1322. Zprava I. socialne-politickeho vyboru a II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (c. t. 1305) o vladnim navrhu zakona o ochrane najemniku.

Tisk 1324. Zprava, vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1308) o vladnim navrhu zakona stran provadeni ustanoveni o mezinarodnich smisenych rozhodcich soudech dle cl. 304 mirove smlouvy Versailleske, 256 mirove smlouvy St. Germainske, 239 mirove smlouvy Trianonske a 188 mirove smlouvy Neuilleske.

Zapis o 111. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 4. dubna 1922.

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1318. Navrh sen. Liseho a spol. na vydani zakona, kterym se premenuje statni pozemkovy urad v ministerstvo pro pozemkovou reformu.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem jest

l. Druhe cteni zpravy vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona o razbe dalsich drobnych minci. Tisk 1316.

Zpravodajem je p. sen. Kousa.

Tazi se pana zpravodaje, zdali ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Kousa: Nemam zadnych.

Predseda: Neni tomu tak, prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi, aby osnova zakona, s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty byly tak, jak byly usneseny ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou ve cteni druhem.

Prikrocime k dalsimu bodu, jimz je

2. Zprava ustavne - pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 1292), kterym se Hlavni puncovni urad v Praze podrizuje ministerstvu verejnych praci. Tisk 1317.

Zpravodajem je p. sen. dr Franta. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Franta: Slavny senate! Je to jedna z predloh, ktere nelze upriti opravnenost. Malo tak oduvodnenych predloh jako tato prichazi do senatu. Neni sice sama o sobe vyznacne dulezita, avsak to, co resi, totiz do jiste miry kompetenci mezi jednotlivymi ministerstvy, je uz samo sebou velice zajimave a velice dulezite.

Zajimavo je, jak vlastne prislo puncovnictvi do ministerstva financi. Zakonem z r. 1865 z 19. srpna, jenz byl - a to podotykam jakozto zajimavost pravnickou - vydan cisarskym narizenim teprve v kvetnu roku 1866 a vyhlasen v risskem zakonniku v cervnu r. 1866, bylo urceno, ze se zrizuji zvlastni urady, ktere jsou podrizeny financnimu ministerstvu, a to pro kontrolu zlateho a stribrneho zbozi. Jine nebylo stanoveno a tak to zustalo stale a slusi jen konstatovat, ze i potom, kdyz bylo zrizeno ministerstvo verejnych praci r. 1908, bylo opomenuto dat puncovni urad do pusobnosti ministerstva verejnych praci, kam patri, a ze zustal v ministerstvu financi.

Puncovni urad je svou ciste technickou cinnosti vzdalen pusobnosti ministerstva financi. Ministerstvo financi nema take techniku, kteri by puncovni urad kontrolovali, ale ma je ministerstvo verejnych praci, a proto je jen vitano, kdyz tato vec cela prenese se do pusobnosti ministerstva verejnych praci. Ze se to nestalo driv pred zrizenim ministerstva verejnych praci, je prirozeno, ponevadz v roce 1867, kdy bylo ucineno ujednani s Uhry, bylo vlastne jen 8 ministerstev; bylo to presidium, ministerstvo vnitra, obchodu, zemske obrany, skolstvi, spravedlnosti, orby a financi. Puncovnictvi tedy nadale, az do teto doby zustalo v ministerstvu financi. Obor pusobnosti ministerstva verejnych praci podle zakona z r. 1908 a vyhlasky veskereho ministerstva, ktera k tomuto zakonu nasledovala, byl vymezen tak, ze nalezely mu zalezitosti stavebni, jak pravni, tak spravni, technicke, stavby pozemni, vodni, silnicni a mostni, hornictvi, zvelebovani zivnosti a povznaseni navstevy cizincu. Tato pusobnost byla prenesena take do nasi republiky. Ministerstvo to je rozhodne blizsi puncovnim uradu nez ministerstvo financi. Ministerstvo verejnych praci, jak jsem pravil, je povolano vedle dulezite slozky administrativni, pravni a judikaturni zvlaste ve vecech stavebnich take k takovym vecem, jake provadi puncovni urad. Jediny vecny duvod, pro ktery by bylo mozno, aby puncovni urad zustal v ministerstvu financi, byl, ze mel byt provaden soupis, ale tento soupis je uz davno proveden a tak pravi se docela opravnene ve vladnim navrhu, ze. by trvani dosavadniho stavu bylo oduvodneno jen formalni setrvacnosti na organisaci dosavadni, jejiz puvod hledati slusi pouze v tom, ze v dobe zrizeni puncovni kontroly nebylo technickeho, ja bych rekl odborneho, ministerstva v Rakousku. Ostatne pro prace mincovni ma ministerstvo financi mincovnu v Kremnici, takze vubec nezamestnava v tomto smeru puncovniho uradu.

Ministerstvo verejnych praci souhlasi, aby pusobnost Hlavniho puncovniho uradu byla prenesena do jeho pusobnosti a ministerstvo financi to presne zada.

Ja bych pri teto prilezitosti jenom nekolika slovy se zminil o tom, ze je to prvni pokus neco duleziteho z jednoho ministerstva prenest do druheho. My nemame zakona o pusobnosti ministerstev jednotlivych, nemame take zakona o pusobnosti ministerstva veskereho. Za tri nebo ctyri roky neda se ovsem usporadat cela statni administrativa, ale je potrebi, aby se to aspon pripravovalo. Nebude to snad hlasem volajiciho na pousti - ne po prve se o te veci zminuji - ze se musi revidovat pusobnost jednotlivych ministerstev a ze hlavni zasadou ma byt, ze ministerstva maji praci vykonnou ridit a ne ji v prvni stolici provadet. Usetri se tim mnoho casu, lidi i penez. Z tohoto hlediska budu stale a stale nalehati, aby zakon o pusobnosti ministerstva veskereho a pusobnosti jednotlivych ministerstev byl co nejdrive uskutecnen.

Pravil jsem, ze obe ministerstva souhlasi a dovoluji si tedy tak, jak to ucinila vlada, navrhnouti, aby zahon byl prijat. Zakon je docela kraticky. V prvnim tu pravi se, ze pusobnost ministerstva financi prejima ministerstvo verejnych praci. Na vysvetlenou druheho odstavce, ze se tim meni narizeni ministerstva financi ze dne 30. ledna 1919, cis. 48 Sb. z. a n., dovoluji si pripomenouti, ze timto narizenim byl zrizen Hlavni puncovni urad misto puncovniho uradu v Praze a ze na nej byla prenesena vsechna pusobnost puncovniho uradu v Praze, ktery tim zanika. Ale ponevadz podle §u 2 je tento urad podle narizeni z roku 1919 podrizen ministerstvu financi, je potrebi zmeny tohoto narizeni, a to pravi prave § 2. Ten take pravi, ze zakon ma nabyti ucinnosti dnem, ktery bude urcen zvlastni vyhlaskou ve Sbirce zakonu a narizeni, tedy ne dnem vyhlaseni nebo 10. nebo 45, dne po vyhlaseni. Je to potrebi proto, ponevadz materii tu je potrebi shledavati a celou pusobnost udelati. Byli jsme svedky toho, ze roku 1917 a 1918, kdyz se ve starem Rakousku zarizovala dve nova ministerstva s nevelikou pusobnosti, ze to trvalo velmi dlouho, nezli se kompetence jejich ustanovila. Neni proto divu, kdyz vlada cini toto opatreni a zada, aby take stanoveni dne ucinnosti bylo ponechano ji. Provesti jej maji obe ministerstva jak ministerstvo financi, tak ministerstvo verejnych praci. Doporucuji znova, aby zakon byl prijat.

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani.

O osnove zakona, ktery ma pouze dva paragrafy, o jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Namitky nebyly.) Namitek neni, budeme tudiz tak postupovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou ve cteni prvem.

Dalsim bodem jest

3. Zprava socialne-politickeho vyboru a rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1305) o vladnim navrhu zakona o ochrane najemniku. Tisk 1322.

Zpravodajem za vybor socialne-politicky je pi. sen. Ecksteinova, za vybor rozpoctovy pan sen. Kousa.

Udeluji slovo pi. sen. Ecksteinove za vybor socialne-politicky.

Zpravodaj sen. Ecksteinova: Slavny senate! Zakon o ochrane najemniku, o kterem mame dnes pojednati a rozhodnouti, je prvnim pokusem o prulom do vazaneho hospodarstvi v bydleni. Uvolnilo-li se vazane hospodarstvi v jine produkci v dobe, kdy produkce prilivem lidske prace nebo otevrenim dopravnich cest stoupla, pocina se s pozvolnym odstranovanim ochrany najemniku v dobe, kdy poctu bytu nikde citelne nepribylo a kdy neni nadeje, ze stavebni ruch cile ji se rozvine. Byla bych velmi stastna, kdyby se objevilo, ze jsem spatnym prorokem a ze stavebni ruch. opravdu pocina zaplnovati ty ohromne mezery, jez na bytech nam zustavila valka.

Pri projednavani tohoto zakona bylo zladiti a zharmonisovati mnoho protichudnych zajmu. Jestlize ti, kdo bytu nemaji, nebo nedostatecne, maji zajem na tom, aby vazane hospodarstvi v bydleni bylo udrzeno az do te doby, kdy se objevi dostatek bytu, maji na druhe strane ti, kdo maji domyla disponovat jimi mohou, zajem, na tom, aby temi byty mohli v teto velmi prihodne dobe a situaci disponovati, aby jejich zajmum to prospelo. (Mistopredseda Kadlcak ujima se predsednictvi.)

Zakon, ktery se sdelava na zaklade tolika kompromisu a tolika ustupku, nemuze na konec ovsem uspokojit nikoho, a tak take tento zakon vyvolal prudke debaty a prudkou kritiku a byl predmetem mnoha roztrpceni a mnoha srazek. Ovsem s hlediska klidneho vyvoje statu nutno vyzvednout, ze timto zakonem podarilo se prece jenom to, co v zajmu statu je nanejvys nutno, ochranit najemnika pred vypovidanim z bytu z duvodu nekalych a ze zabezpecuje naproti tomu take i majetnikum domu, aby v mire ponekud zvysene sveho vlastnictvi nad domem mohli pouzivat aspon tenkrat, kdy se jedna o ochranu jejich bydleni nebo o ochranu bydleni jejich vdanych a zenatych deti.

Nejen v tom smeru byly zjednany uspokojive vysledky zakonodarnym resenim vazaneho hospodarstvi v bydleni, ale take pokud se tyce provozoven, je vyresena jejich potreba nanejvys uspokojive. Zakon na provozovny - ackoli jsme videli casto tendence velmi odchylne - pohlizi jako na najemni byty, jako na najmy vubec a stejne s nimi naklada, takze je naprosto nemozno, aby dnes mohl kterykoliv majitel najemce jakekoliv zivnostenske nebo obchodni provozovny z mistnosti proste vyhoditi a ohroziti tim nejen zajmy toho ktereho obchodnika nebo zivnostnika, ale desitek, stovek a tisicovek rodin, ktere na te ktere provozovne prumyslove nebo obchodni jsou zavisly.

Pokud se tyce cinzi, bylo velmi tezko pozadavky majitelu domu ohledne zvyseni cinze s pozadavky najimatelu bytu uvesti v harmonii. Jestlize krise hospodarska, ktera ve velike mire zachvacuje nas stat, jako zachvatila staty jine, je na postupu, a jestlize z toho duvodu pro cele tisicovky malych rodin je kazdy desetnik velikym penizem, neni bez vyznamu, podarilo-li se uchovat miru zvyseni cinzi aspon pro tyto siroke vrstvy na nezmenene vysi. Pravda je. ze cinze se nezvysila jen o tech zakonem pripustenych 20%, nybrz ze cinze ve vsech domech se zvysila troj az ctyrnasobne nasledkem toho, ze vsechny opravy domu provadeji se na ucet najemniku, opravy, na ktere po celou dobu valky z nejvetsi casti majitele domu nevenovali halere, a ktere dnes vyzaduji velike obnosy. Ale i opravy bytu, ktere drive uhrazoval majitel domu, musi dnes pronajimatel platiti ze sveho. Poohlednete-li se, vidite, ze neni domu, kde by najemne se nejmene neztrojnasobilo temito provedenymi opravami bytovymi i domovymi, ba nezectvernasobilo, zpateronasobilo a ze cinze za techto pomeru jiz dosahuji velike vyse.

Do budoucnosti jsou tyto cinze upraveny tak, ze pri malych bytech o l pokoji a kuchyni zustavaji jenom na vysi zakonem o 20%nim zvyseni stanovene. Najemne bytu o 2 pokojich a kuchyni se zdrazuje pocinaje srpnem o 10%, pocinaje listopadem o dalsich 10%, byty o 3 pokojich se zdrazuji v srpnu o 20%, listopadem o dalsich 20%, tedy do konce roku o 40%, bytu 4pokojovych a vetsich v srpnu o 30%, v listopadu o 30%, celkem o 60% nad najemne placene roku 1914. Pravda je, ze tato uprava vyvolala velikou horkost v radach majitelu malych domu a malych bytu, protoze male domy s malymi byty vice se opotrebovavaji, potrebuji vetsich nakladu vydrzovacich, jsouce huste obydleny, kdezto domy o velikych bytech, kde na velikem prostranstvi je soustredeno malo lidi, se znehodnocuji mene. Majiteli malych domu jsou zpravidla mali lide z vrstev strednich nebo delnickych, kdezto majitele domu velikych s byty velikymi nalezeji vrstvam zamoznym, burzoasnim, mestanskym. Ovsem zakon bylo nutno sdelati socialne, bylo nutno - jako kazdym zakonem - chraniti socialne slabe, najemce malych bytu. A to nebylo mozno vyjiti temto opravnenym tuzbam malych majitelu domu vstric do te miry, jak to bylo umozneno u majitelu bytu velikych. Bylo by spravedlive, kdyby zakonem byla vyresena tato otazka v te forme, ze by majitele velkych domu s velkymi byty percentuelne musili platiti vetsi cinzovni dan ve prospech fondu stavebniho. Spravedlnosti o socialnim citeni by takovy zakon ucinil zadost, ale efekt financni by neznamenal zadne plus z toho duvodu, ze by predpisovani a vysetrovani na bernich uradech, vyzadovalo vetsi naklady, nez by cinil vynos dane.

Dalsi veliky pokrok, ktery tento zakon prinasi, je, vazeny senate, zruseni najemnich uradu. Kdo, zvlaste ve velikych strediscich prumyslovych, mel prilezitost nebo byl nucen s temito najemnymi urady jednati, odnesl si vzdycky dojem, ze u techto najemnich uradu jednalo se jednostranne, ze nebylo dobre prihlizeno k spravedlnosti na obe strany. Obtize pusobilo take jejich obsazovani, bylo tezko ziskati pravniky, uredniky a prisedici, ponevadz funkce tyto byly cestne. Musime tedy vitati jako opravdu veliky pokrok, jestlize tyto najemni urady se predlozenou osnovou, zrusuji a jestlize na misto nich vsechny tyto spory vypadavajici z pomeru najemniho jsou prikazany na priste soudum prvni a druhe stolice.

Z rad lidi citicich socialne byl vznesen pozadavek, aby, bude-li jiz zvyseno najemne, necinilo se tak na prospech jednotlivcu, nybrz aby vytezek zvyseneho najemneho pripadl ve prospech fondu pro podporu stavebniho ruchu. Byla tu snaha, aby bydlici prispivali nebydlicim. Nebylo lehko tomuto pozadavku uciniti zadost a povazujeme za pokrok a uspech, jestlize z tohoto zvyseneho najemneho ma berni sprava k ucelum stavebniho ruchu odvadeti 30 milionu, aby tak bylo aspon castecne vypomahano k odstraneni tohoto velikeho socialniho zla, jakym je nedostatek bytu na vsech stranach.

Spory a vypovedi vznesene a projednavane u okresnich soudu, ktere o vecech vypovednich a sporech z najemnich smluv plynoucich rozhodovaly, nebudou do 30. dubna projednavany vsude vsechny, jestlize v pritomnem zakone neni prazadneho ustanoveni o tom, jak ma byti s temito smlouvami po 1. kvetnu nalozeno, plyne z toho zcela, urcite nazor zakonodarcuv, ze tyto vsechny spory, vypovedi a zaloby vznesene na okresni soudy, pokud nejsou a nebudou do 30,. dubna projednany, maji byti projednany podle zakona pritomneho a nikoliv podle zakona, ktery 30. dubnem vyprsel.

Slavny senate! Toto usneseni poslanecke snemovny o predloze zakona o ochrane najemniku dostalo se nam k projednani v posledni chvili a nemohli jsme proto pri nejlepsi vuli na nem niceho meniti jiz z toho duvodu, ze stala tu formalni prekazka, to jest nedostatek casu. Pro kazdou zmenu, kterou bychom zde ucinili, bylo by nutno vratiti usneseni poslanecke snemovne, ktera by do konce tohoto mesice jiz nemohla vraceny zakon projednati. Snad v klidnejsich dobach a vyvojem naseho parlamentarismu dospejeme k tomu, ze bude dan vzdy jisty casovy odstup pri takovych predlohach velikeho dosahu, ktere nam zmeny prvni snemovnou schvalenych osnov umozni.

Meniti na tomto zakone znamenalo by zpusobiti vacuum, ktere by melo nedozirne nasledky a mohlo by vyvolati zmatky, jichz dosah byl by jiste velmi neprijemny a velmi bolestny pro ty, koho by postihly.

Majitele domu pouzivali by v te dobe neobmezeneho panstvi nad svym majetkem a jejich postup proti najemnikum mohl by vyvolati hotovou revoluci.

Proto nezbyva nic jineho, nez abych podle usneseni socialne-politickeho vyboru doporucila slavnemu senatu, aby predlozene usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o ochrane najemniku schvalil ve zneni prijatem snemovnou poslancu.

Socialne-politickemu vyboru byla predlozena resoluce sen. Hladika a soudr., ve ktere se vlada vyzyva, aby predlozila Narodnimu shromazdeni navrh osnovy zakona, kterym by se zavadela dan k vybudovani bytu, odstupnovana podle velikosti bytu, duchodu a poctu deti najemnikovych, cili uzivatelu bytu, jejiz vynos bude odvaden obcim k vybudovani novych bytu. - Socialne-politicky vybor schvalil tuto resoluci a jest veci referenta vyboru rozpoctoveho, aby uvedl z jakych duvodu tato resoluce byla zamitnuta vyborem rozpoctovym. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu sen. Kousovi, jako referentu rozpoctoveho vyboru.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Rozpoctovy vybor zabyval se predlohou o ochrane najemniku se stanoviska financniho, totiz se zretelem k §u 32, jimz vlada pouzije vetsiho duchodu, jenz nastane zvysenim najemneho z vetsich bytu podle |u 9 a 10 na podporu stavebniho ruchu. Ponevadz obnos k tomuto ucelu venovany obnasi 30 mil. Kc a bude presahovati ocekavane zvyseni dane cinzovni, bude nutno jiz z duvodu rozpoctovych timto pridelem a opatrenim prislusnych polozek se zvlaste zabyvati.

Tak jako socialne-politicky vybor i vybor rozpoctovy byl by rad zabyval se osnovou zakona o ochrane najemniku delsi dobu, avsak, jak jiz rekla kol. sen. Ecksteinova, bylo nebezpeci, ze nastane vacuum a ze by majitele domu pouzili teto prazdnoty k vypovidani najemniku, coz by jiste vedlo k dusledkum nedozirnym.

Ze by obnos 30 mil. Kc, ktery jest v tomto zakone vyznacen, mohl zvlaste odpomoci bytove tisni, to jiste zadny z nas neveri. Dnes je bytova nouze jiste velika, pres to, ze stavi se u nas ve Velke Praze i na venkove v mestech nasi republiky, ale, pokud my jsme o teto otazce jen tak letmo ve vyboru rozpoctovem mluvili, bylo by potrebi nejmene jedne miliardy, aby se mohlo dukladne ke stavbam domu prikrociti a. pak snad teprve by se reklo, ze za nejake 2-3 roky tisen bytova by mohla trochu zmizeti.

Kol. sen. Ecksteinova ucinila zminku o resoluci, ktera byla prijata socialne-politickym vyborem a uvedla, ze vybor rozpoctovy vyslovil se hlasovanim proti teto resoluci. Chci jen kratce uvesti, ze tato resoluce nema zadne ceny prakticke, neni-li schopna vyvolati zakona.

Nam vsem jest znamo, ze obce mely pravo zabirat velke byty a z techto bytu pridelovat zase jednotlive pokoje nestastnikum a nestastnym rodinam, ktere jsou bez bytu. Lonskeho roku v poslanecke snemovne ucinen pokus, aby zakon o zabirani bytu byl prodlouzen. To se vsak nestalo. Kdyz rozpoctovy vybor hlasoval proti teto resoluci celkove, byl toho mineni, ze by nemecti kolegove misto resoluce meli se pokusit vypracovati a predloziti osnovu zakona, abychom vedeli jasne a urcite, co vlastne chteji, ponevadz touto resoluci se nemuze rozhodne zpusobit zadna naprava. Z toho duvodu prosim slavny senat, aby hlasoval proti teto resoluci, ktera byla prijata v socialne-politickem vyboru.

Na konec prosim, aby slavny senat predlohu prijal. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Navrhuji, aby celkova lhuta pro recniky byla stanovena na 2 hodiny.

Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.)

Nejsou. Navrh muj je schvalen.

Slovo udeluji p. sen. Hladikovi.

Sen. Hladik (nemecky): Slavny senate! Neni pochybnosti o tom, ze zakon dnes projednavany jest nesmirne dulezitym zakonem pro pracujici obyvatelstvo, ze zakon o ochrane najemniku ma velmi veliky socialni vyznam. Opetovne jiz v tomto dome bylo poukazovano na to, ze v dobe povalecne bytova nouze, predevsim v mestech prumyslovych, v prumyslovych strediscich stala se primo katastrofalni. Bylo opetovne poukazovano na to, ze ani vlada ani jini cinitele neucinili potrebnych pokusu, aby teto katastrofalni bytove nouzi predesli. Kdyz dne 8. dubna 1920 tehdejsi revolucni Narodni shromazdeni se usneslo o zakone na ochranu najemniku, byl zajiste postup myslenek tehdejsiho zakonodarneho sboru ten, ze predevsim jest nutno stranam, ktere jiz byt maji, tento byt zabezpeciti. Ovsem byl zakon o ochrane najemniku z dubna 1920 omezen lhutou a to do 31. prosince 1921. Jiz lonskeho roku se vyjednavalo v koalicnich stranach o tom, aby dosle ke sjednoceni o ustanovenich noveho zakona na ochranu najemniku. Ovsem nebylo lonskeho roku mozno dociliti potrebne dohody ve stranach koalicnich. Nebylo mozno, aby se koalicni strany sjednotily na urcitem planu, a proto doslo k usneseni z prosince lonskeho roku, aby stavajici zakon na ochranu najemniku prodlouzen byl do 30, dubna, tedy do pristi nedele. Bylo v tomto dome opetovne poukazovano na to, ze zakonite predlohy prichazeji v projednavam vzdy teprve v poslednim okamziku, a to plati take o osnove zakona, ktera nyni jest predmetem jednani, o zakone na ochranu najemniku. Teprve kratce pred uzavrenim jest nam mozno zabyvati se zakonem tak dulezitym, a neni tudiz mozno provesti zmeny, jez se jevi primo nezbytnymi, a prislusi senatu prave jen formalita, pristoupiti totiz k usneseni poslanecke snemovny. To jest postup, jenz primo jest na vysmech kazde parlamentarnich zvyklosti, i nezbyva nic jineho, nez-li take pri teto prilezitosti opetne protestovati proti takovymto narizenim a machinacim. Teprve dne 4. dubna byl tento zakon predlozen v poslanecke snemovne, dne 7. dubna byl schvalen.

V koalicnich stranach byly nesnaze pri tvoreni tohoto zakona o ochrane najemniku; jest to pochopitelno, ponevadz v koalici dluzno nejak v soulad uvesti zajmy, ktere proti sobe jsou primo v diametralnim rozporu. Dluzno jiz rici, ze socialisticke strany koalice pri teto prilezitosti prisly zkratka, kdezto obcanske strany jeji lepe dovedly chraniti zajmy mestacke, nezli dovedly socialisticke strany hajiti zajmy pracujiciho obyvatelstva, U mestackych stran jest jako proti vsem donucovacim opatrenim, jez se jevila nutnymi behem valky a po valce, patrna dosti znacna snaha, odstraniti vubec ochranu najemniku, snaha to, kterou nelze dosti odsouditi. Dluzno rici, ze ochrana najemniku nemuze byti drive zrusena, dokud na zacatku naznacena bytova nouze nebude konecne odstranena.

Mestactvo uvadi jakozto duvod pro zruseni ochrany najemniku, ze by tim zvelebena byla cinnost stavebni a ze nelze drive pomysleti na zahajeni pravidelne stavebni cinnosti; to jest argumentace uplne falesna. I kdyby po odstraneni ochrany najemniku zapocala stavebni cinnost, zjednany byly nove byty, co by nastalo? Jedine to, ze bychom sice meli vice bytu na vyber, ze by vsak pres to bylo tisice a tisice lidi, jimz by nebylo lze byt sobe opatriti, ponevadz by tyto byty zcela jednoduse byly prilis drahe, prave lak jak tomu jest pri dnesnim, kapitalistickem spolecenskem radu, ze mame tisice a tisice lidi, kteri chodi polonazi, ackoliv jest dostatek odevu, nebot tito lide nemohou si ho koupiti, ponevadz pracovni vydelek jest prilis nizky a ceny tohoto zbozi prilis vysoke, Zrusenim zakona o ochrane najemniku nebylo by vykonano absolutne niceho na odstraneni bytove nouze. Dluzno tudiz se vsim durazem jeste jednou poukazati na to - jeste jednou budiz tato pravda opetovana, ktera take zde ma sve opravneni - ze take pri stavbe bytu neni rozhodnou potreba, nybrz zisk pro mestactvo, pro kapitalisty. Tito budou staveti byty jen tehdy, budou-li moci z nove vystavenych bytu miti tomu odpovidajici zisk. Tedy nikoli odstraneni ochrany najemniku, nybrz jinych prostredku nutno uziti, aby odstranena byla katastrofalni nouze bytova.

Jest zajiste v Ceskoslovensku sto tisic lidi bez bytu, snad o neco vice anebo mene. Ale pokud mame statistiku z doby, kdy byly jeste bytove urady, bylo lze zjistiti, ze jsme meli na priklad v Liberci lonskeho roku 1766 stran bez bytu, v Usti 1500, v Teplicich 700, v Jablonci pres 500 atd. Jest zcela jasno, ze v prumyslovych mestech jest pocet lidi bez bytu a lidi, kteri hledaji byt, ve srovnani s jinymi castmi zeme mnohem vetsi. K tomu pristupuje jeste skutecnost, ze znacna cast tech, kdoz byt maji, umistena jest zpusobem, jejz primo nelze popsati, na pr. v prumyslovych mastech ve sklepich, v kolnach atd. Tito lide ve jmenovanych cifrach nejsou zapocteni, ponevadz jeste jakz takz jsou umisteni. Jaky vliv takoveto byty maji na zdravi dotycnych stran, to vylicovani mohu sobe zajiste usporiti.

Proti cemu se pri tomto zakone obracime, jest predevsim reakcionarska jeho tendence, ktera tim jest vyjadrena, ze v pritomnem okamziku se pristupuje k odbouravani zakona na ochranu najemniku. Jest jisto, ze se hospodarske pomery od valky, od prevratu naprosto nezmenily a jest nebezpecnym pocinanim v takovychto dobach pristupovati k odbouravani veci pro delnictvo tak dulezite, jakou jest ochrana najemniku. Proto nemuzeme se ztotoznovati s timto zakonem a budeme ovsem hlasovati proti nemu. Odbouravam ochrany najemniku jevi se v tomto zakone po vetsine tim, ze zakon umoznuje domacim panum zvysovati najemne od 1. srpna o 10%, v listopadu o dalsich 10% u bytu, ktere maji 2 pokoje a kuchyni, u bytu o vice pokojich dokonce o 20%. To jest reakcionarske ustanoveni zakona a bylo by byvalo lepe, kdyz jiz nebylo mozno predlozili ve srovnani se zakonem ze dne 8. dubna 1920 reformovany zakon na ochranu najemniku, dociliti sjednoceni v tom, aby alespon posavadni zakon o ochrane najemniku zustal v platnosti. Mimo to zpusobem dosti nebezpecnym, rozmnozuje se pocet duvodu, jez domacimu panu umoznuji vypovidati najemniky. Pro budoucnost budou pro majitele domu smerodatnymi duvody, jez otviraji dvere primo kazde libovuli. Co ma na priklad znamenati, stoji-li v zakone: >Potrebu je-li pronajimatel bytu nutne pro sve zenate nebo vdane deti, muze najemci byt vypovedeti<. Jiz lonskeho roku za platnosti stareho zakona, ucinili jsme v te pricine velmi smutne zkusenosti. Stalo se velmi casto, ze majitel domu prohlasil, ze potrebuje bytu pro dceru, ktera se chce provdati, ze z tohoto duvodu u okresniho soudu podal zalobu a ze pak tam, kde nebylo najemnich uradu, soudce konecne prece teto zadosti vyhovel. Budoucne vsak jeste vetsi merou bude se diti, ze domaci pani zcela jednoduse nejaky duvod pritahnou za vlasy, ze konecne nejaky duvod, smim-li se tak vyjadriti, budou fingovati, jen aby najemnika dostali z bytu. Jest zrejmo, ze to zase postihne predevsim najemniky hospodarsky co nejhure postavene. V socialne-politickem vyboru poukazal jeden pan kolega na to, ze tendence nasich pozmenovacich navrhu obsahuje vyrok, ze majitele domu jsou vesmes bohati lide a ze najemnici vesmes patri k chudsimu stavu. Tomu tak naprosto neni, jsme opacneho mineni, ze najemnici, kteri lepe jsou situovani, predem jiz tim se mohou zabezpeciti, ze domacimu panovi - a to jiz opetne se stalo a take dnes se stava - pod rukou nabidnou vetsi cinzi a ze proto vubec jim nehrozi nebezpeci, ze by od majitele domu obdrzeli vypoved, i kdyby bytu potreboval. Jinak se tomu ma ovsem s lidmi, jez dluzno oznaciti jakozto hospodarsky nejslabsi, s chudsimi vrstvami, jez nemohou sobe zabezpeciti a udrzeti byt zpusobem ne vzdycky primym. O tyto lidi pujde v prve rade, a ti budou ovsem pri prve prilezitosti, jez se jen nejak naskytne, vyhozeni na dlazbu. Mame tedy za to, ze jiz bylo potrebi, aby odpadly duvody, ktere zde v zakone jsou uvedeny a ktere vyjadreny jsou v bodech 5, 6, 8, 9 a 10, a aby jedine s veskerou jasnosti bylo najisto postaveno, z jakych duvodu muze nastati vypoved. K tomu jeste stoji v §u l v prvem odstavci >Svoleni k vypovedi budiz dano pouze z dulezitych duvodu<. Slovo >dulezity< jest ovsem pojem velice siroky; rozhodovati o tom, je-li duvod dulezity cili nic, ma podle ustanoveni noveho zakona okresni soud. Vime, ze se konecne muze stati, ze soudce povazuje dulezitym nektery duvod, jenz dulezitosti postrada. Bylo by tudiz byvalo praktictejsim, kdyby podle naseho navrhu misto slova >dulezitych< bylo dano slovo >nasledujicich< a kdyby potom tyto duvody byly byvaly uvedeny taxativne. Pak by nebylo mozno otevirati dvere libovuli. Podali jsme dale radu pozmenovacich navrhu, ktere ovsem v socialne-politickem vyboru byly zamitnuty; jsme si take jisti, ze tyto navrhy take v plenu budou miti tyz osud. Navrhy budou take zde zamitnuty, byt byly sebe lepsi, ponevadz koalicni strany jednoduse jsou zavazany prijmouti zakon tak, jak naproti byl prijat, jenz mimo to jest omezen lhutou do 30. dubna. Mezi temito navrhy jest jeden, aby totiz konecna lhuta zakona, na nemz se mame usnesti, nebyla stanovena 30. dubnem 1923, nybrz 31. prosincem 1924. Take tento navrh byl zamitnut a referentka kolegyne Ecksteinova poukazala na to, ze snad jeste pred uplynutim teto lhuty bude mozno opatriti lepsi zakon na ochranu najemniku, nez-li jest zakon dnesni. (Vykriky na levici.) My jsme jineho mineni, velevazeni, mame za to, nezli dojdeme k 30. dubnu 1923, kdy opetne nastane porada o zakonu na ochranu najemniku, vytvoren bude zakon jeste spatnejsi, a to bylo pro nas smerodatnym, abychom navrhli dobu platnosti do 31. prosince 1924. Podali jsme dale resolucni navrh, jehoz prvni cast obsahuje bytovou stavebni dan, odstupnovanou podle velikosti bytu, prijmu a poctu deti najemcovych. Vytezek teto dane ma byti prikazan obcim na stavbu novych bytu. Tento navrh byl, jak jiz referentka prohlasila, v socialne-politickem vyboru prijat, v rozpoctovem vyboru vsak zamitnut; v rozpoctovem vyboru zamitnut z toho duvodu, ponevadz zastupce financniho ministerstva poukazal na to, ze v pritomne dobe nelze pomysleti na zavadeni novych dani. Tento resolucni navrh obsahuje ovsem novou dan. Novou dan, jiz ma byti pouzito k uzitecnym ucelum. (Vykriky na levici.) Jsem presvedcen, ze kdyby se jednalo o to, zavesti nove dane k ucelum neproduktivnim, ze by se strany vetsiny tak neupejpaly. Ponevadz se vsak jedna o vec, ktera predevsim ma byti k dobru pracujicimu obyvatelstvu v tomto state, stavi se zastupce financniho ministerstva na stanovisko, ze nynejsi okamzik neni vhodny - to lze, jak jsme jiz pred delsi dobou cetli v novinach, odvoditi z usneseni koalicnich stran - aby se zavadely nove dane. Ale, velevazeni, mate-li vazny umysl odstraniti bytovou nouzi, jakym zpusobem to chcete uciniti? Stat byl jiz opetovne poukazan, aby poskytl patricne obnosy - nemluvim ani o tech 30 milionech korun, lapalii, kterou muzeme nazvati kapkou na rozzhavene zelezo, castka to, ktera nikdy nepostaci ani na primerene zmirneni bytove nouze, nerku-li na jeji odstraneni.