Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 111. schuze |

Schuze zahajena v 17 hodin 15 minut.

Predseda: Praaek.

Mistopredsedove: Kadlcak, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

113 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr. Dolansky, Udrlal; za ministerstvo socialni pece ministersky tajemnik dr. Rosenkranc a ministersky mistotajemnik dr. Grec.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. cafarovic, jeho zastupci dr. Bartouaek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, le jsem udelil dovolenou na dneani schuzi p. sen. dr. Naeglemu a pro tento tyden p. sen. Barthovi.

Navrhuji, aby byla udelena dovolena na dobu 14 dnu sen. Klofacovi.

Kdo souhlasi, nech> zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetaina. Radana dovolena jest udelena.

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr. cafarovic (cte):

Tisk 1298. Navrh sen. cachla, Sabaty a soudr. stran zmeny zakona ze dne 17. brezna 1918, cis. 82 Sb. z. a n., o prozatimni ochrane lesu.

Tisk 1295, Navrh sen. inl. Klimko a spol. na poskytnutie pomoci pohorelcom obci Slov. Raslavice, okres Bardiov, lupa caria.

Tisk 1297. Zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1296) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluluje ucinnost zakona z 21. prosince 1921, c. 482 Sb. z. a n., o podpore nezamestnanych.

Tisk 1298. Navrh sen. Polacha, A. Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr. ve pricine stabilisace mimoradnych politku statnich uredniku, jakol i na roven postaveni staropensistu s novopensisty.

Tisk 1299. Navrh sen. Lukeae a soudr. na stanoveni novych predpisu, ktere osoby mohou byti v oaetrovani v ustavech pro choromyslne.

Tisk 1300. Navrh sen. Lukeae a soudr. na stanoveni minimalniho poctu lactva pro normalni tridu verejnych obecnych akol vicetridnich, jakol i pro verejne akoly obcanske, kde jest jich v obci vice tehol vyucovaciho jazyka.

Zapisy o 108., 109. a 110. schuzi senatu Narodniho shromaldeni republiky Ceskoslovenske byly vyloleny v senatni kancelari podle §u 72 jedn, radu k nahlednuti.

Jelikol v stanovene lhute namitky proti nim podany nebyly, dlulno zapisy ty pokladati za spravne a daji se do tisku.

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1295. Navrh sen. inl. Klimko a spol. na poskytnutie pomoci pohorelcom obci Slov. Raslavice, okres Bardiov, lupa caria.

Tisk 1298. Navrh sen. Polacha, A Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr, ve pricine stabilisace mimoradnych politku statnich uredniku, jakol i na roven postaveni staropensistu s novopensisty.

Tisk 1299. Navrh sen. Lukeae a soudr. na stanoveni novych predpisu, ktere osoby mohou byti v oaetrovani v ustavech pro choromyslne.

Tisk 1300. Navrh sen. Lukeae a soudr. na stanoveni minimalniho poctu lactva pro normalni tridu verejnych obecnych akol vicetridnich, jakol i pro verejne akoly obcanske, kde jest jich v obci vice tehol vyucovaciho jazyka.

Predseda (zvoni): Prikrocime k projednavani denniho poradu, jehol prvnim bodem jest

1. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1296) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluluje ucinnost zakona ze dne 21. prosince 1921, cis, 482 Sb. z. a n., o podpore nezamestnanych. Tisk 1297.

(Zvoni): Prosim o klid!

Navrhuji, aby zalelitost tato byla projednana v celkove lhute dvou hodin.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, prosim, aby pozvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetaina. Muj navrh jest prijat.

Zpravodajem za vybor socialne-politicky jest p. sen. Jakubka, za vybor rozpoctovy p. sen. Havlena.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor socialne-politicky p. sen. Jakubkovi.

Zpravodaj sen. Jakubka: Slavny senate! Socialne-politicky vybor projednal navrh zakona, kterym se prodluluje zakon o podpore nezamestnanych ze dne 12. srpna 1921, cis. 322 Sb. z. a n., pozmeneny dne 21. prosince 1921, cis. 482 Sb. z. a n., na dobu, dokud nenabude ucinnosti zakon ze dne 19. cervence 1921, cis. 267 Sb. z. a n., o statnim prispevku k podpore vyplacene odborovymi organisacemi, nejdele vaak do konce roku 1922. To znamena, le do te doby musi odborove organisace se prizpusobiti tomuto zakonu, col bude pro ne velmi telka zatelkaci zkouaka.

Statni podpora nezamestnanym v roce 1921 obnaaela pres 100 milionu Kc. Odborove organisace za tutel dobu vyplatily pouze asi 20 milionu pri nejvetaim napeti svych sil. Znamena to, le podpora nezamestnanym podle toho rozpeti sil byla hodne menai. Vubec podpora podle systemu gentskeho znamena zhoraeni, ale zavede do vyplaceni podpor poradek.

Dnes poskytuji odborove organisace podpory od 20 korun do 50 korun tydne po dobu 5 al 10 tydnu v roce. Stat od 48 korun do 108 korun tydne po dobu pul roku, a proto nemohly odborove organisace prevziti v techto telkych dobach vyplaceni podpor, ponevadl statni prispevek ma obnaaeti tolik, kolik vyplaci odborove organisace.

Delnictvo pres to, le provadeni systemu gentskeho prinese pro neho zhoraeni,, pro prechodnou dobu nestavi se proti nemu, ponevadl ocekava od neho odstraneni urcitych nespravnosti, ktere pri poskytovani podpory nezamestnanym se deji. Tak sveho casu vydalo ministerstvo obelnik na politicke spravy, by povalovaly 60tilete delniky za prace neschopne a temto podpory odmitaly, col bylo uplne nespravne, ponevadl mame veliky pocet 60tiletych delniku uplne prace schopnych a tem se podpora odmita! Col take odporuje zakonu!

Dale odpira se podpora tem, co maji chaloupky, namnoze zadlulene, ktere temto neposkytuji ladne oblivy.

Dale odpira se podpora pro cele odbory, ktere pry netrpi krisi, jako typografove a jine a jine odbory.

Tyto nedostatky by proste pri gentskem systemu odpadly, ale dokud zakon nebude provaden, je nutno, by ministerstvo dalo zakonu provadecim narizenim takovy vyklad, by zakon provaden byl spravedlive.

Delnictvo lada v prve rade, aby mu byla poskytnuta prilelitost k praci, ponevadl je presvedceno, le obnosy venovane na podpory, kdyby byly obraceny ve prospech stavebniho ruchu, byly by lepe investovany, nelli v podpore v nezamestnani; a proto socialne-politicky vybor doporucuje k prijeti nejen osnovu o prodlouleni zakona o podpore nezamestnanych, ale take resoluci sen. Hrejsy, kterou se uklada vlade poskytnouti delnictvu prilelitost k praci.

Predseda: Preje si pan zpravodaj za vybor rozpoctovy slovo?

Zpravodaj sen. Havlena: Nikoliv!

Predseda: Neni tomu tak. Zahajuji debatu. K slovu jsou prihlaaeni pan sen. Heckera dr. Kovalik.

Sdeluji, le za ministerstvo socialni pece jsou pritomni pan ministersky tajemnik dr. Rosenkranc a pan ministersky mistotajemnik dr. Grec.

K slovu prichazi prvni recnik pan sen. Hecker.

Sen. Hecker (nemecky): Slavny senate!

Kdyl jsme ke konci lonskeho roku mluvili o prodlouleni platnosti zakona, ktery dnes mame pred sebou, hajili jsme jil tehdy stanovisko, le nasledkem cele mezinarodni hospodarske situace nezamestnanost se jeate zhorai. Poukazovali jsme tehdy na nepostacitelnost nynejai podpory v nezamestnanosti. Ceho jsme se tehdy obavali, skutecne take nastalo: nezamestnanost se v techto poslednich 4 mesicich nejen zdvojnasobila, nybrl vzrostla trojnasob anebo dokonce ctvernasob. Jestlile vlada svymi statistickymi cislicemi oznamuje, le pocet nezamestnanych v poslednich 3 mesicich stoupl ze 13,000 na 50.000, nutno pri tom miti na zreteli, le udaje vlady ani priblilne neobsahuji veakery pocet nezamestnanych, ponevadl vlada pocita jen ty nezamestnane, kterym se od statu dostava podpory. Ve skutecnosti jest pocet nezamestnanych mnohem vyaai. Jest zvlaatnim zjevem, le cim vice vzrusta nezamestnanost, to jest cim vice bida a nouze se airi mezi delnictvem, tim vice vzrusta aikanovani nezamestnanych se strany vladni a podrizenych ji uradu. Prednaaime-li u ministerstva socialni pece stilnosti, le zakon jest faleane vykladan, pak se nam tam prohlasi: Ano, to jsou opatreni podrizeneho uradu, okresniho hejtmanstvi, Prijdeme-li na okresni hejtmanstvi, pak nam toto zase ukale pokyny ministerstva socialni pece, dle kterych pry jest narizeno uciniti ta neb ona opatreni v neprospech nezamestnanych. Mluvim zde hlavne o mladistvych delnicich. Re se cini pokusy vyraditi mladistve delniky vubec z veakere pece o nezamestnane, nema ladneho duvodu, ponevadl dnes mame veliky pocet mladistvych delniku, kteri predstavuji vlastni livitele rodin. Mame celou radu pripadu. Chci uvesti jen jeden. Rena 68 roku stara ma v tovarne jeate jakesi zamestnani, podnikatel ji ponechava jaksi z milosti, ma mzdu zmenaenou, ponevadl praci nemule jil zastavati tak, jako normalni delnik. Tato 68 leta lena ma dve dospele deti, ktere u ni bydli. Dceru, 22 let starou a syna, 28 let stareho. Tito byli zamitnuti s podporou v nezamestnanosti, ponevadl pry matka dle zakona predstavuje livitelku rodiny.

Domnivam se, le vyklada-li se zakon takovymto zpusobem, le pak vubec neni reci o ochrane nezamestnanych. K nezamestnanym samotnym vaak nyni pristupuje jeate velike mnolstvi delniku po kratkou dobu zamestnavanych, Udava-li vlada 50,000 nezamestnanych, pak je jich 100,000, K tomu vaak jeate pristupuje, le ve velkem prumyslu dve tretiny vaech zamestnanych delniku jsou delnici po kratkou dobu zamestnani, kteri pracuji dva, tri, ctyri, nejvya pet dni v tydnu a pro nel v zakone niceno neni stanoveno. Pouze v textilnim prumyslu jest ucineno opatreni, le podnikatele vyplaceji podporu v nezamestnanosti a. cast techto nakladu kryji z vlastniho, stat potom uhrazuje zbytek. Mame nyni statisice takovychto delniku, po kratkou dobu zamestnavanych. Pracuji-li plne, maji sotva tolik, aby uhajili holy livot. Nyni pracuji jen dva, tri, ctyri anebo nejvya pet dnu, jsou nasledkem toho zkraceni na mzde a pro ne neni v zakone niceho stanoveno. Tu treba konecne jednou rici: zde se jedna o stav, jenl udrluje hospodarsky stat alespon stejnou merou jako kaldy jiny stav. Horlime pravem nad tim, le statnim urednikum a ucitelum zkraceny byly platy, jsme mravne rozhorceni, jestlile nejaka obec nebo nektery okres jest poakozen livelni pohromou, nemuleme-li priloliti ruce k dilu, abychom temto trpicim pomohli. A prece se pomaha, pokud nejde o velike massy lidu anebo jedna-li se o mistni nehody, Jedna-li se vaak o desetitisice nejvetaich ubolaku, tu musime sem prijiti kaldeho ctvrt roku a jeate hajiti a zastupovati ten troaek, jenl se zde poskytuje. Ovaem, mame prece take strany, budou zastoupeny take v tomto dome, ponevadl prece take jsou zastoupeny naproti v poslanecke snemovne, ktere vubec prohlaauji, le podpora v nezamestnanosti ma byti zastavena. A byli to prave agrarni zastupcove v poslanecke snemovne, kteri se vaemi prostredky pokouaeli o to, aby podpory v nezamestnanosti byly zastaveny. V souvislosti s tim bylo take poukazovano na to, le podpory v nezamestnanosti prispivaji k demoralisaci nezamestnanych, kteri si zvykaji lenoaeni, le nechteji vice pracovati atd. Zkuste to prece jednou a vezmete temto nejvetaim ubolakum take jeate tech nekolik lebrackych korun, jel dostavaji a podivejte se, kde pak zustane moralka. Pak z nich ucinite uplne zlocince, budou musit se stati zlocinci, nebo> nouze lelezo lame, to jest stare prislovi,.Ale my vime, proc prave oni panove z agrarni strany se o to pokouaeji. Domnivaji se, le kdyl nezamestnani budou zcela ponechani svemu osudu, le potom snad budou nuceni vysilati pokud molno lacine sily pracovni. To vaak jest jinou veci. Predstavte si jen jednou: poladuje se, aby nezamestnany za vaech okolnosti musi prijmouti kaldou praci, poladuje se, aby mohl byti pribiran take k nejtelaim pracim. Vezmete nyni textilniho delnika, ktery od sveho mladi necinil nic jineho, nelli le pracoval s jemnymi nitkami, a postavte tohoto cloveka k nejake telke praci, a uvidite, le predevaim nedovede niceho vykonati, a vrati-li se potom ke svemu povolani, le pak nebude jil schopen sve povolani tak vykonavati, jak toho podnikatel od neho lada. Jdete do Nemecka, tam take pri stanoveni podpor v nezamestnanosti prohlasili, le delniku, kteri dle svych telesnych disposic sami o sobe nejsou pro telkou praci, k takovymto pracem nema byti poulivano, ponevadl tim stali by se neschopnymi pro sve povolani, jelto by pozbyli sve zrucnosti a jelto na druhe strane take fysicky by nebyli schopni tyto prace vykonavati. Objevuje se tu nyni jiny zjev, a tu chtel bych poukazati na toto: mluvi se nyni velmi mnoho o snilovani mzdy, pry k tomu ucelu, aby pomoleno bylo konkurencni schopnosti prumyslu a aby tim zmenaena byla nezamestnanost. To mne pripada zrovna tak, jako kdysi to, co se nam vldy rikalo o vojenskem zbrojeni. Kdyl jsme byli proti zbrojeni, rikalo se nam vldy, le musime zbrojiti, abychom udrleli mir. Jak tomu bylo, jak priklad svetove valky ukazuje, nepotrebuji blile rozvadeti. Prave tak jest tomu se snilovanim mzdy. Snilujeme mzdy, abychom mohli konkurovati, a prirozene ucini pak ostatni staty prave tak, takle nastane pouze svetove snileni mzdy, anil by z toho vyplynula nejaka schopnost konkurovati. Nebo> jestlile vaechno sniluje mzdy, a priklad nam ukazuje, le se tak deje vaude, pak ani toto snileni mzdy nema vlivu na konkurencni schopnost, nehlede k tomu, le dnes mzda nestoji k vyrobnim nakladum v tom pomeru, jak se casto tvrdi. K tomu jeate pristupuje, le jest nyni vaeobecna snaha po prodlouleni pracovni doby. Take tim domnivame se, le privodime konkurencni schopnost a le zabranime nezamestnanosti. Mam za to, le jestlile v Anglii, v Americe, ve cvycarsku, v Nemecku a take u nas pracovni doba bude prodloulena, le nezamestnanosti jeate vice pribude a le nepribude pri delai dobe pracovni na vykonnosti, jak se domnivate. Nebo> pak meli bychom treba snad pro polovinu delnictva jen deset al dvanact hodin, kdelto druha polovina musila by byti bez zamestnani.

Neni nam ladnym tajemstvim, a vy vaichni prece vite, le puvod vaech obchodnich krisi, jakel take zde mame, jakych jsme se dolili pred valkou a jake po valce mame neustale, leli v kapitalistickem systemu. A my vime, le tato nezamestnanost a tyto krise prestanou jen tehdy, kdyl tento system zmizi. My tedy mame za to, le v dobe, kdy vetaine obyvatelstva nedostava se nejnutnejaiho, kdy delnictvo bydli v bytech, litere jil nelze nazvati lidskymi, kdy se nestavi proto, ponevadl to neni v zajmu kapitalu, kdy nasledkem krise v textilnim prumyslu tisice delniku jest bez zamestnani, kdy pobihaji po svete statisice lidi, jiml se nedostava nejnutnejaiho odevu, my vime, le vinu na vaem tomto zlu ma kapitalisticky system, i musi byti naai snahou tyto veci co molna nejrychleji ukonciti. K tomu jeate pristupuje, le ve state, ve kterem lijeme, leccos by mohlo byti jinak, kdybychom byli pestovali jinou politiku, kdybychom v obchodne - politickych otazkach predem byli zaujali jine stanovisko. Jestlile ale potom jeate ministr, jenl ve state ma pecovati o obchod, jako naa ministr obchodu, na jiste poladavky podnikatelu prohlasi: >Pak zavrete tovarny<, jestlile takoveho neco se stane s autoritativni strany, pak prece vime, le tu je leccos shnileho.

Pri teto prilelitosti dovolte mi, abych se jeate o necem zminil. Pokalde, kdykoli pana ministra socialni pece interpelujeme, aby provedl tu neb onu ulevu pro nezamestnane, vldycky se rekne: >Mam jen 75 milionu, a s temi musim cely rok vystaciti!< Zjistili jsme predealy tyden naaim soudruhem dr. Hellerem, le pri anglicke vypujcce jsme priali vlastne o 250 milionu tim, le jsme misto 100 obdrleli pouze 90. Kdybychom byli - a to nelze dosti casto opakovati - kdybychom byli doma ziskali si duvery obyvatelstva zaplacenim valecnych pujcek atd., pak byli bychom tuto vypujcku obdrleli doma, a kdyby se bylo poulilo techto 250 milionu korun, jichl by se bylo takto usporilo, pro nezamestnane, bylo by se tim zmirnilo mnoho bidy a nouze. Proto mame za to, le snilovani mzdy, prodlulovani doby pracovni, vaechny tyto veci niceho nepomohou. Zde musi cela hospodarska politika byti postavena na jine zaklady. Pokud vaak tomu tak neni, ma delnictvo pravo, ladati od statu a spolecnosti, aby pro livobyti obdrlelo tolik, co pro livot potrebuje. Myslim, le podan byl resolucni navrh - alespon byla o tom rec v socialne-politickem vyboru - aby vlada regulacemi rek, melioracnimi stavbami celila nezamestnanosti. Jsme srozumeni, jen chteli bychom jeate jednou opakovati, le se velice ohrazujeme proti tomu, aby snad textilni delnik z Liberce byl nucen k praci na venkove, kterou telesne nemule konati a ktera take, jak jsem jil rekl, jest uplne cizi, delnikovu povolani. Jsme srozumeni s tim, aby podnikany byly nouzove stavby. Radame dokonce, aby se tak stalo. Predevaim vaak bude potrebi odstraniti nedostatek bytu. Vime, le stavebni pujcka jako vaechny ostatni pujcky nemela ladouciho vysledku z duvodu jil casto uvedenych. Radame predevaim stavbu bytu, aby tim velika cast nezamestnanych byla zaopatrena.

Budeme hlasovati pro zakon, trebas ma tolik nedostatku. Jen proti tomu - a lituji, le pan ministr socialni pece zde neni - chceme se prisne ohraditi, aby snad - zakon, ktery mame pred sebou, prodluluje se do noveho roku 1923 - mezi tou dobou pres hlavy odborovych organisaci nebyl zaveden zakon o nezamestnanosti dle gentskeho systemu, o kterem se stalo usneseni v cervnu minuleho roku. Prohlaaovali jsme vldy, le forma podpory dle gentskeho systemu jest pro normalni doby. Nyni jsme jeate dale nel kdy jindy vzdaleni od toho, abychom meli normalni hospodarstvi. Kdybyste v takovemto okamliku provadeli zakon, pokud se jedna o podporu ve smyslu gentskeho systemu, zhoraili byste velmi znacne to malo, co se dnes jeate deje pro nezamestnane. Nyni mule se stati, le rodina obdrli podporu v nezamestnanosti 16 al 18 korun denne. Dle gentskeho systemu vaak, jenl jest vybudovan na podpore se strany odborovych organisaci, bylo by to alespon pro dozirnou dobu nemolnym, a proto bylo by to zhoraenim jak co do casu tak take co do vyae podpory.

Dale bychom ministru pro socialni peci pro dobu, kdy tento zakon jeate plati, doporucili, aby podrizene urady dostaly rozkaz, aby pri aetreni nejednaly dale tak, jak to dnes vetainou jest zvykem. V ruznych okresech projednava se to ruzne. Ve mnohych okresech byva ten, kdo nevine upadl v nezamestnanost, podroben jednani, ktere jil nelze vice nazvati sluanym, le totil, kdyl nezamestnany jil sam vyplnil dotaznik a tento dotaznik byl potvrzen duverniky podniku, podnikatelem, ba obci, prijde do domu zvlaate jeate cetnik, aby vyaetril, zda-li take vaechno souhlasi, zda-li snad ti, kdol maji dostati tech par korun, nemaji nejakeho pribuzneho, jenl snad ma sporitelni knilku s nekolika sty korunami anebo starou boudu na spadnuti. Stalo se, le se reklo, tvuj dedecek, tvuj bratr, tva sestra, kteri maji samostatnou rodinu, maji ten neb onen majetek, nasledkem toho obra> se na ne. Radame, aby toto aetreni pokud molno konalo se tak, jak to veci odpovida. Pak jeate to dlouhe cekani. Delnik pracoval od ctvrt, od pul roku tri, ctyri dny a nyni jest zcela, bez zamestnani. Nyni trva aetreni 3, 4, 5 nedel. Nelli nezamestnany obdrli svoji prvni podporu, nelli obdrli prvnich nekolik korun, uplyne nezridka jeden, al dva mesice. Co vaak ma tento clovek ciniti mezi tim, nelli obdrli prvnich par krejcaru? (Sen. Jarolim [nemecky]: Je mu volno, aby se mezi tim obesil!)

Pak jeate jina vec. Jestlile vlada pokud se tyce doby a vyberu nezamestnanych postupuje s takovou presnosti, bylo by ji dati dobrou radu, aby take jednou podnikatele upozornila na jejich zakonite povinnosti. Mame zakon o sprostredkovani prace. Jdete na venek - a v Praze nebude tomu o mnoho jinak - kolik jest zamestnavatelu, kteri se drli zakonem stanoveneho sprostredkovani prace? Prijimaji, propouateji, koho chteji. Prikaleme-li jim nekoho sprostredkovatelnou prace, prohlaauji, le ho nelze potrebovati, le neni ve svem oboru takovy, jakeho potrebuji, takle se stava, le za jistych okolnosti delnik jest odsouzen byti mnohem dele bez zamestnani, jen z toho duvodu, ponevadl podnikatel neaetri zakonitych ustanoveni o sprostredkovani prace. Tu bylo by jil potrebi, aby take zde vlada vykonavala trochu vice natlaku.

Jina vec. Tri nebo ctyri mesice, jen mimo parlament, byl veden boj o to, co ma byti se saisonnimi delniky. Jsou to take delnici. Mame velike kategorie delniku, kteri najednou jsou bez zamestnani. Bylo molno provesti to pro stavebni delniky na 6 nedel. Doba aesti nedel uplynula koncem brezna. Prodloulenim platnosti zakona, jel nyni provadite, jsou take ti nyni bez pomoci, jsou-li bez zamestnani. Take zde radili bychom ministerstvu socialni pece, aby jednalo pokud molno liberalne.

Jestlile shledavame tak maly zajem pres vaechny tyto nedostatky, pres to, le dnes tak velike massy delnictva, ktere jdou ne do desetitisicu, nybrl do statisicu, se nalezaji v nejtelai bide, pak jest to tim vice povinnosti vaech uznalych lidi a povinnosti zakonodarcu, aby co nejvice vykonali, pokud jde o zlepaeni hospodarskeho livota, pokud jde o odpomoc, aby vaak take nezaujimali malicherneho stanoviska pokud jde o podporu techto lidi, kteri nevinne upadli do bidy. Hlasujeme-li pres to pro tento zakon, pak cinime tak jen z toho duvodu, ponevadl nemuleme na sebe vziti odpovednost za to, aby se snad pro tyto lidi neudelalo vubec niceho. Jak jsme se jil kratce zminil, jest prece snahou jiste casti mea>ackych stran, zastaviti vubec podpory v nezamestnanosti, aby se pak s temito nea>astniky mohlo ciniti, co je libo. Budeme proto hlasovati pro tento navrh, doufame vaak, le vlada bude tento zakon vykladati liberalne, le alespon to, co tento zakon delnikovi poskytuje, nebude mu tak uskocnym zpusobem brano, jak se to dodnes vetainou deje. Mladistvym, dale osobam, ktere maji maly majetek, ktere maji trochu majetne pribuzne, vaem temto osobam pokouaeji se nyni odejmouti podporu. Doufame tedy, le alespon bude aetreno zakona a le nejchudai z chudych nebudou jeate o to malo pripraveni. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Slovo udeluji sen, dr. Kovalikovi.

Sen. dr. Kovalik: Slavny senat! Aj naaa strana uznava potrebu podpory nezamestnanych, ale nemole schvauova> postupovanie vlady v tom ohuade, le z tejto podpory na Slovensko tak malo sa dostava.

Dovolim si to cislicami dokaza>. Ako som sa dovedieu, v januari dostali podporu v nezamestnani spolu 21.000 Kc. Z tychto v Cechach 17.000 Kc, na Morave 3000 Kc a na Slovensku 1000 Kc. To je tedy nepomerne malo pre Slovensko. Nezamestnanos> javi sa na celom svete, jak je vaeobecne znamo, V naaej republike odhada sa pocet nezamestnanych asi na ¹/₂ milionu.

Ja chcem hovori> len o nezamestnanosti na Slovensku a tu zdorazni> musim, le by pocet nezamestnanych na Slovensku mohol byt a mnoho menai, keby vlada vacaiu pozornos> venovala priemyslu slovenskemu, ktory sa zanedbava, keby vlada podporovala priemysel a podniky slovenske a keby viac dobroprajnosti preukazala voci nim. Facta loquuntur! Skutky hovoria! Pre to datami chcem dokaza> to, le opravdu zanedbava sa priemysel na Slovensku, le mohlo by sa celi> poctu nezamestnanych. Chcem to dokaza> nekoukymi pripadmi a poukaza> na to, ako by vlada mohla odpomoct nezamestnanosti na Slovensku.

Ministerstvo narodnej obrany vypisalo subeh na dodanie 40.000 parov topankov, obuvi a 8000 parov ciliem pre vojsko. Svojho casu prosil som pana ministra narodnej obrany, aby pri dodavkach atatnych zreteu bral na priemyslnikov slovenskych. Pan minister to prisuubil. Pri terajaom subehu sucastnili sa i slovenski priemyselnici, obuvnici., zo Riliny, z Rajca, z Povalskej Bystrice. Su to tedy vaetko slovenski priemyselnici. Podali offerty, ponevac vaak cena, v tychto offertoch urcena, bola vyaaia - bola drlana asi podua lonskych cien - a ponevac ine offerty bolo o mnoho uavnejaie, ministerstvo nemohlo vyhove> tymto offertom, ktore boly aj odmietnute. Musime tu ohuad bra> na to, le naai slovenski priemyselnici nie su eate na touko orientovani o cenach a podmienkach pri offertoch potrebnych. Preto, ked s jednej strany musim naaich slovenskych priemyselnikov upozorni> na to, aby zadrlali podmienky offertne, s druhej strany vaak najdoraznejaie znova a znova u ministerstva narodnej obrany som sa zastaval za to, aby pri tom vaetkom slovenskym priemyselnikom zadavane boly statne dodavky. Pan minister to prisuubil a ocakavame, le suub zadrli a le bude vyplnene to, co sme ocakavali. Hovorim teraz o menaom priemyslu, prejdem potom na vacai priemysel a vacaie podniky a tovarny.