Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 110. schuze |

Schuze zahajena v 11 hodin 20 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

111 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Habrman, Aug. Novak, Stanek, dr Srobar; president nejvyssiho ucetniho kontrolniho tiradu dr Korner.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal,

Predseda: Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Ferd. Jiraskovi, sen. Sperovi a sen. Filipinskemu.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1294. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny Narodniho shromazdeni, tykajicim se vladniho navrhu zakona, kterym se zmocnuje ministr financi, aby sjednal vypujcky take v cizi mene (tisk 1290).

Tisk 1296. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3436), kterym se prodluzuje ucinnost zakona, z 21. prosince 1921, c. 482 Sb. z. a n. o podpore nezamestnanych (tisk 3458).

vyboru rozpoctovemu a zahranicnimu:

Tisk 1291. Vladni navrh zakona o uprave osvobozeni osob exterritorialnich od statnich a jinych verejnych dani a davek.

Predseda: K zadosti vlady ma byti o navrhu tomto podana zprava ve lhute nejkratsi.

Jsou namitky? (Nebyly).

Neni jich, lhuta je prijata.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1292, Vladni navrh zakona, kterym se Hlavni puncovni urad v Praze podrizuje ministerstvu verejnych praci;

vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1293. Vladni navrh zakona o razbe dalsich drobnych minci.

Predseda: K zadosti vlady ma byti o navrhu tomto podana zprava ve lhute 14ti denni.

Jsou proti teto lhute namitky? (Nebyly.) Nejsou, lhuta je prijata.

Prikrocime k projednavani denniho poradu. Prvnim bodem jest

l. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se zmocnuje ministr financi k uzavreni vypujcek take v cizi mene. Tisk 1294.

Navrhuji, aby byla stanovena k projednani celkova lhuta tri hodiny.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh jest prijat, budu se dle toho riditi.

Udeluji slovo zpravodaji panu sen. dr Horackovi.

Zpravodaj sen. dr Horacek: Slavny senate! Neni pochybnosti, ze nejlepe je na lom ten, kdo neni nikomu nic dluzen a kdo nemusi delat zadne dluhy vubec. To plati nejen o jednotlivci, plati to zajiste i o statech, a ja proto pro svou osobu nemohu sdileti nejakeho zvlastniho radostneho nadseni, kdyz snad na kursovnich listech cizozemskych burs se objevime jakozto mezinarodni dluznici. Ale ovsem je znamo, ze v dnesnim hospodarskem zivote ani staty neobejdou se bez uveru, nebot je to docela prirozeno, ze uhrada potreb mimoradnych nemuze byti hrazena prijmy radnymi, totiz danemi, nybrz prijmy mimoradnymi; a nejdulezitejsim takovym mimoradnym prijmem jest ovsem dnes uver statni.

Nicmene musime prece jenom rozeznavati pri statnich vypujckach mezi vypujckami domacimi a zahranicnimi, a to zejmena proto, ze vypujcky zahranicni maji vzdy do sebe cosi povazliveho. Jednak po te strance, ze znamenaji prece jenom odvislost celeho domaciho narodniho hospodarstvi od ciziho kapitalu, tedy odvislost v prvni rade hospodarskou, ale v druhe rade i odvislost politickou. A za druhe, ze takovy uver cizozemsky ma za nasledek, ze pravidelne pak musi uroky, ktere se plati cizim veritelum, odplyvat kazdorocne ze zeme, a tim ovsem, zhorsuji nasi mezinarodni platebni bilanci. To je jiste passivum, ktere pak zhorsuje tuto bilanci. Proto bylo by tedy dat prednost v kazdem pripade uveru domacimu. Hned po prevratu vypisovali jsme prvni vypujcku svobody a tu jsme snad udelali tenkrate chybu, ze jsme ji limitovali jen na vysi pul miliardy. Kdybychom tenkrate vypsali vypujcku neomezene, mozna, ze by se nam seslo nekolik miliard a tylo miliardy byly by nam Kyvaly v budoucnosti dobre, (Sen. Lippert [nemecky]: Kdyby byly valecne pujcky splaceny, mohli byste obdrzeti penize i nyni!) Neni to tak jiste, prosim. Ale ty pozdejsi nase vypujcky se uz nesetkaly s takovym nadsenim a uspechem a nastalo jakesi upeti domaciho kapitalu naproti statu. Ja se dobre pamatuji, kdyz jsem byl ministrem financi, jak trapne to na mne pusobilo, kdyz jsem v srpnu 1919 vypsal druhou vypujcku statni a videl jsem, s jakou liknavosti se ta vypujcka subskribuje, kdezto na emise akcii ruznych spolecnosti byly primo fronty a lide se o ne takrka drali. A muzeme ten ukaz stale jeste nyni pozorovat, ze je tu jisty, rekl bych, ne dosti duverny a pratelsky pomer mezi domacim kapitalem a statem, ze je tu jista neduvera. Snad priciny teto neduvery jsou na obou stranach, jak na strane kapitalu, tak snad i na strane vlady, ne snad vzdycky vsechny kroky nasi financni politiky byly takove, aby tu duveru obecenstva a soukromeho - kapitalu dovedly upevnit a sjednat takovy pomer, jaky by zde mel byt. My tedy jsme dnes pohrichu odkazani na uver cizozemsky. Ale take takovy uver cizozemsky neni zadnym nestestim. Zalezi ovsem na ucelu a na podminkach, za jakych uver cizozemsky jest sjednavan. Jestlize ten uver je ryze produkcni, jestlize stat, tak jako soukromnik vypujci si z ciziny penize, plati za ne treba 10% uroku a vydela s nimi 15%, pak jiste je v tom prospech. A tu ovsem musime zkoumat, k jakemu ucelu uver, o ktery nyni jde, t. j. tech 10 milionu liber anglickych sterlinku, vlastne slouzi.

My, vazeni panove, si vypujcujeme 10 milionu liber dle prepocitaciho kursu 250 Kc za l libru. Tedy to znamena asi pul treti miliardy, t. j. 2.500 milionu. My nedostaneme ale tech celych 10 milionu liber, nybrz dostaneme je v prepocitacim kursu 90, Tu jen mimochodem podotykam, ze to, co bylo psano o tak zvanem emisnim kursu 95, se nas netyka, to se tyka subskribentu, kteri budou vypujcku v Anglii subskribovat. Nam bude vyplaceno jenom asi 90%, jak nam sdelil pan ministr financi, po srazce vsech ruznych provisi a vyloh. Tedy to by znamenalo jenom 9 milionu liber a v nasich korunach 2.250 milionu, ktere nam maji byt vyplaceny ve lhutach. Ale z teto castky jeste prijde k srazeni to, co jsme dluzni v Anglii za mouku, kterou nam kdysi dodali, a to jsou 2 miliony liber sterlinku, tedy celkem 500 milionu, takze zbude vlastne jenom 7 milionu liber sterlinku v hodnote 1.750,000.000 Kc, Tedy my vidime, ze cela ta vypujcka vlastne neslouzi k produktivnim ucelum, ponevadz jsme vlastne 2 miliony liber sterlinku jiz snedli z teto vypujcky. To, co zbyva, ma slouziti predevsim k investicim. Pokud tyto investice podle naseho investicniho programu jsou skutecne produktivni, cili nic, jest zase dalsi otazka, nebot jsou tam, jak znamo, jiste investice, kterym nemuzeme priznati povahy prime produktivnosti. Z techto 1.750,000.000 Kc podle sdeleni pana ministra financi neco bylo jiz napred vydano z beznych vydaju, ackoliv puvodne, jak znamo, kdyz jsme investicni rozpocet schvalovali, bylo nam slibovano, ze investice nebudou nikdy drive provadeny, dokud nebudeme miti uveru na ne. Ale na druhe strane treba uznati, ze jsme nemohli s temito investicemi cekati a ze tyto investice na nas hospodarsky zivot dobre pusobily, Tedy to, co bylo jiz vydano, to je obnos podle pana ministra financi asi 500,000.000 Kc, ktere musi byti nyni refundovany statni pokladne, takze by zbyvalo jeste asi 1.250 milionu Kc, ktere maji byti vynalozeny na investice pristi. Ovsem, v tech 1.250 milionech Kc je zase zahrnuta jista kvota vypujcky, jiz poskytneme republice Rakouske a ktera obnasi 500 milionu Kc, ale ktera castecne ma byti hrazena ve zbozi a jenom castecne hotove. Tak se to ma asi s pouzitim teto zapujcky. Vidime, ze to neni ryze produktivni ucel, ale jiste castky musili jsme ovsem take upotrebiti k ucelum spotrebnim.

Pokud se tyka podminek teto vypujcky, jest vseobecne znamo, ze tyto podminky nejsou nikterak lehke. Predne, my nedostaneme celou vypujcku, nybrz, jak jsem rekl, jenom ⁹/₁₀, tedy 10% nam vubec nebude vyplaceno a za druhe lato vypujcka bude zurocena 8%, tedy urokova mira, ktera je jiste dosti vysoka. Vime, ze nase domaci vypujcky vydavame nyni na 6% a kdyz se pri teto cizi zapujcce vezme pri-pocitaci kurs, tedy to vyskoci skoro na 9%. Vedle toho jedno procento umorovani, takze zapujcka ma byti splacena v 25 letech, pri cemz ovsem je vyhrazeno, ze muze byti splacena i drive, po 10ti letech, po pripade konvertovana.

Konecne je v podminkach jeste jedno ustanoveni, ktere nema ani tak vyznamu tiziveho po strance hospodarske, jako spise po te strance, rekl bych, prestize nasi, a to je to ustanoveni, ze za spravne zuroceni a splaceni teto zapujcky musime dati do zastavy nektere sve statni prijmy a mysli se tu zejmena na prijmy celni a na monopol tabakovy. (Sen. Maruscak: V nejblizsi dobe bude cela republika zastavena Anglii! Veselost.) To je ovsem jista podminka, ktera nam je velmi neprijemna, ale na konec musime se s ni smiriti vzhledem k tomu, ze skutecne dnes na mezinarodnim trhu statum mensim a mladym, ano i statum starym a velikym, jako na priklad Japonsko, se za jinych podminek zapujcky neposkytuji a musime se snaziti, abychom svym zavazkum dostali, aby toto ustanoveni nestalo se nijak tizive praktickym. Co se tyce ostatnich podminek teto zapujcky, neobsahuji nic zvlastniho, zejmena pokud se tyka osvobozeni danovych a poplatkovych uroku teto zapujcky a pokud se tyka placeni cla touto zapujckou, jejimi kupony a jejimi titry.

Po formalni strance by vlastne celeho tohoto dnesniho zmocneni nebylo ani ustavne zapotrebi z toho duvodu, ponevadz ministr financi jest jiz zmocnen k uzavirani vypujcek at domacich nebo zahranicnich, a to jednak financnim zakonem z 19. prosince 1921 a jednak zvlastnim zakonem ze dne 12, srpna 1921, cis. 308 Sb. z. a n., kde toto zmocneni generelne, vseobecne jest mu jiz dano a dnesni nase usneseni ma jen ten ucel, abychom vyhoveli vyslovnemu prani tech bankovnich kruhu anglickych, ktere si jeste vyslovne preji, aby zvlaste pro tuto zapujcku bylo takove zmocneni cestou zakonodarnou udeleno.

Rozpoctovy vybor ve vcerejsi sve schuzi jednal o tomto zakone, jak byl usnesen v poslanecke snemovne. Uznaval ruzne jeho tvrdosti a vady, a do jiste miry by byval mohl snad souhlasiti s nekterymi zmenovacimi navrhy, ktere zejmena byly dany se strany nemecke. Ale na konec prece jen dospel presvedceni, ze tyto zmenovaci navrhy nejsou tak podstatne, abychom mohli riskovati nejake usneseni, ktere by se nesrovnavalo s usnesenim poslanecke snemovny, cimz cela tato zalezitost by musela se zase vratiti, ponevadz, jak znamo, v takovych vecech kazde otaleni je spojeno s jistym nebezpecim a mohlo by snad vesti ku zmaru cele vypujcky. Proto vetsina rozpoctoveho vyboru usnesla se prijati tento navrh zakona v tom zneni, jak byl usnesen snemovnou poslaneckou. Pokud se pak tyka resolucniho navrhu, ktery byl podan s nemecke strany a ktery mel ten smysl, ze pro budouci vypujcky, ktere v mezich tohoto zmocneni maji byti uzavirany, ma byti zapotrebi predbezneho schvaleni Narodniho shromazdeni, zaujala vetsina rozpoctoveho vyboru stanovisko, ze bychom tim prece jen snad prilis vazali ruce financniho ministra, kdyby on mel jeste ve stadiu vyjednavani vsechny podminky, o ktere se jedna, napred predkladati vzdy k usneseni obema zakonodarnym sborum. Proto vetsina rozpoctoveho vyboru zmenila tuto resoluci tak, jak je zde uvedena, t. j. ze se uklada ministru financi, aby pri budoucich vypujckach v ramci tohoto zakona uzaviranych podminky techto vypujcek sborum zakonodarnym pouze sdelil, aby tedy o nich byly zpraveny.

Jmenem rozpoctoveho vyboru doporucuji tedy schvaleni usneseni poslanecke snemovny ohledne cizozemskeho uveru, jakoz i prijatou resoluci a vyslovil bych jenom jeste prani, abychom s temito uvery, pokud budou k disposici, skutecne dobre hospodarili, abychom jich skutecne uzili k ucelum, jez oplodni cele nase narodni hospodarstvi, a abychom v budoucnosti tam dospeli, abychom byli i na poli uvernim sobestacnymi, abychom nepotrebovali se doprosovati uveru z ciziny, nybrz abychom sve mimoradne potreby mohli hraditi vysledky vlastni pilne prace a domaciho kapitalu sveho obyvatelstva. Tim zabezpecime nezavislost svou hospodarskou i nezavislost politickou. (Vyborne! Potlesk.)

Predseda: Zahajuji debatu. K slovu jsou prihlaseni p. sen. dr Heller, Jesser, dr Spiegel a dr Ledebur. Udeluji slovo prvnimu recniku proti, panu sen. dr Hellerovi.

Sen. dr Heller (nemecky): Slavny senate! Musime dnesni debatu - a bylo to vlastne veci pana zpravodaje - zahajiti slovy diku anglickemu bankovnimu domu, jenz tuto pujcku poskytuje. Ale nikoliv proto, ponevadz nam tyto penize pujcuje, nybrz proto, ponevadz nam anglicky bankovni dum vubec umoznil, abychom o veci zde mluvili. Kdyby to bylo zaviselo jen na vlade a na stranach vetsiny, byl by si mohl pan ministr financi tyto penize - a nejen techto 10 milionu liber anebo 2¹/₂ miliard Kc, nybrz asi 6 miliard Kc a jeste vice - vypujciti v cizine, aniz by Narodni shromazdeni, zakonodarne sbory, smely k tomu promluviti jedine slovo, ani o podminkach, ani o ucelu. Veci to, jez oboje zde pan zpravodaj prednesl. Tedy predevsim vrely dik anglickemu bankovnimu domu za to, ze nam umoznil, abychom zde o tom mohli mluviti. Z toho vsak jiz muzete videti, jak se v Anglii rozumi zasadam demokracie na rozdil od Ceskoslovenska, kde se spokojujeme vseobecnym zmocnenim ve dvou paragrafech pro vladu, aby sjednala cizozemske vypujcky, kdezto v jinych, skutecne demokraticky spravovanych statech netoliko vlady, nybrz dokonce i banky zadaji, aby zakonodarne sbory daly sve svoleni k dotycne pujcce.

Pan zpravodaj zcela, spravne se zminil o tom, ze pri posuzovani takovychto vypujcek v uvahu prichazi predevsim ucel vypujcky, ucel, k jakemu se ji ma pouziti, a za druhe podminky, za kterych se tyto vypujcky poskytuji. Musim zde prohlasiti zcela, otevrene, ze bychom radi byli hledali a nalezli nejakou cestu, abychom teto vypujcce anebo jine vypujcce mohli dati sve svoleni, a to hlavne s ohledem na ucel vypujcky. Nebot jsme naprosto o tom presvedceni, ze jest nutno, aby sobe tento stat opatril penize, by mohl dle moznosti zabraniti stavajici a jeste vetsi merou hrozici hospodarske krisi a dle moznosti ji zmirniti. Avsak panove, pres vsechnu nasi dobrou vuli a pres okolnost, ze kdyby na druhe strane tu bylo byvalo alespon trochu dobre vule, ze take my bychom byli mohli dojiti k sjednoceni, bylo nam znemozneno hlasovati pro tento zakon, tak jak vypada, a to z dvojich duvodu: predne z duvodu ustavne-pravnich a za druhe z duvodu materielnich.

Nuze, k duvodum ustavne-pravnim! Panove, pan zpravodaj nam vypravoval, ze timto zakonem se povoluje uciniti vypujcku 10 milionu liber v Anglii, Prosim mnohokrate za prominuti, ale toto zpravodajstvi nezda se mi byti spravnym. V tomto zakone neni reci o vypujcce 10 milionu liber, v tomto zakone nemluvi se o tom, ze tato vypujcka se deje za prepocitaciho kursu 95% neni reci o tom, ze dalsich 5% odpada za jine vydaje, kolky, provise atd., takze skutecny prepocitaci kurs, skutecny efekt vypujcky pro nas obnasi pouze 90 misto 100; neni reci o tom, ze se dava v zastavu tabakovy monopol a cla za tyto vypujcky. O teto vypujcce 10 milionu liber v Anglii neni v tomto zakone zminky ani slovem, nybrz, ze o tom vime, vdecime predevsim nasim novinam, z nichz jsme se o tom nejdrive dozvedeli, a za druhe vykladu, kteryz pan financni ministr podal ve vyboru a v plenu poslanecke snemovny a vcera vecer ve vyboru senatnim. Avsak z tohoto zakona nikdo, kdo jej cte, neshleda, ze se zde jedna o vypujcku 10 milionu liber v Anglii. Nedocte se ani slova o podminkach teto vypujcky a nedocte se ani slova o tom, k jakemu ucelu teto pujcky prave bude pouzito. To, panove, jest jedna okolnost, ktera nas k tomu vede a vesti musi, abychom tento zakon zamitli. Nebot tento zakon neni nicim jinym, nezli novym zmocnovacim zakonem, novym ramcovym zakonem, jenz pana ministra financi zmocnuje, aby v ramci zmocneni, jez udelena byla zakony ze dne 19. prosince 1921 a ze dne 12. srpna 1921, provadel uverni operace. Blizsi ustanoveni prece jen pravi - a take to bylo teprve pozdeji v poslanecke snemovne vlozeno - ze pokud se jedna o vypujcky v Anglii nebo ve Spojenych Statech, pocita se kurs l libry sterlingu 250 Kc a l americkeho dolaru 50 Kc. O tom mel se rozhovoriti pan zpravodaj; ze tak neucinil, pricitam jemu za hrich opomenuti. Mel rici, ze timto zakonem se financni ministr zmocnuje, aby v cizine sjednal vypujcky 6400 a nekolika ctyriceti milionu Kc, aniz by v budoucnosti v ramci techto dvou zakonu, ktere jsem vam pred tim uvedl, musel si opatriti svoleni Narodniho shromazdeni o uceli, o zuroceni a o podminkach vypujcky.

Prosim, panove, nenapada mne panu ministru financi nejak neduverovati. Ale jest dle meho nazoru skutecnosti zcela mimoradnou, v parlamentarne spravovanych statech a obzvlaste v demokratickych statech zcela vyloucenou, aby se financnimu ministrovi udelovalo zmocneni tak dalekosahle, aniz by parlament do cele veci - prosim, jde o uver 6 miliard Kc - jedinym slovem zasahnouti. Ano, kdyby to bylo zaviselo od nasi vlady a od panu ze stran vetsiny, nebyli bychom se usnaseli ani o tomto zakone, nybrz pan ministr financi byl by, aniz by nam rekl o tom slova, uzavrel tuto anglickou vypujcku a v nejblizsi dobe, jak jsme prece dnes cetli v novinach, svycarskou vypujcku, pak snad holandskou, pak americkou, vse dohromady 6¹/₂ miliard Kc, aniz by se Narodni shromazdeni o tom bylo uredne slovem dozvedelo.

Byli bychom meli poteseni cisti v nasich novinach, ale my jako poslanci a senatori nebyli bychom se o tom dozvedeli slovem. To tedy bylo ucelem nasich pozmenovacich navrhu, jez jsme podali v poslanecke snemovne a zde, abychom alespon zjistili ucel techto vypujcek; a jestlize pan zpravodaj dnes mini, ze to neni tak podstatne, co jsme navrhovali, aby tim zpusobem byl snad odklad 4 nebo 5 dnu - kdyby navrh byl byval prijat jiz v poslanecke snemovne, nebyl by nastal odklad vubec - pak shledavam, ze vase nazory o kontrole vlady parlamentem jsou velice podivne, ze jsou takove, ze nikdo se k nim nemuze pridati, kdo klade duraz na rezim demokraticky.

Svymi navrhy meli jsme na mysli toto: Predevsim chteli jsme najisto postaviti, k cemu smi vlada pouziti uveru v cizine zjednaneho. Navrzenou zmenou §u 5 nechteli jsme nic jineho, nez-li rici: tohoto uveru jest v prve rade pouziti k investicim na zmirneni nebo odstraneni hospodarske krise, dale na zvelebeni stavebniho ruchu a, pokud staci, pro ostatni ucele. Mam za to, ze tyto nase navrhy jsou velice podstatne a ze by byly vladu zavazaly pouziti techto uveru pro ty ucele - a pan zpravodaj sam vytkl, ze ucel pouziti jest velice dulezitym momentem pri posuzovani vypujcky - pouziti techto uveru pro ty ucele, pro nez jsme chteli, aby jich bylo pouzito. Podali jsme dale resolucni navrh, ve kterem jsme zadali, aby vlade bylo ulozeno, pred sjednanim budoucich pujcek v ramci tohoto zakona, tudiz pred sjednanim vypujcek v celkovem obnosu asi 4 miliard, opatriti sobe svoleni Narodniho shromazdeni ve pricine vsech podminek techto vypujcek. Take tuto resoluci jste odmitli s timto tak chatrnym oduvodnenim, jez pan ministr podal vcera ve vyboru, ze by totiz bylo mozno, ze by vec byla velice nalehavou a ze by parlament prave nezasedal, svoleni parlamentu tudiz by nebylo lze opatriti, oduvodneni to, ktere v dobe zeleznic, telegrafu, letecke posty prece jen jest trochu zvlastni, v dobach, ve kterych lze svolati Narodni shromazdeni ve dvou az ve trech dnech, rikati: co potom, bude-li se vypujcka uzavirati v dobe, kdy Narodni shromazdeni nezaseda? Byli jsme jiz svolavani k ucelum mnohem mene dulezitym a bylo by moznym ciniti tak take zde. To prave jest spolu jednim zakladnim zlem tohoto statu, toto bujeni, toto vzmahani se vlivu a moci spravy nad zakonodarstvim. To prave jest, co potirame a co vy byste ve vlastnim svem zajmu meli s nami potirati, aby ministerstva nemela tohoto obrovskeho vlivu, teto obrovske moci, kterou dnes maji, ministerstva, ktera nemaji byti nicim jinym, nez-li vykonnym organem zakonu, na nichz se Narodni shromazdeni usneslo a nikoliv organem, jenz vlastne vykonava moc zakonodarnou, tim, ze jako zde v tomto jednotlivem pripade, stanovi podminky pro nove vypujcky zcela, libovolne, svevolne, bez pribrani Narodniho shromazdeni. To jsou dle meho nazoru - a jsem v te pricine ve velmi silnem rozporu s panem zpravodajem - velice podstatne a naprosto nikoli nepodstatne pozadavky, jez jsme kladli; odmitnuti techto pozadavku shoduje se treba se smerem vasi politiky, ale neshoduje se se smerem demokraticke politiky, politiky, ktera pozvednouti chce vliv parlamentu oproti sprave.

Nyni k vypujcce samotne. Vypujcka - pravim jeste jednou, nevyplyva to ze zakona, musime se spolehnouti na to, co nam rekl pan ministr financi - obnasi 10 milionu liber, Z techto 10 milionu liber odpada predem l milion liber, tudiz obnos 250 milionu Kc za prepocitani, kolky, provise a vsechny mozne veci, jez zde prichazeji v uvahu, takze dluhovati budeme 10 milionu liber aneb 2500 milionu korun, ale obdrzime pouze 9 milionu liber, tedy 2250 milionu korun. Splatiti musime samozrejme celych 10 milionu liber, tedy 2¹/₂ miliardy korun. 250 milionu korun ztracime predem, ty mizeji predem ve velikych kapsach anglickych veritelu a ve velikych kapsach anglickeho statu v kolcich atd. 250 milionu korun musime predem zaplatiti za to, ze se nam poskytuje pujcka 10 milionu liber. Ze zbyvajicich pak 2¹/₄ miliard musime do Anglie splatiti pul miliardy, tedy 500 milionu korun. To jsme dluzni Anglii za mouku, kterou nam dodali, a jednou z podminek, jichz oznameni vdecime laskavosti pana ministra financi - v zakone o tom zase neni ani slova - jest, ze splatime v Anglii dluh za mouku castkou 500 milionu korun.

Jako velika vyhoda zahranicni pujcky se vzdy vychvaluje - a take pan ministr financi tak ucinil ve vyboru - ze ji nema byti pouzito k nakupu zbozi, nybrz ze celym obnosem prichazi k dobru zemi, ktera si jej vypujcuje. Nuze vidite, ze z techto 2¹/₂ miliard jiz ³/₄ miliardy, tedy 750 milionu korun ihned zase putuje zpet do Anglie, z casti za jiste poplatky, za prepocitaci kurs, z casti za pet set milionu, ktere jsme dluzni, takze ohledne velice znacne castky vypujcky leto velike vyhody zde neni. Zbyva jeste jedna a tri ctvrte miliard na investice, Z techto pouzije se asi 500 milionu -, take tento udaj vdecime ovsem pouze ochote financniho ministra - na zaplaceni jiz predsevzatych investic. To znamena, ze stat objednal vagony a nezaplatil, anebo jen z casti zaplatil z beznych prijmu, myslim, ze z valne casti vubec nezaplatil - alespon rikaji velike tovarny na vagony, ze nemohou pracovati proto, ze stat niceho nezaplatil, ze zustal dluzen - z casti pouzil stat techto obnosu z beznych prijmu, jez musily byti refundovany, 500 milionu tudiz odpada za predsevzate jiz investice.

Jest priznacno, ze nikdo nerekl, jake to jsou investice. Byli bychom si prali, aby se nam sdelilo v cislicich, jake to jsou investice, bychom mohli posouditi, zdali se tu jedna o investice produktivni nebo ne-produktivni. Jako neproduktivni bychom predevsim oznacili stavbu kasaren, neco, co po nasem nazoru jest investici naprosto neproduktivni, i obavam se, ze tu take takove veci spolu jsou obsazeny, jak v tech 500 milionech, tak take v teto 1¹/₄ miliardy, jez jeste zbyva pro nove investice. Jest zvlastni, ze stat, jenz ma zakon, ktery ma na mysli odbouravani militarismu, neustale stavi nove kasarny v mistech, kde posud nebylo vojska, a my protestujeme z tohoto mista proti pouzivani investic k ucelum militarismu. (Souhlas na levici.)

Co se nyni tyce naseho stanoviska k teto vypujcce, byli bychom si prali, aby nejen poloviny veskere vypujcky, jak tomu ma byti - ani cele poloviny, ponevadz odpadnou jeste jine obnosy - nybrz prevazne vetsiny teto vypujcky bylo pouzito na investice. Nechci se siriti o tom, zdali pro delnictvo ma veliky vyznam, vypujci-li si stat penize v cizine nebo doma, zdali tedy se stane zavislym od cizozemskych anebo domacich kapitalistu a zdali delnikum pusobi vetsi poteseni pracovati pro nektereho anglickeho anebo pro ceskoslovenskeho kapitalistu, o tom nechci siriti slov, myslim, ze jemu, delniku, je to dosti lhostejno. Zajiste vsak jsou podminky vypujcky v cizine mnohem tezsi - vratim se k tomu jeste - nez-li pri vypujcce domaci.

Ale at je tomu tak nebo onak, velevazeni panove, my potrebujeme bezpodminecne penez pro investice, nebot nase hospodarstvi ukazuje v poslednich mesicich tak hrozive znamky kritickeho stavu, ze stat musi zasahnouti a uciniti vse, aby pokud mozno zmirnil hrozici nam hospodarskou krisi a nezamestnanost. Vime velmi dobre, ze hospodarska krise v tomto state souvisi se vseobecnou hospodarskou krisi svetovou, ze tento stat netvori ostrova v mori kapitalismu, nybrz ze take jest odvislym od vseho toho, co se deje ve svete, a ze kletba, ktera na celem svete spociva, kterouz na cely svet privodily mirove smlouvy Versaillska a St. Germainska ve forme reparaci, take nas postihuje, i kdyz se pan zpravodaj tomu smeje. Hladovi ci delnici venku a nezamestnani, kteri to pocituji na vlastnim tele, ti se nesmeji. (Sen. dr Horacek [nemecky]: Mirova smlouva Versaillska to je vas kolovratek!) Vy mluvite o kolovratku, ale na konec jsou mirove smlouvy Versaillska a St. Germainska pricinou straslive situace, do ktere jsme se dostali. (Sen. dr Horacek [nemecky]: Ale vasi vinou a, vinou Nemecka!) Ale to prece jest zcela lhostejno, nezamenujte prece veci mezi sebou! Tyto mirove smlouvy St. Germainska a Versaillska pusobi take zpet na nas. (Sen. dr Horacek [nemecky]: Dne 8. srpna 1914 hlasovali take delnici pro vyhlaseni valky!) Tehdy take vy byste byli hlasovali pro valku, kdyby byl v Rakousku parlament zasedal, prave vsichni zastupci strany, ku ktere vy patrite; nevypravujte nam prece zadne romany, bylo vasim stestim, ze Sturgkh tehdy parlament nesvolal, kdyby jej byl svolal, byli byste vy byvali prvnimi, kdoz by byli hlasovali pro valku. Nenamlouvejte nam prec niceho, nejsme prec deti! To muzete vypravovati na schuzich lidu, ale ne nam zde. A to ostatne neni take smerodatnym; smerodatnym jest, ze temito mirovymi smlouvami byla ustrednim statum, hlavne Nemecku, ulozena obrovska bremena, pod nimiz klesaji, a ze tato bremena ucinkuji jake na nas stat. O to se nam jedna. Chcete snad zapirati, ze poklesem nemecke marky, jenz souvisi s reparacemi, nestava se nas prumysl neschopnym konkurovati? Muzete to zapirati? Tu nepomuze zadne zapirani a zadny pokus, vtahovati do veci otazku viny, zde jest skutecnost a o teto skutecnosti mluvime. A ja pravim, ze tato okolnost prirozene ma svetovy hospodarsky vyznam a ze se take dotyka Ceskoslovenska a ze se spolu dotyka naseho prumyslu a naseho delnictva. Ovsem postihuje zahranicni politiku tohoto statu, ktera se opira o tyto mirove smlouvy, spoluvina na tom, ze tak daleko mohlo dojiti. A v teto pricine jsou panujici tridy v tomto state spoluvinny na techto reparacich, na poklesu naseho prumyslu, spoluvinny na tom, ze jsme se octli v teto nesmirne krisi.