Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 106. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 35 minut.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Stojan.

113 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Derer, dr Dolansky, Habrman, Lad. Novak, Srba, Stanek, Udrzal, dr Vrbensky.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou dodatecnou panu sen. Drabovi pro schuze od 5. do 11. unora, panu sen. Jarolimovi, Hladikovi pro dnesni a zitrejsi schuzi, panu sen. Barthovi pro dnesni schuzi, panu sen. dr Hellerovi a Reyzlovi pro zitrejsi schuzi, pro tento tyden sen. Matuscakovi.

Pristupujeme k projednani denniho poradu:

1. Zprava I. kulturniho vyboru a II. rozpoctoveho vyboru o navrhu posl. Landove-Stychove, Zeminove, Pechmanove, Sladkeho, Slavicka, Sajdla a spol., aby upravena byla organisace divcich skol odbornych a pravni pomery ucitelstva techto skol v republice Ceskoslovenske. Tisk 1255.

Zpravodajem za vybor kulturni jest pan sen. dr Stojan, za vybor rozpoctovy sen. dr Prochazka.

Udeluji slovo panu zpravodaji sen. dr Stojanovi.

Zpravodaj sen. dr Stojan: Slavny senate! Vselika snaha je obracena k rodine, aby byla povznesena a dobre usporadana, nebot vsichni jsme presvedceni, ze rodina jest zakladem obce a statu, A tu zajiste je treba pevnych zakladu a vseho treba se vystrihati, aby se pri rodine nestavelo na pisek. Mate projednati, slavny senate, predlohu, ktera jedna o upraveni organisace odbornych skol pro zenske povolani. Snad by mne nekdo mohl rici ze zastupu: >Ty mas v ruce breviar, ty do pani a panen nic nemas.< Ale nicmene myslim, ze kuchyn je spolecna pro vsechny, ze vsichni na ni ucast mame a miti musime, ze tedy i ja jsem opravnen v teto zalezitosti nekolik slov pronesti. Jest zajiste treba, aby matka, manzelka, ktera ma hospodarstvi vesti, pouzivala vsech vymozenosti a vsech zkusenosti, by osvedcila se byti dobrou hospodyni. Posud byly jen same kursy a nebylo to jaksi usporadano. Proto byl podan navrh, by bylo skolstvi odborne pro zenske pohlavi take zorganisovano a upraveno. Slavny senate! Kdysi koloval svetem krasny obrazek. Velbloud ubira se po pousti s bremeny a najednou vidi proti sobe jeti vlak. I zarazi se a pravi sam k sobe: >Kdo se tu opovazi na teto pousti, kde ja jsem panem, bremena voziti?< Vlak zapiskne na velblouda, velbloud se nehne, vlak piskne jeste jednou a uhani dale pres velblouda. Slavny senate! Zajiste, ze by hospodyni, matce, zene, ktera vede hospodarstvi, mohlo se podobne vesti, kdyby vsech zkusenosti a vsech vymozenosti nepouzila. Obrazne mluveno, vlak by take zapiskal a pres ni dale uhanel. Primum est vivere, deinde filosofari. Vsichni chceme, by strava nase byla dobre prichystana a pripravena. Podivejte se na rozbroje v rodinach. Premnohych rozbroju pricina je jen ta, ze zena nedovede neco kloudneho uvariti, nasledkem toho muz je nespokojen, jde do hospody a doma je peklo. Zajiste je treba, by hlavne u chudiny dobre a lacino se varilo. Dale chceme, by ta nase domacnost byla utulna, a tu zajiste je treba dovedne zeny, at je to matka, zena nebo jina obsluha, jak to bylo v poslanecke snemovne nazvano asistentka - jak se vsechno meni, i to jmeno je zmeneno. Treba tedy opravdu, by zeny vsech vymozenosti pouzily a utulnou domacnost nam pripravily, by take otec byl doma a byl otcem rodiny, nebot v tom ohledu se velmi mnoho chybuje od otcu, ze nebyvaji doma a ze deti velmi malo sveho otce znaji. Proto zavedeno jinde sveceni nedel a svatku a vselika prace odpociva, aby otec byl donucen venovat se take jeden den v tydnu svoji rodine.

Predloha, kterou prave projednavame, byla prijata v poslanecke snemovne a ja jmenem kulturniho vyboru slavny senat prosim, aby beze zmeny tuto predlohu prijal. Nemam jineho prani a tuzby, nezli, aby z techto sestatnenych skol vyslo co nejvice dobrych hospodyn, ktere by mely, tak jako nevesta vsech sedm >P<. Aby byla takova hospodynka predevsim pobozna, pilna, pracovita, privetiva, pricinliva, poradna a pak take poctiva.

Prosim slavny senat, aby tuto predlohu beze zmeny prijati racil. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo zpravodaji vyboru rozpoctoveho panu sen. dr Prochazkovi.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Rozpoctovy vybor projednal se stanoviska financniho osnovu, jak nam byla predlozena dle usneseni poslanecke snemovny. Navrzeny zakon podle usneseni poslanecke snemovny jest velmi dulezity pro odborne skolstvi a pro zenska povolani vubec, a take stanovi, ze jedna se o typy odbornych skol, a to jak o t. zv. rodinne skoly, tak i skoly zivnostenske a hospodynske, dale tez o vyssi skoly pro zenska hospodarska povolani a sluzbu socialni Pri tom jsou pricleneny tez podle potreby odborne skoly zivnostenske pro ucednice, jakoz i denni, vecerni, rodinne lidove kursy pro nejsirsi vrstvy obyvatelstva a jina zarizeni ke vzdelani zenskeho dorostu. Je tedy obor techto skol rozsiren na vsechny obory zenskeho vzdelani, jest to tudiz zajiste zakon velike dulezitosti.

Pokud se tyka financniho nakladu, tedy se stanovi, ze maji se zarizovati takove odborne skoly a sice za spolucinnosti mistnich, po pripade jinych spolecnosti, ve kteremz pripade naklady osobni prevezme stat, kdezto vecny a spravni naklad prislusi konati kuratoriu, pro skoly zrizenemu.

Pak se take jedna o prevzeti dosavadnich divcich odbornych skol rodinnych a zivnostenskych, jakoz i vyssich skol pro zenska hospodarska povolani. Zde bylo oproti puvodni osnove, ktera stanovila, ze maji vubec veskere soukrome skoly bez vyjimky byti postatneny, stanoveno - coz nutno povazovati za zlepseni osnovy - ze maji byti do dvou let po ucinnosti zakona tyto soukrome ustavy postatneny, pokud organisace anebo korporace, jimz prislusi vydrzovani, projevi s tim souhlas. Zde zachovana zasada svobody.

Jedna se take o to, ze bylo na roven postaveno ucitelstvo techto skol ucitelstvu statnich skol odbornych pro propocitavani let atd. Postup a zpusob prevzeti dosavadnich divcich odbornych skol bude urcen ministerstvem skolstvi a narodni osvety.

My jiz mame v rozpoctu pro letosni rok, a sice v kapitole XIII. ministerstva skolstvi a narodni osvety, ruzne polozky, z nichz by se naklad na zrizovani, resp. sestatneni techto skol mohl hraditi. Krome toho mame zde jeste v kapitole XVIII. ministerstva zemedelstvi vetsi obnos na sestatneni zemedelskych ustavu vyucovacich a podobnych, resp. na prevzeti sboru ucitelskych. Ovsem, co se tyce zemedelstvi, jest zde zakon ze dne 9. dubna 1920, cis. 281 Sb. zak. a nar., kterym se upravuje sprava zemedelskeho skolstvi a dozor na ne. Tento zakon jest vsak uzsim, nez zakon, o kterem dnes jedname. Ten dotycny zakon se tyka jaksi nejvyssi spravy a dozoru na skoly, mezi jinymi take na skoly zemedelske a hospodynske a dava ministerstvu zemedelstvi pravo, aby zemske, nebo zemi povolene skoly sestatnilo, kdezto zde v nove osnove vseobecne se mluvi o zrizovani skol, ktere predesly zakon jaksi postrada. Zde se v §u 2 mluvi o zrizovani. Mam za to, ackoli poslanecka snemovna v duvodove zprave na zadost ministerstva vyucovani se vyslovila, ze do souboru techto rodinnych, hospodynskych a zivnostenskych skol nepatri skoly hospodynske, ktere nalezeji do spravy ministerstva zemedelstvi, ze ustanoveni tohoto noveho zakona lze tez zcela dobre vztahovati nas skoly zemedelske, hospodynske.

Podle usneseni rozpoctoveho vyboru zadam, aby osnova zakona prijata byla ve zneni, jak se na ni usnesla poslanecka snemovna.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme podle toho postupovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni prvem ve zneni obsazenem v tisku c. 1228.

Tim jest tento odstavec denniho poradu vyrizen, a prikrocime k druhemu, jimz jest

2. Zprava narodohospodarskeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuje uzivani pozemku v Podkarpatske Rusi za podil jich naturalniho vynosu. Tisk 1256.

Zpravodajem jest pan sen. Hybs, udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! Senat lonskeho roku v prosinci schvalil vladni navrh zakona, kterym se upravuje uzivani pozemku v Podkarpatske Rusi za podil jejich naturalniho vynosu. Zakon tento prisel do poslanecke snemovny, ktera jej take v plnem zneni prijala az na zmenu, ktera je vice redakcni, a to v § 7 odst. 4., kde misto >nejdrive 1. unora 1922<, ma stati >do 1. dubna 1922<. Kdyz zakon je prijat teprve po 1. unoru je jistojiste, ze ustanoveni toto pozbyva platnosti do 1. unora, nema vyznamu stanoviti dobu 1. unora, a je nutno povoliti prodlouzeni, ktere ucinila take poslanecka snemovna. Proto take zmenila poslanecka snemovna toto datum z 1. unora na 1. duben 1922.

Narodohospodarsky vybor se zabyval take usnesenim poslanecke snemovny a ve sve schuzi, konane dne 8. unora, usnesl se schvaliti zmenu, kterou v zakone tomto poslanecka snemovna provedla. Jmenem narodohospodarskeho vyboru doporucuji usneseni poslanecke snemovny ke schvaleni. (Vyborne!)

Mistopredseda Kadlcak: Rozprava je skoncena.

O cele osnove zakona., jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tak hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona., jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona, s jeho nadpisem a uvodni formuli je prijata ve cteni prvem, ve zneni obsazenem v tisku 1242.

Pristupujeme k dalsimu odstavci denniho poradu, to jest

3. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru a III. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o vypovedi smluv najemnich a pachtovnich, tykajicich se nektereho ze statku a majetku, pripadlych podle mirovych smluv ceskoslovenskemu statu, nebo majici za predmet tezbu uzitku nektereho ze statku a majetku takoveho. Tisk 1257.

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni jest pan sen. Lukes, za vybor narodohospodarsky pan sen. Lisy a za vybor rozpoctovy pan sen. Zimak.

Udeluji slovo panu zpravodaji sen. Lukesovi.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Skoro zadna pachtovni a najemni smlouva, ktera byla uzavrena na delsi pocet let pred valkou, nema te doby plneho opravneni, nebot uzavreny byly za uplne jinych predpokladu, nez se normalne smlouvy uzaviraji a tez ne pro pomery, jez nastaly nasledkem svetove valky. Byla jina cena uzitku a vyrobku a tez jina hodnota penez. Nejmene opravneni maji ovsem dlouhodobe pachty a najemne smlouvy, ktere byly uzavreny statem anebo byvalymi panovniky pred 28. rijnem 1918 ohledne statku a majetku, jez podle mirovych smluv pripadly republice Ceskoslovenske a jez drive patrivaly cisarstvi Rakouskemu nebo kralovstvi Uherskemu ci spolecne mocnarstvi Rakousko-uherskemu, nebo korune rakouske a uherske, ci byvale panovnicke rodine rakousko-uherske, nebo konecne o uzemi, jez nam pripadla od Nemecka, statu nemeckemu nebo nektere rodine panovnicke v Nemecku.

Vsechny tyto smlouvy, z nichz nektere byly uzavreny i na pul stoleti, nemohou zustati az do jejich vyprseni v platnosti, a to z duvodu jednak statnich i hospodarskych. Casto byly pri uzavirani techto smluv sledovany uplne jine cile, nez se deje jinak normalne pri pachtech a najmech, a sice cile politicke a narodnostni, zejmena na Slovensku a v Podkarpatske Rusi, jichz dalsi trvani jiz proto je nemoznym.

Nektere smlouvy zase hospodarsky stat primo poskozuji, nebot pacht a najem je mensi nez naklad, ktery vyzaduje statni administrace nebo investice, jako na pr. omlazovani lesu. Jine smlouvy prici se zase nasim platnym zakonum a to zejmena zakonu ze dne 17. prosince r. 1918, c. 82 Sb. z. a n., pokud se tyka kaceni lesu. Jezto pachtyri a najemci namnoze odpiraji zlepseni smluv na prospech statu, nezbyvalo, nez aby zalezitost tato zakonem nove byla upravena, aby stat mel moznost takove smlouvy, jez jeho existenci ohrozuji, zrusiti i v tech pripadech, kdy normalne podle zakona by to moznym nebylo. Stat ma, jako kazdy jednotlivec, pravo se hajiti, je-li ohrozen, a z techto duvodu usnesl se ustavne-pravni vybor slavnemu senatu doporuciti, aby tento mimoradny zakon, povahy jaksi nouzove, jehoz opravneni lze odvoditi ze suverenity statu, byl prijat tak, jak byl poslaneckou snemovnou usnesen a jak v tisku senatnim cislo 1215 je poznacen. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu sen. Lisemu.

Zpravodaj sen. Lisy: Slavny senate! Jiz zpravodaj ustavne-pravniho vyboru uvedl, ze na nekterych statcich a majetku, pripadlemu dle mirovych smluv ceskoslovenskemu statu, byly sjednany najemni a pachtovni smlouvy pred ucinnosti zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 354 Sb. z. a n. Jsou to najmy a pachty dlouhodobe, a to takoveho razu, ze netoliko hospodarstvim pri statnich lesich, ale take pri hospodarstvi polnim je stat financne ohrozen, a namnoze take odporuji zasadam racionelniho hospodareni. Takoveto pripady jsou ponejvice na Slovensku a v Podkarpatske Rusi, kdez byly uzavreny smlouvy s byvalym statem uherskym nebo se cleny byvale panujici rodiny Rakousko-Habsburske, jako drivejsimi vlastniky statku, pri cemz pri sdelani techto smluv a najmu mel uhersky stat predevsim na mysli, aby usadil se cizi kapital na slovenskych krajinach, kapital slovenskemu zivlu nepratelsky a vedle sveho ucelu hospodarskeho aby pracoval k pomadarsteni slovenskych kraju, a byvalym clenum panujici rodiny slo zase o to, aby ziskali trvaly rocni duchod, ktery potom lehkomyslne rozhazovali. Dle techto snah a zajmu byly stare smlouvy uzavreny, takze zpusobuji nyni statu financne tezke zatizeni. V nekterych pripadech statni sprava u statku, lesu a poli primo doplaci. Nebudu uvadeti takoveto pripady vsechny, ale poukazi na jeden drasticky pripad, na nemz je videti, ze je nutno zakon tento usnesti a stat chraniti. Tak na priklad byvalym statem uherskym je v Podkarpatske Rusi uzavrena smlouva s rissko-nemeckou firmou Klotildou na 50 let, dle ktere smlouvy je tato firma opravnena ze statnich lesu teziti rocne 140.000 kubickych metru za primo smesnou cenu 12 haleru za kubicky metr. Pri tom tato spolecnost nema naprosto zadne povinnosti omlazovati lesy a vysazovati je, to musi ciniti stat, coz stat stoji 400.000 korun. Jestlize jeste pripocteme spravni vylohy za obstaravani hlidek lesnich, tedy obstaravani hospodarstvi statniho, muzeme rici, ze nas stat doplaci na tento lesni statek pul milionu korun. Ale, vazeni panove, nejenom z duvodu financnich a hospodarskych zadame schvaleni tohoto zakona, ale take zadame schvaleni tohoto zakona z duvodu vojenskych, strategickych. Mame zde jednotlive statky cisarske, ktere sahaji primo az na hranice, a to na samotnou hranici uherskou, kde na nekterych statcich kaceji se lesy nepromyslene a nebezpecne, takze nastavaji prurvy, ktere v pripade zapletky vojenske velmi draze by byly zaplaceny krvi nasich vojinu. Mame zde statky, kam az pri poslednim bolsevickem vpadu bolsevici prisli. Je tedy nutno take z techto duvodu zakon usnesti a take provesti, z duvodu statni bezpecnosti a zabezpeceni radneho statniho hospodarstvi na naznacenych statcich. Je samozrejme, ze sprava, ktera dostava timto zakonem urcite pravo, muze ho pouziti jen v pripadech oduvodnenych a ze vypovedi najemnich smluv nesmi ohrozovati praci delnictva, nebot na techto statcich lesnich jsou zamestnany desetitisice delniku. A tu pri sdelavani novych smluv, musi byti bran urcity zretel, aby zamestnani delnictva nebylo ohrozeno.

Narodohospodarsky vybor z uvedenych duvodu navrhuje, aby zakon tento byl prijat.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu sen. Zimakovi:

Zpravodaj sen. Zimak: Slavny senat! Rozpoctovy vybor v schodzi, konanej dna 8. februara 1922 konstatuje, ze tato predloha smeruje k ozdraveniu hospodarstva statu a k zabraneniu vykoristovania narodneho imania jednotlivcami. Preto doporucuje rozpoctovy vybor vrele slavnemu senatu ku priatiu tuto predlohu v plnom zneni tak, ako sa na nej usniesla poslanecka snemovna. Beruc pri tom vsak v uvahu svojpomocne snahy pracujuceho ludu, pripojuje rozpoctovy vybor rezoluciu, ktorou sa dava vlade do pozornosti, aby pri vypovedani smluv bral sa zretel na druzstva vyrobne, ktore vznikly na podklade socialnej a kolektivnej svojpomoci, aby existencia tychto druzstiev zmenou podmienok nebola ohrozena. Rezolucia ma svoj povod v tom, ze mame na Slovensku podobne druzstvo, ktore vzniklo svojpomocou, a to tym sposobom, ze podnikatelia skorsie sabotovali vyrobu a robotnictvo prevzalo tuto vyrobu do vlastnych ruk, a to za podmienok takych, ze drevo l m3 dostalo po 1,20 K, neskorsie bolo zvysene o celych 100%, tedy na 2,40 K, a cez to za tych 2,40 K pride toto drevo na miesto dopravne na 50 Kc za 1 m³.

Za socialne kolektivnu svojpomoc povazujeme tedy, ked robotnici sami s uradnictvom su podnikatelmi a cielom ich je, aby vyroba a tvorba hodnot znarodnila sa v pravom slova smysle. Stat vykona tym, ked taku svojpomoc bude brat do ohladu, akiste kus svojej povinnosti, ktora vyplyva z jeho urcenia, totiz ochrana a podporovanie slabych obcanov v republike.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se ve cteni prvem ve zneni obsazenem v tisku cislo 1215.

Tim jest tento odstavec denniho poradu vyrizen a pristupujeme k nasledujicimu, to jest

4. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o soupisu pravnich naroku a zavazku ceskoslovenskych prislusniku vuci cizincum. Tisk 1258.

Zpravodajem jest pan sen. dr Karas. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Mocnosti za svetove valky pouzivaly vsech prostredku k poskozovani nepritele, prostredek, ktery vlady kulturni povazuji za nemravny, za zavrzeni hodny prostredek, K temto prostredkum zejmena patrila konfiskace soukromeho vlastnictvi prislusniku statu nepratelskych. Stat ovsem mohl konfiskovati pouze majetek, ktery lezel v jeho dosahu, tedy nemovitosti v uzemi tom, nebo zavazky, ktere prislusnici nepratelskych statu zde meli ve state toho dotycneho valciciho statu. Opatreni byla toho druhu, ze stat skonfiskoval jmeni tech prislusniku cizich statu, byly-li to nemovitosti, uplne se zmocnil spravy, byly-li to zavazky, naridil dluznikovi, aby dluh neplatil veriteli do ciziny, nybrz splacel do zvlast ustanoveneho bankovniho ustavu, po pripade statu primo odvadel tuto davku. Opatreni ta pro mnohe prislusniky nepratelskych statu byla velmi tiziva, zejmena tam, kde bylo to jedinym zdrojem vyzivy a proto po skonceni valky, zejmena zapadni staty, co nejrychleji prikrocily k provedeni tak zv. desekvestrace techto pohledavek. I nase vlada pristoupila pred poslaneckou snemovnu s navrhem podobne desekvestrace. Poslanecka snemovna zmenila v nekterych nepatrnych vecech puvodni navrh vlady, zejmena vlada stanovila, ze k desekvestrovanym pohledavkam maji patriti vsechny ty, ktere vznikly az do uplatneni smluv mirovych, do 16. cervence 1920, kdezto poslanecka snemovna byla toho nazoru, ze plati datum konecne, 28. rijna. Tedy pouze do te doby vznikle pohledavky maji byti sekvestrovany. Rozpoctovy vybor, ktery projednaval toto usneseni poslanecke snemovny, navrhuje slavnemu senatu schvaleni teto osnovy.

Osnova ta je zcela strucna, ma 4 paragrafy. V §u 1 se pravi, ze vlada se zmocnuje pouze k soupisu pohledavek, tedy neprovadi se jiz sama desekvestrace, nybrz maji zavazky nejprve stanoviti vseobecny material pro tuto desekvestraci. Tedy prislusnici naseho statu jsou povinni veskere sve pohledavky a zavazky, ktere maji, oproti cizine, ovsem vuci statum nepratelskym byvaleho Rakouska, prihlasiti do urcite doby, kterou stanovi zvlastni narizeni vlady. Teprve podle takto ziskaneho materialu tohoto soupisu vlada pristoupi k definitivnimu reseni skutecne nezdraveho pomeru. Sankce, ktera zde je uvedena, je v tom, kdo by neprihlasil pohledavky, ze tyto pohledavky propadaji ve prospech statu, po pripade, kdo by neprihlasil sve zavazky, ze bude platiti po pripade pokutu penezitou az do sto tisic korun. Rozpoctovy vybor shledaval ucelnym ustanoveni tohoto zakona a navrhuje senatu schvaliti usneseni poslanecke snemovny.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu sen. Polachovi.

Sen. Polach (nemecky): Slavny senate! Osnova zakona o soupisu zahranicnich dluhu a naroku tvori prvni krok pro akci, take po nasem presvedceni velice dulezitou. Musime jen rici, ze cela vec prichazi zajiste hodne pozde, nebot situace pro tyto otazky jest nyni v roce 1922 podstatne jina, nez jakou byla v roce 1919, Kdyby vlada byla dala v roce 1919 dluznikum statu k disposici devisy, aby svym zavazkum dostali, bylo by byvalo podle hodnoty. penez roku 1919 praktickym nasledkem to, ze by dluznici byli mohli svym zavazkum dostati, asi trojnasobnym obnosem toho, co v dobe predvalecne - na priklad pro Anglii, jez v prve rade prichazi v uvahu, jako stat veritelsky - stala libra sterlinku. Nevim, co dnes prave stoji libra sterlinku, jiste ale pres 220 Kc. To by znamenalo, ze kdyby nekdo pred valkou ze svych obchodnich styku s Anglii, kdo na priklad z Anglie odebiral kavu nebo suroviny, byl dluzen 1000 liber sterlinku, ze by za to dnes musil zaplatiti alespon 220.000 korun, co by tedy v praxi znamenalo, ze za okolnosti - pri cemz prece 1000 liber jest vzato jako libovolna suma, v praxi bude obnos podstatne vetsi - mnozi z dluzniku, obchodniku a prumyslniku jednoduse by nemohli temto zavazkum dostati, ze by tudiz nasledkem toho mohli byti zniceni.

Jinak ma se ovsem vec pro veritele. U veritelu jest to tak: Je sice pravda, ze mezi veriteli jsou take takovi, kteri dodavali zbozi do Anglie, resp. do anglickych osad, ale nalezaji se nyni take mnozi, kteri s anglickymi prumyslovymi papiry anebo s americkymi papiry jednoduse spekulovali, a kteri by nyni z teto situace, kdyz mohou zadati likvidaci techto obchodu, meli valecny zisk obrovske vyse. Neni naprosto v zajmu statni spravy, chapati tuto likvidaci, tuto desekvestraci v tom smyslu, aby vyhoveno bylo umyslum spekulantu na valecny zisk - a o takovy se prece do jiste miry jedna. To znamena, ze v teto otazce musime velmi presne rozlisovati mezi dluzniky a veriteli. U dluzniku mela se vec takto: jednalo se o zbozi, jez dotycni dluznici podle obchodnich zvyklosti v dobe predvalecne platili teprve za dva nebo tri mesice, kterizto dluznici sami od svych dodavatelu dostavali penize teprve za pul roku. Ponevadz do toho prisla valka, nemohli zaplatiti, v mnohych pripadech ani z toho nemeli zisku, ponevadz se jednalo o zbozi, jez bezprostredne na to bylo prodano, a kdyby dnes podle nynejsiho kursu musili platiti, bylo by to pro mnohe primo katastrofou i nastala by pro jednotlive podnikatele dokonce nutnost uzavriti sve podniky. Mame tedy take my, socialni demokrate, na tom zajem, byt ne primy, tedy prece neprimy, zabraniti, aby k tomu nedoslo.

Jest nyni ovsem take povinnosti vlady zjednati zde poradek a neprenechavati vec volne hre sil, nepripoustet, aby z teto situace jedna cast se obohatila a druha cast zasla. Nutnost toho vlada prece jiz drive pocitovala, ale co ucinila na provedeni veci, nemelo prakticky valne ceny. Prenechala jednoduse dvema zajmovym skupinam, veritelum a dluznikum, aby se mezi sebou dohodli a nalezli vychodisko. Ve skutecnosti tyto oba komitety, ktere z teto nutnosti byly utvoreny, se nedohodly, naopak protiva zajmu mezi nimi tak vzrostla, ze vec posud nevedla k vysledku. Jest tudiz povinnosti vlady - kdyzte ministersky predseda dr Benes vyslovne prohlasil, ze nemuze pripustiti, aby se jedna cast obohatila na utraty casti druhe - veskeru svoji autoritu a vsechen svuj vliv uplatniti k tomu, aby zde mezi veriteli a dluzniky nalezeno bylo vyrovnani zajmu v te forme a v ten zpusob, ze vlada veritele donuti, aby sve naroky dluznikum prenechali za podstatne levnejsi cenu, za jednu libru sterlinku, aby dluznici mohli svym zavazkum dostati, tim spise, jezto prece vlada - nechci rici, abych se vyjadril loyalne, ma vinu na lom - ale jest pricinou toho, ze toto narovnani nebylo ucineno v dobe, kdy se tak stati mohlo lacineji, pred tremi lety, kdy tehdy devisova ustredna a pozdeji bankovni urad mely jednoduse po rukou devisy na opatreni nutnych potreb z ciziny, ale nemohly jich dati k disposici.

Jsme tedy v zasade pro to. aby se tento soupis nejen konal, nybrz aby proveden byl velmi rychle a aby k tomuto prvnimu kroku pristoupil pokud mozno brzy druhy, mnohem dulezitejsi krok, aby se konecne pristoupilo k podstate veci, a aby si vlada uvedomila, ze musi pusobiti v tom smyslu, aby jednak zabraneno bylo zjednavati si valecne zisky na utraty ciziny, ale aby take na druhe strane cast obyvatelstva, jez ma dulezitost pro hospodarsky zivot, neprisla do tezke situace a aby tim zpusobem nevznikala moznost stoupnuti nezamestnanosti.

Jestlize se vlade v tomto pripade podari zjednati pokud mozno brzy poradek, bude tento pripad vzorem pro celou radu jinych dohod, jez vyplyvaji pro ostatni cizinu, pro blizsi cizinu, pro nastupnicke staty, kde take cela rada interesentu tezce trpi skutecnosti, ze se vec jednoduse ponechava cire nahode. Pomyslete jen na velke mnozstvi tech, kdoz jsou poskozeni tim, ze maji sve uspory lezeti ve Vidni, na nescetne pojistence, kteri jsou poskozeni proto, ze jsou pojisteni u pojistovacich spolecnosti, ktere zde nemaji filialek. Tento cely komplex otazek bude rozvinut, jestlize vlada v urcitem konkretnim pripade bude miti energii, aby v tomto pripade hajila hospodarsky smysl a do jiste miry socialni zajem casti obyvatelstva. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo dale prihlasen a rozprava jest skoncena. Pan zpravodaj preje si slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Na prednes pana sen. Polacha bych odpovedel jen to, ze uznavame, ze vlada prichazi s touto osnovou dosti pozde, ale lepe, ze prichazi pozde, nez kdyby nikdy neprisla. Ovsem zapadni staty s tim prisly drive. Upozornuji, ze to neni meritorni rozhodnuti, ze to je pouhy soupis, statisticky prehled pohledavek a zavazku, a teprve na zaklade tohoto soupisu vlada predlozi meritorni vlastni rozhodnuti o techto zajmech protichudnych a zajiste, ze nametu pana senatora Polacha pouzije pri zpracovani sveho definitivniho navrhu. Proto navrhuji, aby usneseni poslanecke snemovny, ktere pripravuje tato meritorni rozhodnuti, bylo slavnym senatem schvaleno.

Mistopredseda Kadlcak: Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.) Budeme hlasovati.

O cele osnove zakona o jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. Jsou proti tomu namitky? (Nebyly. )

Nejsou. Kdo souhlasi s celou osnovou zakona, s jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona, nadpis a uvodni formule jsou prijaty ve cteni prvem ve zneni cisla tisku 1221.

Tim jest vyrizen tento bod denniho poradu a pristupujeme k bodu nasledujicimu jimz jest

5. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se vydavaji prechodna ustanoveni k zakonu ze dne 8. dubna 1920, cis. 329 Sb. z. a. n. (zakonu nahradovemu), pokud jde o prevzeti a nahradu za jednotlive parcely, nebo casti parcel ze zabraneho majetku pozemkoveho. Tisk 1259.