Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 105. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 10 minut.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

110 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr. Dolansky, Aug. Novak, Srba, Stanek, dr. Srobar, Tucny, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trma1.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro tento tyden sen. Hrejsovi, sen. dr. Daxnerovi, sen. Klimkovi, sen. dr. Schmidtovi, sen. Kotrbovi a sen. Smrtkovi.

Zastupce senatniho tajemnika dr. Trmal (cte):

Tisk 1274. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. dra Soukupa a spol. na zmenu jednaciho radu senatu (tisk 1167).

Tisk 1237 az 1237/10. Odpoved ministra narodni obrany na interpelaci sen. Kloface a soudr. o zastaveni vyplaty odbytneho tem poddustojnikum z povolani (certifikatistum), kteri po prevratu prestoupili do statni civilni sluzby (tisk 734).

Tisk 1237/1. Odpoved ministra verejnych praci na interpelaci sen. Trcky, Kotrby, Thore a druhu, aby zakonne predpisy pro stavebni ruch byly podrizenymi urady presne a dochvilne vyrizovany (tisk 1005).

Tisk 1237/2. Odpoved vlady na interpelaci sen. Fahrnera a soudr. stran udalosti, ktere se sbehly v Usti n. L. dne 31. cervence t. r. (tisk 928).

Tisk 1237/3. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. dra Prochazky, Valou-ska a soudr. o nasilnostech, pachanych prislusniky ceskoslovenske cirkve proti katolikum v Dubicku (tisk 740).

Tisk 1237/4. Odpoved vlady na interpelaci sen. Hrubeho a spol. v pricine urazliveho jmenovani republiky Ceskoslovenske v nemeckem tisku (tisk 913).

Tisk 1237/5. Odpoved vlady na interpelaci sen. dra Spiegla a soudr. stran uplatnovani naroku na cast Hornoslezskeho uzemi pro ceskoslovensko (tisk 1109/4).

Tisk 1237/6. Odpoved ministra financi na interpelaci sen. Trcky, Kotrby a spol. ohledne neudrzitelnych pomeru na hlavnim celnim urade v Hybernske ulici (tisk 1004).

Tisk 1237/7. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla, Oberleithnera a soudr. o nepristojnem vymeru okresni politicke spravy ve Sternberku (tisk 1127).

Tisk 1237/8. Odpoved vlady na interpelaci sen. dra Naegle, dra Spiegla a soudr. o konfiskaci casopisu "Montagsblatt aus Bohmen" (tisk 1109/2).

Tisk 1237/9. Odpoved ministra narodni obrany na interpelaci sen. K. Friedricha a soudr. ve pricine nedustojneho zachazeni s nemocnym nemeckym vojinem (tisk 1109/1).

Tisk 1237/10. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. A. Friedricha a soudr. o vykupu propachtovanych pozemku (tisk 1035).

Tisk 1238 az 1238/8. Interpelace sen. dr. Spiegla, dr. Naegle a soudr. na vladu o zabaveni nemeckych novin "Bohemia" ze dne 1. listopadu 1921.

Tisk 1238/1. Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na ministra pro zahranicni obchod ve pricine opomijeni hlavniho svazu prumyslu.

Tisk 1238/2. Interpelace sen. Hartla a soudr. na p. ministra vnitra ve pricine konecneho provedeni obecnich voleb v Roketnici.

Tisk 1238/3. Interpelace sen. dr. Schmidta a soudr. na p. ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy ve veci neslovanskych lekaru na Slovensku.

Tisk 1238/4. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra narodni obrany ve pricine zakroceni vojenskych uradu proti brancum, kteri se pri mobilisaci dostavili pozde, anebo nedostavili vubec, ponevadz se jim od uradu nedostalo spravneho pouceni.

Tisk 1238/5. Interpelace sen. Meissnera soudr. na veskerou vladu.

Tisk 1238/6. Interpellacia sen. Chlumeckeho, dr. Hellera a sudruhov na panov ministrov zeleznic, vnutra a pana ministra s plnou mocou pre Slovensko v zalezitosti nezamestnanych zelezniciarov zvolenskych.

Tisk 1238/7. Interpelace sen. Sachla, Sabaty a druhu na p. ministra financi ve pricine vypisu dani pro poplatniky zacatkem kazdeho roku od bernich uradu okresnich.

Tisk 1238/8. Interpellacia sen. inz. Klimko, dr. Ledebura a jeho spoloc. na celu vladu ohladom udelenia prava na vyrobu a predaj petroleja spolecnosti "Standard Oil Company".

Zapisy o 93. az 98. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky ceskoslovenske ze dne 17., 19., 24., 25. a 31. ledna 1922.

Tesnopisecke zpravy o 96. a 100. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 25., 31. ledna a 6. unora 1922.

Zapisy o 99. az 104. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

vyboru imunitnimu:

Zadost krajskeho soudu v Olomouci za svoleni k trestnimu stihani sen. Jindricha Fritsche pro zlocin dle §u 99 a 65 tr. z.

Mistopredseda Kadlcak: Prikracuji k projednavani denniho poradu:

1. Pokracovani v rozprave o zprave vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi zmena financniho zakona ze dne 17. prosince 1920, cis. 682 Sb. 2. a n. a dodatek ke statnimu rozpoctu a rozpoctu statnich investic na rok 1921. Tisk 1240.

Zpravodajem je pan sen. dr. Horacek.

K slovu jsou prihlaseni recnici: sen. Lazo a sen. Jilek.

Udeluji slovo panu sen. Lazovi.

Sen. Lazo (rusky): Slavny senate! Uz tri roky zijeme v slobodnej ceskoslovenskej republike a kazdeho roku schvalujeme vzdy vacsie i vacsie dane, a nikde nevidime, ze by sa polepsil osud biedneho naroda. V nasej republike tolko mala cast karpatskych dedin a miestocok bola nastivena vojnou, ale vlada do toho casu nic neurobila, aby tym krajinam prisla s pomocou.

I v rozpoctu na tento rok nevidime ani jednej polozky, ktora by ukazovala na to, ze nasa vlada zamysla urobit daco pre tie znicene okresy. A pomoci tam velmi treba. Treba vam panovia, vediet, ze skoro vsetkie skoly tak cirkevne jak i statne, su tam znicene, takze 8 rokov deti sa neucia citat ani pisat.

A velka to hanba pre nas stat, ze za 3 roky nasa vlada nemohla sa postarat o to, aby aspon rozbite skoly opravila. Ale vidime, ze i v tomto roku budu dalej stat hole mury a deti miesto do skoly budu chodit zas za kozami, lebo i v terajsom rozpoctu nic sa nespomina o rozbitych skolach.

A na slovenskej Rusi - pre kultus ruskej narodnosti na posmech, - rozpocet vykazuje sumu 890.000 Kc; za to pekne dakujem; vidime co to znaci. A pre rimsko-katolicky kultus je rozpocet na 18,713.000 Kc. Tak my rusky narod s Rimom dalsie nechceme nic mat; nasi stari otcovia boli pravoslavni, tedy i my vzdy pravoslavni zostaneme a na dalsie nedame sebe robit posmechu. Uz my dost sluzili Rimu, ako Israeliti kralu Faraonu, a ziadame, abysme sa raz oslobodili.

Ale nie len pre skoly a kultus vlada nic neurobila, ale za vojny boly tam znicene mosty i cesty a v rozpoctu minuleho, roku bola velka suma na ich napravenie, ale ani penazi niet, ani cesty neboly napravene.

Ked vlada sa nepostarala o napravenie tych najpotrebnejsich valecnych skod, tomu netreba sa cudovat, ze pre samo obyvatelstvo vlada nedala zadnej pomoci. A ten narod tam zije vo velkej biede, o ktorej vy cesi nemate ani ponetia.

Cele dediny boly spalene a kazdy sa musel sam starat, aby si volaku strechu nad hlavu postavil a aby si kupil dajaku kravku a aby si volaco zasial lebo pola boly puste. Jednym slovom musel si kupit na novo cely inventar v gazdovstve.

Vlada nielen ze nic neurobila pre to biedne obyvatelstvo, ale nalozila nanho tie iste dane, jak i na druhych, ktori vojnou nic neutrpeli; a na moju interpellaciu odpovedel minuleho roku pan minister Cerny, ze sa postara, aby tie okresy boly od dane oslobodene.

Ale bohuzial, skoncilo sa na sluboch. Vypalene okresy nielen ze neboly oslobodene od dane, ale tam dan bola este skorsie vybrana nez kdekolvek. A z coho ten biedny narod ma zaplatit tie velke dane, jake my tu dnes nanho nakladame. Na takej zemi ako je nasa v Karpatech, gazda mnoho pracuje, ale osoh ma maly, lebo ani tolko sa mu neurodi, aby sam so svojou rodinou sa mohol vyzivit. Nemoze predat ani zrna ani lichvy, pretoze ho nema a tiez zarobit nema kde.

Tu zostane len jedna cesta: ist k zidovi ' a zadlzit sa. Ale kedysi taky dlh nebol strasny, lebo gazda isiel na par rokov do Ameriky a tym sposobom dlhy pomalu zaplatil. Ale teraz chudobnemu tazko sa dostat do Ameriky, a tu v kraji nema kde sebe zarobit.

Ak to tak dalej pojde, pride zas k tomu, ze - ak to bolo pred 40 rokmi - vsetky gazdovske zeme najdu sa v uzernickych rukach. Ale ze by k tomu neprislo, musi nasa vlada vziat si na srdce polozenie vypalenych okresov. Vlada musi dat narodu zarobok, a tym cielom povinna je zacat budovat zeleznicu z Bardyjova cez Svidnik a Stropkov do Medzi Laborca alebo do Humenneho.

A tato zeleznica bude mat pre stat velmi velky vyznam, lebo nielen urobi bezkydske hory pristupnymi, ale urobi pociatok k vyuzitiu prirodnych bohatstiev, jakymi nase Karpaty su preplnene. Tym sposobom i stat bude mat velky osoh, i biedny narod bude mat kde sebe na zivobytie zarobit.

Okrem toho povinna bola by sa vlada zaujimat o regulaciu riek, ktore kazdeho roku robia velke skody, ako na poliach tak i na cestach. Voda z horskych potokov vystupi a vsetko zabiera. Madari zacali regulovat, ale pre vojnu nedokoncili.

Ministerstvo zemedelstva nariadilo, aby tie zeme, kde boly kedysi hory, boly znovu zasadzane horou; bola by to velmi dobra robota, keby jej nekazili nasi uradnici. Uradnici v nasich horach tak vykladaju zakon o lesoch, ze vsetky tie zemi, kde sa neora a neseje, patria k lesom. Takym sposobom zabrali gazdom polia i pastviska, takze gazda nebude mat teraz kde past ani jednu kravku.

Nasa zem je malo plodna a preto gazdovia sa starali, dochovat co najviacej lichvy; preto nielen hor im treba, ale i pastviska, aby na com mali dochovat lichvu, ovce, lebo z oviec gazda ma i vlnu, i mlieko, i najlepsi hnoj.

Nebudem dalsie hovorit o biede obyvatelstva okresov znicenych vojnou. Oni su v tak velkej nudzi, ze je az divno, ze vlada az dosial' na nich neobratila pozornost'. Pravda, ze tam tazko dostat sa z Prahy alebo z Bratislavy, ale predsa za 3 roky stalo zato aspon raz pozriet na tie okresy, kde sa odbyvala svetova vojna.

Kto bol v nasich horach i videt tu nudzu, v akej tam narod zije, ten zrozumie, ak surne potrebna je tam pomoc.

Dnes ja ako predstavitel tych najchudobnejsich obyvatelov nasej republiky povazoval som za svoju povinnost pripomenut ceskoslovenskej vlade, ze do toho casu nesplnila svojich povinnosti. Mam nadeje, ze nebudem muset pripominat to este raz.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu sen. Jilkovi.

Sen. Jilek: Slavny senate! Bylo zde mnoho stesku, ze mame jeste projednavati dodatecny rozpocet. Je sice pravda, jsme zacatecnici a v mnohych vecech jeste neumime chodit, jsme jeste v detskych strevickach, ale je ovsem potrebi, abychom tyto detske strevicky jiz jednou odhodili.

Ti panove, kteri si zde nejvice stezovali, ze se podava dodatecny rozpocet, at si daji ruku na srdce a priznaji si, kolik viny je na nas samych, ze dodatecny rozpocet jest predlozen! Kolik nas jeste chodilo s ruznymi navrhy a doplnenimi na vladu! Tim vsim se zvysilo vydani. A zvlaste - opakuji to jeste jedenkrate - ti, kteri nejvice narikaji, ze se predklada dodatecny rozpocet, kdyby se zamyslili, musili by rici: my sami mame nejvetsi vinu na tom, ponevadz, kdybychom nebyli chodili s dodatecnymi navrhy, nebylo by byvalo take treba dodatecneho rozpoctu.

To jest jedna vec. Ale, velevazeni panove, mluvi se stale u nas: setrit, setrit ve statnim rozpoctu a ve statni sprave, vsude jen setrit! Je pravda, ze se musime nauciti setrit, ale nejenom statni sprava, nybrz veskere obcanstvo musi se setrnosti nauciti. Vsichni se musi nauciti setriti, ponevadz je to samozrejme. Ale dnes slysime se vsech stran hlasy: "At to stat zaplati!" Ale kdyz potom na ty, kteri rikaji, "at to stat zaplati", prijde platiti dane, nadavaji na vladu, nadavaji na ministra financi, ze maji platiti, ackoliv pred tim ustavicne kriceli: "At to stat zaplati!" Panove, neni tomu davno, po vanocnich svatcich, mnozi z vas dostavali jste pripisy z jednotlivych obci, kde si obce stezovaly, ze urednictvu a ucitelstvu byly o neco snizeny platy, a mezi jinym se v techto pripisech pise: Jsme ochotni nesti veskery dane a jeste vetsi dane, aby se mohly vsechny naklady tyto hraditi. A panove, jsou obce, jako ceska Trebova, Pelhrimov, Hronov atd., ktere zase na jedne strane neustale chodi na vladu, aby jim dala penize, ze obce nemohou unesti bremen financnich, ale na druhe strane krici: "At to stat zaplati!"

Panove, to jsou tedy vsechny nase chyby a vady, to jsou takrka ty detske strevicky, ve kterych jeste porad chodime, zapominajice, ze vlastne ten stat jsme my sami, ze tim statem neni snad nekdo cizi, nybrz ze vsechno obcanstvo tvori stat a ze tudiz vsechno obcanstvo musi take setriti. Kdyz obcanstvo samo ustavicne zene vladu a snemovnu i senat do stalych novych vydani, nesmi pak narikati na dane. Ale velikou vinu na tom, ze nase obcanstvo nedovede setriti, ma take nase zurnalistika. Nase zurnalistika by prave mela nase obecenstvo vychovavati k tomu, ze kdyz chce setrnost od vlady, musi take samo setriti a ne jeste ruznymi clanky obcanstvo podpichovati: Chtejte to neb ono, at to stat zaplati! Lehko se rika: At to stat zaplati, stejne jako v obcich se mnohdy rika: At to obec zaplati! Kdyz vsak se ma platiti skutecne, nastane vseobecny narek. Tim jsem chtel rici, kdo kolikrate ma vinu na tom, ze mame zde jeste dodatecny rozpocet a ze jej mame schvalovati. Zkratka a dobre nejenom vlada, nybrz i obcanstvo samo nese vinu na tom. Ma-li se setriti, musi se napred nauciti take obcanstvo setrnosti a obcanstvo musi samo poslancum, svym zastupcum, pripominati ustavicne, aby se setrilo. Kdyz nesetri obcanstvo, tezko pak aby setrila vlada.

Dale se, slavny senate, ustavicne u nas narika na velike dane. Ale dejme si ruku na srdce a priznejme si: Kdyby se byvalo Rakousko nerozpadlo a kdyby bylo byvalo zustalo cele tak, jak bylo po te strasne prohrane valce, myslite si, ze tech dani jsme platili mene? Dost mozna, ze jeste vice jsme jich meli. A velevazeni rekneme si, jak by se nam bylo byvalo vedlo v tom Rakousku, kde nasi sousedi a nasi pratele Nemci jiz dobre se pripravovali podle lineckeho programu, co s nami Cechy budou delat? Nejen, ze bychom musili platit tytez dane, ale byli bychom byvali vice zazili v oboru otazek jazykovych, skolskych atd. Tedy, vazeni panove, kazdy rozumny poplatnik dnes musi rici, ze dane se platiti museji, ponevadz stat ma vydaje, ktere musi platit. Chci vsak z tohoto mista upozorniti na to, co dela dane poplatnictvu castokrate nesnesitelnymi, ze nejsou totiz spravne a spravedlive vymerovany. Velevazeni panove, to boli mnohdy toho poplatnika-zivnostnika, ktery pracuje s jednim delnikem, ze ma platiti vetsi dan nez zivnostnik, ktery pracuje s peti delniky, anebo takovy rolnik, ktery ma 10 mer pole a plsti vetsi dan nez rolnik, ktery ma 50-60 mer. Takovych pripadu je cela, rada, a tu by mely nase berni urady k tomu hledet, aby skutecne spravne a spravedlive byly dane predpisovany. Myslite si, ze to neboli toho zivnostnika, kdyz ihned nezaplati predepsanou dan a jest proto exekvovan, kdezto akciove podniky neplati jiz od roku 1915 zadnych dani? Tam to vezi take. V okresu trebicskem na pr. je papirna, ktera patri spolecnosti "Ebelmuhle", a tato tovarna nema od roku 1915 predepsany dane.

Obce, ktere maji odvadet prirazky, ktere maji rozpocet obecni, nedostanou zadnych prirazek a niceho. Panove, nesmeji se setriti velci a uvalovati bremena jen na male. Takove akciove podniky at plati. Bude-li se takto pokracovati a bude-li financni sprava setriti akciovych podniku, pak bude nejlepe, aby vsichni zivnostnici vzdy po dvou az po trech utvorili akciovou spolecnost a pak nemusi platiti zadnych dani. Nic jineho jim nebude zbyvat, jen to. Panove, jak pak to vypada v obcich, kdyz takovy podnik, takova tovarna nema predepsany dane a niceho neplati a obec nasledkem toho nedostane obecnich prirazek? Obce se zadluzuje a pak konec koncu nevi kam z mista, kam a jak.

Jeste chci vsak na neco upozorniti, co se deje tam, kde obce plati dane. Upozornuji slavnou spravu financni na to, ze nase berni okresy na venkove jiz za dva a v mnohych obcich za tri roky vybraly prirazky a obcim niceho nedaly. Tim nastava pak ovsem rozvrat v obci. Dostal jsem radu stiznosti, kdy obce nedostaly za rok 1921 a 1920 - a jeste maji nedoplatky za rok 1919 - niceho z vybranych prirazek obecnich. Panove, jak pak muze obec hospodariti?Pak se nesmite divit,ze v mnohych obcich jest rozvrat a ze obec nemuze z mista, ponevadz, kdyz nedostane prirazky, musi delati dluhy, coz pusobi obcim obtize. Proto tedy rikam, ze neobtezuje tak obcanstvo, ze dane plati, ale tizi obcanstvo to, ze dane nejsou spravedlive rozdeleny, ze se hledi vzdycky vice doslapnouti na ty mensi nez na ty vetsi poplatniky.

Velevazeni panove! Jest zde v posledni dobe - a doposud jeste neni vsechno urovnano - stavka uhelna. Prave pri te prilezitosti mne napada neco, co zde musim rici, ze totiz si musime vice vsimati uhli a uhelnych dolu. Rekneme si to uprimne, ze mame nezamestnanost v jinych prumyslech, na tom ma take castecnou vinu uhli, drahota uhli, ktera zpusobuje, ze prumysl nemuze konkurovat s cizinou. (Sen. Jarolim [nemecky]: Kdyz hornici budou zadarmo pracovat, bude uhli v Praze jen o dve koruny lacinejsi!) Panove, jest potrebi, aby zde vlada neco udelala, a to v prve rade, aby dan z uhli byla odstranena. Ale, velevazeni panove, ne aby vlada odstranila dan z uhli, a tezari mohli pri tom vydelavati vice. Doposud pri vyrobe uhli v nejlepsim pripade dostane hornik 6 K za metrak, 4 K cini dan, 8 K dovoz, tedy 17-18 K stoji uhli. To je vydani. Ale panove, zac ho platime, mnoho-li vydela tezar a mnoho-li vydela velkoobchod? Ti vydelaji jednou tolik a pri nekterem uhli dvakrat tolik a proto jest potrebi, kdyz se ma uleviti, aby prumysl mohl byti udrzen v chodu, nesahat na to skutecne vydani a z tech 6 K to brat, ale brat z tech 20, 24 a 36 K, u majitelu dolu a u obchodniku s uhlim. Zkratka a dobre jest potrebi, aby zde byl zakon, ze tezari, majitele dolu nesmeji ze sve akce miti vice, nez obnasi obcansky zisk, a jestli maji vice, at jim to stat sebere. Rozumi se samo sebou, ze kdyz budou videt, ze stat jim ty velke vydelky nenecha, budou prodavat uhli lacineji, bude lacinejsi provoz v tovarnach a nebude tolik nezamestnanosti, ponevadz nastane konkurence.

Ja bych se tedy silne za to primlouval, ma-li nas prumysl skutecne prospivati, aby uhli bylo zlevneno, a to nejen o davku uhelnou o 4 koruny, nybrz aby se obchodnikum a tezarum, kteri vydelavaji jednou tolik nez jest vyrobni cena, na zisky sahlo a reklo se, vy musite take sleviti. Tam toho bude v prve rade potrebi. Tedy to jsou ty nejvetsi obtize, ktere se nam dnes pusobi. Podivejte se, ze v kazdem zavode drahota uhli zdrzuje a ohrozuje cely provoz. Ja se za to primlouvam, aby se sahlo na ty velke vydelky tezaru, obchodniku s uhlim a zvlaste velkoobchodniku.

Dale, velevazeni, chci jeste poukazati na to, ze kdyz dnes parlament zakony vydava, jest take potrebi, aby jich bylo setreno a aby byly provadeny do posledni pismeny. Kdyz statni urednik nedovede setriti zakonu, jak pak toho muzeme zadati od toho obycejneho obcana? Panove, kdyz na bernim urade rekne urednik - jako se stalo v Hranicich, ze poslanci jsou stvaci - vyhnat je - kdyz to rekne statni urednik obycejnemu obcanu, jak to pak vypada? To pak je nesetreni zakonu, a kdyz nema takovyto clovek uctu k zakonu, jak ji muze miti ten obycejny clovek?

To jsou - ne, abych snad, velevazeni panove, zde mluvil a chtel nekoho napadat - detske nemoci, ktere tu mame. Chceme-li je vylecit, musime o nich vedet, pakli vsak o nich nebudeme vedet, je veskera prace marna.

Jeste pri teto prilezitosti upozornuji na jednu vec! Kdyz se vydavaji narizeni nebo zakony, pak jest potreba je take plnit. Podivejte se, vsude je chripka! Deti jsou vsude nastuzeny a ve skolach jsou predpisy vydany, jak se treba proti chripce chranit. Ale, velevazeni panove, co se zacasto deje? Skola zacasto byva pricinou, zejmena venkovska skola, ze se deti nachladi. Takove dite jde treba pul hodiny do skoly, a ponevadz je zima, utika. Aby se pak nepospinila podlaha, byva nekde skola otvirana teprve pet minut pred osmou hodinou, takze deti, ktere prisly trebas uz o pul osme hodine, - jsou to zejmena deti z venkova - museji casto pred skolou stat a cekat, a tak se stava, ze se casto nachladi. (Hlas: Kde se to stalo?) To mate ve vsech skolach naporad, a ja reknu, ze u nas, v samotne Trebici, museji deti stat pred skolou. (Ale to nejsou prespolni!) To jsou prespolni, ponevadz domaci vedi, kdy maji jit. Kdyz se takova narizeni vydavaji, je potrebi, aby se jim take vychazelo vstric. V lete to jde, ale v zime! - Nerikam, ze je zde vinen ridici ucitel, rozumny ucitel to neudela, nekde jest toho vinen skolnik, ridici ucitel si toho nevsimne, a potom ovsem jsou takove nasledky.

Mam jeste jednu takovou bolest. Mluvi se porad o zdravi. Na obecnych i na obcanskych skolach, zvlaste na divcich vyucuji v posledni tride vareni. Zde je potrebi, aby pri tomto vareni jinym zpusobem se postupovalo. Vynos ministersky sice pravi, ze deti, co uvari, maji take samy snisti. Ale to neznamena, ze se muze tem detem hroziti, jako se to cini: jak to nebudete jisti, dostanete spatnou znamku z mravu. Prece sami, kdo mate deti, vite, ze dite nemuze vsecko jisti, ze nesnese vsechna jidla. Proto by ten vynos nemel byti tak prisny, aby deti, co uvarily musily take snisti, nybrz melo by byti podotknuto: jen pokud jim to zdravi dovoli, ponevadz pak se stava, ze dite zbytecne onemocni. Na jedne strane se rika, ze je nutno chraniti deti pred nemoci a na druhe strane pusobi se primy opak.

Dale, velevazeni, ma-li republika nase se udrzeti, je zde potrebi pevne vetsiny, ale bylo by si take prati, aby koalovane strany, ktere tu vetsinu tvori, skutecne pevne se semkly a ne aby jedna druhou kolikrate zbytecne drazdila, (Vyborne! Tak jest!) ale aby se pevne semkly dohromady a hledely upevniti nas stat a nasi republiku. (Tak jest!)

Prohlasuji, ze budeme hlasovati pro rozpocet. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Ke slovu neni nikdo dale prihlasen. Rozprava je skoncena. Prosim, aby byly precteny podane resoluce.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Resolucni navrh sen. Karla Friedricha, Fahrnera, dr. Naegle a soudr.:

"Vlada se vyzyva, aby pri nastavajicich poradach o stabilisaci platu statnich zamestnancu a ucitelu a jinych verejnych zamestnancu organisace techto zamestnancu uznala za verejnopravni korporace a aby je pribirala k rozhodovani o vsech otazkach, ktere se dotykaji jejich zajmu."

Resolucni navrh sen. Karla Friedricha, dra Naegle, Fahrnera a soudr.:

"Vlada se vyzyva, aby pri nastavajici porade o stabilisaci platu statnich zamestnancu a ucitelu pecovala o to, aby rozdil mezi pozitky nynejsich pensistu a pozitky pensistu dle noveho zakona odstranen byl tim, ze se vsem drivejsim pensistum zvysuji pozitky dle zasad noveho zakona."

Resolucni navrh sen. Karla Friedricha, Fahrnera, dra Naegle a soudr.:

"Vlada se vyzyva, aby jeste pred stabilisaci platu statnich zamestnancu a ucitelu predlozila novelu k zakonu ze dne 21. prosince 1921, c. 495 Sb. z. a n., dle niz ma § l tohoto zakona, zniti takto:

§ 1. Civilnim a vojenskym statnim zamestnancum, delnikum a ucitelum.

(ostatne zustava drivejsi zneni).

§ 2 uvedeneho zakona ma odpadnouti."

Resolucni navrh sen. Karla Friedricha, Fahrnera, dra Naegle a soudruhu:

"Vlada se vyzyva, aby bez prodleni vyhovela resoluci, kterou pri projednavani zakona o srazkach platu urednickych podaly strany vetsiny a kterou cely senat schvalil, aby totiz ihned byla dosazena komise pro odbouravani cen."

Resolucni navrh sen. dra Hilgenreinera a soudruhu:

"Vlada se vyzyva, aby pripadny dodatecny rozpocet predkladala vzdy nejpozdeji v jarnim zasedani."

Resolucni navrh sen. Linka, dr. Wiechowskiho a soudruhu k tisku c. 1240:

"Vlada se vyzyva, aby co nejdrive predlozila osnovu zakona, ve kterez:

1. Sluzebni povinnost v cinne sluzbe vojenske se snizuje ze 24 mesicu na 12 mesicu.

2. Mirovy stav vojska se snizuje ze 150.000 muzu na 75.000 muzu.

1. Povinnost cinne sluzby po dobu 24 mesicu byla od pocatku myslena pouze jakozto stadium prechodni. Nyni se ukazuje, ze nejvetsi vojenska moc svetova, Francie, snizuje vojenskou sluzebni povinnost ze 36 mesicu na 18 mesicu, tudiz o polovici. To dokazuje, ze i Francie uznala, ze nynejsi dlouha doba cinne sluzebni povinnosti neni oduvodnena. Pro ceskoslovensko zajiste postaci povinnost jednorocni cinne sluzby, ze kterezto priciny cinime svrchu uvedeny navrh.

2. Za pricinou Karlova puce prohlasila vlada opetne, ze po odstraneni, nebezpeci, jez hrozi z Uher, prikroci ke snizeni miroveho stavu armady. Nebezpeci jest odstraneno, ceskoslovensko zije se vsemi sousednimi staty v pratelskych vztazich. S velkou jich casti uzavrelo dokonce spojenectvi. Ani z Uher nehrozi jiz nebezpeci, ponevadz za pricinou Karlova puce bylo usneseno odzbrojiti Uhry. Nasledkem toho nastal okamzik, aby splnen byl slib, jejz vlada ucinila."

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji zaverecne slovo zpravodaji p. sen. dr. Horackovi.

Zpravodaj sen. dr. Horacek: Slavny senate! Nehodlam dale protahovati debatu a neminim tedy odpovidati na vselike podnety a namitky, ktere zde byly pronaseny od ruznych panu recniku. Chci jenom nekolik poznamek priciniti k vykladum pana ministra financi.

Predevsim mne tesi, ze pan ministr financi take uznal, ze dnesni napeti danove u nas - a tyka se to nejenom dani neprimych, nybrz zajiste i dani primych - je tak vysoke, ze dalsiho stupnovani nesnese. Ale bylo by mne byvalo jeste vice tesilo, kdyby nam byval mohl pan ministr financi poskytnouti nadeje, ze toto napeti danove bude v budoucnosti nejakym zpusobem zmirneno. Uznavam ovsem, ze dnesni velike vydaje statni vyzaduji take velikych obeti se strany obcanstva, ale na druhe strane treba prece jenom uvaziti, co jest vetsim zlem, mame-li snad vykazovati nejaky maly schodek v rozpoctu, anebo mame-li dale dane stale zvysovati. A tu po mem skromnem soude i maly schodek v rozpoctu, v jistych pripadech je zlem mensim - nehlede k tomu, ze vzdycky podnecuje spise k sporivosti - nez stale zvysovani dani, ktere muze pak ohrozovati cele hospodarstvi narodni veskereho obyvatelstva.