Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 104. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 10 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner a dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Prikryl, Low.

108 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Cerny, Aug. Novak, Stanek, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji 104. schuzi senatu.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi panu sen. dr. Schmidtovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 14 dnu pp. sen. Stastnemu a Barinkovi.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadana dovolena se udeluje.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte): vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1267. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. dra Frankeho, dra Mazance, dra Meissnera, dra Lukavskeho, Sonntaga a soudr. (tisk 3311) na zmenu jednaciho radu poslanecke snemovny (tisk 3391).

Mistopredseda Kadlcak: Pristupuji k projednani denniho poradu.

1. Pokracovani v rozprave o zprave rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi zmena financniho zakona ze dne 17. prosince 1920, cis. 682 Sb. z. a n. a dodatek ke statnimu rozpoctu a rozpoctu statnich investic na rok 1921. Tisk 1240.

Zpravodajem je pan sen. dr. Horacek. Proti je zapsan pan sen. Link.

Pro jsou zapsani recnici: pp. senatori Zimak, Hruby, Kotrba, Lazo, Jilek.

Udeluji slovo prvemu recniku >proti<, panu sen. Linkovi.

Sen. Link (nemecky): Slavny senate! Nejzbytecnejsi vylohy, ktere se cini v tomto dodatecnem rozpoctu, jsou zajiste vylohy na militarismus. Domnivame se, ze by bylo nejvys na case take v tomto state zmirniti militarismus. Vsichni nasi sousede nemaji jiz odvodu ani militarismu. Nove Nemecko ma jinou spravu vojenskou, v nemeckem Rakousku jest militarismus odstranen a nyni prichazi na radu take Bulharsko, aby odstranilo militarismus. Jenom Ceskoslovensko musi tu ve stredni Evrope stati jako veliky vojensky stat. Kdezto vsude jinde se prikrocuje ke zmirneni militarismu, zaciname u nas teprve radne jej vybudovavati. Cteme jiz nyni v novinach, ze v mesici breznu zacnou zase odvody. Domnivame se, ze jiz dnes jest v kasarnach prilis mnoho lidi, jichz se nedostava narodnimu hospodarstvi. Nepotrebujeme novych odvodu, nybrz potrebujeme zmirneni, i navrhujeme vam dnes resoluci, aby stav muzstva ze 150.000 byl snizen na 75.000. Zadame dale, aby sluzebni doba byla snizena ze 24 mesicu na 12 mesicu. I Francie pristupuje k tomu zkratiti sluzebni dobu ze 36 mesicu na 18 mesicu. Republika skoro se hrouti pod tizi novych dluhu. Chcete-li sporiti, pak se jen ukazuje, ze nemuzete jiz sehnati penez pro nejdulezitejsi veci. Nedostava-li se vam penez, pak neprichazejte prece zase s takovymto dodatecnym rozpoctem, ve kterem se zase pozaduje mnoho set milionu na militarismus. Ptame se, za jakym ucelem se to deje. To se nedeje pro blaho lidu, nybrz pro ciste imperialisticky-kapitalisticke ucely. Co maji rici nasi nezamestnani, kdyz slysi, ze vojenska sprava hodla budovati nove kasarny! Mame vsude tak strasnou nouzi bytovou, ze kasarny maji byti prestaveny na byty. Ale vojenska sprava chce na misto toho v Domazlicich zriditi netoliko kasarny pro delostrelectvo, nybrz take pro pechotu. Ve Stribre, Domazlicich, Trutnove maji byti staveny nove kasarny. (Nepokoj.) Tyto vydaje musime si usporiti, a to proto, ponevadz narodni hospodarstvi jich nesnese. Se vsech stran se zada, aby uhelna davka byla snizena, maji byti zavedeny mensi dopravni sazby, zkratka narodni hospodarstvi ma lacineji vyrabeti, dopravnictvi ma se stati levnejsim. Ale jak se to muze stati, kdyz stat vsech prijmu pouzije pro militarismus? A my vidime, ze nejen pro militarismus byly do tohoto dodatecneho rozpoctu zaradeny zbytecne vydaje, jest v nem obsazena take jeste cela rada jinych polozek, jez jsou zcela zbytecny. Poukazuji na to, ze se pro uredni listy zada 211.000 Kc, A za jakym ucelem? Uredni listy neprinaseji spravnych informaci pro obyvatelstvo, nybrz informace falesne. Podivejte se na >Prager Presse< anebo na >Prager Abendblatt<, jakych informaci se nam dostava v techto casopisech! Prede dvema dny psal >Prager Abendblatt< o velike nezamestnanosti v Anglii a v Americe, ze pry jest tam 7 milionu lidi bez zamestnani. Domnivame se, ze by se >Prager Abendblatl< mel vice starati o nezamestnanost ve vlastni zemi. Pro takoveto zpravodajstvi nemame penez. Zpravodajska sluzba stoji v dodatecnem rozpoctu 614.829 Kc; tato zpravodajska sluzba, jak se zde provadi, jest naprosto zbytecna. Zadate dale na vyslanectva 3,515,900 Kc. Musime se tazati: Co vykonaji tato vyslanectva, tato zahranicni zastoupeni, pro narodni hospodarstvi tohoto statu? Vezmete-li do rukou dnesni >Prager Presse<, naleznete tam clanek vyslance Tusara, jenz pise o narodnim hospodarstvi. Je velice zvlastni, jake nazory projevuje pan Tusar v tomto clanku. Soudi o narodnim hospodarstvi takto: Netoliko pani obchodnici v londynske City, nybrz take prazsky kupec a severocesti tovarnici chteji miti klid. Ano, ale jsou zde prece jini, lide, kteri predevsim chteji miti klid, siroke vrstvy lidove, trida delnicka, ti chteji miti klid, ti chteji, aby konecne jednou nastal poradek v tomto state. Zastupitelstva v cizine mela by se vice starati o narodni hospodarstvi a ne jen o to, aby representovala stat jako velmoc, kterouz ve skutecnosti vubec neni. Meli by se vice starati o skutecne veci tohoto statu. Prijali jsme vcera zakon o vystehovalectvi, I kdyz tento zakon jeste neni v platnosti, mela se prece zahranicni zastupitelstva ceskoslovenskeho statu v Americe starati o to, zdali vystehovalectvi v poslednich mesicich silne nevzrostlo, zdali nebyla jiz prekrocena cislice kontingentu, jejz Amerika stanovila. Lide vydavaji penize za pasy a za jizdy, prodavaji snad posledni svuj majetek, aby se dostali do jine zeme, a kdyz potom prijdou do Ameriky, nepousteji jich tam, ponevadz Ceskoslovensko tam jiz poslalo prilis mnoho vystehovalcu. Mam za to, ze o takoveto veci mela by se starati nase zahranicni zastupitelstva, nase konsulaty. Proto nemame zadneho zajmu na tom, abychom jeste vice penez vydavali na zahranicni zastupitelstva a vyslanectvi.

Davate do dodatecneho rozpoctu pro kancelar v Lanech uver 4 milionu. Jsme jiz pro to, aby kancelar byla moderne zarizena, ale nemusi to byti jako pro korunovaneho pohlavara. Neni potrebi ciniti takove vydaje. Zarazujete vydani 415.000 Kc pro nabozensky fond. Myslim, ze cirkev ma penez dost a mela by ubohemu statu dat pokoj. Zaradili jste dale pro zahranicni zpravodajstvi obnos 2 milionu korun. Toto zahranicni zpravodajstvi si muzeme usporiti, ponevadz zpravy jsou casto falsovany, ponevadz cizina o nas nebyva spravne informovana. Za to vsak mame penez nazbyt na tak obrovske polozky, jako na priklad 40 milionu korun na cestovni diety, pochodove vylohy atd.! Tu by se melo jeste zkoumati, co rozumeti jest pod cestovnimi dietami; myslim, ze v tom jsou spoluobsazeny mnohe komise, ktere se konaji po cely rok, civilni a vojenske komise, ktere na drahach jezdi sem a tam, ktere konaji praci zcela, bezucelnou, a ktere za to vydavaji obrovske penize. Tyto vydaje jsou zbytecny. Nalezame v dodatecnem rozpoctu take obnos 28 milionu na kostely. Jak prichazi stat k tomu, aby stavel kostely, nemohu si vysvetliti. Jako ve starem Rakousku; staveji se kasarny a kostely! Cirkev ovsem ma dobry zaludek, ta tech 28 milionu snese, ale penize si ma opatriti sama. Je velice zvlastni: na jedne strane se rika, ze nastane rozluka cirkve od statu, na drahe strane museji se davati penize na kostely. Pan kolega Hilgenreiner mluvil vcera o ruznych polozkach dodatecneho rozpoctu, ale tato polozka na kostely mu nepadla do oci, s temito 28 miliony byl ovsem srozumen. Zaradili jste dale pro jina vydani kultu 1,879.000 Kc; to si maji nabozenske obce zaplatiti samy, maji se svymi pozadavky nechat stat na pokoji. Zaradili jste dale na provedeni mirovych smluv 25 milionu. Pro tuto polozku nemuzeme hlasovati, ponevadz vubec nemuzeme hlasovati pro mirove smlouvy anebo pro provadeni nasilnych mirovych smluv. Nasi zastupcove v rozpoctovem vyboru navrhovali vsude skrtnuti vsech techto polozek, ale vetsinove strany tyto navrhy prehlasovaly, a bylo by zbytecno tyto navrhy zde jeste jednou opakovati, ponevadz museji byti zamitnuty na povel >Petky<, nebot senat nesmi skrtati na rozpoctovych polozkach. Za mnohe ty miliony, ktere zde vydavate, mohli byste opatriti uzitecne veci ve state; mame prilis malo skol, ale vy musite nemeckym detem zavirati skoly! Nestavte kasaren, nestavte vice kostelu, stavte skoly, budete moci nesvar mezi narodnostmi drive odstraniti! Stavte nemocnice, chudobince, prikrocte k uskutecneni starych zeleznicnich projektu, jichz provedeni jiz od let jest potrebi, stavte silnice, jichz namnoze nesmirne jest potrebi. Panuje strasna bytova nouze, ponevadz mame malo bytu, ale vidime, ze stat vydava tolik set milionu na militarismus, ale zmirniti bytovou nouzi statu nenapada. Mame v Praze na Vinohradech Pasteuruv ustav; jest prilis maly, tento ustav jest zavsiven, jest tam prilis malo luzek, lide tam lezi tesne pohromade, strava jest spatna. A takoveho neco deje se v hlavnim meste statu. Nevznasel bych zde teto obzaloby, kdybych nevedel, ze jest to skutecnosti. Bylo by tedy treba ujmouti se toho, aby se s ubohymi obetmi radne zachazelo, a aby bylo aspon zabraneno za-vsiveni ubohych nemocnych. Bylo by veci ministerstva zdravotnictvi, aby se poohledlo, jak to v tomto ustave vypada, a ministerstvo mohlo by se take poohlednouti v mnohych jinych zemskych nemocnicich a ustavech pro choromyslne a mohlo by leccos odstraniti, co tam jest spatneho. Mame dale cele mnozstvi stiznosti. Delnici nemaji starobniho pojisteni, valecne vdovy jsou nespokojeny se svymi pozitky, chteji obdrzeti odbytne, valecni invalide musi casto po cele mesice cekati na odbytne a nemohou je obdrzeti od uradu. A tu prisla vlada pred nekolika mesici a rekla, >musime sporiti<, kdyz pred tim vyhodila na mobilisaci vic nez pul miliardy. Kdyby se bylo sporilo u techto veci, nemusilo by se zacit sporiti u ucitelu, statnich zrizencu, a delniku statu. Ale to naridi >Petka<, a co ta porouci, musite provesti. Zadali jsme, aby mandaty zemske spravni komise pro Cechy byly rozmnozeny o dve mista pro Nemce, Senat v teto pricine pojal jednomyslne usneseni, ale >Petce< se to nehodilo, porucila jednoduse, ze poslanecka snemovna na toto usneseni pristoupiti nesmi. Ba, musime se ptati, kde a kdo jest >Petka<, kde jest ustava, jednaci rad, ze takovyto mocensky cinitel ve state jest moznym? O >Petce<, tomto petilistku, muzeme rici: >V teto svobodne republice vladne >Petka<, >Petka< tento stat jeste uvede do zahuby.< >Petka< ma v rukou moc a Narodni shromazdeni a vlada jsou jenom dekoraci na venek, ve skutecnosti nevladne pravy parlamentarismus, ve skutecnosti vladne absolutismus jednotlivych osob. Popatrime-li na pomery ve starem Rakousku a na pomery dnesni, shledavame, ze skoro niceho se nezmenilo. Zmenil se sice znak: na misto dvojhlaveho orla prisel dvouocasy lev, vse jest pri starem, jen zvirata se zmenila. Za techto okolnosti nemuzeme hlasovati pro vylohy, jez nam zde byly predlozeny, nemuzeme byti proto, aby stat prisel a rekl: >Ucitele, statni zamestnanci a delnici musi sobe dat libiti snizeni mzdy.< Ve skutecnosti mela vlada prijiti a prezkoumati, zdali zivotni potreby zamestnancu a delniku zlevnily. Ackoli je znamo, ze zlevneni posud nenastalo, vzalo se ucitelum, statnim zamestnancum, ba i silnicnim dozorcum, kteri maji zcela male platy, mnoho tisic.

A ponevadz se stat zachoval tak spinave vuci svym vlastnim statnim zamestnancum, prichazeji nyni soukromi kapitaliste a pravi: >Jestlize stat snizuje mzdy, musi take soukromy prumysl sniziti mzdy.< Nebylo by nikdy doslo ke stavce horniku, kdyby uhlobaroni nebyli byvali vladou a statem primo vyzyvani, aby zkracovali mzdy, A nyni vidime, ze jest snaha zkracovati mzdy na cele care. Muj kolega Heller jiz vcera prohlasil, ze vsude vypovidaji smlouvy, hedvabnicky prumysl vypovedel smlouvy hedvabnickym delnikum, kteri maji male mzdy. A co maji delnici pociti? Drahota zustala, mzdy se maji zmensiti? Vlada a vetsinove strany nepomysleji vubec na to, aby delnici v ruznych odvetvich prumyslu obdrzeli vubec plnou dobu pracovni. Mluvi casto o zkraceni doby pracovni. Vidime, ze delnici jsou zamestnani tri dni, ctyri dni, casto jeste mene. Jiz jednou jsem prilezitostne poukazal na to, ze delnici v prumyslu lnarskem od nekolika let pracuji pouze tri dny a pak prichazi vlada a dava podnikatelum priklad snizovani mzdy. Vite, jake mzdy maji textilni delnici, sklarsti delnici, delnici pri vyrobe porcelanu? Mzdy jsou tak male, ze nestaci ani na nejnutnejsi potraviny. Mame tedy za to, ze o vseobecnem snizeni mzdy nemuze byti vubec reci. Misto abyste snizovali mzdy, sporte radeji jinym zpusobem! Snazte se, aby prumysl dostal praci, aby prumysl se domohl odbytiste, aby bylo mozno rozesilati zbozi na vsechny strany. Ale jak stoji veci dnes? Kazde odvetvi prumyslu zastavuje praci. Tovarny na vagony nemaji objednavek, delnici se propousteji, vysoke pece se nechavaji vychladnouti, veskeren kovoprumysl nema skoro niceho na praci, textilni prumysl zastavil vyrobu. Sklarsky prumysl v Halde a v Jablonci, porcelanovy prumysl v zapadnich Cechach nema objednavek. Myslim, ze by se tu melo zaciti zjednavati poradek tim zpusobem, aby se umoznilo, bychom vuci cizine byli schopni konkurovati. Pravim-li to, nerikam to pouze v zajmu tovarniku, nybrz pravim to v zajmu pracujici tridy, vsech lidi, kteri jsou v prumyslu cinnymi, a tu vam muzeme vytknouti, vam, obcanskym stranam v teto vladni koalici, ze jste se o toto hospodarstvi prilis malo starali. Vytycili jste hranice pro tento stat, pojali jste do neho prumysl, ale kam se ma nyni prumysl obratiti se svym zbozim, o tom nemluvite, o tom nepremyslite. Domnivame se tedy, ze jest zde potrebi prumyslovym delnikum dati praci, a kdyz jim zadnou praci dati nemuzeme, nyni, kdy nase vysoka valuta nam vzala odbytiste, myslime, ze bychom nemeli nechat zahynouti tyto nevinne lidi, kteri prece jsou take statnimi obcany sveho statu. Co vidime kazdeho dne v ministerstvu socialni pece? Tu prichazeji deputace ze vsech moznych okresu, z prumyslovych okresu, zadajice podpory pro nezamestnane. Ministr nema tolik uveru, aby vsechny tyto okresy zaopatril podporami. Hlavne, stavebni delnici jsou vylouceni, slibuje se jim, ale urcitych smernic ministerstva nevydavaji. Pravi se, ze stavebni delnici byli take drive sezonnimi delniky, ze take drive v zime nepracovali. Ale byl tu prece jen rozdil, pracovati jako stavebni delnik pred valkou, kdy bylo plne zamestnani od jara az do podzimu. Nyni od mnoha let neni stavebni cinnosti, stavebni delnici ani v lete nemaji radnych prijmu a jsou proto se svymi rodinami vydani v sanc smrti hladem. Kdyz tedy prichazeji pro podporu a vy mate odvahu rici, ze potrebujete vice penez pro militarismus, pak vam pravim, ze vyvolavate velike rozhorceni v masach delnictva. Delnici nechapou, jak stat, jenz ma penez nazbyt na zrizovani kostelu a kasaren a na vybudovani militarismu, jak tento stat muze nechat hynouti nevinne lidi s jejich rodinami. Ponevadz v tomto state takoveto pomery jsou mozny, pravim vam zcela otevrene: Pokud tyto pomery potrvaji, pokud udrzovati budete tento kapitalisticky - imperialisticky stat v zajmu mocnosti zapadnich, nepovolime vam nikdy toho, ceho potrebujete, nybrz zamitneme to, a netoliko z oposice zamitame tento dodatecny rozpocet, nybrz take jako rozumni lide, ponevadz si rikame, ze temito miliardami, ktere vyhazujete pro militarismus, nicite narodni hospodarstvi a take tento stat. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu sen. Zimakovi.

Sen. Zimak: Slavny senate! V stredecnom zasadnuti tohoto slavneho sboru prisly k vyrazu triedne rozpory jednotlivych politickych stran. Dost uprimne prejavene boly triedne nazory, menovite so stran ceskoslovenskych, menej uprimne prejavena bola mienka so stran nemeckych, co prislo zvlaste k vyrazu pri hlasovani, kde zastupci nemeckej burzoazie hlasovali tak, ako by im zaujmy banikov prirastly k srdci.

V stredecnej debate mal som uz pocit, ze socialne a triedne zaujmy sa vynorily na povrch nad zaujmy narodne. Pri hlasovani vsak o informacnom prehlaseni vlady prislo k vyrazu, ze na obichdvoch stranach sa pocituje potreba somknutia sa dla narodnostnych skupin. To je dokaz, ze v tomto state hraju narodnostne otazky este dolezitu rolu, a to dolezitejsiu, nez triedne rozpory. A z tejto ideologie sme nuteni i my ceskoslovenski socialni demokrati zdvihnut nase ruky pre dodatocny statny rozpocet, ackolvek doznavame, ze neodpoveda tendenciam socialnej spravodlivosti. A ked hlasujeme pre potreby tohoto statu s vedomim, ze tieto tarchy nesu najsirsie pracujuce vrstvy obyvatelstva, stava sa tak vedla narodnostnych ohladov tiez z poznania rozharanych hospodarskych pomerov v celej Evrope. A tu sa odvolavam na vyrok Bedricha Adlera, ktory hovori: >Kapitalisti zapalili budovu a teraz vycitaju socialistom, ze nie je mozne v dymiacom zborenisti byvat.<

Nuz aj my sme presvedceni, ze sme zdedili zboreniste, a to dost vydrancovane, v ktorom budovat blahobyt socialnou spravodlivostou nie je veru lahkou vecou, A ze nie sme len my tak nesikovni a neschopni v tomto zborenisti budovat, to dokazuju nam vsetky susedne staty, menovite ta metropol socializmu, Nemecka risa.

Tedy ohlady na narodnostne potreby a vseobecna hospodarska situacia nuti nas ceskoslovenskych socialnych demokratov prisposobit sa okolnostiam a spokojit sa s doterajsimi vymozenostiami, vynasnazovat sa ich zabezpecit a dla toho zariadit svoju taktiku a jednanie. A k nasej taktike jednania patri to, ze sa staviame za tento stat, za Ceskoslovenku republiku, a davame suhlas k jeho terajsim potrebam. A v tomto presvedceni o nutnosti tohoto statu niesme osamoteni, ale davaju nam za pravdu vynikajuci socialisticki myslitelia a politikovia. Tak poukazujem len na viedenskeho doktora Ottu Bauera, ktory napisal medzi inym toto: V pritomnom okamziku hroziacej madarskej, bavorskej, polskej kontrarevolucie je Ceskoslovenska republika hradbou proti reakcii.

To su hlasy z pozahranicia. Tu v nasom statnom svazku nenachadzame toho porozumenia u nasich triednych spolubojovnikov nemeckej narodnosti a tu sa rozchadzame na ukor nasho spolocneho ciela. My ceskoslovenski socialni demokrati, ked sme sa rozhodli hlasovat pre statne potreby, ackolvek neodpovedaju nasim idolom, koname tak preto, ze tento stat povazujeme za cestu najschodnejsiu, po ktorej mozeme previezt ceskoslovensky proletariat k mete socializmu.

Mluvim o ceskoslovenskom proletariate, alebo ked by volakto chcel, o ceskom a slovenskom proletaritate. Za osudy tohoto proletariatu je zodpovedna ceskoslovenska socialne-demokraticka strana robotnicka, z coho plynie jej ukol vychovat tento proletariat, aby bol schopny suctovat so, svojou burzoaziou, A ze vychova je uspesna v jazyku materinskom, o tom azda nie je treba hovorit v tomto vazenom zakonodarnom sbore, lebo to uz je pred sta rokmi rozhodnute.

Ja by som v tomto vazenom zakondarnom sbore nehovoril o narodnostnych otazkach, keby sa tieto otazky pretriasaly len medzi stranami obcianskymi, medzi zastupcami tych vrstiev, ktore maju na tom zaujem, aby jestvovaly narodnostne rozpory. Ponevac vsak aj zastupci nemajetnych vrstiev, nemecki socialni demokrati, kritizuju, a to dost bezohladne nas postup, nuz je nutno prehovorit, aby bolo medzi nami jasno Ja to poviem kratko. My ceskoslovenski socialni demokrati chceme tento stat. Chceme ho so stanoviska socialistickeho, lebo sa drzime erfurtskeho programu, ktory hovori: Zrusit kazdy sposob vykoristovania a potlacovania urcitej triedy, pohlavia, rasy. Toto usnesenie v Erfurte roku 1891 je dodnes platne. Ziadna korporacia ho este nezrusila. Sudim, ze toto usnesenie je opravdove a pre kazdeho socialneho demokrata zavazne. Na tomto usneseni bazirujeme tiez nase pravo na zivot, ako narod Tento nas narodny zivot bol vo starom state ohrozeny a keby vo svetovej vojne bol zvitazil cezarismus a militarismus s nemeckou a madarskou hegemoniou, nebolo by dnes v oblasti dnesneho Slovenska cloveka, ktory by si trufal hovorit po slovensky - nanajvys v takych zapadlych miestach v horach, kde uz ludia nevedia ani zpievat, ako to licil nedavno ve svojej reci kolega Jirasek. To same, co sudim o Slovakoch, platilo by i o Cechoch, ovsem, ze v dosledku slavnej historie a tradicie mali by tu Nemci tazsiu pracu, nez Madari na Slovensku,

Ovsem vyskytne sa myslienka, na co zit, ako Slovaci, alebo Cesi, ked sa mozeme zassimilovat s narodom, ako sa nam hovori, s vyssou kulturou. Tuto otazku musi vsak vopred rozriesit veda, estli s tym clovecenstvo nic neztrati, ked male narody splynu ve vacsie. Su vyroky hlbokych myslitelov, ktore zneju, ze kazdy narod ked vyhynul, stalo sa tak jeho vlastnou vinou, alebo ze co je nezdrave a zivota neschopne, vyhynie, aby nestalo sa zivotu inemu na zavadu. Nuz, ale da sa predpokladat, ze by slovensky narod bol zivota neschopny? Ten narod, ktory kracal tisic rokov krizovou cestou a z ktoreho vysli Kolarovia, Safarikovia, Palacki, Masarykovia, a kto vie, kolko talentov bolo ubite nasilnou politikou, madarskej hegemonie?

Ked my tak hovorime, to sa nam vytyka, ze je to sovinismus, co ovsem je zvrateny pojem. Sovinismus zacina tam, kde je snaha nadvlady nad narodom inym, alebo povysovania jednoho naroda nad druhym, a tu myslim, ze spravodlive sudiaci clovek musi priznat, ze takych snah a chutok na strane ceskoslovenskej socialnej demokracie niet. My necielime na prerabanie Nemcov na Cechov, Madarov na Slovakov, naopak ctime a vazime si kazdeho spoludruha, ktory sebavedome hlasi sa ku svojmu povodu, ale branime sa, aby sa nasi rodni bratia nestavali podriadnymi tvorami, aby nenosili jarmo dvoje, ked uz sa raz jedneho zbavili, aby na nich toto znova nebolo vlozene.

A to su priciny, ktore nas vedu k tomu, abysme dali suhlas aj k tym nenavidenym bremenam vojenskym. Ja pochybujem, ze by volakto v Ceskoslovenskej republike bol tak malichernym, ze by chcel zbrojit proti Nemecku alebo Rakusku. Naopak som presvedceny, ze so statmi, kde je vyvinuty socializmus, kde su socialisti vlivnym cinitelom na osudy statu, nech uz su zastupeni vo vlade, lebo nie su, neprijde Ceskoslovenska republika do konfliktu, ponevac viac sa spolieha na rozum nezli na paste. Horsie je to so susedmi zpoza Dunaja, Tam sa nevladne, ale terorom panuje mocenska skupina grofov a feudalov. Podobna mocenska skupina tam panuje, aka bola pred storociami, ktora nez by sa podvolila nizsim stavom, radsej trpela vpad Turkov do Madarska, ktori potom poldruheho storocia tam sarapatili, odvadzajuc deti madarske a slovenske, zariadovali ich do plukov janiciarov a nicili tak madarsky a slovensky narod. Je to ta mocenska skupina, ktora cakala tuzebne krvavu vojnu, comu dal cierny grof Andrassy razny vyraz pri oznameni svetovej vojny pri jej zaciatku nasledovne: >vegre<, to je >konecne< zacina vojna, na ktoru tak dlho cakame. Po tejto vojne ratali, ze dokoncia ich sialene dielo vykynozenie narodnosti a pevnejsie ze pritahnu okovy pracujuceho ludu a rolnickeho stavu. Je vsak tazko chapat preco Europa, ta zdemokratizovana Europa, trpi toto cudzie teleso vo svojom tele, ktore zapricinuje zapaleniny v blizkom okoli. Aby sa mi mylne nerozumelo, dokladam, ze tym cudzim telesom nemyslim Madarsko, lez tu panujucu grofsko - feudalnu dzentricku kliku. S madarskym ludom pracujucim s tym, ktory si vie vazit tiez pracu inych, s tym sa Ceskoslovenska republika iste dohodne a dorozumie tak, aby vedia seba mohli pokojne a v mieru zit. Divne je, ze matadori dnesnej europskej politickej situacie povoluju banditizmu, ktorym ta mocenska skupina operuje, ako sme to videli v otazke Burgenlandu, co je akiste postrasujucim a obavajucim prikladom pre Slovensko, Tak to vyzera, ako by tam pani na brehu Seiny v Parizi chceli udrzovat nad Ceskoslovenskou republikou policajta, alebo aspon Mikulasa aj s certom, Mikulasa chovaju v Budinskom hrade a certa na Madeire. Najkurioznejsie vsak je, ze by sme my obcani Ceskoslovenskej republiky mali dopravovat stravu tomuto certovi, aby ho panbozko dlho zachoval.