Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 103. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 15 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Stojan.

111 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Cerny, dr Derer, dr Dolansky, Habrman, Aug. Novak, Lad. Novak, Stanek, Udrzal, dr Vrbensky.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou na dnesni a zitrejsi schuzi a na pristi tyden panu sen. Barinkovi.

Zastupce senatniho tajemnika dr Trmal (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 1251. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho a II. vyboru zahranicniho o usneseni poslanecke snemovny, ktere se tyce vladniho navrhu zakona, jimz se zada, by Narodni shromazdeni schvalilo mezinarodni upravu o zrizeni ustredniho patentniho uradu, podepsanou v Parizi dne 15. listopadu 1920 (tisk 1211).

Tisk 1252. Zprava I. rozpoctoveho vyboru, II. branneho vyboru o usneseni poslanecke snemovny ve pricine vladniho navrhu zakona, jimz se povoluje uver az do vyse 500,000.000 Kc na opatreni vyzbroje, vystroje, zasob a ruzneho vojenskeho materialu (tisk 1225).

Tisk 1253. Zprava I. technicko-dopravniho vyboru, II. zivnostensko-obchodniho vyboru a III. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3317), jimz se upravuje pomer ceskoslovenske statni spravy k ceskoslovenskym plavebnim spolecnostem Labske a Dunajske (tisk 1232).

Tisk 1254. Zprava vyboru ustavne-pravniho a II. vyboru zahranicniho o usneseni poslanecke snemovny, jez tyce se vladniho navrhu, kterym se zada, by Narodni shromazdeni schvalilo umluvu, ucinenou v Parizi dne 18, ledna 1921 mezi republikou Francouzskou a republikou Ceskoslovenskou o statcich, pravech a zajmech soukromych (tisk 1222).

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu. Prvnim bodem jest

1. Druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se zrizuje hlavni financni reditelstvi pro Podkarpatskou Rus v Uzhorode. Tisk 1234.

Zpravodajem jest pan sen. Lukes.

Tazi se pana zpravodaje, zda-li ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Lukes: Nemam.

Predseda: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jest prijata take ve cteni druhem, ve zneni, otistenem v tisku cis. 1223.

Ponevadz pan zpravodaj o druhem bodu denniho poradu neni pritomen, prikrocime hned k projednavani tretiho bodu denniho poradu, jimz jest

3. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se doplnuji a meni dosavadni predpisy o pojistovnach na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. Tisk 1233.

Zpravodajem. je pan sen. dr Vlcek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Vlcek: Slavny senat! Predmetom jednania je zprava, ustavne-pravneho vyboru o vladnom navrhu zakona (tisk 2736), ktorym sa doplnuju a menia dosavadne predpisy o poistovniach na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Dovodova zprava k tomuto zakonu, jak sa poslanecka snemovna na nej usniesla, mluvi o tom, ze zakladanie poistovien sa deje na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi podla inych predpisov, nez v ostatnych cia-stiach nasej republiky. Na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi totiz je usus taky, ze sa deje utvarenie obchodnej spolocnosti podla obchodneho zakona a jej zaznamenanie do lejstra firiem, kdezto v ostatnych ciastiach republiky, totiz v Cechach, na Morave a vo Sliezsku, je platny system t. zv. koncessny, podla ktoreho prevadzanie poistovnictva je vazane zvlastnym vladnym povolenim.

Jak znamo, kulturny a hospodarsky stav Slovenska a Podkarpatskej Rusi, jakoz i ta okolnost, ze tam pred vojnou posobily vylucne ustavy cudze, z Halica a odinakad, vyzadovaly, aby tieto predpisy boly unifikovane a to rozsirenim tohoto koncessneho systemu tiez na Slovensko a na Podkarpatskou Rus. A tato unifikacia sa prevadza tymto zakonom.

Podrobne predpisy o poskytovani povolenia a prevadzovani statneho dozoru vyda vlada podla zmocnovacieho tohoto zakona zvlastnym nariadzenim. - To sa tyka clanku 1. navrhovaneho zakona.

V clanku 2. je vypovedena zasada priameho hlasovacieho prava pri poistovniach tak recenych vzajemnych a tato zasada plati, ako vieme, na uzemi celej republiky Ceskoslovenskej. Pri tomto zakone je hlavnou myslienkou stanovisko, ze cela uprava poistovnicka bude podrobena dokladnej vseobecnej revisii vydanim zvlastneho zakona o poistovani vobec a ze tymto zakonem, ktory predlozila poslanecka snemovna, riesia sa len najpalcivejsie otazky, ktore su surne.

Ustavne-pravny vybor senatny navrhuje, aby sa text snemovnou prijaty a navrhnuty prijal beze vsetkych zmien a ja ako referent to odporucujem.

Predseda (zvoni): Nikdo neni k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani.

O cele osnove zakona, jeho 'nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou. Jsou namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebyly.)

Namitky nejsou, budu tudiz tak pokracovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se ve cteni prvem tak, jak jest obsazena v tisku c. 1187.

Nyni prikrocime k projednavani odstavce

2. Druhe cteni zpravy vyboru socialne-politickeho stran usneseni poslanecke snemovny o navrhu poslancu Pohla, dr Haase, Brozika, Draxla a druhu, aby byl vydan zakon, kterym se zachovavaji prava clenu bratrskych pokladen, vystouplych ze zamestnani. Tisk 1235.

Zpravodajem je pan sen. Jakubka.

Tazi se pana zpravodaje, zda-li ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen Jakubka: Jen v §u 9 odstavec 2 schazi za slovy >rok 1921< carka.

Predseda: Prikrocime k hlasovani. Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, s tiskovou opravou p. zpravodajem navrzenou, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jest prijata take ve cteni druhem ve zneni otistenem v tisku 1219.

Dalsim bodem je

4. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o prozatimnim deleni katastralnich parcel podle predbeznych polohopisnych nastinu, vyhotovenych statnim pozemkovym uradem a jeho knihovnim provedeni. Tisk 1246.

Zpravodajem je pan sen. dr Vesely. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Vesely: Vazeny senate! Jde o drobnou pomucku k provadeni pozemkove reformy, nepatrnou, ale ktera je dukazem o tom, ze maji byti vsecky prekazky odstranovany, ktere by zdrzely provadeni tohoto velikeho dila socialniho a hospodarskeho.

Ucelem, predlohy je, alby nebylo potrebi opatrovati pri deleni velkeho mnozstvi vetsich parcel ihned definitivni drahe a obtizne plany geometricke, nybrz v tech okresich, kde jest nouze o civilni geometry a kde si nemohou strany ihned rychle opatriti radneho planku rozdelovaciho, muze statni pozemkovy urad svymi organy skizzu dat vyhotovit, zatim predlozit a tato skizza prozatim postaci, aby provedli hned zapis do pozemkovych knih. Zakon ten ma platnost a ucinnost ihned, takze pro uverni operace, pojisteni pohledavek uplne postaci a pouze, pokud jde o presne vymezeni hranic, zejmena v katastru a vypocteni vymery, toto definitivni provedeni se odklada, az strana predlozi radny planek, vyhotoveny prislusnymi geometry. Krome toho jest tu jeste to usnadneno, ze se povoluje dvouleta lhuta k predlozeni definitivniho planku a ze mohou definitivni nakresy byti take statnim uradem pro evidenci dane pozemkove vyhotoveny, Neni tedy nutno, aby vsechny strany dovolavaly se ihned civilnich techniku, nybrz mohou vyckati na statni geometry, kteri v nekolikaletem obdobi prichazeji do obci na revise, aby tam radne zanesli hranice a stranam vydali za malou nahradu radny planek, ktery se prilozi k pozemkove knize. Tyto nesnaze se objevily take pri deleni pozemku dlouhodobym pachtyrum a vime, ze v nekolika obcich vaznou knihy jen proto, ze nebyl dostatek civilnich techniku, kteri by mohli tyto nakresy provesti. Proto ustanoveni noveho zakona jest ulehcenim a jest ucelne.

Tedy vecne se zakonem se shodujeme. Pouze v usneseni poslanecke snemovny jest nekolik redakcnich vad, takze je nutno navrhnouti, aby zakon ten byl vracen poslanecke snemovne k oprave techto nedopatreni. V cl. I, pravi se totiz: >predlozi-li navrhovatel misto geometrickych planu uvedenych v §u 1 zakona...<, ale nepravi se, ktery zakon to jest. Ponevadz ani v cl. I., ani II., ani v nadpisu zakona, ze ktereho se § 1 cituje, neni to uvedeno, tedy by jiste ctenar, zejmena neni-li dobrym pravnikem, nepoznal, o jaky zakon jde. To jest jiste redakcni nedopatreni a jest nutno, aby za >§em 1<, byl citovan zakon, ktereho se to tyce.

Kdyz jsme byli nuceni tuto redakcni vadu opraviti, uznal ustavne-pravni vybor, ze jest potreba take stylisticky provesti zmeny z jazykovych duvodu proto, aby byl zakon srozumitelnejsim. To jest jedna zmena, kterou jsme provedli.

Druha zmena tyka se cl. V. Tak, jak byl cl. V. usnesen poslaneckou snemovnou, prohlasuje, ze pokud ustanoveni zakona z 23. kvetna odporuji predpisum tohoto zakona, neplati po dobu ucinnosti tohoto zakona. Tu jest mnohem vice receno, nez co situace vyzaduje a co vec snese. Tento zakon z r. 1883 musi platiti vedle tohoto noveho zakona, musi se vzajemne doplnovati a tento zakon nove navrzeny jest skutecne pouhym doplnkem onoho zakona z r. 1883. Nemuzeme tedy rici, ze tento zakon neplati vubec, pokud odporuje. Tyto zakony si ovsem castecne odporuji, ponevadz ty veci, ktere reguluje novy zakon, jsou starym zakonem upraveny jinak.

Ustavne-pravni vybor uznal, ze jest lepe cely clanek V. skrtnouti, ponevadz jiz samo z povahy veci plyne, ze novy zakon, ktery doplnuje ustanoveni stareho zakona, ma pravni platnost vedle neho a ze musi se vzajemne doplnovati a neni potreba, aby to bylo zvlaste vysloveno.

Tedy tyto 2 korektury provadi senat a navrhuje vam ustavne-pravni vybor, aby byly provedeny, ale jak jsem rekl, jsou to korektury redakcni, ponevadz vecne a obsahove lze se zakonem souhlasiti.

Co bych vytkl, jest jeste male upozorneni, ze podle §u 13 zakona z 2. ledna roku 1913 ve vecech, ktere se tykaji techniku z povolani, techniku civilnich, ma vlada vyslechnouti jejich organisace a poskytnouti jim prilezitosti, aby se o takovych predlohach vcas mohly vysloviti. To bylo pri tomto zakone opomenuto a prosim, zejmena ministerstvo spravedlnosti, aby aspon pri provadeni zakona, az totiz ministr spravedlnosti bude urcovati ony soudy, okresy, ve kterych ma tento zakon pusobiti a dobu, po kterou ma pusobiti, se dohodl s radnymi organisacemi, s inzenyrskou komorou techniku a aby aspon takto bylo napraveno nedopatreni, ktere se stalo. Ustavne-pravni vybor navrhuje, aby senat schvalil osnovu zakona se zmenami v cl. I. a V. tak, jak v predlozene zprave jsou navrzeny.

Predseda (zvoni): Nikdo neni k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani. O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebyly.)

Namitky nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli je prijata ve cteni prvem podle zpravy vyborove.

Prikrocime k dalsimu bodu denniho poradu, jimz je

5. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu k vladnimu navrhu zakona o plodinove burse v Bratislave a o zakazu terminovych obchodu obilim a mlynskymi vyrobky na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. Tisk 1247.

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni je pan sen. dr Krupka, za vybor narodohospodarsky pan sen. Hucl.

Udeluji slovo zpravodajovi za vybor ustavne-pravni panu sen. dr Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavny senate! O dulezitosti bratislavske bursy se nebudu nyni zminovati, ucinil tak jiz v drivejsi schuzi tohoto shromazdeni pan ministr zemedelstvi sam.

Zakon se sklada z nekolika casti. V prve rade zabyva se organisaci bursy, pak zakazem terminovych obchodu, rozhodcimi soudy a konecne obsahuje take trestni ustanoveni. Prislusna osnova byla predlozena, rekl bych, proti zvyku nyni se zahnizdivsimu, napred senatu. Senat osnovu s nepodstatnymi zmenami vice mene razu redakcniho prijal a byla pak osnova tato predlozena poslanecke snemovne. Avsak poslanecka snemovna tuto predlohu zmenila a to, jak mam za to, zase v nepodstatnych castech k nalehani interesentu slovenskych, jimz v prve rade ma take slouziti. Zmeny, ktere jsou zde navrhovany a ktere celkem doporucuji ke schvaleni, jsou:

Podle puvodni vladni osnovy, prijate take senatem, vyhradila si vlada, jak to zpravidla byva, jmenovani nekolika clenu do bursovni rady. Ve vsech ostatnich organisacich bursovnich zachovava vlada jakousi autonomii v tom smeru, pokud se tyce interesentu, a minila tak uciniti take v pripade bursy bratislavske. Podle drivejsich predpisu, platnych take u plodinove bursy v Olomouci a tusim, take v Praze, jmenuje vlada jednu tretinu, pro bratislavskou plodinovou bursu vyhradila si jmenovati dve petiny clenu. Nyni vsak prisli interesenti slovensti a zadali, aby tato autonomie nebyla tak neobmezene ponechana, nybrz aby si vlada vyhradila mocnejsi vliv, aby za tim ucelem jmenovala tri petiny. Tuto zmenu prijala take poslanecka snemovna, a tu, nechtejice zdrzovati jiz vyrizeni teto nalehave osnovy, prizpusobili jsme se take tomuto navrhu. Mimo to navrhuje jeste poslanecka snemovna nektere redakcni zmeny, ktere jdou ruku v ruce s temito zmenami, a to, aby v §u 6 odst. 7. stalo misto slov >spravni urad I. stolice< konkretneji >zupan, mesta a zupy bratislavske<, a v §u 19 odst. 2., aby za slova >pred vyrizenim< vsunuta byla slova >nebo pri vyrizeni<. Bylo to totiz vynechano v puvodni vladni osnove a take v nasi osnove.

Doporucuji proto tyto zmeny, pokud se tyce navrzenou osnovu, ke schvaleni.

Predseda (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji za vybor narodohospodarsky panu sen. Huclovi.

Zpravodaj sen. Hucl: Pripojuji se uplne k vyvodum pana zpravodaje za vybor ustavne-pravni.

Predseda (zvoni): Nikdo neni k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. Jsou proti tomuto zpusobu hlasovani namitky? (Nebyly.) Namitky nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli je prijata ve cteni prvem, a to ve zneni tisku c. 1210.

Prikrocime k projednani bodu sesteho denniho poradu, jimz je

6. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou o vedeni rakousko-ceskoslovenskych hranic a nekterych souvislych otazkach, uzavrena v Praze dne 10. brezna 1921. Tisk 1248.

Zpravodajem, za vybor zahranicni jest pan sen. dr Krupka, za vybor ustavne-pravni pan sen. dr Prochazka.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni panu sen. dr Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavny senate! Vybor zahranicni navrhuje prijeli tohoto schvalovaciho usneseni:

>1. Umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou o vedeni rakousko-ceskoslovenske hranice a nekterych souvislych otazkach, uzavrena v Praze dne 10. brezna 1921, se schvaluje.

2. Vlade se uklada, aby umluvu tuto publikovala ve Sbirce zakonu a narizeni statu Ceskoslovenskeho.

3. Ministru veci zahranicnich se uklada, aby v dohode se vsemi zucastnenymi ministry ucinil dalsi opatreni, kterych je treba k provedeni teto umluvy.<

Mirovou smlouvou St. Germainskou, a to clankem 27., byly urceny hranice mezi nasim statem a statem rakouskym. Vedle clanku 29. teto umluvy nalezelo vytyceni a revise techto hranic zvlastni komisi ohranicovaci, jejiz slozeni urceno bylo jednak v mirove smlouve, jednak ve zvlastnich umluvach mezi temito staty. Pritomna umluva jevi se jiz byti realisovanim teto St. Germainske smlouvy, ovsem prozatimnim, pokud jde o otazky teritorialni, a tvori sice pouhou pripravu, avsak zavaznou, pro rozhodnuti delimitacni komise, jezto poukazati lze v te pricine na dohodu mezi obema staty jiz ucinenou. Touto dohodou ma se uciniti konec vsem sporum. Jsou jiz take presne oznaceny hranice, takze pri tomto celem jednani delimitacni komise prijde se s hotovou veci - >fait accompli< - a bude se jednati pouze o podrizenych otazkach. Pri tom se zavazala jak nase, tak i rakouska vlada, ze nebude zadati zadnych dalsich revisi hranic. Omluva tato tyka se pouze casti hranic, ponevadz cast od Rakouska nebo Vitorazska az k Bavorsku je jiz ustanovena, Nyni bezi jen o hranice mezi obema staty od obce Nova Ves az po usti reky Moravy do Dunaje.

Smlouva sklada se z 10 casti a lze ji rozdeliti na 5 oddilu. Prvni cast tyka se vlastniho ohraniceni, druha cast pak tyka se zahranicnich styku mezi obyvateli kolem obce Valcic, jakoz i obyvatel useku t. zv. Podyjskeho rohu, kde maji svuj pozemkovy majetek a tyka se dale take pouziti drahy Mikulov-Valcice-Breclava pohranicnim obyvatelstvem rakouskym za jistych kautel, zejmena, za predlozeni jistych osvedceni.

Skupina treti uvadi vyuziti vodni sily Dyje k ucelum elektrisacnim, za cez obyvatelum Rakouska ma byti poskytnuta moznost upotrebeni tohoto elektrickeho proudu za mirny poplatek a Rakousko ma zase udeliti konsens k ruznym dilum v te pricine zalozenym.

Mimo to zadala obec Breclava, ktera jiz mela koncesi na vodovod, aby tento vodovod byl zabezpecen a to tim vice, ponevadz nejvetsi cast pramenu, jichz ma byti pouzito k dodavani uzitkove a pitne vody, naleza se prave na nasem uzemi, a proto obec zada, aby prislusna koncese v te pricine ji byla udelena, aby vybudovani tohoto vodovodu bylo zabezpeceno. Pri tom vyhradilo si Rakousko, ze Ceskoslovenska republika za pricinou vyuziti vodni sily Dyje neposune vojenske oddily na jizni breh jeji a nepostavi na tomto brehu nijakych vojenskych opevneni, kdezto zase nase vlada, vyhradila si take pro pripad valecnych zapletek, aby bylo ji mozno obsaditi dotycne prameny, coz rakouska vlada prislibila.

Ctvrty bod pojednava o ulehcenem reseni pravnich a vodnich otazek a ma zde nastati zkracene rizeni jak v Rakousku, tak u nas na zaklade cisarskeho narizeni ze dne 16, rijna 1914 a konecne skupina pata jedna o pokud mozna nejjednodussim rozdeleni vyloh teto komise.

Zahranicni vybor navrhuje schvaleni teto umluvy.

Predseda (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji za vybor ustavne-pravni panu sen. dr Prochazkovi.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Zajem statu, jakoz i pohranicniho obyvatelstva toho vyzaduji, aby byla co nejdrive upravena hranice v uzemi valcickem, prircenem Ceskoslovenske republice mirem st. germainskym, dale aby vyreseny byly rychle a smirne ruzne otazky, souvisejici se statni hranici mezi zememi Moravou a Dolnimi Rakousy, jakoz i aby byl ulehcen pohranicni styk obyvatelstva uzemi valcickeho, breclavskeho a trojuhelniku moravsko-dyjskeho s rakouskym uzemim, s nim hranicicim. Uzavrena byla proto mezi republikou Ceskoslovenskou a Rakouskou v Praze dne 10. brezna 1921 umluva, jejiz ustavni schvaleni jest predmetem dnesniho jednani.

Vybor ustavne-pravni prozkoumal umluvu s hlediska pravniho i ustavniho a shledal, z duvodu uvedenych ve sve zprave, na niz se timto odvolavam, ze lze doporuciti slavnemu senatu ustavni schvaleni smlouvy teto.

Ja proto jmenem ustavne-pravniho vyboru navrhuji schvaleni teto umluvy souhlasne s usnesenim poslanecke snemovny.

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen. Budeme tedy hlasovati.

O schvalovacim usneseni minim dati hlasovati najednou.

Neni namitek proti tomuto zpusobu? (Nebyly.)

Namitky nejsou, budeme tedy tak hlasovati.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Schvalovaci usneseni je prijato ve cteni prvem podle zpravy vyborove.

Prikrocime k projednavani bodu 7. Zprava kulturniho vyboru o vladnim navrhu zakona, prijatem poslaneckou snemovnou, jimz se upravuje vyucovani v naukach obchodnich, v modernich jazycich, v krasopise, v tesnopise a ve psani na stroji. Tisk 1249.

Zpravodajem je pan sen. Hrejsa. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavny senate! Nase prumyslove a obchodni skolstvi behem poslednich desiti let neobycejne se vyvinulo i pomery obchodu a prumyslu samy to prinasely s sebou.

Zpusob zrizovani a vydrzovani techto skol, jakoz i stanoveni jejich osnovy ucebne a podobne, byl stanoven cisarskym narizenim ze dne 27. cervna 1850 r. z. c. 309, kterez urcovalo, za jakych modalit se smeji zrizovati soukrome ustavy.

Toto cisarske narizeni dbalo vice skol strednich, gymnasii a realek, ale mene si vsimalo skolstvi odborneho, ktere tehdy bylo jeste v plenkach. Na Slovensku bylo regulovano zrizovani a vydrzovani techto skol narizenim byvaleho ministra obchodu ze dne 20. srpna 1895, cis. 44,001. Toto narizeni velice usnadnovalo zrizovani skol. Postacilo ohlaseni u zemske politicke spravy, a kdyz ta je vzala k vedomosti anebo ani nedala odpoved na zadost, takova skola se zridila. Byly to obchodni skoly dvojiho druhu, ktere byly zrizovany podle techto narizeni, predne skoly, ktere vydrzovaly obce, obchodni komory anebo gremia a podobne korporace, za druhe skoly, jez zrizovali soukromi podnikatele, tedy ustavy na vydelek zrizovane. Takovych skol vydrzovanych verejnymi korporacemi anebo dnes take statem subvencovanych jest v tomto skolnim roce 220 a tyto skoly maji v 925 tridach 30.541 zaku. Na soukromych skolach obchodnich, na vydelek zrizovanych, jest take na 15.000 zaku. Jelikoz tyto soukrome obchodni skoly byly zakladany vice za ucelem vydelecnym, proto dosahovaly take i slabych a chatrnych vysledku. Takovyto podnikatel, rekneme skolni, vzal si nekoho, kdo mel odbornou kvalifikaci, jako reditele, aby se jim vykazal vuci uradum, treba ze ten reditel ve skole nevyucoval ani o jeji spravu se nestaral. Za ucitele brali nekvalifikovane sily, treba absolventy stredni skoly nebo take jen druhe tridy gymnasia a podobne, ale zapisne, skolne a ruzne poplatky, ktere vybirali reditele takovych skol od svych zaku, byly velmi vysoke, nebot vsichni hledeli, aby se co mozna obohatili. Prijimali zaky i nekolik dni pred koncem skolniho roku, ktere za dobre zaplaceni nechali jeste udelati zkousku. Za pulhodinovou zkousku vybirali taxy i tisic korun a podobne. Jelikoz dosavadni zakony usnadnovaly zrizovani a vydrzovani techto skol, vyskytla se jich cela rada v nasi republice, ale vysledky nebyly nikterak primerene, jejich absolventi meli chatrne vedomosti a v zivote musili se teprve vlastne uciti. Proto ministerstvo skolstvi a narodni osvety, aby odstranilo tyto nedostatky, vypracovalo po mnohych poradach s interesenty, obchodnimi komorami, gremii, zivnostenskymi korporacemi a jinymi predlohu zakona, kterou se upravuje vyucovani v naukach obchodnich, v modernich jazycich, v krasopise, v tesnopise a ve psani na stroji. Podle teto predlohy se deli skoly obchodni na dve kategorie, na skoly verejne a na skoly soukrome, Skoly verejne jsou predevsim ctyrlete akademie, ktere jsou zrizeny na podklade stredniho skolstvi, za druhe dvoulete obchodni skoly verejne a za treti jednorocni kursy.

Druha pak kategorie jsou skoly soukrome, ktere stat nevydrzuje ani nepodporuje. Zrizovani techto soukromych skol obchodnich jest vazano predevsim na povoleni se strany ministerstva skolstvi a narodni osvety a take na inspekci odbornou, tohoto ministerstva. Take jest presne stanovena kvalifikace jak reditelu, tak i ucitelu techto obchodnich skol. Mimo to take upravuje tento zakon zrizovani soukromych ucilist jazykovych, ucilist pro krasopis, tesnopis a psani na stroji, jakoz i domaci vyucovani v obchodnich naukach, v modernich jazycich, v krasopise, v tesnopise a ve psani na stroji, ktere udili ucitel sam bez cizi pomoci. Na kupecke skoly pokracovaci a na bezplatne odborne kursy, ktere zrizuji gremia, obchodni komory a pod., se tento zakon nevztahuje. Predloha tohoto zakona, ktera jednotne organisuje obchodni skolstvi v cele republice, az na Podkarpatskou Rus - ac i na ni platnost zakona muze byti rozsirena - byla sdelana po uradach se vsemi interesenty a odbornymi korporacemi a byla poslaneckou snemovnou az na maly doplnek §u 33 beze zmeny prijata. Kulturni vybor senatu neucinil v predloze zadnych zmen k tomuto predmetu, aby umoznil jeho rychle uzakoneni, avsak povazuje za nutne, aby v duvodove zprave zduraznil, ze v hlave I. oddilu 1. zakona postrada ustanoveni, ze kvalifikace ucitelu verejnych ucilist obchodnich musi byti stejna, jako kvalifikace ucitelu soukromych ucilist obchodnich, coz se sice rozumi samo sebou, ale pres to v tom prvnim odstavci to melo byti, ze kvalifikace ucitelu skol verejnych nesmi byti mensi, nez ucitelu skol soukromych. To se tedy zduraznuje v teto zprave duvodove.

Za druhe: K §u 4, odst. 2, predlohy bylo usneseno, aby bylo zdurazneno, ze absolventi obcanskych skol nesmeji byti vylucovani z navstevy obchodnich akademii, nebot v tomto paragrafu cteme: >Obchodni akademie jest uciliste ctyrlete, vybudovane zasadne na nizsi stredni skole,< Toto ustanoveni bylo pojato do predlohy proto, aby bylo zde vysloveno, ze obchodni akademie jsou rovnocennymi ustavy se strednimi skolami, aby absolventum techto ustavu nevznikla nejaka uhona a ujma, ale nema tim byti receno, ze by absolventi skol obcanskych za jistych modalit, kdyz jsou kvalifikovani, nemeli byti prijimani take do techto obchodnich akademii. Tento predlozeny navrh vladni, schvaleny poslaneckou snemovnou, odstranuje dosavadni nedostatky zakonnych ustanoveni o zakladani, vydrzovani a organisaci obchodnich skol a upravuje vhodnym zpusobem tyto dulezite otazky.

Proto kulturni vybor se usnesl doporuciti tuto vladni predlohu, jak byla prijata poslaneckou snemovnou, k ustavnimu schvaleni take senatu i se vsemi tremi resolucemi, ktere pri druhem cteni budou take sdeleny.