Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 102. schuze |

Schuze zahajena ve 14 hodin 25 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda dr Benes; ministri: Cerny, dr Derer, Habrman, Srba, Stanek, dr Srobar, Tucny, Udrzal, dr Vrbensky.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Donatovi, pro tento tyden sen. Sadovi, Sperovi a dr Brabcovi.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1246. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o prozatimnim deleni katastralnich parcel podle predbeznych polohopisnych nastinu vyhotovenych statnim pozemkovym uradem a jeho knihovnim provedeni (tisk 1214).

Tisk 1247. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu k vladnimu navrhu zakona (tisk 789) o plodinove burse v Bratislave a o zakazu terminovych obchodu obilim a mlynskymi vyrobky na Slovensku a v Podkarpatske Rusi (tisk 1210).

Tisk 1248. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3197), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou o vedeni rakousko-ceskoslovenskych hranic a nekterych souvislych otazkach, uzavrena v Praze dne 10. brezna 1921 (tisk 1186).

Tisk 1249. Zprava kulturniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 3151), prijatem poslaneckou snemovnou (tisk 3349), jimz se upravuje vyucovani v naukach obchodnich, v modernich jazycich, v krasopise, v tesnopise a ve psani na stroji (tisk 1212).

Tisk 1250. Zprava I. socialne-politickeho vyboru a II. rozpoctoveho vyboru senatu N. S. R Cs. o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona o vystehovalectvi (tisk 3001), (tisk 1231).

Predseda: Prikrocuji k projednavam denniho poradu:

Prvnim bodem je

1. Druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru, o usneseni poslanecke snemovny, tykajicim se vladniho navrhu zakona o obmezeni pusobnosti porot na Podkarpatske Rusi. Tisk 1236.

Zpravodajem je pan sen. Lukes.

Tazi se pana zpravodaje, zda-li ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Lukes: Ustavne-pravni vybor nenavrhuje textovych zmen, toliko tiskovou upravu odstavce druheho §u 1. Ustavne-pravni vybor se usnesl navrhnouti, aby tento druhy odstavec byl rozdelen ve tri samostatne odstavce z duvodu prehlednosti. Prvni odstavec by koncil na devatem radku po slovech >v Kosicich<, druhy odstavec by koncil na sestem radku ze spodu tehoz odstavce slovem >tabule<. Timto zpusobem by pak § 1 mel misto odstavcu dvou, odstavce ctyri.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jest prijata take ve cteni druhem.

Pristupujeme k bodu druhemu, jimz je

2. Druhe cteni zpravy socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se vlada zmocnuje, aby upravila odpocivne a zaopatrovaci pozitky statnim zamestnancum systemu uherskeho a jich pozustalych v Podkarpatske Rusi. Tisk 1239.

Zpravodajem je pan sen. Rud. Panek.

Tazi se pana zpravodaje, zda-li ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. R. Panek: Nemam zmen ani pripominek.

Predseda: Neni tomu tak. Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jest prijata take ve cteni druhem.

Dale jest bod treti:

3. Druhe cteni zpravy vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny, jez se tyce vladniho navrhu zakona, kterym se vlada zmocnuje, aby prozatimne zkratila pripravnou sluzbu soudcovskou. Tisk 1243.

Zpravodajem je pan sen. dr Franta.

Tazi se pana zpravodaje, zda-li ma nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Franta: Nikoliv.

Predseda: Neni tomu tak. Prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jest prijata take ve cteni druhem.

Dam hlasovati o resoluci vyboru. Resoluce byla prectena a panem zpravodajem doporucena.

Kdo souhlasi s resoluci, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce je prijata.

Prikrocime k bodu ctvrtemu, jimz jest:

4. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se zrizuje hlavni financni reditelstvi pro Podkarpatskou Rus v Uzhorode. Tisk 1234.

Zpravodajem jest pan sen. Lukes. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Osnovou zakona, ktera lezi pred nami, zrizuje se hlavni financni reditelstvi pro Podkarpatskou Rus v Uzhorode, Az do te doby byla financni reditelstvi zemska jako II. instance pouze v Cechach, na Morave, ve Slezsku v Opave a na Slovensku v Bratislave. Pokud se tyka Podkarpatske Rusi, nebylo tam dosud financniho reditelstvi vubec, nybrz byl tam zrizen pouze referat pri politicke sprave, takze prednosta referatu podlehal prednostovi politicke spravy a nebyl ani samostatnym, a pokud se tyka uradu, nebyl tento urad instanci II, tak, jak tomu jest v zemich, ktere jsem vyjmenoval. Jiz v zajmu unifikace lepsiho vybudovani financni spravy v Podkarpatske Rusi bylo potrebi osamostatniti tamni referat financni, administrativu od politicke spravy a podriditi ji ministerstvu financi, jako je tomu v Cechach, na Morave, ve Slezsku a na Slovensku.

Zakonem timto neomezuji se snad prava snemu v Podkarpatske Rusi, ktery se bude usnaseti o samostatnych financich, ovsem o financich, ktere budou slouziti na uhradu jeho vlastnich potreb, jak jest tomu pokud se tyka zemske autonomie v Cechach, na Morave a ve Slezsku, Pokud se ovsem tyka dani, ktere maji slouziti potrebam statnim, jakoz i cel, tedy bylo nutno, aby tyto zalezitosti, specielne pokud se tyka organisace financni spravy, byly upraveny jednotne v celem uzemi Ceskoslovenske republiky, tedy statem. Pokud se tyka oboru pusobnosti, bude stanoven stejne, jako je stanoven obor pusobnosti pro generalni financni reditelstvi v Bratislave.

Ustavne-pravni vybor, projednav osnovu zakona, usnesl se navrhnouti slavnemu senatu, aby byla osnova zakona prijata v tom zneni, jak byla usnesena poslaneckou snemovnou.

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani.

O osnove zakona, nadpisu a jeho uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomuto zpusobu hlasovani namitky? (Nebyly.) Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, nadpisem a jeho uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona, nadpis a uvodni formule jsou prijaty ve cteni prvem, a to tak, jak jest osnova obsazena v tisku cis. 1223.

Prikrocime k dalsimu bodu denniho poradu, kterym jest:

5. Zprava vyboru socialne-politickeho stran usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Pohla, dr Haase, Brozika, Draxla a druhu, aby byl vydan zakon, kterym se zachovavaji prava clenu bratrskych pokladen vystouplych ze zamestnani. Tisk 1235.

Zpravodajem jest pan sen. Jakubka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubka: Slavny senate! Vybor socialne-politicky projednal zakon o zachovani prav clenu bratrskych pokladen, vystoupivsich ze zamestnani a prisel k poznani, ze dosavadni stav pro vystoupivsi cleny bratrskych pokladen jest neudrzitelny.

Propusteny neb vystoupivsi clen bratrske pokladny pozbyva svych clenskych prav dnem vystoupeni ze zamestnani a dostava se mu mensiho odbytneho ze zalozenskeho fondu, kdezto clen jine nemocenske pokladny uchovava si plne naroky clenske jeste 6 tydnu po vystoupeni ze zamestnani a muze si i nadale zachovati clenska prava placenim plnych prispevku. Toto ma byti timto zakonem rozsireno tez i na cleny bratrskych pokladen.

Vyjma toho ma miti clen. bratrske pokladny pravo placenim uznavaciho poplatku udrzeti sobe nabytych cak pro pripad stari a invalidity.

Socialne-politicky vybor doporucuje prijeti tohoto zakona ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou.

Predseda (zvoni:) Nikdo neni ke slovu prihlasen. Debata odpada. Prikrocime k hlasovani.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Namitky nejsou? (Nebyly.)

Namitek neni. Budeme tak hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jest prijata ve cteni prvem.

Prikrocime k bodu

6. Pokracovani v rozprave o nalehavych interpelacich sen. Jarolima, dr Hellera, Lowa a soudr. (tisk 1241), sen. dr Soukupa, Ackermanna, Jakubky, Jarose a soudr. (tisk 1244) a sen. Klecaka a soudr. (tisk 1245).

Jako recnici jsou prihlaseni pp. senatori Ackermann, Smetana, Klecak, dr Facek, Oberleithner, dr Heller, Chlumecky, Wallo, Fahrner.

Udeluji slovo prvnimu recniku panu sen. Klecakovi.

Sen. Klecak: Slavny senate! Ve dny, kdy treskute mrazy dostoupily sveho vrcholu a ohromne spousty snehu ohrozuji nas zivot nejenom v nasi republice, ale temer v cele Evrope, zelezne siky naseho hornictva bez rozdilu prislusnosti k narodum, bez rozdilu politickeho a nabozenskeho presvedceni vstoupily po bedlive uvaze, k niz panovalo primo hrobove ticho, do stavky.

Hornictvo ucinilo tak nerado. Prilis miluje svuj stat, prilis jest si vedomo toho, co by stavka mohla znamenati, kdyby mela trvati delsi dobu, pro siroke vrstvy pracujiciho lidu. Hornictvo vi velmi dobre, ze rodina naseho maleho cloveka neni schopna, aby si mohla na celou zimu nakoupiti potrebneho uhli.

Hornictvo nase take jest si vedomo, co by to znamenalo, kdyby nebylo uhli pro prumyslove zavody. Hornictvo chapalo a jest si vedomo, ze pro nase skoly, pro nase nemocnice jest treba zasob uhelnych.

Kdo vsak privodil, ze hornictvo nase v plnem poctu vstoupilo do vseobecne stavky? Nikdo jiny, nez nenasytny kapital, ten kapital, ktery jest stejne nebezpecny nejenom sirokym vrstvam pracujicim, ale ktery jest nebezpecim pro kazdeho, kdo svedomite a cestne pracuje na udrzeni vlastni existence.

Ten velkokapital, ktery navykl si vydelavati nikoliv obcansky zisk, ale ktery nastoupil cestu povestnych stredovekych rytiru, kteri dovedli ozebracovati nejenom jednotlivce, nybrz i cele rodiny a spolecnosti bez rozdilu narodnosti a nabozenstvi, privodil, ze hornictvo napiate ocekava, zda zvitezi pravo, pravda a spravedlnost stojici na strane horniku, aneb zda zvitezi zpupnost kliky, ktera po zpusobu stredovekych loupeznych rytiru vehnala drzitele dolu do boje oproti hornictvu.

Vudcove hornictva, na prvem pak miste poslanci Draxl, Brozik, Pohla tajemnik Brda z Mor. Ostravy, odhodlali se k tomuto velikemu boji jenom po bedlivem uvazovani vsech okolnosti, jsouce si plne vedomi, ze v tomto rozhodnuti lezi vice jak pravo horniku na zivot, jsouce si vedomi, ze jedna se v tomto rozhodnuti, zda vaznost naseho mladeho statu neutrpi znacnych otresu na poli vsech otazek, dotykajicich se nasi pritomnosti i budoucnosti.

Hornictvo ve svem rozhodnuti plne pocitilo, ze ono ma byti vedle zamestnancu kovoprumyslu prvym obetnim berankem nestydatosti a nenasytnosti velkokapitalu, ktery k svemu cili neohlizi se po zpusobu boje a zbrani. Co zalezi zbohatlym parvenum na 150,000 zlomenych zivotu hornickych? Zhola nic! Co zalezi zbohatlym jedincum na stesti 150.000 rodin hornickych? Nic! Z krvaveho potu prace dovedli zbohatnouti, z krvaveho potu naseho hornictva dospeli k blahobytu, jakemu neni rovno. Co vsak zalezi panum na spokojenosti delniku, pracujicich sta a sta metru pod zemi, odchazejicich od svych rodin u vedomi, ze se jiz pripadne nevrati aneb ze budou doneseni od svych spoludruhu domu do naruci zboznovane zeny neb milujicich deti jako mrzaci? Uhlobaronum stesti hornikovo zustava neznamo. Jim hlavnim cilem zustava jen vlastni blahobyt, hromady zlata a milionove vklady ve vsech sporitelnach a bankach.

Hornici jako jeden muz vstoupili do stavky. Vstoupili do stavky, pri niz zustalo delnictvo pracovati vsude tam, kde toho treba, aby tezba nedoznala nizadnych skod. Tak cestne a kavalirsky zachovalo se zocelene hornictvo. Jak obracene nekavalirsky chovaji se ti, kteri stavku privodili.

Treba, aby bylo jasno stanovisko horniku nasi verejnosti. Dnesni stavka horniku v republice Ceskoslovenske neznamena, ze by hornictvo kladlo snad nejake nove pozadavky. Neklade nizadnych, zada jen zachovani platne smlouvy, zada, aby pro dobu dnesni zustalo v platnosti to, co dosazeno bylo koncem roku 1920. Hornictvo reklo otevrene a jasne do celeho sveta: >Snizte ceny zivotnich potreb, aby tak snizeni toto jsme pocitili doma, a my sami dobrovolne umoznime snizeni svych prijmu. (Vyborne!) Nemuzeme vsak pripustiti snizeni, kdyz zivotni potreby nikterak neklesaji.<

Tedy to jest stanovisko hornictva. Jake jest vsak stanovisko majitelu dolu, vlastne spravne receno, jake je stanovisko nekolika reditelu hornickych v cele s povestnym p. dr Petersem? Pomalu nabyvame presvedceni, ze to stvani oproti hornikum nevedou majitele dolu, vyjma snad nekolika bank, jichz touha po zlate jde primo do silenosti, nybrz ze veskere stvani vedou reditele, jichz rocni prijem u kazdeho cini pomalu vice jak jeden milion korun. (Slyste!) Jsem nezlomne presvedcen, ze by stacilo sniziti tyto milionove prijmy panu reditelu do urcitych mezi, aby tak i nadale pani reditele dolu mohli hrati prim ve spolecnosti, toto snizeni by vsak stacilo, aby majitele dolu na Falknovsku nemusili trpeti hlad a bidu, ktera je snad dohnala k tomu, aby nemecke horniky vysivala z prace.

Pani Peters a ostatni chteji se dockati chvile, ktera by znamenala, ze nase hornictvo bude lezeti na kolenou. Na to odpovidame my socialiste jasne a zretelne: Toho se panove nedockate! Uznavame, ze treba nasi uhelnou politiku opraviti. Uprava tato vsak nesmi se diti na ucet existence horniku. Nemozno zadati na hornictvu, aby jen ono zaplatilo proklete nasledky svetove, krvave tragedie. Jest pravda, velky je rozdil mezi cenou uhli, kdy pred valkou platili jsme za metrak pekneho uhli 1 korunu a kdyz dnes platime jiz 30 Kc, tedy cenu temer 30nasobnou. Panove, hornictvo severoceske seradilo doklady o mzdach a zvyseni potreb zivotnich pro 4clennou rodinu nasledovne: Mzda obnasela a cini prumerne tydne v roce 1913 25 K 97 h, v roce 1914 24 K 96 h, v roce 1915 29 K 12 h. Pozdeji ve valce to stoupa, v roce 1918 cini mzda 113 K 96 h, v roce 1919 154 K 33 h, v roce 1920 359 K 76 h. Zivotni naklady zvysily se asi nasledovne: V roce 1913 cinily 30 K 99 h, v roce 1918 306 K 18 h, 1919 330 K 74 h, 1920 388 K 90 h. Muze nekdo rici, ze zvyseny plat hornikum cini 30nasobny pocet? Snad desitinasobny ano. Kdo tedy dostava cisty zisk z uhli? Delnictvo jiste nikoliv. Dukazem toho muze byti rocenka, kterou pracoval sam vudce uhlobaronu pan dr Peters, tedy osoba zajiste nad jine povolana. Pan dr Peters v teto rocence, kde jedna se o Mosteckou uhelnou akciovou spolecnost, tedy spolecnost, kde hlavne vevodi Petschek a ostatni, ktera ovlada 25 dolu a ma zakladniho kapitalu 16 milionu korun, udava, ze obcansky zisk cinil asi nasledujici vysi: V roce 1913 dela dividenda 25%, 1914 25%, 1915 28%, 1916 31%, 1917 27%, 1918 27%, 1919 27%. Panove navykli si na zisky, pro ktere v minulych dobach jednotlivec byl trestan, ze se dopousti zlocinnych veci na zajmech obcanu, na zajmech statu. Tento vytezek Mostecko-uhelne spolecnosti ovsem trestan nebyl, ponevadz jednalo se vzdycky o pany, kteri meli dosti sily a moci, aby mohli vladnouti proti tem, z jichz potu, prace a krve vlastne se jen obohacovali. Rekl jsem, ze delnictvo nemuze za to, ze snad cisty zisk z uhli poklesl. Snad uhelna davka dostane velmi znacny prijem, ktery jest rozpocten na 1.600,000.000 Kc, snad bude mozno uvazovati o snizeni teto davky, ackoliv predem vime, ze ministr financi nam rekne, ze to neni mozno pripustiti. Je mozno upraviti nasi politiku dopravni, nemozno vsak pripustiti snizeni existence naseho hornictva.

Pani uhlobaroni volaji po 20% snizeni mzdy hornictva. Jaky vliv bude miti toto snizeni na metraku uhli? Necele 2 K, a za tyto dve necele koruny ma byti ohrozena, ba primo znicena existence naseho hornictva. Otazte se hlasovanim veskereho delnictva, urednictva i strednich vrstev v nasem state, zda pro tyto 2 K ma byti znicena existence 150.000 hornickych rodin a dostanete odpoved: Nikdy! Tak dovede nas maly lid chapati zivot horniku. Zada se zvyseni vykonnosti prace; jenom nekolik cifer ukaze, jak nestydatym pozadavkem jsou utoky na cest horniku.

V Nemecke republice, tedy v risi poradku a smyslu pro udrzeni a rozkvet Nemecka, po nestastne prohre valecne, cini vykon za smenu pri uhli kamennem (cernem) 5 35 q. V nasi republice, najme na Kladensku, cini tyz vykon 5,81 q. Jsme tedy ve vykonu vyse o 0,46.

A jak u nas stoupa vykonnost horniku v panvich hnedouhelnych, budtez dokladem uredni cifry: v lednu v roce 1921 cini vykon 14 q, v prosinci 1921 cini vykon 16,5 q. Hruby vykon horniku u Prazsko-zelezarske spolecnosti na Kladne v roce 1921 je tento: v lednu 519 q, v unoru 5,77 q, v breznu 5,93 q, v dubnu 5,99 q, v kvetnu 6,38 q, v cervnu 6,55 q, v cervenci 6,13 q (pokles privodeny umornym vedrem), v srpnu 6,71 q, v zari 6,51 q, v prosinci vsak jiz 7,04 q.

Cena vykonu v lednu 1921 cini 82,06 K, cena vykonu v prosinci 1921 cini jiz 116,56 K. Mzda hornika cinila v lednu 55,69 K, v prosinci vsak pouze 58,08 K, ac vykon samotny stoupa temer o plne 2 q. Zde je jasna a zretelna odpoved tem, kteri stale krici do sveta: Hornictvo nic nedela, vykon prace klesa, platy vsak stoupaji.

Slavny senate! Budiz mne dovoleno jenom nekolik slov, pokud se tyce staleho volani po zvyseni vykonu prace u horniku. Znam podrobne zivot horniku. Hornik minulosti a pritomnosti jsou dva velike rozdily. Bylo jiz vzpomenuto kol. Jarosem, vcera, jak nadsene konal hornik sve povinnosti vuci statu, kdy se stat pocal roditi. Bylo by kapitolou zcela, zvlastni, kdybychom chteli hovoriti o tom, co vykonal nas hornik v zapase za udrzeni cesstvi na ceskem severu. Mel bidu, mel hlad, nemel ceske skoly, a pokud skoly byly ziskany, na vecne casy zustanou kulturni ostudou minuleho statu. (Tak jest!) Od hornika chtela se nejen prace, ale i presvedceni a narodnost. (Vyborne!) Nas hornik neklesl, nas hornik se nepodal, nas hornik drzel se slov tvurce nasi zurnalistiky, velkeho Karla Havlicka Borovskeho: >Prislibujte si mne, vyhrozujte si mne, prece zradcem nebudu!< (Vyborne!)

A v te velke lasce k narodu a k statu nas hornik je si plne vedom toho, ze je treba hodne pracovati. My jsme k nemu o vyznamu prace pro nas stat i spolecnost mluvili drive, nez se pocalo do sveta volati: Setrime! A nas hornik poslechl, pracuje, kona, co je v jeho silach. Hornik na ceskem severu vynika dnes svoji inteligenci po kazde strance. Jen vejdete do pribytku naseho hornika a zde vas uvita primo prislovecna cistota hornicke zeny, A vedle teto cistoty, zakladu to sporadane rodiny, shledate se s literaturou, ktera je jen dokladem dusevni touhy po ziskani jasneho a vecneho nazoru na veskere otazky, dotykajici se lidske spolecnosti a celeho sveta. (Zcela spravne!) Totez tyce se i hornictva na Kladensku a Ostravsku. I toto hornictvo snazi se plne uplatnit vsude tam, kde jde o uplatneni v radach vzdelaneho pracujiciho lidu. Kdyby nekdo se chtel spolehati, ze v teto velike a tezke chvili pro nas stat i pro nase hornictvo, by nas hornik na Kladensku nebo Ostravsku dal se do sluzeb jinych cilu, jinych tuzeb a jinych zajmu, ten by se seredne zklamal, ponevadz i nas hornik na Kladensku a Ostravsku je si velmi dobre vedom velikosti pritomne chvile. (Vyborne! Tak jest!)

Hornik pracuje nadlidsky, marne vsak se namaha, aby rychle odcinil nasledky znicenych nervu z doby svetove valky, marne se namaha, aby telo vyhuble az na kost privodilo vykon, jaky by snad teprve uspokojil pany Peterse a ostatni v jeho spolecnosti. Jeste mnoho vody uplyne v nasich rekach, nez hornik bude schopen vykonu predvalecneho, ac ho jiz rychle dosahuje. Hornictvo tedy sve povinnosti kona. Konaji tyto povinnosti take ti, kteri chti videt hornictvo na kolenou? Panove prohlasuji, ze uhelne podniky jsou pasivni. Proc jsou pasivni? Nedelejte zbytecnych investic, nepreplacejte ruzne Peterse stotisicovymi dary, nekazte urednictvo, neplatte svym panum reditelum milionove prijmy, nezadejte 100%ni zisky, budte spokojeni se ziskem obcanskym, nedelejte z velkoobchodniku uhlim novou penezitou slechtu, nedavejte niceho na. financni machry z ruznych bank a uhelne podniky stanou se vynosnymi. (Vyborne!) A jeste neco bych dodal. Nedelejte, panove z kruhu uhlobaronskych, podvodne bilance! (Tak jest!) To vam prospeje po kazde strance daleko vice, nez kdyz chcete sahati na cest a existenci naseho hornictva. Touha po zisku dostoupila u uhlobaronu takove vyse, ze na pr. uhlobaroni ani nedbaji na to, jak drancuje se to velike uhelne bohatstvi v nasem state. V teto sini jiz pred 30 lety tvurce narodni strany svobodomyslne, dr Julius Gregr, rekl pamatna slova: Bude-li stat trpet, aby se doly drancovaly takovym zpusobem, jako to cini dosavadni majitele, muze prijiti chvile, muze prijiti okamzik, ze my zustaneme bez uhle a ze budeme nuceni znovu dobyvati to bohatstvi tam, kde ziskuchtivost a v pravem slova smyslu dravstvi po bohatstvi se snazily, aby na povrch slo uhli, ktere ma jenom cenu a pod zemi, aby zustavalo to uhli, jehoz jakost se panum nelibila. A, vazene shromazdeni, mluvite-li s rozvaznymi horniky, kazdy vam rekne, ze to, co se deje pod zemi z navodu majitelu dolu a jich reditelu, je v pravem slova smyslu jenom drancovanim toho velikeho majetku, ktereho nutne potrebujeme, abychom mohli existovati.

Pokud se tyce zivota hornickeho, tu jenom nekolik malo slov bych rekl. My vsichni, kteri zijeme s hornikem ve styku, pratelstvi a druznosti vime, jak ten zivot hornika je tezky. Snad je tezkym zivot kazdeho jednotlivce, ktery musi svoji praci prispivati k udrzeni sveho zivota, ale s tak tezkym zivotem, jako vidime u horniku, prece jenom po vetsine se neda srovnati. Vzdyt cloveku staci jen nekolik vzpominek. Stal jsem u mrtvol horniku, kteri byli vyneseni z votvovickeho dolu a priznam se, ze nikdy nic bolestnejsiho a trpciho nebylo v mem zivote jako tato chvile, kdy zracene zivoty byly oplakavany temi, jimz byli otci, manzely a bratry. A vzpominam si na praci hornika v tak zvanych opalovych dolech na Slovensku, v tech dolech, kde prace slovenskeho hornika byla odmenovana byvalymi majiteli a drziteli celou jednou korunou. (Slyste!) Kdyz jsem byl v techto dolech se presvedciti, zda hornictvo je spokojeno s nasim statem, uvital mne starec, jenz dosahl veku 92 let. Na otazku, jak dlouho na tomto dole pracuje, bylo mi receno, ze od 12. roku. A kdyz jsem se ho tazal: od ceho mate ty jizvy v obliceji, tu, rekl mi: >To je od bice, kterym jsme byli trestani temi, kteri byli rozhodujicimi ciniteli na techto dolech.< (Slyste!)

Vazene shromazdeni! Kdo stali ve vitkovickych dolech pred temi, kteri vyrabeji koks, kdo snesl pohled, kdyz ten nas hornik zmizi v tom plynu, ten teprve oceni, co je to prace hornikova, ten teprve oceni a prizna, ze je treba na praci a na zivot hornika se divati trochu vazneji a ceniti jej trochu jinak, nez jak to cini mnozi lehkomyslni lide. (Vyborne!)

A jestlize mezi timto chudym hornictvem pred desetiletimi byvaly clen naseho senatu, Petr Cingr jako mladik chapal, jakou vahu a cenu by mohla miti organisace odborova mezi hornictvem a hutnictvem, lze jenom s laskou a uctou vzpominati tech, kteri pomahali delati z horniku cestne obcany a budovati jejich organisaci, ktera bude slouziti nejenom zajmum a potrebam jednotlivych narodu, ale take i statu.

Vynikajici pracovnik na poli charity a milosrdenstvi, kardinal Manning, sveho casu rekl: >Jedina slza ditete nadarmo prolita je krvavou skvrnou na teto zemi. >Kus trpke, bolestne pravdy. Na slova ta bych rekl, pokud se tyce naseho hornictva, toto: Privoditi na tvarich urazeneho naseho hornictva krvave slzy, bylo by zlocinem od nas, kteri tvorime statni koalici i kteri zde patrime k oposicnim radam. To se stati nesmi. Hornictvo muze pristoupiti na cestne vyrovnani, nemuze vsak odejiti porazeno. Lituji, ze i nase doly jsou v radach nepritel hornictva. Dnes v poledne byla mi dorucena z Mostu vyhlaska, ktera jest podepsana statnim banskym reditelstvim Ceskoslovenske republiky a ve ktere se oznamuje hornikum, ze na miste dosavadniho mesicniho pridavku detskeho (30 hal.), pridavku detskeho na smenu a pridavku rodinnemu bude az do dalsiho ustanoveni vyplacen pridavek detsky Kc 1,50 a pridavek rodinny Kc 1 za kazdou profaranou smenu.

Pridavky za smeny nedelni budou 50%, pridavky za praci pres cas 25%. Tato nova uprava pridavku deje se podle usneseni valne hromady >Spolku pro hornicke zajmy<. Jmenovany spolek je donucen k tomuto usneseni nepriznivym postavenim uhelnych dolu a zamitnutim zvyseni cen uhli pozadovaneho z uvedeneho duvodu.

Stoji-li na strane naseho hornictva lide, kteri nemaji smyslu pro zivot nasich lidi, je to pochopitelno, ale dluzno litovati, ze po bok techto dravcu stavi se take statni reditelstvi uhelne naseho statu. Co delat, budou-li uhlobaroni neustupni? Nic jineho nam nezbude, nez sahnouti k tomu, co dnes vytrysklo v dusich naseho hornictva a co zni:

>Jednani majitelu veskerych prumyslovych podniku republiky Ceskoslovenske, kteri bezduvodnym zpusobem vyprovokuji delnictvo do stavky a na zakroceni vlady nechteji pristoupiti na urovnani sporu do 3 dnu, jest povazovano za akci protistatni, smerujici k zniceni nasi republiky. Z techto duvodu budiz vlada splnomocnena zakonem ke znarodneni takovych podniku bez nahrady. (Vyborne!)