Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 101. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 30 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner a dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Prikryl, Low.

118 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda dr. Benes; ministri: Cerny, dr. Derer, Habrman, Stanek, dr. Vrbensky.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro tento tyden sen. Zulegerovi a sen. Ecksteinove, pro vcerejsi schuzi dodatecne sen. Zimakovi a sen. Linkovi.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu. Prvnim bodem jest

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny tykajicim se vladniho navrhu zakona o obmezeni pusobnosti porot na Podkarpatske Rusi. Tisk 1236.

Zpravodajem jest pan sen. Lukes. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Slysime opetovne s tohoto mista o citelnem nedostatku soudcu v Ceskoslovenske republice, ktery se stale stupnuje. Aby vykonavani soudnictvi neutrpelo vazne poruchy, je treba ciniti ruzna zatimni opatreni. Bylo jednak potrebi zvyseni hranice cen, dle niz se urcuje prislusnost soudu, aby samosoudci nahradili soudni senat, bylo treba prenesti cast agendy nesporne na notare a v posledni dobe snizuje se pripravna doba soudcovska ze tri roku na dva roky, aby se tim ziskal nejaky pocet soudcu.

Takovym vyminecnym opatrenim jest tez zakon, ktery ma byti prave projednavan, o omezeni pusobnosti porot v Podkarpatske Rusi. Tez timto zakonem ma se ulehciti sborovym soudum v Uzhorode, v Berehove a Husku, aby prechodne, t. j. az do 30. prosince 1923 nektere trestni skutky, jichz projednavani patri pred poroty, byly odnaty pusobnosti porot a souzeny trestnimi senaty. Timto zakonem ma se tez ulehciti soudum, aby tezkopadne a zdlouhave projednavani pred porotami, jez vyzaduje ruznych formalit, nahrazeno bylo rychlejsim jednanim pred trestnimi senaty. K tomu jeste pristupuje dalsi tezkost, ze nasledkem negramotnosti lidu v Podkarpatske Rusi nebylo tam mozno sestaviti u sboroveho soudu v Uzhorode a Husku seznamy porotcu a nasledkem toho nebylo ani mozno cinnost porot vubec zahajiti.

Avsak ne vsechny delikty, ktere patri pred poroty, maji jim byti odnaty, nybrz pouze urcite delikty, a to vyjmenovane v §u 15 pod c. 6 az 16 uvozovaciho zakona k trestnimu radu z roku 1897, Delikty tyto jsou: vrazda, zumyslne zabiti, odlozeni nebo opusteni ditete, tezke poskozeni na tele v nekterych pripadech, zlociny proti verejnemu zdravotnictvi, loupez ditete, unos, poruseni osobni svobody, kdyz doslo nasledkem toho k poskozeni na tele, loupez, zharstvi, zpusobeni povodne a verejne nebezpecne poskozeni a obecne nebezpecne jednani v nekterych pripadech.

Naproti tomu zustavaji nadale pusobnosti porot vyhrazeny vsechny delikty, spachane tiskem, a mimo to trestni skutky povahy politicke. Jsou to: velezrada, zrada, vzpoura, poruseni osobni svobody, nebylo-li telo poskozeno, podplaceni a verejne poburovani. Podle uherskych zakonu nepatri majetkove delikty vubec pred poroty, kdezto u nas pri dosazeni urcite hranice skody patri majetkove delikty jako kradez, zpronevera, podvod, pred porotu. Pouze pokud se tyka vrazdy, cini tento zakon nejakou Vyjimku od normy. V zakone se rika, kdyz by trest smrti mel byti vykonan, ze v tom pripade se ma pripad vrazdy projednavati pred porotou. Kdyby nebylo pro ni mista v Podkarpatske Rusi, bude pripad ten projednavan pred nekterym sborovym soudem tabule kosicke anebo tez mimo Slovensko. Pripady, kde by trest smrti nemel byti vykonan, projednavany budou tez pred normalnimi soudy trestnimi, pred senaty, O tom, mohl-li byti trest smrti vykonan, bude rozhodovati jednak trestni senat, ktery odpovida u nas radni komore, po pripade soudni tabule v Kosicich nebo nejvyssi soud, a to teprve tehdy, az bude podana zaloba, ovsem v tom pripade, kdyz by obzalovany mel byti uznan vinnym. Je to sice nejake zvlastni ustanoveni, avsak ponevadz se jedna pouze o prechodnou dobu omezenou casove, tedy muzeme i toto vyminecne ustanoveni prijmouti, nebot praktickym soudcum jest znamo, ze casto jsou zalovany pripady pro vrazdu i v pochybnych pripadech, kde je to treba hranice mezi zabitim a vrazdou, a ponechava se prave porote, aby ona sama rozhodla pro delikt tezsi nebo lehci. Tim chci rici, ze v pripade vrazdy byva zalovanych pomerne dosti mnoho, ale nebyvaji vsichni odsouzeni, a zvlaste tedy trest smrti, jak je vsem znamo, byva ve velmi ridkych pripadech. Jen kdyz jde o celou radu pritezujicich okolnosti, byva vykonavan. Jinak trest smrti, pokud se pamatuji, v nasi Ceskoslovenske republice po odsouzeni zadnym obcanskym soudem nebyl dosud vykonan. Jsou to pripady jiste pouze ridke.

Vyminecna opatreni oduvodnena jsou, pokud se tyka tohoto zakona, jak jsem jiz rekl, velikym nedostatkem soudcu v Podkarpatske Rusi, avsak tez nahromadenim trestnich pripadu. Podkarpatska Rus nejen ze trpela valkou, ale tam se boje primo odehravaly. Nasledkem toho nemohly soudy dobre fungovati a zejmena tez byla cinnost soudu ztizena za okupace Podkarpatske Rusi rumunskym vojskem. Tim se stalo, ze tam bylo mnoho trestnich pripadu nevyrizeno, a ze nyni soudy pri nejlepsi vuli nejsou s to, aby toto velike mnozstvi trestnich pripadu, zejmena pokud spadaji pod poroty s tezkopadnym formalnim rizenim, vcasne, ba muzeme rici vubec projednaly. Mohlo by se stati, ze by mohly byti jine soudy delegovany k projednani techto porotnich pripadu. Avsak kdo vi, s jakymi obtizemi je to spojeno, jak, pokud se tyka financni stranky, tak i ubytovani vetsiho poctu svedku a jinych osob, ktere jsou predvolavany k porotnim jednanim a take porotcu samych, dojde k presvedceni, ze neni dobre mozno pro takove velike mnozstvi pripadu delegovati poroty v jinem kraji bud na Slovensku nebo v Cechach, na Morave a ve Slezsku. Zejmena pristoupily by k tomu tez jazykove obtize, a tak misto, aby se jednani usnadnilo, jeste by se tim ztizilo. Dulezito jest, ze toto omezeni jest urceno do konce roku 1923, a jak jsem jiz uvedl, vztahuje se pouze na delikty, nikoliv vsak tiskove a povahy politicke. Pokud se tyce projednavani techto pripadu, ktere by spadaly normalne pod porotu a jsou porotam odnaty, tedy nebudou tyto pripady projednavany pred normalnim trestnim senatem triclennym, nybrz ctyrclennym, A to je zde na prospech obzalovanych receno, ze v pripadech, ze by polovice neuznala vinu, ze by tedy byla pro sprosteni, vyrok nebo mineni mirnejsi, obzalovanemu priznivejsi jest rozhodujici.

Ponevadz se jedna o zakon, ktery si vyzaduji nutne mimoradne pomery v Podkarpatske Rusi, usnesl se ustavne-pravni vybor doporuciti senatu, aby osnovu zakona tak, jak byla prijata poslaneckou snemovnou, tez prijal, jak jest obsazena v tisku senatnim c. 1216. Zmen zadnych nenavrhuji. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani. O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. Jsou namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebyly.) Namitek neni, budu tudiz tak pokracovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona jest prijata ve cteni prvem.

Prikrocime k bodu druhemu, jimz jest

2. Zprava socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se vlada zmocnuje, aby upravila odpocivne a zaopatrovaci pozitky statnich zamestnancu systemu uherskeho a jich pozustalych v Podkarpatske Rusi. Tisk 1239.

Zpravodajem jest pan sen. R. Panek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. R. Panek: Zakonem ze dne 17. prosince 1919, cis. 2 a 3 Sb. z. a n. ex 1920, byla vlada zmocnena, aby ve vhodne dobe rozsirila platnost zakonu, tykajicich se pensijnich a zaopatrovacich pozitku statnich zamestnancu take na zamestnance uherskeho systemu a jich pozustale na Slovensku. Ackoli Slovenskem bylo tehdy nutno rozumeti take Podkarpatskou Rus, vznikly prece jiste pochybnosti, zda jest vlada zmocnena, pouziti zminenych opatreni take na statni zamestnance v Podkarpatske Rusi, Z duvodu techto prichazi vlada s touto osnovou, jejiz ucelem jest rozsiriti platnost prislusnych zmocnovacich ustanoveni zakonu ze dne 17. prosince 1919, cis. 2 a 3 Sb. z. a n. ex 1920, take na Podkarpatskou Rus. Socialne-politicky vybor doporucuje schvaleni zakona ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou.

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen. Prikrocime k hlasovani.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se ve cteni prvem.

Prikrocime k bodu tretimu, jimz jest

3. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny, jez tyce se vladniho navrhu zakona, kterym se vlada zmocnuje, aby prozatimne zkratila pripravnou sluzbu soudcovskou. Tisk 1243.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Franta. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Franta: Slavny senate! Slusi posouditi, ze tato osnova je vlastne osnovou z nouze, provisorni, take ma platiti jen na tri leta. Nejedna se o nic noveho, jedna se o to, aby zakon z roku 1919, ktery zkracoval pripravnou soudcovskou sluzbu ze tri let na dva roky, byl prodlouzen, a aby kandidatum nynejsim byla po pripade odpustena theoreticka prace. Rozdil je toliko ten, ze drive-to mohl uciniti ministr spravedlnosti, kdezto podle nove predlohy muze to uciniti jen cela vlada. Tedy s toho stanoviska to slusi posouditi, ze se jedna o zakon z nouze. Zakon z roku 1919 byl take vlastne zakonem nouzovym, a priciny, pro ktere byl ted v zivot uveden, jeste nezmizely. Podle zprav sborovych soudu je nedostatek soudcu takovy, ze nelze jinak, nez nejakym zpusobem prilakati mlade pravniky, aby vstupovali k soudum. Podle statistickych vykazu, jez byly uverejneny v Soudcovskych listech, schazi nam 444 soudcu, a slusi take uvaziti to, ze v posledni dobe, abych tak rekl, uprchlo ze sluzeb soudnich 10 soudcu, 35 auskultantu a praktikantu. To je nezdrava vec, a my se musime starati o to, aby se tomu odpomohlo. Kazdemu zalezi na tom, aby dosel spravedlnosti rychle. Musime se tedy starati o to, aby se v tom zpusobu stala nejaka naprava.

Ja jeste pamatuji jako studentik doby, kdy pripravna prace soudcovska trvala jen jeden rok a ze to melo za nasledek potom naval do soudcovske sluzby, takze nekolik let to trvalo, asi 6 az 7 let, nacez zase nastal odliv, U nas prirozene jsme nemeli tolik soudcu pro celou oblast republiky, jako jich potrebujeme. Jest ovsem nepotesitelnym zjevem, snizovati kvalifikaci soudcu, kvalifikaci toho stavu, ktereho si velmi vazime. Ale povazime-li, ze ten, kdo bude pripusten ke zkousce soudcovske, studoval ctyri leta prava a dve leta byl v praxi, myslim, ze neni obavy, abychom ten zakon neprodlouzili. Pripominam take, ze uz je toho proto potrebi, ze soudum nastaly nove velike ukoly; pripominam jen, jak ohromnou agendu soudni zaujimaji zakony, ktere se tykaji pozemkove reformy, zavodni rady, atd. atd. Dnes uz jsou soudy pretizeny, musime se tedy starati o to, aby nastal priliv a jakmile se zmeni pomery, musime trvati na tom, aby ten stav, ke kteremu mame nejvetsi duveru, mel zase kvalifikaci nejvyssi.

Podle §u 100 nasi ustavy nesmeji soudcove prijati vubec vedlejsi zamestnani, ani stale, ani obcasne, jinak by musil zvlastni zakon stanoviti vyjimky. Z toho poznavame, jak stat nechce, aby soudce vesel nekam tam, kam muze nekdo jiny, ale ze chce miti soudce jaksi na niveau nad stranami. Chrani jej, ale poskozoval by jej, kdyby mu neposkytl slusnou existenci. Nechtejme tedy, aby ti, kteri se venovali vznesenemu povolani soudcovskemu, nemeli aspon slusne - abych tak rekl - existencni minimum.

Proto se take usnesl ustavne-pravni vybor na resoluci, kterou navrhuji k prijeti (cte):

>Vlada se vyzyva, aby upravou hmotnych pomeru ve sluzbe soudcovske hledela zameziti odchod soudcu do jinych povolani a pripravila tim nezbytny prirost sil do soudcovske sluzby.<

Doporucuji tedy jak zakon, tak i resoluci ke prijeti. (Vyborne! Potlesk.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni k slovu prihlasen. Prikrocime k hlasovani.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tedy tak hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni prvem.

Prikrocime k bodu 4, jimz je

4. Navrh poslanecke snemovny na prodlouzeni lhuty podle §u 43 ustavni listiny k projednani usneseni senatu o pravu puvodcovskem (autorskem).

Ke slovu neni nikdo prihlasen, prikrocime ihned k hlasovani.

Kdo souhlasi, aby navrh poslanecke snemovny na prodlouzeni lhuty podle §u 43 ustavni listiny k projednani usneseni senatu o pravu puvodcovskem (autorskem) byl prijat, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat.

Prikrocime k projednavani bodu 5, jimz jest

5. Rozprava o nalehavych interpelacich sen. Jarolima, dr. Hellera, Lowa a soudr. (tisk 1241), sen- dr. Soukupa, Ackermanna, Jakubky, Jarose a soudr. (tisk 1244) a sen. Klecaka a soudr. (tisk 1245).

Jsou prihlaseni recnici: pp. senatori Jarolim, Jaros, Hucl, dr. Reyl, dr. Facek.

Udeluji slovo prvemu recniku panu sen. Jarolimovi.

Sen. Jarolim (nemecky): Slavny senate! Obavy, jez jsme vyslovili v nalehave interpelaci na vladu o uhelnem hospodarstvi a o hrozici vseobecne stavce horniku, bohuzel se splnily. V tomto okamziku nejmene 130 tisic horniku v cele republice zastavilo praci. To, co nyni nutne zde se udalo, vyplynulo z predchozich udalosti, jez podnikatele otevrene a vlada potaji privodila. Bylo by tudiz byvalo zcela, samozrejme, kdyz jiz slavny senat prikrocil k projednavani teto nutne interpelace, ze by take vlada byvala pritomna a ze by v te pricine byla podala prohlaseni, aby cela verejnost mohla zvedeti, jake stanovisko zaujima vlada k teto otazce. Naprosto nepravim prilis mnoho, tvrdim-li, ze cela verejnost, jak masy delnictva, tak take ostatni kruhy rady by vedely, co vlada v teto pricine chce rici, aby vytvoreny byly predpoklady, by tento zapas byl ukoncen tak, aby v kazdem pripade vyhoveno bylo hlavnim ucastnikum, delnikum. Dela tudiz na nas zvlastni dojem, ze se nedostavila vlada, hlavne ministerstvo verejnych praci, ktere prece o tom vedelo, ze se dnes o tom bude mluviti. Duvod, ze se dnes vyjednava s delniky a podnikateli, nepostacuje; bylo treba nalezti potrebny cas, aby take slavny senat jakoz i cela verejnost o udalostech byly informovany, zejmena proto, ponevadz v poslednich dnech, kdy zapas nastaval a obzvlaste kdyz vypukl, skoro bez vyjimky v mestackem tisku se vypravovalo, ze na veci vinu ma delnictvo a jinak nikdo. To snad take jest pricinou, proc vlada sve mineni nechce projeviti. Nechce plouti proti proudu, jenz prichazi z kapitalisticke strany. Bezprostredne pred Vanoci zahajila totiz vlada tak zvane snizovani cen hesly, predchazelo vsak snizeni platu ucitelskych a statnich zamestnancu. Kdyz vlada k tomu dala znameni, rekli prumyslnici: Vlada sla dobrym prikladem napred. (Sen. dr. Polach [nemecky]: Spatnym prikladem!) Se stanoviska podnikatelu byl to dobry priklad. Sla tedy dobrym prikladem napred, dokazala, ze snizeni mzdy jest mozne, a toto snizeni mzdy musi nyni byti provadeno na cele rade. Shledavame tudiz, ze cela rada prumyslnickych sjezdu v poslednim case se usnesla na tom, ze k tomuto snizeni mzdy ma byti prikroceno, a ze to maji byti zejmena hornici, u nichz toto snizeni mzdy ma zaciti. Jest tudiz treba nacrtnouti vseobecne take prubeh veci, aby verejnost a konecne take slavny senat zvedel, co se stalo, nezli stavka vypukla.

V druhe polovici minuleho roku vypovezena byla v Moravske Ostrave hornikum mzdova smlouva. Podnikatele zadali, aby mzdy byly snizeny alespon o 20%, Nezadali toho naprosto zjevne, nybrz prohlasili jen, ze mzdova smlouva muze byti uskutecnena pouze na tom podklade, ze se delnici zavazi, ze vykonnost zvysena bude o 20% za smenu. Na tento zavazek nemohli delnici pristoupiti. Ponevadz tedy delnici na to nepristoupili, podnikatele zcela jednostranne a samovladne smlouvu jednoduse vypovedeli a prohlasili, ze pro priste rozhodujicimi budou pri mzdach podminky, jez oni diktovali. Na to zastavili delnici v prosinci praci. Po ctyrdennim zastaveni prace doslo vsak k dohode na tom zaklade, ze ministerstvo verejnych praci zasahlo a ze dosazeno bylo pri vyjednavani, jez nasledovalo, prodlouzeni mzdove smlouvy, tehdy zrusene, do 31. ledna t. r. Soucasne zadaly tehdy take organisace, aby uzavrena byla ramcova smlouva pro veskere hornictvi v tomto state. Podnikatele vyslovili zasadni ochotu. Ministerstvo pro verejne prace, zejmena ministr, rovnez prohlasili, ze se vynasnazi, aby vyjednavani ridili v tomto smeru, ze se vynasnazi, aby k takoveto ramcove smlouve doslo. Ale nestalo se v teto pricine toho nejmensiho. Mezi tim, co zapas v Moravske Ostrave jeste nebyl skoncen, zahajili podnikatele v karlovarskem, anebo jak se take pravi, ve falknovskem reviru zapas s horniky. Tam prosla platnost mzdove smlouvy v listopadu. Kdyz vyjednavani s vladou nevedlo k cili, bylo pak v prvnich dnech mesice ledna jednoduse prohlaseno, ze se mzdy delniku snizuji o 20 az 40%, prumerem o 25%.

Podnikatele ve falknovskem reviru oduvodnuji sve opatreni, tvrdice, ze doly jsou pasivni. Pokud tomu vsemu jest tak, nemuzeme do posledni cislice - kontrolovati. Delnici nemohou to oficielnimi udaji vubec kontrolovati, ponevadz nemaji po ruce potrebneho materialu. Vlada vsak priznava, ze netoliko doly falknovske, nybrz take cela rada dolu v jinych revirech jest pasivni a ze nastati musi v nejake forme vyrovnani. Falknovskym majitelum dolu slibil tudiz pan ministr verejnych praci, ze nastane nejake vyrovnani uhelnych cen, aby doly mohly byti ucineny aktivnimi. Take delnicke organisace tehdy byly nekolikrate u ministra verejnych praci, ne snad proto, aby ceny uhli byly zvyseny, nybrz chtely vedeti, jak tomu jest se mzdovou smlouvou, aby delnici pro priste byli zabezpeceni, pokud jde o jejich mzdove pomery. Ministr verejnych praci prohlasil, ze se vec udela a rekl: Projednal jsem jiz s podnikateli vse, jak vseobecne tak take co do jednotlivosti a mohu delniky ubezpeciti, ze podnikatelum bude poskytnuto to, ceho potrebuji k sanovani dolu, alespon castecnemu, do 31. prosince minuleho roku. To se vsak nestalo. V te pricine skutecne si z podnikatelu delali blazny. Panove, vyslovuji to, ne snad abych se nejak zastaval podnikatelu, nybrz abych konstatoval, co se vlastne delalo. Na tento zpusob podnikatele byli neprimo vyzyvani, aby se hojili na delnicich tim, ze snizuji mzdy. Pan ministr verejnych praci rekl vice nez jedenkrat, ze obzvlaste doly ve falknovskem reviru jsou pasivnimi. Konstatoval anebo alespon dal konstatovati, ze tamejsi doly maji deficit 28 milionu, deficit, ktery pry vznikl jedine tim, ze nepomer mezi cenou uhli a ostatnimi vylohami jest veliky. Jestlize tedy pan ministr verejnych praci jest a byl toho nazoru, ze podniky nemohou vystaciti, mel hledati nejake vychodisko. Toho vsak necinil, ponevadz, jak se domnivame, myslil, ze delnici tento boj v nejakem smeru s podnikateli vybojuji a ze tento boj skonci tim, ze delnici jednoduse sve mzdy se zreknou.

Bylo vylouceno, ze by si delnici neco takoveho dali libiti. Prohlasili tudiz, ze bezodkladne zastavi praci, kdyby melo byti uskutecneno to, co bylo ohlaseno. Skutecne byly dne 21. ledna vyplaceny zkracene mzdy, takze dne 23. ledna zastavilo v celeni falknovskem reviru praci zprvu 10,000 delniku. Avsak delnici jiz zpozorovali, ze se nejedna jen o to, aby tato vec byla na ucet delnictva vyrizena ve falknovskem reviru, nybrz ze take jiz v jinych revirech k tomu bylo prikroceno. V severozapadni uhelne panvi v Cechach vzat byl hornikum osacovaci pridavek, to jest asi 5-6% cele mzdy.

V tomto reviru byly take zkraceny pridavky za praci pres cas alespon o 50%, Kdyz tedy ve falknovskem reviru vypukla stavka, kdyz take jinak bylo pozorovano, ze se podnikatele na cele care chystaji sniziti delnikum mzdu, bylo ministerstvo verejnych praci pohnuto k tomu, aby zahajilo vyjednavani. Toto vyjednavani dalo se dne 24. a 25. ledna v ministerstvu verejnych praci za predsednictvi odboroveho prednosty Fischera. Pri tomto vyjednavani bylo podnikatelum receno, ze za ucelem vyrovnani maji ceny uhli byti zvyseny asi o 1 K az 1,80 K za metricky cent a ze jim mimo to ma byti povolena sleva uhelne davky. Pristiho dne bylo v tomto vyjednavani pokracovano a tu udala se ta zvlastni vec, ze pan ministr verejnych praci prohlasil, ze navrhy z predesleho dne nemohou jiz byti podkladem pro vyjednavani, a to z toho jednoducheho duvodu, ponevadz ministerska rada s temito navrhy nesouhlasila. Pripustime-li tedy, ze by se delnici byli sjednotili s podnikateli na danem podklade, byla by se dohoda stala ihned bezpredmetnou, ponevadz ]i jednoduse byly vzaty predpoklady.

Tyto udalosti tedy vedly samozrejme k tomu, ze se delnici z cele republiky sesli k porade a ze stanovili pro vsechny reviry spolecne zasady, nikoli pozadavky. To, co hornici zadali v posledni risske konferenci, nejsou naprosto zadne pozadavky. Oni pravi: Pripustme, ze jest spravno, co se tvrdi, ze smerujeme nyni k tomu, aby nastalo snizeni cen, dobre; dnes je tomu tak, pak chceme, aby toto snizovani cen se pohybovalo v upravenych kolejich. Na dotycne konferenci bylo receno, ze delnici zadaji netoliko v jednom, nybrz ve vsech revirech paritni komisi. Tato paritni komise bude miti za ukol stanoviti, jakym smerem se kdy pohybuji ceny zivotnich potreb, a dle tohoto vzestupu a sestupu cen bude take stanovena mzda, pri cemz prijata jest za zaklad mzda z 31. prosince 1921.

Skromnejsimi hornici byti nemohou. Jestlize se od delniku nezadalo vice, nezli aby se podrobili pouze snizeni cen, jez vyplyva ze skutecneho sestupu cen, pak mohli se jak vlada tak podnikatele uchopiti veci co nejrychleji. Konference vsak soucasne take prohlasila: Kdyby nebylo mozno ukonciti stavku ve falknovskem reviru do urcite doby a urovnati ji, pak vyplyva samo sebou, ze hornici v cele republice zastavi praci, ne snad pouze jakozto cin solidarity, nybrz jakozto cin sebezachovani a tudiz samozrejmy. Musili jsme se vsak doziti toho, ze vlada sice prohlasila, ze prijima zasadu paritnich komisi, ze jest ochotna takoveto komise zriditi; pocita vsak zaroven ve svem navrhu s tim, ze nadale budou u nas ceny klesati. Tak jiste to neni. Delnici musi trvati na tom, aby, jestlize meniva stupnice mzdova ma byti smerodatnou, take mzdy stoupaly pro ten pripad, kdyz stoupaji ceny zivotnich potreb. Podnikatele tedy prohlasili, ze pro ne meniva stupnice mzdova naprosto nemuze platiti, nybrz ze pro ne jsou smerodatnymi vseobecne pomery trhu a ze musi pocitati s tim, jak prijdou na sve vyrobni naklady. Je mozno, jak jsem jiz rekl, ze podnikatele pri tezbe uhli nyni prave do jiste miry pracuji se schodkem. Ale to nesmi se brati tak zcela doslova. Akcionari, kteri se nalezaji v techto triceti banskych spolecnostech, podilnici, kteri se nalezaji v techto asi triceti tezarstvech a jinakych spolecnostech a na sta jednotlivych majitelu zpravidla nejsou jen majiteli jedineho dulniho podniku, nybrz take jeste casto majiteli ruznych jinych podniku, anebo maji take akcie ruznych jinych podniku. Obchoduje se drivim, obchoduje se zelezem a ruznymi jinymi vecmi, jichz jest pri hornictvi potrebi, a jestlize nejaky dulni podnik aneb take nekolik jich jest zucastneno na nejake akciove drevarske spolecnosti na Slovensku a prodaji drivi za nesmirne vysokou cenu, jestlize je prodaji vlastnim dolum za tuto obrovskou cenu, pak sobe zabezpecily zisk jiz predem. Tak jest tomu s ruznymi akcionari, kteri jsou v tovarnach na vybusne latky, tak jest tomu s akcionari, kteri jsou v tovarnach na olej, i dluzno tudiz vzdy rozlisovati, zdali vsechny udaje, jez zde podnikatele cini, take skutecne se shoduji. To vsak bylo by veci vlady. Nebot pokud vime, ma vlada venku v podnicich stale revisory. V ministerstvu musi jiz lezeti cele vagonove zasilky revisnich zprav, ale verejnost o techto revisnich zpravach nedozvedela se jeste niceho. Jestlize tedy vlada sama dojde k presvedceni, ze tyto revi sni zpravy jsou spravny, musi se take smiriti s tim, ze pomery v hornictvi budou upraveny tak, aby take delnik mohl vystaciti. Je-li vlada jineho nazoru, snad ze podnikatele nespravne kalkuluji anebo zapisuji nespravne udaje, jez se skutecnymi pomery nesouhlasi, pak bylo by ovsem take jeji povinnosti, aby verejnosti rekla, co se deje, aby se po techto vecech mohlo patrati. Jest vsak nespravno a obzvlaste jest jednoduse nesrozumitelna zdrzelivost, jakou vlada projevuje, jestlize se v celem mestackem tisku a v ruznych prumyslovych sdruzenich utoci proti delnickym mzdam a vlada, obzvlaste ministerstvo verejnych praci, nerekne toho nejmensiho, zdali udaje podnikatelu jsou spravny nebo nespravny.