Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 99. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 45 minut.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner a dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

98 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Habrman, Aug. Novak, Srba, Stanek, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak: Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. dr. Krupkovi.

Zastupce senatniho tajemnika dr. Bartousek (cte):

Tisk 1233. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2736), kterym se doplnuji a meni dosavadni predpisy o pojistovnach (tisk 1187).

Tisk 1234. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 969), jimz se zrizuje hlavni financni reditelstvi pro Podkarpatskou Rus v Uzhorode (tisk 1223).

Tisk 1235. Zprava vyboru socialne-politickeho stran usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Pohla, dra Haase, Brozika, Draxla a druhu (tisk 3250), aby byl vydan zahon, kterym se zachovavaji prava clenu bratrskych pokladen vystouplych ze zamestnani (tisk 1216).

Tisk 1236. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny, tykajicim se vladniho navrhu zakona, (tisk 3323) o obmezeni pusobnosti porot na Podkarpatske Rusi (tisk 1216).

Tisk 1239. Zprava socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se vlada zmocnuje, aby upravila odpocivne a zaopatrovaci pozitky statnich zamestnancu systemu uherskeho a jich pozustalych v Podkarpatske Rusi (tisk 1237).

Tisk 1240. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3165 a priloha), kterym se stanovi zmena financniho zakona ze dne 17. prosince 1920, cis. 632 Sbirky zakonu a narizeni a dodatek ke statnimu rozpoctu a rozpoctu statnich investic na rok 1921 (tisk 1213).

Tisk 1242. Usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske o vladnim navrhu zakona (tisk 1103), kterym se upravuje uzivani pozemku v Podkarpatske Rusi za podil jich naturalniho vynosu (tisk 1123).

Tisk 1243. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny, jez tyce se vladniho navrhu zakona, kterym se vlada zmocnuje, aby prozatimne zkratila pripravnou sluzbu soudcovskou (tisk 1226).

K cis. tisku 1232. Dodatek k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3337), jimz upravuje se pomer ceskoslovenske statni spravy k ceskoslovenskym spolecnostem Labske a Dunajske (tisk 3405).

Tesnopisecka zprava o 95. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 24. ledna 1922.

Mistopredseda Kadlcak: Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

1. Navrh, aby zkracenym jednanim podle § 55 jedn. radu projednana byla zprava vyboru zivnostensko-obchodniho a zahranicniho stran usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu, ktorym sa predkladaju k schvaleniu Narodniemu shromazdeniu: 1. smluva obchodna a plavebna, 2. zaverecny protokol k obchodnej a plavebnej smluve s prilohami, 3. dohoda o vysadach a ulahceniach v prospech ceskoslovenskeho provozu v terstskom pristave, 4. umluva financno-pravna, 5. protokol o stanoveni uveru Italie na ucet vlady ceskoslovenskej za dodavky valecneho materialu a zivin a 6. obchodna umluva s protokolem, uzavrene dna 23. brezna 1921 v Rime medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Italskym.

Touto osnovou ma byti postaven zaklad pro nase obchodni cesty k zemim stredo-morskym a balkanskym, jakoz i na vychod. Vzhledem k tomuto razu teto osnovy jest treba, aby jeji parlamentni vyrizeni nebylo oddalovano, nybrz co nejdrive uzakoneno.

Navrhuji, aby projednani teto zalezitosti priznana byla pilnost podle §u 55 jedn. radu.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana?

Navrhuji, aby osnova tato projednana byla v jedine debate a to ve lhute jedne hodiny a aby stanovena byla lhuta recnicka na 15 minut.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

2. Zprava I. vyboru zivnostensko-obchodniho a II. zahranicniho stran usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu, ktorym sa predkladaju k schvaleniu Narodnemu shromazdeniu: 1. smluva obchodna a plavebna, 2. zaverecny protokol k obchodnej a plavebnej smluve s prilohami, 3. dohoda o vysadach a ulahceniach v prospech ceskoslovenskeho provozu v terstskom pristave, 4. umluva financno-pravna 5. protokol o stanoveni uveru Italie na ucet vlady ceskoslovenskej za dodavky valecneho materialu a zivin a 6. obchodna umluva s protokolem, uzavrene dna 23. brezna 1921 v Rime medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Italskym (tisk 1209).

Zpravodajem za vybor zivnostensko-obchodni jest sen. dr. Prikryl.

Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Prikryl: Slavny senate! Vladni navrh obsahuje smlouvu obchodni a plavebni, dale zaverecny protokol k obchodni a plavebni smlouve s prilohami, dohodu o vysadach a ulehcenich ve prospech ceskoslovenskeho provozu v terstskem pristavy umluvu pravne-financni, protokole, stanoveni uveru Italie na ucet vlady ceskoslovenske, za dodavky valecneho materialu a zivin a obchodni umluvu s protokolem, uzavrenou dne 23. brezna 1921 v Rime mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Italskym.

Se stanoviska obchodniho jest treba pred-. lozenou smlouvu vitati, ponevadz umozni dalsi rozkvet naseho vyvozu do Italie a na zaklade nejvyssich vyhod a vzajemne parity jest vyhodnou etapou pro dalsi ujednani o celem, rezimu. Nas vyvoz obchodni podle statistiky do rijna 1920 za 10 mesicu cinil 158 milionu lir, a dovoz z Italie k nam 68 milionu lir, takze jest pro nas zisk 89 milionu lir. Lze doufati, ze se pomery tyto jeste zlepsi a proto jest tato smlouva pro nas vyhodna a potrebna. Smlouva urciteji upravuje otazku nasi dopravy pres Terst, a jeji dulezitost pro nas vyvoz do zemi stredomorskych a balkanskych, Jizniho Ruska a Orientu jest nepopiratelna, S nasi strany zasada nejvyssich celnich vyhod zahrnuje celni vyhody, jak jsme je dosavadnimi smlouvami poskytli Jugoslavii a Svycarsku, Smlouvou stanovi se vzajemne pravo volne plavby a ziskavame nejen souhlas k uzivani terstskeho pristavu jako zakladniho pristavu pro nase lodi, nybrz i obnoveni smlouvy o najem hangaru 55 s prilehlym volnym prostorem.

Platnost smlouvy ma byti od 15. dubna 1922 a potrva jeden rok. Nebude-li vypovezena jeden mesic pred tim, prodluzuje se mlcky o jeden dalsi rok. V teto predloze stanovi se parita pohledavek a dluhu, a sice pred prevratem podle kursu zenevskeho a z doby samostatnosti v korunach ceskoslovenskych. V priloze je seznam zbozi kontingentovaneho pro dovoz z Italie k nam a opacne od nas do Italie. I to jest pro nase pomery pro ten rok dosti vyhodne.

Proto zivnostensko-obchodni vybor doporucuje smlouvu, jak byla prijata poslaneckou snemovnou, ke schvaleni v nezmenenem zneni, ktere zni:

1. Smlouva obchodni a plavebni a zaverecny protokol k obchodni a. plavebni smlouve s prilohami, dohoda o vysadach a ulehcenich ve prospech ceskoslovenskeho provozu v terstskem pristavu, umluva pravne-financni, protokol o stanoveni uveru Italie na ucet vlady ceskoslovenske, za dodavky valecneho materialu a zivin a obchodni umluva s protokolem, uzavrena dne 23. brezna 1921 v Rime mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Italskym, se schvaluji.

2. Vlade se uklada, aby umluvy tyto publikovala ve Sbirce zakonu a narizeni statu ceskoslovenskeho.

3. Ministru zahranicnich veci se uklada, aby v dohode se vsemi zucastnenymi ministry ucinil dalsi opatreni, jichz je treba k provedeni techto umluv.

Jmenem zivnostensko-obchodniho vyboru doporucuji, aby slavny senat tento navrh prijal v nezmenenem zneni.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu zpravodaji za vybor zahranicni sen. Lukesovi.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Zahranicni vybor projednal ve schuzi sve smlouvu Ceskoslovenske republiky s kralovstvim Italskym a nenalezl, ze by mel uciniti nejake zmeny na usneseni poslanecke snemovny. Proto se pripojuje k navrhu podanemu vyborem zivnostensko-obchodnim.

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava jest skoncena.

Prosim, aby pani zaujali sva mista. (Deje se.)

Pristoupime k hlasovani.

Kdo souhlasi s ratifikacnim usnesenim, obsazenym ve zprave obou vyboru ve cleni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Ratifikacni usneseni se prijima ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Maji pani zpravodajove textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Prikryl: Upozornuji, ze v 1. odst. r. 7. za slovem >na ucet vlady ceskoslovenske< je carka, ktera jest zbytecna. Prosim, aby byla eliminovana. Jine zmeny nenavrhuji zadne.

Mistopredseda Kadlcak: Ve smyslu priznani pilnosti prikrocime k hlasovani ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s ratifikacnim usnesenim, obsazenym ve zprave vyboru tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, i s opravou navrzenou panem zpravodajem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina.

Ratifikacni usneseni se prijima take ve cteni druhem.

Tim jest tento odstavec denniho poradu vyrizen a prikrocime k dalsimu odstavci, jimz jest

3. Zprava vyboru rozpoctoveho a socialne-politickeho o navrhu sen. R. Panka a spol. na zmenu zakona ze dne 7. ledna 1920, cis. 31 Sb. z. a n., kterym se nove upravuji valecne prirazky k poplatkum a meni nektera ustanoveni o poplatcich. Tisk 1182.

Udeluji slovo panu zpravodaji za vybor rozpoctovy sen. dr. Fackovi.

Zpravodaj sen. dr. Facek: Vazeny senate! Poplatnost sluzebnich smluv prodelala dvoji metamorfosu za kratkou dobu naseho zakonodarstvi. Puvodne podlehaly poplatku sluzebnimu smlouvy jen tenkrate, kdyz byly uzavreny pisemne. Tento predpis vedl k tomu, ze ve velmi ridkych pripadech poplatek byl placen a vetsinou vynechanim pisemne formy se obchazel. Zakon ze dne 7. ledna 1920, jenz upravoval valecnou prirazku k poplatkum, jaksi mimochodem pri tom se pokusil o jine reseni poplatku ze sluzebnich smluv a stanovil, ze smlouvy podlehaji poplatku bez ohledu na to, byla-li smlouva uzavrena pisemne ci nic, jakmile rocni prijem prevysuje 6000 korun. Ten zakon tak spatne prilehal, ze nebyl ani provaden. Konecne dne 12. srpna 1921 byla provedena uprava nova, totiz misto placeni poplatku z trojnasobneho rocniho sluzneho bylo zavedeno bezne placeni poplatku z kazdorocni vyplaty sluzneho, takze podnikatel neplati individualne podle poctu svych zamestnancu, nybrz z uhrnu jejich rocnich pozitku ma odvadeli pul procenta poplatku. Tim byla odstranena ta nejvetsi bolest, kterou zpusobil zakon ze 7. ledna 1920, ze totiz pri kazde zmene mista, i po uplynuti sebe kratsi doby, by se musil platiti poplatek za cela tri leta sluzneho znovu. Tato nespravedlivost byla odstranena. Ovsem ani nynejsi stav docela neuspokojuje. Tak na priklad poukazuje se na. to, ze je to krute pro poplatnika, kdyz zaplati poplatek ze sluzneho celorocneho a potom behem roku opusti misto nebo zemre. Jina krivda zalezi v tom, ze ti poplatnici, kteri za prvniho zakona zaplatili radne poplatek za cela tri, leta a tim, sve povinnosti pro vzdy ucinili zadost, pres to musi nyni platiti znovu z tehoz sluzneho a nic se jim nenahrazuje. Financni sprava v techto pripadech poskytuje jiste ulevy poplatnikum mimo zakon internimi vynosy, zasilanymi organum financni spravy. Ale jsou to jenom vynosy interni. Ja pri teto prilezitosti musim opetne pokarati tento zpusob, ze cenne vyhody poplatnikovi priznane se utajuji jen v internich vynosech, takze poplatnictvo se o nich ani nedozvi, leda pouze nahodou, nasledkem privatnich styku. Jiste by bylo zahodno, aby to, co financni sprava pod rukou poplatnikum priznava, bylo verejne vsem oznameno.

Konecne zustavaji velmi zavazne zasadni pochybnosti a namitky proti poplatku ze sluzebnich smluv vubec. Nejde dobre na rozum, proc ma byti placen poplatek ze sluzebni smlouvy urednicke, kdyz mzda delnicka je poplatku zcela prosta. Take navrh pana kolegy Panka, ktery byl podan v nasem sboru, jeste nezli doslo k nove zakonne uprave, smeroval k uplnemu zruseni poplatku ze sluzebnich smluv, ne jen k odstraneni kriklavych nesrovnalosti zakona.

Ale rozpoctovy vybor za dnesni situace uvazil, ze nejkriklavejsi nesrovnalosti byly novou zakonnou upravou odstraneny a na druhe strane, ze uplne zruseni poplatku dotklo by se prece jen celne statnich financi a ze stat v dnesnim svem postaveni tezce muze ozeleti kterykoliv prijem i treba sebe nespravedlivejsi. Vychazeje z techto uvah, rozpoctovy vybor v dohode s navrhovatelem samym usnesl se doporucili slavnemu senatu, aby povazoval navrh pana kolegy Panka prozatimne za odbyty novou zakonnou upravou a aby pres nej presel k dennimu poradu. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu zpravodaji za vybor socialne-politicky sen. Rud. Pankovi.

Zpravodaj sen. Rud. Panek: Slavny senate! Jak zde bylo jiz panem zpravodajem rozpoctoveho vyboru konstatovano, smeroval muj navrh k tomu, aby byly uplne zruseny poplatky ze sluzebnich smluv. Vzhledem k tomu vsak, ze mezitim vlada vyresila tuto otazku, alespon castecne priznive, ve prospech zamestnancu v soukromych podnicich, mozno prejiti pres tento muj navrh k dennimu poradu. Ja se pripojuji tedy k navrhu pena zpravodaje rozpoctoveho vyboru. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni dale nikdo prihlasen, rozprava je skoncena.

Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi, aby o navrhu sen. R. Panka a soudr.. preslo se k dennimu poradu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru rozpoctoveho a socialne-politickeho jest prijat.

Prerusuji dalsi projednavani dnesniho denniho poradu a navrhuji, aby se pristi schuze konala dnes o 19. hodine s timto

Nevyrizene odstavce dnesniho denniho poradu.

Jsou namitky proti memu navrhu? (Nebyly.)

Namitek neni. Navrh muj je prijat.

Koncim tuto schuzi.