Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 97. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 05 minut.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Stojan, dr. Vlcek.

104 senatori podle presencni listiny.

Zastupce vlady: za ministerstvo financi: odborovy prednosta dr. Vlasak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Fritschovi, pro schuzi dnesni a zitrejsi sen. dr. Kovalikovi a sen. Dulovi, pro tento tyden sen. Zavoralovi a sen. dr. Daxnerovi, sen. dr. Herzigove, sen. Jelinkovi a sen. Oberleithnerovi, dodatecne pro schuzi 96. a 97. sen. J. Prochazkovi, pro schuzi 97. sen. Hnatkovi.

Tiskem rozdano bylo:

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 1182. Zprava rozpoctoveho vyboru a socialne-politickeho vyboru o navrhu sen, R. Panka a spol. na zmenu zakona ze dne 7. ledna 1920, cis. 31 Sb. z. a n., kterym se nove upravuji valecne prirazky k poplatkum a meni nektera ustanoveni o poplatcich (tisk 730).

Tisk 1207. Navrh sen. dr. Krejciho a druhu ve pricine upravy vyucovani nemcine na strednich skolach.

Tisk 1208. Vladni navrh zakona, kterym stanovi se spotrebni davka z tabaku slouzici za zaklad pro vymereni trestu pri duchodkovych prestupcich tabakovych.

Tisk 1209. Zprava I. vyboru zivnostensko-obchodniho a II. vyboru zahranicniho stran usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu (tlac. 2894), ktorym sa predkladaju k schvaleniu Narodnemu shromazdeniu: 1. smluva obchodna a plavebna, 2. zaverecny protokol k obchodnej a plavebnej smluve s prilohami, 3. dohoda o vysadach a ulahceniach v prospech ceskoslovenskeho provozu v terstskom pristave, 4. umluva financno-pravna, 5. protokol o stanoveni uveru Italie na ucet vlady ceskoslovenskej za dodavky valecneho materialu a zivin a 6. obchodna umluva s protokolem, uzavrene dna 23. brezna 1921 v Rime medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Italskym (tlac. 3341) (tisk sen. 1204).

Tisk 1210. Usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu (tisk 3222) k vladnimu navrhu zakona o plodinove burse v Bratislave a o zakazu terminovych obchodu obilim a mlynskymi vyrobky na Slovensku a v Podkarpatske Rusi (tisk 3347).

Tisk 1211. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3164), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni mezinarodni uprava o zrizeni ustredniho patentniho uradu, podepsana v Parizi dne 15. listopadu 1920 (tisk 3353).

Tisk 1212. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3151), jimz se upravuje vyucovani v naukach obchodnich, v modernich jazycich, v krasopise, v tesnopise a ve psani na stroji (tisk 3349).

Tisk 1213. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3165 a priloha), kterym se stanovi zmena financniho zakona ze dne 17. prosince 1920, cis. 682 Sbirky zakonu a narizeni a dodatek ke statnimu rozpoctu a rozpoctu statnich investic pro rok 1921 (tisk 3373).

Tisk 1214. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3319) o prozatimnim deleni katastralnich parcel dle predbeznych polohopisnych nastinu vyhotovenych statnim pozemkovym uradem a jeho knihovnim provedeni (tisk 3379).

Tisk 1215. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakonu (tisk 3195) o vypovedi smluv najemnich a pachtovnich, tykajicich se nektereho ze statku a majetku, pripadlych podle mirovych smluv ceskoslovenskemu statu, nebo majicich za predmet tezbu uzitku nektereho ze statku a majetku takoveho (tisk 3381).

Tisk 1216. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu zakona (tisk 3323) o obmezeni posobnosti porot na Podkarpatskej Rusi (tisk 3383).

Tisk 1217. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 3262), jimz se pro Slovensko a Podkarpatskou Rus stanovi valecne prirazky k primym danim (s vyjimkou dane duchodkove), za leta 1922 a 1923 a docasne se zrusuji nektera ustanoveni o primych danich (tisk 3378).

Tisk 1218. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 3263) o valecnych prirazkach k primym danim (s vyjimkou dane z prijmu) za leta 1922 a 1923 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 3377).

Tisk 1219. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Pohla, dra Haase, Brozika, Draxla a druhu (tisk 3250), aby byl vydan zakon, jimz se zachovavaji prava clenu bratrskych pokladen vystouplych ze zamestnani (tisk 3374).

Tisk 1220. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3086) na pristoupeni Ceskoslovenske republiky k mezinarodni umluve o soustave metricke, podepsane dne 20. kvetna 1875 v Parizi (tisk 3376).

Tisk 1221. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3387) o soupisu pravnich naroku a zavazku csl. prislusniku vuci cizincum (tisk 3413).

Tisk 1222. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 2804), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni umluva uzavrena v Parizi dne 18, ladna 1921 mezi republikou Francouzskou a republikou Ceskoslovenskou o statcich, pravech a zajmech soukromych (otistena pri svrchu citovanem vladnim navrhu) - (tisk 3283).

Tisk 1223. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu zakona (t. 969), jimz se zrizuje hlavni financni reditelstvi pro Podkarpatskou Rus v Uzhorode (tisk 3400).

Tisk 1224. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu zakona (t. 3364) o mimoradne zupni prirazce na Slovensku (tisk 3406).

Tisk 1225. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3153), jimz se povoluje uver az do vyse 500,000.000 Kc na opatreni vyzbroje, vystroje, zasob a ruzneho vojenskeho materialu (tisk 3370).

Tisk 1226. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3365), kterym se vlada zmocnuje, aby prozatimne zkratila pripravnou sluzbu soudcovskou (tisk 3388).

Tisk 1227. Usneseni poslanecke-snemovny o vladnim-navrhu zakona (tisk 3366), jimz se vlada zmocnuje, aby upravila odpocivne a zaopatrovaci pozitky statnich zamestnancu systemu uherskeho a jich pozustalych v Podkarpatske Rusi (tisk 3404).

Tisk 1228. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Landove-Stychove, Zeminove, Pechmanove, Sladkeho, Slavicka, Sajdla a spol. (tisk 1476), aby upravena byla organisace divcich skol odbornych a pravni pomery ucitelstva techto skol v republice Ceskoslovenske (tisk 3395).

Tisk 1229. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3369), kterym se vydavaji prechodna ustanoveni k zakonu ze dne 8. dubna 1920, cis. 329 Sb. z. a n. (zakonu nahradovemu), pokud jde o prevzeti a nahradu za jednotlive parcely nebo casti parcel ze zabraneho majetku pozemkoveho (tisk 3408).

Tisk 1230. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2424) o vojenskych pozitcich zaopatrovacich (tisk 3401).

Tisk 1231. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3001) o vystehovalectvi (tisk 3389).

Tisk 1232. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3337), jimz upravuje se pomer ceskoslovenske statni spravy k ceskoslovenskym spolecnostem Labske a Dunajske (tisk 3405).

Jednaci zapisy o 82. az 92. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 16., 17., 19., 20., 21, a 22. prosince 1921.

Tesnopisecka zprava o 94. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 19. ledna 1922.

Tisk 1207. Navrh sen. dra Krejciho a druhu ve pricine upravy vyucovani nemcine na strednich skolach.

Mistopredseda Kadlcak: Sen. Meissnerovi udelena dovolena do pristi schuze pro chorobu.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu, jimz jest za

1. Druhe cteni spravy socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1154) o navrhu poslancu Kleina, Johanise, Hirsche, Male, Witticha a soudr. (tisk 3184), aby vydan byl zakon o naroku obchodnich pomocniku a jinych zamestnancu v podobnem postavem. na Slovensku a v Podkarpatske Rusi na penezite pozitky v nekterych pripadech vojenske povinnosti (tisk 3272). Tisk 1199.

Zpravodajem je pan sen. Cholek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Cholek: Vazeny senate! V § 1, posledni odstavec, doporucuji, aby misto slova >uz< bylo dano slovo >jiz<. Pak aby novou vetou, slovem >Tohoto< pocinal novy odstavec. Jinych chyb jsem nenalezl.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem i s temi opravami, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jest prijata take ve cteni druhem.

Druhym bodem jest za

2. Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se povoluje uver k uhrade zvysenych nakladu spojenych s rozsirenim pracovniho programu statniho pozemkoveho uradu na rok 1922. Tisk 1200.

Zpravodajem jest pan sen. Klecak. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Navrhuji, aby v §u 2 ve 3. radce slovo >uhrazeny< bylo nahrazeno slovem >uhrazeny<.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, i s navrzenou opravou, take v cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jest prijata take ve cteni druhem.

Prikrocime k bodu

3. Druhe cteni zpravy I. vyboru zivnostensko-obchodniho, II. vyboru zahranicniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, kterym se predklada ke schvaleni >Mezinarodni umluva o dozoru na obchod zbranemi a strelivem<, uzavrena dne 10. zari 1919 v Saint-Germain en Laye. Tisk 1180.

Zpravodaji jsou za vybor zivnostensko-obchodni pan sen. Wallo, za vybor zahranicni pan sen. Cholek. Udeluji slovo panu sen. Wallo.

Zpravodaj sen. Wallo: Slavny senat! K medzinarodnej smluve o obchodovani strelivom a zbraniami nemam coho pridat ani ubrat, a prosim, aby ju senat racil schvalit tak, ako sa schvalila vo vyboru.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo druhemu zpravodaji, p. sen. Cholkovi.

Zpravodaj sen. Cholek: Pripojuji se k vyvodum pana sen. Wallo.

Mistopredseda Kadlcak: Racte zaujmouti mista, budeme hlasovati. (Deje se.)

Kdo souhlasi s ratifikacnim usnesenim obsazenym ve zprave vyboru tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Ratifikacni usneseni prijima se take ve cteni druhem.

Ctvrtym bodem jest

4. Navrh, aby byla zkracene projednana podle §u 55 jedn. radu zprava vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatnich radu a o navrhu poslancu dra Cerneho, dra Bartoska, dra Dolanskeho, dra Wintera a soudruhu na vydani zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatniho radu.

Pilnost teto veci nebudu dlouho oduvodnovati a staci, poukazi-li na to, ze podle ustanoveni ustavni listiny konci lhuta, ve ktere senat ma tuto vec projednati dnem 1. unora 1922, nema-li usneseni poslanecke snemovny stati se zakonem a ze jedna se o ulevy a odstraneni namnoze dutklivych nedostatku a nesnazi, jimiz vykonavani advokacie za dnesnich pomeru jest postizeno.

Kdo souhlasi, aby vec tato projednavana byla jako pilna, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost se priznava.

Navrhuji, aby vec tato projednana byla v jedine debate a to ve lhute pulhodinove. Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat. Dalsim bodem jest za

5. Zprava vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu k vladnimu navrhu zakona, kterym se smeni a doplnuji nektera ustanoveni advokatnich radu a o navrhu poslancu dra cerneho, dra Bartoska, dra Dolanskeho, dra Wintera a soudruhu na vydani zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatniho radu. Tisk 1205.

Zpravodajem je pan sen. dr. Klouda. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Slavny senate! Dulezitost a nalehavost upravy advokacie dokumentovana jest nekolikerym navrhem a nekolikerym usnesenim, ktere tvoriti budou predmet dnesniho naseho jednani. Byl predevsim v poslanecke snemovne podan pod cislem tisku 1964 navrh kolegu dr. Cerneho, dr. Bartoska, dr. Dolanskeho, dr. Wintera a soudr. na vydani zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatniho radu.

Tento navrh v podstate sve recipuje puvodni vladni navrh na prozatimni upravu advokacie, kteryzto navrh stal se predmetem porad a diskusi v jednotlivych stavovskych korporacich. Po vyslechnuti techto korporaci predlozila vlada v senate vladni navrh zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatnich radu (cislo naseho tisku 725 - navrh ze dne 6. kvetna 1921). Tento navrh, ktery prizpusobuje se jiz jednotlivym dobrym zdanim a pozmenovacim navrhum advokatnich komor, byl v nasem ustavne-pravnim vyboru projednan a byl take schvalen v plenu senatu dne 1. cervence 1921.

Senat projednavaje vladni navrh zakona pozmenil osnovu predlozenou, doplnil ji v nekterych smerech a takto schvaleny navrh predlozen byl poslanecke snemovne. Poslanecka snemovna podrobila usneseni senatu podrobne kritice, jeji ustavne-pravni vybor zvolil subkomitet, ktery vypracoval nektere zmeny a doplnky, ktere byly pricineny k navrhu usnesenemu senatem, pokud vsak se tyce veci same, poslanecka snemovna v usneseni svem pridrzela se v rozboru latky i v jednotlivych zasadach ustanoveni v senate prijatych. Zmeny a doplnky pricinene tykaji se spise upraveni latky a podrobnejsiho jejiho vysvetleni. Nasledkem toho bylo usneseni poslanecke snemovny predlozeno znovu senatu k projednani a meli jsme v ustavne-pravnim vyboru a mame dnes prilezitost v plenu po druhe zabyvati se touz latkou.

Vzhledem k tomu, ze se vec projednava po druhe, lze zajiste predpokladati znalost veci, i kdyz jiz uplynulo drahne casu od puvodniho naseho usneseni, a mohu se proto omeziti jenom na to, abych strucne vytknul jednak ruzna hlediska senatu a poslanecke snemovny, jednak vysvetlil zmeny a doplnky, ktere k navrhu zakona nami usnesenemu prijaty byly poslaneckou snemovnou.

Ustavne-pravni vybor, jehoz jmenem dnes podavam zpravu, uznal vhodnost i ucelnost zmen a doplnku, ktere byly poslaneckou snemovnou k elaboratu senatu pricineny, i navrhuji, aby slavny senat navrh v poslanecke snemovne usneseny ustavne schvalil. I kdyz pak ustavne-pravni vybor projevil namitky proti nekterym zmenam v poslanecke snemovne usnesenym, a pres to doporucil schvaleni navrhu v poslanecke snemovne prijateho, bylo duvodem proto, aby s konecnou upravou, byt i jen prozatimni, castecnou a prechodnou, nebylo dale otaleno. Jsme si plne vedomi toho, ze nektere ze zmen a doplnku, ktere pricinila poslanecka snemovna, musi teprve v praxi prokazati a osvedciti svoji zivotaschopnost, ale bude to lepe, nez aby mel trvati dale dosavadni stav nejednotny a nejvys neuteseny. Jednoho ovsem treba se obavati: Projednavame a schvalujeme provisorium. Jiz v puvodni debate jsem projevil prani, aby toto provisorium nestalo se zase provisoriem na desitileti. Kolikrat a kolikrat vyslovili jsme prani, abychom se odrakoustili! Prave tato predloha je novym vystraznym prikladem, abychom to s odrakoustenim vzali doopravdy; vzdyt prave t zv. prozatimni advokatni rad rakousky ze 16. srpna r. 1849 zustal v platnosti az do 6. cervence r. 1868, tedy skoro 20 let, kdy byl nahrazen novym, definitivnim advokatnim radem ze 6. cervence 1868, jenz nabyl ucinnosti od 1. ledna 1869.

Kdyz pak jsem toto predeslal, pokud se tyce vseobecnych hledisk, dovolite mi, abych ve strucnosti poukazal na ony zmeny, kterymi lisi se usneseni poslanecke snemovny od puvodniho usneseni senatniho. Jedna z techto zmen tyka se ihned nadpisu; kdezto iniciativni navrh kol. Cerneho, Bartoska a soudr. znel v nadpise: >Navrh na vydani zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatniho radu<, kdezto vladni navrh a nase usneseni senatni znelo na navrh zakona, >kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatnich radu<, usneseni poslanecke snemovny v nadpise svem zni: >Zakon, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni o advokatech<. S prisne vedeckeho a pravnickeho hlediska vzato, rceni >kterym se meni ustanoveni o advokatech< neznamena niceho. My muzeme meniti ustanoveni jednotlivych zakonu, ale >ustanoveni o advokatech< je rceni prilis vseobecne a tim prave malo rikajici, nez aby mu mohl byti priznavan ten vyznam, ktery zakonu prikladati slusi. Ovsem poslanecka snemovna jiz touto zmenou nadpisu naznacila, ze zmenivsi usneseni senatu ocitla se v dusledcich, kterych ani puvodni iniciativni navrh kol. Cerneho, Bartoska a soudr., ani puvodni vladni navrh nezamyslel. Puvodni navrhy skutecne omezovaly se toliko na zmeny specielnich zakonnych ustanoveni obsazenych v advokatnich radech. Dnesni usneseni poslanecke snemovny vsak zasahuje do nekolika zakonu, a to dosti hluboce a pronikave; nejedna se jenom o oba advokatni rady, stary advokatni rad rakousky z r. 1868 a stary advokatni rad uhersky z r. 1874, nybrz meni se i jine zakony, zejmena civilni rad soudni ve svem § 31, kde obsazena jsou ustanoveni o substituci kandidatu advokacie pred sborovymi soudy, meni se jim trestni rad, ve svem § 39, meni se jim dale zakon z 2 prosince 1919, Sb. z. a n. cis. 13 z r. 1920, o sluzebni prisaze pravnich praktikantu, auskultantu, soudcu, notaru a advokatu, meni se jim i zakon ze dne 16. brezna 1920 o prozatimni uprave cinnosti advokatnich a notarskych komor na Slovensku ve svem § 6, tedy meni se jim tolik zakonu, ze poslanecka snemovna mela velmi podstatne duvody k pouziti vseobecneho nadpisu zakona: >kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni o advokatech<. Stylisace tato neni stastnou, ponevadz neni jasna.

V souvislosti s tim hned zaroven uvadim, ze t. zv. salvatorni dolozka, obsazena v § 9 predlohy usnesene poslaneckou snemovnou, znejici: >Zakonem timto nedotcena ustanoveni dosavadnich predpisu o advokacii zustavaji v platnosti<, jest v danem pripade nadbytecna a naopak byla by se zde lepe hodila t. zv, klausule derogacni, ve ktere by bylo uvedeno, ze se platnost tech a tech zakonu timto novym zakonem menenych zrusuje a ze pozbyvaji tyto stare zakony, pokud jsem jejich jednotliva ustanoveni prave citoval, platnosti.

Nestalo-li se tak, je to nedostatek formalni, nedostatek ovsem, ktery pri spravne praxi bude bez vyznamu.

Pokud se tyce jednotlivych ustanoveni zakonnych, odchylila se poslanecka snemovna od navrhu prijateho v senate ohledne doby uznani pravnickych studii a dosazeni hodnosti doktorske na nekterych universitach, jsoucich mimo nas stat, Ustavne-pravni vybor senatu a take senat oproti vladni predloze, ktera jako rozhrani pro uznavani studii, zkousek a dosazeni doktoratu stanovila den 28. rijna, sly dale: vidouce prilisnou tvrdost v tomto ustanoveni, rozsirily uznavani studii, zkousek a dosazeni hodnosti doktorske o jeden semestr po 28. rijnu a stanovily jako rozhrani zimni semestr roku 1918-1919. Poslanecka snemovna sla jeste dale a rozsirila dobu, ve ktere maji byti uznavana studia pravnicka, zkousky statni a dosazena hodnost doktorska na cely prvni poprevratovy rok, tedy studijni rok 1918-1919. S timto rozsirenim ustavne-pravni vybor souhlasi z tech duvodu, ktere jsem si dovolil uvesti, tedy ze uvedene stanovisko vladniho navrhu bylo prilis tvrde, neprihlizelo ke skutecnym pomerum, ktere po prevratu nastaly a ktere pro prakticky zivot jsou rozhodnymi.

Druhou zmenu provedla poslanecka snemovna v § 1 odst. d) a v souvislych s tim ustanovenich paragrafu pozdejsich, zejmena § 6, kde na misto slov, ze maji byti uznavany vykonane statni zkousky a nabyta hodnost doktora prav >na nektere ceskoslovenske universite< vlozila se sluvka, ze maji byti uznavany zkousky a hodnost doktora prav dosazena >na nektere universite v republice Ceskoslovenske<. Take toto je zmena formalni, privodena zejmena pranim kolegu ze Slovenska, kterezto prani tykalo se uznani zkousek slozenych na pravnicke fakulte v Bratislave. Ovsem poslanecka snemovna tuto zmenu neprovedla dusledne, zejmena ponechala v § 1 odst, c) stylisaci >kdo vykonal studia pravnicka na nektere ceskoslovenske universite<. Talie tento lapsus je vice podruzneho razu a ustavne-pravni vybor neprikladal mu te dulezitosti, aby pron snad predloha mela byti menena a zase k novemu projednani poslanecke snemovne vracena, cimz by se vyrizeni teto nalehave veci opetne pozdrzelo. Nektere jiz podstatnejsi zmeny provedla poslanecka snemovna v §u 2, ktery upravuje otazku zpusobilosti k advokacii. Kdezto puvodni usneseni senatu vylucovalo ze zpusobilosti k advokacii toho, kdo byl pravoplatnym rozsudkem soudu trestniho vubec odsouzen, usneseni poslanecke snemovny omezilo tuto vseobecnou zasadu tim, ze stanovilo, ze advokacie nemuze dosahnouti ten, kdo pravoplatnym rozsudkem soudu trestniho odsouzen byl pro cin, pro ktery podle platnych ustanoveni nastava ztrata volebniho prava do obci, po dobu teto ztraty.

Lze diskutovati o vhodnosti tohoto zakonneho ustanoveni, lze proti nemu pronesti mnohe namitky, zejmena take z toho duvodu, ze ztrata volebniho prava do obci je dusledkem trestniho cinu, spachaneho z pohnutek nizkych a necistych. Toto rceni >z pohnutek nizkych a necistych< v pravnickych kruzich bylo podrobeno velmi mnohe, a rekneme, i opravnene kritice, a nemuze byti nazvano stastnym, jestlize take do specielniho zakona o uprave advokacie tento zivel se prijima. Jezto se vsak jedna o upravu zakona prechodnou, ustavne-pravni vybor pres tyto pochybnosti se usnesl doporuciti senatu, aby take toto ustanoveni schvalil. Jet toto ustanoveni paralysovano dalsim duvodem, pro nezpusobilost dosahnouti advokacie, uvedenym v §u 2, lit. e), ve kterem za duvod nezpusobilosti k advokacii se uvadi: >kdo svym jednanim se stava duvery nehodnym<. Pro ten pripad, kdyby nekdo byl odsouzen pro trestni cin jiny, nez ktery ma v zapeti ztratu volebniho prava do obci, dana je vyboru komornimu, ktery povoluje zapis do seznamu advokatu, moznost, aby take prihlizel k tomuto dalsimu duvodu § 2 lit. e), a po pripade pro nehodnost duvery zadatelovy zapis jeho do listiny advokatu zamitl.

V §u 2 lit. c) vymezila poslanecka snemovna duvody inkompatibility uradu advokatskeho se statnim uradem, doplnivsi usneseni senatu v tom smeru, ze inkompatibilnim jest toliko statni urad placeny, pri cemz stanovena byla vyjimka pro urad ministra a urad ucitelsky. Urad ministra jest slucitelnym s vykonavanim advokacie a rovnez urad ucitele. Takto rozresena kontroversa, ktera pri projednani ustavy nasi nebyla resena, muze-li ministr po dobu sve funkce ministerske vykonavati advokacii cili nic. Poslanecka snemovna rozhodla se pro slucitelnost obou techto funkci, a ustavne-pravni vybor, ackoliv byly z duvodu ustavnich i z jinych proneseny zavazne namitky proti teto slucitelnosti obou uradu, z duvodu oportunity pripojil se k usneseni poslanecke snemovny a navrhuje take tuto zmenu ke schvaleni.