Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 96. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 15 hodin 20 minut.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

122 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Habrman, Srba, Stanek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Mistopredseda dr Soukup: Zahajuji schuzi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena dr Koperniczkemu na dobu 14 dnu, sen. dr Mudronovi na dobu 2 mesicu, sen. Sadovi na dobu 1 mesice.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Tim se zadane dovolene udeluji.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Sehnalovi, pro tento tyden sen. dr Schmidtovi, pro vcerejsi schuzi dodatecne sen. Ackermannovi, Folberovi, Filipinskemu a Jakubkovi.

Tiskem bylo rozdano:

Zastupce senatniho tajemnika dr Bartousek (cte):

Tisk 1205. Zprava vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatnich radu (tisk 725) a o navrhu posl. dr Cerneho, dr Bartoska, dr Dolanskeho, dr Wintera a soudr, na vydani zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatniho radu. (tisk posl. snem. 1964) - (tisk sen. 1165).

Tisk 1206. Zprava I. socialne-politickeho vyboru a II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3203), jimz se prozatimne upravuje pece o invalidni vojiny ze stavu muzstva po valce svetove a o pozustale po vojinech ze stavu muzstva (tisk 3297) - (tisk sen. 1166).

Zapisy o 93. a 94. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Z predsednictva poukazano:

vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 1196. Usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu N. S. R. C. o vladnim navrhu zakona ze dne 22. prosince 1920, c. 687 Sb. z. a n., jimz se rusi nebo meni nektera ustanoveni o dani z lihu.

vyboru ustavne-pravnimu: Tisk 1197. Usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu N. S. R. C, o navrhu sen. dr Hellera, dr Wiechowskiho a druhu (tisk 385) za zmenu zakona ze dne 14. dubna 1920, cis. 331 Sb. z. a n. o zemskem spravnim vyboru.

vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu:

Tisk 1203. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. dr Holitschera, Palmeho, Kirpalove a soudr. (tisk 1320) na vydani zakona o zakazu podavani alkaholickych napoju mladistvym osobam.

vyboru zahranicnimu a zivnostensko-obchodnimu:

Tisk 1204. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu (tlac, 2894), ktorym sa predkladaju k schvaleniu Narodnemu shromazdeniu: 1. smluva obchodna a plavebna, 2, zaverecny protokol k obchodnej a plavebnej smluve s prilohami, 3. dohoda o vysadach a ulahceniach v prospech ceskoslovenskeho provozu v terstskom pristave, 4. umluva financno-pravna, 5. protokol o stanoveni uveru Italie na ucet vlady ceskoslovenskej za dodavky valecneho materialu a zivin a 6. obchodna umluva s protokolem, uzavrene dna 23. brezna 1921 v Rime medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Italskym (tlac. 3341).

Mistopredseda dr Soukup: Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se doplnuji a meni dosavadni predpisy o pojistovnach, prikazano bylo vyboru ustavne-pravnimu a socialne-politickemu.

Vybor socialne-politicky jest toho nazoru, ze vec patri k projednani pouze vyboru ustavne-pravnimu.

Kdo souhlasi, aby uvedene usneseni prikazano bylo pouze vyboru ustavne-pravnimu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedene usneseni prikazuje se jen vyboru ustavne-pravnimu.

Navrhuji, aby osmy a devaty odstavec dnesniho poradu, jednajici o stavebnim ruchu, projednavany byly jako odstavec prvy a druhy a aby sedmy odstavec dnesniho denniho poradu, pojednavajici o pozitcich valecnych poskozenou projednavan byl jako odstavec posledni dnesniho denniho poradu.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Na dennim poradu je nejprve:

1. Navrh, aby jednanim zkracenym podle § 55 jedn. radu byla projednana zprava vyboru socialne-politickeho, rozpoctoveho a technicko-dopravniho o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Bisovce, inz. Becky, Dubickeho, Bezdeka, Lungra a soudr. na vydani zakona o stavebnim ruchu.

Touto osnovou zakona ma byti napomozeno stavebnimu ruchu. Jest zrejmo, ze z duvodu bytove krise jest treba vzhledem k tomuto ucelu projednane osnovy, aby dosla co nejdrive parlamentarniho vyrizeni.

Navrhuji, aby byla teto veci priznana pilnost podle §u 55 jedn. radu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Navrhuji, aby byla tato zalezitost projednana v jedine debate, a to ve lhute l hodiny a aby byla lhuta recnicka stanovena na 15 minut.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Prikrocime k jednani o

2. Zprave vyboru socialne-politickeho, rozpoctoveho a technicko-dopravniho o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Binovce, inz. Becky, Dubickeho, Bezdeka, Langra a soudr. na vydani zakona o stavebnim ruchu. Tisk 1201.

Zpravodajem za vybor socialne-politicky jest pan sen. Rudolf Panek, za vybor rozpoctovy a technicko-dopravni pan sen. Kousa.

Prosim, aby se pan sen. Panek ujal slova.

Zpravodaj sen. Panek: Slavny senate! Zakonem o stavebnim ruchu zabyvame se jiz po druhe. Historie tohoto zakona jest jiste velmi dobre znama a jeste v cerstve pameti. Pro tento zakon doslo totiz k jakemusi nedorozumeni, vlastne spravneji receno ke konfliktu mezi poslaneckou snemovnou a senatem, a to ze dvou pricin: jednak z pricin vecnych, jednak take z pricin formalnich. Z pricin vecnych povstal konflikt proto, ze senat hledal docela jine prostredky, jak by odstranil bytovou krisi. Senat byl totiz toho nahledu, ze bytova krise je tak mimoradneho druhu, ze se ma resit zase mimoradnymi prostredky, mimoradnymi opatrenimi. A tu chtel senat zriditi predevsim zvlastni stavebni urad, zvlastniho stavebniho komisare, vybaveneho zcela mimoradnymi pravy, tak, jak to vyzaduje take mimoradna povaha veci a krome toho chtel take uloziti stavebni povinnost kapitalove silnym vrstvam, zejmena podnikum, ktere jaksi do jiste miry zapricinily nynejsi bytovou krisi. Naproti tomu poslanecka snemovna hajila nazor, ze je nutno dati prednost soukromemu, dobrovolnemu stavebnimu podnikani, ovsem znacne statem financne podporovanemu. Formalni priciny - a tech bylo nekolik - spocivaly pak v tom, ze usneseni poslanecke snemovny, tehdy z lonskeho roku. obsahovalo cetne vady a nedostatky jak po strance stylisticke, tak i vecne a take ruzna nedopatreni logistickeho razu, a to bud drobna, ale take velmi povazliveho razu. Ja nechci rekriminovati, nemelo by to take zadneho smyslu, ale chci jen konstatovati nektera fakta. Dnes je jiz nesporne zjisteno - a mam za to, ze po teto strance se dostava senatu jiste satisfakce - ze soukrome podnikani stavebni naprosto selhalo a zklamalo. Alespon to ocekavani, ktere do neho kladla poslanecka snemovna, jak to napsala v duvodove zprave, rozhodne se nedostavilo. Jen velmi sporadicky pouzivali podnikatele a stavitele tohoto zakona, aby staveli cinzovni domy, to znamena, aby odstranovali skutecne bytovou krisi. Stavelo se sice, staveli nekteri kapitalove silni jedinci, ale docela k jinemu ucelu. Dnes tedy jiste neni o tom pochyby, ze tento zakon neprispel nikterak k tomu vytknutemu cili.

Jednomu faktoru dostava se velke satisfakce, to jest stavebnim druzstvum, jejichz cinnost byla prave pri projednavani tohoto zakona velice podcenovana, A dnes muzeme konstatovat, ze to byla zase jen a jen stavebni druzstva, ktera pouzivala tohoto zakona a podle sve sily odstranovala bytovou krisi rozhodne daleko vice, nez soukrome stavebni podnikani. Dnes se ovsem hleda vinnik. Kdo zavinuje vlastne, ze dnes neni stavebni ruch v takovem proudu, jako by mel byti? Mluvi se o nutnosti zvyseni cinzi, Obhajci soukromeho stavebniho podnikani rikaji: >Dokudnezvysite ve starych domech cinze, budete miti stale co cinili s bytovoukrisi.< Otazka je jiste diskutabilni. My jiste o ni budeme uvazovat - ovsem ze ji budeme resit jinak, nez si to predstavuji majitele domu. Ale s tou thesi, ze by snad dnes nizsi cinze ve starych domech podlamovaly stavebni ruch, nemohu souhlasit, A proc? Jestlize zvysime cinze ve starych domech, ceho tim docilime? Jen zvyseni vynosu ve starych domech, ale majitele domu nebudou proto stavet. Jestlize dnes nekdo podnika novou stavbu, participuje jiz na vyssich cinzich a to tak, aby se obcanskym zpusobem rentoval kapital do stavby vlozeny. Jestlize se stavi podle tohoto zakona, ktery poskytuje soukromemu podnikateli znacne vyhody, takze se muze smele rici, ze se vlastne stavi na ucet verejnosti z verejnych prostredku, jestlize nekdo podnika tuto stavbu, pak urcuje ministerstvo socialni pece cinzi, ktera jiste, jak jsem jiz rekl, je tak vymerena a tak vykalkulovana, aby se obcanskym ziskem rentoval kapital do stavby vlozeny, Rekl jsem >obcanskymziskem< a tim jsem vlastne dospel ku pricine nynejsi stavebni krise, ze totiz kapital nestavi proto, ze muze pri jinem podnikani lepe zurociti penize, to jest nad obcansky zisk. A proto nikdo se nechce spokojiti s tim obcanskym ziskem a nevklada svuj kapital do staveb. Proto by bylo byvalo daleko spravnejsi, kdybychom byli zavcas ulozili kapitalove silnym vrstvam stavebni povinnost, ktere, jak jsem jiz rekl, skutecne zapricinily z velke casti nynejsi stavebni krisi. Rekl jsem, >zavcas<, t. j., kdybychom byli k tomu sahli pred dvema roky, pred pul druhym rokem, kdy byla jina hospodarska situace, kdy bylo dostatek mobilnich penez. Dnes ovsem tato otazka, kdyz jaksi dochazime k hospodarske krisi, byla by ponekud obtiznejsi.

Pokud se tyce formalnich zavad zakona, muze byti senat velmi spokojen, nebot poslanecka snemovna takorka do slova az na nepatrne vyminky akceptovala vsechny zmeny a opravy, ktere sveho casu, totiz lonskeho roku, senat na ,usneseni poslanecke snemovny vykonal. Po te strance dostava se nam druhe satisfakce a odpada vytka, ktera nam byla lonskeho roku ucinena z rad clenu poslanecke snemovny, ze senat, vraceje predlohu, dopousti se sit venia verbo >hnidopisstvi<. To bylo tenkrate vyslovne receno. A nyni prosim vsechny ty opravy, vsechny ty zmeny prejima poslanecka snemovna do sveho usneseni, do sveho noveho zakona. Budiz vyslovne konstatovano, ze senat lonskeho roku na usneseni poslanecke snemovny v podstate niceho nezmenil, on totiz nehledal nove prostredky, ackoliv byl odchylneho nazoru, jak by se mela odstraniti bytova krise, on ucinil jen urcite zmeny a opravy, ktere byly absolutne nezbytny. Jak znamo, tehda poslanecka snemovna setrvala na svem puvodnim usneseni. Krome zmen a oprav, ktere tehdy, jak jsem jiz rekl, byly provedeny senatem, setkavame se nyni v predloze jeste krome toho s cetnymi novotami ve prospech zakona, ve prospech stavebniho ruchu, ktere za jiste ukazala praxe, ovsem pokud se muze o praxi mluviti. Vzdyt zakon pusobi teprve kratkou dobu. Ponevadz lonskeho roku vlastne byla jarni stavebni sezona promarnena tim, ze se zakon jaksi prodluzoval, ze se v poslanecke snemovne pocalo pozde o zakonu mluviti a v dusledku toho, ze zakon mel velmi nejasnou stylisaci, dochazelo prilis pozde k provadecimu narizeni, takze se zacalo vlastne staveti teprve v lete.

Nyni naskyta se otazka, jak se vlastne zakon skutecne v praxi osvedcuje. Tu je treba, abych sahl k jakesi rekapitulaci. Dnes jest jeste nesporno, ze naklad na stavby je prilis znacny, takze neni zarucena trvala rentabilita investovaneho kapitalu, ze se tedy muze staveti jen za vydatne pomoci statni, tedy za pomoci verejnych prostredku. Drivejsimi zakony se dostavalo pomoci jen obecne prospesnym druzstvum, obcim, okresum a podobne. Stavitelske kruhy stale a stale poukazovaly na to, ze obce a obecne prospesna stavebni druzstva nebudou nikdy s to zdolati stavebni krisi, coz jest pravda a vzdy zadaly, aby take jim dostalo se urcite podpory, a aby vyhody, ktere dostavaji obce, okresy a stavebni druzstva, vztahovaly se take na soukrome podnikani. Dostalo se jim techto vyhod zakonem ze dne 30. brezna 1920, ale budiz zalovano, ze se o tu podporu, vlastne nikdo nehlasil. Stavitelske kruhy prohlasovaly, ze jest prilis nizka, ackoliv spociva v subvenci ve vysi 40% rozpocteneho nakladu a teprve - a to je velice zajimave - teprve kdyz ve verejnosti se zacalo mluviti o tom, ze vlada chysta zakon o stavebni povinnosti, zacaly se mnoziti zadosti o podporu podle zakona ze dne 30, brezna 1920, a prave prichazely z onech kruhu, ktere jaksi se obavaly one stavebni povinnosti.

Ja jsem jiz konstatoval z predu, ze pres tento zakon, ackoliv skyta soukromemu podnikani znacne vyhody - vzdyt se tu skutecne stavi z verejnych prostredku, vzdyt se to temer tomu staviteli vsecko zaplati, krome toho jsou osvobozeny nove domy na 50 let cd cinzovni dane a jeste jinych poplatkovych vyhod se jim dostava - soukrome podnikani neprojevilo dodnes naprosto zadnou vuli staveti. Zakon tedy po teto strance prilis mnoho nezpusobil, aby odstranil bytovou krisi.

Senat, tedy, jak jsem jiz z predu uvedl, zabyval se krome vladni predlohy take timto iniciativnim navrhem, ktery byl podan v poslanecke snemovne a ktery neni nicim jinym, nez jakousi kompilaci tech vladnich navrhu. Zakladni myslenkou tohoto usneseni a tohoto zakona, ktery dnes mame projednat, jest podporovati chut ke stavbe, ponevadz se rikalo, ze te chuti zde neni. A prece, kdyz lonskeho roku se jednalo o tento zakon, mely obce a obecne prospesna stavebni druzstva pripraveny projekty asi za jednu miliardu! Jen penize schazely, tech tu nebylo a take bylo tezko si je opatriti. To byl problem, opatriti si penize podle tohoto zakona, a ten jsme meli resiti predem, jako nejdulezitejsi.

I myslenka losove vypujcky selhala. Jiz vcera o te veci bylo hovoreno a konstatovano, ze vlastne dodnes bylo upsano pouze 30 milionu, a s temi ovsem bytovou krisi neodstranime. Take myslenka, zaloziti zvlastni spolecnost podle zakona, kde by stat na mirny urok ukladal penize a ze by tyto spolecnosti opatrovaly uver soukromym podnikatelum, tedy stavitelum, neprojevila zvlastni ucinnosti. A tak muzeme smele rici, ze ani podle tohoto zakona nebude jeste odstranena krise, nebot, kdo muze dnes stavet? Pouze bud ten, kdo si opatri uver - a dnes sehnat uver pro cloveka, ktery nema kapital, je velmi tezko - anebo mohou staveti zamozni lide, kteri skutecne maji kapital. Ti pouzivaji sice tohoto zakona, ale nestaveji proto, aby odstranili bytovou krisi, nybrz pouzivaji zakona k ucelum docela jinym.

Pokud se tyce stavenist, o nichz jedna hlava prvni, bylo nutno novelisovat zakon pokud se tyka poradi ve vyvlastneni pozemku. Pri tom bylo nutno take chraniti statni majetek pred libovuli zcizeni. Bohuzel, ze tohoto dobreho opatreni nebylo take pouzito na obecni pozemky. Velkou vyhodou v teto predloze jest, ze muze se vyvlastniti pozemek az do 2 tisic plosnych metru, jestlize se jedna o hospodarske objekty pro maleho zemedelce, anebo jestlize se jedna o provozovnu pro maleho zivnostnika. Ja o zmenach teto hlavy I. nebudu hovoriti, ackoliv obsahuje cetne zmeny prospesne, a to proto, ponevadz vlastne jsme jiz je prodebatovali lonskeho roku a tu poslanecka snemovna se temto zmenam uplne prizpusobila. V teto hlave nalezame ovsem nektere zavady, ktere musime zmeniti; jsou to zmeny formalniho razu. Tak v § 5 bylo nutno doplniti odstavec 2 v ten smysl, ze k setreni - jde-li o vyvlastneni pozemku.- nutno povolati take bansky komisariat anebo kapitanat. V puvodni predloze totiz bylo, ze ma byti zavolan pouze horni revirni urad. Na Slovensku totiz neni zadnych hornich revirnich uradu, proto bylo treba tento paragraf v tomto smyslu doplniti. Dale bylo treba pozmeniti take v teto hlave § 11. Puvodni predloha totiz odvolava se na zakon ze dne 17. prosince 1919, c. 20 Sb. z. a n., ale tento zakon byl zrusen. Proto jsme musili take prizpusobiti zneni tohoto paragrafu teto okolnosti, ze zakon ten, byl jiz zrusen.

Pokud se tyka druhe hlavy, ktera pojednava o uprave pracovniho a stavebniho pomeru ve stavebnich zivnostech, dale v podnicich, ktere zabyvaji se vyrobou stavebnich hmot a dopravou jich - ovsem pouze jenom o uprave generelni, ne snad o uprave specielni - nema vlastne zadneho ucinku, ponevadz vsechna tato ustanoveni teto druhe hlavy nejsou chranena zadnou trestni sankci, ergo nemaji zadneho smyslu. Zde bylo take treba jiste zmeny. Je to jedina zmena vecne povahy, ostatni zmeny jsou pouze formalni. (Hluk.)

Mistopredseda dr Soukup (zvoni): Prosim snazne o klid, aby pan referent mohl mluvit.

Zpravodaj sen. Panek (pokracuje): V § 17 bylo treba pozmeniti prvni odstavec. Puvodni odstavec jsme musili vylouciti a doplnili jsme tento paragraf v tom smyslu, ze rozhodci soud je take prislusnym k rozhodovani hromadnych sporu, podrobi-li se obe strany, byt jedna z nich byla ve stavce nebo vyluce. Stavalo se totiz, ze rozhodci soud nechtel rozhodnouti o sporu, dokud trva vyluka anebo stavka. Nasledkem toho nemohlo se nikdy prijiti ke konci a proto bylo treba teto vecne zmeny.

Take hlava treti, ktera pojednava o cenovych soudech zustava bez ucinku, z tychz duvodu, ze neni tu zadne sankce.

Hlava ctvrta, ktera pojednava o losove vypujcce republiky Ceskoslovenske, o ktere jsem jiz hovoril, dale hlava pata, ktera jedna o bytove peci o statni zamestnance, nedoznaly podstatnych zmen. Hlava sesta, ktera pojednava o financni podpore stavebniho ruchu a ulevach danovych a poplatkovych, doznava znacnych zmen. Je docela prepracovana, ustanoveni v teto hlave jsou jasneji a precisneji vyjadrena, cehoz ovsem v puvodnim zakone nebylo. Pokud se tyka financni podpory a zaruk statem poskytovanych, byly prislusne paragrafy, jak jsem jiz rekl, pozmeneny a jasneji stylisovany. Do teto hlavy byla vlastne jaksi prejata ustanoveni, ktera jsme nalezli v provadecich narizenich, totiz to, co nerekl zakon, bylo nutno vyjadriti provadecimi narizenimi, takze muzeme smele rici, ze provadeci narizeni, vydana lonskeho roku k predeslemu zakonu, jdou vlastne jiz nad zakon. Nyni tato ustanoveni z provadecich narizeni byla prevzata do teto hlavy a tim stava se tento odstavec jasnejsim a zretelnejsim. Take i zde bylo treba nekterych zmen, a to v §u 25, v poslednim odstavci, kde bylo opomenuto Slovensko. Na Slovensku totiz neni okresnich politickych sprav, nybrz administrativni vrchnosti prvni stolice, a proto bylo to treba doplniti, aby se ta ustanoveni vztahovala take na Slovensko. Do §u 34 v druhem odstavci vloudila se nemila vada poslanecke snemovne. Poukazovalo se totiz na § 31, ktery vsak neni naprosto v zadne souvislosti s obsahem tohoto §u. Jedna se o § 26.

K hlave sedme, ktera jedna o financni podpore staveb provisornich, poznamenal bych, ze z tohoto zakona byly vypusteny provisorni stavby vubec, coz jest jen na prospech veci.

Take hlava osma pojednavajici o zmenach, docasne a dilci bezucinnosti stavebnich radu, doznava znacnych zmen.V puvodnim zakone byla totiz ustanoveni velmi povazliveho razu, Tak predevsim bylo sporno podle predesleho zneni, zdali vubec se tato ustanoveni teto hlavy vztahuji na vsechny novostavby, anebo zdali se vztahuji jen na stavby, ktere se podnikaji za podpory statni podle tohoto zakona.

Primo povazlivym byl § 50 zakona, kde mohl stavebnik zapociti se stavbou, jestlize obec mu do 14ti dnu nevydala stavebni povoleni, coz mohlo vesti k dalekosahlym dusledkum. Stejne povazlive bylo take ustanoveni §u 50, podle nehoz obec rucila za vsechnu skodu stavebniku a sousedum, jez by vzesla z toho, kdyby obec nevydala stavebniho povoleni.

To bylo vsechno opraveno a pozmeneno, Mozno rici, ze tato hlava osma v puvodnim zakone byla nejmene podarena. Nyni ovsem stavebni rizeni podle teto predlohy bylo pozmeneno zase ve smyslu senatu a i zde akomodovala se poslanecka snemovna senatnim usnesenim z lonskeho roku. I zde nalezame jednu zavadu, a to v §u 56, kde podle puvodni predlohy mluvilo se o tom, ze prednosty oddeleni pro stavebni ruch muze jmenovati vlada z uredniku zemskych vyboru a zemske spravni komise, ale zapomnelo se tu na Slovensko a pak na to, ze v Cechach nemame zadneho zemskeho vyboru, nybrz zemsky spravni vybor. Proto jsme pozmenili tento § 56 v tom smyslu, ze pravime, ze vlada jmenuje prednosty z uredniku zemskych a statnich, coz uplne vyhovuje veci.

To byly asi vsechny zmeny, ktere socialne-politicky vybor provedl. Krome toho rozpoctovy vybor pozmenil ucinnost tohoto zakona. Podle predlohy poslanecke snemovny mel zakon nabyti ucinnosti dnem 1. ledna, ale my zde pravime: dnem vyhlaseni. To ma jaksi vyznam po strance pravni, kdyby slo o vyvlastneni pozemku a podobne.

Jak vidno, omezili jsme se zase jen na zmeny formalniho razu a jedinou vecnou zmenu provedli jsme v §u 17.

Ackoliv pochybujeme zase, ze by snad i opraveny zakon odstranil bytovou krisi, prece jsem povinen prohlasiti, aby slavny senat prijal usneseni socialne-politickeho vyboru a usneseni poslanecke snemovny ve zneni jak to bylo v socialne-politickem vyboru schvaleno a prijato. Nezmenili jsme na podstate zakona nicehoz a opravili jsme pouze to, co se opraviti musilo.

Mistopredseda dr Soukup: Zpravodajem za vybor rozpoctovy a technicko-dopravni je pan sen. Kousa. Prosim, aby se uchopil slova.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Vazeni panove a damy! Vybor rozpoctovy a technicko-dopravni projednal tento novy druhy zakon ve svych schuzich a zkoumal tento zakon po strance financni a technicke. Je zajimavo, slavny senate, ze v jedinem roce poslanecka snemovna i slavny senat prikrocuje k vydani zakona o stavebnim ruchu, a sice v tomto pripade jde o uplne novy zakon, protoze. zakon cis, 100 o stavebnim ruchu z 11. brezna 1921 nevyhovel svemu poslani a v tech nadejich, kterez do tohoto zakona vlastne byly vlozeny poslaneckou snemovnou v prvni rade, a tak zv. politickou >petkou<. Kolega Panek velmi podrobne zde promluvil o sporu, ktery se vyvinul mezi slavnym senatem a poslaneckou snemovnou. My, kteri se divame prakticky na krisi bytovou, vychazime z toho hlubokeho presvedceni, ze ani tento druhy zakon neodstrani bytovou krisi, naopak, my vsichni volame po novem zakone, o stavebni povinnosti. My arcit nemuzeme se pustit do toho, abychom zde v senate delali zakon o stavebni povinnosti, ponevadz neni zaruky na zaklade pomeru, ze by poslanecka snemovna tento zakon akceptovala. Jiz lonskeho roku jsme prisli s podnety a namety a s krasnymi myslenkami, jak by se dala odciniti stavebni krise, ale nase myslenky nebyly prijaty, a my naopak museli jsme prijmouti zakon usneseny poslaneckou snemovnou, ktery dnes timto zakonem do vysoke miry novelisujeme.

Kdo ma staveti, slavny senate? Staveti by mel ten, kdo ma kapital a kdo ma penize. Obce a bytova druzstva delnicka i urednicka penez nemaji, ta museji obchazet penezni ustavy a musi primo zebrati o penize, musi prositi o pujcky. Dnes, jak situace na peneznim trhu ukazuje, penez je malo, a stavebni spekulace si nevazi ani prvniho zakona a ja verim tomu, ze si nebude vaziti ani toho druheho. Stavebni spekulace dle techto obou zakonu stavet nebude, protoze ten dar, ten present, ktery jim dava republika, ten je pro ne jeste maly a oni zkratka zadaji jeste vetsi present. Vystavet dum a neplatit republice 50 roku zadnych dani, to, prosim, je pro pany stavitele a kapitalisty maly dar. Kdyz republika se zarucuje za veritele i dluznika, kdyz republika plati velke casti uroku a umoru, to prosim neni zadny dar, to se neuznava a. stavitele rekli, ze podle tohoto druheho zakona rovnez nebudou stavet. To znamena, slavny senate, ze musime dat hlavy dohromady a musime se postarat, az tento zakon za rok zase zklame, jako ze zklame, abychom prisli s prisnejsim zakonem bez daru, aby ti, kteri vladnou kapitaly, staveli z povinnosti zakona o stavebni povinnosti. Ceska mesta a ceske obce pokud mohou, staveji. A ja nechci byt nejakym sovenem, ale musim z tohoto mista, rici, ze nemecka mesta a nemecke obce vubec dle tohoto zakona. nestaven, ze nemecka mesta se nestaraji o to, aby stavely domy a daly pristresi a obydli tem, kteri nemaji kde bydlet.

Nahoru  Dalsi