Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 95. schuze (obsah, prilohy) | Utery 24. ledna 1922

Nevira, co nazyvate >politisch ist nicht zufrieden,< vim, ze z lidi, kteri se mnou mluvili, ackoliv vedeli, kdo jsem, ani jeden nerekl: >V politickem ohledu musite to a ono zmeniti.< Jsem presvedcen, velecteni panove, ze kdyz zavladne dobra administrativa, nejen u nich, ale take u nas, kdyz se vlada postavi za vsechny zajmy lidove tou merou, jak toho vyzaduji tyto zajmy, z teto dobre administrativy prece jednou vytryskne - ovsem, nebude to tak brzy, uplyne snad jeste mnoho casu - takovy stav mezi nami, ze oni budou spokojeni se statem jako jsme my. Ale, velecteni panove, ponevadz toho nelze dosahnouti nejakym pronasledovanim pred trestnim soudem, proto navrhuje vybor, abyste prijali nas navrh, kterym se vydani tech panu zamita. (Tak jest. Vyborne! Hlucny potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Schuze predsednictva usnesla se, aby v debate, ktera nyni bude nasledovat, byla recnicka lhuta vymerena na ¹/₄ hodiny. Ke slovu jsou prihlaseni panove Chlumecky, dr Spiegel a Niessner.

Udeluji slovo prvemu recniku panu sen. Chlumeckemu.

Sen. Chlumecky! Slavny senate! Imunitny vybor navrhuje, abych nebol vydany hlavnosluznovskemu uradu vo Zvoleni k trestnemu stihaniu pre moju rec drzenu vo Velkej Luce 12. septembra 1920. Co sa mojej osoby tyka, je mi uplne lahostajne, zda mna moji pp. kollegovia vydaju alebo nie, lebo v padu vydania... (Hlas: Nam to neni jedno, jestli te vydame!)... mne je to jedno - v padu vydania a odsudenia neutrpim ziadnej mimoradnej skody. Ale konstatujem, ze som nepouzil slov, ako su v obzalobe uvedene, tie sa zrodily v hlavach dvoch, troch nastrazenych zamoznych sedlakov velkoluckych. Nehlasil som sa ku slovu k voli obhajobe, ale len chcem pri tejto prilezitosti poukazat na niektore veci. Velka Luka je zvlastna dedina, tam panuje taky poriadok, ako snad na celom Slovensku nie. Tam je rychtar vsemohuci pan a robi s tym chudobnym ludom, co sa mu len raci. Na priklad: mal tam byt Kafkovskeho majetok rozdeleny a ten na rovne ciasti na vsetkych obcanov, ale rychtar rozdelil to potajmo medzi tychto zamoznejsich a tych chudobnych neupozornil, takze ti boli tym poskodeni.

Potom chcem poukazat na tie druhe vselijake nepristojnosti, pri ktorych chudobni prijdu zkratka. Raz v r. 1918om ten rychtar recnil v Banskej Bystrici, aby Slovaci bojovali do poslednej kvapky krve len aby sa Cesi nedostali na Slovensko. Madarske sovinisticke casopisy pisaly o tom a chvalily toho rychtara ako statecneho a dobreho madarskeho vlastence, a tento rychtar s jeho spolocnostou, to su vlastne ti, ktori to vlastne skomponovali, aby tato zaloba proti mne bola podana. Ti chceju, aby akonahle prijde jedon kommunista, aby mu nieco privesili a tak prekrutili tu rec - bola sice ostra dost - ale nie v tom smysle, ako je vo vyborovej zprave udane. (Veselost.)

Ja som sa vyslovil, ze proletariat celej Europy oslobodi sa z jarma kapitalu, co kazdopadne po dobrote nepojde. To tvrdim i dnes. Ja som nikoho nevyzyval, aby panov ketasov a uzernikov napadal, lebo viem dobre, ze nase zakony chrania tychto panov, obzvlaste ked sa vydavaju za statotvornych obcanov.

Jestlize imunitny vybor poklada taketo predpovedanie buducnosti za skutok, ktory sa musi posudzovat s politicko-pathologickeho stanoviska, tak poznamenavam proti tomu, ze t. zv. statotvorne strany predpovedaju uz po 3 roky kazdy tyzden pad sovietskeho Ruska a budu sa iste tesit tymto predpovedanim este dlhe roky, tak dlho, az budu i zapadne staty premenene na socialisticke republiky. (Veselost.)

Kazdy predpoveda to, co by rad videl uskutocnene. Posudzujme to s politicko-pathologickeho stanoviska. Ja nemam nic proti tomu. Raz som ale uz dobre predpovedal. V lednu 1918 napisal som jednu piesen pod menom: > Drevorubec Slovak<, (Hlas: Ta byla pekna!) ktora bola obratena proti madarskej burzoasii, proti vyssavacum slovenskeho pracujuceho ludu a predpoveda1 som v nej, ze sa ten svet prevrati, a ze to tym zlatym panom po chuti nebude. Zal kratky cas prisiel prevrat a ceska burzoasia zpievala a hrala na klavir vo svych salonech moju piesen. Napev komponoval dr. Kolisek. Nikto z panstva nemal ani tusenia, ze ta piesen je od komunistu Chlumeckeho, lebo by ju byvali nezpievali, damy a panovia. Ceska burzoasia tesila sa tomu vtedy, ze bola Slovakom napadnuta madarska burzoasia. Dnes je - pravda - situacia ina: Dnes chrani ceska burzoasia burzoasiu madarsku proti slovenskym otrokum. Cesky censor na Slovensku censuroval tuto piesen nedavno na. Slovensku, chranil tedy madarske velkostatky a spekulantov proti slovenskym otrokom. Dnes zachadzaju ceski cetnici na Slovensku horsie s pracujucim ludom, ako kedysi madarski zandary. Byvali nenavideni madarski sluznovci uraduju az do dnes na Slovensku, premenili sa na slovenskych vlastencov a prenasleduju ten pospolity lud este viacej, ako pred tym a soudia dla madarskych zakonov. A preto ja pisem dnes take piesne, ktore uz ceska burzoasia so mnou nezpieva. Preto ale nemal imunitny vybor priciny, aby tak mokantnym sposobom svoju zpravu ohladne mojej osoby podaval. Proti komunistom je sice kazdy spas dobry, ale mne sa nazdava, ze zprava vyborova nema mat ten ucel, aby agitovala proti urcitej strane, ktora je nie po chuti vladnym stranam. To som chcel len podoknut k teito veci.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu sen. Niessnerovi.

Sen. Niessner (nemecky): Slavny senate! S predlozenou zpravou, ktera zamita zadost za vydani jednotlivych clenu teto snemovny, samozrejme souhlasime, avsak, coz vyslovne chci na jisto postaviti, nikoli z duvodu, ktere zde pan zpravodaj uvedl. (Souhlas nem. senatoru.) Panu zpravodaji se zlibilo, prednesti zde netoliko nevecny referat, nybrz ze stanoviska ponekud velice povyseneho souditi o dotycnych senatorech a o zlocinech, jichz pry se dopustili. Neshledavam, ze jest to spravny zpusob podavani vyborove zpravy, cimz ovsem nikterak nechtel bych omezovati volnost slova kohokoli z panu. Myslim jen, ze neni pripustno, aby z vyborove zpravy byla delana satira, (Souhlas nem. senatoru.) aby ji bylo pouzivano k pokusu, tropiti si veselost z jineho hnuti, z jinych stran a zastupcu v tomto sboru. (Souhlas nem. senatoru.)

Pan zpravodaj zde vystupoval jaksi Jako lekar, odsoudil vsechny politicke a narodnostni proudy, od jeho stanoviska uchylne, jako by byly chorobnym zjevem. Mluvil o tom, ze Nemci vseobecne - a necinil tu naprosto zadneho rozdilu - potrebuji politickeho rozumu, ze se nalezaji v horecce, a mluvil take o potrebnem leku, jehoz pry jest treba k odstraneni teto horecky. Nevim, je-li to vkusne takto mluviti, nejmene s mista, odkud mluvil pan zpravodaj. Chci poznamenati, ze my, alespon s nasi strany odmitame prijimati pouceni o politicke slusnosti, a ze si ho nikterak nevyprosujeme. (Souhlas nem. senatoru.) Jestlize pan zpravodaj mluvi zdanlive tak blahovolne, se zdanlivou velkou, blahovuli si preje vseobecne ozdraveni Nemcu, chci na to jen kratce odvetiti, ze vsichni prave nemeli te obratnosti, aby prisli k jedine spasitelne narodnosti. (Veselost.) To nam tedy jiz jednou zustalo odepreno. Jestlize se to vsak jiz nekomu podarilo, pak prece nema proto zbujneti.

Tuto vec bylo by prece lze projednavati s jineho stanoviska. Domnivam se, ze vsechny zlociny, o nichz se zde mluvi, pripadne zaloby, ktere se zde vznaseji, ktere tvori podklad, teto zpravy, zaloby, na jejichz zaklade statni zastupitelstva zadaji o vydani, vesmes vznikly primo z chorobneho strachu, jaky zde v tomto state mate pred velezradou. Vypuklo zde primo vetreni velezrady. (Veselost.) Nechte si rici, ze je to prozatim neoduvodnena bazen, a podobne mluvil take pan zpravodaj, jenz vseobecne s jistymi uchylkami, jez se mni zdaly nutnymi, velmi spravne charakterisoval naladu nemeckeho obyvatelstva. Prozatim nemecke obyvatelstvo nesmysli velezradne. Obavam se jen, panove z ceskych stran, ze se vam prece podari privesti nemecke obyvatelstvo jeste tak daleko. (Souhlas nem. senatoru.) Povazte prece, jak to dnes chodi. Nalada je dnes takova, a obzvlaste pestuje to cesky sovinisticky tisk, ze kazda oposice, i oposice nejvecnejsi, jest jiz povazovana za zradu na state, za velezradu, Nema-li nekdo zcela stejne lasky k pomerum v tomto state, byva dotycny jiz oznacovan za velezradce.

Je primo neuveritelno, kam az tato troufalost vede. Jako podklad obvineni se vypravuje, ze recnik rekl: Mirove smlouvy jsou bidnou slataninou, jsou, dabelskym dilem, Nemci nemaji zadnych prav, republika jest peklem! To prece jest zcela zakonita kritika. Pravi se, ze recnik prohlasil: Stat neni nasim statem. Nemci jsou narodem druhe tridy a zachazi se s nimi jako s otroky. I kritika poslance o zahranicni propagande, kterou stat vykonava, vyklada se jako velezrada! Vsechno je velezradou, vsechno je zradou, vsechno je zlocinem! Kam to povede? Zajiste jsou v obzalobach take rozlicne vyroky, na ktere by se hodila pismena zakona. Ale dovolte, abychom vuci temto obzalobam, jez v takovychto pripadech vetsina statnich zastupitelstev vznasi, chovali nejvetsi neduveru; Nepoustim se zde do merita obzalob proto, ponevadz vybor prece vseobecne upustil od sve drivejsi praxe, jez zalezela, v tom, ze meritum takoveto zadosti za vydani nebylo zkoumano. Proto musi take mne byti dovoleno, abych dotkl se merita zadosti o vydani.

Jsou zde jiste vyrazy, na ktere se pismena zakona treba hodi. Ale ptejme se: Kterak dochazi k takovymto zalobam o recech ve schuzich? Ve vetsine pripadu jsou to lide politicky zaujati, kteri ucinili oznameni, anebo jsou to urednici ne zcela vyskoleni, anebo dojde k zalobe, i kdyz predpokladam, ze jest tu bona fides, ve vetsine pripadu i na zaklade neuplne zpravy. A panove z ceske strany, vy sami ve starem Rakousku jste se dostavali do stejneho postaveni pro takove umele konstruovane delikty. Meli byste tudiz byti opatrni. (Sen. Thor: Byli jsme take za to zavreni! Hluk.) Vite velmi dobre, ze nase strana v nejtezsich dobach proti tomu vystupovala, ze prave proti prislusnikum vasi strany byly provadeny procesy pro velezradu.

Z cele rady obvineni, tuto vznesenych, chtel bych vytknouti jen jednu jedinou vec. Jednomu z mych kolegu, jenz jest mym politickym odpurcem, ktereho vsak znam jako muze vazneho, seriosniho, vklada se do ust vyrok, o kterem z politicke i osobni stranky jsem presvedcen, ze by ho neucinil a uciniti nemohl, ponevadz by to byla nesmirna politicka a osobni nejapnost. Pravi se o nem, ze pry volal: >At zije cisar Vilem, at zije cisar Karel!< O cisari Vilemovi by se mohl vesti spor, ale ze by nemecky nacional - tak alespon ja znam vec - mohl miti takovou zalibu pro Karla, ze by si pral jeho navratu, to jest politicka domnenka, kterou nemuzeme sdileti. (Sen. Hrejsa: Se srdcem divno hrat, rika, myslim, Machar!) Nerozumim tomu, bohuzel, zcela. Mohu vam jenom rici, ze jest to neslychana domnenka, miti za to, ze existuje normalni clovek, kterekoli narodnosti, jenz by si dnes pral navratu Karlova. Chtel bych nyni poznamenati leccos k vyborove zprave samotne. Vyborova zprava vychazi z toho, ze zaujima vseobecne stanovisko, ze nema zkoumati zadost o vydani po strance vecne a procesualni. V tomto pripade cinim vyjimku. Stavi se do jiste miry, jak na jednom miste stoji, na vyssi, resp. nizsi stanovisko, s nehoz hledi na vec. Snazi se oceniti vsechny tyto zaloby zde politicky, pravnicky a do jiste miry take moralne, i dochazi po techto uvahach k zaveru, ze u vsech obvinenych zde - pri cemz neuveritelnym zpusobem predpokladam, ze vsechna tato obvineni jsou spravna - nedostavalo se zleho umyslu. A proc se jim nedostavalo zleho umyslu? Obracim se proti tomu a obratil bych se proti tomu, kdyby se jednalo o kohokoli, ponevadz tento zpusob oduvodneni povazuji za neslychany. Pravi se na priklad, ze dluzno uvaziti, zdali snad pachatel nejednal jen >na oko<, a zdali snati tali neucinil jen k vuli mandatu, >aby dobre opatril svuj mandat<. (Zpravodaj sen. dr Stransky [nemecky]: O ano!)

Ano, to snad pana zpravodaje obveseluje, ale ma vyborova zprava takto souditi o moralce a vnitrnich pohnutkach nektereho politickeho smeru? (Vykriky nemecky: Infamnost! Soudi podle sebe!) Povazujete-li to za svobodu slova, pouzite ji jakozto senator, jakozto clen teto komory. Alte mam za to, ze imunitni vybor ma zkoumati jinou stranku, nezli tu, zdali snad recnik lini nechtel si zabezpeciti svuj mandat. To prece znamena podkladati dotycnemu poslanci nizke pohnutky. To cini vybor, ktery predstira, ze na vec pohlizi s vyssiho moralniho hlediska. Za takovouto moralku, za takovyto, zpusob nazi-, rani dekujeme. Prosim, aby v tom nebyla spatrovana nezdvorilost - snazim se byti zdvorilym clovekem - ale takoveto zpravodajstvi jest smelosti, kterou nelze dosti odmitnouti. Jest take smelosti, tvrdi-li se, ze senator jest v rozporu se 190 obcemi jizni Moravy, jez Bohum a Versailleskemu miru dekuji na kolenou, ze k tomu doslo tak, jak se stalo. To vse neni zadnym zpusobem oduvodneni.

Obracime se proti tomu a protestujeme proti tomu. Zadame, alby napriste o imunitnich zadostech jednano bylo slusne, aby imunita poslancu a senatoru byla chranena. Budeme hlasovati pro navrh vyboru, ale povznasime hlasu sveho proti tomu, aby oduvodneni tohoto navrhu dalo se zpusobem tak nedustojnym. (Zivy souhlas a potlesk nem. senatoru.)

Predseda (zvoni): Ke slovu prichazi dale pan sen. Karel Friedrich.

Sen. K. Friedrich (nemecky): Vazene damy a panove! Pan zpravodaji uzil zde dnes slov, ktera take jmenem vsech ostatnich nemeckych stran nemohu nechati nezodpovedena a nepoprena. Pan zpravodaj, misto aby hajil svoji vyborovou zpravu a svuj navrh, dovolil si projeviti svuj osobni nazor o nemecke politice. A dovolil si to uciniti takovym zpusobem, kterym zamyslel nemeckou, politiku sesmesniti. Vudce nemeckeho lidu, senatory, proste licil jako lidi dusevne chore, kteri nemaji byti odevzdani trestnimu soudu, nybrz kterym ma byti ponechan cas, aby se ze sve choroby vylecili. Chapeme velmi dobre, ze se vetsina zdraha vydati senatory pro provineni tohoto druhu. Z toho by byly jen skandaly, jako z kazdeho politickeho procesu. To vsak ma se rici otevrene, a nesmi byti pouzito podobnych urazlivych forem, ktere musi vyvolati odpor kazdeho ucastnika. Take my hlasujeme proti vydani, z te priciny, protoze jsme plne presvedceni, ze vsichni senatori ucinili jen to, co jim predpisuje povinnost jejich mandatu, a tolik ucty pred stavem senatoru a poslancu byl by mohl miti take pan zpravodaj. (Souhlas nem. senatoru.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni vice k slovu prihlasen, debata jest u konce. Davam slovo k doslovu panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. dr Stransky: Jenom pro nekolik malo slov, velecteni panove a damy, vyprosuji si vasi pozornost. Pan. kolega Niessner zde odmitl, abych daval nemeckym poslancum nejake rady, jak se maji chovati, ze oni zadne rady nepotrebuji a ze take takovych rad neposlechnou. Pan senator Niessner stoji na stanovisku, ze se panum vede velmi zle. Poslechnete tedy nasi radu jednou, mozna, ze to bude lepsi, zkuste to jednou, neodmitejte takoveto rady, aby byla politika vase rozumna. Proc ji odmitate tak briskne, mozna, ze by se to vyplatilo, zkuste to alespon. Zkuste to s methodou, jak fa to doporucuji, s rozumnou strizlivou politikou, zanechte takovych nabubrelych frazi, jake se zde nalezaji, nebudu jich opakovat ze setrnosti k tem panum, kteri se jich dopustili. (Sen. Niessner [nemecky]: Vy jste dobrak, pane senatore!) Jsem pevne presvedcen, kdybyste to zkusili, odpustte, to byva tak v zivote lidskem a jmenovite u prostych lidi se deje, kdyz byva cloveku zle i stara baba dobre nekdy radi. (Veselost.) Zkuste to, mozna, ze moje rada bude dobra. (Sen. Niessner [nemecky]: V tom pripade nikoliv!) Pan senator Niessner pravi, ze moje oduvodneni je satirou. Odpustte, to neni pravda. Je v tom satira, ale te satiry nejsem autorem ja, nybrz to oduvodneni, ta zprava je zrcadlem, a jestlize v tom vi-dlite satiru, pak je to obraz vasi politiky, tu satiru jsem zajiste nespachal ja. (Vyborne! - Sen. Polach [nemecky]: Vy jste ciste objektivni zrcadlo! - Hlucna veselost na pravici a ve stredu.) Ano, prosim, nemohu si pomoci a je zaroven, prosim, velecteni panove, z kritiky teto zpravy videt, jak nestastny je dosud ten pomer mezi nami a Nemci jejich zavinenim. Vyjdete jim vstric s nejakym navrhem, my prece vime, ze jsou radi, ze ten navrh cinime, kdyz nic jineho, aspon zamitaji oduvodneni. Z toho je nejlepe videti, ze tem panum muzete prijiti po zlem nebo po dobrem... (Sen. dr Spiegel [nemecky]: Ale my prece nemuzeme prijati vase oduvodneni! To je prec nemozne!) Ale odpustte, kazdy oduvodnuje tu vec tak, jak dovede. (Veselost. - Vykriky sen. dr Hellera.) Pane kolego, ja vas ubezpecuji, jsem starym praktikem v trestnim pravu, ze kdybych to nebyl oduvodnil timto zpusobem, ze se zamitnuti teto zadosti jinak oduvodniti neda. (Sen. Niessner [nemecky]: Kde je vubec imunita? Proc jste to neoduvodnil imunitou?) Ano, prosim, imunita senatora nepozustava v tom, ze muze mluviti co chce, co mu slina na jazyk prinese, ze smi mluviti a stvati proti statu. (Sen. Niessner [nemecky]: Jest pravo imunity senatora!) Prosim, panove, odstrante z trestniho zakona vsecky zakony od §u 58 az do 70. paragrafu. (Sen. Niessner [nemecky]: Proc jste to prevzali verne z rakouskeho zakona?) Ale, dovolte, vy jste prece autori toho >osterreichische Gesetze<. Nemci nam vytvorili tohle Rakousko, ktere vzalo takovyto konec. Jen Nemci to zpusobili. (Sen. dr Heller [nemecky]: To prece neni pravda!) Ty zakony vsecky jsou od vas. Jiz tehda nez byl parlament v Rakousku, kdyz se v kabinetnich a dvornich kancelarich delaly stare zakony, bylo vsecko obsazeno samymi Nemci. Vy jste si ty zakony udelali a dokud! ty zakony tu jsou a hresi se proti nim a porusuji se, neplati take imunita! Ja jsem rekl jiz v teto zprave, ze senat neni zadnym asylem pro zlociny, at jsou politicke, anebo jine a kdybych ja mel presvedceni, ze vy chcete opravdu zrevoltovat nasi zemi a, ze to opravdu chcete ucinit, pak bych byl ten navrh oduvodnil jinak, pak bych byl rekl, abyste byli vydani. Ponevadz vsak mam presvedceni, ze ty vase reci radikalnimi jsou jen na oko radikalnimi, abyste vypadali jako radikalove, nikoliv, abyste zradikalisovali a zrevoltovali lid za vami stojici, proto cinim tento navrh. (Sen. Niess-ner [nemecky]: To obstaravate vy!) Bylo mi tu vytykano, ze pry jsem urazil ty pany, ponevadz jim imputuji, ze meli reci na oko. Ja jsem uvedl ve sve zprave priklad, jak casto v Rakousku, kdyz nekdo chtel zaopatriti se na zimu, dopustil se toho obycejne zlocine, totiz urazky velicenstva, dostal za to 5-6 mesicu a byl do jara zaopatren. (Hlucna veselost.) Ja jsem tehdaz ve starem Rakousku jako obhajce marne se dozadoval a doprosoval soudu, aby takoveho zlocince neposuzovaly jako zlocince, ze on nechtel a nemel umyslu uraziti cisare, nybrz ze se chtel dat zaopatrit. Soudy rakouske vsak na to nepristoupily, ponevadz se baly, ze by nesmely osvobodit takoveho cloveka a stejne, kdyz ja mam o nekom presvedceni, ze nechce zrevoltovat trutnovsky anebo liberecky okres, ponevadz ti tovarnici, ti prumyslnici, obchodnici a zivnostnici, kteri za nim stoji, nemohou potrebovat zadnou revoluci a on to dobre vi, nybrz kdyz ja mam presvedceni, ze on byl radikalni jen, aby svuj mandat si zaopatril, jako onen chudak se chtel zaopatriti na zimu (veselost), pak ho nesmim nechat zalovat.

To nesmite rici, ze vas urazim a ze je to satira v me zprave. (Sen. Polach [nemecky]: Vy stavite politicky zlocin na roven sprostemu zlocinu! Stydte se!) To byl take politicky zlocin urazka velicenstva, my se na to divali jako na politicky zlocin. V tom ohledu racte si dat rici, ze my za politicke zlociny prohlasujeme vsecky takove zle skutky, ktere spocivaji na politickych motivech a o tom, zdali zlocin urazky velicenstva byl politickym motivem, anebo ne, o tom byly mezi pravniky spory, ponevadz mnozi na to poukazovali, ze mnoho lidi se jich dopousti. (Sen. Polach, [nemecky]: Skoda, ze uz neni titul dvorniho rady, ten byste musil dostati za tuto rec!) Pane kolego, ja jsem mohl miti Hofratstitel ve vasem Rakousku a budte ubezpeceni, ze jsem ho odmitl, tim mene ho mohu potrebovati dnes. Ja se ohrazuji proti tomu, aby kolegove tvrdili, ze jsem je urazil. (Sen. dr Spiegel [nemecky]: Vzdyt to cinite stale!) Ja jsem jim ukazal pravy obraz te politicke cinnosti, kterou oni vykonavaji na svych schuzich a proto myslim, ze jsem je take neurazil. Jestlize bylo na to poukazovano, ze oni - a toho se chci dotknout na konci - ze ja zide jaksi vysmivave dotykam se jejich politicke cinnosti, tedy, velecteni panove, neracte zapominati, jestlize jsem rekl, ze nelze na jejich nynejsi pozadavky pristupovati, jelikoz tyto pozadavky nejsou jejich cilem, nybrz k jejich upokojeni jen prostredkem k dosazeni onoho velkeho skryteho cile, odtrzeni se od republiky. K tomu si dovoluji uvesti, priklad z jedne reci pana sen. Jessera. (Sen. Niessner [nemecky]: To je velice chytre! Je to velmi jemne predeno, ale vy to vite prece!) Ano, to jest >sehr schlau<. Neracte, panove, prosim, zapomenouti, ze mezi vami jest lehko byti >sehr schlau<, kdyz vy tak neopatrne, abych tak rekl, nejapne mluvite, jako to rekl pan senator Jesser. (Sen. Niessner [nemecky]: Kazda spiclovska vypoved je vam svatym zakonem!)

Sen. Jesser rekl: Musime vedet, kde Cesi vezi, Cesi museji ven, vyvoj Cechu muzeme znemozniti jenom tim, kdyz odstranime vsechny ceske delniky, ceske sluzky, ceske tucne. Nepodporujte ceskych zivnostniku, ceskych obchodniku. Nepronajimejte bytu Cechum, netrpte, aby do nemeckych krajin byli dosahovani cesti urednici, cesti zrizenci, cesti cetnici a legionari. Ti vsichni museji ven. (Vykriky sen. Meissnera.)

Panove, zde mate obrazek te autonomie, kterou si ti pani predstavuji v budoucnosti vybojovat na nas. (Tak jest!) To by vypadaly nase mensiny, ti vsichni museji ven - vyklada sen. Jesser. Kdyz tak verejne mluvite, nedivte se, ze jsem >sehr schlau<. (Sen. Niessner [nemecky]: Vzdyt se tomu naprosto nedivim!) Na ty veci nemuzeme pristoupiti a proto tvrdim, jeste jednou, ze jsem vam nedelal zadnou krivdu, a ze snad je nas velmi malo v tomto senate, kteri by byli, rekl bych, tak vlidne v teto zprave vam vysli vstric, jako jsem to ucinil ja. (Tak jest! Vyborne! Potlesk.)

Predseda: Prosim, zaujmouti mista. Hodlam dati hlasovat o celem navrhu najednou. Je proti tomu zpusobu hlasovani namitka? (Nebyla.)

Neni namitek, budu tudiz tak pokracovati.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, aby k trestnimu stihani senatoru svoleno nebylo, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh, jest prijat a k trestnimu stihani senatoru se nesvoluje.

Sdeluji, ze do vyboru zivnostensko-obchodniho nastupuje na misto sen. Sehnala sen. Hrejsa.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala zitra ve stredu o 15. hodine odpoledni s timto

1. Navrh vyboru ustavne-pravniho a technicko-dopravniho, aby se senat usnesl navrhnouti poslanecke snemovne prodlouzeni lhuty k ujednani poslanecke snemovny, c. t. 1164, o vladnim navrhu zakona, kterym se doplnuji ustanoveni zakona ze dne 27. kvetna 1919, cis. 305 Sb. z. a n., jenz se tyka prozatimnich opatreni na ochranu vynalezu a meni nektera ustanoveni zakona ze dne 11. ledna 1897, cis. 30 r. z., jenz se tyka ochrany vynalezu (zakon o patentech).

2. Druhe cteni zpravy vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji zakonna ustanoveni o smenecnych poplatcich. Tisk 1178.

3. Druhe cteni zpravy vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny o navrhu poslancu Becky, Binovce, Dubickeho, Langra, Bezdeka a soudr. na prodlouzeni omezeni prava stehovaciho. Tisk 1189.

4. Druhe cteni zpravy vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni § 17 zakona, ze dne 25. unora 1919, cis. 84 Sb. z. a n., o financni kontrolni komisi Narodniho shromazdeni. Tisk 1193.

5. Druhe cteni zpravy vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje uziti dilcich dluhopisu 5% ceske zemske investicni pujcky elektrisacni, v uhrnne jmenovite hodnote 15,000.000 Kc k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu. Tisk 1194.

6. Druhe cteni zpravy vyboru rozpoctoveho o vladnim, navrhu zakona, schvaleneho usnesenim poslanecke snemovny, kterym se meni a doplnuji ustanoveni o soudnich poplatcich. Tisk 1195.

7. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n. o pozitcich valecnych poskozencu. Tisk 1198.

8. Navrh, aby jednanim zkracenym podle §u 55 jedn. radu projednana byla zprava vyboru socialne-politickeho, rozpoctoveho a technicko-dopravniho o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Binovce, Becky, Dubickeho, Bezdeka, Langra a soudr. na vydani zakona o stavebnim ruchu.

9. Zprava vyboru socialne-politickeho, rozpoctoveho a technicko-dopravniho o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Binovce, Becky, Dubickeho, Bezdeka, Langra a soudr. na vydani zakona o stavebnim ruchu. Tisk 1201.

10. Zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Kleina, Johanise, Hirsche, Male, Witticha a soudr., aby byl vydan zakon o naroku obchodnich pomocniku a jinych zamestnancu v podobnem postaveni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi na penezite pozitky v nekterych pripadech vojenske povinnosti. Tisk 1199.

11. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se povoluje uver k uhrade zvysenych nakladu, spojenych s rozsirenim pracovniho programu statniho Pozemkoveho uradu na rok 1922. Tisk 1200.

12. Zprava vyboru zivnostensko-obchodniho a zahranicniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim, navrhu, kterym se predklada ke schvaleni >Mezinarodni umluva o dozoru na obchod zbranemi a strelivem< uzavrena dne 10. zari 1919 v Saint Germain de Laye. Tisk 1180.

Jsou proti tomuto memu navrhu namitky? (Nebyly.)

Namitky nejsou. Navrh muj jest prijat.

Koncim schuzi.