Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 95. schuze (obsah, prilohy) | Utery 24. ledna 1922

Mistopredseda dr Soukup: Prosim, aby panove zaujali sva mista. (Deje se.)

Prikrocime k hlasovani. O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli dam hlasovali najednou. Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.) Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli je prijata ve cteni prvem.

Prikrocime k dalsimu odstavci, jimz je

4. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni § 17 ze dne 25. unora 1919, c. 84 Sb. z. a n, o financni kontrolni komisi Narodniho shromazdeni. Tisk 1193.

Zpravodajem je pan sen. dr Krupka, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavny senate! Jmenem ustavne-pravniho vyboru podavam o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni § 17 zakona ze dne 25. unora 1919, c. 84 Sb. z. a n. o financni kontrolni komisi Narodniho shromazdeni tuto zpravu:

Vedle §u 17 zmineneho prave zakona zvoliti melo Narodni shromazdeni ze sveho stredu sedmiclennou komisi, kterez pripadl ukol kontrolovati akci soupisovou a okolkovaci. Mimo to vysila tato komise dle §u 16 narizeni ze dne 12, kvetna 1919 sveho zastupce do vsech sezeni bankovniho vyboru s pravy a povinnostmi clena tohoto vyboru. Prvni Narodni shromazdeni zvolilo tuto sedmiclennou komisi dne 22. cervence 1919 a tato komise potrva tak dlouho, dokud tato okolkovaci a soupisova akce trva a dokud nebudou predany funkce Bankovniho uradu ministerstva financi radne ustavene akciove spolecnosti, kteraz bude bankou cedulovou. Nasledkem ustavy zrizeny byly dva zakonodarne sbory: senat a poslanecka snemovna, a tu ovsem bylo nutno prizpusobiti pocet clenu temto dvema komoram. Jezto vsak mame jiz podobnou komisi, kterez zase pripada kontrola o davce z majetku, bylo na zaklade zakona o davce z majetku z 8. dubna 1920 zvoleno 16 clenu ze stredu poslanecke snemovny do komise a 8 clenu ze senatu. Nyni by bylo potrebi take do te komise okolkovaci a soupisove voliti zase zvlastni cleny, a to, jak z poslanecke snemovny, tak i ze senatu, a tu vlada navrhuje, za ucelem usetreni sil a casu, aby tato komise, ktera je zvolena ke kontrole davky z majetku soucasne prejala take ukoly komise na zaklade §u 17 zakona o soupisove a okolkovaci akci zrizene. Mimo to jsou zde take jeste jine zakony, na zaklade kterychz je potrebi jakesi cinnosti kontrolni se strany komise, a jsou to vesmes zakony, ktere take souviseji nejen s touto okolkovaci a soupisovou akci, ale vubec s davkou z majetku a jsou to zejmena zakony o povinne nabidce cizich valut a pohledavek, pak o uprave obehu a sprave platidel a zakon o soupisu nemovitosti. Veskere tyto zakony souviseji bud bezprostredne nebo prostredne s davkou majetkovou a take s touto soupisovou a okolkovaci akci a proto veskere ukoly temito zakony ustanovene maji prejiti na tuto spolecnou komisi, ktera byla pro davku majetkovou zavedena. Proto navrhuje vam ustavni vybor, aby navrh zakona tohoto ve zneni poslaneckou snemovnou vznesenem byl schvalen a doporucuje jej senatu k prijeti. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava jest skoncena.

O cele osnove zakona, jeho nadpise a uvodni formuli minim dati hlasovat najednou, nebude-li namitek. (Namitek nebylo.)

Neni jich, budeme podle toho postupovat.

Kdo s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli souhlasi ve cteni prvem, necht zvedne ruku! (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli je prijata ve cteni prvem.

Tim je tento bod denniho poradu vyrizen a pristoupime k nasledujicimu, jimz jest

5. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se povoluje uziti dilcich dluhopisu 5% ceske zemske investicni pujcky elektrisacni v uhrnne jmenovite hodnote 15,009.000 Kc k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu. Tisk 1194.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Zeme jak moravska, tak i ceska na provadeni elektrisace rek opatruji si prostredky financni vetsinou uvernimi operacemi, nebot prirozene ze z normalnich prijmu zemskych neni mozno tento vetsi naklad kryti. Mezi uvernimi operacemi v prve rade byva vypisovani dilcich dluhopisu; aby tyto dluzni upisy nalezly lepsi odbyt, po pripade dosahly vetsiho bursu, domahaji se zeme, aby Jim byla priznana sirotci jistota, tak aby potom financni ustavy mohly v nich ukladati sve reservni jmeni. Zabezpeceni sirotci jistoty je dostatecne, nebot tyto elektrarenske podniky na rekach skytaji dostatecnou jistotu za tyto zavazky, ktere zeme vydanim dluhopisu na sebe prejima. Proto rozpoctovy vybor prave vzhledem k tornu, ze tato pujcka 15 milionu je hypotekarne zaustena na elektrarne na rece Jizere, nemel nejmensi priciny, aby teto hypotekarni vypujcce zabezpeceni sirotci jistotou neposkytl a tudiz navrhuji slavnemu senatu, aby pristoupil na usneseni poslanecke snemovny, jimz se temto dilcim upisum priznava sirotci jistota.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu zpravodaji vyboru ustavne-pravniho panu sen. dr Prochazkovi.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Jmenem ustavne-pravniho vyboru dovoluji si navrhnouti, aby ve smyslu navrhu rozpoctoveho vyberu tato osnova zakona byla prijata ve zneni poslaneckou snemovnou usnesenem, jelikoz neni prazadne zavady, pokud se tyce toho, aby temto dilcim dluznim upisum byl poskytnut charakter dluhopisu pozivajicich sirotci jistoty.

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Prosim racte zaujmout mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou, nebude-li namitek. (Namitky nebyly.)

Namitek neni, budeme tedy podle toho postupovati.

Kdo s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli souhlasi ve cteni prvem, necht zvedne ruku! (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli je prijata ve cteni prvem.

Tim jest tento odstavec denniho poradu vyrizen a pristupujeme k nasledujicimu jimz jest

6. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona schvaleneho usnesenim poslanecke snemovny, kterym se meni a doplnuji ustanoveni o soudnich poplatcich. Tisk 1195.

Zpravodajem jest pan sen. dr Prochazka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Za vykony soudcu a soudni kancelare, pokud dusledkem zvlastniho soukromeho prospechu sten na vykonech tech lze statni sprave vybirati z nich zvlastni poplatky, placeny byly dosud stranami soudni poplatky podle cis. nar. c. 215 z roku 1915 resp. podle zakona c. 31 z r. 1920 pripadne v uzemi drive uherskem podle zakonneho clanku 43 z r. 1914. Se zretelem na nynejsi zmenene pomery penezni, pak take vzhledem na ustanoveni zakona o sluzbach advokatnich resp. o sazbach notarskych jevi se byti nutnym zvyseni uvedenych poplatku, ovsem krome poplatku pausalnich, pak poplatku percentuelnich ze soudniho rozhodnuti zavedenych uvedenym cisarskym narizenim, ktere dalsi zvyseni jiz nesnesou, jakoz i krome poplatku zvysenych jiz podle zakona z r. 1920, c. 31 Sb. z. a n. totiz ze soudnich smiru, pak pausalnich poplatku v rizeni konkursnim a vyrovnavacim a poplatku z nahrady v rizeni vyvlastnovacim. Dale je nutno take, aby provedena byla alespon castecne unifikace zakonnych ustanoveni co do poplatku soudnich platnych jednali v historickych zemich, jednak v uzemi drive uherskem, pokud tato unifikace je dnes mozna, jednak vzhledem na rozlicne systemy poplatkove, jednak na rozdilnou vysi soudnich poplatku.

Uvedenym pozadavkum vyhovuje osnova vladni, ktera jednak zminene poplatky zvysuje zasadne az na nektere vyjimky o 100 procent, jednak stanovi nove sazby pro vyssi hodnoty, a tez zavadi na uzemi platnosti zakona drive uherskeho poplatky v rizeni trestnim, pokud se zahajuje k navrhu soukromeho zalobce, krome urcitych vyjimek, jak tyto posledni poplatky vybirany jsou v uzemi ostatnim podle cisarskeho narizeni z r. 1915.

Zakonna osnova deli zvyseni techto poplatku resp. jejich upraveni ve dva vetsi oddily a to: prvni oddil clanek 1., kde se upravuji tyto poplatky v uzemi zemi historickych a clanek 2., kde se upravuji resp. nove zavadeji tyto poplatky v uzemi drivejsiho uherskeho zakona.

Zvyseni to zaklada se v prvem clanku v platnosti civilniho procesu a exekucniho radu v zemich historickych na zakladni sazbe platne pri podanich, podle nichz pak se tyto ostatni poplatky upravuji. Jinak stanovi zasadne dvojnasobne zvyseni, jak jsem pravil 100 procent, a take ma ustanoveni ohledne zapisu do knih verejnych jakoz i v rizeni nespornem. Pokud se tyka techto poplatku danych pro uzemi drive uherske, tedy take v cl. 2, se predevsim upravuji tyto poplatky pro rizeni civilni, nesporne, exekucni a teprve ve cl. 3. prichazi se k novemu zavedeni techto poplatku v trestnim rizeni, pokud se zahajuje na navrh soukromeho zalobce s vyjimkou, ze se jedna o precin proti bezpecnosti tela, poskozeni majetku, ktery vlastne je povahy dle naseho nazoru oficiosni, ktery vsak vzdor tomu, za urcitych predpokladu vztahuje se na uzemi prava uherskeho na navrh soukromeho zalobce. Zde jsou tedy uvedeny v same sazby, jako u nas v trestnim rizeni, zahajenem na zaklade navrhu soukromeho zalobce. Poslanecka snemovna k osnove vladni pridala jeste 2 clanky. A to clanek 4., dle nehoz se cizi mena prepocitava dle kursu, stanoveneho cas od casu narizenim a cl. 5., kde se ministerstvo financi zmocnuje, aby vydalo prehled techto sazeb, jak byly upraveny nynejsim zakonem resp. z roku 1920 a platny jsou dle cisarskeho narizeni z roku 1915. Bylo by ovsem take zahodno, aby podobneho usporadani dostalo se zakonnemu clanku 43. o soudnich poplatcich platnemu v uzemi, drive uherskem. Zakon ten jest urcen, aby jim castecne hrazeny byly vyssi naklady justicni spravy. Ty poplatky v celku nejdou zvyseny prilisne, nybrz primerene, a proto navrhuje se, aby osnova zakona prijata byla ve zneni usnesenem poslaneckou snemovnou.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu sen. dr Hellerovi.

Sen. dr Heller (nemecky): Slavny senate! Chci jen nekolika slovy oduvodniti nase odmitave chovani. V predlozenem navrhu zvysuji se soudni poplatky vseobecne o 100 procent. Za kazde podani, za kazdy rozsudek, za kazde narovnani, zkratka vsude se kolek zdvojnasobuje. To plati take pro zcela male obnosy do 100 a 1000 korun, ktere z ohledu na nasi menu musi byti oznaceny za nepatrne, a to plati rovnez o trestnim rizeni. Dnes licila kolegyne Ecksteinova, jak nasledkem bytove nouze ohromne vzrostly soukrome zaloby. Kdo ma s temi vecmi ciniti, vi, ze v teto veci urazky na cti primo trestuhodnym zpusobem se rozmahaji a ze prave nejchudsi lide jsou tim postizeni. A nyni je timto zakonem provadeni prava podstatne zdaneno. Jiz proto, ze chudym lidem se pri dobyvani jejich prava hure povede nez dosud, jste nuceni hlasovati proti tomuto zakonu.

Zakon ma vsak obzvlaste osudny raz. V dobe, kdy se mluvi o snizeni mezd, o snizeni cen, kdy se usnasite na zakone, kterym odnimate urednikum cast sluzneho, ucitelum velkou cast, v teze dobe zvysujete poplatky za dobyvani prava, provozujete tedy opak toho, co obycejne predstirate, pusobite na zvysovani cen. Nebot vsechna tato zvysovani poplatku nemaji zadneho jineho ucinku, nez aby donucovala obyvatelstvo k zvysenym vydajum, aby hnala ceny znovu do vyse. Toto zvyseni nikterak se neshoduje s tim, co obycejne o odbourani cen rikate, a svym pocinanim nabadate podnikatele k snizeni cen, kdyz skoro jako podnikatel zenete ceny do vyse.

Jiz z tohoto duvodu nezda se mi prave tento okamzik vhodnym pro zvyseni poplatku a take z tohoto duvodu musime zakon odmitnouti.

V poslanecke snemovne byl prijat resolucni navrh, ktery zada, aby byly odstraneny prikrosti pri udelovani prava chudych. Uplne s tim souhlasime. Vim z prakse, ze soudy, aniz by vysetrily pomery, nepovoluji prava chudych pri prijmu nad jistou castku. Odstraneni techto prikrosti je tim nutnejsi, kdyz nyni novy zakon zvysuje poplatky a obyvatelstvo bude jeste mene s to nez bylo drive hajiti sveho prava. Z techto uvedenych duvodu, protoze zvyseni cen vede jinym smerem, kdezto vy mluvite o odbourani cen, nemuzeme souhlasiti se zakonem, zvlaste pro poplatky za male castky v trestnich vecech. Z techto vsech duvodu nemuzeme hlasovati pro tento zakon. (Souhlas na levici.)

Mistopredseda Kadlcak: Neni dale nikdo k slovu prihlasen, rozprava je skoncena. Prosim, pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Kdyby snad jiny pan z nemecke strany prisel a oduvodnil tento svuj navrh, pak bych se tomu nijak nedivil, ale ze prisel pan dr Heller, ktery je svym povolanim advokatem, tomu se velmi divim. Pan dr Heller mluvil tehda, ze toto nove upraveni povede k nejakemu zvysovani cen - preis. treibend - jak pravil, panove, byl upraven tarif advokatni a notarsky... (Sen. dr Heller [nemecky]: To neni prece zadne nuceni! Advokata neni treba si brati! Tomu nerozumite?) a tu snad vedlo u panu, jak pan dr Heller se zminil, k tomu, ze by mohli zadati vyssi ceny, to ja nepredpokladam, a proto nemuze miti ten zakon ucinku na zvysovani cen. Jinak je poplatek uplne nepatrny, nebot se plati jen pouze 30 haleru pri podani do sta korun a byl zvysen na 60 haleru. Co to znamena pri zalobach? Jest to zvyseno ze 60 haleru na Kc 1,20, to prece nic neni, to je zvyseni tak minimalni, ze to nepada na vahu a nema to vlivu na zvysovani cen a konecne tem skutecne chudym zde zustava to dobrodini, ze dostanou to pravo chudych a jsou osvobozeni od kolku a poplatku. Neni zde tedy duvodu, abychom se staveli proti tomuto zakonu, nybrz jest to uplne oduvodneno, na druhe strane zase prave tyto vykony soudcu se lepe ocenuji, ja nerikam honoruji, podle toho, ponevadz tim zpusobem lepe placeni nebudou, ale kdyz se stava, ze se jedna o velke veci, kde se cely den uraduje a potom se za to zaplati pausalne poplatek 15 az 20 korun, to neni nic, co by bylo primerenym, a ta socialni spravedlnost kaze, aby tento zakon honoroval rovne, aby respektoval take prace statnich organu, jako prace soudcu a (Sen. dr Heller [nemecky]: Vzdyt z toho nedostanou ani halere!) soudni kancelare a tim jeste vice vyhovime socialni spravedlnosti, nez kdybychom zakon ten zamitli.

Ja navrhuji, aby podle usneseni poslanecke snemovny byl tento zakon prijat.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.)

Nejsou, budeme podle toho postupovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Tim jest odstavec tento vyrizen.

Pristupujeme k nasledujicimu odstavci, to jest:

7. Zprava vyboru imunitniho o zadostech krajskeho sondu v Liberci, zemskeho trestniho soudu v Brne, hlavnosluznovskeho uradu ve Zvoleni, sedrie v Presove, sedrie v Trencine a okresniho soudu ve Svitavach za souhlas k trestnimu stihani sen. Hanuse Hartla pro zlocin poburovani podle §u 65 lit. a), b) tr. z., Josefa Luksche pro zlocin poburovani podle §u 65 lit. a) tr. z., Josefa Jelinka a Josefa Luksche pro precin schvalovani nezakonnych skutku podle §u 305 tr. z., Frantiska Jessera pro zlocin poburovani podle §u 65 r. z. a precin podle §u 302 tr. z., Vaclava Chlumeckeho pro zlocin poburovani podle § 173 uh. zak. tr., Juraje Durcanskeho pro zlocin poburovani podle §u 172 uh. zak. tr. a Julia Klimko pro zlocin poburovani podle §u 172 uh. zak. tr. Tisk 1100.

Mistopredseda Kadlcak: Zpravodajem jest pan sen. dr Stransky, udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Stransky: Slavny senate! Imunitni vybor usnesl se, aby o vsech zadostech, kterez prave prednesl velevazeny pan predseda, byla podana kumulativni zprava, a sice proto, ponevadz trestni skutky, o nichz jest tu rec, byly zal stejnych okolnosti, za stejnych podminek a predpokladu u vsech vyzadanych senatoru spachany a nasledkem toho, ponevadz imunitni vybor pristoupil take na stanovisko stejne v pricine vyrizeni teto veci, tedy podavam tu spolecnou zpravu.

Slavny senate! Jsou tu tri druhy senatoru. Predne ctyri nemecti, dva slovensti a jeden slovensky, prinalezejici ke strane komunisticke. Co se tyce prvnich, tedy, velecteni panove, ja nebudu opakovat vsechno to, co ve zprave jest uvedeno. Zprava jest velmi dlouha a musila byti dlouha, ponevadz se musily vyliciti vsechny ty skutky, jak v zadostech jsou vyliceny a ponevadz mate zpravu tu v rukou, nebudu to opakovati. Ja jen se uskrovnim na nekolik malo vysvetlivek k teto zprave.

Co se tyce panu senatoru z nemecke strany, jest, slavny senate, znamo, ze politicka energie nasi nemecke oposice se vybiji venku ve stvavych recech, kterez nemaji svuj duvod snad v nespokojenosti se zarizenim statnim, nemaji duvodu snad v administrative republiky Ceskoslovenske a v jejich, snad tu a tam se vyskytujicich vadach, nemaji take svuj duvod v rezimu vladnim, nybrz nespokojenost nasi nemecke oposice dnes kotvi a tkvi jedine v existenci tohoto statu. (Tak jest! Vyborne!) V tom, ze ta republika povstala a ze oni v ni zustali, jak jinak ani nebylo mozno, v tom jest hledati duvod, proc reci nasich oposicnich nemeckych predaku jsou tak radikalni a jsou, abych tak rekl, revolucniho razu. Nemuzeme, velecteni panove, a zde nelze jinak, nez psychologicky jaksi uctovati s tim, ze to neni tak jednoducha vec, kdyz nejaka narodnost temer po 100 let ma nadvladu, a sice silnou nadvladu nad narodem jinym a ma pri tom dosti, abych tak rekl, spatne svedomi, ze tuto nadvladu velmi silne a velice stranicky vykoristuje. Tu nelze pak se diviti, ze ztratou teto nadvlady, ktera ovsem byla nasledkem te velke pohromy, jez stihla nemeckou narodnost ve svetove valce, ze ztratou teto nadvlady musi byti duse teto narodnosti silne dotcena. K tomu jeste take pristupuje okolnost ta, ze nejen tuto nadvladu ztratite, nybrz jest donucena svetovymi pomery a mirem versailleskym byti ve state, kde se musi o nynejsi vladu deliti s narodnosti druhou, totiz s narodem ceskym. To, velecteni panove. (Hlas [nemecky]: Vy mate vsechno, my nic!) Ja pochopuji velecteni panove, ze neco takoveho boli, ale to jest take pricinou, proc politika nemeckych predaku jevi se byti takrka chorobnou. Proti teto chorobe vsak po mem nazoru nebyla by veznice, nebylo by stihani trestni, dokud toho neni nutne potrebi, to nebylo by tim pravym lekem. My, velecteni pratele, musime miti trpelivost s nimi a ja jsem presvedcen, ze jen cas leci tyto pany a privede k onomu rozumu, ktery bude nejen prospesnym pro stat, nybrz i pro lid jimi vedeny. (Vyborne!) A tu, velecteni pratele, myslim, ze jakmile nabudeme vice casu, cim dele bude ziti republika, tim vice bude opadavat tato horecka, a pani Nemci stanou se sveho casu potom, az prijdou skutecne k tomu politickemu rozumu, loyalnimi obcany naseho statu. (Sen. dr Wiechowski [nemecky]: A co skolstvi? Budte zde spravedlivi! - Hlas: To sa slubuje!) Velecteni panove, jestlize se namita, pakli budeme spravedlivymi, tedy ja bych zajiste na to mohl rici - a mluvil bych ze srdce vsech - my jsme jiz spravedlivy (Odpor u Nemcu.), ale, prosim, v tom prave spociva ten dusledek horecky vasi, ze nevite, ze jsme spravedlivi nybrz v te mentalite... (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Zadnych uredniku nemame! Skoly nam berete! - Sen. dr Spiegel [nemecky]: Vy prekrucujete vsecko!)

Velecteni panove, nejlepsim dokladem pro to, ze se zadnemu Nemci u nas nezkrivi vlas, ze se nikomu, nedeje zadne prikori... (Sen. Meissner: A facky dostanou!) Pane koledo, facky dostali uz cesti lide take, uz v republice. Proti fackam neni radna imunita, (Veselost), ale, prosim, nejkrasnejsim dokladem toho je, ze lid nemecky, ktery stoji za temito poslanci a jejich predaky, ze lid ten je klidny, mirumilovny a nedava na jevo zadnych znamek, ze by tam praktikovalo se nejake jeho potlacovani. (Hlas na nemecke strane: Oho!) Ja jsem, velecteni panove, letos v lete byl v nekolika nemeckych mestech, v Trutnove dva dny ve Vrchlabi dva dny, v Liberci... (Sen. dr Spiegel [nemecky]: A s kym jste tam mluvil?), ale, prosim, jestli se nekde naleza narod v tak nestastnych pomerech, ze jest utlacovan, utiskovan, pronasledovan, jak vy tvrdite, ze nema svych uredniku atd. pak se nemusite nikoho tazati, nebor kdyz prijdete do hostince, restaurace, do kavarny nebo na ulici, kamkoliv prijdete, vidite nespokojenost na tom lidu. Nikde jsem tam vsak neslysel nic jineho mluviti, nezli ze je drahota. Ale, velecteni panove, ta drahota je u nas zrovna tak, jako je u vas. Pravite, ze nemate sve uredniky... (Sen dr Hilgenreiner [nemecky]: V ministerstvech nemame! Prvniho ministra jsme meli dostat, ale ani toho jsme nedostali!) Tak tedy uz restringujete sve pozadavky na ministerstva? To my Cesi jsme ve starem Rakousku nemeli sve uredniky ani v jedne instituci. (Sen. Fahrner [nemecky]: Od vratneho nahoru!) Ano, portyri byli nasi lide, ale prednostove byli vasi. (Hluk. - Nemecke vykriky. - Hlas: Kaizl! - Sen. dr Heller [nemecky]: Pan kolega predseda Prasek byl tam portyrem ci ministrem?)

Ve starem Rakousku, velecteni panove, bylo na sta ministru, z nichz byla skutecne 4 Cesi a tu se namitlo zde, ze jsme meli sve ministry, ze byl Prasek ministrem. Ovsem, ze jsme tu a tam jednoho, a sice v poslednich letech dostali, ale v cele zadneho uradu, ani v cele zadneho zemskeho uradu, nebyl zadny Cech. Ja jsem mel nekolikrate prilezitost - pan sen. Jelinek mne to musi potvrdit - jak jsem na sneme moravskem hrimal proti tomu, ze my, na Morave, kteri jsme tvorili ³/₄ vetsinu, ze jsme presidenta vrchniho soudu, mistodrzitele, presidenta postovniho reditelstvi, presidenta policejniho reditelstvi, presidenta zemskeho soudni, nikdy nemohli prosadit Cecha, (Slyste!) nikdy, ackoliv jsme tvorili ³/₄novou vetsinu. (Hlas: President Hanacik!) Kdyz prisel Hanacik, to byl jiz konec Rakouska. To jiz bylo Rakousko v poslednim tazeni, to tam dali Hanacika, a ja se vim pamatovat, ponevadz jsem to jednani vedl, za toho Hanacika jsme musili postoupit dva nebo tri presidenty jine Nemcum za to, ze jsme jednoho presidenta dostali, a my jsme vzdor tomu tak revolucne nemluvili. (Sen. Meissner [nemecky]: Kdo pak byl Bleyleben? Bleyleben byl take Cech! Veselost, Hlas: To se podarilo!)

Velecteni panove! My nemuzeme take jiz proto lecit tuto chorobu politickou na strane panu Nemcu vezenim a pronasledovanim trestnim, ponevadz isme sir toho vedomi, ze vsecko, co panove zadaji, v prvni rade neni jejich konecnym cilem, nybrz stale jen prostredkem k dosazeni jineho konecneho cile, totiz cile, ktery pozustava v tem: >Pryc od vas!< Vy chcete pryc, dnes jeste jste v te mentalite, ze vam vadi existence tohoto statu, ze ho chcete rozbit, a tu, velecteni panove, nesmite se divit, ze, kdyz stavite pozadavky, treba sebeurceni anebo autonomie nebo jiste jine veci, sve urednictvo atd., jak tu pravite, ze se vzdycky divame na to s hlediska, proc to chcete, za jakym ucelem to chcete. Kdyby ten ucel byl loyalni vuci statu, kdyby se srovnaval s budoucnosti a existenci nasi republiky, pak by se dalo o tom lehce mluvit. (Sen. Polach [nemecky]: S takovou logikou muzete vsechno odmitnouti!) Ne, pane kolego, az budeme videt, ze jste zmenili svoji mentalitu v tomto ohledu, ze jste nejen, jak se rika, loyalnimi obcany, nybrz, ze chcete tento stat, nejen byti v nem, nybrz, ze ho chcete, pak, velecteni panove, se da o vselicems mluvit. (Sen. Hartl [nemecky]: Mame chtiti stal, ktery nas vsude zatlacuje?) Odpustte, to je cirkulus, vy budete stale volati na stat: >Wir sollen, wir wollen<, ale my musime pocitat s danymi pomery a nemuzeme dat, nikoliv nasim odpurcum, oposicnikum, nybrz nepratelum statu, lidem, kteri usiluji o jeho bezzivoti, tem nemuzeme dat do rukou vladu a ty nemuzeme vziti do ministerstev.

My, velecteni panove, jsme dosti loyalni k vam, kdyz nemuzeme, my chceme se opasat trpelivosti a cekat, az skutecne nahlednete, ze v tomto state je vam daleko lepe, nez by vam bylo, kdybyste se do nej nebyli dostali. (Vyborne!) Neracte prehlednout, vy jste - pravim-li vy, myslim tim representanty nemeckeho nahoda - vy jste prohrali velikou valku, valku, kterou jste sami vinni, do ktere jste se nedostali nahodou, nybrz kterou, jste zavinili, ponevadz jste k ni davali podnet. Vy jste tedy tuto valku prohrali, a nepotrefila vas ta nejmensi skoda. Podivejte se na sve bratry v Rakousku, podivejte se na sve bratry na severu v Nemecku, jak oni hospodarsky, financne i politicky trpi tim, ze byla valka prohrana a tazte se sami sebe, oc se nalezate v lepsich pomerech,nezli oni tam v Rakousku a oni tam v Nemecku. (Tak jest!) A tu, velecteni panove, prave proto, a jen tim si vysvetluji vaseho radikalniho a oposicniho ducha, ze je ve vas ta zast oproti statu, ne proto, ze je to ceskoslovensky stat, nybrz ze povstal, ze existuje, a ze vy jste v nem. (Sen. Hartl [nemecky]: A ze nas utiskuje a chce z nas uciniti otroky!)

Pane kolego, dneska jsme obrneni proti vsem takovymto silnym slovum a frazim o nejakem, zotrocovani. Vzdyt jsem vam rekl, ze jsem procestoval letos... (Hluk. Sen. Ferd. Jirasek k sen. Bartlovi: Pamatujte si, jak jste vystupoval proti nam! Vy jste byl ten nejhorsi!) Ale nechci ani dnes vycitat vam to, ze jste zavinili tu valku, mozna, ze si o te veci pri jine prilezitosti jeste povime. My jsme svedky toho ohne, se kterym jste sli do teto valky a jak jste s nand jednali v risske rade a v nasich zemich, kdyz se jednalo o persekuci nas, jen proto, ze jsme byli proti teto valce. Myslim, ze nemuze s vami vetsina vladni lepe naloziti, nezli kdyz vy takovym kamenem hazite po republice, republika se zahali trpelivosti a podava vam misto toho kamene chleb. (Tak jest! Veselost na nemecke strane. Sen. Polach [nemecky]: Jsou penize, valuta, jedinym blahobytem?)

Prosim, pane kolego, z pouhe vasi sympatie k Nemcum v risi v posledni dobe jste jiz zase prodelali miliardy na markach, ktere jste si stradali, jen z te sympatie k Nemcum. Vy o tom nevite, ze v severnich Cechach je mnoho set milionu marek a ze majitele prisli nyni o penize, ponevadz marka klesla tolik v kursu?

Velecteni panove! Pan senator Hartl tvrdi, ze jsme vas zotrocili. To neni pravda a jak jsem jiz rekl, presvedcil jsem se o tom, jaky klid. jaky poradek, jaka spokojenost je v celych severnich Cechach. Lid, kdyz vy tam mluvite (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Politicky neni spokojen! Sen. dr Wiechowski [nemecky]: A skoly!)