Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 94. schuze |

Schuze zahajena ve 14 hodin 25 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Stojan, dr. Vlcek.

123 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Srba, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi panu sen. Barinkovi, pro tento tyden sen. Jesserovi.

Zastupce senatniho tajemnika dr. Bartousek (cte):

Tisk 1186. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3197), kterymz se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou o vedeni rakousko-ceskoslovenske hranice a nekterych souvislych otazkach, uzavrena v Praze dne 10. brezna 1921 (tisk 3293).

Tisk 1188, Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3007), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni navrh na pristup republiky Ceskoslovenske k mezinarodni uprave o zrizeni Mezinarodniho uradu pro verejne zdravotnictvi, podepsane dne 9. prosince 1907 v Rime (tisk 3281).

Tisk 1193. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 390), kterym se meni § 17 zakona ze dne 25. unora 1919, c. 84 Sb. z. a n. o financni kontrolni komisi Narodniho shromazdeni (tisk 1140).

Tisk 1194. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3108), jimz se povoluje uziti dilcich dluhopisu 5 ceske zemske investicni pujcky elektrisacni v uhrnne jmenovite hodnote 15,000,000 Kc k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu (tisk 1146).

Tisk 1195. Zprava vyboru rozpoctoveho o,vladnim navrhu zakona (tisk 2429 posl. snem.), schvaleneho usnesenim poslanecke snemovny (tisk 3268 posl. snem.), kterym se meni a doplnuji ustanoveni o soudnich poplatcich (tisk 1151).

Tesnopisecke zpravy o 89., 90., 91. a 92. schuzi senatu Narodniho shromazdeni R. Cs. ze dne 21. a 22. prosince 1921.

Zapisy o 82., 83., 84., 85., 86., 87., 88., 89., 90., 91. a 92. schuzi senatu Narodniho shromazdeni R. Cs. vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1173. Vladni navrh zakona, jimz se vlada zmocnuje, aby v uzemich pohranicnich provadela zmeny urednich obvodu.

Tisk 1185. Usneseni poslanecke snemovny k usneseni senatu Narodniho shromazdeni R. Cs. (tisk 3019) o navrhu sen. Kadlcaka, Kloface, Niessnera, dr. Soukupa a soudr. (tisk 896) a o navrhu posl. inz. Botto, Burivala, dr. Czecha, dr. Hrubana a soudr. (tisk 3136), na zmenu zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 328 Sb. z. a n. o organisaci kancelare snemovny poslanecke a senatu (tisk 3348).

vyboru ustavne-pravnimu a socialne-politickemu:

Tisk 1167. Usneseni poslanecke snemovny o.vladnim navrhu zakona (tisk. 2736), kterym se doplnuji a meni dosavadni predpisy o pojistovnach (tisk 3292).

Predseda: K zadosti vlady ma byti o navrhu tomto podana zprava ve lhute 4nedelni.

Jsou namitky? (Nebyly.) Namitky nejsou, lhuta jest prijata.

Zastupce senatniho tajemnika dr. Bartousek (cte):

vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 1190. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2319) o statni zaruce vyrobnim a pracovnim druzstvum delnickym (tisk 3314).

K zadosti vlady ma byti o navrhu tomto podana zprava ve lhute co nejkratsi.

vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 1191. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2320) o statni zaruce zemedelskym druzstvum, vyjma druzstva uverni a konsumni (tisk 3315).

vyboru rozpoctovemu a zivnostensko-obchodnimu:

Tisk 1192. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 2321) o statni zaruce svazum druzstev zivnostenskych (tisk 3317).

K zadosti vlady ma byti o shora uvedenych navrzich podana zprava ve lhute co nejkratsi.

Na zaklade usneseni iniciativniho vyboru prikazano:

vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 1111. Navrh sen. Hrejsy a druhu na zruseni § 10 zakona ze dne 22. prosince 1920, c. 683 Sb. z. a n., tykajici se opatreni strojenych hnojiv v roce 1921.

Tisk 1125. Navrh sen. Donata, Sablika a spol. ohledne provadeni verejneho zasobovanim obilim, a mlynskymi vyrobky.

vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1112. Navrh sen. dr. Prochazky a druhu na castecnou zmenu trestnich zakonu.

vyboru ustavne-pravnimu, rozpoctovemu a socialne-politickemu:

Tisk 1105. Navrh sen. Panka a spol. stran dosazeni komisi pro zjednoduseni statni spravy a zpusobu uradovani v uradech statnich, jakoz i v podnicich a fondech statem spravovanych.

vyboru narodohospodarskemu, ustavne-pravnimu a rozpoctovemu:

Tisk 1104. Navrh sen. Liseho a spol. na vydani zakona, kterym se premenuje statni pozemkovy urad v ministerstvo pro pozemkovou reformu.

vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 1133. Navrh sen. Hrejsy a druhu na poskytnuti pomoci pohorelym v obci Susicich, pol. okres Uh. Hradiste.

vyboru brannemu, narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 1137. Navrh sen. Lukese a druhu na reorganisaci statnich hrebcincu.

vyboru ustavne-pravnimu a rozpoctovemu:

Tisk 1167. Navrh sen. dr. Soukupa, Sveceneho, Donata, Rozkosneho, Zavorala, Kadlcaka, dr. Franty, dr. Brabce, Kloface, dr. Krouskeho a Trcky na zmenu jednaciho radu senatu.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu, a to k bodu prvemu, jimz jest

Zpravodajem jest pan sen. Jaros. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jaros: Vazeni panove! K zakonu sveho casu projednavanemu, kterym se upravuji zaopatrovaci pozitky byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem, podal pan senator Vetter-Lilie resolucni navrhy 18. brezna, o nichz jednal socialne-politicky vybor. V resolucnich navrzich podanych zada pan senator, aby vlada v provadecim narizeni k zakonu, kterym se upravuji zaopatrovaci pozitky byvalych zamestnancu na velkostatcich, naridila k §u 5 a pripadne 13 naturalni pozitky vcetne pribytku jakoz, i jinych vyhod, ktere se poskytuji pensistum nebo jejich pozustalym, zapocitaji se ve smyslu §u 5 zakona o urednicich velkostatku ze dne 13. ledna 1914, cis. 9 r. z. dle prumernych mistnich cen do penezitych pozitku, v tabulce uvedenych. Socialne-politicky vybor pozmenil toto v posledni vete tim zpusobem, ze rekl, >dle smernych cen uredne stanovenych provadecim narizenim pro jednotliva, obdobi<. Dale o zaradeni zamestnancu do jednotlivych sluzebnich kategorii rozhodne zamestnavatel po slyseni zamestnance. Je-li toto rozhodnuti brano v odpor, rozhodne s konecnou platnosti soud v §u 15 jmenovany. Socialne-politicky vybor to prijal, ale pozmenil to tim zpusobem, ze rekl >zamestnavatel ve srozumeni se zamestnancem a neni-li plne dohody, pak teprve rozhodne s konecnou platnosti soud v §u 15 jmenovany<.

Dale sluzebni mista vypoctena pod sluzebnimi kategoriemi jsou uvedena prikladmo, nikoliv taxativne. Zaradeni do jednotlivych sluzebnich kategorii a jejich dalsich skupin muze se stati jen na zaklade trvaleho vykonavani dotycne sluzby. Tedy toto jednohlasne socialne-politicky vybor zamitl. Dale drahotni pridavky, o kterych se v zakone jedna, plati tak dlouho, pokud jsou tu vseobecne predpoklady pro drahotni pridavky. Socialne-politicky vybor zmenil to v tom smyslu, ze pravi: >Pokud tyto drahotni pridavky se budou vyplaceti verejnym zamestnancum, ponevadz kdyby to tady nebylo vyslovne uvedeno, mohlo by se v kazdem okresu a nebo v kazdem kraji jinak posuzovati, zda drahotni pomery jsou jiz jine, kdezto kdyz se rekne, pokud jsou vyplaceny statnim a verejnym zamestnancum, nemuze byti zadny zamestnanec na velkostatcich nejakym zpusobem zkracen. Proto socialne-politicky vybor navrhuje, aby vlada v provadecim narizeni k zakonu, kterym se upravuji zaopatrovaci pozitky byvalych,zamestnancu na velkostatcich, naridila: >Naturalni pozitky vcetne pribytku jakoz i jinych vyhod, ktere se poskytuji pensistum nebo jejich pozustalym, zapocitaji se ve smyslu §u 5 zakona o urednicich velkostatku ze dne 13. ledna 1914, cis. 9 r. z. dle smernych cen uredne stanovenych provadecim narizenim pro jednotliva obdobi. O zaradeni zamestnancu do jednotlivych sluzebnich kategorii rozhodne zamestnavatel ve srozumeni se zamestnancem, Nedohodnou-li se, tedy s konecnou platnosti rozhodne soud v §u 15 jmenovany a konecne ohledne drahotnich pridavku, jak jsem jiz uvedl. Doporucuji, aby slavny senat navrhy takto pozmenene prijal.

Predseda: Zahajuji debatu. K slovu se prihlasil pan sen. dr. Ledebur. Udeluji mu slovo.

Sen. dr. Ledebur-Wicheln (nemecky): Slavny senate! Jmenem panu navrhovatelu vitam vyvody pane zpravodajovy a beru je s uspokojenim na vedomi potud, pokud jste nase navrhy I A, B, D v socialne-politickem vyboru prijali bud v plnem obsahu anebo se zcela nepatrnymi zmenami a pokud tyto navrhy vlade s doporucenim byly odevzdany. Lituji vsak velice, ze zamitnut byl bod C, jenz zni takto (cte): >Sluzebni mista vypoctena pod sluzebnimi kategoriemi, jsou uvedena prikladmo, nikoli taxativne. Zaradeni do jednotlivych sluzebnich kategorii a jejich dalsich skupin muze se stati jen na zaklade trvaleho vykonavani dotycne sluzby.< Mohu si to vysvetliti jen tim, ze duvody vyplyvajici ze zemedelske praxe, jez nas vedly k tomu, abychom tento bod navrhli, nenalezly v socialne-politickem vyboru uplneho porozumeni. Lituji take, ze zamitnuty byly navrhy podane pod cisly II. a III., ktere zni (cte): >Vlada se vyzyva, aby predlozila doplnovaci zakon, dle nehoz v pripade statniho vyvlastneni velkostatku take stat prevziti ma povinnosti pravniho nastupce v drzeni ve smyslu §u 12, odst. 1. zakona< a III. (cte): >Vlada se vyzyva, aby doplnovacim zakonem rozsirila vyhody v tomto zakone poskytnute take na zamestnance a jejich pozustale vsech ostatnich hospodarskych podniku, bez ohledu na to, jedna-li se o podniky statu, zeme, okresu, obce anebo jinakych soukromych anebo pravnickych osob<. Lituji toho, ze tyto navrhy byly zamitnuty, z toho duvodu, ponevadz timto zamitnutim zakon nabyl charakteru zakona tridniho, aniz by provedeny byly socialne-politicke vyhody, ktere jsme meli na mysli. Zakon se jevi byti opatrenim, jez jest namireno proti stavu stredniho a vetsiho majetku pozemkoveho, a to proto, ponevadz majetek pozemkovy jediny na rozdil ode vsech ostatnich podniku, tudiz take od statnich podniku, pod titulem >pensijniho zaopatreni svych zamestnancu< trojim zpusobem jest zatezovan. Mame vseobecny zakon o pensijnim pojisteni, jenz jak v roce 1920, tak take v roce 1921 - myslim ze v srpnu 1921 - byl novelisovan. V posledni novele bylo stanoveno, ze pensijni ustavy maji soukromym zamestnancum, u nich pojistenym, v jednotlivych pripadech poskytovati pridavky k dosavadnim pensim az do 300%, a ze tyto pridavky jest presunouti na pojistujiciho.podnikatele. Tento zakon plati pro vsechny podnikatele. Mimo to jest stredni a velky majetek pozemkovy dle nahradoveho zakona povinen, odvadeti tri, pripadne pet korun za hektar rocne do fondu, ktery, jest urcen pro zaopatreni uredniku na zabranem majetku pozemkovem, kteri budou dani do pense. O hospodareni tohoto fondu nedostalo se nam ovsem jako o vsech takovychto fondech zadneho vysvetleni i nemuzeme nahlednouti do vedeni tohoto fondu. Mimo tyto zavazky stalo se jeste usneseni o predlozenem zakone, ku kteremu jsme podali dodatecne navrhy, o onom zakone, jenz zcela presne stanovi vysi pensi, ktere vyplaceny byti musi staropensistum na pozemkovem majetku.

Myslim, ze jsem tim prokazal, ze zakon jest namiren jen proti urcite tride, a ze jeho nesocialni tendenci spatrovati jest v tom, ze vsichni ostatni podnikatele z tohoto zakona jsou vylouceni. Predevsim musime potirati zasadu, ze kazdy pravni nastupce, jedna-li se o zmenu majitele velkostatku, jest povinen prevziti na sebe bremena zakona, vyjimaje jedine stat, i lituji, ze tato resoluce byla zamitnuta; nebot spatruji v tom politovani hodnou skutecnost, ze se socialne-politicky vybor kryje s duchem, jenz vedl stat k tomu, aby v jednotlivych pripadech prevzal aktiva, nikoli vsak pasiva, jako na priklad pri zavazcich vyplyvajicich z valecnych pujcek.

Nechci se dale zabyvati zamitnutim navrhu. Chci poukazati jen na to, ze zakon v dosavadni praxi ukazal take mnohe nedostatky. Tyto nedostatky objevily se hlavne ve dvou bodech, predne ve pripadech, kdy pozemkovy majetek pred vydanim zakona, rekneme pred 10, 20 lety zmenil sveho drzitele a kde drivejsi drzitel zije dnes v cizine, na priklad v nemeckem Rakousku. Tento drivejsi, nyni v nemeckem Rakousku zijici drzitel, ktery ztrzeny peniz ulozil v rakouskych papirech, jest povinen doplniti pensi urednikum, kteri pred 10, 20 lety u neho slouzili a nyni byli dani do pense. Jest mne znam pripad, ze pense. ktere dluzno platiti v ceskych korunach, jsou vyssi nezli renta, kterou v nemeckem Rakousku zijici majitel bere v nemecko-rakouskych korunach. Druhy pripad tyce se uredniku, a ten zda se mne byti mnohem dulezitejsim. Jest cela rada uredniku, kteri byli zamestnam v podnicich, ktere se tykaji velkostatku dnes zabavenych, rada uredniku, kteri pracovali na zabranem velkostatku, ve sluzbach na priklad nejake akciove spolecnosti. Predevsim bylo tomu tak pri propachtovani cukrovaru. Tito urednici, u nichz nasledkem rozpusteni spolecnosti prestal existovati pravni subjekt, nevedi dnes, na koho se maji obratiti a propadaji se vsemi svymi naroky. Z techto duvodu jsem si dovolil podati dva dalsi doplnujici navrhy, ktere vam prectu. Prvni navrh zni (cte): >Vlada se vyzyva, aby zmocnila pana ministra socialni pece, aby ve vsech pripadech, kdy majetek byl jeste prodan pred zaborem a posavadni drzitel se dnes zdrzuje v cizine, jestlize by nasledkem valutarnich rozdilu drivejsimu drziteli ustanovenim zakona o uprave zaopatrovacich pozitku byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem vznikly zavazky mimoradne tisnive, v pripadech ohledu hodnych drivejsim majitelum poskytl ulevy a aby ve smyslu zakona o uprave zaopatrovacich pozitku byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem opravnenym pensistum poskytl prislusny doplnek k jejich starobnim pozitkum z pensijniho fondu, sebraneho ve smyslu zakona nahradoveho. >Druhy navrh zni (cte): >Vlada se vyzyva, aby tem urednikum, kteri nasledkem opetovne zmeny sluzby nebo nasledkem zaniku pravniho subjektu, proti nemuz by byli opravneni ciniti naroky ve smyslu zakona o zaopatrovacich pozitcich byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem, nemohou dosici zaopatrovacich pozitku ve smyslu tohoto zakona, jez by jejich sluzebni dobe odpovidaly, poskytovala doplnky z fondu, zalozeneho pro starobni zaopatreni velkostatkarskych uredniku.< Zadam pany kolegy, aby tyto navrhy co nejvreleji podporovali. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Prosim, aby byly precteny podane resoluce panem sen. dr. Ledeburem.

Zastupce senatniho tajemnika dr. Bartousek (cte):

>Vlada se vyzyva, aby tem urednikum, kteri nasledkem opetovne zmeny sluzby anebo nasledkem zaniku pravniho subjektu, proti nemuz by byli opravneni ciniti naroky ve smyslu zakona o zaopatrovacich pozitcich byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem a kteri nemohou dosici zaopatrovacich pozitku ve smyslu tohoto zakona, jez by jejich sluzebni dobe odpovidaly, poskytovala doplnky z fondu zalozeneho pro starobni zaopatreni velkostat-karskych uredniku.<

Navrh sen. dr. Ledebura a soudr. k zakonu o zaopatrovacich pozitcich byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem:

>Vlada se vyzyva, aby zmocnila pana ministra socialni pece, aby ve vsech pripadech, kdy majetek byl prodan jeste pred zaborem a posavadni drzitel se dnes zdrzuje v cizine, jestlize by nasledkem valutarnich rozdilu drivejsimu majiteli ustanovenim zakona o uprave zaopatrovacich pozitku byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem vznikly zavazky mimoradne tisnive, v pripadech ohledu hodnych drivejsim majitelum zabraneho velkostatku poskytl ulevy a aby pensistum, kteri maji narok ve smyslu zakona o upi ave zaopatrovacich pozitku byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem, opravnenym pensistum poskytl prislusny doplnek k jejich starobnim pozitkum z pensijniho fondu nashromazdeneho ve smyslu zakona nahradoveho.<

Predseda: K slovu se prihlasil pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Jaros: Vazeni panove! Mame prvni resoluci pana sen. Ledebura, v niz se zada, aby tem, kdo nasledkem opetovne zmeny sluzby nebo nasledkem zaniku pravniho subjektu, na nejz byli opravneni klasti pozadavky ve smyslu zakona o zaopatrovacich pozitcich zamestnancu na velkem majetku pozemkovem, a nemohou dosici zaopatrovacich pozitku ve smyslu tohoto zakona, jez by jejich sluzebni dobe odpovidaly, aby poskytla vlada doplneni z fondu pensijniho nashromazdeneho ve smyslu zakona nahradoveho. Chci rici toto:

Je mozna, ze po zaniknuti urcitych pravnich subjektu nezbude, pak-li byl subjekt ten zatizen, dostatecnych prostredku, aby z nich mohly byti vyplaceny penize zamestnancum drive tam zamestnanym v dostatecne mire. Ale ja myslim (Sen. Matuscak: Velkostatky maji byti socialisovany, to se vyplati! - Hluk.) Mam ja slovo, pane kolego, nebo vy? (Predseda: Prosim o klid!)

Myslim, ze podobnych pripadu bude velice malo a ze by bylo na druhe strane nebezpecne, aby urcite takove ustanoveni zde bylo, ponevadz by ho zase chteli vyuziti ti, kteri dostanou za svuj majetek dostatecne zaplaceno a mohli by se zbaviti svych pravnich povinnosti ke svym zamestnancum. Jest to resoluce dalekosahleho vyznamu, jakoz i ta druha, a myslim, ze bude spravnejsi, aby resoluce tyto byly odkazany socialne-politickemu vyboru, aby o nich mohl pojednati, aby k nim mohly zaujmouti strany stanovisko, ze ano, to neni mozne, okamzite, a aby teprve potom v plenu byla podana zprava. (Velmi dobre!)

Predseda: Prosim zaujmout mista. Prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru socialne-politickeho, jak byl prednesen panem zpravodajem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru socialne-politickeho jest prijat.

Nyni dam hlasovati o dvou resolucich pana sen. dr. Ledebura, a to o kazde zvlast.

Kdo souhlasi s navrhem pana zpravodaje, aby byly tyto resoluce prikazany socialne-politickemu vyboru?

Dam hlasovati o prvni resoluci.

Kdo souhlasi s navrhem pana zpravodaje, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh pana zpravodaje jest prijat.

Kdo souhlasi s druhou resoluci, s navrhem pana zpravodaje, aby byla prikazana socialne-politickemu vyboru, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh jest prijat.

Resoluce tyto jsou odkazany vyboru socialne-politickemu. (Zvoni.)

Navrhuji, aby 9. odstavec dnesniho denniho poradu projednan byl jako druhy.

Kdo s timto navrhem souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh jest prijat a budeme dle toho denni porad projednavati. Prikrocime ihned k tomu bodu,

2. Zprava vyboru zahranicniho a zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, kterym se predklada obchodni smlouva uzavrena dne 23. dubna 1921 mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym Narodnimu shromazdeni ke schvaleni. Tisk 1181.

Zpravodajem za vybor zahranicni je pan sen. dr. Krupka, za vybor zivnostensko-obchodni pan sen. dr. Stojan.

Udeluji slovo panu zpravodaji za vybor zahranicni panu sen. dr. Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavny senate! Podavam zpravu o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, kterym se predklada obchodni smlouva uzavrena dne 23. dubna 1921 mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym Narodnimu shromazdeni ku schvaleni.

Zahranicni vybor senatu se usnesl na tomto schvalovacim usneseni: 1. Obchodni umluva uzavrena dne 23. dubna 1921 v Bukuresti mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym se schvaluje. 2. Vlade se uklada, aby umluvu tuto ustavne schvalenou publikovala ve Sbirce zakonu a narizeni statu ceskoslovenskeho. 3. Ministru zahranicnich veci se uklada, aby v dohode se vsemi ucastnenymi ministry ucinil dalsi opatreni, jichz je treba k provedeni teto umluvy.

Jiz v cervnu 1921 predlozila vlada navrh obchodni smlouvy, jez uzavrena byla 23. dubna 1921 v Bukuresti mezi nasi republikou a kralovstvim Rumunskym v poslanecke snemovne ke schvaleni, jez take skutecne smlouvu tu dne 9. prosince 1921 schvalila. Nyni predklada nam vlada tuto smlouvu opetne ke schvaleni jako druhemu zakonodarnemu sboru a opatrila take tuto smlouvu duvody zajiste jen vecnymi. K temto duvodum dovoluji si jeste pripojiti tyto: Jiz ty okolnosti, ze Rumunsko na zaklade mirovych smluv obsahuje uzemi 300,000 km² se 17¹/₂ miliony obyvatel, ze jest statem prevazne zemedelskym s rozsahlymi naftovymi poli a hojnymi nerostnymi zdroji i vodnimi silami, ze za stareho Rakouska tvorilo odbytiste vsech nasich produktu, ze lezi na usti Dunaje a tvori nemalo dulezity most mezi vychodem a zapadem, zduraznuje potrebu upravy hospodarskeho styku s touto zemi, a to zvlastni smlouvou obchodni, tim vice, jezto jsme si doposud vypomahali pouze kompensacnimi smlouvami.

Zlepsena hospodarska situace Rumunska umoznuje nam cilejsi odbyt naseho zbozi do teto zeme, a naopak my zase z teto zeme sami odebirame dulezite prebytky, zejmena jak znamo petrolej, naftu a obili K tomu pristupuje, ze spolecna hranice na vychode pusobi, abychom meli prime spojeni jak drahou tak i po vode.

Pokud se tyce obsahu smlouvy, sklada se ze smlouvy vlastni a ctyr priloh. Priloha prvni obsahuje blizsi ustanoveni o doprave jak osob, ,tak zbozi. Priloha druha, vzorec legitimace pro cestujici, obchodniky a podnikatele, jak to zpravidla pri takovych smlouvach byva. Priloha treti tyka se predpisu o stycich v pasmu pohranicnim, jak rovnez na to se klade duraz v ruznych obchodnich smlouvach a to,, jak jeste vylozim, do hloubky patnacti kilometru, kterazto hloubka, jak z prilohy ctvrte vyplyva, muze byti v pripade nutne potreby jeste rozsirena.

Veskere tyto umluvy tvori integrujici cast vlastni obchodni smlouvy. Pusobnosti ma tato umluva nabyti sice 15. dne po vymene ratifikacnich listin, avsak vlada nase, na zaklade zakona z 15. listopadu 1919 a zakona z 12. srpna 1921 uvedla jiz zatimne v platnost tuto smlouvu, a to narizenim ze dne 10. listopadu 1921, a smlouva nabyla pusobnosti dnem vyhlasky tohoto narizeni, totiz 10. listopadu 1921.

Velecteni panove a damy! Litovati jest, ze tato dulezita smlouva, ktera mela upraviti nase obchodni styky prave s Rumunskem, byla v poslanecke snemovne vyrizena teprve az po pul roce, ackoliv smlouva tato trvati ma jeden rok a po jednom roce muze byti jednou nebo druhou stranou vypovedena ctvrtletne. Tim stava se, ze i senat prichazi pomerne pozde k tomu, aby smlouvu tuto schvalil, a to tim pozdeji, ponevadz rumunska vlada davno jiz tuto umluvu schvalila. Protoze parlament, zejmena poslanecka snemovna, velice pomalu pracuje; v teto pricine vlastne nemuze pracovati pro naval velke prace, zdrzuji se ratifikace takovych obchodnich smluv a vlada je nucena pomahati si prave tim zpusobem, ze uvadi na zaklade zmineneho zakona z roku 1919 tyto smlouvy prozatimne v platnost.

Co do obsahu spociva tato smlouva na zasade nejvyssich vyhod, ktere spocivaji v tom, ze vsechny vyhody, ktere budou poskytnuty nebo byly poskytnuty tretim statum, eo ipso propujceny jsou take statu nasemu. Zejmena poskytlo nam Rumunsko take pouziti minimalniho celniho tarifu, ktereho az doposud nas stat ucasten nebyl. Pak nam poskytuje take tarifni vyhody a to prave v ramci techto nejvyssich vyhod. Pri tom ovsem dluzno dbati vyslovne ustanoveni clanku II. zaverecneho protokolu, ve kterem se vyslovne di, ze ustanoveni clanku. 222 Saint-Germainske smlouvy a 205 mirove smlouvy Trianonske se tim nikterak nerusi. Tato ustanoveni jsou totiz toho razu, ze nemaji sdruzene staty a spojene staty z mirove smlouvy snad sobe nejakych zvlastnich vyhod v teto pricine vyhrazovati oproti tem vyhodam, ktere bychom snad s Rakouskem nebo Madarskem uzavreli, ponevadz mame jeste z drivejsiho spojeni s Rakousko-Uherskou risi jiste obchodni styky, kterez, najednou prervati nelze. To ma trvati pet let a po tuto dobu nemaji prave ostatni staty mirove smlouvy se zucastnivsi brati na tom nejakeho zvlastniho podilu nebo vyhod oproti nam, nybrz naopak tuto vyhodu, kterou bychom si mohli zajistiti, maji nam ponechati.

Dale zarucena je reciprocita v zrizovani filialek, zejmena nasich spolecnosti akciovych a jinych, pripousteni podnikatelu, obchodniku a obchodnich cestujicich ohledne uzavirani smluv a sbirani objednavek, bezcelni import vzorku a predmetu urcenych pro zuslechtovaci rizeni a pod.

Zvlastni pozornost pak venovana jest zalezitostem komunikacnim. Dale bylo ustanoveno, aby se obe vlady postaraly o prime vlakove spojeni, zejmena pokud se tyce nejen osobni dopravy, ale i pokud jde o dopravu zbozi. Dale bylo take vymineno, ze ma byti transit volny a zjednoduseny byti formality pri prekrocovani hranicni cary, ze ma byti spolecne vyclivani pokud mozno v jedne budove a ze ma byti vyclivano soucasne, zkratka, ze ma byti styk s Rumunskem pokud mozno nejvolnejsi.