Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 93. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 25 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

112 senatoru podle presencni listiny,

Zastupci vlady: ministri: dr Derer, Micura, Tucny.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi. Slavny senate! Damy a panove!

Dne 28. prosince m. r. odesel z naseho stredu, (Senatori povstavaji.) vyrvan smrti, v pozehnanem veku nas vazeny kolega senator Jan Ruziak, clen klubu republikanske strany ceskoslovenskeho venkova.

Idealismus starsich pracovniku slovenskych, v nemz zila uvedomela mladez slovenska let 60tych a 70tych, vznesl zesnuly sebou i do verejneho zivota. Zucastnil Se vsech oboru narodni prace jako jeden z prvnich na Slovensku. Svych bohatych vedomosti a poznatku zivotnich vyuzitkoval ve prospech sveho lidu, jemuz venoval vsecky sve sily. Jako zvoleny clen uherskeho snemu vzdy neochvejne a nezistne zastaval se politickych prav a hospodarskych zajmu slovenskych. Narod nezapomnel jeho zasluh, jichz si ziskal v dobe poroby a zvolil jej i v osvobozene vlasti svym zastupcem v senate, kde zejmena byl zastancem myslenky, ze Slovaci a Cesi jsou jedinym narodem.

Pro svuj ryzi charakter a narodni cinnost byl v celem kraji osobou neobycejne popularni a ctenou. V nasem sboru zucastnil se horlive praci ve vyboru iniciativnim, ustavne-pravnim a zahranicnim. Truchlime hluboce s bratry Slovaky, nad jeho rovem a zachovame mu vsichni cestnou vzpominku.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. dr Naeglemu a sen. inz. Klimkovi, pro tento tyden sen. dr Koperniczkemu.

Navrhuji, aby udelena byla dovolena sen. dr. Willovi dvoumesicni, sen. Hangos Istvanovi trimesicni a to na zaklade lekarskych vysvedceni, dale rovnez na zaklade lekarskeho vysvedceni sen. dr Mudronovi zdravotni dovolena dvoumesicni.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadana dovolena jest udelena.

Ministerstvo vnitra sdelilo predsednictvu senatu dopisem ze dne 30. prosince 1921, cis. 100.121, ze za zemreleho clena senatu Jana Ruziaka nastupuje ve smyslu, zakonnych ustanoveni na jeho misto jako zvoleny clen senatu dr Samo Daxner, pravotar v Tisovci.

Tyz dostavil se do dnesni schuze a vykona prislusny slib.

Zadam pana senatniho tajemnika, aby precetl prislusnou formuli slibu a noveho pana senatora, aby do mych rukou slozil slib prohlasenim >slibuji<.

Zastupce senatniho tajemnika dr Bartousek (cte):

>Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske, ze budu zachovavati zakony a ze budu zastavati svuj mandat podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.<

Sen. dr Daxner: Slubujem.

Predseda: Dale sdelilo ministerstvo vnitra pripisem ze dne 10. ledna 1922, cis. 96.796, ze za vzdavsiho se clena senatu Stanislava Maraka nastupuje ve smyslu zakonnych ustanoveni na jeho misto jako zvoleny clen senatu Antonin Hnatek, spravce skoly v Olsi u Tisnova.

Tyz dostavil se tez do dnesni schuze a vykona prislusny slib.

Zadam pana senatniho tajemnika aby precetl prislusnou formuli -slibu a noveho pana senatora, aby do mych rukou slozil slib prohlasenim >slibuji<.

Zastupce senatniho tajemnika dr Bartousek (Cte):

>Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske, ze budu zachovavati zakony a ze budu zastavati svuj mandat podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.<

Sen. Hnatek: Slibuji.

Predseda: Pripisem ze dne 17. prosince 1921, cis. 184 sdelil volebni soud v Praze predsednictvu senatu, ze podrobil svemu zkoumani volitelnost senatora Aloise Horaka a ze bylo usneseno v plenarni schuzi volebniho soudu volbu tohoto senatora overiti, jezto nebylo shledano zakonnych prekazek volitelnosti.

Zadam, aby bylo sdeleno, co bylo tiskem rozdano.

Zastupce senatniho tajemnika dr Bartousek (cte):

Tisk 1168 (postou 9./1. 1922). Zprava I. ustavne-pravniho a II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 3255} o vladnim navrhu zakona (tisk 1780), jimz se povoluje uziti dilcich dluhopisu, jez budou vydany Moravou v uhrnne jmenovite hodnote 175,000.000Kc, k ukladani nadacnich, sirotcich a pod. kapitalu, a jimz se zrusuje zakon ze dne 20. ledna 1921, c, 27 Sb. z. a n. (tisk 1144).

Tisk 1167. Navrh sen. dr Soukupa, Sveceneho, Donata, Rozkosneho, Zavorala, Kadlcaka, dr Franty, dr Brabce, Kloface, dr Krouskeho, Trcky a soudr. na zmenu jednaciho radu senatu.

Tisk 1169-1169/4. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr Hellera, Niessnera a druhu ohledne cinnosti statniho pozemkoveho uradu (tisk 1038).

Tisk 1169/1. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr Spiegela, dr Ledebura-Wichelna a soudr. ve veci uvedeni ceskoslovensko-francouzske obchodni umluvy v platnost (tisk. 747).

Tisk 1169/2. Odpoved ministra skolstva a narodnej osvety na interpellaciu sen. Wallo a spolocnikov o nepochopitelnom, jednostrannom zamietnuti toho, ze aby bol nezodpovedajuce vysetrovanie s vyslechom svedkov, navrhovanych otcom o vyluceni jeho syna, ziaka Jana Taubingera, zo vsetkych strednych skol v B. Bystrici obnovene a podla spravnych dovodov objektivne prevedene (tisk. 924).

Tisk 1169/3. Odpoved ministra skolstvi a, narodni osvety a ministra verejnych praci na interpelaci sen. dr Kloudy, Donata a druhu ve pricine umisteni Verejne obcanske Skoly v arcibiskupskem zamku v Cervene Recici (tisk 1033).

Tisk 1169/4, Odpoved ministra financi na interpelaci sen. Hrejsy a spol. v zalezitosti nespravne praxe berni spravy v Holesove pri predpisovani vseobecne dane z prevodu statku (tisk 989).

Tisk 1170-1170/7. Interpelace sen. Hartla, dr. Naegle a soudr. na pana ministra post a telegrafu stran jazykovych prehmatu postovniho sekoveho uradu.

Tisk 1170/1. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra financi stran rozesilani vyzvy k upisovani 6%ni investicni pujcky.

Tisk 1170/2. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra financi ve pricine pensistu rakousko-uherske banky.

Tisk 1170/3. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra zeleznic stran jednostranneho nadrzovani ceskym prumyslovym zavodum, pokud jde o sazby.

Tisk 1170/4. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra narodni obrany stran prelozeni vojenske strelnice z Mostu.

Tisk 1170/5. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr, na pana ministerskeho predsedu stran novelisace zakona o staropensistech ze dne 18. brezna 1921, cis. 130 Sb. z. a n.

Tisk 1170/6. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra narodni obrany stran pozadovani bytu >YMCA< v Moste.

Tisk 1170/7. Interpelace sen. dr Naegle a soudr. na pana ministerskeho predsedu ve pricine zakazu studentskych odznaku.

Tisk 1171. Navrh sen. dr Naegle, dr Mayr-Hartinga, dr Spiegela, dr Hilgenreinera, Hartla, Fahrnera a druhu na zrizeni nemecke vysoke skoly vytvarneho a uziteho umeni v Liberci.

Tisk 1172. Navrh sen, dr Naegleho, dr Spiegela, dr Mayra-Hartinga, Zulegera, Hartla, Fahrnera a soudr. na vydani zakona o zrizeni nemecke vysokoskolske fakulty lesnicke v Ceskoslovenske republice.

Tisk 1173. Vladni navrh zakona, jimz se vlada zmocnuje, aby v uzemich pohranicnich provadela zmeny urednich obvodu.

Tisk 1174. Navrh sen. dr Naegleho, dr Mayra-Hariinga, dr Spiegela, dr Hilgenreinera, Hartla a soudr. na prelozeni sidla nemecke university v Praze.

Tisk 1175. Navrh sen. dr Naegleho, dr Spiegela, dr Mayra-Hartinga, dr Hilgenreinera, Hartla a soudr. na prelozeni nemecke vysoke skoly technicke do nemeckeho uzemi.

Tisk 1176. Zprava kulturniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu (tisk 782), ktere se tyka navrhu sen. dr Marese a spol. o zrizovani a zarizovani vysokych skol (tisk 1116).

Tisk 1177. Zprava zivnostensko-obchodniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, tykajicim se vnuceneho likvidatora pro rozvrh bavlny a bavlnene prize, zakoupene na statem zaruceny uver (tisk 1117).

Tisk 1178. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji zakonna ustanoveni o smenecnych poplatcich (tisk 1150).

Tisk 1179. Zprava I. zivnostensko-obchodniho vyboru a II. vyboru zahranicniho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se zrusuje urad pro zahranicni obchod (tisk 1135).

Tisk 1180. Zprava I. vyboru zivnostensko-obchodniho a II. vyboru zahranicniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, kterym se predklada ke schvaleni mezinarodni umluva o dozoru na obchod zbranemi a strelivem, uzavrena dne 10. zari 1919 v Saint Germain en Laye.

Tisk 1181. Zprava I. vyboru zahranicniho a II. zivnostensko-obchodniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 2367), kterym se predklada obchodni smlouva, uzavrena dne 23. dubna 1921 mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym Narodnimu shromazdeni ke schvaleni (tisk 1121).

Tisk 1183. Zprava rozpoctoveho vyboru o pripominkach pana presidenta republiky k vracenemu zakonu ze dne 12. srpna 1921, jimz se castecne meni zakon o osobnich danich primych (tisk 1082).

Tisk 1184. Zprava rozpoctoveho vyboru o ucetni uzaverce nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu za 1920 (cis. 2700 preds.).

Tisk 1185. Usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu N. S. R. C, (tisk 3019) o navrhu sen. Kadlcaka, Kloface, Niessnera, dr Soukupa a soudr. (tisk sen. 896) a o navrhu posl. inz. Botto, Burivala, dr Czecha, dr Hrubana a soudr. (tisk 3136), na zmenu zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 328 Sb. z. a n. o organisaci kancelare snemovny poslanecke a senatu (tisk 3348).

Zapisy o 76., 77., 78., 79., 80. a 81. schuzi senatu Narodniho shromazdeni R C. ze dne 24., 29. a 30. listopadu, 13., 14. a 15, prosince 1921.

Tesnopisecke zpravy o 80,, 81., 82., 83., 84., 85., 86, 87. a 88, schuzi senatu Narodniho shromazdeni R. C. ze dne 14., 15., 16., 17., 19,, 20. a 21. prosince 1921.

Tisk 1187. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2736), kterym se doplnuji a meni dosavadni predpisy o pojistovnach (tisk 3292).

Tisk 1189. Zprava socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. inz. Becky, Binovce, Dubickeho, Langra, Bezdeka a soudr. (tisk 3214) na prodlouzeni omezeni priva stehovaciho (tisk 1155).

Tisk 1190. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2319) o statni zaruce vyrobnim a pracovnim druzstvum delnickym (tisk 3314).

Tisk 1191. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2320) o statni zaruce zemedelskym druzstvum vyjma druzstva uverni a konsumni (tisk 3315).

Tisk 1192. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, (tisk 2321) o statni zaruce svazum druzstev zivnostenskych (tisk 3317).

vyboru ustavne-pravnimu a technicko-dopravnimu:

Tisk 1164. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrtu zakona (tisk 219), kterym se doplnuji ustanoveni zakona ze dne 27. kvetna 1919, 5. 305 Sb. z. a n., jenz se tyka prozatimnich opatreni na ochranu vynalezu a meni nektera ustanoveni zakona ze dne 11. ledna 1897, cis. 30 r. z., jenz se tyka ochrany vynalezu (zakon o patentech) - (tisk 3296).

vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1165. Usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu k vladnimu navrhu zakona (tisk 2547), kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatnich radu a o navrhu posl. dr Cerneho, dr Bartouska, dr Dolanskeho, dr Wintera a soudr. (tisk 1964) na vydani zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatnich radu (tisk 3278).

vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 1166. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3203), jimz se prozatimne upravuje pece o invalidni vojiny ze stavu muzstva po valce svetove a o pozustale po vojinech ze stavu muzstva (tisk 3297).

K zadosti vlady ma byti o navrhu tomto podana sprava ve lhute co mozna nejkratsi.

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1167. Navrh sen. dr Soukupa, Sveceneho, Donata, Rozkosneho, Zavorala, Kadlcaka, dr Franty, dr Brabce, Kloface, dr Krouskeho, Trcky a soudr. na zmenu jednaciho radu senatu.

Tisk 1171. Navrh sen. dr Naegleho, dr Mayra-Hartinga, dr Spiegela, dr Hilgenreinera, Hartla, Fahrnera a druhu na zrizeni nemecke vysoke skoly vytvarneho a uziteho umeni v Liberci.

Tisk 1172. Navrh sen. dr Naegleho, dr Spiegela, dr Mayra-Hartinga, Zulegera, Hartla, Fahrnera a soudr. na vydani zakona o zrizeni nemecke vysokoskolske fakulty lesnicke v Ceskoslovenske republice.

Tisk 1174. Navrh sen. dr Naegleho, dr Mayra-Hartinga, dr Spiegela, dr Hilgenreinera, Hartla a soudr. na prelozeni sidla nemecke university v Praze.

Tisk 1175. Navrh sen. dr Naegleho, dr Spiegela, dr Mayra-Hartinga, dr Hilgenreinera, Hartla a soudr. na prelozeni nemecke vysoke skoly technicke do nemeckeho uzemi.

Podle §u 3 zakona ze dne 15. brezna 1920, cis. 337 Sb. z. a n.,

vyboru socialne-politickemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 19. prosince 1921, jimz se zrusuje narizeni vlady ze dne 26. rijna 1921, cis. 383 Sb. z. a n., o zachovani sluzebnich a pracovnich pomeru po dobu mobilisace,

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 29. prosince 1921, kterym se prodluzuje pusobnost narizeni o zachovani sluzebnich pomeru zamestnancu, podlehajicich zakonu o obchodnich pomocnicich ze dne 16. ledna 1910, cis. 20 r. z. a zakonniho cl. XXXVII. z roku 1875.

vyboru ustavne-pravnimu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 19. prosince 1921, jimz se prodluzuje a doplnuje narizeni ze dne 19. prosince 1919, cis. 660 Sb. z. a n., o mimoradnych opatrenich k ochrane peneznich ustavu,

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 19. prosince 1921, cis, 472 Sb. z. a n" kterym se doplnuje a prodluzuje platnost narizeni ze dne 21. dubna 1921, cis. 173 Sb. z. a n., o preruseni sporu o splneni penezitych zavazku ve starych korunach v pomeru k republice Rakouske.

Mistopredseda dr Soukup: Prikrocime k projednavani denniho poradu.

l. Zprava vyboru ustavne-pravniho a vyboru technicko-dopravniho o vladnim navrhu zakona c. t. 706 o zapisu elektrickeho vedeni vseuzitecnych podniku do pozemkovych knih. Tisk 1148.

Zpravodajem je za vybor ustavne-pravni pan sen. dr Vesely, prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Vesely: Vazeny senate! Osnova, ktera je predlozena senatu dnes, snazi se vyhoveti pozadavkum moderniho zivota. Elektricke vedeni zejmena za ucelem osvetleni a hnaci sily pro ruzne podniky technicke a hospodarske byva provadeno s velikym nakladem. Site elektricke jsou velmi rozsahle a vyzaduji obycejne milionovych investic, zejmena pri nynejsi drahote materialu. Proto neni mozno, aby zarizovatele techto elektrickych vedeni se obesli bez kapitalove vypomoci, bez vypujcek. Tyto vypujcky je nutno nejakym zpusobem umoznit, tak, aby mely bezpecnost, aby banky se mohly horlive ucastniti poskytovani pujcek na elektricke vedeni. Nejvyhodnejsim by snad bylo kdyby bylo mozno zalozili pozemkove knihy pro elektricke vedeni jaksi obdobne, jako zeleznicni pozemkove knihy, a aby tam byly zapujcky na vedeni poskytnute vkladany, avsak nakladani nove pozemkove knihy u soudu za nynejsich pomeru jest velmi obtizno a trvalo by take dlouho, kdyby cele rizeni melo byti provadeno tak dukladne, jak pozemkova kniha vyzaduje. Proto nezbyva jineho, nez uchopiti se jednodussi a kratsi cesty, prostredku, ktery by sblizil tento novy podnik s posavadni pozemkovou knihou. Stava-li se ovsem elektricke vedeni predmetem zapisu do pozemkove knihy, pak se to uplne nesrovnava, se vsemi zasadami, na kterych pozemkove knihy dosud byly zalozeny, i s theoriemi pravnickymi o nemovitostech. Proto bylo nutno prizpusobiti tyto pravni theorie a zasady potrebam skutecneho zivota a tu jest nejlepe videti, jak prave skutecna hospodarska potreba, skutecny hospodarsky zivot si vynucuje, aby stare instituce pravni byly prizpusobeny ke skutecnemu zivotu. Pozemek byl v pozemkovych knihach zapsan v urcitych hranicich, v tech ve kterych byl take vykreslen v pozemkove mape a ovsem podle theorie pravnicke, pravo tohoto majitele sahalo neomezene az do oblak a zase do spodu a do stredu zeme. Mimo tyto hranice nemel vlastnik jeho zadnych opravneni a nemohl zejmena jeho pozemek sahati dal, nez jak byl v pozemkove knize vykreslen.

Nynejsi osnova, ktera je vam predlozena rozsiruje pusobnost tohoto zapisu knihovniho, k nemu se vztahujici, take jinam mimo hranice pozemku sameho, a tu nova osnova tvori 2 fikce pravni: Jedna je, ze veci v podstate movite, jako draty, transformatory, pak ruzna pomucky pro elektricke vedeni, tedy ved movite se povazuji za soucast nemovitosti, a druha fikce, ze soucasti nemovitosti jsou predmety, ktere lezi daleko mimo hranice teto nemovitosti, mimo obec, ve ktere nemovitost ona lezi, ano i mimo okres, ve kterem je nemovitost zapsana.

Tyto upravy pravnich zasad bylo nutno pripustiti, aby vubec bylo mozno mysliti na zapsani tohoto elektrickeho vedeni.

Zatim vyhoda o zapisovani jejich do pozemkove knihy jest priznana pouze podnikum vseuzitecnym, tedy takovym, ktere jsou pod verejnou kontrolou a na kterych jsou zucastneny verejne organy, zejmena obce.

Ale jiste, az nabudeme novych zkusenosti, az nove instituce se osvedci, nebude mozno zabraniti tomu, aby takove soukrome podniky byly zapisovany do knihy pozemkove, a aby bylo jim, ktere uveru tolik potrebuji, opatreni uveru umozneno. O zapsani elektrickeho vedeni do knihy pozemkove muze zadati jenom majitel tohoto elektrickeho vedeni, ktery ovsem zaroven take je vlastnikem nejake nemovitosti. Neni potrebi, aby byl vlastnikem prave nemovitosti, ve ktere se vyrabi elektrina. Neni potrebi, aby byl vlastnikem mlyna, nebo tovarny, elektrarny, nybrz vubec nektere nemovitosti, ktera ma vztah k elektrickemu podniku. Doufam, ze tohoto ustanoveni nebude zneuzivano, zejmena take proto, ze banky a ustavy penezni, ktere takovyto uver na elektricke vedeni budou povolovat, budou mit zajem na tom, dohlednouti, aby elektricke vedeni bylo zapsano na takove nemovitosti, ktere jsou v urcitem vztahu k tomuto elektrickemu podniku a ktere maji nejaky vaznejsi vyznam pro nej, aby to nebyl jenom nejaky nepatrny pozemek. Tedy i tu hospodarsky zivot bude musit sam regulovati a zajiste. ze nepripusti zadne vystrednosti. Tento zakon jest upraven jiz podle zkusenosti, ktere byly drivejsimi podobnymi zakony nabyty a proto ustavne-pravni vybor doporucuje, aby slavny senat zakon schvalil v tom zneni, ve kterem je osnova zakona predlozena.

Mistopredseda dr Soukup: Zpravodajem za vybor technicko-dopravni je pan. sen. Kadlcak, prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Kadlcak: Slavny senate! Technicko-dopravni vybor projednal predlohu po strance technicke a usnesl se, aby tato zprava prednesena zpravodajem vyboru ustavne-pravniho byla schvalena. Doporucuji, aby slavny senat vykonal to, na cem se usnesl vybor a aby totiz schvalil podanou predlohu.

Mistopredseda dr Soukup: Prosim, aby pani zaujali sva mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. Jsou nejake namitky proti tomu? (Nebyly.) Neni jich.

Kdo s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli souhlasi ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli jest prijata ve cteni prvem.

Prikrocime k bodu druhemu, jimz je 2. Zprava vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje uziti dilcich dluhopisu, jez budou vydany Moravou v uhrnne jmenovite hodnote 175,000.090 Ks k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu a jimz se zrusuje zakon ze dne 20. ledna 1921, cis. 27 Sb. z. a n. Tisk 1168.

Zpravodajem je za vybor ustavne-pravni sen. dr Prochazka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Slavny senate! Zeme Morava vyda za souhlasu vlady dilci dluhopisy v uhrnne hodnote 175 milionu korun. Pro tyto dluhopisy poskytuji prijmy jmeni zeme Moravy uplne jistoty. Neni tudiz zadne zavady, aby techto dilcich dluhopisu bylo pouzivano k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu, jakoz i za kauce. Proto predlozenym zakonem se stanovi pripustnost tohoto ukladani. V uhrnne jmenovite hodnote 175 milionu Kc dilcich dluhopisu jsou zahrnuty tez dilci dluhopisy v uhrnne jmenovite hodnote 116 milionu Kc, o nichz zakonem ze dne 20, ledna 1921, cis. 27 Sb. z. a n. udeleno bylo zemi Morave totez pravo ukladacich cennych papiru pozivajicich sirotci jistoty, protoze nyni se jedna o jednotnou zapujcku, stal se uvedeny zakon bezpredmetnym a ma se proto §em 2 zrusiti. Vybor ustavne-pravni navrhuje prijeti osnovy zakona, schvalene jiz poslaneckou snemovnou, ve zneni teto.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu zpravodaji vyboru rozpoctoveho sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Vybor rozpoctovy, uznavaje duvody vyboru ustavne-pravniho a vladni osnovy, pripojuje se plne k navrhu a usneseni poslanecke snemovny a navrhuje, aby slavny senat dotycnou osnovu zakona schvalil.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Prosim, racte zaujmouti sva mista. (Deje se.)

O navrzene osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni, formuli dam hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli souhlasi ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina, osnova zakona s feno nadpisem a uvodni formuli jsou prijaty ve cteni prvem.

Prerusuji jednani denniho poradu.

Sdeluji, ze do vyboru zahranicniho nastupuje na misto sen. Kloface sen. Konecny, za sen. Kroihera sen. Krizko a za sen. Maraka sen. Jaros. Do ustavne-pravniho vyboru za sen. dr Brabce sen. dr Franta. Do vyboru socialne-politickeho za sen. Sehnala sen. Hruby. Do vyboru kulturniho za sen. Maraka sen. Hnatek. Do vyboru iniciativniho za sen. Havlenu sen. Svec. Do vyboru imunitniho za sen. Havlenu sen. Mudroch. Do vyboru socialne-politickeho za sen. dr Brabce sen. dr Facek. Do vyboru narodohospodarskeho za sen. dr Facka sen. Zdarsky. Do vyboru technicko-dopravniho za sen. dr Brabce sen. dr Stransky.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala ve ctvrtek dne 19. ledna 1922 o 14. hodine s timto

1. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho o resolucich podanych sen. dr Vetterem-Lilie a soudr. v rozprave o sprave vyboru stran usneseni poslanecke snemovny o vladni osnove zakona, kterym se upravuji zaopatrovaci pozitky byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem.

2. Druhe cteni zpravy vyboru ustavne-pravniho a technicko-dopravniho o vlad. nim navrhu zakona o zapisu elektrickych vedeni vseuzitecnych podniku do pozemkovych knih. Tisk 1148.

3. Druhe cteni zpravy vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje uziti dilcich dluhopisu, jez budou vydany Moravou, v uhrnne jmenovite hodnote 175,000.000 Kc k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu a jimz se zrusuje zakon ze dne 20. ledna 1921, cis. 27 Sb. z. a n. Tisk 1168.

4. Navrh, aby byla projednana rizenim zkracenym podle §u 55 jedn. radu zprava vyboru kulturniho o usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu, ktere se tyka navrhu sen. dr Marese a spol. o zrizovani a zarizovani vysokych skol.

5. Zprava vyboru kulturniho o usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu N. S., ktere se tyka navrhu sen. dr. Marese a spol. o zrizovani a zarizovani vysokych skol. Tisk 1176.

6. Navrh, aby rizenim zkracenym podle §u 55 jedn. radu projednana byla zprava vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, tykajicim se zrizeni vnuceneho likvidatora pro rozvrh bavlny a bavlnene prize, zakoupene na statem zaruceny uver.

7. Zprava vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, tykajicim se zrizeni vnuceneho likvidatora pro rozvrh bavlny a bavlnene prize, zakoupene na statem zaruceny uver. Tisk 1177.

8. Zprava vyboru zivnostensko-obchodniho a zahranicniho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se zrusuje urad pro zahranicni obchod. Tisk 1179.

9. Zprava vyboru zahranicniho a zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, kterym se predklada obchodni smlouva uzavrena dne 23. dubna 1921 mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym Narodnimu shromazdeni, ke schvaleni. Tisk 1181.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou, navrh muj se schvaluje.

Koncim schuzi.