Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 92. schuze |

Schuze zahajena v 12 hodin 25 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Stojan.

84 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda dr Benes; ministri: Cerny, dr Dolansky, Habrman, Lad. Novak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Bod prvy jest:

Zpravodajem je za vybor rozpoctovy sen. Zimak a za vybor ustavne-pravni sen. Lukes.

Tazi se panu zpravodaju, zda preji sobe slovo.

Zpravodaj sen. Zimak: V § 2 v odst. 2, pod lit. B je tiskova chyba, ma tam stati § 22 misto § 2.

Predseda: Prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, jak byly prijaty ve cteni prvem i s opravou pana zpravodaje, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule jsou prijaty ve cteni druhem.

Dam hlasovati nyni o tistene revoluci ve zprave vyborove. Kdo s tistenou resoluci ve zprava vyborove souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Resoluce se prijima.

Prikrocime k odstavci druhemu, jimz je:

Ustni zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny ohledne vladniho navrhu zakona o prodlouzeni pusobnosti zakona ze dne 22. prosince 1920, cis. 689 Sb. z. a n., kterym se meni nektera ustanoveni zakona o pojisteni delniku pro pripad nemoci a to do konce roku 1922.

Zpravodajem je pan sen. Jakubka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubka: Slavny senate! Zmena nemocenskeho zakona ze dne 22. prosince 1920, cis. 689 Sb. z. a n. konci koncem roku 1921. Tato zmena tyka se hlavne prispevku a nemocenskych podpor. Nebyl-li by zakon obnoven, nemohly by pokladny vybirati prispevku a vyplaceti nemocenske podpory.

Proto je nutno, aby zakon byl do konce roku obnoven. Poslanecka snemovna ucinila usneseni, aby zakon prodlouzen byl na cely rok 1922. Pri tom provedla nektere zmeny, a to: ve starem zakone nebylo jasne urceno, kdy vznikaji naroky prislusniku rodin. Zmena zakona urcuje presne, ze narok na davky nemocenske ma pro prislusniky rodin vzniknouti 4 tydny po nastoupeni zivitele do zamestnani. Dalsi zmena jest take vyjasneni zakona a to, ze nemocenska pokladna neplati osetrovne poplatky za prislusniky rodin.

Dalsi zmena, ktera je velmi nepatrna, ale dala v poslanecke snemovne velmi mnoho prace, je ustanoveni tykajici se nemocenskych pokladen, tedy zde je zmeneno sluvko, a to drive bylo, kde jest 2.000 prislusniku zemedelskeho stavu, ze se musi zriditi pokladna pro zemedelske delnictvo. Nyni se jen rika, ze se zridi takova nemocenska pokladna, tedy nepatrna zmena, ktera ale dala v poslanecke snemovne velmi mnoho prace.

Dalsi zmena je, ze u spolecenstevni nemocenske pokladny jsou povinne pojisteni vsichni, kdoz jsou zamestnani u clenu spolecenstva, mimo osoby v domacnosti zamestnane. I zde byla nejasnost. Nektery zamestnavatel mel trebas 5 delniku a mel je treba u 3 nemocenskych pokladen pojisteny, a okresni nemocenske pokladny, kdyz se jednalo o zrizence vyssi kategorie, kdyz se jednalo o osoby zivnostenske u spolecenstevni pokladny a sluzky treba v registrovane pokladne. Tim se stavalo, ze zamestnavatel mel nekolik nemocenskych pokladen. Nyni se zde jasne rika, ze pouze sluzebne osoby maji byti prihlaseny u jine pokladny nez spolecenstevni, ostatni pak jine osoby maji byti prihlaseny pri spolecenstevni nemocenske pokladne. Socialne-politicky vybor projednal toto usneseni, poslanecke snemovny a doporucuje jeho schvaleni.

Predseda: Zahajuji debatu. K slovu prihlasen jest pan sen. dr Hilgenreiner. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Hilgenreiner (nemecky): Senatori a senatorky! Nebojte se, ze vas budu prilis dlouho zdrzovati, ponevadz nalehate na odjezd. Nekolik slov k predloze a pak jeste jednu poznamku. Tato predloha znovu predstavuje provisorium, jak jsme to behem vcerejsiho dne opetne zazili. Pri zakone o ochrane najemniku, na ktery tolik stran naleha, provisorium, pri pojisteni nezamestnanych a pri delnickem nemocenskem pojisteni znovu provisorium. To neni zadna prace s temito provisorii a zadame rozhodne vetsinu, aby se ze svych ruznych hledisek prece na tolik sjednotila, abychom sli ku predu k definitivni uprave otazek, ktere nam vsem pali prsty. Je to velmi neprijemny pocit, kdyz si musime rici, ze tak dulezite veci jsou stale a stale odkladany, jak jsme to zazili zvlaste pri ochrane najemcu a pri jinych socialne-politickych vecech. Vyslovili jsme se o tom vcera vecer, abych dale nezdrzoval. Na kazdy zpusob chapete se vy vsichni z vetsiny teto snemovny myslenky, ze temto provisornim musi byti ucinen konec.

Nyni jeste jedna poznamka. Vcera doslo zde mezi nami k velmi bourlivym vystupum. Velevazeni kolegove a kolegyne! Mam dojem, ze z nemecke strany nebyl k tomu dan podnet. My Nemci projevili jsme zde v pomerne kratkych, ve veci rozhodnych, avsak jak minim, nikoliv nevecnych recech nase stanovisko v otazce urednicke predlohy a myslim, ze jsme pri tom nikoho osobne neurazili. Ale zpusob jakym nam jeden z recniku vetsiny odpovedel, to doufam nebylo ve smyslu vetsiny z vas. Nemohu prece miti za to, ze pri tak vaznych otazkach chcete vesti osobni boj. Snad to take dotycny pan tak zle nemyslil, jak to z ust vyslo, ale vyslovena myslenka byla pro nas velice urazlivou. Nesla se k tomu: Proc vy Nemci nehledite, abyste prisli ven z teto zeme? Tato myslenka jest nesmirne nepratelska. My Nemci nejsme zde v teto zemi z milosti ceskeho naroda a necinime nase setrvani odvislym od milosti ceskeho naroda. Praci nabyl nas narod pudy a vseho co ma, pili a praci jsou nasi zivnostnici a vsechny jine pracujici stavy zde domovem a nedaji se ze sveho domova vykazati. Jestlize nyni na kazdy krok slysime: "Hledte, abyste prisli dal, vy sem nepatrite!", jestlize kolega dr Klouda to jeste podskrtl slovy: "vy jste cizinci!", jestlize jiny pan na ceske strane zde mluvil o komediantech, pak pochopite... (Sen. dr Klouda: Co na te druhe strane rikali, to jste neslysel?) Osobnich urazek nikdy nebudu omlouvati. (Sen. dr Klouda: Proc to nepokarate!) Ale zde se zaclo. (Sen. dr Krousky: Sam jste se toho zucastnil! Sen. Kousa: Takova sprostota!) Nerekl jsem pri tom vcera ani slova.

Predseda: Ja bych prosil, aby se pan senator drzel veci denniho poradu.

Sen. dr Hilgenreiner (pokracuje): Chtel jsem jen jeste rici: Nedopustme, aby vcerejsi prechodne roztrpceni porusilo ducha miru a smirlivosti mezi nami. (Sen. dr Klouda: Zacnete u sebe, to je rozumne!) Ucinime tak, pane kolego, ale nestaneme se nikdy osobnimi jako vy. Nechme behem doby vanocni vzrustati ducha miru a smirlivosti mezi nami, abychom, az se navratime v tato mista, byli s to v senate pozdvihnouti dilo miru, jehoz nasi narodove tak potrebuji. V tomto smyslu preji panum kolegum pozehnane Vanoce! (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Debata jest skoncena. Prikrocime k hlasovani. Hodlam dati hlasovati o navrhu socialne-politickeho vyboru najednou. Jsou snad proti tomuto zpusobu hlasovani namitky? (Nebyly.) Namitek neni.

Kdo s navrhem vyboru socialne-politickeho ohledne uvedeneho usneseni poslanecke snemovny souhlasi ve cteni prvnim, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocim ihned k hlasovani ve cteni druhem. Pan zpravodaj si nepreje slova?

Zpravodaj sen. Jakubka: Nikoli.

Predseda: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru tak, jak byl prijat ve cteni prvem, take ve cteni druhem, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina, navrh vyboru je prijat i ve cteni druhem.

Slavny senate!

Spolecnou praci dokoncili jsme dnes ukol, veliky ukol, ktery nam byl ulozen. Nebyl to vzdycky ukol vdecny, ale pres to podjali jsme se kazde prace, treba i nepopularni, abychom vlasti a narodu zabezpecili zdarny vyvoj, ktereho si bez rozdilu narodnosti, bez rozdilu trid zajiste vsichni prejeme.

Stal sice casto nazor proti nazoru, mineni proti mineni, ale na konec jsme se vsichni loyalne podridili nazoru vetsiny tohoto sboru.

Po tezke praci jest milo odpocinouti, pravi stare prislovi. I vy po vykonane praci odchazite do svych domovu k odpocinku. Ac tento odpocinek snad nebude dlouhy, preji vam vsem ze srdce, abyste se o svatcich vanocnich hodne zotavili v kruhu svych milych a nacerpali osvezeni a novych sil k dalsi praci, ktera na vas ceka.

Ponevadz pak pravdepodobne tato schuze jest schuzi v tomto roce posledni, preji vam dale vsem stastny a vesely Novy rok. (Vyborne! Hlucny potlesk. Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: My take.)

Navrhuji, aby bylo ve smyslu §u 40 jedn. radu predsednictvo zmocneno, by stanovilo dobu nejblize pristi schuze s dennim poradem, jenz bude pisemne neb telegraficky sdelen.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Koncim schuzi.