Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 91. schuze |

Schuze zahajena v 11 hodin 45 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Stojan.

84 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda dr Benes; ministr Habrman; za ministerstvo spravedlnosti odborovy prednosta dr Polak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu a to k bodu

1. Navrh, aby byla zkracene projednana ustni sprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se prodluzuji platnost cl. 1. cis. 3., 4. a 11. zakona ze dne 18. prosince 1919, c. 1. Sb. z a n. z r. 1920 a opatreni Staleho vyboru Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske podle §11 54 ustavni listiny ze dne 4. srpna 1920, c. 480 Sb. z. a n. o zrnene nekterych ustanoveni trestniho prava a jimz se meni dalsi jeho ustanoveni.

Aby zachovano bylo ulehceni, jez uvedenymi ustanovenimi zakonnymi se stala soudum trestnim a statnim zastupitelstvim, jez by jinak koncila koncem tohoto roku, jest treba, aby tato zalezitost byla jeste v tomto zasedani legislativne vyrizena.

Kdo souhlasi, aby projednani teto veci priznana byla pilnost ve smyslu §u 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Navrhuji, aby tato vec projednana byla v jedine debate a to ve lhute ¹/₂ hodiny a aby lhuta recnicka stanovena byla na 10 minut.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Druhym bodem denniho poradu je

2. Ustni zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se prodluzuje platnost clanku I. cis. 8., 4. a 11. zakona se dne 18. prosince 1919, cis. 1. Sb. z. a n. a r. 1920 o opatreni Staleho vyboru Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske podle §u 54 ustavni listiny ze dne 4. srpna 1920, cis. 480 Sb. z. a n. o zmene nekterych ustanoveni trestniho prava a jimz se meni dalsi jeho ustanoveni.

Zpravodajem jest sen. dr Prochazka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Po prevratu nastala velka prace pro soudy a muzeme rici, ze nastalo jejich velke pretizeni jak v oboru prava civilniho, tak zejmena v oboru prava trestniho. To dokazuje skutecnost, ze na pr. v obvodu vrchniho zemskeho soudu v Praze bylo v roce 1919 a 1920 projednavano 104.000 zlocinu a precinu proti 1034 z r. 1910, tedy ohromny vzrust agendy. Tento vzrust nastal nejen tim, ze vubec pripady zlocinnosti vzrostly zejmena spustlou mladezi, nybrz take tim. ze kupni sila penez se snizila, a tudiz bylo vice pripadu nasledkem zmeny ceny predmetu. Uvadim na pr., ze byli odsouzeni pro zlocin 2 chasnici, kteri sebrali asi 1 kg uzeniny a kousek buchty, coz cinilo pres 50 K, nebo ze porotni soudy soudily vzhledem na castku resp. hodnotu veci 2.000 v kradez lepsiho obleku, nemluve o tom, ze skoro kazdy kus dobytka mel cenu vyssi a ze ciny trestni se stavaly zlociny pred porotnimi soudy. Ovsem pani porotcove byvali tak rozumni, ze pripady ty pak ve svem vyroku snizovali pod 2.000 K.

Aby jednak temto nesrovnalostem, co se tyka ceny predmetu, jakoz i pretizeni soudu bylo odpomozeno, bylo vydano opatreni Staleho vyboru ze dne 4. srpna 1920, v nemz se staly ruzne ulevy pro soudy, resp. ruzna ustanoveni, kterymi tem nepristojnostem, ktere jsem uvedl, melo se odpomoci. Toto opatreni Staleho vyboru ma trvati jen do konce letosniho roku. Nutnost kaze aby za nynejsich pomeru toto opatreni Staleho vyboru bylo prodlouzeno, resp. ve forme zakona usnesenim Narodniho shromazdeni bylo znovu obnoveno. A take predlozena osnova tomuto ucelu uplne vyhovuje. Osnova ovsem to ucinila uplne kratkym zpusobem a teprve usnesenim poslanecke snemovny se stalo, ze toto opatreni Staleho vyboru bylo opakovano a jeste k tomu dodatecne ruzne zmeny provedeny, jak jsem jiz pravil, tyka se to hlavne pripadu porotnich, kdez podle §u 1 na zlociny kradeze, zpronevery a podvodu, na nez je hledic k castce vyssi 2.000 K stanoven trest tezkeho, zalare od 5 do 10 let, lze uziti sazby tezkeho zalare od 1 do 5 let, jestlize soud, prihlizeje k povaze cinu a znehodnoceni penez, uzna tuto sazbu za dostatecnou a tedy, opakuji, vzhledem na znehodnoceni penez a trestni povahu cinu. Podle stejne sazby muze byti ulozen trest i na zlocin padelani penez, jestlize byl spachan padelanim kolku. Tedy pripad dnes skoro, rekl bych, neprakticky, ale take vzhledem k povaze cinu, ze kdyz soud uzije tohoto ustanoveni teto trestni sazby, muze sniziti trest i pod jeden rok za pouziti §u 54, 55 tr. zak., resp. §u 92 cl. V. z r. 1878 uher. zak. Kdyz se jedna o takovy pripad pred porotou, ma byti dana ohledne toho porotcum dodatecna otazka. Tento navrh se muze uciniti bud hned pri obzalobe nebo za hlavniho preliceni a pred sborovym soudcem. Pri spolecne obzalobe je tato zmena prislusnosti mozna jedine, je-li pripustna u vsech spoluobzalovanych. Kdyz soud ma za to, ze pres to neni ta navrhovana sazba dostatecnou pro cin, muze se prohlasiti za neprislusny a odstoupiti vec porotnimu soudu. Tak jest dana soudu moznost, kdyz ma za to, ze ten trestni cin zasluhuje, aby byl tize trestan, ze se prohlasi za neprislusny a ponecha k potrestani porotnimu soudu.

Take bylo v opatreni Staleho vyboru ustanoveni, ze trestny cin, ktery prislusi sborovemu soudu I. stolice, muze byti, ne jako drive bylo ustanoveno, souzen senatem, nybrz samosoudcem a to za predpokladu toho, ze statni zastupce nenavrhne vyssi trest nez 6 mesicu, po pripade vedle toho penezity trest anebo vubec penezity trest, a ze neni podan proti tornu odpor. Takovy navrh se take muze uciniti vzhledem k povaze cinu, po pripadl k znehodnoceni penez. Odkazani tomuto samosoudci jest jen pripustno k rizeni pred radnym sborovym soudem I. stolice a jest vylouceno u lidovych soudu k potrestani valecne lichvy. Samosoudce ten pripad projedna podle ustanoveni pred sborovym soudem platnych a smi uloziti jen trest nejvyse 6timesicni, resp. penezity trest, jinak by rozsudek byl zmatecni. Totez plati u vojenskych soudu.

V § 9 vsunuto bylo nove ustanoveni: kdyz jde o kradez, zproneveru, podvod, aneb ucastenstvi na kradezi nebo zpronevere (podle trestniho prava platneho na Slovensku a Podkarpatske Rusi prechovavani veci pochazejicich z kradeze neb zpronevery), ze muze verejny zalobce na miste navrhu podle §u 6 navrhnouti potrestani pro prestupek, na Slovensku a Podkarpatske Rusi pro precin, nebyl-li by cin zlocinem pri nizsi cene predmetu. To jest vyhoda, ale predpoklada takovy navrh, ze se tak muze stati jen hledic k povaze cinu, znehodnoceni penez a k male nebezpecnosti pachatele pro cizi majetek, kdyz se uzna, ze navrzene potrestani je dostatecne.

Tento navrh se muze uciniti jiz po dojiti trestniho oznameni, nebo i pozdeji pri hlavnim preliceni pred soudem sborovym anebo samosoudcem, jestlize teprve pri tomto preliceni objevily se okolnosti, oduvodnujici takovy navrh.

Je-li navrzeno podle §u 9 potrestani pro prestupek, nesmi soud jako hlavni trest uloziti trest vyssi ztraty na svobode, nez 6timesicni.

Pak prijde prechodne ustanoveni, ze trestni veci, v nichz do dne ucinnosti tohoto neodkladneho opatreni nebylo zahajeno hlavni preliceni, nebo v nichz je nutno hlavni preliceni opakovati, maji byti projednany podle tohoto neodkladneho opatreni, ucini-li zalobce dodatecne navrh podle §§ 4 a 6 a nepoda-li v pripade § 6 nektery z obzalovanych aneb obhajcu odporu ve lhute tridenni, pocitane od sdeleni tohoto navrhu obhajci. Opravny prostredek jest zde vyloucen.

Pak jest jeste ustanoveni clanku II., ze platiti ma zakon z 18. prosince 1919, c. 1 pro rok 1920 a sice ustanoveni cl. I. c. 3., 4. a 11., ze ne pred 4 soudci, nybrz pred 3 soudci se maji konati liceni pred sborovym soudem I. stolice resp. pred sborovym soudem II. stolice.

Podle ustanoveni clanku III. nabyva zakon tento ucinnosti dnem 1. ledna 1922 a pozbyva platnosti dnem 31. prosince 1923.

Jelikoz tento zakon jest ve prospech jak tech lidi, na ktere skutecne lze jeste ohled vziti, a take ulehcuje soudum, tedy jmenem ustavne-pravniho vyboru navrhuji, aby zakon ten byl tak prijat, jak se na nem usnesla poslanecka snemovna.

Predseda (zvoni): Nikdo neni k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani.

Prosim pany senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

O celem navrhu vyboru ustavne-pravniho dam hlasovati najednou. Namitek proti tomu neni? (Nebyly) Namitky nejsou.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru ustavne-pravniho, jimz se schvaluje usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o zmene nekterych ustanoveni trestniho prava, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Preje si pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj sen. dr Prochazka: V §u 8 odst. 3. navrhuji opravu tisku pred slovem prislusnosti ma stati jeste sluvko "ku".

Predseda: Kdo souhlasi s navrhem vyboru ustavne-pravniho i s opravou, navrzenou panem zpravodajem take ve cteni druhem, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh jest prijat ve cteni druhem.

Prerusuji schuzi na ¹/₄ hodiny.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi. Prikrocime k projednavani tretiho bodu, jimz jest

3. Navrh, aby podle § 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednana byla zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny ohledne vladniho navrhu zakona o prodlouzeni pusobnosti zakona ze dne 23. prosince 1920, cis. 689 Sb. z. a n., kterym se meni nektera ustanoveni zakona o pojisteni delniku pro pripad nemoci a to do konce roku 1923.

I v tomto pripade jedna se o pravni upravu naznaceneho oboru verejne spravy, ktera konci letosnim rokem.

Vzhledem k tomu jest treba, aby i tato zalezitost projednana byla jako nalehava, aby co nejdrive v budoucim roce dosla legislativniho vyrizeni.

Kdo souhlasi, aby byla teto zalezitosti priznana pilnost podle § 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Nalehavost jest priznana.

Navrhuji, aby vyboru socialne-politickemu dana byla lhuta 10ti minut k vyrizeni teto zalezitosti.

Kdo souhlasi s timto mym navrhem, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Zastupce senatniho tajemnika dr Bartousek (cte):

Tisk 1164. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 219), kterym se doplnuji ustanoveni zakona ze dne 27. kvetna 1919, cis. 305 Sb. z. a n., jenz se tyka prozatimnich opatreni na ochranu vynalezu a meni nektere ustanoveni zakona ze dne 11. ledna 1897, cis. 30 r. z., jenz se tyka ochrany vynalezu (zakon o patentech) (tisk 3296).

Tisk 1165. Usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu k vladnimu navrhu zakona i tisk 2547), kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatniho radu a o navrhu posl. dr Cerneho, dr Bartoska, dr Dolanskeho, dr Wintera a soudr. (tisk 1964) na vydani zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatniho radu (tisk 3278).

Tisk 1163. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3203), jimz se prozatimne upravuje pece o invalidni vojiny ze stavu muzstva po valce svetove a o pozustale po vojinech ze stavu muzstva (tisk 3237).

Predseda (zvoni):

Navrhuji, aby pristi schuze konala se dnes za ¹/₄ hodiny po teto schuzi s timto

1. Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru a ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 888) o oddeleni statni financni spravy od obecni a municipalni spravy na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. Tisk 1138.

2. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho stran usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o prodlouzeni pusobnosti zakona ze dne 22. prosince 1920, cis. 689 Sb. z. a n. a o zmene zakonu ze dne 30. brezna 1888. c. 33 r. z., ze dne 20. listopadu 1017, cis. 457 r. z. ze dne 15. kvetna 1919, cis. 268 Sb. z. a n. a ze dne 22 prosince 1920, cis. 689 Sb. z. a n. o nemocenskem pojisteni delnika.

Jsou proti tomuto memu navrhu namitky? (Nebyly). Nejsou.

Navrh muj je prijat.

Koncim schuzi.