Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 90. schuze |

Schuze zahajena o 13 minutach.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

117 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministr Srba.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak: Zahajuji schuzi.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Prvnim bodem je:

1. Ustni zprava vyberu socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny ohledne vladniho navrhu zakona, jimz se prodluzuje ucinnost zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 322 Sb. z. a n. o podpore nezamestnanych.

Zpravodajem je pan sen. Jakubka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubka: Slavny senate! Socialne-politicky vybor projednal usneseni poslanecke snemovny, jimz se prodluzuje a meni zakon ze dne 12. srpna 1921, cis, 322 Sb. z. a n. o podpore nezamestnanych.

Zmeny, vzhledem k dosavadnimu zakonu jsou nepatrne. Maji byti odstraneny spory vznikle z toho, ze nekterymi kolektivnimi smlouvami jsou uznany odborove sprostredkovatelny prace pro delnictvo i zamestnavatele za povinne. Jelikoz zakon ze dne 12, srpna 1921 zna pouze verejne sprostredkovatelny prace, vznikaly tim spory, ktere maji byti timto zakonem odstraneny. Odborove sprostredkovatelny prace, schvalene ministerstvem socialni pece, maji byti uznany za rovnocenne s verejnymi. Bohuzel platnost zakona ma trvati pouze 3 mesice; neda se mysleti, ze by se pomery zmenily do te miry, aby mohl byti provaden zakon o priplatcich ku podpore, poskytovane odborovymi organisacemi, proto budeme za 3 mesice nuceni zakon opet prodluzovati. Jelikoz usneseni poslanecke snemovny stalo se po tezce sehnane dohode stran, navrhuje socialne-politicky vybor schvaleni zakona ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu se prihlasil pan sen. Reyzl. Udeluji mu slovo.

Sen. Reyzl (nemecky): Panove! Kulturni vysi statu muzeme dnes klidne posuzovati podle stupne, jakym pecuje o sve statni obcany, o ty statni obcany, kteri bez viny upadli v nouzi a bidu, v nezamestnanost. Vychazime-li z tohoto stanoviska, pak bohuzel rekneme, ze stupen, jehoz nase republika dosahla, daleko jeste neni na vyznacne vysi. Pripoustim beze vseho, ze tu jsou snahy, aby ulehceno bylo postaveni nezamestnanych, ale ulehceni takovym zpusobem, s nimz my, jako zastupcove delnictva, nemuzeme zplna souhlasiti, zejmena ne pokud jde o vysi podpory v nezamestnanosti, nebot, panove, vykazuje-li stat miliardovy rozpocet a stanovi-li na podporu v nezamestnanosti pouze zebracky obnos asi 100 milionu, pak domnivam se, ze netreba dokazovati, ze toto pojisteni proti nezamestnanosti jest minimalni a velmi nedostatecne. A nyni, abych vas dlouho nezdrzoval, chci pristoupiti ku projednani zmen platneho zakona. Je vam prece znamo, ze velike vzruseni zachvatilo delnictvo nasledkem publikace noveho zakona o podporach v nezamestnanosti a nasledkem jeho provadeni. Jest tam obsazeno ustanoveni, ze po 6 mesicich nezamestnanosti dotycny bude vyloucen a vubec zadne podpory vice neobdrzi, a duvody, jez se uvadeji pro tuto prisnost zakona, snad prilehaji v zcela ojedinelych pripadech. Je pravdou, ze valkou moralka obyvatelstva tak poklesla, ze jest take cast jeho, ktera nechce pracovati a ktera se zivi ruznym zpusobem, vedlejsim zamestnanim, a pri tom bere podporu v nezamestnanosti, ale nesmime proto z techto ojedinelych pripadu usuzovati vseobecne, ze nezamestnani, kteri pul roku jsou bez prace a zadne prace neobdrzi, jsou lenosi, kteri pracovati nechteji. Ti panove z vas, kteri se pohybuji v kruzich delnictva, budou vedeti, ze nezamestnanost jest tak velika, tak tezka, ze delniku pri nejlepsi vuli neni mozno obdrzeti praci. Chci rici jen nekolik slov o urcitych oblastech republiky, tanou mi predevsim na mysli severni Cechy, severni Morava a zapadni Cechy, V techto oblastech je naprosto nemozno odbyti tam nezamestnane trvale timto ustanovenim zakona, i neni naprosto mozno, aby clovek, jenz pul roku jest bez zamestnani, jehoz domacnost jest zcela znicena, nahle beze vseho, ztratil take tuto nepatrnou podporu, tento nepatrny obnos, ktery dostaval. Ptam se vas, co se ma stati s timto clovekem? Chudinske zaopatreni v obci - to byla jedina odpoved, kterou nasi zastupcove obdrzeli od vlady. Ano, chcete-li a prejete-li si toho, musite v prve rade obratiti zretel k tomu, aby obcim bylo mozno pecovati o nezamestnane. Muzeme klidne tvrditi, ze obcim vesmes bylo nemozno, pecovati o tuto spoustu nezamestnanych a nase obce, ktere jsou skoro jeste ve stadiu doby predvalecne, kdy byly mestacke vetsiny a vubec zcela mestacke obecni vlady, ktere pro socialni peci nemely nejmensiho porozumeni, v takovych obcich, kde valkou finance jsou zcela zniceny, kde take jina zastupitelstva socialni peci pro nezamestnane nemohla zavesti, takoveto obce naprosto nemohou i pri nejlepsi vuli podporovati tuto spoustu nezamestnanych. Jako nasledek tohoto nestastneho paragrafu zakona o nezamestnanosti shledavame nyni skutecnost, ze sta a sta lidi v takovych okresech, kde nezamestnanost prevlada, pomalu hladem hynou a k tomu vlada zcela klidne prihlizi. Pochopuji prece zcela, ze pan ministr socialni pece, jak v rozpoctovem vyboru prohlasil, nemuze ciniti vice, ponevadz mu jeho ministersti kolegove pro tento ucel vice nepovoluji. Nas ministr socialni pece, chtel-li by svuj nazev ospravedlniti, musel by vuci svym ministerskym kolegum projeviti zcela jinou neoblomnost, nezli se tak deje. Neni mozno, aby pojisteni v nezamestnanosti v nynejsi povalecne dobe bylo dotovano pouhym 100 milionu, nyni jsou abnormalni pomery. (Sen. dr Heller [nemecky]: Je to jen 75 milionu!) Ano, je to jen 75 milionu, obnos byl pro letosni rok snizen. Neni mozno odbyti nezamestnane takovymto zebrackym obnosem; a nyni shledavame, ze pres tisice intervenci a rozmluv zastupcu lidu u vlady nebylo na ne v zakone vzato nejmensiho zretele. Zmena zakona vztahuje se pouze na zcela nepatrne veci, na hlaseni nezamestnanych se strany zamestnavatelu uradum pro nezamestnane a na hlaseni nezamestnanych samych u dotycnych uradu pro nezamestnane. To jsou veskere zmeny. Nutno to brati jako vysmech, ze tyto nutne zmeny zakona, ktere jsme navrhli, odbyvaji se takovouto zebrotou.

Jeste slovo o otazce sezonnich delniku. Ministerstvo socialni pece uvedlo v jistem vymeru tyto sezonni delniky a vypocitava 31 druhu sezonnich delniku. Neni tedy otazka sezonnich delniku tak bezvyznamnou, jak se snad vetsina senatoru domniva. Jedna se zde o mnoho tisic delniku, kteri spadaji pod pojem sezonnich delniku. Na jistou kategorii sezonnich delniku, kategorii stavebnich delniku, chceme obratiti hlavni zretel. Tak jest na priklad zastoupeno mineni, ze stavebni delniky dluzno proto pokladati za sezonni delniky, ponevadz v zime nemaji prace. Avsak jsou kraje v nasem state, kde tomu jest naopak, na priklad v lazenskych mistech, kde se v lete neprovadeji zadne prace, zadne vnitrni opravy, kde zednici jsou zamestnani v zime, a domnivame-li se, ze tito sezonni delnici jdou v lete do tovarny jako za normalnich dob mirovych, pak jest to omyl, ponevadz nezamestnanost v tovarnach jest tak velika, ze tito delnici prace nedostanou ani pri nejlepsi vuli. Proto jest zcela nespravno, vykladati pojem sezonnich delniku tak, ze jest pouze opravnen brati podporu v nezamestnanosti v sezone, a ze v dobe, ktera se povazuje za mrtvou sezonu, se mu uklada, ze praci nalezti musi. Zadame tudiz, aby toto ustanoveni v zakone, pokud to ministru socialni pece v dohode s ministrem financi jest dovoleno, aby tento dojem sezonnich delniku byl tak precizovan, aby v narizeni k tomuto zakonu bylo vysloveno, ze stavebni delniky nelze oznaciti jako delniky sezonni.

Jedno slovo chtel bych jeste rici o provadeni zakona o podporach v nezamestnanosti. Prohlasil jsem, ze jest nemozno podrzeti ustanoveni, ze po uplynuti doby 6 mesicu nezamestnani jsou vylucovani a zadny clovek se o ne nestara. Ale jeste neco jineho. V zakone jest ustanoveni, ktere neprimo vyslovuje, ze delnik k praci neschopny ovsem pod tento zakon nespada, ze tento delnik spada do chudinskeho zaopatreni. Dovolte mne nyni, abych vypovedel, jak nektere urady pro nezamestnane toto ustanoveni provadeji. Tak prijde na priklad nezamestnana zena do uradu a prohlasi: >Prihlasuji se, nemam zadne prace, byla jsem propustena pro nedostatek prace a chtela bych brati podporu.< Urednik, ktery tam je, se taze: >Jste zdrava?< >Nu ano, jsem uplne zdrava, ale vidim trochu spatne.< >Tak vy spatne vidite? Jste jiz k praci neschopna, nasledkem toho neobdrzite podpory v nezamestnanosti a patrite do chudinskeho zaopatreni. Misto, aby se zene reklo, ze si musi koupiti bryle, protoze prece je uplne k praci schopna, zbavi se timto zpusobem teto zcela statne zeny, ktera ma dobrou vuli pracovati, aby na ni usetrili podporu v nezamestnanosti. (Sen. Link [nemecky]: Staly se jeste mnohem horsi veci!) Zminuji se jen o tomto jednom pripade, vim, ze se staly jeste horsi veci, abych ukazal, ze pri techto opatrenich jeste se deji pokusy vylouciti delniky a delnice, kteri maji narok na podporu v nezamestnanosti. Nuze, proc se tento zakon vzdycky prodluzuje jen na nekolik mesicu? Co jest ucelem tohoto jednani? Domnivate se skutecne, ze ve trech mesicich pomery budou takove, aby podpory v nezamestnanosti mohly prestati? To jest trapne pocinani. Myslim, ze se musite sprateliti s myslenkou, ze podpora v nezamestnanosti musi se stati stalym zarizenim, ze musi byti soucasti socialniho pousteni, ze jiz nelze vratiti se do onech dob, kdy se ani cert nestaral o nezamestnaneho delnika, jenz po cely svuj zivot se drel a plahocil pro kapitalismus a pak na stara kolena hlady zahynouti musel v silnicnim prikope. Nechcete-li techto pomeru, musite se prikloniti k nasemu nazoru, ze podpora v nezamestnanosti musi se stati stalym zarizenim. To bylo by v podstate tim, co nase strana chce rici k predlozene zmene tohoto zakona. Mohli bychom uvesti jeste spoustu dukazu, ktere by vam mohly dokazati, ze podpora v nezamestnanosti, jakou dnes mame, je naprosto nepostacitelnou. Vim prece, ze vsechny tyto reci malo pomohou a prohlasuji pouze, ze nas klub bude hlasovati pro tato nepatrna zlepseni; lituji jen, ze uznani u vetsinovych stran nebylo vetsi, ze dovoli, aby tak velike bezpravi na dobu dalsiho pul roku bylo ponechano v platnosti. (Potlesk na levici.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava je skoncena. Preje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Jakubka: Pan predrecnik vytykal zakonu ruzne nedostatky, ktere my take priznavame. Jednotlive veci spatne vysvetloval, a to proto, ze zakon pripousti jeste podporovani az do doby lesti mesicu, a ministerstvo socialni pece prodlouzilo lhutu na dobu jednoho roku, coz v nekterych odborech jiz se cini a ucinilo.

Zakon ma byti pouze prechodnym. Ma pak vejiti v platnost zakon o priplatcich k podpore poskytovane odborovymi organisacemi a tu myslim, ze nebude nic lepsiho, ze budou delnici na tom hure, nezli jsou v tomto zakone, a proto se snad dala doba tak kratka, 3 mesicu, aby mohl byti praktikovan zakon o priplatcich k podpore v nezamestnanosti. Vime, ze to nebude moci byti prodlouzeno, coz jsem take v predu sve reci uvedl.

Mistopredseda Kadlcak: Racte prosim, zaujmouti mista. Budeme hlasovati.

O navrhu vyboru d m hlasovat najednou. Jsou snad nejake namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru socialne-politickeho, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru socialne-politickeho tak, jak byl prijat ve cteni prvem, tak ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat take ve cteni druhem.

Pristoupime k druhemu odstavci, jimz je

2. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny ohledne vladniho navrhu zakona o prodlouzeni ucinnosti zakona z 8. dubna 1920, cis. 275 Sb. z. a n. o ochrane najemniku.

Zpravodajem je pani sen. Ecksteinova. Udeluji ji slovo.

Zpravodaj sen. Ecksteinova: Slavny senate! Povalecna bytova tisen vedla k vydani zakona na ochranu najemniku, jehoz ucinnost konci 31. prosincem letosniho roku. Ponevadz bytova tisen se nezmenila a vsechny tyto straslive nasledky nedostatku bytu by ohrozovaly po vyprseni platnosti zakona o ochrane najemniku klidny zivot nasich rodin, nasich obci a naseho statu, navrhuje vlada, aby tento zakon byl obnoven s platnosti do 30. dubna roku 1922.

Socialne-politicky vybor pojednav o tomto navrhu vladnim, projednanem v poslanecke snemovne, navrhuje slavnemu senatu jeho prijeti a schvaleni ve zneni jak bylo usneseno poslaneckou snemovnou. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen, debata jest skoncena. Prosim, pani, racte zaujmouti mista, budeme hlasovati. (Deje se.)

O navrhu vyboru socialne-politickeho dam hlasovati najednou.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru socialne-politickeho, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ku hlasovani ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru socialne-politickeho tak, jak byl prijat ve cteni prvem, tak ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat take ve cteni druhem.

Tretim odstavcem jest

3. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se urcuje peniz 130,000.000 Kc k ucelum starobniho a invalidniho pojisteni.

Zpravodajem jest za vybor socialne-politicky pan sen. Jakubka, za vybor rozpoctovy pan sen. dr Karas. Udeluji slovo panu zpravodaji sen. Jakubkovi.

Zpravodaj sen. Jakubka: Slavny senate! Socialne-politicky vybor projednal usneseni poslanecke snemovny tisk 3266 (sen. tisk 1162), kterym se urcuje peniz 130 milionu korun k ucelum socialniho pojisteni pro ty, kteri pro vysoke stari do pojisteni pojati nebudou a stanou se k praci neschopnymi.

Tento peniz ma byti opatren z vytezku dane z obratu 100 milionu a z 30 milionu z fondu pro strojena hnojiva.

Socialne-politicky vybor je presvedcen, ze tato castka nestaci k zazehnani bidy tech, kteri maji byti podporovani, a proto ocekava, ze i v nasledujicich letech bude tato castka temto humannim ucelum venovana. Proto doporucuji tento zakon k prijeti ve zneni usnesenem poslaneckou snemovnou.

Mistopredseda Kadlcak: Byl podan pozmenovaci navrh sen. Jarolima. Prosim, pana tajemnika, aby byl precten.

Zastupce senatniho tajemnika dr Bartousek (cte):

>V §u 2, v radce prve, skrtnuto budiz slovo >predevsim< a nahrazeno slovem >vyhradne<.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo druhemu panu zpravodajovi za vybor rozpoctovy panu sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Castku 130 milionu korun hledi vlada opatriti jednak 30ti miliony korun z fondu pro umela hnojiva a 100 miliony korun z vyssiho vynosu davky z obratu a dane prepychove. Paklize tato davka by nevynesla vice, nez kolik v rozpoctu bylo preliminovano, techto 100 mil. Kc, ma byti vlada zmocnena, aby castku si opatrila uverem.

Rozpoctovy vybor navrhuje slavnemu senatu, schvaleni zakona, jak se na nem usnesla poslanecka snemovna.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Dale udeluji slovo panu sen. Jarolimovi.

Sen. Jarolim (nemecky): Slavny senate! Dovolite zajiste, abych nekolik okamziku zamestnal vasi pozornost. Doba prece dosti znacne pokrocila, bylo dosti hodin pracovano, a mam zajiste dojem, ze panove z vetsiny jsou toho nazoru, ze snad s nasi strany prilis mnoho se mluvi. Nez to, co se prave projednava, jest tak dulezite, ze musim k tomu nutne pripojiti sve poznamky. Panove, rekl jsem totiz, ze vec jest pro nas dulezita; mam vsak dokonce dojem, ze spech, se kterym se zde pracuje, ma predstirati, ze se zde neco ucinilo, ze vsak velky problem socialniho pojisteni ma byti odsunut do daleke budoucnosti. A tu jiz jest treba, nekolika malo slovy nastiniti vyvoj. Ve starem Rakousku delnici potrebovali mnoho let, nezli se jim vubec podarilo presvedciti tehdejsi vladu, jakoz i ruzne strany o tom, ze socialni pojisteni jest krajni nutnosti. Konecne v roce 1904 predlozila vlada Korberova prvni program, jenz se pak behem doby shustil v nekolik vladnich predloh. Tyto vladni predlohy byly vzdy zamitnuty, nejen proto, ponevadz v Rakousku byly politicke zmatky, nybrz hlavne proto, ponevadz dosti silne mocnosti a sily byly pri dile, ktere vubec chtely zabraniti, aby socialni pojisteni se nestalo skutkem. Od prvnich dnu, kdy prvni program byl rozvinut, uplynulo jiz vice nez 27 let, a nasi invalidi, vdovy a sirotci cekaji stale jeste marne na starobni a invalidni pojisteni, na socialni pojisteni vubec. Tak tomu tedy bylo az do valky. Nejprve socialni pojisteni nestalo se skutkem. Nebylo-li vsak uskutecneno ve starem Rakousku, ma rada ceskych stran, ktere v one dobe spolupusobily ve videnske risske rade, znacny podil spoluviny, nebot vy nalezli jste vzdy v okamziku, kdy slo o to, privesti socialni pojisteni prece trochu ku predu, nejaky prostredecek, abyste socialnimu pojisteni zabranili a naposled jste si namluvili, ze socialni pojisteni pro delnictvo muze se stati skutkem teprve v tom okamziku, kdy zaroven sjednano bude samostatne pojisteni remeslniku a rolniku, V okamziku, kdy tato zasada byla stanovena, byl system jednoduse ubit. Od prevratu se v tomto state nejdrive prohlasovalo: >Socialni pojisteni pro delnictvo, bude utvoreno.< Lonskeho roku v kvetnu, prohlasil ministersky predseda Tusar jmenem vlady, ze se prave na tom pracuje a ze v nejblizsi dobe predlozeny budou predlohy pro socialni pojisteni. Nic se nestalo. Pozdeji prisla vlada pana Cerneho, ta o socialnim pojisteni vubec nemluvila, nybrz rekla, ze bude kraceti v slepejich pana ministerskeho predsedy Tusara. Co ucinila, je vseobecne znamo. Nyni prisla v rijnu vlada pana Benese a tato zase slavnostne prohlasila, ze se socialni pojisteni bude provadeti, prihlizejic ke vseobecnym pomerum vyrobnim, aby nebyla porusena nase konkurencni schopnost vuci cizine a vubec s ohledem na financni prostredky statu, Predpokladame-li tyto dve veci, muzeme sazeti sto proti jedne, ze socialni pojisteni vubec nikdy nebude provadeno. Nebot vidime jiz pri tomto jednani, ze statni rozpocet konci zcela znacnym deficitem, nad to, ze z celeho rozpoctu venuje se dobra ctvrtina vojenskym vydajum, dalsi ctvrtina ze se vydava za dalsi neproduktivni vylohy, takze jednak vlastne bude staly >dales< ve statni pokladne, jednak, kdybychom se podnikatelu ptali, zda. li se zretelem ke konkurenci v cizine snesou zatizeni socialniho pojisteni, budou miti za odpoved jen stale >nikoli<, totez >nikoli<, ktere jsme slyseli pri vsech tech otazkach nemocenskeho a urazoveho pojisteni. Kdybychom se byli chteli ptati, zdali nas podnikatel si zachova konkurencni schopnost, budou-li mu ulozena socialni bremena, nebyl by se stal posud ani prvni krok k urazovemu pojisteni, k pojisteni nemocenskemu. Od vsech techto veci nemuzeme ciniti zavislym uskutecneni socialniho pojisteni. Ostatne prichazi jeste neco v uvahu a to vzbuzuje nesmirne pochybnosti, ze opetovne se vyslovuji tytez duvody, ktere spolupusobily ve starem Rakousku. V cele rade ceskych casopisu bylo prohlasovano, ze socialni pojisteni delniku bezprostredne musi byti spojeno se socialnim pojistenim remeslniku a rolniku. Bude-li tato zasada vytycena, pak socialni pojisteni delniku jednoduse nestane se nikdy skutkem. Nebot pro toto pojisteni nebyly utvoreny posud ani nejprimitivnejsi zaklady, nemame statistiky, nemame niceho, kdezto pro socialni pojisteni delniku jest jiz vse predem, zpracovano. Neni naprosto treba prilis studovati, v predlohach ze stareho Rakouska jest nahromadeno tolik materialu, jehoz lze bez dalsiho uziti ke skutecnemu vybudovani socialniho pojisteni.

Chtel bych jen jeste nekolik slov rici k predlozenemu zakonu. Predlozeny zakon stanovi, ze ma byti pouzito 130 milionu k zalozeni socialniho pojisteni osob, ktere prekrocily 60, rok veku sveho v dobe, kdy socialni pojisteni bude zavedeno. Jakkoli velice vitame, ze techto 130 milionu ma byti reservovano, domnivame se prece, ze techto 130 milionu je prilis malo a ze zajiste jeste nekolik set milionu bude muset k tomu pristoupiti. Ostatne domnivame se, ze take musime navrhnouti, aby v §u 2, v prvni radce bylo skrtnuta slovo >predevsim< a aby na jeho misto dano bylo slovo >vyhradne< a to z toho jednoducheho duvodu, ponevadz prave chceme, aby techto 130 milionu, jez maji byti ulozeny do fondu, vyhradne bylo uzito ve prospech invalidu a nikoli, jak podle, tohoto zakona by bylo mozno, ze by se z techto 130 milionu mohlo pouziti 70 milionu pro invalidy a 60 milionu pro jiny ucel. Budeme hlasovati pro zakon, prejeme si vsak, aby zmena, kterou jsme navrhli, byla prijata. (Souhlas nem. senatoru.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu neni dale nikdo prihlasen, rozprava jest skoncena. Preje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Jakubka: Slavny senate! Obavy pana kolegy senatora Jarolima nesdilim proto, ponevadz volani po podpore z tohoto fondu bude tak silne, ze fond nestaci. Tedy jiste neni naprosto obavy, ze by byl nejak zneuzit a proto doporucuji, aby byl zakon, prijat tak, jak jej doporucuje socialne-politicky a rozpoctovy vybor.

Mistopredseda Kadlcak: Budeme hlasovati. Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O navrhu vyboru dam hlasovati nejprve o §1 podle zpravy vyborove.

Pak o §u 2 podle navrhu senatora Jarolima. Bude-li zamitnut, podle zpravy vyborove.

O §u 3 a 4, nadpisu zakona a uvodni formuli podle zpravy vyborove.

Jsou proti tomuto zpusobu hlasovani namitky? (Nebyly.) Nejsou, budeme tedy podle toho pokracovat.

Kdo souhlasi s §em 1 podle zpravy vyborove, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. § tento jest schvalen podle zpravy vyborove.

Kdo souhlasi, aby § 2 mel zneni podle navrhu sen. Jarolima, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest mensina. Navrh jest zamitnut.

Kdo souhlasi, aby § 2 ve zneni zpravy vyborove byl schvalen, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, § 2 podle zpravy vyborove jest prijat.

Kdo souhlasi s §em 3 a 4, nadpisem zakona a uvodni formuli podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, §§ 3 a 4, nadpis zakona a uvodni formule jsou prijaty podle zpravy vyborove.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho tak, jak byl prijat ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat take ve cteni druhem.

Tim jest denni porad teto schuze vycerpan.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala dnes ve ctvrtek dne 22. prosince 1921 o 11. hodine dopoledni s timto

1. Navrh, aby zkracene projednana byla zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny ohledne vladniho navrhu zakona, kterym se prodluzuje platnost opatreni Staleho vyboru Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske podle §u 54 ustav, listiny ze dne 4. srpna 1920, cis. 480 Sb. z. a n., o zmene nekterych ustanoveni trestniho prava a cl. I. cis. 3., 4. a 11. zakona ze dne 18. prosince 1919, cis. 1. Sb. z. a n., z roku 1920 do 30. cervna 1923.

2. Ustni zprava vyboru ustavne-pravniho ve veci pod cis. 1. uvedene.

3. Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednana byla zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny ohledne vladniho navrhu zakona o prodlouzeni pusobnosti zakona ze dne 22. prosince 1920, cis. 689 Sb. z. a n., kterym se meni nektera ustanoveni zakona o pojisteni delniku pro pripad nemoci a to do konce roku 1922.

4. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona z 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n., o pozitcich valecnych poskozencu.

5. Ustni zprava vyboru zahranicniho a zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se zrusuje urad pro zahranicni obchod.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Neni jich.

Koncim schuzi.