Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 89. schuze |

Schuze zahajena ve 22 hodiny 40 minut.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

117 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministr Srba, za ministerstvo zdravotnictvi odborovy prednosta dr Bebr.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Navrhuji, aby udelena byla dovolena na 3 mesice panu sen. Ruziakovi na zaklade lekarskeho vysvedceni.

Kdo souhlasi s mym navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Zadana dovolena se udeluje.

Zastupce senatniho tajemnika dr Trmal (cte):

vyboru socialne-politichemu:

Tisk 1160. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3316) i prodlouzeni ucinnosti zakona ze dne 8. dubna 1920, cis. 275 Sb. z. a n. o ochrane najemniku.

Tisk 1161. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Tayerle, Roschera a soudr. (tisk 3154) na doplneni a zmenu zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 322 Sb. z. a n. o podpore nezamestnanych.

Vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 1162. Usneseni poslanecke snemovny o Vladnim navrhu zakona (tisk 3266), kterym se urcuje peniz 130,000.000 Kc k ucelum socialniho pojisteni (tisk 3305).

Tisk 1163. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3265), kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n. o pozitcich valecnych poskozencu.

Vyboru socialne-politickemu:

Tisk 1159. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3312) o prodlouzeni pusobnosti zakona ze dne 22. prosince 1920, c. 689 Sb. z. a n. a o zmene zakonu ze dne 3. brezna. 1888, c. 33 r. z. ze dne 20. listopadu 1917, c. 457 r. z., ze dne 15. kvetna 1919, c. 268 Sb. z. a n. a ze dne 22. prosince 1920, c. 689 Sb. z. a n. o nemocenskem pojisteni delniku.

Tisk 1159. Usneseni.poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3312) o prodlouzeni pusobnosti zakona ze dne 22. prosince 1920, c. 689 Sb. zak. a nar. o zmene zakonu ze dne 30. brezna 1888, cis. 33 r. z. ze dne 20. listopadu 1917, cis. 457 r. z. ze dne 15. kvetna 1919, cis. 268 Sb. z. a n. a ze dne 22. prosince 1920, cis. 689 Sb. z. a n. o nemocenskem pojisteni delniku.

Tisk 1160. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3316) o prodlouzeni ucinnosti zakona ze dne 8. dubna 1920, cis. 275 Sb. z. a n. o ochrane najemniku.

Tisk 1161. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Tayerle, Roschera a soudr. (tisk 3154) na doplneni a zmenu zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 322 Sb. z. a n. o podpore nezamestnanych.

Tisk 1162. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3266), kterym se urcuje peniz 130,000,000 Kc k ucelum socialniho pojisteni (tisk 3305).

Tisk 1163. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3265), kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n. i pozitcich valecnych poskozencu.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem je

l. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3207), kterym se vlada zmocnuje, aby upravila pensijni pojisteni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. Tisk 1145.

Zpravodajem je pan sen. Jakubka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubka: Socialne-politicky vybor projednal usneseni poslanecke snemovny (tisk 3246) tisk sen, 1145, kterym se rozsiruje pusobnost zakona o pensijnim pojisteni soukromych uredniku a zrizencu dle zakona ze dne 16. prosince 1906, c. 1 r. z. z r. 1907, zmeneneho cis. narizenim ze dne 25. cervna 1924, c. 138 r. z., pozmeneneho nasim zakonem ze dne 5. unora 1920 take na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Socialne-politicky vybor projednal tuto osnovu zakona a prisel k presvedceni, ze je nanejvys spravedlive, aby slovensti urednici a urednici v Podkarpatske Rusi byli postaveni na roven urednikum v Cechach a na Morave. Proto socialne-politicky vybor navrhuje schvaleni tohoto zakona ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava je skoncena.

O navrhu vyboru ve pricine uvedeneho usneseni poslanecke snemovny dam hlasovati najednou.

Jsou snad namitky proti tomu. (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru socialne-politickeho, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem. Preje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. Jakubka: Ne.

Mistopredseda Kadlcak: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru tak, jak byl prijat prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat take ve cteni druhem.

Prikrocime k dalsimu bodu denniho poradu, jimz jest:

2. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuje vyplaceni drahotni prirazky k duchodum valecnych poskozencu pro rok 1922.

Zpravodajem za vybor socialne-politicky je sen. Hrejsa a za vybor rozpoctovy sen. Havlena.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor rozpoctovy panu sen. Havlenovi.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavny senate! Jedna se o tisk senatu c. 1156, ktery se tyka vladniho navrhu zakona, jimz se upravuje vyplaceni drahotni prirazky 50% k duchodum valecnych poskozencu pro rok 1922. (Tisk posl. snemovny 3289.) Tento vladni navrh obsahuje 3 paragrafy.

§ 1., ktery stanovi prirazku 50% k zakladnim duchodum, vymerenym dle zakona o pozitcich valecnych poskozencu, z 20. unora 1920, cis. 142. Prirazka ma se vyplaceti v pripadech, uvedenych v § 42 dotycneho zakona i pro rok 1922.

Druhy paragraf zmocnoval ministra socialni pece, aby tuto polozku behem roku 1922 event. snizil nebo ji zastavil, zmeni-li se pomery drahotni.

Treti paragraf potom obvykle formuluje, kteri ministri se poveruji provedenim. Paragraf druhy byl poslaneckou snemovnou vypusten na navrh rozpoctoveho vyboru, patrne z ohledu, ze zlepseni se nedostavilo a nelze je ocekavati, a vzhledem k tomu, ze uhrada pro tuto polozku je jiz v rozpoctu pro rok 1922. Tehdy oduvodnovano to bylo, kdyz v srpnu zakonem cis. 310 byl zakon prodluzovan na rok 1921, vseobecnou stagnaci ve vyrobe drahotnimi pomery, nedostatkem zamestnani, cimz predevsim jsou valecni poskozenci dotceni vice nez osoby zdrave. Ponevadz se pomery nezmenily a zakonem z 12. srpna byla prodlouzena platnost do konce roku, tedy konci dnem 31. prosince a proto jest potrebi, ponevadz by jinak valecni poskozenci tuto prirazku nedostavali, tento zakon prodlouziti.

Vybor rozpoctovy jednal o teto veci, a vzhledem k tomu, ze jest o uhradu v rozpoctu postarano, doporucuje, aby tato predloha byla prijata tak, jak byla usnesena poslaneckou snemovnou, Tedy s vyloucenim puvodne vladou navrzeneho §u 2, kde se dostavalo ministerstvu socialni pece zmocneni, aby prirazku event. snizilo nebo zmensilo, rozpoctovy vybor doporucuje, aby tento vladni navrh zakona byl prijat ve zneni, jak se na nem usnesla poslanecka snemovna. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo zpravodaji socialne-politickeho vyboru panu sen. Hrejsovi.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Jelikoz platnost zakona z 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n., konci posledniho prosince t. r. a jelikoz se jedna o nejubozsi z ubohych, t. j. o poskozence valecne, invalidy, vdovy po padlych, zemrelych nebo nezvestnych, o sirotky nebo predky a 50tiprocentni prirazku k jejich nevelikym pensim a duchodum, jak ustanovuje § 7, 8, 17, 23 a 25 stareho zakona, usnesl se socialne-politicky vybor navrhnouti take prijeti tohoto usneseni poslanecke snemovny, aby 50% prirazek drahotnich se dostalo temto nestastnikum pro rok 1922, pokud budou trvati drahotni pomery.

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava je skoncena. Budeme hlasovati.

O navrhu vyboru v pricine uvedeneho usneseni poslanecke snemovny dam hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Namitky nejsou.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat ve cteni prvem.

Ve smyslu, priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem. Preji si pani zpravodajove slovo?

Zpravodaj sen. Havlena: Ne.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Nikoli.

Mistopredseda Kadlcak: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru tak, jak byl prijat ve cteni prvem, take ve cteni drahem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat take ve cteni druhem.

Dalsim odstavcem denniho poradu je:

3. Ustni zprava vyboru branneho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3219), kterym se prodluzuje platnost zakona ze dne 18. brezna 1921, cis. 130 Sb. z. a n. o poskytovani vyzivovaciho prispevku rodinam osob vykonavajicich cinnou sluzbu vojenskou.

Zpravodajem za vybor branny je sen. Dedic a za vybor rozpoctovy sen. Havlena.

Udeluji slovo panu zpravodaji vyboru branneho sen. Dedicovi.

Zpravodaj sen. Dedic: Vazeny senate! Podavam zpravu branneho vyboru, cis. tisku 1149, o usneseni poslanecke snemovny, cis. tisku 3219, o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje platnost zakona ze dne 18. brezna 1921, cis. 120 Sb. z. a n., o poskytovani vyzivovaciho prispevku rodinam osob vykonavajicich cinnou sluzbu vojenskou.

Branny vybor doporucuje vazenemu senatu tento zakon ke schvaleni.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu zpravodaji vyboru rozpoctoveho sen. Havlenovi.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavny senate! Rovnez rozpoctovy vybor zabyval se predlohou tohoto zakona,a doporucuje rovnez, aby slavny senat predlohu prijal. V zakone je ustanoveni, ze toto usneseni, jez se ma stati, ma platnost az do doby, kdy vlada jednotnym zakonem vyresi otazku podpory prislusniku rodin osob v cinne sluzbe se nalezajicich nebo mobilisovanych. Tento zakon je pripraven, ale nebyl v ministerske rade dosud schvalen, ponevadz vlada ma umysl vyuziti v zakone, ktery bude tvoren pro delsi dobu, zkusenosti z doby mobilisacni, V oduvodneni vladnim, ktereho se dostalo poslanecke snemovne, pravi se, ze pravdepodobne behem roku 1922 tato predloha podana bude. Proto jest v zakone ustanoveno jen neprimo urcite datum platnosti a pravi se, ze ma platnost do doby, kdy jednotnym zakonem obe tyto otazky rodin majicich narok na podporu budou vyreseny.

Rozpoctovy vybor tedy navrhuje vzhledem k tomu, ze v rozpoctu pro rok 1922 jest o uhradu postarano, aby tento zakon byl schvalen.

Mistopredseda Kadlcak: K slovu jest prihlasen pan sen. Low. Udeluji mu slovo.

Sen. Low (nemecky): Slavny senate! Po velikych bourich, ktere jsme prave zazili, nastal nyni opet klid i musime se zase venovati nove praci, ponevadz na nas ceka jeste cela rada nevyrizenych zakonu, jez jsou omezeny lhutou a ktere odkladu nesnesou, proto nesnesou, ponevadz prece venku chudi a nejchudsi cekaji na,vyrizeni od nas, od senatu. K jednomu z techto zakonu patri nyni projednavany zakon, dle ktereho prislusnikum nastoupivsich vojinu, kteri k cinne sluzbe byli povolani, poskytnuty byti maji podpory ve forme vyzivovacich prispevku. Tento zakon spociva vlastne na zasade §u 39 branneho zakona, jenz pravi, ze bude vydan zvlastni zakon, jimz poskytnuty byti maji prislusnikum osob k cinne sluzbe povolanych dile jejich pomeru podpory, tedy vyzivovaci prispevky. Odvody roku 1920 konaly se prece jiz v prvych mesicich minuleho roku, nastoupeni sluzby dalo se pak mezi 1. a 15. rijnem roku 1920. Kazdy by byl myslil, kdyz prece branny zakon byl vydan a sankcionovan jiz dne 19. brezna 1920, ze vlada mela cas, aby predlozila upotrebitelny, radny zakon, aby alespon prislusnici, jejichz synove musi nastoupiti k cinne sluzbe, obdrzeli prislusne podpory. Ale chyba lavky, teprve na opetovne nalehani Narodniho shromazdeni a take nas odhodlala se vlada predloziti takovyto zakon, o nemz se stalo usneseni teprve v tomto roce, dne 18. brezna 1921, a ktery teprve v kvetnu vstoupil v platnost. Dluzno prece litovati, ze prave u nas, pokud jde o Nemce, tyto zakony vzdy pozdeji vychazeji, ponevadz preklad prece dosti dlouho trva; a tak jiz prisel kveten, kdy bylo lze pomysleti na to, aby prislusnikum tech, kdoz byli k cinne sluzbe povolani, mohlo se dostati vyzivovaciho prispevku. A tu jsme hned zase videli, ze zakon mel tezkou vadu, nebot kdezto nastoupeni sluzby dalo se jiz od 1. do 12. rijna, nema tento zakon platnosti pro tuto dobu, t. j. od 1. rijna do 31. prosince 1920, ponevadz platnost jeho nastala prece teprve od 1. ledna 1921. Tedy za dobu od 1. rijna do 31. prosince prislusnici neobdrzeli niceho, a musim jiz rici, ze to byla trpka doba pro mnohe rodice, jichz zivitele, jichz synove k cinne sluzbe se musili dostaviti. Ale tomu tak nebylo pouze u delniku, tak tomu take bylo u zivnostniku, kde schazeli synove, vlastni zivitele rodicu, kteri zivnost provozovati musili za stareho otce, jenz casto byl na mizine, k praci neschopen. Videli jsme totez u malych rolniku, kde synove zivnost vedou, kde vse zustalo ladem, kdyz tu synove nebyli: take zde bylo potrebi, aby zakon nebyl zatizen takovymi krutostmi.a aby poskytnuty byly podpory za tuto dobu, tedy za tyto tri mesice, ale nejen to! Kdyz jsme potom v kvetnu konecne musili pouziti ustanoveni a dobrodini tohoto zakona, tu musili jsme teprve podstoupiti zase zapas s vyzivovacimi komisemi. Nebot tyto komise to prece byly, nevim, snad na nejaky pokyn shora, jez cinily co mozno nejvetsi potize pri priznavani vyzivovacich prispevku, a ktere, nebyla-li uplna nemajetnost spojena s uplnou neschopnosti vydelecnou, pocinaly si s nejvetsim sikanovanim, zadosti jednoduse zamitaly, 3. chudi a nejchudsi take zde zase niceho neobdrzeli. Nyni vidime, ze liz zakon ze dne 23. zari 1919, c. 530 Sb. z. a n. byl znacne zhorsen proti zakonum ze dne 27. cervence 1917 a 28. brezna 1918, tedy proti starym rakouskym zakonum, a to tim, ze okruh osob, jez maji narok na podporu, byl stale vice zuzovan a ponevadz take ruzne jine sikany k tomu jeste pristoupily. Ale jeste neco jineho. Take v zakone ze dne 20. unora 1920, jenz obsahuje podporovani invalidu, vdov a sirotku, jednano s jistou zaujatosti proti prislusnikum osob k cinne sluzbe povolanych. Neni tomu tedy zajiste tak, aby, kdyz tu neni zivitel, mel ten, kdo zivitele odvolal, take povinnost podporovati prislusniky, tedy rodice a nekdy take zcela male sourozence. Pri tom dluzno uvaziti, ze zakon ze dne 20. unora vubec nezna podpory pro sourozence, ze podpory priznava pouze vdovam a sirotkum a rodicum anebo prarodicum. Pro sourozence neni slitovani a my opetovne jsme se namahali, aby podpory byly rozsireny take na sourozence, take nekdy na uplne sirotky. Nebot velmi casto se prihodilo, ze kdyz povolany narukoval, sourozenci tu byli bez jakekoli podpory, ponevadz povolany byl jedinym zivitelem. Jiz jsme se domnivali, ze zakon nyni pri prodlouzeni jeho platnosti prepracovan bude na upotrebitelny, moderni zakon, moderni v kazde pricine, moderni co do plneni, moderni vsak take tim, ze okruh osob opravnenych nebude tak uzce omezen, jak tomu skutecne jest, ponevadz jiz podpory vymerovane dle zakona z 23. zari 1919 - na venkove 1,80 K, ve mestech prvni a druhe tridy aktivniho pridavku 2 K a v Praze a v cizine 2,20 K - daleko nedostacuji, aby pozustalym take skutecne vyzivu poskytly a tito pak zustanou tu v nouzi a bide. Nyni byl nam predlozen novy zakon, to jest prodlouzeni jeho platnosti, musilo byti prodlouzeno, ponevadz platnost jeho prestala dne 31. prosince; a jestlize drive panoval nazor, ze zakonu byla dana lhuta proto, ponevadz byl umysl mezi tim zavesti jinou formu militarismu, pak jsme se v tom zklamali. Militarismus tu jest, nezmizi a jeste dlouho nezmizi, A ponevadz se to nestane, musime pecovati o to, aby, kdyz mladi lide, zivitele obdrzi povolani k vojsku, aby alespon pak jejich prislusnici obdrzeli primerenou podporu. Tu pak jevi se v zakone v §u 4 jiz jakasi uzkoprsost nebot se pravi. ze pokud jde o objem podpor, narok na vyzivovaci prispevek prislusi clenum rodiny povolaneho jen tehdy, jestlize v dobe narukovani povolaneho byli beze jmeni a k praci neschopni a jestlize vyziva jejich podstatne zavisela od pracovniho vydelku povolaneho a nasledkem jeho povolani take jest ohrozena. Musime jiz rici, ze se nam mela predloziti misto prodlouzeni tohoto zakona podstatna jeho zmena. Nebot od te doby, kdy se stalo usneseni o tomto zakone, hospodarske pomery znacne se zhorsily, i vidime, ze nasledkem toho take prislusnici nemaji vubec moznosti, aby vystacili. Jiz tehdy hlasovali jsme pro zakon s tezkym srdcem, pozmenovaci navrhy, ktere jsme k tomuto zakonu podali, byly ovsem zamitnuty a dnes stojime na temze bode. Take dnes musime rici, ze jen s tezkym srdcem musime hlasovati pro prodlouzeni tohoto zakona, ponevadz nechceme, aby prisla doba, kdy by prislusnici zde stali bez jakekoli podpory. Nadejeme se, ze bude lze odpomoci bide, jez v techto rodinach nastala, alespon tim zpusobem, ze se pozdeji jednou pokusime vypracovati skutecne jiny, lepsi zakon. Rekl jsem tedy, ze take zakona z 20. unora 1920 ma se spolu uziti. Ale co tu spatrujeme? V zakone stoji, ze narok maji vsichni, kdoz maji narok na alimentaci. Narokem na alimentaci se prece rozumi, ze ten, kdo jest povinen svoji rodinu udrzovati, k tomu take muze byti donucen, necini-li tak. Co vsak spatrujeme v tomto zakone? Tu vidime v nem tak trpke vyjimky, ze zakonite oddana manzelka a take manzelske ditky nemaji naroku na vyzivovaci prispevek - tu bych hned na to poukazal ze vyvody cteneho pana predrecnika Hilgenreinera, jenz tu proti sobe stavel konkubinat a zakonite oddanou manzelku, zde jinym zpusobem dluzno osvetliti. Nebot kdezto ty, ktere s narukovanymi zily v konkubinate, jakoz i nemanzelske deti maji narok na vyzivovaci prispevek, nemaji ho manzelka a manzelske ditky. Jsou tedy z vyzivovaciho prispevku vylouceny a sice proto, ponevadz ministerstvo dava svoleni ke snatku jen tehdy, podepise-li dotycny revers, ze se kazdeho naroku zrika. Jestlize muz, jenz se zenou byl oddan, obdrzel povoleni k snatku a. byl povolan, pak nemaji tedy naroku radne oddana manzelka ani manzelske ditky. Jsou-li tu vsak nemanzelske ditky, pri nichz prece trva alimentacni povinnost otcova, pak maji narok a tak vidime, ze v tomto zakone jsou nesmirne mezery a krutosti. Ve kratkem nam predlozenem zakone se pravi: >Platnost zakona ze dne 18. brezna 1921, c. 120 Sb. z. a n., kterym se vydavaji predpisy o poskytovani vyzivovaciho prispevku >rodinam osob vykonavajicich cinnou sluzbu vojenskou, prodluzuje se az do pristi jednotne zakonne upravy vyzivovaciho prispevku.< Zdali nyni vlada se konecne vzchopi, aby netoliko pro prislusniky osob povolanych k cinne sluzbe vojenske, nybrz take pro ty, kdoz nasledkem minule velike valky stali se invalidy, jakoz i pro pozustale zeny a ditky, jez dnes o sebe pecovati nemohou, vypracovala takovyto moderni zakon, toho dnes ovsem jeste tvrditi nemohu. Ale mam za to, ze nasi ulohou musi a melo by byti, abychom prave v pritomne dobe, na sklonku zasedani, kratce pred vanocnimi svatky, prislusnikum pozustalych dali nejkrasnejsi dar, abychom jim dali hned moderni zakon o vyzivovacich prispevcich. Ale neni to poprano, nemelo to byti. Vime, ze vlada ma prostredky, aby militarismus pestila a na venek representovala, A my vime take, ze zadny prostredek ji neni prilis nepatrny, aby jej udrzovala, ale nesti nasledky takoveto vojenske sluzebni doby, toho vlada nechce, k tomu mysli, ze neni povolana. Oproti tomu musi byti nasi ulohou pecovati o to, aby zivitel, je-li k sluzbe vojenske povolan, pokud vubec mame militarismus a vojsko, nemusil zanechavati svych pozustalych v bide a nouzi.

A nyni chci skonciti: Vybudovali jste veskerou moc statu na militarismu, na puskach, na delech atd. Myslim vsak, ze to muze jednou selhati, pak vam nepomohou ani pusky ani dela, nepomohou vam vsechny ty vrazedne zbrane, neuspokojite-li prislusniky tohoto statu, ponevadz by se jinak mohlo stati, ze by se pusky a dela obratily proti tem, kdoz v tomto state vystupuji jako trapici lidstva. Myslim, ze musi byti nasi ulohou pusobiti k tomu, abychom tento stat tak vybudovali, abychom v nem vsichni mohli ziti ve spokojenosti. Bylo by tedy mym pranim, k cemuz bohuzel nyni se nam nedostava moznosti, abychom se opet sesli, bychom novym zakonem poskytli podpory nebozakum, kteri podpory tak nutne potrebuji. V tomto smyslu domnivame se, ze budeme pro tento zakon hlasovati, doufajice, ze nevesli jsme v porady o takovemto zakone naposledy. (Potlesk na levici.)

Predseda (zvoni): Debata je skoncena. Zaverecne slovo ma pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavny senate! Nechtel bych ve vecech zasadnich byti k tomu povolan, abych polemisoval s kolegou predrecnikem. Je, myslim, do jiste miry samozrejme, kdyz stat sam vaze podpory rodinam nafukovanych jaksi na souvislost s vysetrenim ohledne podpor v nezamestnani, anebo jest-li je to vazano na tu okolnost, byli-li narukovani zavisli na vydelku narukovaneho. To lezi v podstate veci, to se chrani, urazovy zakon ma takove klausule, nemocenske pokladny maji takove klausule, odborove organisace maji podobne statuty pred zneuzivanim a tedy je pochopitelne, ze stat ma take ustanoveni zakona. K upokojeni pana predrecnika chci sdeliti, ze do teto zakonne predlohy, ktera ma sjednotiti podporovani rodin, osob v cinne sluzbe se nachazejicich i osob mobilisovanych v jednotnem zakone - tyto dva zakony maji byti spojeny dohromady - podle vyroku byvaleho ministra socialni pece je pojato ovsem s urcitymi podminkami to, ceho se dozaduje pan predrecnik, totiz aby take v urcite mire sourozenci byli podporovani tam, kde toho potreba nevyhnutelne vyzaduje. Nechci utraceti drahy cas a doporucuji, aby bylo prijato usneseni poslanecke snemovny.

Predseda: Prikrocime k hlasovani. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

O navrhu vyboru v pricine uvedeneho usneseni poslanecke snemovny dam hlasovati najednou.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru branneho a rozpoctoveho, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Preje si pan zpravodaj slovo? Zpravodaj sen. Havlena: Nikoliv.

Predseda: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru tak, jak byl prijat ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru jest prijat take ve cteni druhem.

Prikrocime k bodu ctvrtemu, jimz je

4. Ustni zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o sprave sjednocene obce prazske po 1. lednu 1922. Tisk 1158.

Zpravodajem je pan sen. dr Brabec. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavny senate! Poslanecka snemovna usnesla se o vladnim navrhu zakona o sprave sjednocene obce prazske po 1. lednu 1922. Jak znamo, 1. lednem 1922 stava se pravoplatnym sjednoceni obci prazskych ve Velkou Prahu. Zakon, ktery je nadepsan jako zakon o sprave sjednocene obce prazske po 1. lednu 1922, sestava z. 5 paragrafu, ze kterych § l stanovi, ze ustredni spravni komise pro sjednocenou obec prazskou jmenovana podle zakona ze dne 22. prosince 1920, c. 692 Sb. z. a n., muze byti rozsirena az na 100 clenu a bude po 1. lednu 1922 vedle dosavadni sve pusobnosti vykonavati tez ostatni pusobnost ustredniho zastupitelsva sjednocene obce prazske, dokud nebude - a to po uplynuti volebniho obdobi zastupitelstev obecnich 15. cervna 1919 zvolenych - pravoplatne zvoleno ustredni zastupitelstvo.

Tedy dosavadni ustredni spravni komise nemela plnou kompetenci pro spravu sjednocene obce prazske. Bylo ji ulozeno vykonati pripravy a provesti volby. Ovsem tomuto druhemu zavazku nevyhovela a nasledek toho je, ze dnem 1. ledna stava se Velka Praha pravne skutkem, ale ze zde neni organu, voleneho ustredniho zastupitelstva, ktery by se ujal spravy sjednocene obce prazske. Vzhledem k tomu je potrebi, aby byla vybavena resp. nove ustavena ustredni spravni komise, a to vladou jmenovana, pri cemz jiste docela ucelne se stanovi, ze muze jeji dosavadni pocet 60ti clenu byti rozmnozen az na 100 clenu, jelikoz administrativni material, ktery je teto komisi pridelen, je takoveho rozsahu, ze sotva by ten dosavadni pocet na jeho zdolani uplne stacil.