Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 88. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 20 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Vlcek, dr. Stojan.

117 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr. Derer, Aug. Novak, Srba, dr. Srobar, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Navrhuji, aby prvni a druhy odstavec denniho poradu teto schuze projednany byly spolecne, aby vsak hlasovani o techto odstavcich delo se oddelene. (Zvoni.)

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat. Budeme podle neho postupovati. Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

1. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho, rozpoctoveho a ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona (tisk 3275), kterym se upravuji vyhody poskytnute statnim a jinym verejnym zamestnancum z duvodu mimoradnych pomeru (tisk 3290). Tisk 1138, a

2. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona (tisk 3274), na zmenu pripadne doplneni zakonu ze dne 17. prosince 1919, c. 16, a 17, Sb. z. a n. z r. 1920 a na zruseni zakona ze dne 12. srpna 1921, c. 289 Sb. z. a n. (tisk 1139).

Zpravodaji jsou: pro prvni odstavec za vybor rozpoctovy pan sen. Sablik, za vybor socialne-politicky sen. Jilek a za vybor ustavne-pravni sen. dr. Brabec.

Pro druhy odstavec jest zpravodajem p. sen. Sehnal.

Udeluji slovo zpravodaji sen. Sablikovi.

Zpravodaj sen. Sablik: Slavny senate! Rozpoctovy vybor projednal osnovu vladniho navrhu, jak byla usnesena poslaneckou snemovnou a usnesl se doporuciti senatu, aby navrh tento prijat byl podle zneni, jak jej usnesla poslanecka snemovna, beze zmeny. (Sen. dr. Hilgenreiner [nemecky]: Slyste! To je vsechno?)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo dalsimu zpravodaji panu sen. Jilkovi.

Zpravodaj sen. Jilek: Slavny senate! Prave projednavame predlohu a ucinim k ni jen kratky doprovod.

Blaho statu jest nejvyssim zakonem. Stat zada.obeti a nemuze je odepriti ten, kdo miluje republiku a chce, aby stat byl pevny.

Lituji jen, ze zakon tento postihuje urednictvo a ucitelstvo (Hlas: Bohuzel!) a ze ti davaji priklad obetavosti ostatnim obcanum. (Sen. dr. Hilgenreiner [nemecky]: Musi prave ti nejubozejsi davati priklad?) Setreni musi dale pokracovati. Pensijni pojisteni a dane z prijmu plati i kazdy delnik a kazdy maly clovek. Setrnost statu zajisti uver a musi prinesti i zlevneni vsech zivotnich potreb. Budiz snahou: Mene penez, ale levnejsi zivotni potreby. (Sen. dr. Heller [nemecky]: To je velice hubene. Spatne svedomi mluvi z Vas.) S tim doporucuji zakon ke schvaleni.

Mistopredseda Kadlcak: Slovo dale udeluji zpravodaji p. sen. dr. Brabcovi. (Hluk, zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Predloha o usneseni poslanecke snemovny, kterym se upravuji vyhody poskytnute statnim zamestnancum z duvodu mimoradnych pomeru, byla podrobena jednani v ustavne-pravnim vyboru ve schuzi dne 21. t. m. a byla uvazena hlavne se stanoviska ustavniho a pravniho. Jiste jsme si netajili, ze jest to predloha velikeho vyznamu socialne-politickeho a financniho. A jestli slavny senat odhodla se k tomu, aby dal svoji vetsinou k teto predloze souhlas, stane se tak jenom se stanoviska dulezitych statne politickych duvodu a jiste u vedomi, ze toto zakonne opatreni jest opatrenim pro tato dobu prave, ktere muze byti pozdeji podrobeno revisi a ktere jiste pak pri zkontrolovani bude zmeneno takovym zpusobem, aby byl vzat zretel co nejspravedlivejsi na veskere vrstvy obcanstva, ktere timto zakonem se postihuji.

Ja jako referent ustavne-pravniho vyboru nechci sice mluviti sireji o techto vecech, ale zminuji se jen aspon o tom, ze proti mnohym z paragrafu byly v ustavne-pravnim vyboru cineny namitky, jako by se jimi porusoval zakon. Avsak zakonem zakon snad porusovat ani dobre nelze, protoze zakonem jest mozno kazdy zakon meniti. Ovsem jina otazka jest, zda zakon se nedotyka v mnohych smerech nabytych jiz prav. Ovsem v tomto smeru si musime doznati, ze takova ustanoveni v zakone obsazena jsou. Ale kdyz naproti tomu uvazime, ze by 1. lednem nebily vyplaceny nouzove vypomoci, ze by zde nebyl zakonny podklad k tomuto vyplaceni, tedy stojime take pred volbou: mezi dvema zly voliti mensi. Jen ta okolnost, ze jsme presvedceni, ze toto zakonne opatreni jest mensim zlem, nezli neucinit vubec zadne, privadi nas k tomu, abychom zakon ten doporucili slavnemu senatu k prijeti.

Co se tyce stanoviska ustavniho a pravniho, velikou pochybnost vzbuzuje jiste § 9. (Tak jest!) § 9 ma zneni, ktere by mohlo vesti k mylnemu nazoru, predne, ze jednak zucastneni ministri maji pravo vydavat narizeni a contrario cele vlady a za druhe, ze temito narizenimi mohou byti provedeny zmeny zakona v dusledku tohoto zakona jako nutne se objevujici. Ten paragraf doslovne zni: >Zucastneni ministri se zmocnuji, aby zmeny zakonu a narizeni, kterev dusledku tohoto zakona objevi se nutnymi, provedli cestou narizovaci.< Tu ovsem dluzno konstatovati a zdurazniti, ze podle §u 55 ustavni listiny nadepsaneho: >Mocvladni a vykonna<, lze narizeni vydavat jen k provedeni urciteho zakona a jen v jeho mezich, tedy narizenim zakon nejaky menit jest naprosto nepripustne, a jestli poslanecka snemovna zpusobem, jak jsem prave citoval, stylisovala § 9, nemohla tim nic jineho miti na mysli nezli to, co vlastne podle ustavni listiny se rozumi samo sebou, ze totiz vlada jest zmocnena k provedeni zakona narizenimi, A tu prichazim, k druhe veci. Jednotlivi zucastneni ministri nemohou podle §u 84 ustavni listiny byti zmocneni, aby provadeli cestou narizovaci nejaky zakon, ponevadz kazde vladni narizeni podpisuje predseda vlady nebo jeho namestek s ministry poverenymi jeho provedenim, nejmene vsak s polovinou ministru.

Tedy je videt, ze ne jednotlivi ministri, nybrz vlada jako celek vydava narizeni. (Sen. dr. Hilgenreiner [nemecky]: Jste obratny advokat!) V politice je toho nekdy zapotrebi.

Vzhledem k temto pochybnostem a aby nebyla vlada, resp. jednotlivi ministri, svedeni k zneuziti tohoto ustanoveni, usnesl se ustavne-pravni vybor na resoluci, podle ktere vlade se uklada, aby ustanoveni §u 9 bylo uzito jen ve smyslu §u 55 ustavni listiny, ze totiz moc vladni a vykonna zalezi v tom, ze narizeni lze vydavati jen k provadeni urciteho zakona a v jeho mezich. Podle toho muze takova narizeni vydavati vlada jen jako celek a ne jednotlivi ministri.

Myslim, ze touto resoluci je presne receno, co § 9 znamena a ze vlada nemuze pod trestni zodpovednosti, zalozenou v ustavni listine, opovazit se nejakym jinym zpusobem jednat, nez jak tuto ma predepsano.

Ale, jak jsem pravil, v ustavnim vyboru bylo take uvazovano o socialne-politickem vyznamu zakona a byla usnesena dalsi resoluce, ktera se vztahuje k §u 4, ktery obsahuje ustanoveni, ze zenatym statnim a jinym verejnym zamestnancum v cinne sluzbe, jejichz manzelka jest v jakekoliv verejne neb teto na roven postavene cinne sluzbe a sama poziva drahotnich pridavku, mimoradnych, nouzovych neb jinych podobnych vypomoci, budou drahotni pridavky a vypomoci vyplaceny ve vymere stanovene pro ovdovele zamestnance; je-li rozdil mezi pridavkem a vypomocemi manzeli prislusejicimi a castkou, ktere by se mu dostalo, kdyby byl posuzovan jako zenaty, vetsi nez pridavek a vypomoci manzelciny, poukaze se k vyplate castka presahujici.

Tu myslim, ze byly pravem projeveny pochybnosti, resp. obavy, ze by mohlo toto ustanoveni zakona byt provadeno zpusobem prikrym. Proto se usnesl ustavne-pravni vybor jednomyslne na resoluci, kterou se vlada vyzyva, aby pri vykladu §u 4 zaujala stanovisko k zenatym zamestnancum nejvys blahovolne a aby toto stanovisko projevila jiz v provadecim narizeni.

Slavny senate! Mam za to, ze za danych velmi tezkych okolnosti projevil ustavne-pravni vybor jiste dosti porozumeni nejen pro to, co je jeho specielnim oborem, nybrz i pro hlediska socialne-politicka a hospodarska, a prosim, aby se zretelem k leto jiste poctive snaze byl zakon ten slavnym senatem schvalen. (Vyborne! Potlesk )

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji druheho odstavce panu sen. Sehnalovi.

Zpravodaj sen. Sehnal: Slavny senate,! Predlozeny zakon, usneseny dolni snemovnou, opravuje zakon ze dne 17. prosince 1919 a potom doplnuje zakon ze dne 12. srpna 1921 ve dvou smerech: jednak aby lepe a presneji bylo stylisovano, co je vyhradnim povolanim zamestnance, jednak - ponevadz koncem tohoto roku konci ono ustanoveni v zakone - jest zmena v tom, kde zrizencum drahotni a nouzove pridavky zvysuji se na 100%. Zakon tento, vazeny senate, je naprostou nutnosti z toho duvodu, ze nejen pro samospravne nase sbory, ale pro celkovy stav financi naseho statu je nutno, abychom tuto setrnost prenesli na vsecky strany. Kam zasel tento zakon resp. vyklad tohoto zakona, vazeny senate, je nejlepe videti z toho, kdyz nahledneme do jednotlivych nasich rozpoctu, zejmena. okresnich a nekterych obecnich zastupitelstev. Tento zakon tyka se napred zrizencu obecnich a zakon druhy c. 17 tyka se zrizencu okresnich. Tento zakon vesel v platnost behem tohoto roku, kdy jiz rozpocty nasich samospravnych teles vseobecne byly hotovy.

Slavny senate, samozrejmou veci je, ze my jiz davno jsme si dali heslo, ze jedine ta vydani mame ciniti, pro nez mame radnou uhradu. Pro splneni tohoto zakona nebylo nikde uhrady, a proto, vysoky senate, vypadalo to v nasich samospravnych sborech velice uboze. Kdyz si predstavime, ze propoctem upravy techto financnich nakladu byly by nektere, na priklad okresni rozpocty, obrovskou polozkou zatizeny, pro kterou, jak jsem pravil, uhrady nebylo, jiste nikdo nebude, kdo by mohl ciniti proti tomuto zakonu namitky. Mohl bych poslouziti nekterymi cisly, na priklad bude vas zajimati, ze v okrese kolinskem bylo rozpocteno pro rok 1921 na zrizence okresni resp. na cestare 200.000 Ke. Kdyby se platy upravily presne podle zakona, musela by byti spotreba 600.000 Kc, tedy celych 400 tisic Kc mame zde deficit. Okres Ricany ma naklad 200.000 Kc, stoupl by na 500.000 Kc, tedy deficit 300.000 Kc. Okres Cheb ma naklad 71.000 Kc, stoupl by na 450.000, tedy deficit 379.000 Kc. Zbirov 100.000 Kc, stoupl by na 450.000, schodek 350.000 Kc. (Sen. Sveceny: U nas na Smichove ma okresni vybor 1,000.000 Kc prebytku - a cestarum jsme zaplatili podle tohoto zakona plnou mzdu!)

Stastni lide, pane kolego!

Dale bych mohl jeste uvesti Novy Bydzov, a to je zajimave, ponevadz zde mam po ruce data ihned z roku 1914. Roku 1914 byl zatizen rozpocet okresu Novy Bydzov na cestarske platy obnosem 16,020 K. V rozpoctu na rok 1921 180.006,80 Kc. Tedy je videt, ze se tento naklad zvysil vice nez desateronasobne.

Podle zakona potreboval by vsak tento okres 504.509 Kc. Tedy nezarazeno bylo do rozpoctu 314.502, Ke pro tento okres. Je samozrejmou veci, ze pomery se velice zmenily. Ale ten pomer upravy techto zrizencu zajiste nebyl spravny z tohoto duvodu. Citame-li rozpeti mezi rokem 1914 a timto narizenim, ktere rusime timto zahonem, znamenalo by v procentech stoupnuti odmen cestarskych 3059%. (Slyste!) Pokud se tyce nasobku, je to 3¹/₂ nasobne zvyseni. Vazeni, je videt, ze tady se trochu prestrelilo.

Slavny senate! Jestlize nedovolime na priklad zrizencum okresnim, cestarum, aby se smeli zabyvati necim jinym, pak delame monstrum, ponevadz to neni mozno, abychom odloucili toho cestare, ktery dostal 4 az 5 km silnic s temi vsemi prikopy, od toho, co on potrebuje, to je ten kousek pozemku, kus dobytka, kravicku pro mleko. Jakmile mu to dovolime, pak i policko musi miti, aby mel pro ni slamu. Tedy je videti, ze docela spravne ten zakon to opravuje. Mame velmi mnoho pripadu, kde u nas okresni zrizenci, cestari maji cestarstvi jako svoje vedlejsi zamestnani. (Sen. Sveceny: Kolik je tech cestaru, kteri to maji jako vedlejsi zamestnani, ani 1% neni dokazano!) Nevim, jak to v cele republice vypada, ale vim to nahodou o nasem okresu bydzovskem. V tomto okresu mame celkem 31 cestaru a dva pensisty Ti maji sve vlastni domky. (Sen. Sveceny: Domku nemuze jist.) Pan kolega, dovoli, kdyz bude poslouchati, postupne prijdeme k tomu. Hospodarstvi ma 34 cestaru a 4 pensisty. (Sen. Sveceny: Jake hospodarstvi?) Tedy prosim, aby bylo jasno, tu jde o hospodarstvi, ktere malou rodinu uzivi. Pan kolega promine, ze tuto vec dobre ovladam, ponevadz jsem nahodou referentem okresni spravy u nas, (Sen. Sveceny: Ja taky. Ja jsem predsedou spravni komise okresni.) Znam pomery cestaru, nejsem jejich nepritelem, nybrz vymohl jsem jim upravu platu, drive nez prisel tento zakon. Dohromady tito cestari maji 98 korcu vlastnich, 86 najatych, celkem na 184 korcich hospodari. Pensiste vedle toho maji 9 korcu vlastnich a najatych maji 11¹/₄ korcu, dohromady tedy okrouhle 28 korcu. Celkem tedy 108 korcu maji vlastnich a 98¹/₂ najatych, tedy na 206 korcich pozemku hospodari. Vedle toho maji, jak jsem jiz pravil, urcite trate silnicni, ktere jim davaji velmi mnoho krmeni pro hovezi dobytek. Je videt z toho.... (Hlas: A co kdyz je sucho?) Kdyby se pan kolega o to zajimal, mohu mu jeste rici, ze tito cestari dohromady maji 78 kusa hoveziho dobytka vetsinou krav, vepru maji dohromady 43, pensiste 5 kusu hoveziho dobytka a 4 kusy veproveho dobytka. Dohromady vlastni, ne na papire, nybrz ve skutecnosti, 83 kusy hoveziho dobytka a 47 kusu veproveho dobytka. Opakuji znovu, ze naprosto nejsem nepritelem, nybrz pritelem cestaru, ale tvrdim, ze zakon drivejsi byl naprosto nespravny.

Slavny senate! Je samozrejmou veci, ze takovyto nedostatek v rozpoctu musi se nejakym zpusobem uhraditi. V mnohych okresech silnych, o jakem mluvi pan kolega, snadno se to snese, ale my musime obratiti se na nektere zemedelske, zejmena horske okresy, kde je zakladna prirazkova 100.000 Kc, Tam, vazeni, znaci takovato uprava cestaru prirazky 300 az 400%. My mame celou radu okresu, kde celkovy naklad bylo by treba hraditi prirazkami az na 500-1000%, Pan kolega je nahodou v okresu, kde maji sirokou zakladnu prirazkovou. Tam to vynese jako v nekterem okresu horskem celych 100%.

Jelikoz pak dale tento zakon upravuje a zajistuje minimalne potreby techto zamestnancu, cinim navrh, aby byl zakon schvalen tak, jak byl usnesen poslaneckou snemovnou.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji rozpravu. Navrhuji, aby celkova doba pro projednani byla stanovena na 5 hodin a pro jednotlive recniky doba pul hodiny pro oba dva odstavce denniho poradu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat.

Budeme podle toho jednati.

Jako recnici prihlaseni jsou pani senatori: Niessner, dr. Kovalik, Barinka, Friedrich, Fahrner, Hartl, Jelinek, dr. Hilgenreiner, Luksch, Prusa, dr. Herzigova, dr. Wiechowski. Ovsem porad jest jiny, nez jsem prave cetl, a to z toho duvodu, ze jednaci rad predpisuje, ze dokud vsechny strany svymi recniky nepromluvili, nemuze z teze strany prijiti druhy recnik na radu. To racte vziti na vedomi.

Udeluji slovo prvnimu recniku panu sen. Niessnerovi.

Sen. Niessner (nemecky): Slavny senate, damy a panove! Mnozi panove v teto sini, velmi cetni panove z vetsiny vzhlizeji k dnesnimu dni asi s jistou obavou a prisli asi do dnesni schuze skliceni, nebot co se od nich v predlozenych osnovach zakonu pozaduje, je tezky kousek a mohu si myslet, ze je mnohym z panu proti srsti. Pozaduje se od nich, nikoli, to vlastne neni spravny vyraz, jsou komandovani (Nemecke vykriky: Tak jest!), narizuje se jim, a to ve vetsine pripadu, jak se domnivam, proti jejich lepsimu presvedceni, proti jejich citeni, proti vsem slibum, proti jejich programu se jim narizuje, aby spolkli predlohy, z jichz dusledku dostavaji asi slabe mrazeni. Neni pochyby, ze to, co prave hodlate uciniti, panove,z vetsiny, je v nejzivejsim odporu ke vsemu tomu, co i ste o volbach slibovali urednikum a ucitelum. (Sen. Heller [nemecky]: Bylo by nutno precisti si jednou ty reci!) Bylo by opravdu zajimavo, probirati se v tech recech at pozorovati, co jste tehdy urednikum a ucitelum staveti pred oci; jsem presvedcen, ze kazdy z panu byl by to povazoval za smrtelnou urazku, kdyby se mu bylo tehdy nepriznalo, ze je bezpodminecnym pritelem uredniku a ucitelu. Pres to prichazite v dobe tizive drahoty a nouze a chcete sniziti ucitelum a urednikum platy, nebot v podstate zde prece bezi o snizeni platu, o nic jineho. Rekl jsem uz: Vzdycky jste byli prateli ucitelu a uredniku a.ucitele a urednici mohli byti od pratel temer umackani. A proto je pochopitelne, ze je vam pred hlasovanim a pred projednavanim teto veci ponekud uzko. Nejradeji byste se ztratili a vyhnuli hlasovani; vzdyt jsme to videli: nebylo mozno sehnat ani zpravodaje a kdyz byl konecne nalezen, sotva vystoupil na recnickou tribunu, hned zase uz zmizel. Damy a panove! Predlohy zakonu jsou opravdu takove, ze vzbudi podiveni a odpor nejen u uredniku a ucitelu, nybrz, jak se domnivam, u vetsiny obyvatelstva. Nebot bezi zde o velmi mnoho, jak jeste ve sve reci vylozim. Avsak vsemohouci >Petka< nema s vami slitovani, at chcete nebo nechcete, vy musite! Nejdete za svym presvedcenim, za tim, co povazujete za spravne a dustojne, za tim, co mate ve svem programu, nejdete za tim, co jste slibovali, nybrz za tim, co vam >Petka< narizuje. Vy si ovsem namlouvate, ze jste svobodnymi zastupci lidu, ze muzete jiti za svym programem, ale jaka to neznalost skutecnosti! Kdybyste mohli jiti za hlasem sveho srdce, nemohli byste hlasovati pro tento zakon. Vy se vsak nesmite riditi vuli svych volicu, svym nahledem, nybrz musite ciniti, co vam >Petka< nebo >vybor patnacti< naridi. Bude to prave tak malo mozno nazvati svobodne muznym jednanim, jako vyronem nejcistsi demokracie.

Panove z vetsiny! Dnes jeste ani zdaleka nemuzete odhadnouti dusledky toho, co se chystate podniknouti a poznate uz, ze jste se pustili do spatneho dila, do spatneho podniku. Nezapominejte, ze urednici a ucitele prave tak, jako ostatne vsechny vyrobni a pracujici tridy obyvatelstva, maji za sebou trpkou dobu valecnou, tezkou dobu utrpeni, dobu hladu, bidy, nejstrasnejsiho omezovani, dobu, v niz tyto vrstvy, kterym chcete nyni sniziti platy, musely odprodavati kus po kuse ze sveho majetku, aby si uhajily zivot. Je tudiz pochopitelno, ze jednim z prvych cinu po valce, v prvnim Narodnim shromazdeni, byla snaha, pomoci temto vrstvam, prizpusobiti jejich pomery trochu pomerum drahotnim a odskodniti je ponekud za tezke utrpeni v dobe valky, platiti jim primerene podle jejich vykonu, lidsky dustojne. A tak se usneslo revolucni Narodni shromazdeni vydati paritni zakon, postaviti ucitele na roven urednikum, coz byl pozadavek, za ktery ucitele bojovali dlouha desitileti a kterouzto vymozenost povazovali za znacny poklad. Cinem Narodniho shromazdeni bylo take, ze stat vzal na se pense a ze toto Narodni shromazdeni predsevzalo zlepseni platu. Avsak kdo po suzuje veci spravedlive, vi nade vsi pochybnost, ze uprava nebyla provedena ani zdaleka postacujici merou, takze i dnes jeste ucitele a urednici naprosto nemohou vesti nejaky bujny zivot, nybrz jsou nuceni, ukladati si jeste dnes cetna omezeni, i dnes je jim jeste udelem dosti stradani a starosti, ani dnes nemohli jeste odstranili vsechny straslive nasledky doby valecne, ani zdaleka doplniti vsechno to, oc za valky prisli, ve sve domacnosti, v odevu, ve vsi te skode, jiz utrpeli valecnymi utrapami na zdravi. To uznaly kdysi i vetsinove strany a pri projednavani navrhu Brodeckeho a Grunznerova 9. listopad ti 1920 tehdejsi ministr financi dr. Englis prohlasil: >Postaveni statnich zamestnancu je spatne, musimkonstatovati, ze u prirovnani k ostatnim spolecenskym vrstvam u nas, u prirovnanik soukromym zamestnancum vede se statnim zamestnancum spatne.< Vsichni recnici siran, take stran vetsinovych, pronesli tehdy myslenka, ze stat a vlada snazi se uciniti prozatim, co je mozno, ze to vsak nestaci, a uznavali, ze je to pouha splatka a ze jsou si vedomi re tim jen castecne uspokojuji pozadavky uredniku. Utesovali tehdy uredniky, ze berou ohled na postaveni, na vseobecna pomery statni, bude-li vsak aspon trochu statnim financim zpomozeno, pak ze se dohoni to, co nebylo mozno uciniti.

Panove! V posledni dobe se mnoho mluvilo o stabilisaci platu. Urednici skladali v to nadeji, doufali, ze take jinak nastane i uprava jich platu, aspon prizpusoben k druhotnim pomerum. Misto toho musi se urednictvo a ucitelstvo doziti, ze prichazeji nyni tyto predlohy, ktere jsou ranou pesti do tvare statnich uredniku a ucitelu, urazkou, vysmechem a take tezkym, nesnesitelnym poskozenim a ujmou jich zivobyti. Dluzno prece zjistiti, ze vetsina platu, srovname-li je s kupni silou platu dotycnych trid pred, valkou, nedosahla ani zdaleka vyse, kterou mely pomerne pred valkou. Mnohe platy jeste dnes v pomeru k dobe valecne a predvalecne stouply o 400 az 500%, nejvyse o 600%, kdezto cetne zivotni potreby a zivotni prostredky podrazily o 1500%, Nelze prece rici, ze se vede urednikum, zrizencum, ucitelum dnes uz tak dobre, ze je opravneno, omeziti nejakym zpusobem jich prijmy. Pres to, ze se nic nezmenilo, pres to, ze drahotni pomery nedoznaly zmirneni, coz ostatne i duvodova zprava poslanecke snemovny sama pripousti, prece jste provedli toto zkraceni. V duvodove zprave poslanecke snemovny k teto predloze se pravi, ze velka drahota, ktera byla podnetem prodlouzeni tohoto zakona, o mimoradnych a nouzovych vypomocech statnich zamestnancu az do 31 prosince 1921, jen u nekterych zivotnich potreb povolila a ze nelze dosud predpovidati, kdy nastanou opet pravidelne pomery. To je priznani, ze se v zakladu nic nezmenilo, ba my vime dokonce, ze podle indexovych cislic ceny mnohych zivotnich potreb dokonce stouply. Pri drahote, rekneme pri nejmensim stejne, prichazi se tedy snizenim platu, ze by to bylo spravedlive, nemuze zajiste nikdo tvrditi; neni to vsak ani rozumne, nebot bude to mit zajiste neblahe ucinky a nasledky.

Panove! Abyste toto snizeni platu provedli, porusili jste take paritni zakon, ktery byl pro ucitele cennou, zasadni vymozenosti. Nebezi pouze o to, ze jste tim porusili zakon, ktery se stal nabytym pravem, jako je vyse platu, nybrz ze tim poskozujete take ucitelstvo a skolu. Kazdy, komu je vychova deti drahocennou, svatou veci, musi se se vsi silou proti tomu postaviti a. braniti, aby takove zkraceni nebylo provedeno, aby se ucitele nedostali zas do onech tisnivych pomeru, v nichz byli drive, takze by se pro starosti a souzeni nemohli venovati nalezitym zpusobem vychove deti.

Rekne se: Vsichni plati dane, delnik, zivnostnik, proc nemaji platil dani take statni urednici? Panove, my vime, proc to rikate. Radi byste postvali tyto tridy proti nam. Radi byste namluvili zivnostniku a delniku, ze hajime bezpravi, ze zadame pro uredniky vysadu, ale my tu vycitku, jak znamo, uneseme. Porusili jste ziskana prava a jest uvaziti predevsim, zdali pak jsou platy uredniku a zamestnancu taliove, aby snesly takove placeni dane, takove placeni pensi a dani, jak vy zadate, a zda jiz pri vymerovani techto platu nebyl vzat zretel na to, ze toto placeni dani ma odpadnouti, zda uz nebyly vymereny nizsi platy, nez kdyby se bylo zadalo, aby urednici a zrizenci platili take dane.

Jaky duvod se jeste uvadi pro tato opatreni, jez maji byti provedena? Stat je v tisni, stat je ve velikych peneznich nesnazich, ma v pristim rozpoctovem roce schodek 900 milionu korun. Je pravda, statni finance jsou rozvraceny. Avsak pristupuje-li se k ozdraveni techto financi, je dluzno s.e take tazati, kdo je vinen timto rozvratem statnich financi; a aby bylo mozno jen tak beze vseho zbaviti pany z vetsiny viny na tomto rozvratu, proti tomu mluvi cisla a skutecnost prece jen reci az prilis vymluvnou, zivou, duraznou. Je pravda, ze stojime pred bankrotem. Avsak kdo ma za to pykati, ze vetsina zila in dulci jubilo a ze cely stat vubec zil na prilis velke noze? Damy a panove, za to maji pykati spatne placene tridy uredniku a ucitelu? Coz pak stat nalezi jen temto vrstvam, jen tyto mohou k tomu byti pridrzovany? Ony maji zaplatiti schodek, nebo v prvni rade miti z toho skodu? Volate-li, panove, setrit, zajiste i my jsme pro to a vsechna vase prace zde v teto snemovne i ve snemovne poslanecke nese se za tou snahou, abychom vas presvedcili, ze se takhle nesmi hospodarit, ze je nutno setrit, ze statni hospodarstvi musi byti primerene jeho prijmum a vubec jeho vseobecnym hospodarskym pomerum. Toho jste necinili. Nechali jste nas mluvit, vsechny nase vystrahy jste pousteli do vzduchu, nedbali jste vubec nasich pochybnosti. Ze lze setrit, to je i nase pevne a nezvratne presvedceni a byli bychom vam v tom radi uciteli, kde a jak se muze setriti. Poukazuji jenom na vojenske vydaje, poukazuji jen na to, co set milionu se vyplytva rocne v kapitole >ministerstvo veci zahranicnich< a tvrdim: Zde by se mohlo setrit a nebylo by nutno, tisice uredniku a ucitelu tak tezkym zpusobem poskozovati. Mluvim-li o ministerstvu zahranici, rekl bych: To je kapitola, ktera pohlcuje nekonecne sumy. (Vykrik: Zeptejte se ucitelu, zdali chteji, aby se armada rozpustila! - Vykriky.) Prosim, pane kolego, nechte me take mluvit. Je tu zahranicni propaganda, kde se pouziva na sta osob jako zurnalistu a agitatoru v cizine, aby povesti statu v cizine dodali lesku a delali propagandu. Avsak, panove, nehledic k tomu, ze vsechno to trvale nepomuze a ze pravda o nasich pomerech prece jen vyjde na jevo, tazi se: Co je platna tato zahranicni propaganda? Cim chcete povest sveho statu osveziti, kdyz musite sahati k opatreni, ktere, pokud vim, v kazdem jinem state je naprosto nemozne? Poskodite-li uredniky v jich pozitcich a utrhnete-li ucitelum z jich nuzneho platu, to jiste znici povest statu v cizine spise nez cokoli jineho. Rovnovaha ve statnim hospodarstvi je jiste velmi pekna, uzitecna a nutna vec, ale musi se na to mysleti vcas, ne teprve, kdyz kara uvizla tak hluboko v mocalu, ze zde stojite bezradni a nejste s to, z mocalu ji vytahnouti.

Ale je jeste dalsi otazka. Dosahnete vubec ucelu, ktereho touto predlohou chcete dosahnouti? Ucelem ma byti, aby zmizel schodek ve statnim hospodarstvi. Schodek je 900 milionu. (Sen. Albert Friedrich [nemecky]: Ale mnohem vice!) Tolik bylo priznano. Uspory, docilene snizenim urednickych a ucitelskych platu ocenuji se na 180 milionu korun, zbyva tudiz stale jeste 700 milionu korun. Myslim, ze rozdil nepada tak strasne na vahu. Ale ovsem, zas povest za hranicemi. Nekdo vlade a smerodatnym osobam namluvil, ze k dosazeni uveru, ktereho je potrebi a jehoz ku podivu lze hledati pouze v cizine, je pry nutno, aby byly dany do poradku rozvracene finance. Ale ptam se: Bude duvera zahranicnich kapitalistickych skupin ve stat a jeho hospodarstvi vetsi proto, ze schodek uz neni 900, nybrz jen 700 milionu? Myslim, ze rozdil neni tak znacny. Vzdyt konecne mohou i zahranicni kapitaliste premysleti a pocitati a nedospeji k vysledku, ze statni finance jsou uz proto tak zcela bezvadne, pri cemz jest jeste poukazati na to, ze drivejsi vlady samy jsou tim vinny a nikoli posledni pricinou toho je jejich chovani k valecne pujcce, ze dnes musite hledati uver v cizine, kdezto doma byste jej nalezli snaze, kdybyste byli nalezite hospodarili.