Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 87. schuze |

Schuze zahajena ve 12 hodin 50 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

109 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri dr. Derer, Aug. Novak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Pro dnesni schuze udelil jsem dovolenou sen. prof. dru. Horackovi.

Prosim, aby bylo precteno, co bylo tiskem rozdano.

Zastupce senatniho tajemnika dr. Trmal (cte):

Tisk 1127-1127/5. Interpelace sen. Hartla, Oberleithnera a soudr. na pana ministra vnitra stran nepristojneho vymeru okresni politicke spravy ve Sternberku.

Tisk 1127/1. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra zeleznic stran libovolneho opatreni reditelstvi ceskoslovenskych statnich drah.

Tisk 1127/2. Interpelace sen. Hartla, Oberleithnera a soudr. na pana ministra post a telegrafu stran neslychaneho provokovani nemeckeho obyvatelstva podrizenymi organy postovni spravy.

Tisk 1127/3. Interpelacia sen. Bohacka a spol. ohladom odskodnenia obeti politickeho prenasledovania pocas svetovej vojny a okamziteho zistenia a vyplacania priznanych nahrad.

Tisk 1127/4. Interpelace sen. Hrejsy a druhu k panu ministru financi ohledne slozeni zemske odvolaci komise pro dan z prijmu v Brne a jejiho postupu pri vyrizovani odvolani.

Tisk 1127/5. Interpelace sen. dra Hilgenreinera, dra Naegleho a soudr. na vladu ve pricine stisnenych pomeru knezstva duchovni spravy.

Tisk 1149. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3219), kterym se prodluzuje platnost zakona ze dne 18. brezna 1921, cis. 120 Sb. z. a n., o poskytovani vyzivovaciho prispevku rodinam osob vykonavajicich cinnou sluzbu vojenskou (tisk 3258).

Tisk 1150. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3218), kterym se meni a doplnuji ustanoveni o smenecnych poplatcich (tisk 3269).

Tisk 1151. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2429), kterym se meni a doplnuji ustanoveni o soudnich poplatcich (tisk 3268).

Tisk 1152. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3189), jimz se prodluzuje platnost cl. I., c. 3, 4 a 11. zakona ze dne 18. prosince 1919, cis. 1 Sb. z. a n. z roku 1920 a opatreni Staleho vyboru N. S. R. C. podle § 54 ustavni listiny ze dne 4. srpna 1920, cis. 480 Sb. z. a n., o zmene nekterych ustanoveni trestniho prava, a jimz se meni dalsi jeho ustanoveni (tisk 3278).

Tisk 1153. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3183), kterym se povoluje uver k uhrade zvysenych nakladu spojenych s rozsirenim pracovniho programu Pozemkoveho uradu na rok 1922 (tisk 3270).

Tisk 1154. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Kleina, Johanise, Hirsche, Male, Witticha a soudr. (tisk 3184), aby vydan byl zakon o naroku obchodnich pomocniku a jinych zamestnancu v podobnem postaveni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi na penezite pozitky v nekterych pripadech vojenske povinnosti (tisk 3272).

Tisk 1155. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. inz. Becky, Binovce, Dubickeho, Langra, Bezdeka a soudr. (tisk 3214) na prodlouzeni omezeni prava stehovaciho (tisk 3287).

Tisk 1156. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3264), kterym se upravuje vyplaceni drahotni prirazky k duchodum valecnych poskozencu pro rok 1922 (tisk 3289).

Tisk 1157. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Binovce, inz. Becky, Dubickeho, Bezdeka, Langra a soudr. (tisk 3249) na vydani zakona o stavebnim ruchu (tisk 3306).

Tisk 1158. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3284) o sprave sjednocene obce prazske po 1. lednu 1922 (tisk 3310).

Tisk 1145. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3207), kterym se vlada zmocnuje, aby upravila pensijni pojisteni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi (tisk 3246).

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Prvnim bodem jest

1. Druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru a socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni ustanoveni §u 1164 vseob. obcanskeho zakona. Tisk 1130.

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni je sen. dr. Prochazka a za vybor socialne-politicky sen. Cholek.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejakou textovou zmenu?

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Ano. Za §§ 1154 je carka. Ta carka tam byti nema.

Predseda (zvoni): Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest take ve cteni druhem.

Druhym bodem je

2. Druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se lhuta stanovena v §u 21 novely k obecnim zrizenim (zakon ze dne 7. unora 1919, cis. 76 Sb. zak. a nar.) prodluzuje do konce roku 1922. Tisk 1131.

Zpravodajem je pan sen. dr. Krupka.

Tazi se pana zpravodaje, zda si preje doslov?

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Nikoliv.

Predseda: Neni tomu tak. Ve smyslu §u 59 jedn. radu jest treba hlasovani podle jmen.

Zadam pany zapisovatele, aby secetli hlasy a oznamili mi vysledek, a pany senatory, aby ti, kteri souhlasi s navrhem vyboru ustavne-pravniho, aby totiz pres tuto osnovu zakona, usnesenou poslaneckou snemovnou preslo se k dennimu poradu, odevzdali svuj hlasovaci listek se sluvkem "ano" a ti, kteri s navrhem ustavne-pravniho vyboru nesouhlasi, svuj hlasovaci listek se sluvkem "ne".

Mistopredseda Kadlcak (zvoni:) Pro navrh ustavne-pravniho vyboru bylo odevzdano 113 hlasu. To jsou ³/₄ vsech hlasu panu senatoru, proti zadnemu hlasu.

Tim zamita se osnova zakona, usnesena poslaneckou snemovnou, take ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s resoluci ustavne-pravniho vyboru, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Resoluce se prijima.

Prikrocime k bodu tretimu, jimz jest

3. Druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1120) o vladnim navrhu zakona (tisk 3171), ktorym sa predlzuje doba organizacie riadnych sudov prvej a druhej stolice, urcena dla §u 99 ustavnej listiny zo dna 29. unora 1920, cis. 121 Sb. z. a n., zakonom zo dna 22. prosinca 1920, cis. 691 Sb. z. a n., pre obvody sudnych tabul v Bratislave a v Kosiciach (tisk 3224), a o petici Svazu ceskoslovenskych sudov v Prahe, cis. 1805 pet. posl. snem. Tisk 1134.

Zpravodajem jest pan sen. Lukes. Ma nejake zmeny?

Zpravodaj sen. Lukes: Jest zde tiskova chyba v §u 1, radek 2, za § l ma byti tecka.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem i s navrzenou opravou, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona, s nadpisem a uvodni formuli prijima se take ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s obema resolucemi ustavne-pravniho vyboru otistenymi ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce se prijima.

Tim jest tento odstavec denniho poradu vyrizen a pristoupime k odstavci dalsimu, jimz jest

4. Zprava rozpoctoveho vyboru a ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 888) o oddeleni statni financni spravy od obecni a municipalni spravy na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. Tisk 1128.

Zpravodajem za vybor rozpoctovy jest pan sen. Zimak, za vybor ustavne-pravni pan sen. Lukes.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor rozpoctovy panu sen. Zimakovi.

Zpravodaj sen. Zimak: Slavny senat! Vlada ceskoslovenskej republiky ve svojej snahe upravit stat v zasadach demokracie posobi k tomu, aby financna sprava statu bola co mozna najviac odpolitizovana. V dosledku tejto zasady prijaty bol uz 20. brezna 1919 v revolucnom Narodnom shromazdeni zakon, ktorym sa oddeluje financni, sprava od politickej spravy. S ohladom na vzity system administrativy ve veciach financnych na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi ostaly Slovensko a Podkarpatska Rus z tychto zakonov vyjmute, ponevac sa ratalo, ze lud na Slovensku je zvykly na notarov, ktori vybavuju vsetky veci obecneho ludu, ze by tedy bez pomoci notarov financny aparat na Slovensku nefungoval. Behom doby doznalo sa, ze je tu zklamanie, ponevac dane na Slovensku sa vybieraly velmi zle. Boly velke nedoplatky. Na priklad vieme, ze za cely rok 1919 a 1920 az do oktobra 1921 vybralo sa na Slovensku celkom asi 280 milionov korun. Ked uvazime, ze Slovensko stalo uz vyse 5 miliard, pozname, ze sa na Slovensku cosi stalo, co nie je zdrave.

Bolo tedy nutne uvazovat o veciach, kde to vezi a poznalo sa, ze notari maju na tom malo zaujmu, aby sa dane vybieraly. Notari, ktori predpisovali dane, boli taktiez povereni od tych samych stranok, aby protestovali proti vymerovaniu dani. Toto bola inkompatibilita, ktora nemohla sluzit k prospechu statu.

Vlada vypracovala navrh zakona, dla ktoreho zakon platny v Cechach a na Morave z 20. brezna 1919, bol upraveny tiez pre Slovensko a Podkarpatsku Rus.

Zakon bol predlozeny najprv senatu a odtial pojde do poslaneckej snemovne. Rozpoctovy vybor, ako aj vybor ustavne-pravny nalezite rozebraly osnovu zakona, previedly dokladne zmeny a korektury a doporucuju takto slavnemu senatu ku schvaleniu.

Je prilozena tiez rezolucia rozpoctoveho vyboru, v ktorej sa vlada vyzyva, aby financne urady na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi vybavila nalezitym poctom sil, aby statne zaujmy netrpely ujmy. To je rezolucia, ktora poukazuje na ty strasne pomery na Slovensku prave v tom hospodarskom stave. Interesoval som sa v Bratislave, preco viazne vo vacsich mestach, v Bratislave a v Kosiciach, vyberanie dani a dali mi odpoved, ze nemaju dostatek konceptnych sil. Je tedy nedostatok uradnictva. Tak v Bratislave a inych vacsich mestach na Slovensku vyberaju sa dane dnes podla katastru z roku 1914.

Zaujimavym je to, ze zvlaste, nove banky, ktore vydelavaju na Slovensku ohromne miliony, do dnesneho dna nezaplatily ani haliera dani. Tym ale netrpi len stat, lec aj mesta a municipia preto, ze nemozu tymto bankam a novym zavodom na Slovensku etablovanym vymerovat prirazky danove.

V tom smeru je tedy tiez nutna naprava co najskor. Doporucujem nielen tento zakon, ale tiez vrele aj tuto rezoluciu k prijatiu, aby vlada urobila svojmu poslaniu zadost a Slovensko opatrila dostatocnymi schopnymi silami ku vymerovaniu a vyberaniu dani.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo vyboru ustavne-pravniho panu sen. Lukesovi.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Ustavne-pravni vybor projednal tez osnovu zmineneho zakona a provedl spolecne s vyborem rozpoctovym, jak jsme jiz slyseli, nektere zmeny na osnove zakona, zejmena zmeny stylisticke, pokud se tyce, tez formalni. Vitanym je, ze zakon tento priblizuje nas k unifikaci zakonodarstvi, byt i jen castecne, a sice pokud se tyka osamostatneni financni spravy, uplna unifikace financni spravy v cele ceskoslovenske republice v teto dobe neni dobre mozna, a sice zvlaste proto ne, ze obcanstvo celeho statu se domaha zmeny financniho systemu. Teprve az tato bude provedena, jak si to vsechno obcanstvo preje, pak bude mozno provesti plnou unifikaci financni spravy.

Zakon tento je nutnym proto, ze v nejblizsi dobe, a to v pristim roce, chce vlada uvesti v zivot na Slovensku a v Podkarpatske Rusi zupni zrizeni. Kdyby tohoto zakona nebylo, tedy presly by zalezitosti financni spravy na urady zupni, ktere vsak pro financni spravu nejsou zrizeny, nebot jim nalezi pouze sprava vnitrni. Proto bylo potrebi toho zakona, aby byly vedle zupnich jine urady, ktere by financni zalezitosti prevzaly.

Jak jiz pan kolega v zastoupeni rozpoctoveho vyboru rekl, jest hlavnim ucelem zakona tohoto ozdraveni financi na Slovensku, aby prestalo zpozdovani v predpisovani a vybirani dani, a za druhe, aby se odstranila inkompatibilita uradu obecnich a obvodnich notaru, kteri posud na jedne strane zastupovali stat pri sprave financni a na druhe strane zastupovali strany, sepisujice pro strany ruzna podani a zejmena stiznosti proti bernim vymerum, coz samo sebou musilo vesti k tomu, ze notar nekdy podle toho, o koho se jednalo, mohl bud postaviti se za stat anebo za stranu, kterou mel zastupovati. To ovsem nebylo zjevem zdravym a bylo nutno uciniti jiste opatreni, aby pusobnost notaru v tom smyslu byla omezena. To se tez zakonem stalo. Podle osnovy zakona mel vejiti zakon tento v zivot jiz pocatkem roku a proto podle osnovy zakona mely byti knihy danove uzavreny jiz koncem tohoto roku a predlozeny do konce ledna pristiho roku financnim uradum. To vsak neni jiz mozne, nebot mame konec prosince, zakon bude projednavan jeste poslaneckou snemovnou a proto bylo nutno pozmenit zneni § 5 osnovy a prenechat vlade, aby narizenim stanovila, kdy se maji danove knihy uzavriti, jakoz i predloziti bernim uradum.

Ustavne-pravni vybor doporucuje tez slavnemu senatu, aby predlozenou osnovu zakona, tak jak byla obema vybory schvalena, prijal. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Ma pan zpravodaj nejake opravy?

Zpravodaj sen. Lukes: Az ve druhem cteni.

Mistopredseda Kadlcak: Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (ma pouze 6 §§) minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem jakoz i uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni prvem.

Nasledujici odstavec denniho poradu je:

5. Navrh, aby podle § 55 jedn. radu projednana byla jako pilna zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, ktorym sa upravuje pravo premlcania k vymeriavaniu dani a davok v Podkarpatskej Rusi. Tisk 1129.

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze se zde jedna o upraveni promlceciho prava a ze je treba tudiz, aby zakon tento byl co nejdrive uskutecnen, jezto ucinnost tohoto zakona nastava dnem vyhlaseni a bylo by si tudiz prati, aby co nejdrive zakon tento predlozen byl k sankci, aby mohl byti co nejdrive vyhlasen.

Kdo souhlasi s tim, aby tato vec byla projednavana jako pilna, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost teto veci se priznava.

Navrhuji, aby tato vec projednana byla v jedine debate ve lhute l hodiny se stanovenim recnicke lhuty na 10 minut.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. - Muj navrh se prijima.

Dalsim odstavcem je

6. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, ktorym sa upravuje pravo premlcania k vymeriavaniu a vymahaniu dani a davok v Podkarpatskej Rusi. Tisk 1129.

Zpravodajem je pan sen. Zimak. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Zimak: Slavny senat! Predlozena osnova zakona je podobneho razu ako predisla, totiz doplnkom uz k stavajucim zakonom. Ide o rozsirenie na Podkarpatsku Rus. Vsetky zakony, ktore boly az do roku 1919 do 10. septembra vynesene a ktore hovorily o Cechach, Morave, Sliezsku a Slovensku musia sa vyslovne doplnit znenim o Podkarpatskej Rusi. Pod pojmem Slovensko sa myslila skor aj Podkarpatska Rus. Saint-Germainska smluva 10. septembra 1919 urobila vsak z Podkarpatskej Rusi samostatnu jednotku a v dosledku toho musia sa zakony pre Podkarpatsku Rus, ako pre samostatnu jednotku, upravovat, lebo pre toto uzemie rozsirovat.

Teraz ide o upravu premlcacieho prava k vymerovaniu a vymahaniu dani a davok v Podkarpatskej Rusi. Ide o to, aby stat neutrpel skody v Podkarpatskej Rusi, kde nebolo dostatok uradnikov, ktori by zavcas vymerili tieto dane a nedomerky od roku 1914-1920, ktore po cas svetovej valky boly tam zanedbane. Ide o to, aby stat nebol zkraceny, aby ta premlcacia lehota nebola zanedbana, aby zkratka na to mal stat pravo i v roku 1921 a 1922 tyto nedomerky urcovat a vymahat.

Predloha bola podana vladou poslaneckej snemovne a poslanecka snemovna ju schvalila. Bola projednana v rozpoctovom vybore a menom rozpoctoveho vyboru doporucujem, aby prijata bola v plnom zneni tak, ako ju poslanecka snemovna schvalila. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena.

Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijima se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, ma-li nejake navrhy. Zpravodaj sen. Zimak: Nemam.

Mistopredseda Kadlcak: Nema. Kdo souhlasi tedy s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijima se ve cteni druhem.

Tim je tento odstavec denniho poradu vyrizen a prikrocime k dalsimu, jimz je:

7. Navrh, aby zkracenym rizenim podle §u 55 jedn. radu bylo projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuji vyhody poskytnute statnim a jinym verejnym zamestnancum z duvodu mimoradnych pomeru.

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze platnost zakona, kterym upraveny byly vyhody poskytovane statnim a jinym verejnym zamestnancum z duvodu mimoradnych pomeru, konci koncem tohoto roku a ze tudiz je nutno projednati zakon tento v dobe co nejkratsi, aby zakon, jimz nove upravuji se tyto vyhody, nabyl platnosti co nejdrive, nejpozdeji dnem 1. ledna 1922.

Kdo souhlasi, aby vec tato projednana byla jako pilna, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost teto veci se priznava.

Usneseni poslanecke snemovny v teto veci bylo ve vcerejsi schuzi senatu tiskem rozdano. Prikazuji tuto vec vyboru socialne-politickemu, rozpoctovemu a ustavne-pravnimu.

Navrhuji, aby vybory podaly o teto veci zpravu ve lhute 2 hodin.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Lhuta je prijata.

Tim je tento odstavec vyrizen a prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu, jimz je:

8. Navrh, aby zkracenym rizenim podle §u 55 jedn. radu bylo projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona na zmenu, pripadne doplneni zakonu ze dne 17. prosince 1919, cis. 16. a 17. Sb. zak. a nar. z roku 1920, a na zruseni zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 289. Sb. zak. a nar.

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze se jedna o zakon, ktery ma nabyti ucinnosti dnem 1. ledna 1922 a ze je tudiz nutno zakon ten co nejdrive projednati, aby mohl byti predlozen k sankci.

Kdo souhlasi, aby vec tato projednana byla jako pilna, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. - Pilnost teto veci se priznava.

Vec tato vylozena byla tiskem ve vcerejsi schuzi a prikazuji ji vyboru socialne-politickemu.

Navrhuji, aby vybor projednal tuto vec ve lhute 2 hodin.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Lhuta je prijata.

Dalsi odstavec denniho poradu obsahuje:

9. Navrh, aby zkracenym rizenim podle §u 55 jedn. radu bylo projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o drahotnich pridavcich pro rok 1922 k duchodum invalidnim a starobnim vyplacenym na Hlucinsku.

Pilnost teto veci netreba dlouze oduvodnovati a staci, poukazi-li na to, 'ze se zde jedna o zakon, kterym ma dostati se pomoci osobam, nachazejicim se v neutesenych socialnich pomerech, a ze jest treba, aby zakon tento nabyl platnosti co nejdrive.

Kdo souhlasi, aby vec tato projednana byla jako pilna, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Pilnost teto veci se priznava.

Vec tato byla tiskem rozdana a prikazuji ji vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu.

Navrhuji, aby vybory podaly o teto veci zpravu ve lhute 2 hodin.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Lhuta se prijima.

Mistopredseda Kadlcak: Dalsim bodem denniho poradu je

10. Navrh, aby zkracenym rizenim podle §u 55 jedn. radu bylo projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o dalsim vyplaceni drahotnich pridavku k duchodum podle zakona o pensijnim pojisteni.

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze navrhovanym zakonem ma se dostati pomoci osobam socialne slabym a ze zakon tento ma nabyti ucinnosti dnem vyhlaseni, ze tudiz je treba, aby zakon tento byl co nejdrive predlozen k sankci, aby mohl nabyti ucinnosti dnem 1. ledna 1922.

Kdo souhlasi, aby vec tato projednavana byla pilne, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost se priznava.

Vec tato byla jiz tiskem rozdana a prikazuji ji vyboru socialne-politickemu.

Navrhuji, aby vybor podal o teto veci zpravu ve lhute 2 hodin.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Lhuta jest prijata.

Odstavcem jedenactym je:

11. Navrh, aby zkracenym rizenim podle § 55 bylo projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje pusobnost zakona o drahotnich priplatcich k urazovym duchodum a meni se nektera jeho ustanoveni (tisk 3253).

Pilnost teto veci nemusim siroce oduvodnovati a staci, poukazi-li na to, ze se jedna o zakon, ktery ma 1. lednem 1922 vejiti v platnost a jimz poskytuji-se vyhody osobam v neutesenych pomerech socialnich se nalezajicich.

Kdo souhlasi, aby vec tato projednavana byla pilne, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost se priznava.

Vec tato byla jiz tiskem rozdana a prikazuji ji vyboru socialne-politickemu.

Navrhuji, aby vybor podal o teto veci zpravu ve lhute 2 hodin.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Lhuta jest prijata.

Prikrocime k dalsimu bodu, jimz je:

12. Navrh, aby zkracenym rizenim podle § 55 jedu. radu bylo projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3219), kterym se prodluzuje platnost zakona ze dne 18. brezna 1921, cis. 120 Sb. z. a n., o poskytovani vyzivovaciho prispevku rodinam osob vykonavajicich cinnou sluzbu vojenskou, (tisk 3258).

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze se ma zakonem timto poskytnouti podpora osobam v neutesenych financnich pomerech se nalezajicim odchodem osob, vykonavajicich, cinnou sluzbu vojenskou, ktere staraly se o vyzivu prislusniku rodiny. Ponevadz zakon tento ma nabyti ucinnosti jiz dnem 1. ledna 1922, jest treba, aby co nejdrive byl uskutecnen a predlozen k sankci.

Kdo souhlasi, aby vec tato projednavana byla jako pilna, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost se priznava.

Vec tuto prikazuji vyboru brannemu a rozpoctovemu s tim dodatkem, aby o ni podal zpravu ve lhute 2 hodin.

Kdo s touto lhutou souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Lhuta jest prijata.

Dalsim bodem je:

13. Navrh, aby zkracenym rizenim podle § 55 jedn. radu projednano bylo usneseni poslanecke snemovny o ochrane najemniku.

Jest nesporno, ze se jedna o zalezitost, ktera s hlediska zajmu verejnych, zejmena socialnich, vyhledava rychleho vyrizeni a to tim spise, jelikoz dosavadni ochrana zakona konci koncem tohoto roku.

Kdo souhlasi, aby byla priznana pilnost teto zalezitosti podle § 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Prikrocime k dalsimu bodu denniho poradu, jimz je:

14. Navrh, aby bylo zkracenym rizenim podle § 55 jedn. radu projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se vlada zmocnuje, aby upravila pensijni pojisteni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi.

Aby bylo mozno od 1. ledna 1922 provesti upravu pensijniho pojisteni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi a aby zabraneno bylo jinak prazdne nejistote a obtizim spravnim u Vseobecneho pensijniho ustavu, jest nezbytne nutno, aby zalezitost tato byla legislativne vyrizena co nejdrive.

Kdo souhlasi, aby byla priznana pilnost teto zalezitosti podle § 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Prikazuji projednani teto veci vyboru socialne-politickemu a navrhuji, aby jemu stanovena byla lhuta 2 hodin k vyrizeni teto veci.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Lhuta jest prijata.

Odstavcem patnactym je:

15. Navrh, aby zkracenym rizenim podle § 55 jedn. radu bylo projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se zrusuje urad pro zahranicni obchod.

Jedna se o osnovu zakona, kterou ma byti uskutecnena likvidace uradu pro zahranicni obchod, a tu v zajmu uvarovani se nehospodarnosti jest treba, aby co nejdrive prislusne agendy presly ke prislusnemu uradu. Jest tedy v zajmu statnich financi potrebi, aby vec tato byla legislativne co nejdrive vyrizena.

Kdo souhlasi, aby byla priznana pilnost teto zalezitosti podle § 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Prikazuji projednani teto veci vyboru zahranicnimu a vyboru zivnostensko-obchodnimu a navrhuji, aby byla vyborum stanovena lhuta 2 hodin k vyrizeni.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Lhuta jest prijata.

Tim jest tento odstavec denniho poradu vyrizen a prikrocime k nasledujicimu, jimz je:

16. Navrh, aby zkracenym rizenim podle § 55 jedn. radu projednano bylo usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o vybirani zdravotni prirazky k primym danim statnim podlehajicim prirazkam a k utvoreni verejneho fondu pro podporu verejnych nemocnic a ustavu lecebnych v republice Ceskoslovenske.

Vzhledem ke kriticke situaci, ve ktere se vseobecne nemocnice v republice ceskoslovenske nalezaji, jest treba, aby novy zdroj prijmu k zazehnani teto situace, event. k vytvoreni zvlastniho fondu byl co nejdrive zjednan. Jest tedy treba, aby osnova tato tento ucel majici co nejdrive byla vyrizena.

Kdo souhlasi, aby byla priznana pilnost teto zalezitosti podle § 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Prikazuji tuto zalezitost vyboru zdravotnimu a rozpoctovemu a navrhuji, aby byla jim k vyrizeni dana lhuta 2 hodin.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Lhuta jest prijata.

Dalsim odstavcem denniho poradu je:

17. Navrh, aby zkracenym rizenim podle § 55 jedn. radu projednano bylo usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o sprave sjednocene obce prazske po 1. lednu 1922.

Touto osnovou zakona ma byti ucineno opatreni v pricine vedeni obecni spravy tez i po 1. lednu 1922, kdy veskere obce a osady

Velkou Prahu tvorici splynou v jedinou obec. Jest tedy treba, aby tato osnova zakona vzhledem k tomuto casovemu obmezeni byla do konce roku zakonodarne vyrizena.

Kdo souhlasi, aby byla priznana pilnost teto zalezitosti podle § 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Prikazuji tuto zalezitost vyboru ustavne-pravnimu a navrhuji, aby byla jemu stanovena lhuta 2 hodin k vyrizeni.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Lhuta jest prijata.

Odstavcem dalsim je:

18. Navrh, aby bylo zkracenym rizenim projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona z 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n., o pozitcich valecnych poskozencu.

Tato osnova zakona vyvolana byla cetnymi zadostmi z rad valecnych poskozencu.

Jedna se tedy o osoby socialne ubohe, kterym prave touto osnovou ma byti pokud mozno pomozeno. Vzhledem k tomu pokladam za nutne pokud mozno rychle vyrizeni teto zalezitosti.

Kdo souhlasi, aby byla priznana pilnost teto zalezitosti podle § 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Dalsi odstavec denniho poradu je:

19. Navrh, aby zkracenym rizenim podle § 55 jedn. radu projednano bylo usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se urcuje peniz 130 milionu Kc k ucelum starobniho a invalidniho pojisteni.

Touto osnovou zakona ma byti v souvislosti s financnim zakonem pro rok 1922 ziskan prehled pozadavku, jez byly na statni financni spravu kladeny v roce 1922 z duvodu starobniho a invalidniho pojisteni. Z techto financnich a socialnich pricin jest rychle vyrizeni teto zalezitosti nutne.

Kdo souhlasi, aby byla priznana pilnost teto zalezitosti podle § 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Prikrocime k dalsimu odstavci, jimz je:

20. Navrh., aby zkracenym rizenim podle § 55 jedn. radu projednano bylo usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuje vyplaceni drahotni prirazky k duchodum valecnych poskozencu pro rok 1922.

Drahotni prirazka invalidniho duchodu nemohla by byti vyplacena poskozencum valecnym po uplynuti tohoto roku, kdyby do te doby tato osnova nebyla uzakonena. Vzhledem k tomuto socialnimu razu teto osnovy pokladam jeji vcasne vyrizeni za nutne.

Kdo souhlasi, aby byla priznana pilnost teto zalezitosti podle § 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Odstavcem dalsim je:

21. Navrh, aby zkracenym rizenim podle § 55 jedn. radu projednano bylo usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se prodluzuje ucinnost zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 322 Sb. z. a n., o podpore nezamestnanych.

Zakon o podpore nezamestnanych pozbyva platnosti koncem tohoto roku a jest proto treba, aby tato osnova byla jiz uzakonena pred 1. lednem 1922, nema-li nastati prestavka ve vyplaceni podpor v nezamestnanosti, cehoz dosud hospodarske pomery nepripousteji.

Kdo souhlasi, aby byla priznana pilnost teto zalezitosti podle § 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala dnes o 16. hodine s timto

1. Ustni zprava vyboru rozpoctoveho a ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona (t. 3275), kterym se upravuji vyhody poskytnute statnim a jinym verejnym zamestnancum z duvodu mimoradnych pomeru (tisk 3290). Tisk 1138.

2. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona (tisk 3274), na zmenu, pripadne doplneni zakonu ze dne 17. prosince 1919, c. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920. a na zruseni zakona ze dne 12. srpna 1921, c. 289 Sb. z. a n. Tisk 1139.

3. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona (tisk 3216), o drahotnich pridavcich pro rok 1922 k duchodum invalidnim a starobnim vyplacenym na Hlucinsku (tisk 3257). Tisk 1141.

4. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona (tisk 3215), o dalsim vyplaceni drahotnich pridavku k duchodum podle zakona o pensijnim pojisteni (tisk 3256). Tisk 1142.

5. Ustni zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona (tisk 3170), kterym se prodluzuje pusobnost zakona o drahotnich priplatcich k urazovym duchodum a meni se nektera jeho ustanoveni (tisk 3253). Tisk 1143.

Sdeluji, ze do vyboru zdravotniho nastupuje za sen. dr. Frantu sen. dr. Prikryl.

Koncim schuzi, neni-li zadnych namitek. (Nebyly.)

Namitek neni, tim je schuze, skoncena.