Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 86. schuze |

Schuze zahajena v 17 hodin 30 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Vlcek, dr. Stojan.

110 senatoru podle presencni listiny.

Zastupce vlady ministr dr. Derer.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda: Zahajuji schuzi.

Prikrocime k projednavani prvniho bodu denniho poradu, jimz je:

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1120), o vladnom navrhu zakona (tisk 3171), ktorym sa predlzuje doba organizacie riadnych sudov prvej a druhej stolice, urcena dla §u 99 ustavnej listiny zo dna 29. unora 1920, cis. 121 Sb. z. a n., zakonom zo dna 22. prosinca 1920, cis. 691 Sb. z. a n., pre obvody sudnych tabul v Bratislave a v Kosiciach (tisk 3224) a o peticii Svazu ceskoslovenskych sudcov v Prahe, c. 1805 pet. posl. snem. Tisk 1134.

Zpravodajem je pan sen. Lukes. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Objektivni rozhodovani soudcu predpoklada neodvislost jejich, to jest zamezeni ruznych vlivu i se strany jejich predstavenych na samostatne rozhodovani, jez diti se ma pouze dle zakona. Tato neodvislost soudcovska je ve vsech modernich statech soudcum zarucena zakonem. Rovnez v ceskoslovenske republice jest soudcum ustavni listinou, a to § 99 zakona z 29. unora 1920, cis. 121 Sb. z. a n., neodvislost zarucena. To znamena, ze nesmi byti bez disciplinarniho nalezu ani presazen, ani sesazen, ani proti sve vuli dan do vysluzby. Vyjimka muze byti stanovena pouze zakonem, a to jen v pripade nove organisace soudni po dobu, ktera rovnez musi byti stanovena zakonem. Zakonem ze flne 22. prosince 1920, cis. 691 Sb. z. a n., vyhlasenym dne 31. prosince 1920, byla stanovena doba pro novou organisaci soudu na jeden rok, a to pro vsechny soudy, i vojenske, v cele ceskoslovenske republice.

Pokud se tyka Cech, Moravy a Slezska, neni jiz nutne potrebi teto organisace a rovnez ne, pokud se tyka soudu vojenskych. Pouze na Slovensku a v Podkarpatske Rusi, ponevadz je tam veliky nedostatek soudcu - z 503 systemisovanych mist obsazeno jest dosud pouze 305 mist - nezbyva, nez aby tam organisace jeste byla ponechana. Mnoho soudcu madarskych samo odeslo po prevratu do Madarska, nekteri zase byli naprosto neznali jazyka slovenskeho a jazyka lidu v Podkarpatske Rusi a proto nemohli byti jako soudci, kdyz nemeli dobrou vuli nauciti se jazyku tomu, na svem miste ponechani. (Sen. Matusak: Tady nemate dosti kvalifikovanych soudcu?) I zde je nedostatek soudcu, o kterem se pozdeji zminim, avsak zatim se musilo pomoci na Slovensku a v Podkarpatske Rusi, aby nektere soudy nezustaly vubec neobsazeny.

Zakonem timto ma byti prodlouzena organisace soudu na Slovensku a v Podkarpatske Rusi do konce roku 1924. Po tu dobu ma justicni sprava tez moznost pridelovati soudce od soudu mimo Slovensko a mimo Podkarpatskou Rus na Slovensko a do Podkarpatske Rusi a rovnez i mista zde uprazdnena mohou byti po tu dobu, pokud by dotycni soudcove byli prideleni na Slovensko nebo Podkarpatskou Rus, obsazena pridelenim od jineho soudu v obvodu vrchniho soudu bud prazskeho neb brnenskeho.

Pan kolega se zminil o nedostatku soudcu v Cechach a na Morave. Ten je zavinen hlavne tim, ze vetsi pocet soudcu musil byti zatim pridelen na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Ve skutecnosti vsak v Cechach jsou obsazena vsechna mista systemisovana, vcetne soudcu pridelenych na Slovensko a do Podkarpatske Rusi. Pouze v obvodu vrchniho soudu brnenskeho schazi dosud asi 60 soudcu a polovina soudnich praktikantu a auskultantu. Nedostatek soudcu ma za nasledek, ze vyrizovani sporu, pokud se tyka trestnich veci, se opozduje, nac si obcanstvo vseobecne stezuje. Avsak jednou z pricin tohoto nedostatku soudcu jsou tez nedostatecne platy jejich. Neni se proto co diviti, nabizela-li se jim v posledni dobe se strany soukrome vyhodnejsi mista, ze nekteri soudcove vzdali se i naroku na pensi a prijali je. Tez pokud se tyka dorostu, je znacne zdrzenlivy pri vstupovani do soudcovske sluzby, ktera je pomerne namahavou, ale malo honorovanou.

Jedno potesitelne vsak musim rici a pokladam za svoji povinnost v senate to konstatovati, ze nebyla podana ani proti jednomu soudci pridelenemu na Slovensko nebo Podkarpatskou Rus stiznost na ministerstvo spravedlnosti ani se strany advokatu, ani se strany slovenskych nebo podkarpatskych stran, coz je jiste zjevem potesitelnym. Je videti, ze soudcove, kteri jsou tam prideleni, konaji skutecne svoji tezkou povinnost dobre.

Pokud se tyka osnovy zakona same, navrhuji, aby byla v tom zneni, jak byla navrzena vladou a jak byla tez usnesena poslaneckou snemovnou, slavnym senatem prijata. (Pochvala.)

Predseda (zvoni): Zahajuji debatu. Navrhuji, aby lhuta recnicka pro jednoho recnika stanovena byla na ctvrt hodiny.

Jest proti tomu namitka? (Nebyla.) Neni.

Prihlaseni jsou k slovu sen. dr. Mayr-Harting a sen. dr. Kovalik.

Udeluji slovo panu sen. dr. Mayr-Hartingovi.

Sen. dr. Mayr-Harting (nemecky): Slavny senate! Stati na pude statu znamena prijimati jako dobre a nezmenene vse to, co docasna vlada shledava za dobre predpisovati. Tak asi, predstavuji si, zni prvni clanek vaseho politickeho katechismu. Na teto pude, panove, nas nikdy nenaleznete. Povazujeme naopak za svou povinnost, abychom dle nejlepsiho vedomi a svedomi pracovali ke zlepseni zakonu, ponevadz se k tomu ve svem pravnickem svedomi citime zavazani a ponevadz se k tomu citime zavazani predevsim take v zajmu naseho naroda, i doufame skromne, ze se nam behem Casu podari, abychom v tomto smeru take na vetsinu pusobili vychovne. V tomto smeru muzeme jiz poukazati na jiste uspechy. Teprve pred hodinou odmitli jsme zde jednomyslne osnovu zakona z poslanecke snemovny. Jest to, myslim, udalost, kterou muzeme pripsati nemeckemu vlivu v tomto smeru, a chceme doufati, ze snad budou miti pronikavy uspech statopravni pochybnosti, z teze skoly vysle, ktere vcera prednesl jisty pan z vaseho stredu proti "predloze o starostech statnich uredniku". Ale take pri pritomne osnove zakona muzeme jiz poukazati na uspech s nasi strany. Neni tomu dlouho, co zde byla podana a prijata predloha temer stejneho obsahu, predloha, jejiz predmetem byla take presaditelnost soudcu, ale v mnohem vetsim objemu. Tehdy jsme se pokouseli o to, abychom, odvolavajice se na vaseho nejvetsiho pravnika Randu, zburcovali vase pravnicke a politicke svedomi. Nepodarilo se nam to tehdy. Ale srovnavame-li dnesni predlohu s tehdejsi, musim prece s radosti konstatovati, ze vlada ve trech bodech jiz vyhovela nasemu napominani: Predevsim omezuje se pritomna osnova na soudy civilni, kdezto tehdy shledavala take nutnym, pojmouti v to soudy vojenske. Za druhe omezuje se osnova tentokrate na uzsi uzemi, jezto ma na zreteli presazovani jen pro dva urcite obvody, pro Bratislavu a Kosici. A za treti, co povazuji za nejdulezitejsi, nemluvi tato osnova vice o prelozeni soudcu, nybrz vyhrazuje si pouze moznost, pridelovati soudce se zachovanim jejich sluzebniho mista pro delsi dobu k nekteremu soudu techto jmenovanych obvodu. Do teto miry, jak receno, predstavuje tato osnova proti drivejsi jisty pokrok, ale prece musime se vysloviti proti osnove: Predne z duvodu zasadnich, ponevadz osnova tato hrubym zpusobem porusuje na dale jeden z nejdulezitejsich zakladnich zakonu statu skutecne demokratickeho, totiz samostatnost a neodvislost soudcovskou. Nehlede k tomu, musime se vsak take vysloviti proti teto osnove z duvodu praktickych, ponevadz chcete vyhaneti dabla Belzebubem. Osnova vladni odvolava se na to, ze na Slovensku jest nedostatek soudcu a ze tomuto nedostatku dluzno odpomoci prelozenim soudcu z Cech na Slovensko. Predne jest proti tomu namitnouti: Pokud mne jest znamo a pokud jsem se sam dozvedel od presidia zdejsiho vrchniho soudu, mame velky nedostatek soudcu u nas. Soudcovskych mist nelze obsaditi, ponevadz dorost nejevi dnes, jiz chuti pro stav soudcovsky, z velice pochopitelnych duvodu. Tim, ze se urednikum nyni take jeste zkracuji prijmy, postaveni uredniku velmi se zhorsilo, ale take jiz za dnesnich pomeru jest urednik delnikem nejhure placenym, tak ze se nikoho jiz nenajde pro povolani soudcovske. Mame u nas doma skutecne jiz veliky nedostatek soudcu a chcete tomuto nedostatku soudcu odpomoci tim, ze z poctu soudcu zde se nedostavajicich uberete jeste urcite procento pro Slovensko!

Musime se vsak take vysloviti proti pridelovani zdejsich soudcu na Slovensko predevsim proto, ponevadz zdejsi soudce pro Slovensko jest soudcem, jemuz zeme jest naprosto cizi, a jsem veskrze presvedcen, ze Slovensko klade nejvetsi duraz na to, aby spravovano a souzeno bylo slovenskymi uredniky a soudci. (Sen. Wallo [nemecky]: Velmi dobre!) cesky soudce jest na Slovensku cizincem; jest jim nejen proto, ponevadz "moudra" ceska politika dovedla si prave pricinenim ceskeho urednika uciniti ze Slovaku nepratele, nybrz take proto, ponevadz nezna slovenskeho prava. Mame sice unifikacni ministerstvo a vlada ma v umyslu vytvoriti jednotne pravo pro ceskoslovensko, ale v pritomne dobe zije Slovensko jeste dle uherskeho prava a neovlada proto cesky soudce, jenz prijde na Slovensko, vubec platneho tam prava, i jest nebezpeci, ze se tam soudi dle prava, ktere vubec neni platnym pravem. (Sen. dr. Stransky: Koho tam tedy mame poslat? Snad nemecke soudce?) Zajiste ti by tomu asi rozumeli lepe. Z techto duvodu, panove, myslim, ze musime zakon zamitnouti. Musime jej zamitnouti ze zasadnich duvodu, ponevadz se obraci proti soudcovske neodvislosti a musime jej zamitnouti jakozto bezpravi vuci Slovensku, ponevadz nechceme a neprejeme si, aby Slovensko bylo ovladano cizozemskymi soudci, kteri soudi dle prava ciziho. (Souhlas.)

Predseda: K slovu je prihlasen pan sen. dr. Kovalik. Udeluji mu je.

Sen. dr. Kovalik: Slavny senat! Len kratko chcem prehovorit k navrhu zakona a tu poznamenat musim, ze neodvislost sudcovska v najrozhodnejsej miere zavisi od jeho neprelozitelnosti proti jeho voli, (Tak jest!) ponevac sudca len vtedy vie slobodne a nestranne sudit, ked ma uplne povedomie toho, ze je neodvisly a ze smerodajne su mu len zakony. (Tak jest!) Nemozeme tedy schvalovat princip prelozitelnosti proti voli sudcovskej. Jestli ten sudca nieco protistatneho vykona, vtedy ma stat prilezitost jeho ucinkovanie zamedzit a ho potrestat, ale princip neodvislosti sudcovskej, ktory, ako pan zpravodaj povedal, vo vsetkych statoch je uznavany, nemozeme odvrhnut.

Mimo toho dovolujem si poznamenat to, ze pozadujeme my Slovaci ako ve vsech inych odboroch, tak i pri sudcovskych postaveniach, aby tam slovensky sudcovia upotrebeni boli. (Sen. Duchaj: Ved ich tam mate! Dr. Kovalik, Bula, cvikota, jeden synovec, druhy svagor, pokud sa hlasili, vsechny je tam mate! Hluk.)

Tedy prosim, na poznamku p. kolegu musim povedat, ze vsak ja to netajim, ze su, len riekam, treba mi rozumet, ziadam upotrebenie slovenskych uradnikov na celej ciare. Myslim, proti tomu namietky nikto nema, ani bratia Cesi. Ani ja som neriekol, ze nie su, ale ziadam, ktory su sudci, spolahlivi a ktori sa hlasia na celej ciare vo vsech uradoch, aby boli prijimani, aplikovani. Vzdy si rozmyslim, co poviem. Pozadujeme to preto, obzvlaste pre sudcov, ponevac ti slovenski sudcovia lahcie poznaju tu dusu a mentalitu ludu slovenskeho a lahcie a rychlejsie mozu sa orientovat vo velmi komplikovanych pomeroch slovenskych a z tej mentality slovenskeho ludu pochadzajucich sudobnych zalezitostiach.

Tolko ziadame a myslim, ze s tym moze suhlasit kazdy. (Hlas: To sa rozumie samo sebou!) Prave pre to, ale ponevac v tomto navrhu zakona, je princip neodvislosti sudcovskej odmietnuty, nemozeme pristupit a nemozeme schvalovat navrh tohoto zakona. Pan kollega prednesiol jedon pad, ze bol kdesi v Presove v pouzivani jeden sudca, jediny sudca, zo svojho sudcovskeho postavenia bol slozeny. Ja neznam, velavazeni panovia, blizsie tento pripad a chcem len poznamenat, ze bez vysetrovania a bez patricneho sudcovskeho vyroku s nim zachadzat nemozno. Na kratko len tolko som si dovolil poznamenat. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): K slovu se prihlasil pan ministr dr. Derer. Udeluji mu je.

Ministr dr. Derer: Slavny senat! Predlohu tuto predklada vlada z dovodu toho, ze je v zaujme zabezpecenia riadneho chodu sudnictva na Slovensku, nevyhnutelne potrebna. (Hlas: Slyste!) Proti tejto predlohe bola predlozena namietka ta, ze ona je postavena a namierena proti neodvislosti sudcovskej. Vazeni panovia! Tato predloha nie je namierena proti neodvislosti sudcovskej. Princip tejto neodvislosti nie je poruseny a predloha toto vyjadruje aj tym, ze je terminovana, ze plati na urcita dobu, na kratku dobu Brokov (Sen. dr. Spiegel [nemecky]: To jest jedno!), za ktory cas, dufam, ze sa tie mimoriadne pomery, ktore zapricinene boly nie riadnymi okolnostmi, ale prevratom, a nasledkom tychto pomerov, ktore na Slovensku po prevrate nastaly, ze tieto pomery behom tohoto kratkeho casu prestanu. Vazeni panovia!

Su dva principy, ktore konkuruju a ktore maju tu byt uplatnene. Jeden princip je princip neodvislosti sudcovskej a druhy princip, ktory snazime sa uplatnit menovite na Slovensku, ponevac tam po prevrate uplatneny nebol (Hlas: Spravedlnost!) - spravedlnost a vyslychanie v reci ludu. Vazeni panovia! Jestli bysme my nepresaditelnost sudcovsku ohladne Slovenska neprerusili este na tuto kratku dobu, nemohli bysme zadostucinit tomuto principu; teraz, vazeni panovia, nenajdeme pre Slovensko taky pocet sudcov znalych reci ludu, ze bysme tam mohli sudcovstvo podla toho principu vykonavat. Vazeni panovia! Prevratom na Slovensku boly pomery take, ze tam vlastne nebolo ani jedneho jedineho sudca, ktory by bol znaly slovenskej reci na tolko, ze by bol doviedol rozsudky, vyroky a j ine vynosy po slovensky napisat. (Hlas: To je hanba!) To je nasledok madarskeho rezimu. (Sen. Wallo: Sudy dobre sudily! Veselost.) Vazeni panovia, ja to tym panom nechcem vytykat, nechcem ich vinit a mnohy z tych panov sa po prevratu zmenil a tychto dosti velky pocet je. Ja konstatujem len tento fakt a s tymto faktom musime este pocitat dnes. Vacsia polovicka vsetkych sudcov na Slovensku neznala slovensky. (Slyste!) Vazeni panovia! Ked sudcovia boli prevzati do spravy ceskoslovenskej republiky, mnoho z tychto sudcov bolo, ktori rec ludu neznali a ucinkovali na cirociste slovenskych krajoch, a ucinkuju este dnes. Mnoheho z tych panov nemohli sme prevziat do sluzieb ceskoslovenskej republiky, ponevac nebolo mozno ich umiestnit, a nasledkom toho oni boli bud dani k disposicii madarskej vlade alebo boli pensionovani. Ale okrem toho, v starom Uhorsku, prave ako i snad v ceskych zemiach, bol pred valkou nedostatok sudcovskych sil. Tento nedostatok sa samozrejme este zvacsil dnes. Je tedy uplne vylucena vec, ze by sudnictvo do riadnych kolaji mohlo byt privedene bez tohoto mimoriadneho opatrenia, ktoreho vlada ziadnym sposobom nezneuzije. Toto opatrenie bolo uz od prevratu v platnosti, vlada ho nezneuzila v ziadnom pripade a nebolo snad jednej jedinej staznosti proti tymto opatreniam, ktore vlada na zaklade tohoto predosleho zakona ucinila, a myslim, nebude ani do buducnosti v tomto ohlade ziadnych staznosti. Toto opatrenie absolutne nie je namierene proti neodvislosti sudcov. Vazeni panovia, ja bych reflektoval na jednu poznamku pana profesora Mayra, totiz, ako by ceski sudcovia na Slovensku povazovani boli za cudzincov, a to z toho dovodu, ponevac nie su zbehli v platnom prave na Slovensku. Vazeni panovia, my vsetkym ceskym sudcom, ktori na Slovensku ucinkovali, mozeme byt len povdacni, ze v tych tazkych dobach, ked sa cely pravny poriadok na Slovensku chcel zhrutit, pribehli nam na pomoc a prispeli ke konsolidacnemu dielu.

Je pravda, ze ceski sudcovia menovite zo zaciatku, ked na Slovensko prisli, neznali uhorskeho prava. Ale ja ubezpecujem panov senatorov, ze dnes velka ciastka ceskych sudcov uhorske pravo zna a mnohi z nich znaju ho snad lepsie, nez mnohi zo starych prevzatych sudcov. Ceski sudcovia, vazeni panovia, maju potize len pri civilnom, sukromom prave, ktore u nas na Slovensku este kodifikovane neni, ktore je je len zvykove a obsazene v roznych, ceskym sudcom nepristupnou madarskou recou napisanych priruckach a inych vedeckych knizkach, ale vsetky ostatne obory prava ovladaju ceski sudcovia, ponevac tie obory upravene su zakonom a nariadenimi ako v ostatnych zemiach nasej republiky. Tieto zakony a nariadenia su prelozene bud do slovenskej alebo nemeckej reci a z tychto prekladov ceski sudcovia mali a maju prilezitost a tejto prilezitosti tiez pouzili a naucili sa tomu pravu, takze, ked v ohlade civilneho prava, pri prisluhovani civilnym pravom, pravda, su obtize, tieto sa daju preklenut takym sposobom, ze ceski sudcovia budu umiesteni v senatoch ktore sudia, rozhoduju ve veciach, kde mame pravo kodifikovane, kdezto v civilnych senatoch rozhoduju stari prevzati sudcovia. V tomto ohlade myslim, ze nie je opravnenej staznosti. Bolo tu este vzpomenute so strany pana sen. dr. Kovalika, ako by slovenski ludia, ktori sa hlasia do sluzieb sudnictva, boli opomenuti a im ukrivdene. Mnoho sa, vazeni panovia, hovori o krivdach, ktore sa deju udajne na Slovakoch, ktore sa deju udajne na uradnikoch slovenskych. Mozna, ze sa tu niekde staly chyby a samozrejme, ze je snahou vlady, aby tie chyby, ktore sa staly, boly odstranene, aby v tomto ohlade sa nemohly vyskytnut ziadne opravnene staznosti. Ale, vazeni panovia, znam slovenske sudnictvo, ponevac som sa ucastnil na jeho reorganisacii po prevrate a, vazeni panovia, mozem smele tvrdit, ze ked je to jeden obor statnej spravy, kde Slovaci nemaju si priciny stazovat, tak je to prave sprava sudnicka, tak je to prave sudnictvo. (Hlasy. Slyste!) Takmer vsetke veduce miesta u sudov na Slovensku su obsadene Slovakmi. Mame zemske sudy na Slovensku dva: tabulu Kosicku a tabulu Bratislavsku, ktore su obsadene Slovakmi. Namestkovia tejto tabule su Slovaci, u sedrialnych sudov az na Nitriansku a Trenciansku su obsadene Slovakmi. Teraz vezmeme okresne sudy, tam z tych 70 okresnych sudov, ktore mame na Slovensku, nenajdeme ani 5 okresnych sudov, kde by nebol prevzaty sudca slovensky a lebo sudca veducim okresnym sudcom.

Myslim, ze sudna sprava zjednala najmenej priciny k tomu, aby v tomto ohlade mohlo byt rekriminovane a myslim, ze prave toto je zarukou k tomu, ze tohoto zakona, ktory vlada predklada slavnemu senatu k odhlasovaniu, nebude nijakym sposobeni zneuzite. (Vyborne! Hlucny potlesk.)

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Slovo ma pan sekcni sef dr. Polak. Prosim, aby se ujal slova.

Sekcni sef dr. Polak: Vazeny senate! Po slovech pana ministra dra Derera, ktery justicni spravu velice statne a spravne obhajil, nebyl bych potreboval vlastne ujmouti se slova, kdyby nebyla v reci pana senatora dra Mayra-Hartinga obsazena vytka, ktera pro justicni spravu jest vzdy ta nejhorsi, jako by justicni sprava i jen pokus cinila sahati na neodvislost soudcovskou. Lituji toho, ze pani s nemecke strany, kdyz uznali, ze predloha nynejsi je podstatne zlepsena proti predloze lonske, nemeli tolik, rekl bych, sily, aby byli take doznali, ze je naprosto plana vytka, ze bychom sahali v necem na neodvislost soudcovskou. Nutno uvaziti, ze v zakone nikde neni obsazeno, ze i jen jednoho soudce z Cech, Moravy a Slezska muzeme trvale preloziti na Slovensko. My nemame v osnove nic jineho, nez to, co je dnes platne pravo v zemich historickych, ze totiz justicni sprava smi trvale jmenovaneho, tedy ne-presaditelneho soudce dati na vypomoc do jineho uzemi. Omezeni, ktere jsme trpeli, bylo v tom, ze justicni sprava smela poslat soudce nejdele na 6 mesicu a jen v uzemi vlastniho vrchniho soudu na vypomoc. Je prirozene, ze kdybychom poslali soudce na Slovensko jen na 6 mesicu, nebude tam prirozene nic platen, ponevadz by se nenaucil na Slovensku ani tomu pravu, ani jazyku. Musime miti dobu delsi. Justicni sprava ani za stareho zakona, ktery dovoloval prekladat soudce, tedy rusiti jejich neodvislost, nezneuzila tohoto prava. Toho dukazem je prave okolnost, ze jsme ani jednoho soudce proti jeho vuli na Slovensko nejmenovali a tam nepodrzeli. (Sen. Spiegel [nemecky]: To je dukaz proti tomu zakonu.) Prosim, my jsme ho tam nedali, jen ten, kdo zadal, byl tam jmenovan. Neni to zadny dukaz proti zakonu, ponevadz my jsme tu moznost musili miti. Nedostatek byl takovy, ze jsme musili pocitati s tim, ze tam soudce prelozime. Nemohu si, panove, mysliti, a to adresuji zejmena na stranu tech panu ze Slovenskeho klubu, kteri z nej vystoupili, ze tam jdou radi, ze to je nejaky med tech lidi. Dnes jiz tam nemuzeme davat jen svobodne, ale i zenate s detmi, o ktere musi pecovati na skolach, s nemocnymi manzelkami musi tam jiti, ponevadz stat to potrebuje. Dosli jsme tak daleko, ze je potrebi zkoumati zdravotni stav tech soudcu. Kdyz predlozi vysvedceni u zemske politicke spravy, ma platny duvod a nemusi tam jiti. (Sen. dr. Wiechowski [nemecky]: A ti s manzelkami a detmi zadali, aby byli prelozeni?) Oni tam musili jit, to je jisto, ze tam musili jit. Kdyz se namita, ze tam nesli dobrovolne, mel bych hlavne dotaz na pany z nemecke a ze slovenske strany, at udaji justicni sprave recept, podle ktereho ma postupovat, aby pri nedostatku soudcu, kteri zna ji pravo a madarsky jazyk, davali lidi takove, aby justice na Slovensku mohla postupovat. (Hlas: Vyborne!)

Tvrdi-li, ze zde jsou Slovaci, dovoluji si upozorniti na skutecnost, ze kazdeho, kdo jest znalym slovenskeho jazyka a neodpiral primo poslusnost republice, jsme prijali, ale hlasili se take lide, kteri sami doznavali, ze jsou Slovaky, ale neznaji po slovensku mluviti; prevezmeme-li je, ze se budou teprve tomuto slovenskemu jazyku uciti. Neni mozno dopustiti tomu, aby v mistech, ktera se primo rovnaji moravskym, jako Trnava, byl prednostou soudu muz, ktery, kdyz jsem tam prijel, nemohl se mnou ani po nemecku mluviti, slovensky neznal vubec, nemcinu lamal a znal jen madarsky. Tazi se, jak ti Slovaci, kteri sem prisli, meli nalezti zde, u tohoto soudce, prava. Na konec by to vypadalo, ze je lepe, nenalezati zadneho prava, nez od ceskeho soudce, ze cesti soudcove znaji svou vec, toho je dokladem vyrok poslance dra Markovice v poslanecke snemovne, ze jsou zde soudcove, kteri primo klasicky slovenstinu ovladaji a vynaseji ihned rozsudky. Ja se tazi, ktery z tech byvalych madarskych soudcu by to dnes dovedl? (Hlas: Ani jeden!) Jest neznalosti, tvrdi-li se, ze nasi soudcove neznaji prava tamniho, je to rozhodne nespravnym, nebot my mame jednak k ochrane prava toho senaty, byvaleho madarskeho prava dostatecne znale, u nejvyssiho soudu, ktery by takove chyby napravil, ale co je hlavni, my jsme jeste nedostali ani jedine stiznosti na zadneho soudce na Slovensku exponovaneho, ze by to v kteremkoliv smeru rusilo, a to jest veliky dukaz, ponevadz mohu rici, ze stiznosti jejich by byly prozkoumany; ale my nikdy nemeli jsme prilezitosti takove veci zkoumati. Neni k tomu zadne priciny a mohu ujistiti, ze justicni sprava prava ji daneho pouzije v mire co nejskrovnejsi, ze bude hledet k tomu, aby ta neodvislost soudcovska byla plne zachovana, vzdyt kazdy soudce se vrati na to misto, ze ktereho odesel, toto misto jest mu zajisteno, jest na tom miste neodvislym a justicni sprava bude vzdy hledet k tomu, aby tomu, kdo ma platne duvody a kdo je osvedci, bylo vyhoveno, aby na Slovensko posilan nebyl.